Středa 19. prosince 1951

Ústředí pracujícího dorostu, které provádí dosud pouze všeobecný dozor a všeobecné řízení výchovy ve všech odvětvích, zatím co jednotlivé domovy a školy spravují přímo závody a školské úřady, nemůže takový úkol splnit. Je třeba po sovětském vzoru vytvořit zvláštní, novým způsobem vedený systém, který by přejal z rukou závodů přímé řízení odborné výchovy, učilišť a škol mladých dělníků v důležitých odvětvích a povoláních, který by ve svých učilištích a školách vychovával dostatečný počet nových, vysoce kvalifikovaných odborných dělníků pro potřeby celého hospodářství a vytvářel tak pracovní zálohy pro rychlý rozmach celého hospodářství státu.

Takový nový výchovný systém, jehož řízení přejímá ministerstvo pracovních sil, vytváříme novým zákonem. V nejbližších měsících má být pojata do pracovních záloh příprava mladých dělníků v hornictví a hutnictví, později v dalších důležitých sektorech. Výchova v ostatních odvětvích mimo systém pracovních záloh, zůstává věcí závodů a výrobních ministerstev pod všeobecným dozorem ministerstva pracovních sil. Za takové situace není třeba zvláštního organisačního útvaru, jakým bylo Ústředí pracujícího dorostu. To vše je podstata celé hluboké změny, kterou nyní ve výchově mladých dělníků provádíme.

Učiliště a školy pracovních záloh mají vytvořit novou výchovu naší dělnické mládeže. Jaká to bude výchova, co přinese nového, jaký život se v našich učilištích a školách rozvine?

Základní směrnicí pro celou náplň výchovy v našich učilištích bude leninské heslo "Učit se". Rozvoj nové výrobní techniky klade mimořádné požadavky na důkladnou přípravu nových kádrů. Proto budeme klást největší důraz na svědomitou, pečlivou odbornou přípravu, na to, aby si chlapci osvojili důkladné odborné znalosti, zručnost, aby z učilišť a škol vycházeli jako dobře vyzbrojeni, zdatní odborníci svého oboru s dobrými předpoklady dalšího výrobně technického růstu. Budeme důsledně vyžadovat od mistrů-instruktorů, aby na pracovištích především učili chlapce, pozorně sledovali jejich práci, opravovali jejich chyby, bránili, aby si neosvojili špatné návyky, a budeme důsledně potírat vše, čím by úroveň odborné přípravy trpěla. Budeme žádat, aby si chlapci osvojovali ne zastaralou, nýbrž přední, novou techniku, která dnes na našich šachtách a v našich závodech vzniká. Proto budeme navazovat stálou, pevnou spolupráci našich učilišť a škol s předními úderníky a techniky, budeme organisovat jejich přednášky a besedy se žáky, budeme podporovat technické kroužky a vlastní technické studium chlapců. Budeme vyžadovat od našich ředitelů a ostatních vedoucích, aby naše učiliště šla s vývojem techniky, aby odborná výchova byla zaměřena na novou výrobní techniku, aby držela krok s technickým pokrokem. Budeme hledět získat naše žáky pro novátorské, údernické methody, pro tvůrčí poměr k práci. Budeme usilovat, aby vycházeli z našich učilišť s otevřenou hlavou, s rozhodnutím stále se učit a jít kupředu, dále rozvíjet výrobní techniku, dostat se mezi přední pracovníky a mistry ve svém povolání.

Vedle odborného výcviku budeme klást největší důraz na morálně politickou výchovu, na formování charakterů, na třídní a politické zocelení chlapců. Naši vedoucí a vychovatelé musí se opřít o uvědomělé chlapce, o skupiny ČSM, vytvářet zdravý žákovský kolektiv, semknout žáky učiliště v pevný celek, hrdý na svoje učiliště a chránící jeho čest.

