Je správné, jestliže národní
výbor ve snaze využít "svých"
úvěrů proplácí práce,
jež vůbec nebyly provedeny, a dodávky, jež
vůbec nebyly uskutečněny? Je správné,
jestliže se snaží jako někdejší
kapitalisté "ulít" pro vlastní
účely peníze na vkladní knížku,
jako učinil jeden místní národní
výbor, který poslal Státní bance hotovost
přes 110.000 Kčs se žádostí,
aby byla uložena na vkladní knížku? Nebo
co říci jinému národnímu výboru,
který poslal Státní bance šek s nevyplněnou
částkou a žádal, aby mu poukázala
zbytek rozpočtových prostředků, povolených
pro rok 1950, v hotovosti? Ještě lépe si poradil
jiný místní národní výbor,
který ze svého vkladu na běžném
účtě dal převést částku
36.800 Kčs na vkladní knížku lesního
družstva, které neexistovalo, a částku
109.900 Kčs na vkladní knížku vodovodního
družstva jako dar!
Je správné, jestliže i ústřední
úřady, jsouce i nejsouce si toho vědomy,
napomáhají tvorbě takovýchto lichých
reserv poukazy národním výborům, prováděnými
nakvap ještě ke konci roku? Je správné
tvořit si takto předpoklady pro vysoká rozpočtová
čísla v příštím rozpočtu?
Každý uzná, že to jistě není
správné a že to neodpovídá představě
řádného hospodářství
a že je to škodlivé.
Musíme a budeme se starat, aby toto hledisko bylo uznáno
a - prováděno. Uznat a provádět je
musí být věcí politické cti.
Nyní bych se rád dotkl jednoho z nejpositivnějších
jevů na státní závěrce 1949:
Pro celou budoucnost republiky je neocenitelným přínosem
skutečnost, že Slovensko se tak prudce hospodářsky
rozvijí, že slovenský podíl na přebytku
státního hospodářství činí
téměř 20%, že Slovensko splnilo rozpočet
státních příjmů na 145 %a je
tedy s to samo financovat všecky úkoly, které
mu ukládá rozpočet!
Slovensko překročilo investiční rozpočet
o 3%, zatím co v českých krajích z
částek, vyhrazených na investice, zůstalo
nevyužito 10%! Tolik jsem si, paní a pánové,
dovolil říci na okraj veliké skutečnosti,
že hospodaření podle státního
rozpočtu prvního roku Gottwaldovy pětiletky
skončilo přebytkem 35 miliard Kčs.
O čem svědčí fakt tohoto přebytku?
Především o nesmírnosti reserv našeho
národního hospodářství, o tom,
že jsme je neznali a že jsme je ještě zplna
neodkryli a jich nevyužili. Jít směleji vpřed
k socialismu znamená, že musíme umět
odkrýt reservy našeho hospodářství
a naučit se s nimi hospodařit, že musíme
uvolnit všechny cesty tvořivé iniciativě
našich mas pracujících, že musíme
podporovat všemi prostředky rozvoj hnutí za
zvyšování produktivity práce, za snižování
výrobních nákladů, že musíme
i, jak nám jasně ukázal president Klement
Gottwald ve své zprávě Ústřednímu
výboru KSČ dne 22. února t. r., "rychleji
než dosud budovat těžký průmysl".
Ke konci se před nás staví otázka,
jak použít tohoto státního přebytku.
Nahromaděné peněžní sumy jsou
v řádném hospodářství
odrazem nahromaděných statků. I výsledky
našeho hospodářství podle státního
rozpočtu v roce 1949 jsou vtěleny ve statcích.
Státní peníze, nahromaděné
během roku na účtech státní
pokladny ve Státní bance, jsou ve formě úvěrů
používány na kapitálové vybavování
našich národních podniků, především
na financování investic. Fakt státního
přebytku za rok 1949 znamená, že jsme jako
celek o tolik, lze říci, zbohatli, o tolik si i
na investicích nově víc pořídili.
Navrhuje-li tedy vláda Národnímu shromáždění,
aby schválilo použití celého rozpočtového
přebytku za rok 1949 k dotaci Fondu znárodněného
hospodářství, žádá je
i o souhlas s tím, že bylo pamatováno v první
řadě na budování naší
průmyslové výroby, aniž se zmenšila
péče o růst hmotného blahobytu lidu,
o rozvoj spotřeby přímé i cestou rozvoje
opatření sociálních a kulturních.
Všichni známe velikost svých úkolů
v rámci budování socialistického hospodářství
a vládě bylo jasno, že přebytků
v hospodaření má být užito tam,
kde budou nejmocněji působit směrem jeho
dalšího rozvoje. Proto vás, paní a pánové,
prosím a vláda vám navrhuje, aby celá
částka přebytku příjmů
nad výdaji v roce 1949 ve výši 35.041,745.085,70
Kčs byla přidělena Fondu znárodněného
hospodářství na dotace kmenových jmění
našich socialistických podniků.
Prosím vás tudíž, paní a pánové,
abyste jednak schválili státní závěrečný
účet za rok 1949, jak vám byl předložen,
a tím také potvrdili linii, kterou vláda
v tomto roce sledovala, a abyste zároveň schválili
i ostatní souvisící návrhy vlády,
zejména návrh na použití přebytku
vyplývajícího ze státního hospodaření
tak, jak jsem právě uvedl.
V této souvislosti je povinností projevit dík
všem, kdo se o toto vítězství zasloužili:
celé mase našeho pracujícího lidu, všem
milionům našich dělníků, rolníků,
inženýrů, techniků, úředníků,
organisátorů, plánovatelů a politických
pracovníků. Děkuji také všem
našim pracovníkům, kteří se přičinili
o včasné předložení státní
závěrky samé.
Výsledky roku 1949 by mohly být označeny
za zjev výjimečný a náhodný,
kdyby nebylo roku 1950, o jehož výsledcích
vám chci nyní podat zprávu, byť zatím
jen předběžnou.
Náš veliký učitel J. V. Stalin
zdůraznil jako jeden ze základních zákonů
socialismu skutečnost, že "socialismus může
být vybudován jen na základě bouřlivého
růstu výrobních sil společnosti, na
základě hojnosti zboží a výrobků,
na základě blahobytného života pracujícího
lidu, na základě prudkého vzestupu kultury".
Toto jsou předpoklady růstu jen v socialismu - v
kapitalismu je sice také blahobyt, ale jen pro buržoasii;
lidská existence pracujících je v kapitalismu
v nejlepším případě jen vedlejším
produktem dočasné konjunktury a nikdy jí
nedosáhnou pracující jako celek. O blahobytu
pracujících jako programu nebo dokonce jako předpokladu
dalšího rozvoje nemůže být v kapitalismu
řeči, protože kapitalismus je ovládán
zcela jinými sociálními zákony.
I u nás, ve státě budujícím
socialismus, stavíme na základě bouřlivého
růstu výrobních sil - právě
jsem hovořil o investování 35 miliard do
tohoto rozvoje, nepočítaje další veliké
miliardy, které zařazujeme do návrhu rozpočtu
na rok 1951. I u nás budujeme na základě
"hojnosti zboží a výrobků",
jak je vidět právě na vývoji roku
1950.
V tomto druhém roce pětiletky zvýšila
se průmyslová výroba o dalších
15,3 %ve srovnání s rokem 1949. Z toho výroba
těžkého průmyslu, který je předpokladem
veškerého dalšího rozvoje, vzrostla o
15,6%.
O růstu naší životní úrovně
svědčí tato data: prodej hlavních
druhů potravin na vázaném i volném
trhu vzrostl ve srovnání s rokem 1949 takto: maso
a masné výrobky o 40%, sádlo o 59%, sýry
o 29%, vejce o 16%, pšeničná mouka o 28%. Pozoruhodný
je vzrůst konsumu dovážených surovin,
jako kávy
(o 84%) a čaje (o 80%). Textilního zboží
bylo na volném trhu prodáno proti roku 1949 více
o 21%, konfekce o 49%, obuvi o 231%. Rozhlasových přijímačů
se prodalo více o 13%, jízdních kol o 2%,
motocyklů o 8 %a šicích strojů o 37%.
Souběžně s tím vzrostla úroveň
a intensita kulturního života. Mateřských
škol s celodenní péčí přibylo
v roce 1950 811 a počet dětí v mateřských
školách se zvýšil o 15,5%. Národních
a středních škol přibylo 782, z toho
na Slovensku 668. Rozvoj vysokého školství
pokračoval zejména zřízením
řady vysokých škol v českých
zemích i na Slovensku. Zlepšila se i třídní
skladba našeho studentstva. Zatím co v roce 1946-1947
bylo na našich vysokých školách zapsáno
jen 7,15 %studentů dělnického původu,
bylo v prvním ročníku studijního roku
1950/1951 zapsáno na vysokých školách
37,5 %posluchačů dělnického původu
a 10,5 %posluchačů z rolnických rodin, vlastnících
polnosti do 15 hektarů. V oboru vědeckého
bádání bylo důležitým
pokrokem zřízení ústředí
vědeckého výzkumu, dále budování
Česko-slovensko-sovětského institutu, příprava
na zřízení státního národopisného
ústavu. Počet oblastních divadel se v roce
1950 zvýšil o 20%. Krajské galerie jsou jíž
zřízeny téměř ve všech
sídlech krajských národních výborů
a v roce 1951 k nim přibude asi 50 galerií obvodových.
Celkový náklad knih a brožur zvýšil
se proti roku předchozímu o 45%. Počet kin
stoupl proti roku 1949 o 11%.
Tato čísla i čísla rozvoje rekreace
našich pracujících a jejich dětí
ukazují mohutný růst spotřeby soukromé
i spotřeby organisované našimi veřejnými
institucemi. Jsou výrazem toho, že s prudkým
rozvojem výroby vzrůstá i národní
důchod i životní míra lidu. Podkladem
růstu národního důchodu je růst
výdělků našich pracujících,
kterému jsme v roce 1950 dodali vyšší
reálnou náplň několikerým snížením
cen spotřebních statků.
Náš proces výstavby se ovšem odehrává
na poli a ve formě boje s nepřáteli vnějšími
i vnitřními. Mezi naše vnitřní
nepřátele patří i malost některých
našich lidí, projevující se při
takových příležitostech, jako byla na
př. polská měnová reforma, kdy někteří
z nich se jali skupovat nesmyslně mouku či mýdlové
prášky či vlivem amerikánské
válečné hysterie dokonce ocet. Vyrovnali
jsme se s těmito přechodnými jevy a za obecného
souhlasu pracujícího lidu se vláda vyrovnala
zavedením lístků i s plýtváním
moukou a chlebem. Lístky zaručí každému,
co potřebuje, a zamezí plýtvání,
zkrmování i křečkování.
Růst výroby a spotřeby se ovšem vyjádřil
v prvé řadě ve výnosech naší
všeobecné daně nákupní. Její
výnos v roce 1950 překročil i výnosy
z roku 1949. Tento jev je velmi pozoruhodný, poněvadž
jsme i v průběhu roku 1950 několikráte
redukovali ceny zboží a sazby této daně.
Na výsledcích této daně je pozoruhodno
i to, že hlavním jejím zdrojem není
volné zboží, kde je vysoká, nýbrž
trh zboží vázaného, kde je nízká,
ba někdy i se sazbami pouze evidenčními;
výjimku zde tvoří jen obuv. Vzrůstající
výnos této daně plyne tedy ze vzrůstu
běžné spotřeby a je důkazem nebývalé
míry rozvoje spotřeby širokých vrstev
pracujících.
Druhý pilíř státních příjmů,
zvláštní daň výdělková,
byla v rozpočtu na rok 1950 zvýšena proti roku
1949 o 788%, avšak skutečným výsledkem
i tento rozpočet ještě předstihla.
Proti roku 1949 i proti rozpočtu zvýšil se
také výnos daně ze mzdy; daň tato
rostla úměrně se zvyšováním
důchodů pracujících a s růstem
jejich počtu, zejména přechodem ze samostatných
zaměstnání a u žen též z
domácností.
Celkem lze říci, že se státní
pokladna v roce 1950 stala rozhodujícím střediskem
financování našeho podnikání.
I loni se prokázalo, jak obrovitou vnitřní
dynamikou je nesena masa našeho lidu pracující
na vybudování socialismu a jaké zázraky
svede jeho iniciativa, nadšení a tvůrčí
síla.
Výsledky této tvůrčí síly,
přeměněny ve formu peněz, se nám
sbíhají v mocných proudech na účtech
ve Státní bance, odkud zase proudí zpět
jako z obrovského srdce do našeho hospodářského
organismu. Bdíme nad tím, aby s výsledky
práce našeho lidu bylo hospodařeno dobře.
A mohu říci, že tak vcelku hospodařeno
je a že postupně, a to hlavně zásluhou
politiky Komunistické strany Československa i odborů,
proniká víc a více vědomí osobní
odpovědnosti každého pracovníka jakožto
hospodáře. (Potlesk.)
Ale přesto se ještě vyskytují případy
rušivé. Co lze říci na př. borským
sklárnám, ve kterých byly zjištěny
naprosto nedostatečně uskladněné bedny
s exportním zbožím, ležícím
na nechráněných prostorách, kde povětrnostní
poměry ničily výsledky práce našich
dělníků? Dělníci tu sice hubovali,
ale nebylo to slyšeno. Chodilo se klidně kolem tohoto
zboží a nakonec musila se jeho část
vyměnit a přebalit a odpovědní činitelé
si neuvědomovali, že jen to přebalování,
nehledě na zboží zničené, stojí
velké peníze. - Co ale říci na př.
národnímu podniku Dereda, v jehož některých
pražských závodech byly nalezeny nesprávnosti
ve skladových kartotékách takového
rázu, že se nedalo ani zjistit, zdali jde o chyby
účetnické nebo o skutečná manka?
Tento nepořádek zakrýval, že se v těchto
dekoračních a reklamních dílnách
vyráběl i nábytek pro soukromníky,
a to za ceny, které neodpovídaly skutečně
vynaloženým nákladům. - Je neomluvitelné,
dostává-li se do prodeje potravinářský
výrobek tak špatné kvality, jako bylo zjištěno
na př. v ústecké Masně.
Ale začasto nejde jen o přímé škody,
způsobené národnímu hospodářství.
Mnohé naše podniky si dosud plně neuvědomily
škody, které nám působí neplánované
hromadění zásob, ať již surovin
nebo rozpracovaných nebo i hotových výrobků.
Co jiného než poškozování národního
hospodářství je, jestliže národní
podnik ve Verneřicích vyrábí na sklad
průmyslové kartáče, nemaje výrobu
podloženu kontrakty a pokračuje v ní přes
svůj narůstající sklad? Je přímá
souvislost mezi tempem naší výstavby a tempem
stoupání naší životní úrovně
na jedné straně a tempem zrychlování
oběhu obratových prostředků na straně
druhé. Zásoby bez plánu vytvářené
znamenají, že bychom si byli mohli postavit třeba
nové továrny, jež by dodávaly nutné
zboží pro domácí trh i vývoz,
a místo toho leží výsledky naší
práce neproduktivně v neplánovaných
zásobách. A tyto továrny, které bychom
si mohli postavit, by mohly být rychleji a levněji
než dosud stavěny a rychleji uváděny
do provozu, kdyby byly včas a řádně
připraveny jejich projekty a včas a řádně
dodány všechny zdánlivě malé,
ale pro provoz nepostradatelné investice. Nedokončené,
ladem ležící stavby jsou pro nás právě
takovou škodou jako neplánované zásoby.
Musíme správně chápat a uskutečňovat
leninské heslo důsledné kontroly práce.
Budujeme a vybudujeme účinnou kontrolu plnění
plánu a hospodárnosti jak v našich socialistických
podnicích a v družstvech, tak i ve veřejné
správě. Tato kontrola však dosud nestačí
ukázat nám včas všechny odchylky od
plánu a ukázat nám i chyby naší
práce. K tomu je zapotřebí, aby řádně
fungovaly kontroly na všech pracovištích, kontroly
prováděné dělníky i administrativními
orgány. Ani v tomto směru nejsme ještě
zdaleka tam, kde bychom měli být. Jak jinak by bylo
možné, abych uvedl případ, že na
státní strojní stanici v Horňátkách
předloží traktorista výkaz, podle kterého
provedl dne 15. září loňského
roku střední orbu ve výměře
3 hektarů 78 arů za dobu 11 pracovních hodin
při spotřebě 45 litrů nafty, 3 litrů
oleje a 1 litru benzinu, když ve skutečnosti zoral
pouze 50 arů za 4 pracovní hodiny při spotřebě
asi 15 litrů nafty, 1 litru oleje a 1 litru benzinu? Tentýž
traktorista prohlásil, že 31. října
loňského roku provedl střední orbu
5 hektarů 12 arů za 8 pracovních hodin při
spotřebě 40 litrů nafty, 3 litrů oleje
a 1 litru benzinu. Ve skutečnosti však zoral pouze
56 arů. Je třeba si uvědomit, že tyto
pracovní výkazy jsou podkladem pro statistická
hlášení plnění plánu střední
orby a podkladem pro výplatu mezd. Při revisi pěti
strojních stanic v Horňátkách, Mikulově,
Přerově, Prostějově a Kuklenách
bylo zjištěno, že ani na jedné z nich
nebyly výkazy traktoristů a tedy ani výkony
jejich kontrolovány.
Tyto případy svědčí o tom,
že máme dosud místa, kde se ať z neschopnosti,
ať z ledabylosti, ať ze zlé vůle či
z nedostatku svědomitosti ujídá z našeho
národního produktu nicotně a že se jím
mrhá. Nezmiňuji se o tom právě teď
a právě vám proto, abych "také
mluvil něco o stinných stránkách"
ale proto, abych povzbudil všechny naše pracující
k bdělosti a žádal je, aby každý
na svém místě byl doslova hospodářem
jako na svém, a abych upozornil pracovníky ledabylé
nebo zlomyslné, že jejich špatná práce
a třeba i škůdnictví budou odhaleny.
I kontrolní a revisní orgány podléhající
ministerstvu financí, které bez hluku, ale s úsilím
budujeme, jsou nástroji, které už pomáhají
drtit škůdce a odhalovat a napravovat ledabylce.
Chtějíce odhalovat a zamezovat vady v hospodaření,
musíme i trvat na tom, aby účetnictví
ve všech našich sektorech, v podnicích i
ve veřejné správě bylo v pořádku
a abychom se nesetkávali s výdaji a příjmy
nevyúčtovanými po celé měsíce.
Nelze trpět na př. takové případy,
jaké se vyskytly v našich divadlech, z nichž
jedno neproúčtovalo do dneška své rozpočtové
výdaje za celý rok 1950, jiné je nemá
vyúčtovány za poslední dva kvartály
a ostatní divadla v českých krajích
nevyúčtovala svá vydání od
října minulého roku.
Vím, že tyto jevy jsou průvodními jevy
růstu, ale je nutno dotknout se jich otevřeně,
chceme-li je odstranit. Já pak jakožto správce
našich financí o tom mluvím, protože finance
se nevznášejí nad zemí, ale rostou z
výrobního procesu.
Jak to odpovídá základnímu úsilí
nás všech, úsilí splnit pětiletý
plán, zůstávají i v roce 1950 na straně
státních výdajů na prvním místě
výdaje na investice. I podle dosud neúplných
a nedefinitivních cifer bylo na investice za 12 měsíců
loňského roku u civilní státní
správy bez místních národních
výborů a státních léčebných
a ošetřovacích ústavů vydáno
10 miliard Kčs.
Finanční plnění investic se tedy v
roce 1950 značně zlepšilo. Zvláště
je tu třeba znovu vyzdvihnout rozmach Slovenska, které
čerpalo poměrně značně více
než kraje české. Celkový objem plnění
investičního rozpočtu ovšem dnes ještě
neznáme, poněvadž značná část
investic, dodaných v roce 1950, je placena dodatečně
až v roce letošním. V režijních nákladech
jsme v roce 1950 dosáhli úspor, zejména v
nákladech věcných. Osobní náklady
proti předchozímu roku vlivem provedení platové
úpravy civilních státních zaměstnanců
stouply. Touto úpravou jsme zavedli pro státní
zaměstnance socialistický princip odměňování
podle jakosti a množství vykonané práce
a podle prospěchu, který tato práce přináší
celku. K důslednému provedení této
zásady nestačí však jen vytvoření
vhodné mzdové soustavy, nýbrž je třeba,
aby byl určen i celkový objem mezd jako část
celkového národního důchodu, připadající
na osobní spotřebu pracujících. Tohoto
účelu lze dosáhnout jen mzdovým fondem,
který je jedním z regulátorů socialistické
distribuce, účinným prostředkem k
zachování reálné náplně
mezd i k dosažení úsporného hospodaření
pracovními silami a ke zvyšování produktivity
práce.