Pondělí 19. prosince 1949

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. bod pořadu.

Budeme hlasovat o pátém bodu pořadu.

Ad 5. Hlasování o osnově zákona o soustavné elektrisaci venkova (tisk 401).

Zpravodajem je posl. Pšenička.

Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. Pšenička: Nie.

Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu pořadu, jímž je

6. Zpráva výboru ústavně-právního, soc.-politického a zdravotnického a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 396), kterým se mění a doplňuje zákon o národním pojištění (tisk 408).

Zpravodajem je posl. dr Bureš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bureš: Pane předsedo, paní a pánové!

Výbory sociálně-politický a zdravotnický, ústavně právní a rozpočtový projednaly ve svých schůzích osnovu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národním pojištění.

Dovolte mi, abych směl jako zpravodaj této osnovy konstatovat hned úvodem: Zákon č. 99 Sb. ze dne 15. dubna 1948 o národním pojištění byl proveden a splnil všecka očekávání v něj kladená. Ukázal se skutečně být magnou chartou sociální bezpečnosti všeho obyvatelstva. Zbavil prakticky všecky občany naší lidově demokratické republiky strachu o existenci, o hájení života pro případ stáří a invalidity.

To se týká, paní a pánové, i zemědělců, nejenom zaměstnanců pracujících v námezdním poměru. A není to maličkost, co zemědělci už dnes pobírají na příklad na sociálních důchodech, na které nepřispěli žádným pojistným. Ze 215,520.000 Kčs vyplacených na sociálních důchodech na příklad jenom v měsíci září t. r. osobám, které dosud pojištěny nebyly, připadá celá jedna třetina na zemědělce. Tedy vláda republiky nezůstala nikomu nic dlužna a svůj slib do písmene splnila. (Potlesk.) Vláda republiky naopak jde nad tento slib. Vánoční přídavek k důchodům, a to i k důchodům sociálním, které jsou vypláceny i zemědělcům, vánoční přídavek, o němž bylo vládou právě rozhodnuto, mluví výmluvnou řečí stamilionů korun, které se dostávají pohotovostí Ústřední národní pojišťovny ještě v těchto vánočních dnech do rukou všech poživatelů sociálních důchodů.

Dnem 1. ledna 1950 mělo ve smyslu zákona č. 99/48 o národním pojištění vstoupit v platnost nemocenské pojištění pro osoby samostatně hospodařící. Toto další rozšíření pojištění může být ovšem provedeno jen za určitých předpokladů a za určitých podmínek. Tyto předpoklady jsou dvojího druhu: subjektivní a objektivní. Myslím, že mohu s tohoto místa odpovědně prohlásit, že v tomto případě hlavní překážkou zavedení nemocenského pojištění osob samostatně hospodařících, tedy především zemědělců, od 1. ledna 1950 je nedostatek určitých předpokladů subjektivní povahy. Je sice pravda, že nemáme v republice dostatek lékařů a pomocného zdravotnického personálu, že máme nedostatek některých důležitých léčiv a důležitých lékařských zařízení, přístrojů a nástrojů, že nemáme dostatek nemocničních lůžek, že nemáme dostatek lůžek v odborných ústavech, zejména pro ošetřování tuberkulosy, že máme zdravotní péči roztříštěnou, neúčelně organisovanou, provozovanou a řízenou s několika míst, takže dochází k značným ztrátám špatným využitím pracovních kádrů i zařízení. Ano, jsou tu tyto objektivní obtíže a překážky. To je všecko pravda. Ale, paní a pánové, nebyly to tyto objektivní překážky, které především rozhodovaly o tom, že zavedení nemocenského pojištění osob samostatně hospodařících má být odloženo. Všecky tyto překážky totiž nejsou rozhodující. I nedostatek je možno rovnoměrně rozvrhnout, je možno rovnoměrně rozdělit lékaře, je možno improvisovat lůžka ústavní i nemocniční. Je možno žádat a i dosáhnout od našich lékařů a zdravotnického personálu ještě další zvýšení výkonů až na hranici fysické únosnosti. Je možno sjednocením zdravotnictví dosáhnout významných úspor na práci i materiálu, zlepšit využití kádrů a zařízení a odhalit všecky skryté reservy, které tu jsou. Toto všecko je možno provést. Ale v každém případě i za splnění všech těchto předpokladu by nebylo dnes, v dnešní situaci možno zavést nemocenské pojištění samostatně hospodařících a nesnížit současně kvalitu léčebné péče o dosud pojištěné, o zaměstnance. Neboť dnes - znovu zdůrazňuji - jde v každém případě o rozvržení nedostatku a ne nadbytku. A v tom je, paní a pánové, podstata celého problému. Zavedení nemocenského pojištění pro osoby samostatně hospodařící by za dnešní situace kádrové i materiální znamenalo pomoc a oběť, kterou by měli přinést námezdně pracující, jejichž podíl na léčebné péči by se musel zmenšit ve prospěch samostatně hospodařících.

