Naša ľudovodemokratická republika, nemajúc priamy prístup k moru, je prostredníctvom našich splavných riek predsa len spojená s dôležitými európskymi prístavmi a tak je pre náš vývoz a dovoz dôležitým činiteľom najmä tým, že ušetrí pre nás cenné devízy, ktoré by sme museli ináč vynaložiť za dopravu. Výstižne to vyjadrili plavci motorovej lodi na počesť IX. sjazdu KSČ, keď na transparent napísali: "Vodní dopravou nemizí - z naší kapsy devisy".

Doprava slúžila do nedávna buržoáznej triede, či už priamym zameraním dopravného podnikania na najväčší možný zisk na úkor modernizácie a na úkor robotníckej triedy jej krajným využívaním, alebo krajným využívaním služieb dopravy k vlastnému triednemu prospechu bez zreteľa na všeobecné záujmy.

Naši plavci sú si vedomí svojej významnej činnosti, že vyvážajú prácu našich robotníkov a technikov za hranice a dovážajú nezbytné suroviny pre potrebu nášho priemyslu a národného hospodárstva.

Za účelom zrýchlenia obehu člnov na Labi, Odre a Dunaji údernícky súťažia, aby táto doprava bola rýchlejšia a lacnejšia. Aby túto prácu mohli zdarne vykonávať a aby podiel vodnej dopravy pri budovaní socializmu mal úspešné predpoklady, je nutno previesť normou úpravu prevádzkových pomerov plavby a zaistiť bezpečnosť vodnej dopravy.

Okrem spomenutej normy o úprave bezpečnosti prevádzky budeme sa musieť neskoršie zapodievať úlohou, ako zbaviť vodnú dopravu značných ťažkostí pri malom stave vody, aby sa mohla nerušene a riadne rozvíjať a aby mohla v spolupráci s ostatnými dopravami zvládnuť problémy nášho rastu, keď socialistická spoločnosť bude dopravovať stále viac a viac tovarov, a to nielen vnútri nášho štátu, ale so všetkými ľudovodemokratickými štátmi a hlavne s naším najväčším obchodným partnerom, so Sovietskym sväzom.

Doterajšie právne predpisy, konkrétne vládne nariadenie č. 198/1940 Sb., týkajúce sa úpravy bezpečnosti prevádzky vnútrozemskej plavby, sú zastaralé a nielen že nevyhovujú pokrokovým požiadavkám nášho ľudového právneho poriadku, ale boly brzdou nášho socialistického napredovania. Predpisy, ktoré sú z dôb pred prvou svetovou vojnou a z doby okupácie, vôbec nezodpovedajú zmeneným hospodárskym a politickým pomerom. Tento zákon nielen že odstráni nedostatky minulosti, ale umožní v budúcnosti všestranné rozvinutie našej plavby a zaistí v plnej miere jej bezpečnosť. Vzhľadom na to, že táto norma je rámcovým zákonom, dáva možnosť konkrétnejšími opatreniami, ako sú nariadenia ministra dopravy, uvádzať v život najaktuálnejšie otázky bezpečnosti prevádzky na našich vodách, a to cestou národných výborov. Naše ľudové orgány, ktoré budú podľa vládneho nariadenia č. 36/1950 Sb. o výkone verejnej správy vo veciach plavby tento zákon uvádzať v život budú zárukou toho, že jeho prevádzanie bude v súhlase s budovaním socializmu v prospech všetkých pracujúcich.

Vychádzajúc z osobitných podmienok plavebnej prevádzky, bezpečnosť plavby je ovplyvnená na rozdiel od iných dopráv povahou, poťažne konfiguráciou riečišťa, čo súvisí s hospodárnym využívaním ložného priestoru pri súčasnom zaistení bezpečnosti a odvrátenia možnosti havárií. Nehody lodí môžu mať za následok nedozierne národohospodárske škody pre náš štát a pre plnenie päťročného plánu, či už zatarasením plavebnej dráhy alebo znehodnotením resp. stratou pre nás nenahraditeľného substrátu. Jeden dunajský čln vezie náklad 100 vagónov substrátu. Takéto škody je teda treba všemožne obmedziť na najmenšiu možnú mieru. Musíme podotknúť, že vodná doprava je viazaná výhradne na svoju vodnú cestu a nemôže použiť v prípade zatarasenia plavebnej dráhy inej náhradnej cesty, ako je tomu pri doprave cestnej alebo železničnej. Preto bezpečnosť plavby je eminentne dôležitým momentom, ktorý v značnej miere ovplyvňuje hospodárnosť našej dopravy vodnou cestou.

Keď shrnieme všetky klady, ktoré prináša vládny návrh zákona, je v priamom záujme rýchleho socialistického napredovania, aby sa tento vládny návrh stal v čo najkratšom čase zákonom a bol používaný v každodennej praxi.

Verím, že zákon predkladaný k schváleniu zavedie poriadok do prevádzky, ako aj zaistí bezpečnosť plavby. Naši plavci ho prijmú veľmi radostne, lebo tak, ako sú hospodármi vo svojich podnikoch, tak sú aj hrdými a sebavedomými reprezentantmi nášho ľudovodemokratického štátu, ktorí šíria slávu našej vlasti i za hranicami. Naše lode sa plavia cez kapitalistické územia. Ich posádky sú vrele pozdravované obyvateľstvom týchto zemí. Pracujúcim v kapitalistických zemiach naše lode prinášajú pozdravy oslobodenej robotníckej triedy, ktorá buduje s ostatným pracujúcim ľudom v našej vlasti socializmus. Prinášajú jim posilu v ich ťažkom boji proti vykorisťovateľom a podpaľačom vojny.

Pri príležitosti schválenia tejto dôležitej zákonnej plavebnej normy želám všetkým našim plavcom v ich ďalšej ťažkej a zodpovednej úlohe pri plnení päťročného plánu mnoho zdaru a ich ťažkej práci česť! (Potlesk.)

Hospodársky výbor a výbor ústavno-právny prerokovaly na svojich zasadnutiach dňa 11. októbra predloženú osnovu a preto ju doporučujem slávnemu Národnému shromaždeniu ku schváleniu. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání pátého bodu pořadu, jímž je

5. Zpráva výboru hospodářského o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o Československé poště, národním podniku (tisk 524).

Zpravodajem je posl. Fiala; prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Fiala: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Když jsme v červnu minulého roku projednávali osnovu zákona o Čs. poště, n. p., slyšeli jsme, že se tak děje proto, že dosavadní právní předpisy a směrnice byly dobou a zkušeností již překonány a že je potřebí ze státního podniku Čs. pošta vytvořit nový, moderní a pružný národní podnik, který by odpovídal potřebám doby a pomáhal našemu úspěšnému vývoji na cestě k socialismu. Zákon č. 151/1949 Sb. o Čs. poště, n. p., byl v té době zákonem skutečně pokrokovým, který poskytl tomuto novému národnímu podniku všechny předpoklady k dalšímu socialistickému rozvoji. A díváme-li se zpět na dobu jeho trvání, musíme konstatovat, že národní podnik Čs. pošta se skutečně čestně zařadil po bok ostatních našich národních podniků a v mnoha směrech snažil se je novými methodami práce i předstihovat.

V hospodaření a organisaci podniku byly uplatňovány všechny zásady a formy pružného socialistického podnikání, i když šlo o podnik, který byl vytvořen z úseku státní správy, kde předtím nebylo ani právní ani hospodářské samostatnosti. Od jeho vzniku byla tam uplatňována zásada vedení podniku jednotlivcem a zásada socialistického hospodaření. Jeho zaměstnanci sžili se rychle s novými, socialistickými formami práce a stávají se iniciátory různých forem socialistického soutěžení i údernického a zlepšovatelského hnutí v poštovní službě. Zavádějí normování práce a nevyhýbají se ani tomu, aby zvýšeným pracovním úsilím snižovali počet zaměstnanců a co nejvíce mužů zapojili do výroby. Produktivita práce soustavně stoupá. Ve stále větším rozsahu jsou v poštovních službách zaměstnávány ženy, které se ve své práci osvědčují a pomáhají tak plnit úkoly pětiletého plánu. Tvoří se dokonce i samostatné ženské poštovní úřady.

Rozvíjení tvůrčí iniciativy pracujících a snaha podniku a odborové organisace o vytvoření nového, socialistického člověka na našich poštách setkávají se s úspěchem. Projevuje se to ve zkvalitňování práce a v prohlubování služeb, které zaměstnanci pošty poskytují našemu pracujícímu lidu ve městech i na venkově. Je jich dnes už celá řada, jako na př. vybírání příspěvků pro některé organisace a spolky, vybírání poplatků a dávek a pod. Tyto vedlejší služby mají v některých směrech i obzvláštní význam politický a kulturní, jak o tom svědčí dnes už široce rozvětvená Poštovní novinová služba, která obstarává pro Rudé právo a jiné časopisy jak službu akvisiční, tak i evidenci předplatitelů a inkaso předplatného, při čemž se objevuje i snaha doručovat Rudé právo v časných hodinách ranních a i v neděli. Sem také náleží úspěšně se rozvíjející prodej knih "Pošta slouží čtenářům". Jaký hospodářský a společenský význam má služba výplat důchodů národního pojištění, není třeba ani zdůrazňovat. Myslím, že i naši staskaři - a jistě jich není málo - jsou poště povděční za její pohotové služby.

Tolik jsem považoval za vhodné předeslat všeobecně; a nyní k novele samé.

Hlavním důvodem novelisace je nové, ujasněné nazírání na postavení a poslání národních podniků, které došlo souhrnně výrazu v organisační přeměně národních podniků průmyslových, provedené zákonem č. 103 z letošního roku. Této úpravě se má přizpůsobiti organisace ostatních národních podniků. Že toto přizpůsobení nelze u Čs. posty provést do všech podrobností, vyplývá z její zvláštní povahy a poslání. Není sporu o tom, že pošta je národním podnikem svého druhu, který v podrobnostech vyžaduje organisaci odchylnou od organisace národních podniků výrobních. To je do jisté míry vyjádřeno i novým názvem podniku: Československá státní pošta, národní podnik.

Druhým důvodem novelisace byla úprava finančního hospodaření národních podniků, a tedy i Čs. pošty, provedená zákonem č. 104/1950. Je třeba, aby některá ustanovení zákona č. 151/ 1949 Sb. byla uvedena v soulad s touto novou úpravou. Ostatní změny novelou navrhované jsou jen důsledkem obou právě uvedených úprav.

A nyní dovolte, abych některé významnější změny shrnul a na ně upozornil. Je to především úprava otázky vlastnictví k majetku podniku, podle níž vlastníkem majetku podniku je stát, který jej svěřuje podniku do operativní správy. Je zde dále závora proti úniku investičního majetku ze společenského vlastnictví do soukromých rukou. Podnik zásadně nesmí zcizit ani zatížit majetek svěřený mu do operativní správy a určený k tomu, aby ho trvale užíval.

Novela rozvádí podrobněji zásadu, že se má podnik při své činnosti řídit celostátním hospodářským plánem, a přizpůsobuje se tím textu zákona o národních podnicích průmyslových. Tato zásada byla vyjádřena, třeba stručně, již v zákoně č. 151/49 Sb., jenž v tomto směru předstihl ostatní znárodňovací normy, podle nichž se národní podniky měly řídit zásadou "obchodního podnikání". Ve spojitosti se zásadou plánovaného hospodářství jsou i další ustanovení, která z této zásady vyplývají, t. j. ustanovení o povinnosti pečovat o rozvoj výrobních sil, o zvyšování produktivity práce a o organisování podniku tak, aby bylo zajištěno splnění plánovaných úkolů.

Ve věci vrchního vedení podniku a dozoru státu nad ním se novela odlišuje od úpravy platné pro národní podniky průmyslové a dopravní. Skutečnost, že jde o vztah mezi ústředním úřadem a pouze jediným podnikem a že tento podnik vykonává svou funkci na celém území státu velkým počtem svých zařízení, způsobuje, že ústřední ředitelství podniku jako orgán vlastního vedení vykonává také řadu úkolů, které se prolínají a začasté i kryjí s úkony vedení. Snaha po zjednodušení řízení a zamezení ev. duplicity práce vede k úpravě, jak je v novele navržena. Úkoly vrchního vedení, jež přísluší ministru pošt, obstarává ministr v zásadě prostřednictvím ústředního ředitele, pokud některé věci nevyhradí své bezprostřední pravomoci. Je samozřejmé, že ústřední ředitel je při výkonu těchto úkolů povinen dbát směrnic a pokynů ministra pošt. Výkonný aparát ústředního ředitele, ústřední ředitelství Čs. pošty, se tak stává ve skutečnosti součástí ministerstva pošt.

Řekl jsem již, že i na Čs. poštu se vztahuje jednotná úprava finančního hospodaření podle zákona č. 104/50 Sb. Čs. pošta je s účinností od 1. ledna 1950 zapojena na Fond znárodněného hospodářství a proto také novela zprošťuje podnik závazků ze zápůjček, poskytnutých státem. Je to obdobné ustanovení, jako má novela zákona o národních podnicích dopravních. Obdobně jako u ostatních národních podniků se zřizuje i u Československé pošty podnikový fond pracujících, který má sloužit k podnícení hmotného zájmu zaměstnanců na úspěšném hospodaření podniku. Odchylka je jen v tom, že ministr pošt může v dohodě s ministrem financí a jednotnou odborovou organisací stanovit pro určení přídělu tomuto fondu též jiný základ než podíl na zisku. Tolik k bližšímu vysvětlení změn novelou navrhovaných.

Projednávaná osnova poskytuje nejlepší právní i hospodářské předpoklady k tomu, aby Československá státní pošta, národní podnik, stala se skutečně vzorným socialistickým podnikem, který v řadě ostatních národních podniků posílí a upevní náš socialistický sektor a pomůže tak k úspěšnému vybudování socialismu v naší vlasti. Svým zvláštním posláním ve styku mezinárodním nechť nás co nejvíce sbližuje s lidem Sovětského svazu a všech lidově demokratických států a nechť co nejvíce přispívá k mezinárodnímu sblížení všech obránců míru na celém světě! (Potlesk.)

Hospodářský výbor Národního shromáždění projednal ve schůzi dne 24. října 1950 podrobně vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o Československé poště, národním podniku, a usnesl se doporučiti jej slavnému Národnímu shromáždění ke schválení v předloženém znění. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Ke slovu se přihlásil p. ministr pošt dr Neuman. Prosím p. ministra, aby se ujal slova.

Ministr dr Neuman:Slavná sněmovno!

Po druhé se dnes ujímám slova. Tentokráte ve vlastní věci ke krátkému projevu, k projevu, který je analogický s tím, který jsem měl před chvílí k zákonu o národních podnicích dopravních. Je mou povinností, abych upozornil, že zákon o znárodnění Československé pošty byl přijat Národním shromážděním 17. června 1949. Od toho dne neuplynulo ještě ani půldruhého roku a ve vašich rukou je vládní návrh zákona, kterým se zmíněný zákon č. 151 z r. 1949 o Československé poště, národním podniku, mění a doplňuje. To je skutečnost, kterou je třeba odůvodnit a vysvětlit.

Dříve než přejdu k jádru věci, považuji za vhodné upozornit vás na důležitou změnu v názvu pošty, která má za účel zdůraznit zvláštní povahu a poslání pošty a její zařazení mezi ony národní podniky, jejichž úzký vztah ke státu má být vyjádřen již v jejich názvu. Stejně jako Československé státní dráhy ponese i Československá pošta napříště ve svém názvu přívlastek "státní". Budeme tedy v budoucnu mluvit o Československé státní postě, národním podniku.

A nyní mi dovolte, abych se zmínil o tom, proč potřebuje zákon, vydaný před poměrně krátkou dobou, novelisace a co je hlavním obsahem této novely. Zákon č. 151/1949 Sb. přetvořil tehdejší státní podnik Československá pošta na podnik národní. Tím byla Československá pošta, do té doby právně a hospodářsky nesamostatná, vybavena operativní samostatností stejně jako národní podniky výrobního sektoru. Při této přeměně sloužila za vzor úprava znárodněného podnikání v ostatních oborech našeho hospodářského života. V některých směrech byla úprava podle zákona č. 151/ 1949 Sb. dokonce pokrokovější než u ostatních národních podniků. Zejména byla v něm uplatněna zásada vedení podniku jednotlivcem, nikoliv představenstvem. Dále bylo vyjádřeno, že podnik má být řízen podle zásad plánovaného hospodářství. Také v jiných směrech se zákon o Československé poště, národním podniku, odchýlil od úpravy platné pro převážnou většinu národních podniků, zejména v otázkách finančně hospodářských. V době, kdy jste zákon schválili, nebylo ještě nazírání na postavení národních podniků zcela vyhraněno. To platí zejména o otázce vztahů majetko-právních. Za vlastníka svěřeného majetku byly tehdy považovány národní podniky samotné. Tato koncepce se také projevila v některých ustanoveních zmíněného zákona. Nyní je, paní a pánové, i v naší právní theorii ujasněna podstata postavení národních podniků jako operativních správců národního majetku ve státním socialistickém vlastnictví. Toto ujasněné nazírání došlo normativního vyjádření v zákoně o národních podnicích průmyslových. Tento zákon znamená i s jiných hledisek velký mezník ve vývoji národních podniků průmyslových. V něm byly sneseny bohaté zkušenosti z doby trvání těchto podniků a využito zkušeností Sovětského svazu. Je přirozené, že i ostatní národní podniky, mezi nimi také Československá pošta, čerpají ze zkušeností a přejímají všeobecné zásady v tomto zákoně vyjádřené. A tomuto zákonu se přizpůsobuje i úprava jejich právního postavení. Novela zákona o národním podniku Československá státní pošta nepřejímá však obsah zákona o národních podnicích průmyslových mechanicky, poněvadž funkce a organisace Československé pošty vyžaduje v některých směrech řešení odlišného. V zásadním pojetí národních podniků jako útvarů socialistické hospodářské soustavy lidově demokratického státu však není a nemůže být odchylek.