Úkol lepšího využití kapacity se samozřejmě nevztahuje pouze na těžké strojírenství. Data, která máme po ruce, ukazují na př. nedostatečné využití zařízení ve slévárnách a v hutním průmyslu. Stálo by za to přezkoumat, na kolik je využit náš park nákladních automobilů, traktorů nebo zařízení mnoha jiných odvětví našeho hospodářství.

Často slyšíme poukazy na nevyhovující stav dnešního zařízení, nevhodné suroviny a mnohé jiné důvody, které mají vysvětliti, proč nejsou možny vyšší výkony. Zkoumání v závodech a na pracovištích, rozhovory s dělníky a techniky však vždy ukázaly, jak velké bohatství, dosud řádně nevyužité, je na dosah našich rukou.

Plná mobilisace našeho strojního parku ve spojení s masovým rozšířením údernictví a socialistického soutěžení budou znamenat samy o sobě již podstatný vzrůst produktivity práce. Vytvářejí tak jeden z hlavních předpokladů pro splnění naší pětiletky. Dnes ovšem nízké ještě využití naší průmyslové kapacity má svůj podíl na tom, že produktivita práce málo ještě překračuje předválečnou úroveň.

Dokážeme-li dokonaleji využíti kapacitu našeho hospodářství, pak se asi zjistí, že nejeden z našich investičních projektů lze odložit, aniž se tím ohrozí plánovaná výroba. Uvolněné investiční prostředky se pak budou moci využít pro urychlenou výstavbu a přestavbu našeho hospodářství, pro zvládnutí základních úkolů v průmyslu výrobních prostředků i v zemědělství. To podstatně přispěje k urychlení naší cesty k socialismu.

Hlavním úkolem našeho zemědělství je zvyšovat výrobu, zejména živočišnou výrobu, ve směru výrobních čísel pětiletého plánu a dále zlepšovat výživu našeho lidu. To znamená ve výrobě rostlinné zlepšovat a zvyšovat hektarové výnosy, v prvé řadě brambor, cukrovky, chmele i ječmene, zvýšit výrobu rychlené a rané zeleniny a odstranit ročně se opakující napětí v zásobování zeleninou velkých průmyslových a spotřebních center. Znamená to dále zajistit a rozšířit pro rostoucí stavy dobytka, prasat i drůbeže domácí krmivovou základnu a s krmivem účelně hospodařit, abychom dávali našemu lidu více masa, více tuků a více mléka.

A má-li naše zemědělství stačit rychlému rozvoji našeho průmyslu a stále větší poptávce nejen městského obyvatelstva, avšak i touze po lepším životě vesnického lidu, rolnictva, počínají si již sami naši zemědělci uvědomovat, že se nejen po staru už nedá na vesnici žít, ale že je třeba také hledat a zkoušet nové cesty v samé výrobě.

S udřenými lidmi, s pachtěním od slunka do slunka, s utahanými kravkami, se zbytečnými ztrátami času při práci, v polích i ve stájích - a čas, to jsou dnes velké peníze i v zemědělství - s malou, nízkou produktivitou práce našeho drobného a středního rolníka, kde si každý hospodaří na svou pěst, s tím už naši zemědělci nemohou vystačit, a tak teprve nemohou udržet krok s průmyslem a městem k lepšímu a krásnějšímu životu. Proto v novém pojetí sousedské svépomoci pečují sami dobří hospodáři o společné a vzájemné vyšší využití strojů na podkladě nové organisace práce v jednotných zemědělských družstvech a v těsné spolupráci se strojními stanicemi. Proto již někde přecházejí k společným plánovaným osevům. Budují družstevní stáje a výkrmny v jednotných zemědělských družstvech i společné družstevní drůbežárny s odchovem kontrolovaných a kmenových chovů jak pro družstevní velkovýrobu vajec, tak i pro zlepšení svých vlastních chovů a stád. A tady již musí po své konsolidaci v příštím roce pomáhat zemědělcům v nových vyšších výrobních formách jejich vzájemné a sousedské spolupráce v jednotných zemědělských družstvech, v jejich snaze za vyšší rentabilitu jejich práce a hospodaření - státní statky i strojní stanice. Budou jim pomáhat v dodávkách levného a kvalitního osiva a sádí i vybraného kontrolovaného chovného materiálu i v poskytování dobré a laciné strojové práce ze strojních stanic. Jsme na začátku přerodu naší vesnice. Budeme pomáhat drobným a středním rolníkům a sabotéry a nepřátele lehčí práce a lepšího života rolnictva budeme zneškodňovat v pevném spolku dělníků a rolníků, který zajišťuje naši cestu k socialismu na vsi.

Dovolte mi nyní, paní a pánové, několik slov o úkolech, které máme před sebou na poli organisace našeho plánování a jeho metody. Někdejší předseda Gosplanu SSSR Kujbišev charakterisoval sovětskou plánovací organisaci takto: "Plánované hospodářství a jeho plánovací aparát byly vytvořeny socialistickou revolucí. Plánovací systém je dítětem říjnové revoluce."

Obdobně to platí i u nás. Po květnu 1945 jsme začali budovat náš plánovací aparát a přešli jsme k plánovanému hospodářství. Teprve po únorovém vítězství se nám podařilo vybudovat jednotný vrcholný plánovací orgán a založit plánovací orgány v krajích.

I naše plánovací technika se zdokonalila. Znárodnění ve stavebnictví nám umožnilo skutečné plánování stavební výroby, zatím co dříve ve stavebnictví naše plánování se v podstatě omezovalo na stanovení velice neurčitých a těžko zkontrolovatelných kvot stavebních nákladů. Začínáme s plánováním v rámci krajů, zatím co naše dvouletka byla v podstatě plánem ústředním. Začínáme také s plánováním výrobních nákladů a cen, s plánováním finančním, s kontrolou korunou atd.

Jsou však ještě velké úkoly před námi. Vedle rozšíření plánování na nové oblasti, jako je vnitřní obchod, služby sociální, zdravotní a kulturní atd., jde především o to zdokonalit naše plánování na rozhodujících úsecích našeho hospodářství v průmyslové výrobě a zejména v těžkém strojírenství. Především v tomto hlavním článku našeho plánu je nutno rozšířit počet t. zv. jmenovitých úkolů, abychom co nejvíce klíčových výrobků těžkého strojírenství plánovali, nikoliv pouze v korunách jako dosud, nýbrž v kusech, ve váze, ve výkonu atd. Pouze takový plán umožní přesnou kontrolu zdola a shora. Takový plán, rozvedený na dílny a pracoviště, bude další vzpruhou pro rozvoj údernického hnutí a socialistického soutěžení ve zvlášť důležitých úsecích našeho hospodářství. Musíme naplánovat hospodářsko-technické normy, které zajistí hospodárné zacházení s nejdůležitějšími surovinami a polotovary; výkonové normy, které se stanou základnou pro soutěžení, a normy pro využití strojů a jiného zařízení. Všechny tyto normy nám umožní vypracovat plán tak, aby plně odpovídal naší velké výrobní kapacitě a aby se stal mohutným mobilisačním činitelem v rozvoji našich výrobních sil. Stalin nás učí: Bez technických norem není možné plánované hospodářství. Technické normy jsou nutné mimo jiné proto, abychom ty, kteří zůstávají pozadu, vyzdvihli na úroveň těch, kteří jsou vpředu. Technické normy, to je velká regulující síla, která ve výrobě organisuje široké masy pracujících okolo pokročilých elementů dělnické třídy.

Na konec ještě o jedné všeobecné bolesti. Třeba vypovědět soustavný boj lokálnímu patriotismu a sobectví ve všech jeho formách a projevech jako proti neblahému dědictví kapitalismu a kapitalistického myšlení. Proti sobectví resortnímu, podnikovému, oblastnímu, místnímu atd. Naší výstavbě, našemu plánovanému hospodářství škodí nemálo ti, kdož s takového úzkého hlediska nadouvají požadavky na investiční prostředky nebo pracovní síly, aniž se starají o využití stávající kapacity nebo prověrku pracovišť; ti, kdož si předem zajišťují nadměrnou kapacitu pro budoucí investice, aniž mají třeba sebemenší ponětí o jejich projektech; kdož hromadí nadbytečné zásoby surovin; kdož ve snaze, aby dosáhli vyššího zisku neb lepších cen, vyrábějí nežádoucí druh zboží; kdož na účet kvality výrobků se snaží plniti plán; kdož z důvodů staré kapitalistické konkurence brání výměně zkušeností; kdož všelijakým pokoutním způsobem se snaží proti plánu prosadit nějakou stavbu atd. Říká se o těchto lidech, že jsou dobří, že fanaticky hájí zájem svého podniku, své oblasti, místa, že to myslí dobře, i když jednají špatně. Připusťme, že jsou dobří, i když by stálo někdy zato se na ně podívat blíže, jsou-li vždycky takoví, jak vypadají. Ale rozhodně je třeba takovýmto dobrákům říci, že nejen jednají špatně, ale že jednají špatně proto, že špatně myslí. Že myslí po staru a jak Stalin jednou řekl - po kramářsku. Zásoby, zajištění investic, zisk, rentabilita atd. jsou jistě vážné věci při výstavbě socialismu. Ale ti, kdož vidí tyto všechny věci jen s úzkého vlastního hlediska, bez ohledu na celek hospodářství, bez ohledu na všechny souvislosti, dané plánem, a konec konců bez ohledu na to, že jejich požadavky jsou na úkor našeho společného cíle - ti nutně rozvracejí plán, hromadí obtíže, zvyšují disproporce, brzdí rozvoj naší výstavby. A takové počínání nelze jistě omlouvati dobrou vůlí, neboť vůle nás všech musí směřovat k tomu, jak řekl Gottwald, plnit a splnit pětiletý plán. (Potlesk.)

Dovolte, paní a pánové, abych nyní přešel k závěru svých vývodů. Jaké jsou výsledky, jichž jsme se dopracovali na sklonku třetího roku našeho plánovaného hospodářství?

Výsledky, v hlavních rysech shrnuty, jsou tyto:

1. v rukou veřejného sektoru našeho hospodářství je dnes 97 % průmyslové výroby, 93 % stavebního průmyslu, skoro 100 % pravidelné dopravy osob a nákladů, na plných 100 % banky, lidové peněžnictví a pojišťovny; na plných 100 % velkoobchod zahraniční i vnitřní a asi 78 % obratu maloobchodu;

2. v zemědělství, kde po únoru zmizel velkostatkář s vlastnictvím půdy nad 50 ha, jsme v prvních začátcích rozvoje vyšších výrobních forem; v jedné pětině obcí existují přípravné výbory jednotných zemědělských družstev, státní statky mají v rukou 5,2 % zemědělské půdy, státní strojní stanice se jak co do počtu, tak co do vybavení stroji rozšiřují;

3. průmyslová výroba dosáhla v říjnu t. r. v průměru na hlavu obyvatelstva o 36 % vyšší úrovně než před válkou; zemědělská výroba se vcelku přibližuje předválečnému stavu;

4. zahraniční obchod vzrostl za dvě léta od roku 1946 skoro čtyřnásobně a podíl Sovětského svazu a zemí lidových demokracií na něm dosáhl asi 40 %, čímž se upevňuje naše hospodářská nezávislost na kapitalistickém světě;

5. státní finance se konsolidují; při poklesu oběhu bankovek rostou státní příjmy tak, že se dostáváme k financování investic a zásob ze státního rozpočtu;

6. zásobování obyvatelstva se trvale zlepšuje a životní úroveň lidu převyšuje úroveň předválečnou;

7. údernictví a socialistické soutěžení, jako metody zvyšování produktivity práce, nabývají masového rázu;

8. industrialisace a všeobecný hospodářský rozvoj Slovenska pokračuje rychlým tempem a upevňuje bratrský svazek obou našich národů.

Za dosažené úspěchy naší hospodářské výstavby vděčíme pilným rukám našich dělníků a rolníků i inteligence a nikdy nezapomínáme na to, zač všechno jsme přitom vděčni Sovětskému svazu, jehož dějinné vítězství nás osvobodilo z jařma fašismu, jehož spojenectví a přátelství nám zabezpečuje klid a mír a zajišťuje velkorysou a nezištnou pomoc, a jehož historický vzor je nám nevyčerpatelnou studnicí poučení při budování socialismu. (Potlesk.)

Co dokazují a o čem nás poučují tyto výsledky tří let našeho plánovaného hospodářství?

Dokazují především to, že naše cesta, kterou jsme nastoupili v květnu 1945 a zajistili únorovým vítězstvím, cesta, kterou zabezpečujeme našimi plány, cesta socialistické přeměny naší společnosti, je správná. (Potlesk.)

Výsledky tří let našeho plánovaného hospodářství dokazují za druhé i u nás převahu socialistického řádu nad řádem kapitalistickým, dokazují to, že socialistický řád je vyšším, dokonalejším řádem nežli řád kapitalistický. (Potlesk.)

Výsledky tří let našeho plánovaného hospodářství nás za třetí poučují o tom, že nemůžeme socialismus dobudovat, aniž bychom získali pro socialismus vesnici, jak na to už před rokem poukázal náš president Klement Gottwald. (Potlesk.)

Výsledky tří let našeho plánovaného hospodářství nás dále poučují o tom, že cesta k socialismu je nerozlučně spjata s neustálým třídním bojem s třídním nepřítelem domácím i zahraničním a že rozmach a rozkvět socialistického sektoru hospodářství je největším morem na reakci. (Potlesk.)

Výsledky tří let našeho plánovaného hospodářství nám konečně dokazují znovu, že není cesty k socialismu bez bratrského a nejužšího spojenectví a přátelství se Sovětským svazem. (Dlouho trvající potlesk.)

Půjdeme tudíž i nadále neochvějně a s největším nadšením touto osvědčenou cestou pod moudrým a prozíravým vedením prvního dělníka a hospodáře, našeho presidenta Klementa Gottwalda. (Poslanci povstávají. - Dlouho trvající potlesk. - Poslanci usedají.)

Půjdeme po této cestě k socialismu s jasným vědomím, že v této stalinské epoše vývoje lidstva český a slovenský lid, vedený dělnickou třídou, jenž je dnes hospodářem v této zemi a vědomým tvůrcem jejích dějin, příspívá výstavbou socialismu k upevnění světového tábora míru, pokroku a demokracie, vedeného Sovětským svazem a velikým učitelem lidstva Stalinem. (Poslanci povstávají. - Dlouho trvající hlučný potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Užšie predsedníctvo NS sa usnieslo na schôdzi dňa 10. novembra 1949 navrhnúť Národnému shromaždeniu, aby rozprava o tomto prehlásení bola prevedená v spoločnej schôdzi výboru hospodárskeho a výboru pre hospodárske plánovanie a jeho kontrolu.

Kto s týmto návrhom súhlasí, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Rozprava o prehlásení pána ministra-predsedu Štátneho úradu plánovacieho bude teda prevedená v spoločnej schôdzi výboru hospodárskeho a výboru pre hospodárske plánovanie a jeho kontrolu.

Tým je vybavený 1. odsek poriadku.

Prerušujem schôdzu na pol druhej hodiny. Plénum sa teda síde opäť o 14. hod.

(Schôdza prerušená o 12. hod. 35 min. - znovu zahájená o 14. hod. 5 min.)

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Budeme projednávat druhý bod pořadu, jímž je.

2. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 358) o berních úlevách při uspořádání některých právních poměrů družstev, spolků a jiných právnických osob (tisk 369).

Zpravodajem je posl. dr. Loubal. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Loubal: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Dnes dopoledne jsme slyšeli obsáhlý a hluboký rozklad pana ministra dr. Dolanského o úkolech, které nás v pětiletce čekají. Tyto úkoly se týkají hluboce také našeho družstevnictví jako vyšší hospodářské formy, a aby toto družstevnictví mohlo plnit své úkoly, aby mohlo prospívat svému členstvu a všemu pracujícímu lidu, jevila se a jeví se nutnost, aby v družstevnictví došlo také k reorganisaci a k takovým organisačním i hospodářským formám, aby svým úkolům mohlo dostát.

V důsledku toho, poněvadž jde o veřejný zájem, předkládá vláda návrh zákona tisk 358 o berních úlevách při uspořádání některých právních poměrů družstev, spolků a jiných právnických osob, které mají být zbaveny a zproštěny placení poplatků, daně z obohacení, pokud je odůvodněna, daně z obchodu s cennými papíry a dávky za úřední úkony, a ty právní akty, které vedou ve smyslu tohoto zákona k novým organisačním i hospodářským formám na poli družstevním. Netýká se to však jenom družstev a družstevního podnikání, tento zákon se vztahuje také na různé majetkové převody různých spolků a nadací tak, jak tato organisační reforma a zjednodušovací proces jeví se nutným v důsledku zákona o krajském zřízení. Jsou tedy osvobozeny od zmíněných poplatků a dávek tyto převody a tyto akty: převody veškerého majetku jednoho družstva na jiné družstvo při jejich splynutí, pro přeměny společností na družstva, při kterých veškerý majetek zanikající společnosti přechází na družstvo i pro některé převody majetku, převody závodů nebo částí majetku na družstva, zejména také při sloučení, fusích nebo přeměnách v širším smyslu, t. zv. hospodářských nebo zastřených, pro převody majetku zanikajícího spolku nebo nadace na jiný spolek, nadaci nebo na jinou právnickou osobu a posléze jiné převody majetku na právnické osoby.

Většina těchto aktů, na které se zákon vztahuje, stala se aktuálními a byla provedena již po únorových událostech. Proto vládní návrh zákona pamatuje na to tím, že zákon má zpětnou působnost k 31. prosinci 1947, jeho platnost je do 31. prosince 1950 a je tu zmocnění pro vládu, aby pro případ potřeby prodloužila platnost zákona nejpozději do konce r. 1953.