Prostředků ke splnění tohoto úkolu,
který má také neobyčejný význam
výchovný, je celá řada, a dovolte,
abych u předložených osnov zákona vyzdvihl
jen dvě, které u nich docházejí zvláštního
výrazu. Je to především skutečnost,
že tyto zákony od počátku vznikaly v
pracovním kolektivu, v němž byli zástupci
pracujících, a za druhé je to jejich jasná
a srozumitelná mluva.
Osnovy nových trestních zákonů, ať
hmotných nebo procesních, přispějí
významnou měrou k posílení myšlenky
lidově demokratické zákonnosti.
Jménem klubu Čs. strany socialistické prohlašuji,
že budeme pro předložené osnovy hlasovat.
(Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Ďalším rečníkom
je p. posl. dr Štefánik. Prosím, aby
sa ujal slova.
Posl. dr Štefánik: Slávne Národné
shromaždenie, panie a páni!
Po dôkladnom prerokovaní na najširšej politickej
i odbornej základni prerokovávame dnes v Národnom
shromaždení osnovu trestného zákona
a trestného zákona správneho a osnovy zákonov
o trestnom konaní súdnom a o trestnom konaní
správnom. Je to legislatívny krok prvoradého
politického a právneho významu, ktorého
dôležitosť iste plne vystihly prejavy pánov
ministrov spravodlivosti a vnútra a pánov zpravodajcov.
V debate o týchto osnovách prichodí nám
preto osobitne vyzdvihnúť niektoré významné
nové prvky, ktoré prinášajú nové
zákony do nášho právneho poriadku, objasniť
si tie otázky, ktoré sú pri prerokovávaní
týchto zákonov osobitne dôležité.
V tejto súvislosti chcem sa zaoberať otázkou,
akým spôsobom majú tieto zákony zabezpečiť
ochranu socialistickej výstavby v Československej
republike.
Pojem socialistickej výstavby má v našom pojatí
skutočne široký rozsah. Rozumieme tým
rozvoj všetkých materiálnych predpokladov,
ktoré majú urýchliť cestu k socializmu,
a súčasne rozvoj všetkých prostriedkov,
ktoré majú tvorbu týchto materiálnych
hodnôt umožniť a podporovať.
Socialistickou výstavbou je teda predovšetkým
zvýšená budovateľská činnosť
na všetkých úsekoch nášho hospodárstva,
je to budovanie socialistického priemyslu, sú to
nové formy poľnohospodárstva, je to zvyšovanie
produkcie i produktivity všetkých odvetví výroby.
Je to zlepšovateľské i údernické
hnutie, a vôbec sú to všetky nové formy
práce, vyplývajúce z nového pomeru
pracujúceho človeka k práci.
Socialistickou výstavbou je popri rozvoji materiálnych
prostriedkov aj rozvoj socialistickej kultúry, jeho umožňovanie
stavbou nových škôl, učilísk,
divadiel a kín, nových kultúrnych ustanovizní.
Je to zároveň rozvoj kultúrnej, umeleckej,
vedeckej, hudobnej a literárnej tvorby, vyvolaný
socialistickým prúdením a smerujúci
k napomáhaniu napredovania socializmu.
Socialistickou výstavbou je nový, etický
náhľad na manželstvo, nový postoj k rodine,
nové poslanie rodiny ako základnej složky tvoriacej
sa novej spoločnosti.
A socialistickou výstavbou je, panie a páni, aj
prebudovanie, prevrat a dobudovanie celej nadstavby hospodárskych
pomerov, teda predovšetkým prevrat svetonáhľadový
a s tým súvisiace nové nazeranie filozofické
i náboženské. V tomto smysle treba do socialistickej
výstavby zahrnúť i budovanie nového
právneho poriadku, ktorý má normatívne
upraviť našu cestu k socializmu. Tvorenie nového
práva, socialistického práva, ktoré
- ako povedal prezident republiky Klement Gottwald - má
úprimne a otvorene hájiť vec ľudu, je
teda tiež nie bezvýznamným úsekom socialistickej
výstavby, lebo toto právo svojou funkciou má
zabezpečiť práve predpoklady socialistickej
výstavby v najširšom smysle.
Dve osnovy zákonov, trestného zákona a trestného
zákona správneho, sú azda hlavnými
normami, ktoré sú dôležité pre
ochranu socialistickej výstavby. Ide v nich o to, aby chránily
republiku, jej zriadenie a jej pracujúci ľud pred
všetkými škodcami, ktorí by mohli ohroziť
napredovanie k socializmu. Bolo by ťažko vypočítať,
ktoré ustanovenia nových trestných zákonov
sú zamerané priamo na ochranu socialistickej výstavby.
Celé oba zákony vo všetkých ustanoveniach
smerujú k tomuto cieľu. Ustanovenia chrániace
republiku samu alebo jednotlivcov sú všetky zamerané
na ochranu socialistického spolunažívania občanov,
ich štátneho útvaru, ich pracovného
úsilia, na ochranu socialistickej výstavby. Možno
preto právom povedať, že ochrana socialistickej
výstavby je myšlienkou, ktorá sa tiahne novými
zákonmi v celom ich rozsahu.
Sú teda všetky ustanovenia osnovy trestného
zákona a trestného zákona správneho
zamerané k ochrane socialistickej výstavby. Najvýraznejšie
preniká však úsilie o ochrane socialistickej
výstavby v tých ustanoveniach, ktoré majú
bezprostredný hospodársky dosah a ktoré majú
bezprostredne chrániť tvorbu hospodárskych
hodnôt.
Tomuto cieľu bezprostredne slúžia v návrhu
trestného zákona ustanovenia o trestných
činoch hospodárskych, ktoré sú uvedené
v druhej hlave zvláštnej časti trestného
zákona, §§ 130 až 153. Sú tu shrnuté
trestné činy, ktoré poškodzujú
alebo ohrožujú základy hospodárskej
sústavy republiky. A pevnosť a stálosť
hospodárskej sústavy je, panie a páni, prvým
predpokladom socialistickej výstavby. Treba mať pri
tom ovšem na pamäti, že hospodárska sústava
je nedeliteľnou súčiastkou celého spoločenského
poriadku a že ochrana hospodárskej sústavy
je teda zároveň ochranou samých základov
republiky, práve tak ako na druhej strane každý
predpis, ktorý chráni republiku, chráni zároveň
i jej hospodárske zriadenie.
Ustanovenia o trestných činoch proti hospodárskej
sústave postihujú predovšetkým pletichy
proti zoštátneniu, ďalej chránia jednotný
hospodársky plán a konečne poskytujú
trestnú ochranu mene. Tieto ciele sú v jednotlivých
ustanoveniach podrobne rozvinuté. Je isté, že
táto úprava umožní pracujúcim
republiky nerušene pracovať v smere výstavby
socializmu a prísne postihne všetkých škodcov
tohto budovateľského úsilia.
Postihovanie účinnými trestami činov,
ktoré naštrbujú, obmedzujú alebo rušia
slobodu občanov, činov deklarovaných v prvej
hlave májovej ústavy, ako aj činov namierených
proti dôstojnosti človeka, slúži tiež
k ochrane socialistickej výstavby.
Práve tak ako trestný zákon, aj trestný
zákon správny má celý rad ustanovení
slúžiacich k ochrane hospodárstva. Sú
obsažené v druhej hlave zvláštnej časti,
§§ 33-89 tohto zákona. Vychádza sa tu
zo zásady, že jedným z najdôležitejších
úloh ľudovej správy je zabezpečenie,
podpora a ochrana nášho hospodárstva proti
všetkým nepriateľom našej cesty k socializmu.
Preto tak, ako trestný zákon postihuje škodcov
našej hospodárskej sústavy, aj trestný
zákon správny ešte doplňuje jeho predpisy
a chráni základy nášho hospodárstva,
najmä jeho socialistický sektor vo všetkých
smeroch, kde tak nečiní trestný zákon.
Vyjadruje to hneď § 33 v úvodnom obecnom ustanovení
hospodárskej hlavy, kde sa výstavba hospodárskej
ústavy chráni proti všetkým rušivým
zásahom. Touto širokou formou sa chránia všetky
úseky hospodárstva ako celku, zahrňujúc
do toho aj hospodárstvo finančné a hospodárstvo
národných výborov ako časť jednotného
hospodárstva štátneho. V ďalšom uvádza
trestný zákon správny bližšími
ustanoveniami zásady tejto ochrany hospodárstva.
Tak predovšetkým v ustanoveniach prvého oddielu
druhej hlavy o ochrane hospodárskej sústavy sú
chránené základné piliere nášho
hospodárstva, národný majetok a samo znárodnenie
ako predpoklad socializácie hospodárstva. Druhý
oddiel obsahuje ustanovenie o ochrane hospodárskeho plánovania,
ochrane plánovacej činnosti a plnenia plánu,
ktoré má tak ďalekosiahly význam pre
socialistickú výstavbu. Tretí oddiel obsahuje
ustanovenia o ochrane hospodárskej prevádzky, teda
o ochrane podnikania predovšetkým socialistického
sektoru. Štvrtý oddiel chráni poľnohospodárstvo
a lesníctvo a konečne piaty obsahuje ustanovenia
o ochrane finančného hospodárstva.
Trestný zákon správny má však
aj ďalšie ustanovenia, smerujúce k ochrane socialistickej
výstavby. Obsahuje ich hlavne hlava II zvláštnej
časti: ochrana práce, zdravia ľudu a a zásobovania.
Tieto ustanovenia majú za cieľ zabezpečiť
pracujúcim možnosť pokojnej práce a tým
samozrejme smerujú aj k zvyšovaniu produktivity práce.
A tak ako zmienené ustanovenia trestného zákona
a trestného zákona správneho priamo zabezpečujú
ochranu socialistickej výstavby proti jej škodcom,
takisto dominuje tento cieľ vo všetkých ustanoveniach
v samom pojatí oboch zákonov. Prostriedkom dosiahnutia
tohto cieľa sú zákony upravujúce trestné
konanie, ktoré s onými zákonmi materiálneho
trestného práva tvoria organický celok. Všetkými
ustanoveniami trestného poriadku súdneho tiahne
sa ako biela niť zásada materiálnej pravdy,
ktorá znamená nutnosť shody medzi skutočnosťami
zistenými v sudcovskom rozhodnutí a medzi pravdou
reálnou materiálnou. Trestný proces bude
sa viesť cestou k hľadaniu a objaveniu tejto shody,
aby sa tak vytvorila žiadúca základňa
pre spravodlivý výrok súdu o vine a treste.
Táto zásada materiálnej pravdy sa v plnej
miere uzákoňuje i v trestnom pokračovaní
správnom, kde sa ukladá národným výborom
povinnosť zisťovať všetky okolnosti, teda
tak okolnosti svedčiace v neprospech, ako aj okolnosti
svedčiace v prospech páchateľa.
Panie a páni, záverom chcel by som dať výraz
tomuto nášmu hlbokému presvedčeniu.
Pod ochranou týchto zákonov bude môcť
československý ľud vykročiť, ako
povedal prezident republiky, ďalej a smelšie vpred k
vybudovaniu socializmu v našej krajine. Pod ich ochranou
budú môcť rásť a prekvitať
ustanovizne socialistického hospodárstva. Pod ich
ochranou budú môcť pracujúci sústrediť
svoje sily k splneniu svojich pracovných úloh, k
zvyšovaniu produktivity práce. Pod ochranou nových
predpisov trestného zákona a trestného zákona
správneho bude socialistická výstavba v našej
krajine zabezpečená navonok i zvnútra, a
o čo skôr pokročí naše hospodárske
zriadenie na ceste socialistickej výstavby, o to viac zásluhy
bude mať na tom i dnes prerokovávaná kodifikácia
trestného práva.
Preto poslanci strany slovenskej obrody budú pre tieto
zákony hlasovať. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Ďalším rečníkom
je p. posl. dr Polanský. Prosím, aby sa ujal
slova.
Posl. dr Polanský: Slavné Národní
shromáždění, páni ministři,
paní a pánové!
Projednávané předlohy patří
k nejvýznamnějším a nejzákladnějším
ze všech zákonných osnov, jaké jsme
od uzákonění naší slavné
Gottwaldovy ústavy z 9. 5. 1948 projednávali. Obor
trestního práva hrál ve všech státních
soustavách a jejich historických proměnách
velmi závažnou úlohu. Boj se zločinem
byl vždycky závažným problémem
státní moci a ta se s ním vypořádávala
podle svého vlastního složení a založení
různým způsobem.
Ani my na své cestě k socialismu, který je
společným cílem všeho našeho úsilí,
nemůžeme se obejít bez patřičného
právního řádu a ovšem též
ani bez správného vyřešení svého
trestního zákonodárství. Toto musí
být jiné než ono, které jsme zdědili
z dob kapitalistického režimu a vlády buržoasní
třídy. Ta měla své právo i
své trestní zákonodárství,
jež sloužilo vykořisťovatelské menšině
nad vykořisťovanou většinou. A jako nebylo
lze odstranit vykořisťování člověka
člověkem - tuto hlízu na organismu lidské
kultury - bez likvidace kapitalismu, tak ani cesta k socialismu
nemůže být úspěšně
dovršena, pokud není odstraněno buržoasní
zákonodárství a zejména buržoasní
právo trestní a způsob jeho užití.
Je samozřejmé, že buržoasní právo
znamenalo svého času pokrok proti svému předchůdci,
právu feudálnímu. Odstranilo surovou formu
středověkého trestání, zavedlo
úměrnost trestu, rovnost - ovšem jen poměrnou
a relativní - před zákonem a trestání
jen podle zákona. Ale ani tento pokrok nebyl pokrokem trvalým.
A ani nemohl být, když celý systém byl
budován na principu zločinu, totiž principu
vykořisťovatelském. Také shledáváme,
že buržoasní trestní právo se spolu
se zostřováním třídního
boje stále více zvrhá, že jest ho zneužíváno
jako zbraně proti třídě dělnické
a všem pracujícím, a to nakonec i za cenu u
pojištění od původních pokrokových
zásad rovnosti před zákonem, úměrnosti
trestu. Zda byla forma trestání, jak je uplatňoval
buržoasní režim třeba ještě
i za první republiky, příliš humánní,
o tom by mohli mnozí soudruzi a zvláště
dělníci, kteří byli tehdy postiženi,
dost povídat.
Staré trestní právo je nám nepřijatelné,
ježto je ochráncem kapitalistické společnosti
a kromě toho se jako zbraň v boji proti zločinnosti
vůbec neosvědčilo. A ani se osvědčit
nemohlo, když celý kapitalistický systém
je systémem zločinným, který zločinnost
podporuje a na zločince se napojuje. Již Karel Marx
ve své "Theorii nadhodnoty" poznamenává
ironicky, že vlivem zločinu vznikají v kapitalistickém
světě nejen zvláštní povolání,
nýbrž dokonce celá výrobní odvětví.
Zločinec podle Marxe "vytváří"
nejen zločin, nýbrž také trestní
právo a příslušné učence.
"Zločinec pak vytváří celou policejní
a trestní organisaci, detektivy, soudce, katy, porotce
atd. a veškerá ta různorodá povolání,
jež také představují jednotlivé
kategorie společenské dělby práce,
rozvíjejí vlastnosti lidského ducha, vytvářejí
nové potřeby a nové způsoby, jak je
ukojit." V témže spise Marx dále ironisuje:
"Do nejmenších podrobností lze v kapitalistickém
světě sledovat zločincův vliv na vývoj
výrobních sil. Byly by zámky dnes tak dokonalé,
kdyby nebyli zloději? Povznesla by se produkce bankovek
na dnešní stupeň dokonalosti, kdyby nebyli
padělatelé peněz? Pronikal by mikroskop do
obyčejných obchodních sfér, kdyby
nebylo podvodnictví v obchodě? Nevděčí
chemie za svůj rozkvět stejně falšování
zboží jako ušlechtilé rivalitě
ve výrobě? Stále novými způsoby
vydírání cizího vlastnictví
vyvolává zločin v život stále
nové obranné prostředky a tím působí
stejně blahodárně jako stávky pro
vynálezy strojů."
Tedy takovou roli zločinu a zločinnosti po kapitalistickém
světě dědit nechceme. Tam je zločinnost
na stálém postupu a vzestupu. Zejména vývoj
imperialismu a vznik fašismu názorně ukazují,
že jejich podstatou a základem je zločinnost.
Nacistické koncentrační tábory se
během doby vyvinuly ve skutečnou vysokou školu
zločinu. Byly zde laboratoře zločinu, seminární
cvičení žáků zločinu,
praktická cvičení vedená odborníky
zločinu atd. Mladí adepti SS byli zde soustavně
vzděláváni v různých druzích
trýznění a vraždění a
též jiné zločiny byly odborně
pěstovány. Generelně lze říci,
že vykořisťování člověka
- tento zločin všech zločinů - bylo
zde propracováno do nejmenších podrobností.
Zločinné gangsterské methody, jež ve
velkém měřítku zažily od nacistických
a fašistických hord celé národy a státy
- to byl výsledek a vrchol vší kapitalistické
mravnosti a ethiky. Je to velmi smutná bilance pro kapitalistické
trestní právo a jeho boj proti zločinnosti.
Však to také žádný opravdový
boj není a nikdy nebyl, nýbrž jen jeho předstírání,
aby se zakryla skutečná fronta, která je
namířena proti vykořisťované
dělnické třídě.
V dnešní imperalistické Americe existují
celé "kolektivy" kriminálních živlů,
vedené významnými "odborníky",
kteří mají styky ve "společnosti",
v prostředí bankéřů, politiků,
velkých obchodníků a průmyslníků.
Tato organisovaná zločinnost zatahuje do svých
sfér též policejní funkcionáře,
soudce, prokurátory, státní úředníky
atd. Když vykořisťující podnikatel
potřebuje, zorganisují gangsteři různé
provokace a nakonec pomůže proti vykořisťovanému
dělnictvu sám oficiální orgán
vládní - federální vyšetřovací
úřad.
Socialistická ethika se dívá na boj proti
zločinnosti jinak. Jestliže nachází
buržoasie ve zločincích své pomocníky
a nástroje, pak socialisté je potírají
jako své úhlavní třídní
nepřátele. O tom je výmluvným svědkem
již sama statistika. Jestliže v kapitalistickém
světě zločinců hrozivě přibývá,
v zemích socialismu je jich stále méně.
Velmi výstižně charakterisoval tuto skutečnost
sám J. V. Stalin na XVIII. sjezdu strany, kdež řekl:
"Ovšem, i uvnitř sovětského státu,
pokud existuje kapitalistické obklíčení,
se budou vyskytovat zločinné zjevy. Ale v sovětském
státě již není vnitřních
podmínek pro existenci zločinnosti. Také
poměr širokých mas k právnímu
řádu se změnil. Porušovatelé
zákonů se setkávají se všeobecným
opovržením."
Též u nás je již situace jiná,
než tomu bylo za kapitalistických dob. Jeví
se to v novém nazírání našeho
lidu i v nové praxi našich soudů jako nutný
důsledek a důkaz, že to se svou cestou k socialismu
myslíme doopravdy. Projednávané kodexy vyjadřují
skutečnost našeho právního smýšlení,
jaká již existuje, dávají jí
formu, dávají jí zákonný výraz.
Naše nové trestní kodexy budou hledat skutečné
zločince, ať už se budou skrývat kdekoli.
Zákon uchrání revoluční vymoženosti
našeho pracujícího lidu přirozeně
především proti reakčním škůdcům
z kruhů bývalých vykořisťovatelských
tříd a proti nástrojům zahraniční
nenávistné reakce.
Tato myšlenka se projevila hned v prvních dobách
naší květnové národní
revoluce r. 1945 a od té doby rostla zkušeností.
Průběhem let, kdy vyvstávalo nebezpečí
reakce stále zřetelněji, rýsovala
se vždy jasněji nutnost revoluční bdělosti
a ostražitosti a nezbytnost vytvořit též
základ našeho nového trestního práva,
jak je máme před sebou. Poslední procesní
zákroky našeho státního soudu uplatnily
se již zcela v novém duchu. Váha zákona
dopadla s plnou tíží na nositele naprostého
mravního bahna, kteří se postavili proti
své vlasti, proti svému lidu jako jeho nepřátelé
a škůdci. Jejich zločinnou podstatu nezakrylo
ani řeholní roucho jedněch, ani hejvlastenecký
postoj druhých, ani hostičkovské farizejství
třetích. A jednomyslný souhlas všech
složek našeho lidu se soudními výroky
dotvrzuje, že nastoupená cesta, jež je předloženými
osnovami normována, je cesta správná.