Bude naší věcí podporovat a rozněcovat každou jiskru vlastní tvůrčí činnosti žáků, podporovat kulturní soubory, divadelní kroužky, sportovní soutěže, usilovat, aby se v našich učilištích a školách rozvíjel tak bohatý, pestrý a krásný kulturní i sportovní život, aby jej všechna naše mládež sledovala s obdivem. Celá naše morálně politická výchova bude směřovat k tomu, abychom, jak to řekl Michail Ivanovič Kalinin, vštěpovali našim mladým dělníkům vědomí, že jsou příslušníky dělnické třídy socialistického státu, že tato třída je vedoucí třídou naší společnosti, že udává tón celému našemu životu. Budeme naše chlapce vést k tomu, aby byli hrdi na svoji práci, budeme je vychovávat v uvědomělé, houževnaté organisátory a tvůrce naší socialistické výstavby, budeme v nich pěstovat nesmiřitelnou, bojovnou nenávist vůči třídnímu nepříteli doma i západnímu, především americkému imperialismu a obdiv, věrnost a lásku k veliké sovětské zemi.

Zřízením státních pracovních záloh přechází řízení odborné výchovy mladých dělníků v některých oborech z rukou závodů do rukou učilišť a škol našeho ministerstva. Bylo by však naprostým, nebezpečným omylem domnívat se, že tím se výchova dorostu odděluje od závodů, že není již věcí ředitele závodu sledovat, jak se výchova provádí, a že ředitele učiliště již nemusí zajímat mínění vedoucího závodu. Takový postoj by byl s to celou výchovu nebezpečně poškodit a ohrozit. Pravý opak je pravdou. Máme-li podstatně prohloubit odbornou přípravu, máme-li čerpat z nové techniky, která se vytváří na závodě, je nezbytná neustálá, nejtěsnější denní spolupráce vedení školy s vedením závodu. Každá škola bude proto zřízena, pokud to jen bude možné, u jednoho závodu, s jehož celým životem bude těsně spjata. Tak jako v Sovětském svazu, i u nás bude platit zásada, že škola je zálohou závodu a závod je ochráncem školy.

Nové bude i postavení absolventů našich učilišť a škol. Aby obrovské náklady, které stát na výchovu vynakládá a jež na př. za dva roky na hornického učně obnášejí asi 200.000 Kčs, nepřišly nazmar, jsou absolventi učilišť povinni několik let po složení závěrečných zkoušek pracovat ve svém oboru. Na druhé straně se však zajišťuje, že závody připraví pro absolventy vzorné ubytování i ostatní životní podmínky, a že absolventi nesmějí být po řadu let bez jejich souhlasu zaměstnáváni na jiných pracích, než jaké se vyučili. Ministerstvo pracovních sil bude tak jako ministerstvo pracovních reserv Sovětského svazu důsledně dohlížet na to, jak závody svoje povinnosti vůči absolventům plní, a odmítne nástup absolventů v těch závodech, které by vyžadované podmínky pro absolventy nezajistily. To jsou základní zásady našeho nového výchovného systému.

Nás, výkonné pracovníky ministerstva, i mistry-instruktory, vychovatele a ředitele našich škol a učilišť čeká nesnadná, složitá práce, avšak i práce čestná a krásná. Naše učiliště a školy mají dávat pro naši socialistickou výstavbu mladé základní kádry, na kterých bude záviset sila našeho státu, úspěchy naší výstavby a jednou do značné míry také celá naše budoucnost. Veliká a prvořadá bude úloha mistrů-instruktorů odborného výcviku. Na jejich vřelém poměru k chlapcům, kteří jim budou svěřeni, na jejich svědomitosti, zápalu pro práci bude záviset, s jakými znalostmi, s jakou láskou ke svému budoucímu povolání budou nastupovat mladí dělníci na svoje odpovědná místa v naší socialistické výrobě. Zejména jim platí slova Michaila Ivanoviče Kalinina, pronesená k pracovníkům pracovních reserv Sovětského svazu: "Je to velký úkol a těžká práce, která vás čeká. Podaří-li se nám však tento úkol splnit, uděláme mnoho pro naši zem."

