Aktiva všeobecného fondu ve výši asi 555 mil. korun sestávají z vkladů, cenných papírů a dosud nevyinkasovaných příspěvků na rok 1948 a převyšují jeho závazky představované svého času vydanými dluhopisy v částce 500 mil. korun, takže Všeobecný fond vykáže při převodu na československý stát přebytek. Naproti tomu závazky Pomocného fondu převyšují pohledávky asi o 100 milionů korun.

Podíváme-li se blíže na hospodaření všeobecného fondu, zjistíme, že z celkové částky vydaných dluhopisů v částce 880 mil. obdržely akciové banky 400 mil., ústavy lidového peněžnictví 480 mil. Jen namátkou uvedu, že Česká průmyslová banka obdržela sanaci 225 mil. v dluhopisech a 11 mil. v hotovosti, Pražská úvěrní banka 40 mil. v dluhopisech a 10 mil. v hotovosti, Tatrabanka v Turč. Sv. Martině celkem 62 mil. Tím ovšem výpočet sanačních příspěvků není skončen. Tak na př. akciové banky obdržely z prostředků Zvláštního fondu 1.644,064.700 korun v dluhopisech a 189 mil. 963.622 korun v hotovosti, od ministerstva financí jako státní vklady 904 mil., a konečně poskytl stát akciovým bankám záruky za 830 mil. korun.

I když na jedné straně chápeme důležitost hospodářského poslání peněžních ústavů, vnucuje se nám otázka, sledujeme-li tento tanec stamilionů, zda bylo možno těmto ztrátám zabránit, byly-li nevyhnutelné a co bylo jejich příčinou? V červenci minulého roku byl zde odhlasován zákon o organisaci peněžnictví a při jeho projednávání bylo poukázáno, že se banky odcizily svému původnímu poslání, že jejich zvláštní oddělení pro zboží obchodovala se zbožím všech druhů, že banky prováděly spekulace na bursách jak s cennými papíry, tak i devisami, a tak jen spekulace byla smyslem jejich podnikání. Odpovědné vedoucí síly se ze svého zločinného počínání nezodpovídaly a vyšly nakonec z něho obohaceny. Podle zákona o organisaci peněžnictví dohlíží ministerstvo financí, aby peněžní ústavy dbaly při své činnosti příslušných předpisů a aby jejich činnost byla v souladu s celkovým finančním plánem a s potřebami československého hospodářství. Tak přestaly již hazardování s penězi střádalů a anarchie v používání peněžních prostředků a nastala plánovaná, cílevědomá distribuce peněz. I pracující veřejnost přijme s pochopením tento zákon, kterým rušíme dva fondy dřívějšího ražení.

Slůvko "fond" nemělo nikdy dobrý zvuk a skrývalo se za ním mnoho tajného, co nesneslo denního světla a co bylo nutno skrývat před očima pracujících. Jen namátkově uvádím fondy průmyslu cukrovarnického, kterých bylo používáno k sanacím a politickým podporám mocenských posic význačných funkcionářů v cukrovarnictví.

Stát nyní ručí za vklady vkladatelů u peněžních ústavů. Existence jak všeobecného fondu peněžních ústavů, tak i Pomocného fondu pozbyla tím svého smyslu, a dluhovou službu, která je jedinou činností tohoto fondu, může obstarávat finanční správa.

Podle navrhovaného zákona zrušují se oba fondy dnem 31. prosince 1948 a jejich závazky a práva přecházejí na československý stát universální sukcesí bez likvidace. Úroková služba dluhopisů se snižuje na 3 %. Dnem 1. ledna 1949 přestaly peněžní ústavy odvádět 3 % příspěvek z úroků ze vkladů fondům, ovšem nedoplatky za rok 1948 vyinkasuje Investiční banka. Výpomoci, které byly již orgány fondů odhlasovány, nebyly však dosud proplaceny, budou přezkoušeny jak po stránce odůvodnění, tak i co do výše poskytnuté výpomoci.

Rozpočtový výbor se usnesl ve své schůzi dne 9. června t. r. doporučiti Národnímu shromáždění předloženou osnovu ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá. Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Horák: Nejsou.

Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 5 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jej 5 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona v znení zprávy výborovej.

Tým je vybavený 6. odsek poriadku. Budeme rokovať o 7. odseku poriadku, ktorým je

7. Zpráva výboru rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 304) o úprave niektorých finančných pomerov ďalších národných podnikov (tlač 321).

Zpravodajcom je posl. Lindauer, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Lindauer: Paní a pánové!

Zákonem ze dne 31. března 1948, č. 51 Sb., byly upraveny některé finanční poměry národních podniků průmyslových a potravinářských, zřízených podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků a č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského. K vydání zákona č. 51 z roku 1948 vedla nezbytná nutnost uspořádat finanční záležitosti znárodněných podniků a vytvořit zdravou finanční základnu pro jejich činnost, jakož i vytvořit předpoklad pro splnění a kontrolu hospodářského plánu. Tento soubor otázek, který byl řešen zákonem č. 51 z roku 1948, zahrnoval v sobě likvidaci následků války, přebudování finančních základů národních podniků v souladu s jejich plánovanými výrobními úkoly a zásadami zdravého hospodářského vývoje, dále pak oddělené financování investic a provozu národních podniků a jejich finanční kontrolu především s ohledem na plnění plánu, a konečně úpravu platebního styku podporou bezhotovostního placení. V celku je možno uvést, že zákon č. 51 z roku 1948 znamenal zavedení plánování i do finanční sféry národních podniků a že ve svých materiálních důsledcích byl pro národní podniky nejen životně důležitý, ale i plně ospravedlněný.

Zákon č. 51 z roku 1948 stanovil především zásady pro úpravu výše kmenového jmění národních podniků. Tato úprava je v plánovaném hospodářství nezbytně nutná, protože ukládání určitých úkolů investičních a provozních národním podnikům jako nejdůležitější části našeho hospodářství vyžaduje nezbytně i řešení finanční stránky těchto úkolů. Zákon č. 51 z roku 1948 vyřešil tyto otázky tak, že stanovil, v jaké výši mají být národní podniky vybaveny vlastními prostředky a v jaké míře mají používat ke splnění svých úkolů úvěrů. Podle stavu, který byl před vydáním zmíněného zákona, měly národní podniky ve svém celku značný nedostatek vlastních prostředků, takže musely financovat nejen provoz, nýbrž i investice úvěrem, což mnohdy znamenalo neúnosné zatížení úrokovou službou a tím skreslování skutečného hospodářského výsledku a tlak na ceny.

Po válce se dostaly zejména největší a velké průmyslové podniky, které se staly základnou našich národních podniků, do situace, že jejich bilance byly úplně rozvráceny, poněvadž zejména mnohé jejich položky majetkové byly znehodnoceny. Zařízení nebylo možno dále používat, bylo zničeno válečnými událostmi a velké pohledávky z dodávek okupantů se staly bezcennými. Naproti tomu zůstaly v bilancích národních podniků závazky, které měly podniky vůči okupantům, jen s tím rozdílem, že místo dosavadního věřitele nastoupil Fond národní obnovy. Bylo proto jedním z důležitých úkolů zákona č. 51/48 také vyčištění bilancí národních podniků převedením některých částí majetkových podstat v jejich bilančních hodnotách na Fond znárodněného hospodářství, zřízený podle § 9 dekretu presidenta republiky č. 100 z roku 1945. Tyto částky majetkových podstat, které se převádějí na Fond znárodněného hospodářství, jsou vyjmenovány v § 3, odst. 1 zákona č. 51/48.

Ani úprava kmenového jmění ani očištění bilancí národních podniků od položek skreslujících skutečný stav neznamená však sanaci národních podniků. Všechny jejich závazky, které přecházeji na Fond znárodněného hospodářství, jakož i budoucí závazky vzniklé z financování národních podniků jsou a budou postupně uhrazovány z jejich výnosů. Je proto nesprávné mluvit o oddlužování národ. podniků jak jsme to často při projednávání zákona č. 51/48 slyšeli od těch, kdož znárodnění neradi viděli a usilovali proto o zvrat ve vývoji našich poměrů, směřujícím k socialismu.

Dalším důležitým ustanovením zákona č. 51/48 je pověření Fondu znárodněného hospodářství funkcí společného finančního ústředí národních podniků. Dříve vykonával Fond znárodněného hospodářství pouze službu náhradovou podle ustanovení § 9, odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 100 z roku 1945 a § 7 dekretu presidenta republiky č. 101 z roku 1945.

V dalších svých ustanoveních připravil zákon č. 51/48 zásady pro financování národních podniků, pro jejich platební styk a peněžní kontrolu.

Tolik, paní a pánové, stručně k oživení paměti o obsahu zákona č. 51/48. Jeho platnost už byla a projednávaným zákonem má ještě být rozšířena na další národní podniky. Jejich vytvoření a tím posílení našeho veřejného socialistického sektoru v hospodářství a podstatné upevnění hospodářsko-politických poměrů lidově demokratického režimu v naší republice bylo umožněno rozhodným vítězstvím pracujícího lidu v únorových dnech loňského roku.

Platnost zákona č. 51 z roku 1948 byla už rozšířena na národní podniky stavební a polygrafické zákonem č. 121 a 123 z roku 1948, dále na podniky Československé státní lesy a Československé státní statky zákonem č. 312 z roku 1948 a konečně na národní podnik Ústředí pro mechanisaci zemědělství zákonem č. 27 z roku 1949.

Dnes projednávaným vládním návrhem zákona o úpravě některých finančních poměrů dalších národních podniků má být platnost zákona č. 51 z roku 1948, konkretně jeho oddíly druhý a čtvrtý, rozšířena na národní podniky distribuční, zřízené podle zákonů č. 118 a č. 120 Sb. z 28. dubna 1948 o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami, a dále pak podle zákonů č. 122 a 124 Sb. z 5. května 1948 o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří a o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení.

Budou tedy nyní všechny národní podniky, na které se budou vztahovati ustanovení zákona č. 51/1948, odváděti svoje výtěžky a částky, vyplývající ze snížení kmenového jmění, Fondu znárodněného hospodářství, který bude zase jejich kmenové jmění podle potřeby doplňovati, a budou podrobeny předpisům uvedeného zákona o financování, platebním styku a kontrole.

Zvláště je nutno připomenouti, že všechny národní podniky, pro které Fond znárodněného hospodářství koná finanční službu, jsou podle vládního nařízení č. 253/1948 Sb. povinny odváděti Fondu 3¹/₄ % úrok z kmenového jmění a reservního fondu, pokud nebude vládou stanovena jiná sazba. Tento úrok se považuje za nákladovou položku a je odčitatelný od daňové základny.

Mimo platnost zákona č. 51/1948 zůstanou národní podniky dopravní, zřízené podle zákona č. 311/48 Sb., dále národní podnik Československá pošta, jehož zřízení je na pořadu tohoto zasedání Národního shromáždění, a národní podniky banky a pojišťovny, dnes už jen jediná Československá pojišťovna - národní podnik, vytvořená podle dekretů presidenta republiky čís. 102 a 103 z r. 1945. Zvláštní povaha národních podniků dopravních a národního podniku Československá pošta si vynutila v příslušných zákonech poněkud odlišné řešení finančního hospodaření. Na banky a pojišťovnu se ustanovení zákona č. 51/48 Sb. vcelku nehodí.

Na rozdíl od ustanovení § 2 zák. č. 51/48, ve kterém se říká, že kmenové jmění národních podniků se rovná součtu bilančních hodnot investic a trvale nutných zásob, dává se v projednávaném návrhu zákona zmocnění vládě, aby nařízením vymezila pojem kmenového jmění se zřetelem na povahu jednotlivých národních distribučních podniků, na které se rozšiřuje platnost zákona č. 51/1948. Pro stanovení výše kmenového jmění nemůže býti totiž u distribučních podniků použito těch zásad, jako u podniků průmyslových.

Protože nyní budou také národní podniky distribuční odváděti přebytky svých výtěžků Fondu znárodněného hospodářství, zrušují se navrhovaným zákonem příslušná ustanovení zákonů č. 118. 120, 122 a 124 z r. 1948, pokud se jimi ukládá povinnost odváděti přebytky výtěžků do státní pokladny. S hlediska finančního plánování je žádoucí, aby přebytky výtěžků národních podniků banky a pojišťovny se shromažďovaly u Fondu znárodněného hospodářství, zvláště když zisky bank pocházejí z velké části z úvěrů, poskytnutých ostatním národním podnikům. Proto navrhovaná osnova ve svých článcích III a IV mění příslušná ustanovení jednak zákona ze dne 20. července 1948, o organisaci peněžnictví, jednak dekretu presidenta republiky z 24. října 1945, o znárodnění soukromých pojišťoven, takže tyto národní podniky odvádějí přebytky svých výtěžků Fondu znárodněného hospodářství.

Bankám a pojišťovně se zajišťuje také možnost, aby mohly ze svých čistých zisků hradit přednostně některé nezbytné zvláštní potřeby, které by jinak musely býti hrazeny Fondem znárodněného hospodářství nebo ze státního rozpočtu. U bank jsou to zvláštní účely peněžnictví a u pojišťoven pak zejména zábranná a ochranná činnost.

Zpětná činnost navrhovaného zákona od 1. ledna 1949 je odůvodněna potřebou, aby přebytky výtěžků národních podniků distribučních, bank a pojišťovny byly už za rok 1948 odvedeny Fondu znárodněného hospodářství a aby u národních podniků distribučních bylo možno provésti úpravu kmenového jmění už k 1. lednu 1949.

Rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona o úpravě některých finančních poměrů dalších národních podniků - tisk 304 - ve své schůzi dne 9. června 1949 a navrhuje Národnímu shromáždění, aby vládní návrh tohoto zákona přijalo beze změny tak, jak byl Národnímu shromáždění vládou předložen. (Souhlas.)

Podpredseda Valo: K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Lindauer: Nikoliv.

Podpredseda Valo: Nie sú.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 5 článkov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jej 5 článkami, nadpisom a úvodnou formulou v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 7. odsek poriadku.

Pristúpime k rokovaniu o ôsmom odseku poriadku, ktorým je

8. Zpráva výboru ústavno-právneho o vládnom nariadení zo dňa 29. marca 1949, č. 107 Sb., o niektorých opatreniach týkajúcich sa nevyužitého materiálu (tlač 312).