Místopředseda Richter (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Budeme projednávat druhý odstavec pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 302), jímž se mění a doplňuje zákon o úpravě svátkového práva (tisk 308).

Zpravodajkou je posl. dr Pátková. Dávám ji slovo.

Zpravodajka posl. dr Pátková: Paní a pánové!

Ústavně-právní výbor projednal ve své poslední schůzi vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňuje zákon o úpravě svátkového práva. V podstatě je to zákon zmocňovací, kterým se dává vládě zmocnění, aby usnesením přeložila konkretně uznaný státní svátek nebo památný den na některý den příští. Ústavně-právní výbor neprovedl žádnou změnu textovou ani faktickou a doporučuje plenu sněmovny přijetí osnovy beze změny. (Souhlas.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. dr Pátková: Nejsou.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Budeme projednávat třetí odstavec pořadu, jímž je

3. Zpráva výboru hospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 305) o přezkoušení některých energetických zařízení (tisk 313).

Zpravodajem je posl. dr Hulínský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Paní a pánové!

Energetická zařízení našich závodů, ať již národních podniků nebo podniků komunálních či družstevních, patří mezi nejzastaralejší zařízení v našich závodech vůbec. Statistiky, které na příklad provedl Ústřední svaz čs. průmyslu, nám ukazují vykořisťovatelský způsob hospodaření našich kapitalistů. Bude právě úkolem našeho pětiletého plánu, abychom tato zastaralá zařízení pokud možno nejdříve vyměnili za zařízení moderní, která nám umožní lepší využití našich závodů, ale která zároveň také nebudou ohrožovat životy a zdraví zaměstnanců a jiných občanů našeho státu. Prozatím však národohospodářské zájmy na plynulém provozu našich podniků a tím i jejich energetických zařízení vedou nás k tomu, abychom tato zařízení ponechávali v chodu i za cenu určitého risika. Nemají-li však provozovatelé takovýchto podniků zcela neodůvodněně nést následky tohoto risika - pokud jde o náhrady škod, jakož i po stránce trestně právní odpovědnosti - je třeba, aby zákonem bylo uvedeno v činnost řízení, které by jim poskytlo možnost zajistit sebe i provoz podniku vůči takovýmto následkům. Značná část těchto energetických zařízení, zejména v pohraničním území, postrádá dostatečných průkazů o tom, zda pro ně bylo uděleno schválení nebo povolení podle práva živnostenského, vodního, stavebního nebo podle předpisů o energetických dílech a vedení. Proto tento zákon pověřuje krajské národní výbory, v jejichž obvodě příslušné energetické zařízení je, aby je na žádost podniku ve zvláštním řízení přezkoušely a vydaly provozovateli potřebné osvědčení. Při tomto řízení se vyřeší též odstranění závad podle technických možností provozovatelových. Rovněž lze při tomto řízení podat a vypořádat námitky, pokud se týkají právních zájmů jiných osob.

Hospodářský výbor projednal tuto osnovu zákona ve své schůzi dne 8. června t. r. a doporučuje ji Národnímu shromáždění k přijetí se změnami ve zprávě uvedenými. (Souhlas.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Nejsou.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu ve znění zprávy výborové.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého odstavce pořadu, jímž je

4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 274), kterým se zrušuje poplatkový ekvivalent (tisk 318).

Zpravodajem je posl. Tymeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Paní a pánové!

Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje poplatkový ekvivalent, je přirozeným důsledkem velkých základních změn v naší hospodářské soustavě. Znárodnili jsme výrobní prostředky, které dříve patřily soukromokapitalistickým společnostem, a proto poplatkový ekvivalent pozbyl svého odůvodnění v naší berní soustavě. Poplatkový ekvivalent není dnes vhodným nástrojem k zatlačování kapitalistických živlů, protože fysické osoby mu nepodléhají. Dnes podléhá poplatkovému ekvivalentu téměř výhradně majetek národní. Již roku 1947, jak uvádí důvodová zpráva, připadalo z celkového výnosu poplatkového ekvivalentu více než 75 % na majetek národní. Tato kvóta se znárodněním v r. 1948 ještě značně zvýšila. To znamená téměř úplný přesun daňového břemene z majetku dříve převážně soukromého na majetek národní a na majetek lidové správy. Lidová správa se stala součástí státní správy a placení poplatkového ekvivalentu by bylo jen přesunem peněz z jedné kapsy do druhé.

Důvodová zpráva vysvětluje, že zrušení poplatkového ekvivalentu neznamená velké zkrácení státní pokladny. Úbytek se odhaduje asi na 80 mil. Kčs. Ve skutečnosti je úbytek ještě menší, neboť jak důvodová zpráva upozorňuje, zrušením poplatkového ekvivalentu se u národních podniků sníží režie a ze zisku se platí zvláštní daň výdělková. Kromě toho zrušení poplatkového ekvivalentu znamená úsporu jak na osobních, tak i věcných nákladech spojených s agendou, která se odhaduje na více než tři mil. Kčs.

Zákonem dáváme ministru financí zmocnění, aby nařízením změnil a doplnil dosavadní předpisy o poplatkovém ekvivalentu, pokud je toho třeba zejména k dodatečnému sjednání zákonného podkladu pro administrativní opatření vydaná dříve ve věcech, kde při výkladu zákonných ustanovení vznikly pochybnosti, a pokud je toho třeba k vhodnému vypořádání poplatkového ekvivalentu do 30. června 1949.

Navrhovaný zákon je, jak jsem řekl v úvodu, logickým důsledkem změn v našem hospodářském životě. Je to zákon dobrý a nutný. Je to další krok na cestě ke zjednodušení naší berní soustavy a jejímu přizpůsobení novým poměrům.

Rozpočtový výbor jednal o osnově 9. června t. r. a jednomyslně se usnesl doporučiti ji beze změny ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Tymeš: Nejsou.

Místopredseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Budeme projednávat pátý odstavec pořadu, jímž je

5. Zpráva výboru rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 276) o odvádzaní pokút a niektorých iných plneniach v správnom pokračovaní (tlač 315).

Zpravodajem je posl. Ondruš. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Ondruš: Slávne Národne shromaždenie, panie a pánovia!

Predložená osnova zákona o odvádzaní pokút a niektorých iných plnení v správnom pokračovaní je ďalším vládnym návrhom o úprave finančného hospodárenia v našej republike a v našich národných výboroch.

Pokuty za správne priestupky a poriadkové pokuty, uložené úradom alebo orgánom verejnej správy, ako aj prepadlé istoty a výťažky pohľadávok zo záruk, výťažkov peňažných a vecí prehlásených za prepadlé v správnom pokračovaní, budú plynúť do štátnej pokladnice s výnimkou čiastok pripadajúcich menovému likvidačnému fondu podľa platných predpisov.

Týmto zákonom zrušuje sa platnosť všetkých dosiaľ používateľných predpisov, ktoré odporujú § 1 predloženého zákona, taktiež príslušných obecných nariadení ako aj mestských štatútov o odvádzaní pokút.

Doterajší výnos peňažných trestov a pokút na Slovensku, uložených úradom verejnej správy, pripadal z dvoch tretín okresu a z jednej tretiny fondu, ktorý bol zriadený pri predsedníctve Sboru povereníkov.

Schválením predloženého zákona zanikne dvojkoľajnosť, ktorá doposiaľ tu bola medzi Slovenskom a zemami českými.

Mimo toho obce a mestá, ktoré dosiaľ maly z výnosu peňažných trestov celkom nepatrný efekt a účel, ku ktorému boly používané uvedené pokuty, stal sa v dôsledku nových našich sociálnych zákonov bezpredmetný.

Ďalej všetky výdavky našich národných výborov budú v budúcnosti pojaté v štátnom rozpočte a uhradzované zo štátnych príjmov.

Prevedením predloženého zákona nenastane štátnej pokladnici nijaké zaťaženie, naopak je možno očakávať zvýšenie štátnych príjmov. Taktiež pracovné zaťaženie verejnej správy nebude nijako dotknuté.

Rozpočtový výbor na svojom zasadnutí dňa 9. júna 1949 predložený návrh zákona prejednal a doporučuje jeho prijatie slávnemu Národnému shromaždeniu. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. Ondruš: Nie sú.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou ve znění zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu. (Předsednictví převzal místopředseda Valo.)

Podpredseda Valo: Budeme rokovať o šiestom odseku poriadku, ktorým je

6. Zpráva výboru rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 299), ktorým sa zrušujú Všeobecný fond peňažných ústavov v republike Československej a Pomocný fond peňažných ústavov (tlač 319).

Zpravodajcom je posl. Horák. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Horák: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 9. června 1949 vládní návrh zákona, kterým se zrušují všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé a Pomocný fond peněžních ústavů. Tato osnova je dalším článkem v řetězu zákonů, týkajících se našeho peněžnictví.

Členy všeobecného fondu, který byl zřízen zákonem č. 238 z října 1924, aby byla podporována spořivost zvýšením bezpečnosti vkladů a aby byl zabezpečen příznivý rozvoj peněžnictví, byly zemské úvěrní ústavy a spořitelny, záložny a společnosti provozující bankovní a peněžní obchody a přijímající vklady. Jednotliví členové fondu sráželi vkladatelům z připsaných a vyplacených úroků 3 % a odváděli je jako příspěvek Zemské bance. Utrpěl-li člen tohoto fondu ztrátu nebo pozbyl-li mobility svých prostředků do té míry, že jak jeho existence, tak i zájem vkladatelů byl ohrožen, měl nárok na výpomoc. Kapitál potřebný k výplatě sanačních podpor měl fond právo opatřiti si i vydáním dluhopisů, čehož také využil a vydal jich v celkové výši 880 mil. korun jmenovité hodnoty. Z nich je v oběhu dosud asi 490 mil. a ve vlastnictví má sám fond na nostru asi 277 mil. těchto cenných papírů. Pomocný fond peněžních ústavů v Bratislavě, zřízený zákonem č. 172 z r. 1941, žádných dluhopisů nevydal a při rozdělení majetku všeobecného fondu mezi země české a Slovensko připadlo pro Slovensko dluhopisů v částce cca 60 mil., které byly odvedeny všeobecnému fondu.