Novou výchovu, nový, bohatý život, který chceme v našich učilištích rozvinout, nelze shora nařídit, nadekretovat. Naše dílo se zdaří jen tehdy, vytvoříme-li zdravý a silný kolektiv našich žáků, opřeme-li se o skupiny ČSM, získáme-li k společnému zápasu za dobré jméno, čest a slávu našich pracovních záloh tisíce našich dobrých, smělých chlapců, kteří se dnes v našich střediscích učí, tisíce dnešních smělých, odhodlaných hornických a hutnických a později i dalších učňů. Po konferenci s hornickými učni v Ostravě nám řekl soudruh Briďko: "Máte krásnou mládež." Ano, naše nová mládež, která vyrůstá v našich internátech, je dobrá a krásná. Má smělá, upřímná srdce, dokazuje svou obětavou prací, jak miluje svoji zemi, náš nový život, našeho drahého presidenta soudruha Klementa Gottwalda. Obrátíme-li se k této krásné a zdravé mládeži, učiníme-li čest a slávu našich pracovních záloh společnou věcí nás výchovných pracovníků i všech žáků našich učilišť a škol, pak máme dobré předpoklady, že svůj úkol splníme, že naše pracovní zálohy dají dobrý přínos naší socialistické výstavbě.

Jistotu, že jdeme ve výstavbě státních pracovních záloh správnou cestou, čerpáme konečně z toho, že nepřicházíme s novým, nedomyšleným pokusem, nýbrž že jdeme cestou, kterou nám ukazuje příklad Sovětského svazu. Naše pracovní zálohy budou důsledně vycházet ze zkušenosti slavných pracovních záloh SSSR, které dobyly nejednoho vítězství v sovětské výstavbě a získaly si významné zásluhy za Velké vlastenecké války a poválečné stalinské pětiletky. Chceme, aby se naše pracovní zálohy staly žákem a mladším bratrem pracovních reserv Sovětského svazu, neustále se učily z jejich předních zkušeností, po jejich vzoru bojovaly za výstavbu nové společnosti, aby i naše pracovní zálohy šly cestou, kterou při výstavbě pracovních záloh Sovětského svazu ukázal veliký Stalin.

Nepochybujeme, že prodejná emigrantská spodina nebude mít z vytvoření státních pracovních záloh v naší zemi radost, že bude snad opět nadávat a štvát. To nám konečně potvrdí jen správnost našeho rozhodnutí. Ano, také proti těm, kteří emigrantskou chamraď platí a vydržují, proti imperialistickým válečným paličům a jejich bestiálním, zrůdným plánům dnes vznikají naše mladé, bojovné pracovní zálohy. S láskou ke své vlasti a k Sovětskému svazu, ale také s nenávistí proti zločinným strůjcům nové agrese a války budou se učit a pracovat chlapci našich pracovních záloh, aby se nejlépe vyzbrojili do velikého zápasu naší socialistické výstavby, aby všechny svoje zručnosti a schopnosti, všechnu svoji mladou sílu jednou vložili do zápasu za plnění a překračování našich výrobních plánů, aby svou prací zasadili další ránu válce a přispěli k upevnění a vítězství světové fronty míru. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Ďakujem pánu ministrovi.

Ďalej sú prihlásení rečníci: posl. Gemrot a posl. Burda.

Dávam slovo k prvému z nich, posl. Gemrotovi.

Posl. Gemrot: Vážená sněmovno!

Měli jsme již několikráte příležitost hovořiti zde v Národním shromážděni o otázkách mládeže, o pracujícím dorostu, o jeho účasti na velkém budovatelském díle, a dnes přistupujeme k dalšímu závažnému kroku, upevnění základů našeho státu. Upevňujeme si cestu, kterou kráčíme k socialismu, rozšiřujeme ji a napřimujeme. Jestliže v socialismu kádry rozhodují, musíme si tyto kádry získati, vychovávati a připravovat. Vykonal se zde velký kus práce, ale také leccos bylo zameškáno, mnohdy jsme právě na péči o kádry často zapoměli. Ukázalo se nám to při uskutečňování našeho prvého pětiletého plánu, a dnes vidíme, že zde je jeden z hlavních činitelů úspěšného a rychlejšího plnění pětiletého plánu.

Vývoj našeho hospodářství, urychlování naší cesty k socialismu přináší denně potěšitelné úspěchy. Často si ani neuvědomujeme tuto radostnou skutečnost a mnozí naši spoluobčané škarohlídsky chtějí viděti jen obtíže a dovedeme si také přiznati, že jsme se přece jen trochu opozdili a že bychom mohli být dále, kdybychom včas pamatovali na péči o kádry v celé šíři a hloubce, ale hlavně také konkretně. A zde je právě otázka péče o mladé kádry, o nový dorost pro náš průmysl, pro naši socialistickou velkovýrobu. My jsme vykonali v tomto směru již hodně - poukazuji zde na vládní nařízení o zatímní úpravě výcviku učňů, o náboru a výchově pracujícího dorostu, zákon o pracujícím dorostu - ale přece ne všechno, abychom mohli býti spokojeni. Ukázalo se totiž, že všechna tato opatření byla více méně jaksi přípravná a přechodná, neboť jimi jsme vlastně teprve likvidovali stará a lze říci staletá a zastaralá nařízení a instituce, jež jsme převzali z kapitalistického vykořisťovatelského hospodářského řádu. U veškerých těchto opatření ještě zřetelně se projevoval ten zlom, který znamená přechod od malovýroby k socialistické velkovýrobě. Dnes již i na tomto úseku jsme pokročili daleko kupředu a dnes můžeme opravdu již i zde v péči o pracující dorost dávati normy, odpovídající plně duchu socialismu.

Velkou pomocí jsou nám při tom bohaté zkušenosti SSSR, které jsou nám k disposici a z nichž můžeme těžiti. Nesmírně cenné jsou pro lid lidově demokratických států zkušenosti Sovětského svazu z výstavby socialismu a pomoc VKS (b) a osobně generalissima Stalina. Tyto zkušenosti umožnily lidově demokratickým zemím přejít v poměrně krátké době k dlouhodobému plánování. Lid těchto zemí pozorně studuje i zkušenosti Sovětského svazu v oblasti plánovaného hospodářství, vědy a techniky v nynějším období - období výstavby komunismu.

V deníku Izvěstija z 13. listopadu t. r. se v úvodním článku hodnotí výsledky hospodářského budování Sovětského svazu za posledních 10 měsíců roku 1951, které ukazují, že národohospodářský plán tohoto roku bude splněn a překročen. V tomto roce se objem průmyslové produkce zvýšil v porovnání s minulým rokem o 15 % a produkci předválečného roku 1940 překročil dvakrát.

Za léta první poválečné pětiletky vzrostla produktivita práce oproti předválečnému roku 1940 o 37 % , za tento rok se zvýšila ještě o 10 %. Toto všechno mluví o tom, že neustálý růst produktivity práce je mohutnou reservou dalšího rozvoje hospodářství v SSSR. Významné zvýšení produktivity práce je doprovázeno v odvětvích těžkého i lehkého průmyslu snížením vlastních nákladů výroby. V důsledku tohoto snížení ušetřil sovětský průmysl v tomto roce 26 miliard rublů.

Celý Sovětský svaz žije ve znamení mohutného komunistického budování, nevídaného rozvoje vědy a techniky. Uskutečňuje se v širokém měřítku mechanisace a automatisace, chemisace a elektrisace výroby. Těmto obrovským změnám v sovětském denním životě se přizpůsobuje i vyučování v sovětských školách, mnohem větší pozornost se věnuje vyučování technickým předmětům, neboť v období postupného přechodu od socialismu ke komunismu vchází technika do denního života jak v městě, tak na venkově. Přímým úkolem sovětské školy je pomoci mladému pokolení aktivněji se zapojovat do života a pomoci mu vyznat se v základních problémech dnešního průmyslu a současné techniky a současně vychovati vlasti nejuvědomělejší opory sovětského státu. Tomu tedy vděčí Sovětský svaz za velkolepé úspěchy a také tomu se musíme učiti.

A co slyšíme od nejlepších pracovníků, kteří ze Sovětského svazu přišli k nám na návštěvu a viděli naše možnosti materiálové, technické i osobní? Přímo na našich pracovištích, v továrnách i dolech nám ukázali, jak vysoko stojí sovětská technika a jak uvědomělými a vyspělými jsou její pracovníci, dělníci, a říkali našim pracujícím, jaké netušené možnosti rozvoje máme my u nás v Československu, jen když se do toho pořádně dáme.

A naše vlastní zkušenosti v plnění pětiletého plánu i příklad a zkušenosti SSSR vedou nás k tomu, abychom věnovali všechnu péči a pozornost výchově politické, aby každý mladý pracovník byl socialisticky uvědomělý, ale i odborně vzdělaný, aby každý pracovník byl podle svých nejlepších schopností specialistou, takovým malým či velkým technikem či inženýrem. Nastupujeme novou cestu ve výchově a přípravě našeho dorostu pro život, pro jeho povolání, pro jeho práci. A začneme právě tam, kde toho dnes nejvíce potřebujeme, v našem hornictví a hutnictví.

Pan předseda vlády ve svém projevu zde v Národním shromáždění dne 31. 10. upozornil na problém zvýšení produkce uhlí, zvláště na Ostravsku, kde se nám v samotném revíru letos ukázal schodek v plánu 1,294.430 tun. Vedoucí strana KSČ i vláda učinily sice opatření k nápravě, na Ostravsko přišli noví pracovníci, plnění plánu začalo stoupati, hvězdy se již denně téměř na všech dolech rozzařují. Ale hlavní otázka jest, jak uvedl předseda vlády: "Nestačí jen pracovní síly sehnat a na Ostravsko poslat. Je třeba je tam i udržet." A k tomu právě musíme zaměřiti své úsilí. Po skvělém úspěchu Lánské akce, která přináší rok od roku novou silu do našich dolů a šachet, nesmíme založiti ruce v klín a ty mládežníky, kteří s takovým nadšením se přihlásili k jednomu z nejčestnějších povolání, nechat samy sobě. Právě zde musíme nasaditi všechny páky a všechny síly, abychom tyto mladé nadšené bojovníky nejen získali, ale vytvořili také pro ně takové životní podmínky, aby k své práci, k svému povolání přilnuli, aby v něm byli spokojeni a šťastni. Aby vytvořili tak novou rodinu a aby jejich stará rodina, jejich otcové a matky měli vědomí, že o jejich dítě jest dobře postaráno, že jejich dítě nalezlo nový domov a že bude právě v něm dobře připraveno pro život nejen po stránce politické a mravní, ale i odborné. A to právě má umožniti nový zákon.

Prováděli jsme sice již nyní soustavnou výchovu a odbornou přípravu naší mládeže, ale nedálo se to dosti systematicky, nebylo v tom směru dosti zkušeností a také někdy nebyla této otázce věnována plná pozornost, takže jsme se setkávali ještě do nedávna s některými nedostatky, které nejenom že oslabovaly úspěšné výsledky výchovy v těchto institucích, ale poškozovaly i dobré jméno těchto zřízení a místo, aby nám získávaly svými dobrými výsledky další zájemce mezi mládeží a u jejich rodičů, působily spíše odpudivým výrazem.

Nebylo také dostatečně v plné míře využito všech technických a prostorových možností, které již byly k disposici. Tak na příklad v jednom středisku pracujícího dorostu v západočeské uhelné oblasti byla celková kapacita lůžek 840, ale zůstává jich nevyužito 495. V jiném středisku v severočeských uhelných dolech nebylo obsazeno 500 lůžek, takže ani zde nebyla kapacita účelně využita. Jinde byly zjištěny vážné závady pedagogické, nedostatek kázně a pořádku, opět jinde nedostatky v odborném vyučování a praktickém školení, takže se žáci-učňové někde ani neseznámili se základními stroji, kterých měli pak při své další práci užívati. Jinde zase byly zjištěny velké závady i v politické výchově, rozpory mezi sborem vychovatelů a sborem učitelským, někde byli objeveni jako externí učitelé pensisté ve věku až 70 let. A tak pochopitelně všechny tyto nedostatky nám brzdily také dokonalejší přípravu žáků na jejich povolání.

Proto nutno jen uvítati, že pro klíčové obory přejímá péči o pracující dorost ministerstvo pracovních sil, které bude moci podle tohoto zákona vypracovati jednotný plán na doplnění odborných kádrů podle potřeb pětiletého plánu, podle místních možností a na základě zkušeností, které může získati právě systém celostátního řízení a organisace.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP