Za kapitalistické společnosti nemohlo sokolstvo nikdy splnit Tyršovy odkazy. A jak se měl uskutečnit Tyršův ideál antické "kalokagathie", člověka krásného a dobrého, v době kapitalistického kořistnictví? Měly čas a možnost, aby pěstovali krásu a zdraví svého těla, ty tisíce a miliony lidí hladových a ujařmených? Sociální bída, nezaměstnanost a špatné bydlení, podvýživa a nemoci byly přímo výsměchem jakýchkoliv požadavků hygieny, zdravotní péče, tělesné a mravní výchovy. Sokolstvo samo se o tyto otázky dlouho a dlouho nestaralo. Otvíralo brány svých tělocvičen těm, kteří byli jakž takž existenčně zaopatřeni. A co víc, jak se se zmohutněním kapitalismu ke konci století také u nás třídní rozdíly přiostřovaly, jak se náš politický život nezadržitelně rozrůzňoval do několika politických stran, zmocnila se vedení Sokola buržoasie třídně uvědomělá. Namísto Tyršových zásad věčného ruchu a ustavičného pokroku skryla se obratně za průhlednou ohradu domnělé nepolitickosti, kterou Tyrš nikdy nevyslovil a neprovozoval. Vedení České obce sokolské se ujali muži, kteří se falešně dovolávali Tyršova výroku: naše věc není pro strany, ale pro národ veškerý, a sami přitom úzkostlivě dbali, aby si vedení Sokola pevně udrželi ve svých rukou, v rukou buržoasních reakčně - měšťáckých politických stran. Je obecně známo, že před první světovou válkou ovládala Českou obec sokolskou liberální buržoasní strana mladočeská, později i strana Kramářova. Je obecně známo, že např. počátkem roku 1914 za tzv. Švihovy aféry dospěly stranickopolitické spory v sokolstvu tak daleko, že tehdejší národně - socialistická strana, vyprovokovaná opětovanými mladočeskými útoky a štvanicemi, uvažovala vážně o zřízení samostatné sokolské organisace. Za takových okolnosti se rozumí samo sebou, že nejvíce trpěla tělovýchova. V národě politicky rozrůzněném a rozeštvaném nebylo už ani pomyšlení na to, že by se všechna tělesná a mravní výchova všeho lidu mohla soustředit v jediné České obci sokolské, ovládnuté a řízené reakční politikou buržoasních stran.

Není proto divu, že vedle České obce sokolské vznikaly od konce minulého století už také samostatné Dělnické tělocvičné jednoty a později za první republiky Federace proletářské tělovýchovy, kde dělnictvo sáhlo odvážně k svépomoci i na poli tělesné a mravní výchovy. Od začátku tohoto století se z politických důvodů organizoval samostatně katolický Orel a náš sport - od devadesátých let vyrůstaly u nás stále hojněji i samostatné sportovní kluby, které se nikterak nemínily včlenit do Sokola, ani do ostatních tělocvičných organisací. Velká část sportovních odvětví se stala výsadou buržoasního panstva, až na lidově populární kopanou a některé jiné méně nákladné druhy sportu. Připomeneme-li si, že těsně před první světovou válkou byl u nás ještě k tomu založen i samostatný Skaut, Junák, dochází k tomu žalostnému obrazu úplné roztříštěnosti ba anarchii, která se přenesla v plném rozsahu také do první republiky a vyznačovala i v desorganizované tělovýchově naši kapitalistickou demokracii, velké tělovýchovné instituce byly ovládány znepřátelenými politickými stranami přímo v protikladu k Tyršovu ideálu jednotné, celonárodní a lidové tělesné a mravní výchovy. Ve sportu vedl profesionalismus, který stavěl přímo na hlavu tyršovské heslo: Ni zisk, ni slávu. Zdálo se, že nikdy se neuskuteční Tyršův sen: Co Čech, to Sokol.

Teprve těžká léta nacistické okupace připravovala také v oblasti tělovýchovy radikální změnu. V odboji proti hitlerovskému fašismu jsme si všichni uvědomili, co znamená jednota národa a jednota lidu. Patří k nesmrtelným zásluhám nynějšího našeho pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, že už uprostřed druhé světové války za pobytu v moskevské emigraci dal podnět k sjednocení tělovýchovy v rámci Československé obce sokolské. Po vítězné květnové revoluci r. 1945 došlo k prvním pokusům o sjednocení tělovýchovy a sportu. Ale velká většina rozhodujících činitelů z tohoto oboru nebyla ještě ani zdaleka zralá pro jednotu. Jednání muselo ztroskotat o malicherné osobní a prestižní zájmy jednotlivých tělovýchovných a sportovních organizací, stejně jako o zjevné zbytky reakčních živlů. Až teprve konečná porážka reakce v únoru loňského roku odstranila také ty poslední překážky sjednocení. Navždycky zůstane zlatým písmem zapsán v dějinách československé tělovýchovy a sportu den 31. března r. 1948, kdy akční výbory obrozené Národní fronty z nejvyšší vůle svrchovaného lidu uskutečnily dávný požadavek Tyršův. Veškerá československá tělovýchova a sport se toho dne sjednotily na půdě Československé obce sokolské. (Potlesk.)

Neblahé dědictví buržoasie a jejího kapitalistického zlořádu, úmyslná desorganisace tělovýchovy, bylo navždycky zlikvidováno. Národy Československa, zbavené nadvlády reakce, znovu vyzdvihly zašlapaný program Tyršova sokolství, aby jej povznesly na nejpřednější místo obecného života naší lidové demokracie. Vzpomeňme si vděčně, kdo nám umožnil, aby se stalo skutkem to, co se zdálo dříve nemožností! Nebylo by u nás sjednocené tělovýchovy a sportu bez vítězství dělnické třídy, vedené komunistickou stranou Československa. (Potlesk.) Musela se nejdříve naplnit věštecká slova Tyršova "co lid nezná, nikdo nezná", "co lidem se nestalo, nikým se nestalo". Ano, nejdříve musel u nás zvítězit lid; musel poznat svou obrovskou sílu, určenou k tomu, aby vytvářela novou, spravedlivější historii lidstva.

Zářivým vzorem v bojích za práva a spravedlnost lidu byl nám tu Sovětský svaz, v čele s Leninem a Stalinem. (Potlesk.) Také do vývoje naší tělovýchovy a sportu se tak promítl onen epochální krok dějin, který je vyznačen světovými milníky dvou revolucí: od 14. července 1789 k 7. listopadu 1917; od kořistnické vlády sobecké buržoasie a kapitalismu k vítězství lidu a lidové demokracie na cestě k socialismu a k beztřídní společnosti.

Více než rok uplynulo od onoho památného dne 31. března 1948, kdy Československá obec sokolská se stala střediskem veškeré naší sjednocené tělovýchovy a sportu. Za tu poměrně krátkou dobu se nad slunce jasněji prokázalo, že sjednocení tělesné výchově neuškodilo, nýbrž prospělo. Slavný XI. všesokolský slet loňského roku a řada skvělých mezinárodních vítězství v nejrůznějších druzích sportu dosvědčily, že máme vynikající sportovce - mistry světa. Naše masová sokolská tělovýchova si zachovala světovou úroveň a věříme, že v soutěži s nejvyspělejší fyskulturou Sovětského svazu a zemí lidových demokracií poroste stále k vyšším cílům. Pozdravuji představitele vítězných družstev a sportovních družstev, pozdravuji naše světové mistry - sportovce, kteří znovu proslavili barvy naší republiky na poli mezinárodním. (Potlesk. - Shromáždění vstává - a zdraví představitele vítězných družstev a světové mistry.) Jsme na vás, sestry a bratři, hrdí. A jak nedávno řekl pan president Klement Gottwald při návštěvě sportovců a tělovýchovných pracovníků na Hradě: "Také tu jdeme správnou cestou". Ano, jdeme správnou cestou, očistili jsme se také ve sportu a v tělovýchově od reakčních živlů, od onoho zpátečnictví, o němž říkal Tyrš, že je "tím nejhorším, ba vražedným zločinem, páchaným na národech". Obrozené sokolstvo, vedené svým moudrým a bohatýrským starostou bratrem Josefem Truhlářem (Shromáždění povstává a s hlučným potleskem se obrací k starostovi Sokola Josefu Truhlářovi. - Shromáždění opět usedá.), nejvěrnějším strážcem Tyršova odkazu, vrátilo se k zásadám Tyršovým. Teprve dnes můžeme budovat všecku sokolskou tělesnou výchovu a sport na široké základně jednotné Národní fronty, ve které jsou spojeny všecky politické strany Československa a všecek náš pracující lid. Teprve nyní za vlády lidové demokracie, po prvé od časů Tyršových platí v plném smyslu slova: "Naše věc není pro strany, ale pro národ veškerý". (Potlesk.) Pan president nám řekl: "Tak jsme vás konečně dostali všechny pod jednu střechu. Je to střecha starobylá a důstojná, ale přece mladá a svěží střecha sokolská. Myslím, že v Tyršově domě se budete cítit všichni doma, tělocvikáři i sportovci, a že bratr starosta Truhlář bude vám dobrým tátou."

Ano, bratře presidente, cítíme se u nás v Sokole všichni doma. A věříme, že brzy se mezi nás vrátí ty sestry a ti bratři, kteří se dali na chvíli zmásti velikou dějinnou změnou, když se konečně naplnila vůle Tyršova a sokolstvo se stalo jedinou všenárodní, vpravdě lidovou organisací pro všecky. Znovu jdeme s veškerým československým lidem kupředu, zpátky ni krok! Ode dne sjednocení vzrostly stovky nových sokolských jednot, zejména v řadách dělnictva, na závodech. Tisíce a desetitisíce nových členů se hlásí do Sokola. Provedli jsme a provádíme novou organisaci Československé obce sokolské. Na místo dřívějších žup vznikly kraje a okresy, shodné s novou organisací lidové správy podle krajů. Naše sjednocená a obrozená tělesná výchova a sport spěje přes všecky počáteční potíže vstříc netušenému rozmachu opravdu "lví silou, vzletem sokolím". XII. všesokolský slet na konci naší první pětiletky bude jásavou manifestací nejen Tyršovy sokolské myšlenky, uskutečněné a provedené naprostou jednotou tělovýchovy z podnětu Klementa Gottwalda, XII. všesokolský slet stane se vítězným svátkem lidové demokracie a všeho československého lidu. Jsme přesvědčeni, že není daleká doba, kdy u nás bude platit tyršovský požadavek: Co Čech a Slovák, to Sokol - sportovec.

Abychom mohli dosáhnout všech těch vysokých cílů tělesné a mravní výchovy u nás, potřebujeme spolupráce celé naší veřejnosti, t. j. celého našeho státu. Vždyť stát, to jsme my, lid Československé republiky. Vítáme proto z plného srdce návrh zákona, jak jej vypracovala vláda, majíc na zřeteli celostátní péči o tělesnou výchovu a sport.

Předložený návrh, rozdělený na 13 paragrafů, je srozumitelný a nepotřebuje podrobnějšího vysvětlování. Stačí několik poznámek.

Všimněte si, jak celý ten návrh zákona vyplývá z ducha Tyršovy sokolské tradice. Všecko, co jsme dosud připomínali, směřovalo sem, k tomuto zákonu, v němž se vyvrcholuje a nejskvěleji naplňuje celý náš dosavadní vývoj v této oblasti. § 1, kde se vytyčují úkoly tělesné výchovy a sportu, přímo navazuje na tyršovský "Náš úkol, směr a cíl", jak jsme jej předem citovali. Jde tu doslova o tytéž pojmy: "udržovat a zlepšovat zdraví lidu, zvyšovat jeho tělesnou a brannou zdatnost . . . a vychovávat k odhodlanosti a statečnosti při obraně vlasti". Dnes, v samostatné už a bohudíky naprosto svobodné lidově demokratické republice, smíme na rozdíl od časů Tyršových nezahaleně říci, že k úkolům tělovýchovy náleží také obrana "lidově demokratického státního zřízení". O něm Tyrš jenom snil. Novinkou v úkolech tělesné výchovy a sportu je "zvyšovat pracovní výkonnost" lidu. To se rozumí v lidově demokratické společnosti a na cestě k socialismu samo sebou. Nemyslíme už v první řadě jenom na zvýšenou brannost a na obranu vlasti, kdyby byla ohrožena nepřáteli.

Tělesná výchova a sport u nás mají za úkol - podobně jako v Sovětském svazu a v zemích lidových demokracií - udržovat a zlepšovat zdraví lidu také pro mírové cíle: pro zvýšení pracovní výkonnosti, k mírovému a pokojnému budování lidově demokratické republiky a socialismu. Všecka tělesná výchova u nás si tak znovu vytyčuje vznesené mravní ideály: obětavé vlastenectví, odhodlanost, statečnost, ušlechtilou občanskou pohotovost v práci i obranném boji. Toť "náš úkol, směr a cíl" uprostřed XX. století. Tyršův duch v něm plně ozývá.

Jak radostně a slib ně zní závěrečná věta úvodního paragrafu, že "stát pečuje o rozvoj tělesné výchovy a sportu". Co muselo být dříve ponecháno jenom soukromé iniciativě jedinců a dobré vůli občanských spolků, bere na sebe tímto návrhem zákona stát, t. j. naše národní republika Čechů a Slováků.

Aby se mohla tato státní péče o tělesnou výchovu a sport uskutečnit a účinně provádět, navrhuje zákon zřízení dvou institucí: Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport a Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport. Touto dvojí institucí je naprosto dokonale zaručena a bez jakýchkoli pochybností zabezpečena demokratičnost a lidová svrchovanost státní péče o tělesnou výchovu a sport. Státní výbor je celým svým složením institucí vrcholně demokratickou. Vytvoří jej zástupci Československé obce sokolské, celonárodních lidových organisací, jako ROH, ČSM atd., a vynikající pracovníci v oboru zdravotnictví, tělesné výchovy a sportu. Z nich budou vycházet podněty, směrnice a zásady pro jednotné ideové, metodické. zdravotní, organisační a hospodářské řízení tělesné výchovy a sportu, jakož i pro otázky mezinárodních styků v této oblasti. Ústředním správním orgánem pro všecku tuto činnost bude Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport. Nemá to být ovšem jenom úřad podřízený výboru. Vyhrazuje se mu i samostatná iniciativa, zejména v poměru k národním výborům a v podrobném provádění daných směrnic. Za činnost tohoto státního úřadu bude odpovídat jeho předseda. Bude jím jeden z členů vlády, kterého určí president republiky. Předseda tohoto státního úřadu bude zároveň i předsedou státního výboru pro tělesnou výchovu a sport. Naprostá součinnost obou těchto institucí, stejně jako ústavní odpovědnost, je tím demokraticky zabezpečena. Návrh zákona všude přitom pamatuje na svébytnost Slovenska.

Všechna státní péče o tělovýchovu a sport bude přihlížet k trojí oddělené, ale přitom úzce souvislé oblasti: 1. k dobrovolné tělesné výchově a sportu občanstva - ta je tímto vládním návrhem zákona znovu přiřčena Československé obcí sokolské jako jednotné a jediné lidové tělovýchovné a sportovní organisaci; 2. k tělesné a sportovní výchově na školách - o ni pečují obě nové státní instituce v dohodě s resortním ministerstvem školství, věd a umění; 3. k tělesné výchově a sportu v armádě - v dohodě s ministerstvem národní obrany. Školy, armáda í občanstvo budou tak postupovat v tělesné výchově a sportu podle jednotných směrnic a zásad. Navzájem se budou doplňovat a podporovat. Už tato jednotnost veškeré tělesné výchovy a sportu v Československu je sama o sobě novým krokem takového dosahu, že si jej musíme náležitě uvědomit. Také tu se definitivně skončila doba liberalisticko -kapitalistické libovůle, buržoasní zvůle a anarchie. Také o zdraví lidu, tělesnou a mravní výchovu budeme pečovat, my všichni, svobodný lid Československa, z jednotného hlediska po socialistickou a kolektivně, spravedlivě ve prospěch všech a celé naší republiky. Tak také tato naše jednotná tělesná výchova přispěje k sjednocení obyvatelstva měst a venkova. Stane se jedním z nejpevnějších pojítek soudržnosti a bratrství všeho pracujícího lidu u nás. (Předsednictví převzal místopředseda David.)

Nepotřebuji již znovu zdůrazňovat, že § 6 navrhovaného zákona výslovně určuje Československou obec sokolskou jako jedinou a jednotnou lidovou tělovýchovnou a sportovní organisaci, která bude provádět dobrovolnou tělesnou výchovu a sport. Znovu se tak i zněním tohoto zákona potvrzuje, o čem už právoplatně rozhodla svrchovanost lidu prostřednictvím akčních výborů Národní fronty dne 31. března loňského roku a k čemu dal podnět nynější president republiky Klement Gottwald už za druhé světové války v Moskvě. Obrozená Čs. obec sokolská, jediná a právoplatná dědička slavných tradic Tyršova sokolství, stává se tak i podle tohoto zákona krystalizačním centrem, pojítkem a ohniskem veškeré dobrovolné tělovýchovy a sportu u nás. Sokolstvo je si plně vědomo, jakého nanejvýš významného a čestného úkolu se Čs. obci sokolské dostává tímto vládním návrhem zákona. Jsem přesvědčen, že mluvím ze srdce všech sokolských bratří a sester, když z tohoto místa slibuji, že sokolstvo této důvěry nikdy nezklame. Naše sjednocená tělovýchova a sport se znovu staví po sokolsku "Na stráž!"

Předloženy návrh zákona pamatuje také na odměny a pocty zasloužilým pracovníkům v oboru tělesné výchovy a sportu propůjčením čestných titulů ("zasloužilý pracovník v tělesné výchově a ve sportu", "mistr sportu", "zasloužilý mistr sportu") . Aby se povzbudila tělovýchovná činnost a aby se zvýšila tělesná, pracovní a branná zdatnost lidu, zavádí se "Tyršův odznak zdatnosti". Dosáhnou ho jenom ti, kteří prokáží mimořádný, předem stanovený stupeň tělesné a mravní zdatnosti. Našim mladým sportovcům a tělocvikářům vyvstává skvělý vzor v závodění s přeborníky Sovětského svazu a lidových demokracií.

Majetkové poměry bývalých tělovýchovných a sportovních organisaci, které vplynuly sjednocením veškeré tělovýchovy do Čs. obce sokolské, upravuje navržený zákon v tom smyslu, že takový majetek přechází po návrhu krajských národních výborů na ČOS. Ve prospěch nezbytných potřeb tělovýchovy a sportu zajišťuje zákon možnost, že budou vyvlastněny ty nemovitosti nebo zařízení, kterých by nebylo lze získat jinak. Závěrečné 3 paragrafy stanoví příslušné podrobnosti finanční a právní. Tělesná výchova a sport v Československu se tak ocitají na nových základech. Doba zmatků a kořistnické anarchie, jakými zanešvařil naši tělesnou výchovu a sportovní kluby kapitalistický zlořád, je na věčné časy za námi. Vládní návrh nového zákona přináší do tělesné výchovy a sportu u nás pořádek a jasnou organisaci. Naplňují se tak plány Tyršovy.

Tělesná výchova a sport znovu dostávají vysoké cíle mravní, ve službách lidu a lidové demokracie, socialismu, lásky k vlasti, Slovanstvu a míru. Teprve nyní budeme moci všestranně a plně uskutečnit antickou představu člověka krásného a dobrého. Teprve z nových pokolení lidově demokratických a socialistických, odchovaných jednotnou tělovýchovou a sportem, porostou nám lidé ušlechtilí, zdravých a čilých těl, s myslí jasnou a sebevědomou, odhodlaní a stateční v obraně proti nepříteli, vytrvalí a silní v práci pro mír a republiku. Jednotná tělovýchova, soustřeďující všechny věrné občany naší vlasti na široké základně Národní fronty, stane se tak i nejlepší školou a průpravou pro další veřejnou činnost v obecném životě. Také ona nám pomůže vytvářet budovatele a hrdiny nového světa, světa beztřídní společnosti, světa skutečné volnosti a rovnosti, vroucí soudržnosti a opravdového bratrství. Navrženým zákonem vkládáme tak jeden z úhelných kamenů do stavby naší lidové demokracie a socialistického lidství.

Paní a pánové! Kulturní výbor Národního shromáždění projednal ve své schůzi dne 6. července t. r. podrobně celý vládní návrh tohoto zákona. Nepatrné dodatky a úpravy textu, jak vyplynuly z rozpravy, obsahuje tisk č. 355. Jde o tyto doplňky a změny: V § 2, odst. 1 se v 6. řádce vkládá za slovo "oboru" slovo "zdravotnictví"; v § 5, odst. 4 se ve dvanácté řádce vkládá za slovo "umění" čárka; v § 7, odst. 1 se ve třetí řádce vkládá za slovo "pracovník" předložka "v" a ve čtvrté řádce za spojku "a" předložka "ve", takže navrhovaný čestný titul zní: "zasloužilý pracovník v tělovýchově a ve sportu" ; v § 8, odst. 1 se ve čtvrté řádce nahrazuje slovo "dosáhly" slovem "dosáhnou"; v § 9, odst. 1 se ve třetí řádce nahrazuje slovo "zaniknuvším" slovem "zaniklým" a konečně v § 12 ve třetí řádce se vkládá za slovo "výchovu" čárka.

Podle jednomyslného usnesení kulturního výboru doporučuji slavnému Národnímu shromáždění, abyste po těchto nepatrných změnách a úpravách vládní návrh zákona o státní péči o tělesnou výchovu a sport v plném znění přijali. (Dlouhotrvající potlesk.)