Nemůžeme říci, že by tu nebylo ochoty k této oběti. Jistě by tu byla tato ochota, kdyby - ano, paní a pánové - kdyby na druhé straně bylo to, co předpokládali zákonodárci, když dávali zákon o národním pojištění: kdyby bylo pochopení u zemědělců, kdyby tam byl smysl pro plnění povinností a závazků, které z této vymoženosti - ojedinělé mimo Sovětský svaz v celém světovém sociálním zákonodárství - pro zemědělce vyplývají.

Dovolte mi, paní a pánové, říci upřímně a otevřeně: Část našich zemědělců nepochopila ještě význam, výhody a prospěch, které jim národní pojištění přináší. Nepochopili, že platit pojistné na národní pojištění není žádná oběť, která se od zemědělců požaduje, nýbrž že je to samozřejmý předpoklad, aby národní pojištění mohlo plnit své úkoly a aby mohlo vůbec řádně hospodařit, že dávky národního pojištění, které nejsou zadarmo pro námezdně pracující, nemohou být a nebudou samozřejmě ani pro zemědělce zadarmo. Proto je to pojištění. Tím spíše, když odstupňování pojistného podle oblastí, bonity půdy a výměry stanoví pro malé a střední rolníky tak nízké pojistné, že je absurdní mluvit o neúnosnosti tohoto břemene. Neplatí-li rolník s 10 ha v oblasti obilnářské předepsaných 187,50 Kčs měsíčně na své důchodové pojištění, pak přece nelze mluvit o tom, že by to bylo proto, že mu na to nezbývá; pak je tu jedna příčina - a tou je nesprávný postoj k instituci národního pojištění, podceňování jeho významu plynoucí z naprostého nepochopení věci. A zase by to nebyla okolnost rozhodující pro zavedení nemocenského pojištění, kdyby běželo o výjimku, o zjev ojedinělý.

Zkušenosti Ústřední sociální pojišťovny jsou v tomto směru špatné. Jenom 55% zemědělců v českých zemích a daleko, daleko méně, jenom něco kolem 30% na Slovensku platí pojistné pořádně a včas. 12% zemědělců v českých zemích a ještě více na Slovensku neplatí pojistné vůbec. Za těchto okolností, kdy je zřejmé, že další zvýšení pojistného o 5,7% z vyměřovacího základu při pojištění nemocenském by situaci ještě zhoršilo, když je zřejmé - a to vyplývá i ze stanoviska Jednotného svazu českých zemědělců, jak bylo tlumočeno panu ministru práce a sociální péče, když žádal odklad nemocenského pojištění - že totiž zemědělci ve své části nejsou dosud přesvědčeni - a o to přesvědčení tu běží - o účelnosti a výhodách národního pojištění, nuže, za těchto okolností, paní a pánové, je jisté, že by event. přinesení těch obětí, s nimiž by zavedení nemocenského pojištění v dnešní situaci bylo spojeno, na úkor léčebné péče námezdně pracujících nenalezlo v jisté části našich zemědělců a samostatně hospodařících, zejména těch bohatých, správného pochopení, tím méně ocenění. A proto také by nebylo správné a spravedlivé a je prostě nemyslitelné, abychom za těchto okolností snad museli dokonce snižovat úroveň léčebné péče o příslušníky dělnické třídy, kteří nadšeně, s krajním vypětím plní svou vlasteneckou povinnost, dokud nebude splněn tento svrchovaně závažný subjektivní předpoklad se strany zemědělců.

Jsem přesvědčen, že intensivní uvědomovací kampaň, kterou musíme provést a kterou jsme měli již provést, že zkušenosti, kterých zemědělci denně nabývají se sociálními důchody, a hlavně ovšem porovnávání léčebné péče poskytované národním pojištěním zaměstnancům s vlastními nedostatky a bídou zemědělců v tomto ohledu změní co nejdříve postoj rolníků k národnímu pojištění tak, že tím padne nejzávažnější překážka pro zavedení nemocenského pojištění a my že mezitím - a jistě to bude během tohoto roku - odstraníme všechny tyto překážky a obtíže kádrové, materiální i organisační tak, abychom toho nedostatku museli rozdělovat co nejméně. Tam ovšem, kde o pokrokovosti zemědělců nelze mít nejmenší pochyby, kde se toto pochopení projevilo tak očividně jako ve vzorných zemědělských družstvech, tam dává osnova možnost poskytnout výhody nemocenského pojištění ihned. - Tolik, paní a pánové, k otázce odkladu nemocenského pojištění osob samostatně hospodařících.

Ale dovolte mi zdůraznit, že se osnova nezabývá jenom tím problémem, nýbrž že řeší řady dalších otázek a že přináší v četných směrech další zlepšení a další pokrok. Z těchto zlepšení na prvém místě je třeba uvážit, že osnova zabezpečuje zemědělcům plnění věcné dávky nemocenského pojištění při úrazu a fakultativně v případech zvláštního zřetele hodných i dávky úrazové, a to za pojistné skutečně nepatrné, pouhé 1% z vyměřovacího základu.

Dále je třeba si všimnout toho, že návrhem zákona se odstraňuje disparita mezi pojištěnci dělnickými a úřednickými, která tu byla dosud i v zákoně o národním pojištění a která spočívala v tom, že úředník byl v době nemoci hmotně zaopatřen o 6 týdnů déle než dělník prostě tím, že se mu do podpůrčí doby nezapočítávala doba, po kterou měl nárok na mzdu, a to bylo u úředníka 42 dnů. Podle této osnovy započítává se podpůrčí doba stejně u dělníka i úředníka od prvního dne pracovní neschopnosti.

Osnova je pokroková a ukazuje směr vývoje i v tom, že zavádí některá opatření provádějící de facto sjednocení zdravotní péče. Především tím, že výslovně stanoví zásadu spojování zdravotních ústavů a zařízení národního pojištění i státní správy zdravotní v jednotná zdravotnická střediska. Potom tím, že dává právní podklad pro sjednocení léčebné péče poživatelů důchodů podle zákona č. 164/1946 Sb. v národním pojištění, a konečně tím, že ve smyslu dnes projednávaného zákona o výrobě a distribuci léčiv odnímá národnímu pojištění právo provozovat lékárny, které z držení národního pojištění přejdou do národního podniku, který bude provádět distribuci léčiv pod přímým dohledem státní zdravotní správy.

Ve smyslu snahy zjednodušit a přiblížit službu národního pojištění pojištěncům dává se osnovou komisím národního pojištění ROH na závodech možnost převzít některé úkoly národního pojištění, zejména účastniti se přímo na laické kontrole, a to bude mít jistě velmi značný význam v potírání absentismu. Stejný smysl přiblížit službu národního pojištění pojištěncům má i nově upravené budování závodních ambulatorií.

Již v úvodě jsem se obšírně zmínil o špatné platební morálce při odvádění pojistného. Podle osnovy budou napadlé důchody zadrženy až do vyrovnání dlužných částek s výjimkou zvláštního ohledu hodných případů, a to drobných rolníků a živnostníků, u nichž osnova připouští výplatu 700 Kčs měsíčně po dobu, než budou dlužné příspěvky uhrazeny.

Dalekosáhlý pro přípravu nemocenského pojištění samostatně hospodařících je jistě zásah, který dělá tato osnova do distribuce lékařů. Podle navrhované úpravy může úřad uložit lékaři pracujícímu v obvodu národní pojišťovny nejenom, aby pro pojišťovnu pracoval - to jsme měli i dnes již v novele zákona o lékařské péči - ale může mu dokonce určit i rozsah této práce.

Zvláštní pozornosti zasluhuje veliká změna, kterou zavádí osnova v krácení důchodu. To je jedna z nejvýznamnějších věcí, které tato osnova přináší. Až dosud byly důchody kráceny, a to tak, že výhoda nezkráceného důchodu podle vlád. nař. č. 16/1949 Sb. byla přiznána jenom těm, kteří byli zaměstnáni během dvouletky aspoň 6 měsíců, a dále těm důchodcům, kteří pracovali pod zemí, v hornictví. Všem ostatním se krátil důchod, jakmile důchod a výdělek dohromady překročil částku, jistě ne vysokou, 18.000 Kčs ročně. Vy víte, jaké to mělo následky. Mělo to za následek to, že důchodci se báli vstupovat do zaměstnání. Ale touto osnovou se zvyšuje tato částka na 42.000 Kčs, to znamená na průměrný roční výdělek našich pracujících. A ještě se připravují další výjimky v těch oborech, které jsou dosud opomíjeny.

Zvláštní pozornosti konečně zasluhuje úprava státního příspěvku národnímu pojištění. Tato nová úprava vychází ze zásady, že nároky z pojištění jsou zajištěny především výsledky práce celého národního kolektivu, trvalým růstem národního důchodu, a že není tudíž třeba v době plánovaného hospodářství vytvářet nějaké nadměrné reservy. Proto se ukládá státu povinnost udržovat úhradovou reservu důchodového pojištění a bezpečnostní fond nemocenského pojištění na stavu, zjištěném ke dni 31. prosince 1949. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

Také úhrada ošetřovacích nákladů v nemocnicích a ve státních léčebných ústavech dozná veliké změny. Bude se napříště prováděti celá z rozpočtových prostředků ministerstva zdravotnictví.

Z meritorních změn, provedených na osnově ve výborech, už jsem se zmínil o zrušení práva provozovat lékárny národním pojištěním. Jako další je třeba ještě uvést zrušení § 248, odst. 2, aby byly vyloučeny eventuální spory z dospělých nároků zaměstnanců národního pojištění, kterým tento odstavec § 248 zák. č. 99 Sb. zajišťoval při převzetí do Ústřední národní pojišťovny platy v dosavadní výši, přesto, že je to v rozporu se zákonem o státním řízení mzdové politiky a dokonce s ústavou.

Nuže, paní a pánové, osnova, o které budete nyní hlasovat, přináší nesporně skutečná zlepšení. Znamená pokrok proti dosavadnímu stavu a připravuje vhodnou půdu pro velkou novelu zákona o národním pojištění, kterou musíme udělat a která se chystá. Výbory sociálně politický a zdravotnický, ústavně-právní a výbor rozpočtový vám doporučují, abyste osnovu schválili. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: K slovu sa nikto neprihlásil. Rozprava odpadá.

Má pán zpravodajca nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr Bureš: Paní a pánové! Do bodu 19 návrhu zákona se vloudila tisková chyba. V nadpisu je ji třeba opravit a vložit místo slůvka "ostatním" slůvko "státním".

Podpredseda Žiak: Pristúpime k hlasovaniu.

Pretože niet podstatných pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej s opravou práve uvedenou, nech láskavo zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 6. bod poriadku.

Prerokujeme teraz siedmy bod poriadku, ktorým je

7. Zpráva výboru ústavno-právneho, soc.-politického a zdravotníckeho k vládnemu návrhu zákona (tlač 394) o výrobe a distribúcii liečiv (tlač 407).

Zpravodajcom je posl. dr Bláha. Dávam mu slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP