Zpravodajem je posl. Vošahlík. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Vošahlík: Paní a pánové!
Vláda předložila Národnímu shromáždění
k projednání a ke schválení návrh
zákona o vyznamenáních a čestných
uznáních. Svým obsahem i svými cíli
a zaměřením je předložený
návrh dokladem společenských proměn,
které byly v našem státě vyvolány
a které jsou důsledkem toho, že pracující
lid - v popředí s dělnickou třídou
- stav se pánem ve své zemi naplňuje svůj
život novými formami i novým obsahem. Mění
názor na všechny společenské kategorie,
přehodnocuje hodnoty věcí i pojmů,
dává jim konečně pravý a pravdivý
význam a dosah.
Mění názor na práci, jež se stala
ctí a hrdinstvím a jež se nakonec stane první
potřebou člověka, zruší postupně
rozpor mezi prací fysickou a duševní a konečně
také mění názor na zásluhy
a vynikající činy, názor na pocty
za vynikající činy a zásluhy, na pocty,
jež pracující lid a jeho stát poskytuje
těm, kdož v našem veřejném, politickém,
hospodářském, stejně tak i v kulturním,
vědeckém a uměleckém životě
svým dílem ve prospěch lidu vynikají,
a jejich činy po zásluze s opravdovým, srdečným
pathosem ctí. Je velký rozdíl mezi tím,
jak, komu a zač stará buržoasní společnost
udělovala pocty, snažíc se tím způsobovat
společenskou nerovnost a rozdílnost a třídní
diskriminaci posilovat, a mezi tím, jak si náš
lidový režim váží a oceňuje
všechny ty, kdož svými činy, svou prací,
svým dílem, svou velkou iniciativou napomáhají
pokroku, zvyšují obecné blaho, posilují
a rozvíjejí národní kulturu, jak náš
lidový režim hodnotí a oceňuje tvůrčí
elán hrdinů práce, zaslouživších
se o zdar díla socialismu. Lidově demokratický
režim, budující socialismus, uvolniv pouta,
vížící pracující lid ve
společenské a hospodářské podřaděnosti,
odkryl vzácný poklad hrdinství práce
a tvorby. Lidově demokratický režim dává
ustavičně rozkvétat nejkrásnějším
květům, dokazujícím nesmírné
přednosti svého řádu před všemi
společenskými formacemi dosavadními, a lidově
demokratický režim a jeho pracující
lid nemá příčin, aby své nejlepší
syny a dcery neuctíval, nevyznamenával, jejich zásluhy
veřejně neuznával, vědom si s hrdostí
toho, že nevytváří snad novou kastu,
od ostatních společensky odlišnou, nýbrž
že uznává v osobě poctěného
vynikající jeho účast na společenském
díle.
Výrazem toho všeho, paní a pánové,
je předložená osnova zákona, kterou
máme v dnešní schůzi přijmouti.
Předložený návrh zrušuje dosud
platnou zákonnou úpravu o řádech a
titulech jako úpravu zastaralou, nevhodnou, a třebaže
novelisovanou, přesto našim poměrům
neodpovídající, protože po vzoru západních
buržoasií koncipovanou, a upravuje předmět
pružněji, jak to naše doba, náš režim
vyžadují, i s tím, že poskytuje možnost
spojovat vyznamenání s vyplácením
platů a s poskytováním výhod.
Paní a pánové, nemohu při této
příležitosti nevzpomenouti všech těch,
kteří se význačnou měrou zasloužili
a stále v rostoucím počtu se zasluhují
o stát, o lid, o zvýšení jeho hmotné
i duševní úrovně, všech těch,
jejichž jména jsou zapsána a stále se
zapisují na předních stránkách
historie našeho lidu. Představují nám
všechno nejkrásnější naše
společné úsilí, všechny naše
snahy, všechny boje a vítězství a nesou
vysoce vztyčen prapor našeho mohutného socialistického
pochodu ve všech oblastech našeho národního
a státního života.
Ústavně-právní výbor a rozpočtový
výbor projednávaly návrh tohoto zákona
ve svých schůzích dne 10. listopadu 1949,
jednomyslně a bez změny jej schválily a pověřily
mne, abych Národnímu shromáždění
doporučil jeho přijetí podle výborové
zprávy, tisk 371. (Potlesk.)
Místopředseda Richter: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Vošahlík: Nemám.
Místopředseda Richter: Přistoupíme
k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 8. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
devátého bodu pořadu, jímž je
9. Zpráva výboru sociálně-politického
a zdravotnického a výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 362)
o věrnostním přídavku horníků
(tisk 372).
Zpravodajem je posl. Ježek. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. Ježek: Pane předsedo, paní
a pánové!
Vláda předkládá slavnému Národnímu
shromáždění návrh zákona,
tisky 362 a 372, kterým se zavádí zvláštní
věrnostní přídavek přednímu
oddílu dělnické třídy, čs.
hornictvu, pracujícímu na nejdůležitějším
úseku našeho hospodářství. Naše
hornictví je prvním a základním článkem
výroby, od něhož závisí splnění
pětiletého plánu. Splněním
všech výrobních úkolů v našem
hornictví a odstraněním úzkých
profilů bezpečně zajistíme naši
cestu k socialismu.
Předseda vlády s. Zápotocký
při slavnostním zahájení hornické
výstavy "700 let čs. hornictví"
v Kutné Hoře mimo jiné řekl: "Bez
uhlí nemůže existovat naše výroba.
Nemůže se rozvíjet kultura, nemůže
stoupati pokrok a nemůžeme se dopracovat vyšší
životní a kulturní úrovně. Proto
musíme naši uhelnou těžbu zajistit. Musíme
opatřit potřebný počet stálých
pracovníků pro naše doly. Aby nám neutíkali
havíři z dolů, je dnes zájmem nás
všech a celého národa. Proto musíme
upravit existenční a pracovní podmínky
horníků nejen v práci, ale i ve stáří
tak, aby cítili, že jejich existence je natrvalo zajištěna.
Toho nebylo ani ve feudální, ani v kapitalistické
společnosti. Tento úkol však musí splnit
naše lidově demokratická, k socialismu spějící
republika. V tomto směru bylo již učiněno
mnoho opatření. My však musíme jíti
dále," říká předseda vlády
s. Zápotocký, "musíme se postarat
o řádné byty, internáty pro hornické
učně, musíme zkrátka slávu
hornického zaměstnání a čest
tohoto oboru pozvednout do takové výše, aby
každý důlní zaměstnanec mohl
s pýchou a radostí prohlásit: Já jsem
horník, kdo je víc?"
Tato upřímně a poctivě míněná
slova stvrdila vláda svým usnesením dnes
slavné sněmovně předloženého
návrhu zákona ze dne 6. září
t. r., které bylo slavnostně vyhlášeno
10. září t. r. v předvečer
Dne horníků ve Vladislavském sále
na Hradě pražském, kde se po prvé v
dějinách českého a slovenského
národa sešli zástupci horníků
se svým presidentem, aby jako uvědomělí
pracovníci a hospodáři složili účet
ze své vykonané práce, vyslechli výsledek
soutěže, přijali vyznamenání
nejlepších úderníků práce
a převzali směrnice k další činnosti.
Přijetím osnovy zákona vláda lidově
demokratické republiky opět plně potvrdila,
že co slíbí, také splní. To však
nebylo možno říci o žádné
vládě buržoasně demokratické
republiky, tím méně o rakouské dynastii.
Feudální a kapitalistický řád
viděl v hornickém stavu, tak jako v celé
dělnické třídě, jen lidský
materiál, umožňující vykořisťování
a obohacování pánů Weimannů,
Petschků, Larischů a jim podobných. Tato
společnost kořistníků, založená
na zásadě vykořisťování
člověka člověkem, nesla s sebou všechny
ty průvodní zjevy, bídu, hlad, nezaměstnanost,
pronásledování, zavírání,
střílení do pracujících a pod.
Dnes vidíme tyto zjevy již jen v západních
kapitalistických státech, v buržoasně
měšťácké demokracii, naší
reakcí vychvalované.
Jak těžký byl v minulosti život našich
horníků a jejich rodin, a o nic lepší
celé dělnické třídy, uvedu
- zajisté mi prominete - při této příležitosti
jeden z tisíců příkladů, charakterisující
buržoasně demokratický řád minulé
republiky. Vzpomínám si na případ,
který se stal v příbramských dolech,
kdy horník-lamač obdržel dobírkou po
záloze za 14denní dřinu výplatní
sáček se dvěma nulami a dokonce jeden lamač
měl přinést z domova doplatek na bratrskou
pokladnu. Je to snad neuvěřitelné, ale je
to skutečnost, kterou může potvrdit posl. soudruh
Štětka, jenž tento případ
přednesl v tehdejším měšťáckém
parlamentě.
Chtěl-li náš horník vydělat nebo
udržet se v zaměstnání, musil z hladové
mzdy nebo jiným způsobem uplácet dozorce,
aby tak alespoň částečně zajistil
práci a chleba sobě a své rodině.
Veškeré ty těžké existenční
podmínky a hrdinný boj našich horníků,
který museli svádět s uhlobarony, s kapitalisty
a buržoasní vládnoucí společností,
patří nenávratně minulosti, neboť
s tím definitivně skoncovala dělnická
třída pod vedením komunistické strany
po květnu 1945 v historickém únoru 1948,
díky vítězné Velké říjnové
socialistické revoluci, hrdinné Rudé armádě,
v čele s geniálními vůdci, V. I. Leninem
a jeho spolutvůrcem nové epochy, generalissimem
J. V. Stalinem. (Potlesk.) Tato historická souvislost
právě vytvořila předpoklady k tomu,
že náš lidově demokratický řád
jinak hodnotí práci a věrnost našich
horníků a staví je na první a nejčestnější
místo v republice jak v práci, tak i v materiálním
zajištění.
Vzpomeňme provádění zákona
o hornickém pojištění, jediného
toho druhu na světě, jehož blahodárnosti
se těší naši horničtí pensisté
a vdovy, které minulý kapitalistický řád
odměňoval za celoživotní dřinu
žebráckou pensí, jež nestačila
k životu ani k smrti. Dále: co už bylo vykonáno
pro učňovský hornický dorost v mzdové
úpravě hornictví, znamenající
zvýšení více než o 50 %, zavedení
nového 25 % hornického příplatku,
výhodnější zásobování
a ještě jiná připravovaná zlepšení
pro hornickou armádu, bojující s přírodou
o krev našeho průmyslu, jak výstižně
nazval uhlí náš president Klement Gottwald.
Dnes slavná sněmovna schválí další
zákon, umožňující nové
tisícové příjmy našim horníkům
a zaměstnancům pracujícím na dolech
ve formě věrnostního přídavku.
Vládním návrhem zákona se sleduje
to, že mimo mzdu a plat podle zásluhy budou horníci
a zaměstnanci v dolech, pracující za velmi
těžkých pracovních podmínek,
kteří zůstávají věrni
svému povolání a závodu a dosahují
úspěšných výsledků při
výkonu své práce, ještě odměnění
- jako zhodnocení jejích podílu na budování
socialistického státu - zvláštním
věrnostním přídavkem. Že půjde
skutečně o tisícové odměny,
svědčí to, že už zákon zaručuje
každému novému zaměstnanci pro prvý
rok nepřetržitého zaměstnání
na dole 5.000 Kčs. U starých, zapracovaných
horníků a zaměstnanců bude se věrnostní
přídavek pohybovat od 6.000 do 20.000 Kčs
a někteří mohou dosáhnout i 25.000
Kčs a možná ještě více.
Věrnostní příplatek bude vyplácen
každý rok ke Dni horníků, po prvé
v roce 1950.
To jsou v kostce vypočítány materiální
výhody horníků a zaměstnanců
pracujících v dolech, které vyplývají
ze zákona, jejž dává přední
části naší dělnické třídy
náš lidově demokratický řád.
Osnova však řeší zároveň
řadu na sebe navazujících problémů
hornické práce, které jsou nejužším
profilem našeho hornictví vůbec. Na jejich
správném pochopení, popularisování
a spravedlivém, praktickém a důsledném
provádění závisí odstranění
těchto nedostatků a tím zajištění
splnění pětiletého plánu, základního
to úkolu, vytčeného na prvém místě
ve známých deseti bodech na IX. sjezdu KSČ
naším presidentem soudr. Klementem Gottwaldem.
Proto soustřeďuje osnova pozornost především
na otázku normování, kterýžto
stav nelze dosud pokládati za uspokojivý. Proti
několika dolům, zvláště na Ostravsku,
kde jsou zavedeny t. zv. pevné normy, na něž
lze navazovat progresivní mzdové sazby bez nebezpečí,
že zároveň stoupnou výrobní náklady,
jsou v převaze doly, kde tomu tak není. To platí
zejména o rudných a hnědouhelných
dolech, kde jsou dosud měkké normy. Slovem pevné
normy je nutno rozumět normy technicky zdůvodněné,
které jsou protějškem ostatním normám
pracovního výkonu, v praxi označeným
za normy měkké. Mluví-li se v zákoně
o normách schválených jako pevných,
nelze tím rozumět, že nemohou být měněny.
Tyto změny jsou závislé na technickém
zdokonalování rubání uhlí,
rudy a jiných důlních prací, znamenajících
odstranění technické zaostalosti a pomocí
strojového zařízení a dokonalou organisací
práce ulehčiti těžkou práci našim
horníkům a zajišťovat zvýšení
výroby a produktivity práce. Osnova zákona
také nedává směrnici pro pevné
normy, i když je známo, že půjde o středně
progresivní normy, a to ve snaze překonat v méně
pokročilých dolech období přechodu.
Při soustavě progresivních mezd stoupá
progresivně hodnocení pracovního výkonu,
pokud je výkonem překročována schválená
pevná norma. Zákon hodlá docílit,
aby se v těchto dolech normy zpevnily tak, aby bylo možno
na ně napojit progresivní mzdové sazby. Proto
je věrnostní přídavek konstruován
tak, že nárok na něj vzniká jen v dolech
s pevnými normami a soustavou progresivních mezd.
Pro správné vyvážení hodnoty
práce se ovšem bude vycházet ze státního
katalogu práce, který technicky a časově
vypočítává každý jednotlivý
úsek práce. Již se potvrzuje správnost
předpokladu, že zavedení věrnostního
přídavku bude pobídkou pro doly, aby své
normy podrobily důkladné revisi a zpevnily je, jak
o tom již svědčí rozhodnutí celostátní
konference zástupců horníků v Ostravě.
Stanovením pevných norem při vycházení
z katalogu práce a zavedením pevných mezd
dosáhneme toho, že práce každého
horníka a zaměstnance v dolech pracujícího
bude poctivě a spravedlivě ohodnocena a každý
bude dostávat mzdu na základě skutečně
vykonané práce. Také nebude napříště
možné, aby nepoctivě pracující
dostával takovou mzdu jako poctivě pracující.
A nejen to, ale každý horník nebo zaměstnanec
v dolech pracující bude si moci předem přesně
vypočítat, kolik vydělá nebo může
vydělat, když tu neb onu práci vykoná.
Nyní jen bude spočívat velká odpovědnost
na generálním ředitelství, ředitelích
a funkcionářích dolů vůči
horníkům a zaměstnancům jim na roveň
postaveným a také na hornících a zaměstnancích
samých, aby do konce prosince t. r. zpevnili normy v souladu
s katalogem práce a zavedli soustavu progresivních
mezd, aby byl splněn zákonný předpoklad
nároku na věrnostní přídavek
od 1. srpna 1949. Věřím, že nebude jediného
dolu v celé Československé republice, který
by neodpovědností vedoucích činitelů
na dolech připravil horníky a zaměstnance
v dolech pracující o půlroční
věrnostní přídavek, neboť na
šachtách, kde budou zavedeny a schváleny pevné
normy a progresivní mzdy až po 1. lednu 1950, propočítává
se věrnostní přídavek od 1. následujícího
měsíce.
Návrh zákona pamatuje také na brigádníky
a příslušníky vojenských oddílů,
přidělených k báňským
pracím, kteří po skončení dobrovolné
brigády nebo vojenské služby zůstanou
na dolech zaměstnáni a kterým se započítá
celá pracovní doba strávená na pracích
podle § 3 tohoto zákona.
Dalším problémem, který osnova řeší,
jest otázka fluktuace, která dnes dosahuje značného
čísla a má nepříznivý
vliv na plnění pětiletého plánu.
Je možno očekávat, že přijetím
zákona se v tomto směru dostaví pronikavé
zlepšení, vzniká-li nárok na věrnostní
přídavek jen u horníků a zaměstnanců,
kteří byli nepřetržitě alespoň
jeden rok zaměstnáni v témže dole. Je-li
zaměstnanec přeřazen vedením závodu
na jiný důl, neztrácí nárok
na věrnostní přídavek. Poněvadž
se zavedením přídavku po této stránce
sleduje snaha upevnit svazek horníků a zaměstnanců
se šichtou, označuje se přídavek za
věrnostní.
Špatné docházce do práce se osnova snaží
čelit ustanovením, že se věrnostní
přídavek zkracuje o 25 % za každou neomluvenou
zameškanou směnu. Proto lze předpokládat,
že při správném používání
tohoto ustanovení se sníží absence na
nejnižší stupeň.
Poslední problém, který se osnova snaží
řešit, je nábor nových pracovních
sil a učňů, který je v hornictví
nejožehavější, jak o tom svědčí
skutečnost, že dnes je průměrný
věk našich horníků proti době
předválečné o 10 let vyšší
a činí asi 45 let proti 35 rokům z r. 1937.
Z těchto čísel je jasně vidět
přímo životní nutnost náboru
z řad mladých. Náš president s. Klement
Gottwald, který si pozval do letního sídla
v Lánech hornické učně, jim mezi jiným
řekl: "Otázka hornické mládeže,
otázka dorostu patří dnes mezi nejdůležitější
otázky našeho hornictví. Víte sami dobře,
že naše doly, naše těžba trpí
nedostatkem učňů. V čem to asi vězí,
že povolání tak čestné, ba hrdinné
a zároveň tak nesmírně důležité
s hlediska našeho budování, naráží
na tento nedostatek? Objektivní příčiny
pro to dnes v naší lidově demokratické
republice nejsou. Dnes věnujeme hornickým učňům
velikou péči, neboť se na ně díváme
docela jinak než stará společnost kapitalistická.
Však jste si jistě sami dobře vědomi
tohoto rozdílu podle vypravování vašich
otců. Myslím," říká dále
president s. Gottwald, "že jsou to v prvé
řadě neodůvodněné předsudky
zděděné z kapitalistické minulosti,
že je to do značné míry nepochopení
významu a záslužnosti hornické práce
a konečně také přehnané přeceňování
nebezpečí s ní spojeného." A
ke konci rozmluvy řekl: "Mohu vás ubezpečit,
že na druhé straně bude zase naší
starostí, abychom stále o hornické učně
pečovali a zlepšovali jejich podmínky."
Předložená osnova zákona opět
potvrzuje slova našeho presidenta, neboť zaručuje
nejen novým zaměstnancům do dolů nastupujícím,
ale také našim učňům věrnostní
přídavek hned za první rozhodnou dobu nejméně
ve výši 5000 Kčs. Věrnostní přídavek
se nezapočítává do pojistné
částky ani pro výpočet dovolené,
a také nepodléhá žádnému
zdanění. Přijetím tohoto zákona
se podle předběžného propočtu
v roce 1950 zvýší příjem hornických
rodin ve formě věrnostního přídavku,
mimo mzdy podle zásluhy, v celkové částce
o 461 mil. Kčs a předpokládá se, že
do dvou let se zvýší na 1,5 miliardy Kčs,
což bude znamenat značné zvýšení
životní úrovně našich horníků
a zaměstnanců jim na roveň postavených,
t. j. 8-12 % z celkové částky mezd a platů
dnes vyplácených. Znamená to průměrně
8-12 % zvýšení příjmů
do hornických rodin, nepřihlížejíc
k tomu, že pevné normy v souladu s katalogem práce
a soustavou progresivních mezd, která znamená
spravedlivé zhodnocení práce podle zásluhy,
umožňují další zvýšení
všem poctivě pracujícím horníkům
a zaměstnancům.
Proto věříme, že naši horníci
a jim na roveň postavení zaměstnanci, t.
j. dozorci, technici, inženýři a ředitelé
dolů a nově nastupující do hornického
povolání, plně uznají blahodárnost
tohoto nového zákona, znamenající
další privilegování jejich postavení
po stránce hmotného zajištění,
a projeví svou vděčnost presidentu, vládě
a celému národu tím, že zvýšeným
úsilím v údernictví, v socialistickém
soutěžení, lepší organisací
práce a ovládnutím techniky práce,
bezpečně zajistí naši cestu vpřed
k socialismu. (Potlesk.)
Úhrada nákladů na věrnostní
přídavek, vyplývající z tohoto
zákona, bude se díti ze státního rozpočtu,
kapitoly ministerstva průmyslu, poněvadž by
zvláštní účelové prostředky
nestačily ke krytí těchto nákladů,
nehledíc k tomu, že se s nimi počítá
pro jiné účely. Proto výdaje spojené
s tímto zákonem budou hrazeny z veřejných
prostředků. (Předsednictví převzal
místopředseda dr. Procházka.)
Výbor sociálně-politický a zdravotnický
a výbor rozpočtový projednaly vládní
návrh tohoto zákona ve dnech 9. a 10. listopadu
t. r. a usnesly se doporučiti slavnému Národnímu
shromáždění osnovu zákona ke
schválení s doplňkem výboru sociálně-politického
a zdravotnického, který jest uveden v tisku 372.
(Potlesk.)
Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu
jsou přihlášeni řečníci,
zahájím proto rozpravu.
Řečníky jsou: poslanec dr. Holý
a poslanec Urbánek.
Dávám slovo panu posl. dr. Holému.
Posl. dr. Holý: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Naše vláda u příležitosti
významného Dne horníků, který
se pro budoucnost stává trvalým symbolem
obětavé práce horníků - páteři
našeho nejdůležitějšího průmyslového
sektoru, usnesla se na návrh ministra průmyslu soudr.
Gustava Klimenta na zavedení věrnostního
přídavku horníkům. Nemohlo být
opravdu vhodnější příležitosti
k tomuto rozhodnutí, než právě veliké
oslavy, vztahující se k 11. září
letošního roku, kdy jsme vzpomínali sedmistého
výročí vyhlášení hornického
práva v historických zemích.