Právem řekl president republiky, že více než devět milionů podpisů, připojených k výzvě Světové rady míru, je i důraznou výstrahou strůjcům nové války. Výsledek hlasování včetně skutečnosti, že hlasovací lístek nepodepsalo 60.899 občanů, je důkazem svobodného rozhodnutí našeho lidu a je rozsudkem, který odsuzuje válečné paliče, i rozsudkem, který zavrhuje a vylučuje z národa zrádnou reakci. Mnoho se o ní při lidovém hlasování mluvilo. Z těchto rozhovorů bylo patrno, že v době, která uplynula od slavných únorových dnů, se odhalili různí ti Zenklové, Ripkové, Majerové, Vilímové, Peroutkové a Procházkové, odhalili ve své pravé podobě. I ti, kdo v těchto rozhovorech přiznávali, že se po únoru domnívali, že tito lidé utíkají za hranice před pronásledováním, je odsuzovali na základě jejich spojenectví se sudetskými nacionálními a nacistickými Němci. Lidé nám připomínali, že se naši zrádní emigranti spojují s takovým dr. Lodgmanem, o němž si pamatovali, že v roce 1918 musili naši vojáci obsazovat pohraničí, ze kterého on utvořil samostatnou provincii Deutsch Böhmen a stal se jejím zemským hejtmanem. Pamatovali si, že tento nynější spojenec naší emigrace bojoval u nás i za hranicemi proti naši samostatnosti, a skutečně, nahlédneme-li jen do sněmovního archívu, poznáme, pro jaké činy bylo v době výkonu jeho mandátu žádáno soudy za jeho vydání, poznáme, že buržoasní politik dr. Ant. Hajn nazval tuto jeho činnost stálým nepřátelstvím proti Československé republice, a uvidíme, že on sám ve své parlamentní řeči v r. 1920 nazval naši svobodu a náš samostatný stát za nesnesitelný osud pro naše Němce.

Přes devět milionů odevzdaných hlasů bylo spojeno s velkolepými mírovými závazky pracujících v továrnách i na venkově a ve školách, které představují, paní a pánové, nesmírné hodnoty. Tyto závazky, paní a pánové, soudružky a soudruzi, jsou důkazem stále většího chápání významu presidentova hesla "Buduj vlast - posílíš mír". Ti, kdo je uzavírají, dávali ať výslovně či mlčky na srozuměnou, že československý lid nejen odmítá válečnou politiku imperialistů a žádá mír, že však současně chápe, že jeho příslušnost k světové frontě míru, vedené Sovětským svazem, ho zavazuje účinně se starat, aby posílením své vlastní síly posílil sílu tábora míru. Naši pracující čím dál tím jasněji vidí spojitost své denní práce se vzrůstem hospodářské síly republiky a s ní vzrůst respektu u nepřítele. Naši pracující chápou v této souvislosti všechny nepřátelské snahy zdržovat a mařit naše budování, a proto jejich závazky byly tentokrát hluboce promyšleny v úmyslu co nejvíc přispět k urychlení splnění pětiletého hospodářského plánu.

I když kampaň lidového hlasování, vyvrcholená a zakončená dne 21. června na pražském Hradě, byla mohutnou manifestací vůle našeho lidu v jeho zdrcující většině, víme, že boj za mír zakončen nebyl a že nesmí být ani oslaben. Právem proto řekl president republiky při zmíněném zakončení, že z toho vyplývá, že v důvěře ve své síly, v síly sovětského svazu a celé světové fronty míru budeme dál za mír bojovat. Naši pracující budou zejména bojovat svou prací za urychlení výstavby socialismu v naší vlasti, neboť zde je naše hlavní bojové pole a naše nejsilnější zbraň. Náš lid bude dále jako oko v hlavě střežit a chránit své přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, záštitou světového míru, a přátelství s ostatními členy tábora míru. Je však třeba, abychom v jednotě s ním učinili vše, aby jeho práce nebyla rušena.

Takovou příležitostí, ukázat jednotu s lidem, je předložená vládní osnova zákona o ochraně státních hranic. Její první paragraf stanoví srozumitelně a otevřeně účel zákona. Dovolte mi říci, že jeho přijetím a vyhlášením dají president republiky, Národní shromáždění i vláda v souhlase a v jednotě s naším lidem nejenom důraznou výstrahu strůjcům nové války, jako ji dalo naše lidové hlasování, nýbrž dají i rozhodné prohlášení, že se už nikdy nebude opakovat Mnichov.

Také v roce 1938 chtěl lid chránit hranice své republiky. Je známo, s jakou přísností bylo vymáháno, aby naší vojáci přehlíželi provokace henleinovců. Je známo, s jakým nadšením nastupoval náš lid v mobilisaci ke svým vojenským útvarům a jak nechtěl pohraničí opustit a podvolit se mnichovské zradě. Jsme šťastni, že rok 1951 není rokem 1938 a že ani dnešní naše republika není republikou tehdejší. Proto mohou smlouvat nový Mnichov jen zrádní emigranti, odsouzení více než devíti miliony občany v lidovém hlasování. Nový Mnichov však nebude. Nebude proto, že naše republika není hříčkou v rukou imperialistů, nýbrž má za spojence věrný Sovětský svaz, vedený našim největším přítelem generalissimem Stalinem, a má za spojence lidové demokracie. (Potlesk.) Uvnitř země nevládnou zástupci našich kapitalistů a velkostatkářů, rozhodujících o osudu země podle svých hmotných zájmů. Dnes je úplná jednota mezi lidem, který je jediným zdrojem státní moci, a mezi ústavními činiteli. Na Pražském hradě koná funkci presidenta v jednotě se svým lidem a lidem milován soudruh Klement Gottwald, který nikdy v životě nekapituloval. (Potlesk.)

Naše Národní shromáždění přijalo v souhlasu s lidem zákon o ochraně míru a také tímto zákonem ukazuje a v budoucnosti prokáže, že ve všech dobách dá vládě všechny prostředky potřebné k ochraně míru, bezpečnosti státu a svobodného budování socialismu. Naše vláda není vládou kapitalistů. Je to vláda Národní fronty pracujících měst a venkova obou našich národů a bdí nad všemi hodnotami, drahými našemu lidu. Bdí i nad bezpečností státu a buduje lidovou armádu jako ochranitelku těchto hodnot. Bdí také nad bezpečností pokojné výstavby socialismu a střeží státní hranice před pronikáním všech nepřátel tábora pokroku a míru.

A proto budeme pro předložený vládní návrh zákona o ochraně státních hranic hlasovat u vědomí, že v jednotě se svým lidem činíme opatření, které je příspěvkem v boji za mír. (Hlučný potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená. Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi posl. Taušovi.

Zpravodaj posl. Tauš: Vzdávám se slova.

Podpredseda Žiak: Pristúpime k hlasovaniu.

Keďže niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboli.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. - Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej. (Potlesk.)

Tým je vybavený 1. bod poriadku. Prerušujem schôdzu na 1 a pol hodiny. Schôdza bude pokračovať opäť o 14. hod. 30 min.

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Pokračujeme v přerušené dopolední schůzi. Přistoupíme k projednávání druhého bodu pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů hospodářského a ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění obchodních podniků (tisk 580).

Zpravodajem je posl. Netušilová, dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Netušilová: Vážené soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Výbory hospodářský a ústavně-právní projednaly ve svých schůzích 4. a 5. července vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění obchodních podniků. Dosavadní předpisy týkající se velkoobchodní činnosti a dalšího znárodnění i závazků z toho vyplývajících a převedení majetku do jiné správy, již nevyhovují. Setrvávati při dosavadních předpisech by podporovalo byrokratismus, protože vývoj a praxe již předpisy překonaly. Dnešní stav i potřeba je jiná. Je potřebí zpružnět a prohloubit organisaci obchodního podnikání, aby stále zlepšovala svoji činnost ve prospěch socialistické hospodářské výstavby.

Návrh zákona, který je Národnímu shromáždění předkládán, řeší předběžně některé naléhavé zásady před vydáním nového zákona, který bude řešit všechny otázky souhrnně. Veliké úkoly socialisace obchodu, pro které byly dosavadní zákony tvořeny, jsou ve své podstatě splněny. O obchodní hospodářskou základnu se již nemůže třídní nepřítel opírat, ani již neslouží v převážné většině k soukromému obohacování. Od února 1948, kdy ji převzali do svých rukou pracující, je zaměřena sloužit pracujícím a jejich velikému cíli, socialismu.

Navrhovaná novela řeší též nutné změny dosavadního zákona č. 122/48 o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří a zákona č. 124/48 Sb. o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a bytových zařízení.

I tyto zákony se dovolávají mnohých ustanoveni dříve platných pro národní podniky průmyslové ve věcech právních poměrů, řízení i správy majetkových změn i ve věcech náhrady. Avšak i pro potřebu národních podniků průmyslových byla již provedena změna předpisů, případně byly vydány předpisy nové, odpovídající dnešním potřebám.

Výstavba národních podniků obchodních již pokročila natolik, že je třeba již odložit úzký rámec předpisů, do kterého jsou vtěsnány. Novelovaným ustanovením bude mít ministr vnitřního obchodu širší možnosti, zejména v pověřování velkoobchodní činností. V dosavadní praxi nemohl touto činností pověřit třeba důležitou celostátní organisaci nebo ústředí, což se stávalo brzdou. Stejně tak tomu bylo v případě vyhlášení nového znárodnění, kdy bylo třeba se vracet k 1. 1. 1948 a byrokraticky opravovat všechny bilance. Ministrovi vnitřního obchodu se novelou dává možnost širšího opatření se znárodněným majetkem. Na př. komunálním podnikům bude svěřen znárodněný majetek do správy bez náhrady, a to i ten, který převzaly před vydáním tohoto zákona, při čemž je zajištěna úzká spolupráce s lidosprávou. Toto opatření umožní urychleně vyřešit některé vleklé případy a bude mít vliv na řádné zhospodárnění provozu.

Náhrada za znárodněný majetek bude nyní řešena obdobně dávkami národního pojištění prostřednictvím Ústřední národní pojišťovny, při čemž Fond znárodněného hospodářství uhradí vynaložené částky. Na rozdíl od staré úpravy, kdy rozhodoval o náhradách ministr vnitřního obchodu, bude nyní o náhradě i způsobu poskytnutí rozhodovat ministr financí. Navrhovaným zákonem budou vytvořeny podmínky rychlejšího a lepšího hospodářství u části zásadních otázek, týkajících se národních podniků obchodních. Celkové vyřešení přinese připravovaný nový zákon. Hospodářský i ústavně-právní výbor doporučuje plenu Národního shromáždění navrhovaný zákon přijmout beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové. Tím je vyřízen druhý bod pořadu.

Přistoupíme nyní k projednávání třetího bodu pořadu, jímž je

3. Zpráva výborů hospodářského a ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví (tisk 581).

Zpravodajem je posl. Fiala. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fiala: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Projednávaný vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví, dává nám podnět k tomu, abychom se zamyslili nad tím, jak naše znárodněné stavebnictví splnilo svoje socialisační úkoly, jak přispívá k urychlené výstavbě socialismu v naší vlasti a jak je schopno plnit své zvýšené úkoly do budoucna, aby účinně pomohlo vybudovat z našich zemí pevnou oporu světového tábora míru.

Uvážíme-li, že na základě znárodňovacích zákonů prvé etapy z r. 1945 bylo možno ve stavebnictví znárodnit pouze několik málo koncernových stavebních podniků, představujících pouhých 6 % veškerého stavebního podnikáni, pak se nám projeví skutečnost, že téměř 92 % stavebního průmyslu bylo znárodněno až po slavném únorovém vítězství dělnické třídy a všeho pracujícího lidu nad domácí a zahraniční reakcí. Stalo se tak zákonem č. 121/1948, jehož novelisaci dnes projednáváme.

Jde tedy o jedno poměrně mladé znárodněné průmyslové odvětví, které dík našemu lidově demokratickému zřízení a široké iniciativě pracujících rychle překonává své dětské nemoci a přechází ze zastaralých kapitalistických forem řemeslného a sezónního podnikání na formy pokrokové socialistické průmyslové výroby. Za zmínku stojí ještě i to, že do konce r. 1950 byl soukromý sektor ve stavebnictví stlačen na pouhých 0,55 %, což jasně dokazuje nadřazenost a převahu znárodněného stavebnictví. Naše znárodněné stavebnictví muselo se ve svých počátcích vypořádat se všemi nepořádky a nešvary, které zde zanechalo kapitalistické hospodářství, a jistě jich nebylo málo. Muselo bojovat proti nepřátelství a často i proti záškodnictví mnohých majitelů znárodněných podniků. Byla zde rozbujelá a neplánovaná rozestavěnost s řadou "černých i šedých" staveb, která musela být likvidována. A konečně bylo nutno soustavně přesvědčovat mnohé techniky i dělníky o tom, že znárodněné stavebnictví se stává průmyslem se všemi znaky nepřetržitého provozu a s novými formami výroby.

Všechny tyto těžkosti a překážky byly převážnou měrou během r. 1948 a 1949 odstraněny, takže za r. 1949 byl plánovaný úkol stavební výroby splněn vcelku na 102 %. Měřeno prostavěnými náklady stoupla stavební výroba proti r. 1948 o více než 50 %. V r. 1950 vzrostl dále objem stavební výroby proti r. 1949 o 37 %, přesto, že byl plán splněn pouze na 95 %. V r. 1950 bylo dokončeno a odevzdáno průmyslu a ostatní výrobě 344 halových staveb a 1500 jiných výrobních staveb o celkové výrobní ploše 1.955.700 m², což je o 172 % více než v r. 1949. Zemědělství bylo odevzdáno do používání celkem 1.395.300 m² stavebních ploch, a to pro hromadnou živočišnou výrobu 753.700 m² a pro různé zemědělské provozovny 641.600 m² stavebních ploch. V nájemných a rodinných domcích bylo dokončeno a dáno k užívání 21.980 bytů o celkové ploše 1.869.000 m², což jest o 27 % více než v r. 1949. Konečně pak bylo dokončeno 340 staveb pro společné ubytování o celkové ploše 300.400 m², což je o 162 % více než v roce 1949.

Z uvedených výsledků je zřejmé, že přes řadu nedostatků, které se ještě během minulého roku v našem znárodněném stavebnictví projevovaly a které mnohde i letos trvají, se stavebnictví zařadilo čestně po bok naší ostatní znárodněné výroby a přešlo ve své většině na moderní formy průmyslové výroby. Na základě toho stává se koncem minulého roku bývalé ministerstvo techniky výrobním ministerstvem stavebního průmyslu a přikročuje k reorganisaci své působnosti z činnosti jen správně technické především na řídící a kontrolní činnost celé stavební výroby a výroby stavebnin. Tato reorganisace se již dnes projevuje v mnoha směrech příznivě a dá se očekávat další podstatné zlepšení, jakmile po schválení projednávané osnovy bude možno provést reorganisaci celého stavebního průmyslu. Je to nutné s ohledem na veliké úkoly, které naše znárodněné stavebnictví očekávají a které vyplývají z bouřlivého růstu naší ostatní průmyslové výroby, zejména z rozvoje a urychlené výstavby těžkého průmyslu. President republiky Klement Gottwald správně a přesvědčivě ukázal na únorovém zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, kterými směry je nutno se zaměřit, abychom výstavbu socialismu v naší zemi uspíšili a zbavili se tak závislosti na státech kapitalistických.

V r. 1951 vzroste rozsah stavební výroby proti roku 1950 téměř o 40 % a v bytové výstavbě dokonce o 47 % , neboť má býti dáno do konce t. r. do užívání 37.000 bytů. Rovněž i produktivita práce má stoupnout během tohoto roku proti r. 1950 o 31 %.

Jak tyto úkoly plnila stavební výroba v prvním čtvrtletí tohoto roku? Objem výroby sice stoupl proti prvnímu čtvrtletí 1950 o 40 %, ale plán výroby byl splněn pouze na 92 %. Nepodařilo se snížit nadměrnou rozestavěnost, neboť vcelku bylo dokončeno méně staveb, než bylo nových započato. Do užívání bylo odevzdáno 199.000 m² halových ploch a 269.000 m² jiných výrobních ploch pro průmysl, dopravu a pod. Dále bylo odevzdáno 93.000 m² zemědělských provozoven a 206.000 m² staveb pro hromadný výkrm hospodářského zvířectva. V nájemných a rodinných domech bylo dokončeno 4.400 bytů, pro společné ubytováni učňů bylo odevzdáno 107.000 m² bytové plochy. Zpráva státního úřadu plánovacího k tomu podotýká, že plán nebyl splněn především v důsledku nesplnění plánovaného růstu produktivity práce. Hlavní příčinou nedostatečného růstu produktivity práce je nedostatečná organisace práce, nízké využití pracovní doby, zejména vysoká absence z důvodů neomluvené nepřítomnosti v sobotu a v pondělí. Také nedostatečné je využití strojů, které u důležitých strojů činí 57 % plánované průměrné roční normy. Nábor nových pracovníků se nepodařilo účinně rozvinout. Na Ostravsku, kde se nepodařilo zvýšit stav pracujících proti počátku roku, se tento nedostatek projevil jako jedna z příčin v neplnění plánu stavební výroby, jako je výstavba nových Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, základna výstavby socialismu v naší zemi. Na pomalé zvyšování produktivity práce měla na celé řadě staveb nepříznivý vliv opožděná a nedostatečná projekční připravenost. Situace se pohříchu nezlepšila ani ve druhém čtvrtletí tohoto roku.