Náš rozpočtový návrh není ovlivněn ohledy na kapitalisty a výdaji na militarismus a nekončí schodkem. Rozpočet na rok 1949 byl po předchozích schodkových rozpočtech prvním rozpočtem vyrovnaným. Skutečné naše rozpočtové hospodaření za tento rok končí dokonce značným a velmi značným přebytkem. Je tedy skutečný výsledek o mnoho lepší, než jsme předpokládali na počátku roku 1949. I když nesmíme po výsledcích roku 1949 usínat na vavřínech, jsem přesvědčen, že naše hospodaření bude i v roce 1950 lepší, než jak je předvídáme v rozpočtu. Záleží to ovšem na nás. Budeme předně muset pečovat o stálý růst produktivity práce. Zde vidíme, že velkou úlohu plní naše stále mocněji se rozvíjející údernické hnutí a socialistická soutěž. Za druhé nutno velmi intensivně šetřit a považovat rozpočtové úvěry za nepřekročitelná maxima výdajů.

V našem rozpočtu se obrážejí všechny naše dosavadní budovatelské úspěchy, především růst výroby. Jejím růstem rostou možnosti spotřeby a rostou i výnosy státní pokladny.

Z rozpočtu je také patrný zrychlený a radostný růst Slovenska. Z úhrnu investic státní správy připadá na Slovensko více než třetina, kromě podílu na investicích ústředních. Z úhrnu všech rozpočtových výdajů státní správy připadá na Slovensko téměř 21 %, na české kraje 52 %; kromě toho se obě oblasti podílejí na ústředních výdajích, které činí celkem 27 % z úhrnu celé státní správy. Z příjmů připadá na Slovensko asi 19 % a na české kraje téměř 81 %.

A nakonec bych znovu zdůraznil mírový charakter tohoto našeho budovatelského rozpočtu. Nikdo víc než pracující lid netouží po míru a my jsme státem pracujícího lidu. Lid tento ovšem, práv svým zlým zkušenostem, nevěří a už nikdy neuvěří pánům a střízlivě počítaje s realitami kapitalistického světa, dává si stranou nutné částky za nezanedbatelná vojenská opatření. Opíráme se o spojenectví a přátelství se Sovětským svazem a lidově demokratickými státy - ale právě pro přátelství a oddanost k nim chceme, aby i oni mohli reálně, podloženě věřit v sílu naši, jako my věříme v jejich, aby s námi mohli počítat jako s mocí. (Potlesk.)

Zahrnutí rozsáhlých úseků našeho hospodářství do státního rozpočtu, jak jsem o tom právě hovořil, ovlivňuje ovšem i jeho stavbu.

Splynutí hospodářství národních výborů všech stupňů s hospodářstvím státní správy v jedno se projevuje ve skupině I. rozpočtového návrhu a vede pochopitelně k podstatně bohatšímu rozdělení výdajů a příjmů, než jsme kdykoliv ve státním rozpočtu měli. Nemůžeme sice vyčíslit v rozpočtu předkládaném Národnímu shromáždění jednotlivé rozpočty všech národních výborů, ale snažíme se v něm podat obraz aspoň o tom, kolik ze státního rozpočtu podle jednotlivých odvětví obhospodařují národní výbory různých stupňů. Tento sumární státní rozpočet je součtem dílčích podrobných rozpočtů; jak ohromný je to elaborát, vyplývá z toho, že tu jde o dílčí rozpočty 15.000 obcí, 300 okresů a 20 krajů - vedle řady ústředních a odborných úřadů a jiných institucí.

Dnes již není naše lidová správa odkázána na subvence ministerstev a státních úřadů, nýbrž obhospodařuje příslušející jí prostředky sama. To ji ovšem zároveň zavazuje, protože odpovídá za téměř 41 % všech výdajů skupiny l.

Včlenění národního pojištění a znárodněného podnikání do rozpočtu vyjadřujeme vytvořením dvou nových samostatných rozpočtových skupin. Rozpočet na rok 1950 se tedy dělí na pět skupin: Skupina l. Státní správa, skupina II. Státní podniky, skupina III. Státní dluh, skupina IV. Ústřední národní pojišťovna a skupina V. Státní příděl Fondu znárodněného hospodářství. Prostřednictvím posléze uvedené skupiny financujeme část investic národních podniků z prostředků akumulovaných ve státním rozpočtu.

V celém rozpočtu uplatňujeme zásadu hrubého rozpočtování, a to nejen proto, že vystihuje skutečnou výši potřeb a úhrad, ale i z důvodů kontrolních. Musíme a budeme kontrolovat, a to permanentně, hospodaření všech složek zapojených do státního rozpočtu nejen co do materiálního plnění všech plánovaných úkolů, ale i co do formálního postupu, jehož porušování zatemňuje pravý stav hospodaření. Proto by bylo nesprávné, kdyby hospodařící orgány podceňovaly formální stránky uspořádání státního rozpočtu a nedbaly jeho schemat a předpisů o hospodaření podle rozpočtu. Konec konců by tím působily trápení sobě i nám, kteří na těchto schematech a předpisech musíme z důvodů kontroly hospodárnosti trvat. Přísné dodržování rozpočtových schemat a pořádek ve formálním postupu ve finančním hospodaření u každého hospodařícího orgány jsou nezbytnými podmínkami sestavení celkového státního závěrečného účtu.

Rozpočet na rok 1950 je značně rozsáhlejší než předchozí. Pohleďme především, jak vzrostl na straně příjmů. Vzrůst našeho rozpočtu je výrazem jak nové sociální struktury a nové politiky státu pracujících Čechů a Slováků, tak i v přední řadě skutečnosti, že stoupá naše výroba, náš národní produkt, národní důchod, peněžní příjmy obyvatelstva a tím ovšem i spotřeba a příjmy státní.

Příjmy skupiny I., Státní správa, jsou rozpočteny úhrnnou částkou 119.432 mil. Kčs. Z toho připadá na státní finanční příjmy, na daně, 109.932,5 mil. Kčs.

Tak tvoří daně daleko největší část našich rozpočtových příjmů. Přitom nejsou naše daně už tím, čím bývaly za starého fisku: jejich hlavní smysl je finanční zajištění hospodářského plánu, soustředění prostředků na rozšířenou reprodukci v rukou státu, tedy vytvoření socialistické akumulace ve státním rozpočtu. Daněmi zároveň regulujeme míru spotřeby obyvatelstva a vzrůst životní úrovně i její třídní rozložení.

Jádrem daňových příjmů je i letos všeobecná daň, dnes nazvaná podle zákona čís. 263/49 Sb. všeobecnou daní nákupní. Do rozpočtového návrhu jsme vložili její výnos částkou 66.956,2 mil. Kčs, kterou jsme stanovili podle zkušeností z r. 1949 a podle odhadovaného rozvoje našeho státního hospodářství v roce 1950, jak je podložen naší pětiletkou.

Z přímých daní uvádíme tentokráte v rozpočtu již všechny daně, které jsou v plánu daňové reformy.

Počítáme již s doplněním soustavy daní z pracovního důchodu dvěma novými daněmi: daní z literární a umělecké činnosti a daní ze samostatné činnosti. Tyto daně nahradí původně plánovanou daň ze svobodných povolání. K rozdělení na dvě daně jsme došli seznáním, že povahou práce a pracovních podmínek se činnost umělecká značně liší od činností ostatních t. zv. praktických povolání, jako povolání lékařů, advokátů, notářů, úředně autorisovaných civilních inženýrů atp. V rámci příslušné osnovy navrhujeme literárním a uměleckým pracovníkům podstatné daňové úlevy. (Potlesk.)

Tyto dvě daně dokončí naši soustavu daní z pracovního důchodu. Pokud se týče hlavní daně z pracovního důchodu, daně ze mzdy, chceme, aby byla nástrojem a ne brzdou stupňování produktivity práce a proto chceme změnit celou její konstrukci.

Zemědělskou daň o něco snižujeme, protože je plánováno přeřadění asi 2.000 obcí do nižších výrobních oblastí.

Daň živnostenská se snižuje o 90 milionů Kčs na 370 milionů Kčs, protože probíhá proces přechodu individuálních živností do podniků národních a komunálních, nebo do družstev.

V rozpočtu uvádíme již i daň podnikovou. kterou zamýšlíme nahradit všeobecnou a zvláštní daň výdělkovou a daň důchodovou, pokud se týká příjmů z podniků a daň z bezpracných důchodů, zatím bez prelimináře. Počítám, že osnovy zákonů o obou těchto daních budou během roku 1950 uvedeny v život.

Ve skupině výnosových daní zaujímá mimořádné místo zvláštní daň výdělková s preliminovaným výnosem 23,1 miliardy Kčs. Tuto daň, která vynesla v roce 1938 okrouhle pouhých 250 mil. Kčs, platí dnes skoro výhradně podniky socialistického sektoru. Dá se o ní říci, že je částečným odvodem zisků státní pokladně a její značně zvýšený preliminář proti roku 1949 se opírá o zvýšenou ziskovou tvorbu v národních podnicích; letos bude odváděna nejen ze zisků za rok 1949, ale zálohově i za rok 1950, aby se v podnicích netvořily reservy finančních prostředků unikající bankovní kontrole.

Zcela opačný pohyb než u zvláštní daně výdělkové je u daní typických pro kapitalismus, tedy u všeobecné daně výdělkové, u daně pozemkové, u daně z dividend a tantiem a ovšem také u daně důchodové. Tu musíme počítat s podstatným poklesem výnosu daní postupným zmenšováním kapitalistického sektoru. U daně důchodové padá na váhu i to, že v rozpočtu na rok 1950 je po prvé preliminována zvláštní daň z úroků z úsporných vkladů, zavedená od 1. ledna 1949.

Ve skupině poplatků očekáváme výnos sice vyšší, než bylo rozpočteno na rok 1949, ale nižší proti skutečnému výsledku minulého roku. Snížení výnosu je dáno hlavně odpadnutím poplatkového ekvivalentu, který byl od polovice roku 1949 zrušen.

Příjmy na cle jsou dnes ve srovnání s jinými finančními příjmy a v souhlasu s nefiskální funkcí cla celkem nepatrné - v rozpočtu na rok 1950 na ně připadá jen 0,61 % z úhrnu státních finančních příjmů.

Naproti tomu monopoly s preliminovaným výnosem 7.866,8 mil. Kčs znamenají i letos pro státní rozpočet zvýšený příjem. Způsobuje to monopol lihový, který letos odvede výtěžky za 5 čtvrtletí.

Organisace státních monopolů bude letos podstatně změněna. Přeměníme je v národní podniky. Jejich výnos, pokud má dnes povahu daňovou, bude nahrazen všeobecnou daní a všechny dosud monopolní podniky budou postaveny do řady našeho národního podnikání.

V této souvislosti je nutno se zmínit o monopolu tabákovém, jehož odvod ve výši 11.682,8 mil. Kčs je stále podstatnou složkou státního rozpočtu. I tento monopol, dnes organisovaný jako státní podnik, přeměníme v podnik národní.

Poslední oddíl státních finančních příjmů soustřeďuje příjmy z trestního řízení finančního. Hlavní význam trestní služby finanční ovšem nespočívá ve výnosu pokut; trestní služba, po příp. v součinnosti s kontrolními orgány, vyvíjí tlak na dodržování finančních zákonů. Její funkce využíváme nejen k odhalování a potírání finančních přestupků odumírajících kapitalistických živlů, ale i k prosazení účetního pořádku v podnicích.

Odvod státních podniků do státní pokladny je v rozpočtu na r. 1950 příznivější o 3,8 miliardy Kčs, což je způsobeno převedením pensijních nákladů podnikových do kapitoly Odpočivné a zaopatřovací platy a odpadnutím ztrátových rozpočtů státních podniků, které byly přeměněny na podniky národní.

Shrneme-li výdaje skupiny l, investice státních podniků, úhradu státního dluhu nekrytou vlastními příjmy této skupiny a dotací Fondu znárodněného hospodářství, obdržíme úhrn výdajů v částce 131.556,4 mil. Kčs. Poněvadž úhrn příjmů činí 131.929,8 mil. Kčs, končí rozpočet na r. 1950 celkovým přebytkem 373,4 mil. Kčs. (Potlesk.)

Rozšíření úkolů státního rozpočtu, o kterém jsem již hovořil, nese s sebou zvýšení jeho objemu proti roku 1949. Zdůrazňuji, že tu nejde o zvětšení břemene státní nadstavby, nýbrž o rozšíření rozpočtu o další funkce národohospodářské, které by procházely mimo státní rozpočet, kdybychom jej nepřetvářeli v rozpočet socialistický, a o rozšíření úkolů sociálně-politických. To je patrno z hlavních složek zvýšení státního rozpočtu proti roku 1949.

Především to je dotace Fondu znárodněného hospodářství ve výši 20 miliard Kčs, dále výdaje na bytovou výstavbu v celkové výši okrouhle 8 miliard Kčs, zařazení výdajů národních výborů, které až do loňského roku hradily tyto výbory ze svých příjmů, v okrouhlé částce 6,2 miliard Kčs, zařazení nákladů na pense zaměstnanců státních podniků, včetně podniků v r. 1949 znárodněných, do státních výdajů, náklad na platy duchovních ve výši 1,1 miliardy Kčs, náklad na připravovanou platovou úpravu zaměstnanců celé civilní veřejné správy ve výši 4,5 miliardy Kčs a j.

Částečně jsou tato zvýšení ovšem vyvážena úsporami podniků, které byly v minulém roce znárodněny.

Přihlédneme-li blíže k výdajové stránce státního rozpočtu, patří náš přední zájem v druhém roce pětiletky ještě více než v prvém roce investicím. Rozpočet na rok 1950 nám dává jiný obraz investičních výdajů než rozpočet předchozí. Zvyšujeme investiční činnost a zvyšujeme i investiční náklady. Vlastní náklady investiční činí okrouhle 20 miliard Kčs. Jde tu především o stavby silniční, mostní a vodohospodářské, dále o stavby pro účely školské a jiné správní účely. Ale k těmto vlastním investicím musíme připočítat dotace, určené rovněž na investiční rozvoj. A v tom neméně než v rozvinutí investic vlastní státní správy vidíme prudký vzrůst naší investiční činnosti.

Jde tu především o dotace Fondu znárodněného hospodářství ve výši 20 miliard Kčs. Již jsem se zmínil o částce stejné výše, kterou jsme pro tento fond reservovali z přebytků státního rozpočtového hospodaření v roce 1949. Dotace 20 miliard Kčs, kterou zařazujeme do letošního rozpočtu, je začátkem toho, k čemu se chceme dostat: aby investice národního hospodářství byly hrazeny z prostředků socialistické akumulace a socialistického státního rozpočtu.

Sečteme-li investice státní správy, státních podniků, investice Ústřední národní pojišťovny v částce téměř 900 mil. Kčs a dotaci Fondu znárodněného hospodářství ve výši 20 miliard Kčs, která tvoří samostatnou rozpočtovou skupinu, jakož i dotaci Státního bytového fondu ve výši 7,2 miliardy Kčs, obdržíme částku 48,2 miliardy Kčs proti 24,6 miliardy Kčs v roce minulém. Poměr těchto dvou čísel ukazuje, jak vzrůstá proud finančních prostředků procházejících státním rozpočtem, které jsou určeny pro účely našeho hospodářského rozvoje, pro účely naší socialistické výstavby.

Financováním investic, o kterém jsem hovořil, dává státní rozpočet prostředky k rozšíření základny naší výroby a tím k budoucímu vzestupu životní úrovně a k vybudování šťastné budoucnosti našeho lidu. Ale státní rozpočet obsahuje řadu významných položek, jimiž má být zabezpečena a zvyšována životní úroveň obyvatelstva bezprostředně.

Přední z nich je národní pojištění, poněvadž dnes u nás požívá zabezpečení pro případ invalidity a stáří asi 95 % obyvatelstva.

Národní pojištění vstupuje letos po 1¹/₂ letém odděleném trvání přímo do státního rozpočtu. Dříve bylo národní pojištění ze státního rozpočtu každoročně dotováno. Dnes je soběstačné. Stát na druhé straně převzal úhradu ošetřovacích výloh pojištěnců národního pojištění ve státních léčebných a ošetřovacích ústavech.

Národní pojištění vykonává obdobnou funkci jako státní rozpočet: provádí redistribuci části národního důchodu - a dnes tuto redistribuci také plánuje, je součástí finančního plánu. Proto dnes právem začleňujeme národní pojištění do státního rozpočtu. Finanční prostředky pro svoje účely si národní pojištění již nezabezpečuje hromaděním peněžního kapitálu; nebudeme nesmyslně hromadit obrovský kapitál a hledat úhradu nákladů pojištění ve výnosu jeho úroků. Místo toho byl zvolen systém rozvrhový, spojený s vytvořením jen menších reserv, totiž bezpečnostního fondu nemocenského pojištění a úhradové reservy pojištění důchodového.

Rozpoznali jsme správně, že jediným skutečným zajištěním stáří pro naše pracující je práce těch, kteří na jejich místech pracují, když oni už nemohou. Přes všecky úkoly národního pojištění je jeho rozpočet ve výši 33,8 miliardy Kčs vyrovnán a končí s menším přebytkem, vykázaným částkou 7 mil. Kčs.

Kromě dávek nemocenského pojištění je pro tento rok počítána částka 17,4 miliardy Kčs na dávky pojištění důchodového. Vezmeme-li státní rozpočet jako celek, budou v roce 1950 požívat důchodci národního pojištění důchodů v úhrnné výši přes 17 miliard, pensisté veřejné správy a státních podniků téměř 7 miliard na odpočivných a zaopatřovacích platech a váleční poškozenci a oběti persekuce téměř 2¹/₂ miliardy důchodů; tak dojdeme k číslu 26¹/₂ miliardy, které představuje částku celkového výdaje na zabezpečení vysloužilých pracovníků, procházejícího státním rozpočtem. (Potlesk.) Zde je vidět, že tam, kde se pracující zbavili příživnictví buržoasie, mohou se postarat o slušné živobytí pro svoje invalidy a vysloužilce.

Po národním pojištění je bytová výstavba dalším úsekem, ve kterém velkoryse realisujeme základní myšlenku pětiletého plánu, totiž zvýšení životní úrovně obyvatelstva.