Proto je pro nás snadno pochopitelné, že úkol akciové společnosti v našem hospodářském zřízení musí být zcela jiný, než tomu bylo ve společnosti kapitalistické a zejména v údobí imperialismu. Při postupné akumulaci průmyslového kapitálu byla kapitalistickými podnikateli uvítána forma, která umožňovala značné bezpracné podnikatelské zisky a dovolovala anonymní, rychlé a naprosto nekontrolovatelné převádění podílů na společenském jmění. Tak se stala akciová společnost vhodným nástrojem monopolního kapitálu a byla používána k ovládnutí trhu s jediným cílem opatřit další zdroje zisků a upevnit panství vládnoucí kapitalistické třídy.

Akciová společnost byla též vhodnou podnikatelskou formou a schopným prostředkem i pro kapitál finanční. Bylo jí využito pro úplnou závislost průmyslového kapitálu na bankách a při rostoucí koncentraci kapitálu pro dokonalé spojení kapitálu bankovního s průmyslovým v kapitál finanční.

Právní poměry obchodních společností akciových, to jest společností akciových, které provozují po živnostensku aspoň jeden ze základních obchodů, řídí se dosud podle předpisů obsažených ve třetím titulu druhé knihy obchodního zákoníka ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z roku 1863 a v §§ 147-222 zákona čl. XXXVII/1875 na Slovensku.

Mezery, které tyto předpisy vykazují, jest podle § 7 obč. zák. vyplniti analogickým použitím příslušných ustanovení zákona o společnostech s r. o., ježto tato asociační forma je akciové společnosti nejbližší. Kromě obchodního zákoníka platí dosud pro akciové společnosti též předpisy spolkového zákona ze dne 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z., zejména stran příslušnosti státních orgánů k udělování koncese ke zřízení akciové společnosti, resp. ke změně jejích stanov, stran státního dozoru nad akciovými společnostmi a stran zrušení akciové společnosti státem.

Subsidiárně platí pro akciové společnosti též předpisy občanského zákona o společnostech, při čemž však nutno míti na mysli, že akciová společnost je korporací a že tedy nelze pro ni užíti těch předpisů, které jsou výrazem societní povahy občansko-právní společnosti.

Akciové společnosti, které neprovozují obchody ve smyslu obchodního zákoníka, je posuzovati jen podle zmíněného již spolkového zákona z r. 1852.

Mocný rozvoj kapitalistického akciového podnikání v druhé polovici XIX. století odhalil stinné stránky dosavadní právní úpravy akciové společnosti, která v mnohých směrech přímo poskytovala příležitost k tomu, aby byla zneužita ke škodě veřejnosti. Kdežto však v jiných státech zjednalo nápravu zákonodárství novelisací dosavadního práva akciového, mohlo býti v Rakousku následkem malé dělnosti parlamentu použito pouze cesty administrativní. Roku 1899 bylo vydáno nařízení ministerstev vnitra, financí, obchodu, spravedlnosti a zemědělství z 20. září 1899, č. 175 ř. z., jež je prováděcím nařízením ke spolkovému zákonu a obsahuje regulativ pro zřizování a přeměnu akciových společností v oboru průmyslu a obchodu, t. zv. akciový regulativ. Regulativ obsahuje podobná ustanovení, kterými v jiných státech zákonodárství čelilo nešvarům při zakládání akciových podniků, poněvadž však cestou administrativní nelze vytvořiti positivní právo, zjednává regulativ těmto ustanovením platnost alespoň jako součásti stanov akciových společností, tedy jako předpisům statutárním, navazujícím na potřebu státního povolení, které státní správa uděluje podle svého volného uvážení a může je tedy učiniti závislým na určitých podmínkách.

Akciový regulativ platí jen pro obchodní společnosti akciové s výjimkou podniků, které provozují obchody bankovní, úvěrní a pojišťovací, dále podniků průplavních, železničních a paroplavebních.

Všechny tyto předpisy nevyhovovaly plně ještě za platnosti liberalisticko-kapitalistického řádu a je na bíledni, že tím méně odpovídají dnešním změněným hospodářským a politickým poměrům, takže je nutno při tvoření nového právního řádu nahraditi je předpisy novými, s platností celostátní, odpovídajícími zásadám plánovaného hospodářství lidově demokratické republiky a přihlížejícími k potřebám výstavby socialismu.

Nový zákon o akciové společnosti obsahuje hlavní zásady, ponechávaje v jistých mezích volnost stanovám. Akciová společnost, jak se upravuje tímto zákonem, bude jediným, pro celý stát platným typem akciové společnosti.

Koncepce nové akciové společnosti plánovaného hospodářství se neliší v podstatě od konstrukce tohoto společenského útvaru podle dosavadního práva, ale nepožaduje již vůbec pluralitu společníků a zdůrazňuje pouze dva charakteristické momenty, t. j. rozložení kapitálu na akcie a vyloučení osobního ručení akcionářů. Akciové společnosti se přiznává povaha právnické osoby, připouští se obojí druh akcií: na jméno - s jejich zásadní převoditelností - a na majitele bez této převoditelnosti.

