Posl. Sýkora: Panie a páni!

Dovoľte, aby som zaujal stanovisko k navrhovanej osnove zákona na ochranu mieru ako pracovník nášho hnutia mládeže. Príslušníkom ČSM, pionierom i celej našej mladej generácii je slovo mier nesmierne drahé, blízke a posvätné. Každý žiak, každý mladý človek u nás veľmi jasne vidí, ako sa má mládež v kapitalistických zemiach, kde vládu majú v rukách vojnoví štváči a podpaľači. Vie, aké strašné musí byť pre mladého človeka, ak si je nie istý, či bude zamestnaný. Vie, aký ťažký údel je to - zápasiť s bezvýchodnosťou a beznádejnosťou. Pre nás je už nepredstaviteľné, aby mladí ľudia nemohli rozvíjať svoje tvorivé schopnosti a talenty, aby si nemohli vytvárať najsmelšie plány, aby sa nemohli boriť za ešte krajší, lepší a šťastnejší život. Aký by mal inakšie život smysel? Nádherná, tvorivá, víťazná pieseň práce pre celok - taký je náš šťastný životný údel, a to preto, lebo sme mládežou zeme Gottwaldovej.

Nové závody, železnice, cesty, domy, nové školy, dediny - to sú témy, o ktorých hovorí náš ľud a píšu naše noviny, zatiaľ čo v amerických a anglických časopisoch sa objavujú šialené úvahy, koľko miliónov ľudí, detí a žien zabije atomová bomba. O tom, ako zlepšiť a zrýchliť výrobu po príklade nášho najlepšieho úderníka Svobodu z Avie, uvažujú naši sväzáci na závodoch. Ako urýchliť výstavbu JRD, ktoré od základu premieňajú naše dediny, ako dôkladným štúdiom prehĺbiť vedomosti, ako dobyť všetky bašty vedy; ako čo najskôr dokončiť veľké stavby mládeže - Stavbu mladých budovateľov socializmu, Trať družby a Priehradu mládeže, na ktorých toho roku pracovalo 54.000 mladých ľudí. To preto, lebo naša mládež vie, že bude žiť v socialistickej spoločnosti, v ktorej bude môcť ešte ďaleko plnšie rozvíjať svoje schopnosti a púšťať sa do ešte veľkorysejšej výstavby.

Je samozrejmé, že naša mládež horúco miluje za tieto nesmierne možnosti svoju československú vlasť a svojho prezidenta Gottwalda. Je samozrejmé, že zraky našej mládeže sú obrátené na skvelé príklady sovietskej mládeže, že naša mládež obdivuje grandiózne stavby premeny prírody sovietskeho ľudu a že po ničom tak horúco netúži, ako pustiť sa ešte rozhodnejšie po stalinskej ceste, po ceste grandióznej výstavby svojej zeme.

Dnešná rozprava po varšavskom kongrese, po zasadaní Svetovej rady mládeže vo Viedni znovu nás upozorňuje, že mier je ohrožovaný, že na svete sú krvilačníci, ktorí by neváhali vraždiť milióny ľudí, žien, detí i mužov. Dnešná rozprava znovu nás upozorňuje na slová varšavského manifestu, že na mier sa nečaká, že musí byť vybojovaný.

Nuž dovoľte, aby som pri tejto príležitosti prehlásil, že česká i slovenská mládež si dobre uvedomuje, že - ako to zdôraznil živý hrdina Polevého románu "Príbehu opravdivého človeka" v pozdrave československej mládeži - "vznešený a zároveň ťažký boj za mier v celom svete vyžaduje od každého bojovníka za mier všetkých jeho síl, vyžaduje schopnosti prekonávať všetky obtiaže a prekážky, ktoré sa naskytnú na ceste k dosiahnutiu mieru na celom svete".

Česká a slovenská mládež odpovie na všetky pokusy imperialistických štváčov, ktorí sa snažia zatopiť svet krvou, novými a novými pracovnými hrdinstvami. Nebude u nás jedinej skupiny, jediného sväzáka, jediného mladého človeka, aby neprevzal mierový záväzok, zaväzok, ktorý by pomohol urýchliť našu cestu k socializmu a ešte viac upevniť našu vlasť, jednu z bášt svetového mieru.

Každý deň z niekoľkých závodov dostávame zprávy, že všetci sväzáci sú úderníkmi. Čoskoro bude tomu tak vo všetkých závodoch. S mierovými záväzkami prichádzajú i skupiny z dedín a škôl. Mierovými záväzkami v línii, ako nám ju určil sjazd Československého sväzu mládeže, budeme pozdravovať III. svetový festival mládeže.

A na adresu vojnových štváčov odkazujeme: Čím viac budete štvať, tým sústredenejšie budeme budovať, na každú hrozbu odpovieme novým záväzkom, novým pracovným víťazstvom. Po každej hrozbe ešte viacej sa somkneme a ešte viac vzrastie naše sebavedomie, naša hrdosť, naše odhodlanie víťazne bojovať za mier. Spolu s pokrokovou mládežou a s pracujúcim ľudom sveta vám nedovolíme rozpútať novú svetovú vojnu, nedovolíme vám zničiť a ukradnúť nám našu mladosť. Nebojíme sa vašej atomovej bomby, naopak, čím viac nám ňou hrozíte, tým viac vami pohŕdame. Dobre vieme, že vaše hrozby sú výrazom slabosti.

Československý sväz mládeže s nadšením prijíma navrhovanú osnovu zákona na ochranu mieru a zaväzuje sa, že niekoľkonásobne zvýši budovateľské úsilie a že u nás každý sväzák a každý mladý človek bude tvrdým, nepoddajným, neúnavným a oduševnelým bojovníkom za mier. (Hlučný potlesk.)

Podpredseda Valo: Slovo má ďalej pán minister dr Plojhar.

Ministr ThDr Plojhar (uvítán hlučným potleskem): Slavná sněmovno, paní a pánové!

Proti osnovatelům třetí světové války, proti těm, kteří do války štvali, válku propagovali, válku plánovali a připravovali, proti těm, kteří zbraně dodávali, aby válku umožnili, a proti těm, kteří od hrozeb a slov přešli k činům - a strašlivý příklad toho máme na Koreji - vyvstalo v celém světě mohutné, krásné mírové hnutí.

A je naší hrdostí a naší ctí, což bylo také konstatováno na světovém foru obránců míru, že naše národy, Češi a Slováci, se postavily jasně a nekompromisně do poslední ženy, ano, do posledního dítěte, do této světové rodiny, do této světové fronty obránců míru. Všichni bez rozdílu, ruku v ruce, jeden vedle druhého chceme a budeme nejen pro mír pracovat, ale za mír důsledně a nekompromisně bojovat. (Potlesk.)

A do této naší celonárodní fronty obránců míru, bojovníků za mír, staví se i věřící lid naší republiky, staví se i uvědomělí vlastenečtí kněží všech křesťanských církví v naší vlasti. S nepřátelské strany, se strany těch představitelů církví, kteří se dali koupit světovým imperialismem a válečnými štváči, je nám tak často na to poukazováno a vykládáno, že spolupráce vyznavačů křesťanského světového názoru s materialismem je nemožná a že proto účast křesťanů v světovém mírovém hnutí není možná a není s církevního stanoviska přípustná.

Na to máme jednu odpověď: Spolupráce s materialismem není možná a je možná. Není možná s tím materialismem, který středem své nauky, svého učení a svého programu učinil kus chladného, bezcitného zlata. S tímto materialismem, který je ochoten i za cenu asociálního vysávání pracujícího člověka rozmnožovat hromadu tohoto zlata, s materialismem, který je ochoten proměňovat proudy lidské krve v chladné a tvrdé zlato, s tím souhlasit nemůžeme, tomuto materialismu vypovídáme jasný, nekompromisní boj na život a na smrt. (Potlesk.) Vyznavači tohoto materialismu nejsou ovšem v řadách socialismu, nejsou v řadách komunismu, ale nejsou ani v řadách vyznavačů skutečného, poctivého, křesťanského světového názoru. Je zde však druhý materialismus, který do středu své politiky, svého snažení, své budovatelské práce, zvyšování životní úrovně, kulturního života staví živého člověka. A s tímto materialismem vyznavači křesťanského světového názoru nejenom že mohou, ale musí spolupracovat, poněvadž i křesťanským názorem je, že člověk je korunou v plánu stvoření božího. A proto souhlasíme s materialismem, který staví člověka do středu svých snah a své práce, do jedné fronty bojovníků za světový mír. Proti těm, kteří se zrádně ve formě vatikánské politiky a politiky Světové rady evangelických církví dali do služeb válečných štváčů, imperialistů a kapitalistů, jsme proto vyvolali v našem národě a vyvoláváme v celém světě mohutné, stále do šířky a do hloubky rostoucí hnutí vlasteneckých kněží a pokrokových křesťanů.

Na varšavském kongresu 72 delegátů-kněží nejrůznějších církví ze všech světadílů bylo toho neomylným důkazem. A v této práci, v této spolupráci budeme pokračovat a budeme za světový mír bojovat. Nebudeme poslouchat a nepůjdeme za těmi, kteří nejen že zrazují svůj národ, svoji vlast, lidskost a lidstvo, nýbrž zrazují i skutečné a správné křesťanství. Tito zrádci budou postaveni před nelítostný a spravedlivý soud lidu a budou pro své nelidské a nekřesťanské počiny také spravedlivě souzeni. (Předsednictví se ujal předseda dr John.)

Hnutí vlasteneckých kněží a pokrokových křesťanů v našem národě až dosud bylo kovadlinou, na kterou dorážely rány církevní reakce z Vatikánu a z jeho rozhlasu, z Madridu a z emigrace, ze středisek válečných štváčů a zastánců kapitalismu a imperialismu. Ale tato éra končí. A vlastenečtí kněží a pokrokoví křesťané v naší republice a na celém světě přestávají být kovadlinou a stávají se kladivem, které rozdrtí všechny tyto snahy i pod rouškou t. zv. náboženské svobody v západních zemích. (Potlesk.) Ano, půjdeme všichni svorně ruku v ruce v práci a v boji za udržení světového míru. Celý náš národ, všechny vrstvy bez rozdílu, ať Čech nebo Slovák, dělník nebo zemědělec, nevěřící nebo věřící, vytváříme jednu rodinu, jednu společnou frontu pod vedením našeho presidenta Klementa Gottwalda (Potlesk.), která se staví do světové fronty stamilionů obránců míru, bojovníků za mír, pod vedením největšího muže našich dějin, generalissima Stalina. (Poslanci povstávají. - Dlouho trvající potlesk. - Poslanci usedají.)

A proto vzhůru do společné budovatelské práce za lepšího, šťastnějšího a spokojenějšího člověka! Proto vzhůru do společného boje za věčný a trvalý světový mír! (Dlouho trvající potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodajce, posl. Hodinové-Spurné.

Zpravodajka posl. Hodinová-Spurná: Slavná sněmovno!

Projevy všech poslanců bez rozdílu ukázaly, jak jednotný a svorný je náš lid, oba naše národy, jestliže jde o záchranu života, o záchranu světového míru. Myslím, že všechny vrstvy našeho lidu, našich národů, spojuje jedna společná vůle: Bojovat za mír a dát všechny své síly do služeb veliké a svaté věci udržení světového míru. Znamená to také, že správný je návrh zákona, který dnes projednáváme a který doporučuji k jednomyslnému schválení. (Dlouho trvající potlesk.)

Předseda: Přistoupíme k hlasování. Protože není pozměňovacích návrhů, dám o předloženém iniciativním návrhu hlasovat najednou ve znění zprávy předsednictva Národního shromáždění. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s iniciativním návrhem zákona na ochranu míru, podaném poslanci dr Johnem, Hodinovou-Spurnou, dr Polanským, dr Vl. Procházkou, Valo, V. Davidem, Žiakem, Koktánem a druhy ve znění zprávy předsednictva Národního shromáždění, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je jednomyslná většina. (Poslanci povstávají. - Dlouho trvající potlesk. - Poslanci usedají.)

Tím Národní shromáždění přijalo tento zákon podle zprávy předsednictva Národního shromáždění.

Tím je vyřízen 1. bod programu.

Přerušuji schůzi. Schůze bude opětně zahájena přesně ve 14 hodin 30 minut.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 13 min. - Znovu zahájena ve 14 hod. 40 min.)

Místopředseda David (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Sděluji, že posl. Otto Šling oznámil přípisem ze dne 6. října 1950, že se vzdal svého poslaneckého mandátu (č. j. 112 16/11-1950- S).

Sděluji, že ministerstvo vnitra oznámilo přípisem ze dne 25. října 1950, zn. 214/12-21/10-1950-I/2, že povolává na poslanecký mandát, uprázdněný resignací posl. Dolejška, posl. Adolfa Žinčíka (č. j. 112-30/11- 1950-S);

přípisem ze dne 12. prosince 1950, zn. 214/ 12-12/12-1950-I/2 oznámilo, že povolává na poslanecký mandát, uprázdněný resignací posl. dr Paláta. posl. Antonína Čihalíka (č. j. 112-15/12-1950-S);

přípisem ze dne 12. prosince 1950, zn. 214/12-11/12-1950-I/2, povolává na poslanecký mandát, uprázdněný resignací posl. Zuzaňáka, posl. Oldřicha Opletala (č. j. 112-15/12-195o-S);

přípisem ze dne 18. prosince 1950, zn. 214/12-18/12-1950-I/2, povolává na uprázdněný poslanecký mandát posl. Václava Říhu (č. j. 112-19/12-1950-S);

přípisem ze dne 18. prosince 1950, zn. 214/12-18/12-1950-I/2 oznámilo pak, že povolává na poslanecký mandát, uprázdněný úmrtím posl. Richtra, posl. Františka Kopeckého (č. j. 112-19/12-1950-S).

Všichni uvedení pp. poslanci dostavili se do dnešní schůze.

Protože před tím podle § 89 jedn. řádu podepsali v kanceláři Národního shromáždění prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy a § 90 jednacího řádu Národního shromáždění tím způsobem, že bude přečtena ústavou podepsaná formule slibovací, pp. poslanci ke mně přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pp. poslance žádám, aby ke mně přistoupili vykonat slib. (Shromáždění povstává.)

Gen. tajemník NS Kováčik (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat její zákony a svůj mandát vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí k prospěchu lidu a státu."

Posl. Žinčík (podávaje místopředsedovi Davidovi ruku): Slibuji.

Posl. Čihalík (podávaje místopředsedovi Davidovi ruku): Slibuji.

Posl. Opletal (podávaje místopředsedovi Davidovi ruku): Slibuji.

Posl. Říha (podávaje místopředsedovi Davidovi ruku): Slibuji.

Posl. Fr. Kopecký (podávaje místopředsedovi Davidovi ruku): Slibuji. (Shromáždění usedá.)

Místopředseda David (zvoní): Přistoupíme k projednávání druhého bodu denního pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů kulturního a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 530) o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů (tisk 548).

Zpravodajem je posl. Drda. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Drda: Slavné Národní shromáždění!

Přistupujeme dnes k projednávání zákona o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů. Je to zákon, který našemu lidově demokratickému tisku určuje radostný, významný a odpovědný úkol pomocníka budovatelského úsilí československého lidu, spolupracovníka na jeho výchově k socialismu a rozhodného bojovníka za udržení světového míru. Dnes, kdy světové zápolení o mír a o šťastnou budoucnost celého lidského rodu vstoupilo do rozhodujícího stadia, kdy na jedné straně nesmírně rostou a rozvíjejí se síly mírového tábora, ale na druhé straně vzrůstá také běsnící útočnost tábora imperialistů, zvětšuje se nesmírně úloha a narůstají úkoly všeho pokrokového a demokratického tisku, jenž má být kolektivním propagátorem, agitátorem a organisátorem mas, pracujících za světový mír, za demokracii a socialismus. S tím přísnějším a opravdovějším úsilím, s tím horoucnějším mravním zanícením hledí na své dnešní i budoucí úkoly také českoslovenští žurnalisté.