Státu je vyhrazen plný vliv jak na založení nové společnosti, tak na schválení jejích stanov, aby mohl sledovat a chránit své zájmy při tvoření těchto společenských útvarů.

Zápis akciové společnosti do podnikového rejstříku je konstitutivní povahy. Dokud k němu nedojde, nebude akciová společnost existovat po právu, ale nevyžaduje se již upsání akciového kapitálu a sepsání soudní nebo notářské listiny o zřízení společnosti.

Udělení koncese a schválení stanov vyhrazuje osnova věcně příslušnému resortu, který však musí jednat v dohodě se státním úřadem plánovacím, který má usměrňovat a koordinovat zakládání akciových společností. Naproti tomu výkon státního dozoru se již ponechává pouze příslušnému ministerstvu.

Ostatní základní předpisy nového zákona jsou přibližně stejné anebo aspoň velmi podobné předpisům dosavadním. Podstatné odchylky proti dosavadnímu právu jsou velmi řídké.

Konstrukce projednávaného zákona je uzpůsobena tak, že připouští, aby bylo možno podle něho posuzovati akciové společnosti zřízené vyhláškami podle zákona čís. 119 z roku 1948 Sb.

Ostatní akciové společnosti musí požádat ve lhůtě, jejíž určení se ponechává vládnímu nařízení, o novou státní koncesi a o schválení stanov přizpůsobených navrženému zákonu. Tím je vyhrazeno státu rozhodnutí o další existenci dosavadních akciových společností. Ty společnosti, jimž státní povolení bude odepřeno anebo které o ně vůbec nepožádají, budou zrušeny.

Také společnostem s ručením obmezeným se poskytuje možnost, aby se snazším způsobem, t. j. bez likvidace, mohly přeměnit ve společnost akciovou. Z povahy věci ovšem plyne, že vedle potřebné změny stanov je nutno, aby jim bylo pro jejich další existenci uděleno ve stanovené lhůtě státní schválení.

Mezi předpisy, které se zrušují pro rozpor s navrženým zákonem, bylo třeba mimo jiné uvésti §§ 97 až 100 zákona čís. 58/1906 ř. z. upravující přeměnu společnosti akciové ve společnost s ručením obmezeným, poněvadž tento společenský útvar nebude v novém právním řádu již připuštěn.

Provedení navrhovaného zákona si nevyžádá zvláštního nákladu ze státní pokladny a nebude s ním spojeno zvláštní zatížení veřejné správy.

Doporučuji proto, paní a pánové, jménem výboru hospodářského i jménem výboru ústavně-právního, aby Národní shromáždění předložený návrh zákona o akciových společnostech přijalo ve znění zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Polišenský: Bude jedna maličká změna, a to v § 14, odst. 3, řádka 2: "Zrušení společnosti se zapíše na návrh představenstva do podnikového rejstříku;" místo čárky má být středník.

Místopředseda Richter (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové s opravou právě uvedenou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 6. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání sedmého bodu denního pořadu, jímž je

7. Zpráva výborov ústavno-právneho a kultúrneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 364) o úprave niektorých vecí v odbore školstva a knihovného poriadku zákonom Slovenskej národnej rady podľa § 96, ods. 2 Ústavy (tlač 368).

Zpravodajem je posl. Čáp. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Čáp: Slávne Národné shromaždenie!

Predložený vládny návrh zákona tlač 364 o úprave niektorých vecí v odbore školstva a knihovného poriadku zákonom Slovenskej národnej rady má veľký význam tak s hľadiska kultúrneho rozvoja Slovenska, ako aj s hľadiska jeho búrlivého hospodárskeho rozvoja. Ide o zákon upravujúci veci, ktoré svojou povahou sa dotýkajú predovšetkým slovenských záujmov, z čoho plynie, že právna úprava sa prenáša na Slovenskú národnú radu. No jednako dôležitosť tohto zákona vyžaduje zdôrazniť jeho potrebu i na pôde parlamentu.

Potreba zriadiť vysokú veterinársku školu v Košiciach vyplýva z úloh kladených nášmu pôdohospodárstvu päťročným plánom v oblasti živočíšnej produkcie, ktoré za dnešného nedostačujúceho stavu veterinárskej služby so zreteľom na význam veterinárno-nákazových pomerov na Slovensku, doteraz málo vedecky prebádaných, by nemohly byť splnené.

Dnešný stav na Slovensku je taký, že jediná vysoká škola veterinárska v Brne nestačí vychovávať dostatočný počet potrebných kvalifikovaných zverolekárov. Celkový počet veterinárov na celom Slovensku v počte 231 štátnych i neštátnych nestačí na riadne rozvinutie veterinárskej služby v celom požadovanom rozsahu pôsobnosti. V neďalekej budúcnosti potreba veterinárov pre Slovensko stúpne asi na 620 okrem potrieb vojenskej veterinárskej správy. Pre Slovensko je treba rátať s ročným prírastkom asi 50 veterinárov. Už toto konštatovanie si vynucuje zriadenie druhej vysokej školy veterinárskej na Slovensku, ktorá umožní získať žiadúci počet plne kvalifikovaných odborných síl pre diagnostiku a výskum zvieracích nákaz, ako aj za pomoci dostatočného počtu praktických veterinárskych odborníkov bude veterinárskej službe umožnené vymaniť Slovensko z nepriaznivých zvierozdravotných nákazových pomerov, čo bez dostatočného počtu špeciálne k tomu vyškolených odborníkov by nebolo možné. Toto druhé vysoké učilište veterinárskej medicíny bude nám zárukou, že sa vychová nový veterinársky dorast, pripravený zdolať nové a zvýšené úlohy kladené päťročným plánom, schopný socialistického súťaženia a zapojený do uskutočňovania plánovaného hospodárstva v záujme odstránenia po kapitalistickom zriadení zdedenej zaostalej pôdohospodárskej štruktúry Slovenska.

Zriadenie oddelenia drevárskeho inžinierstva na vysokej škole poľnohospodárskeho a lesníckeho inžinierstva v Košiciach odstráni veľký nedostatok kvalifikovaných odborných síl, tak potrebných pre naše lesné hospodárstvo a drevársky priemysel, ktorému plánovaným hospodárstvom pripadajú neobyčajne veľké úlohy pri budovaní socializmu. Industrializáciou Slovenska vznikajú veľké drevárske kombináty, čím vzrastá veľká potreba drevárskych odborníkov, ktorých je nedostatok. Už dnes sa javí pre Slovensko potreba 300 drevárskych inžinierov.

Vládny návrh zákona v § 1, ods. 2 upravuje verejné knihy o nehnuteľnostiach na Slovensku, prevzatých od cudzích úradov. Ide tu o odstránenie neblahého kapitalistického dedičstva, keďže mníchovským diktátom, tzv. viedenským arbitrážnym výrokom od Slovenska bola odtrhnutá značná časť územia, ktoré sa fakticky vrátilo pod svrchovanosť Československej republiky až po oslobodení. Po ten čas viedly cudzie súdy verejné knihy o nehnuteľnostiach, ležiacich na odtrhnutom území, či už preto, že sa cudzí štát zmocnil priamo sídla súdu, kde boly knihy vedené, alebo preto, že súdy, ktoré zostaly na Slovensku, musely príslušný spisový materiál vydať súdom nemeckým, resp. maďarským, podľa dohôd o spisovej rozluke.

Oslobodením Slovenska nedostal sa ani dnes do rúk slovenských súdov všetok materiál verejných kníh. Knihy, ktoré slovenské súdy prevzaly alebo po uzavretí dohody s Maďarskom ešte prevezmú, prv než sa ich bude môcť užívať ako spoľahlivého obrazu právnych vzťahov k nehnuteľnostiam v nich zapísaných, treba dať do poriadku a hlavne bude ich treba očistiť od všetkých zápisov, ktoré sa do nich dostaly vlastne neprávom.

Po prvej svetovej vojne Československá republika stála pred podobnými úlohami, v tom čase však bolo možné prikročiť k potrebnej úprave až po dlhšom čase. Situácia však, ktorú musel riešiť zákon č. 131/1930 Sb., bola takmer rovnaká s dnešnou. Pretože sa citovaný zákon celkom dobre osvedčil so zreteľom na povahu matérie, o ktorú ide, niet prekážky, aby bola navrhnutá úprava veci podobná ako v citovanom zákone.

Ústavno-právny a kultúrny výbor na svojom zasadnutí dňa 10. novembra t. r. prerokoval vládny návrh zákona o úprave niektorých vecí v odbore školstva a knihovného poriadku zákonom Slovenskej národnej rady podľa § 96, ods. 2 ústavy (tlač 364), a usniesol sa doporučiť Národnému shromaždeniu jeho prijatie s týmti textovými zmenami:

V § 1 v prvom riadku prečiarne sa slovo "sa". V tom istom paragrafe, č. 2, v prvom riadku vkladá sa za slovo "zriadi" slovo "sa".

V druhom riadku opravuje sa slovo "veterinárska" na "veterinárna". V tomto prípade navrhujem, aby návrh výboru bol pozmenený v tom smysle, aby pôvodné znenie bolo prijaté, a to nie "veterinárna", ale "veterinárska vysoká škola".

V ods. 2 toho istého paragrafu v prvom riadku prečiarne sa slovo "ustanoví" a slová "úprava verejných kníh" nahradzujú sa slovami "upravia sa verejné knihy". V druhom riadku sa nahradzuje slovo "prevzatých" slovom "prevzaté". V treťom riadku slová "právnych pomerov" sa nahradzujú slovami "právne pomery" a vo štvrtom riadku slovo "súvisiacich" slovom "súvisiace".

Druhý odsek by znel takto: 2. Upravia sa verejné knihy o nehnuteľnostiach na Slovensku prevzaté od cudzích súdov, úradov a právne pomery s tým súvisiace. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Má pan zpravodaj nějaké další návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. Čáp: Nie.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, s jednou změnou, kterou navrhl p. zpravodaj, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové se změnou, navrženou zpravodajem.

Tím je vyřízen 7. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání osmého bodu denního pořadu, jímž je

8. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 361) o vyznamenáních a čestných uznáních (tisk 371).