Slovenské odborné školy umeleckého smeru
majú sa prebudovať podľa školského
zákona. Na Slovensku chýba nadstavba takéhoto
školstva. Bez zriadenia vysokej školy výtvarného
smeru boly by iluzórne úsilia školskej správy,
ktorými má byť prebudované umelecké
školstvo na Slovensku a tak obroden slovenský kultúrny
život. Zriadením tejto školy sa dostanú
Slováci na kultúrnu úroveň národa
českého, ktorý už dávno má
takúto školu v Prahe.
Splní sa tak v kultúrnej oblasti čiastočne
aj Košický vládny program, keď sa dá
Slovákom príležitosť, aby sa mohli vzdelávať
v umeleckom sektore výtvarnom na vlastnej vysokej škole.
Cieľom školy, podľa tohto navrhovaného zákona
zriadenej, má byť poskytnutie poslucháčom
v praktickom i teoretickom smere výtvarného školenia
takého vzdelania, aby po jej absolvovaní boli schopní
riešiť najvážnejšie problémy
umelecké, vedeli ich aplikovať a spojovať vo
forme úžitkového umenia s výrobou, smerujúcou
k pestovaniu všeobecného umeleckého vkusu a
vyššiemu stupňu kultúrnosti.
Školská správa na Slovensku už v študijnom
roku 1948/49 prikročila k plneniu tohto cieľa tým,
že takéto školenie začlenila do činnosti
pedagogickej fakulty v Bratislave. Dať tomuto školeniu
právny podklad - to sleduje zákonom navrhovaná
zpätná účinnosť počínajúca
študijným rokom 1948/49.
Zriadenie vysokej školy muzických umení na
Slovensku vedľa vysokých škôl toho istého
druhu v Čechách a na Morave znamená jednak
dovŕšenie dávnych snáh posledných
generácií slovenských hudobných, dramatických
filmových a tanečných umelcov a jednak záchranu
a umožnenie ďalšieho vývoja a zveľaďovania
charakteristických znakov samobytnosti slovenského
národa. Slovenská hudba, spev, tanec, teda slovenské
muzické umenia sú nielen výtvarným
prejavom, ale aj dôkazom o duševnom a telesnom zdraví
slovenského ľudu. Zriadenie tejto vysokej školy
odôvodňuje sa i tým, aby slovenským
absolventom bratislavského konzervatória umožnené
bolo ďalšie vyššie štúdium v slovenskom
psychologickom a kultúrnom prostredí a tým
dotváranie a vykryštalizovanie slovenských
umeleckých osobností. Menovite v odbore výchovy
skladateľov a dirigentov, činohercov a spevákov
- pri ktorých ide hlavne o kult jazykovej čistoty
- a tanečníkov by to malo priaznivý dosah.
Z toho, čo som uviedol, vidieť, že obidve tieto
vysoké školy umelecké sú ustanovizňami
slovenskej národnej i regionálnej povahy, u ktorých
nie je treba jednotnej úpravy zákonom.
V odbore pôdohospodárstva ide o vytvorenie právneho
podkladu pre zrušenie Správy majetkov pre pozemkovú
reformu a pre upravenie právnych pomerov z toho vyplývajúcich.
Táto správa majetkov zriadená bola ustanovením
§ 20 nar. Slovenskej národnej rady zo dňa 23.
augusta 1945, č. 104 Sb. n. SNR a jej úlohou bolo:
a) podľa tohoto nariadenia spravovať skonfiškovaný
majetok do odovzdania prídelcom, b) napomáhať
prídelcom pri hospodárení, najmä pri
vnútornej kolonizácii, c) dozerať na hospodárenie
prídelcov.
Správa majetkov pre pozemkovú reformu sa zhostila
v podstate svojej primárnej úlohy, t. j. spravovanie
skonfiškovaného pôdohospodárskeho majetku
až do odovzdania prídelcom tým, že majetky
ňou spravované boly v rámci prideleného
konania už pridelené oprávneným uchádzačom.
Ide tu o zrušenie ustanovizne, ktorá sa týka
len Slovenska, teda o vec regionálnej povahy, u ktorej
netreba jednotnej úpravy zákonom.
Ústavno-právny výbor prerokoval dňa
4. mája 1949 vládny návrh zákona o
úprave niektorých vecí v obore školstva
a pôdohospodárstva zákonom Slovenskej národnej
rady podľa § 96 ods. 2 ústavy, tlač č.
272, a previedol v ňom tieto zmeny:
Doplnil § 1 v odbore sčítania ľudu bodom
3 tohto znenia: "3. Zruší sa zákon zo
dňa 8. októbra 1940, č. 268 Sl. z. o sčítaní
ľudu, a obnoví sa na Slovensku platnosť zákona
zo dňa 17. marca 1927 o sčítaní ľudu."
Pri prípravách sčítania ľudu,
ktoré sa bude konať v roku 1950, sa ukázalo,
že na Slovensku za okupácie zrušený bol
zákonom č. 265/1940 Sl. z. celoštátny
zákon č. 47/1927 Sb. o sčítaní
ľudu. Javí sa byť potrebným obnoviť
právny stav z doby pred okupáciou, aby sčítanie
ľudu na celom území republiky prevedené
bolo s jednotného hľadiska, podľa jednotných
zásad a podľa jednotnej normy. Následkom tohto
doplnku ústavno-právny výbor pozmenil i nadpis
zákona tým, že za slovo "pôdohospodárstva"
vsunul slová "a sčítania ľudu".
Vzhľadom na ustanovenie § 108 ods. 1 ústavy,
podľa ktorého návrhy zákonov Slovenskej
národnej rady môžu za podmienok stanovených
rokovacím poriadkom vychádzať buď od vlády
alebo od Sboru povereníkov, alebo od poslancov Slovenskej
národnej rady, pozmenil znenie § 2 tým, že
uviedol, že miesto ministrov vnútra, školstva,
vied a umení a pôdohospodárstva po dohode
so zúčastnenými členmi vlády,
vykonávajú tento zákon všetci členovia
vlády.
Vládny návrh zákona, a to ani v pozmenenom
znení, prevedenom ústavno-právnym výborom,
sám o sebe nevyžaduje zvýšenie rozpočtových
výdavkov. Pokiaľ pôjde o zákony Slovenskej
národnej rady, bude vecou týchto, aby sa v smysle
ustanovenia § 108, ods. 2 ústavy vyporiadaly s otázkou
finančného dosahu a s úhradou nákladov
spojených s navrhovanými úpravami. V tomto
smere dovoľujem si uviesť, že náklad na
zriadenie uvedených vysokých škôl zabezpečný
je v rozpočte Povereníctva školstva, vied a
umení na rok 1949, zrušenie Správy majetkov
pre pozemkovú reformu nebude vyžadovať finančných
nákladov, ba práve naopak, bude znamenať zlacnenie
a zhospodárnenie verejnej správy.
Za ústavno-právny výbor navrhujem slávnemu
Národnému shromaždeniu prijatie predloženého
vládneho návrhu zákona tlač 272 v
znení prijatom týmto výborom, tlač
294. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajca posl. dr. Štefánik: V § 2
je tlačová chyba, a síce zo slova "všetcia"
je treba vypustiť literu "a", takže koniec
tohto paragrafu bude znieť: "vykonajú ho všetci
členovia vlády".
Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není jinak pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, s opravou právě
uvedenou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 12. odstavec pořadu.
Budeme projednávat třináctý odstavec
pořadu, jímž je
13. Zpráva výboru hospodářského
o vládním návrhu zákona (tisk 265),
jímž se vydávají některé
předpisy o veřejných silnicích (tisk
282).
Zpravodajem je posl. Hladký. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Hladký: Vážená
sněmovno!
Podávám zprávu hospodářského
výboru o vládním návrhu zákona,
jímž se vydávají některé
předpisy o veřejných silnicích. Je
to zákon, který je přípravou k novému
silničnímu zákonu; je to zákon rámcový,
a proto hospodářský výbor vyslovil
některá přání, kterými
chtěl naznačit, jak si zákonodárce
představuje provádění zákona.
Nejdříve mi, prosím, dovolte, abych řekl
několik slov o významu silnic. Ten si uvědomíme
teprve tehdy, když zjistíme, jak velkou proměnu
silniční doprava u nás prodělala od
doby, kdy jezdily po silnicích formanské vozy, dostavníky
a poštovní rychlíky. Zatím co před
20 lety měla autobusová doprava ČSD 15 autobusových
tratí se 46 autobusy, bylo v únoru t. r. v provozu
ČSD téměř 1.200 autobusových
tratí v délce větší než
32.000 km. Na nich bylo přepraveno 3.200 autobusy za tento
měsíc téměř 22 milionů
cestujících, z toho téměř polovina
do zaměstnání a do škol.
Podobný rozvoj jako osobní autobusová doprava
vykazuje také nákladní doprava, a musíme
si přitom uvědomit růst váhy vozidel
zatěžujících silniční
vozovky, od těžkého formanského vozu
o váze asi 4 tun až k našemu seriově vyráběnému
nákladnímu automobilu typu Tatra 111 o třech
nápravách a váze se zatížením
téměř 17 tun a od lehkého kočárového
poštovního vozu k těžkému autobusu
typu Škoda 706 o váze s cestujícími
až 14 tun.
Naše soudobá síť je v podstatě
dědictvím doby osvícenské, dědictvím
císařských silnic z konce XVIII. a první
poloviny XIX. století; silnice ty byly vedeny většinou
směrem středověkých obchodních
zemských stezek z X. až XIV. století. Podstatného
zlepšení co do druhu vozovek a zčásti
co do poměrů směrových, výškových
a rozhledových dostalo se síti našich císařských
silnic až po prvé světové válce,
díky činnosti silničního fondu v letech
1928 až 1938, kdy bylo zřízeno na našich
silnicích asi 5.400 km těžkých, středních
a lehkých novodobých vozovek, odpovídajících
potřebám motorové silniční
dopravy. Druhá světová válka ovšem
zasáhla velmi nepříznivě do stavu
našich silnic a zejména mostů, takže po
jejím skončení bylo nutno nasadit pohotové
prostředky především k odstranění
válečných škod.
Naproti tomu zbývajících 84 % silnic, nevhodných
pro automobilovou dopravu, zatěžuje tuto dopravu vysokými
provozními výdaji, způsobenými špatným
stavem vozovky, obtěžuje prachem uživatele silnic
i obyvatele při silnicích, má mnoho závad
bezpečnostních a působí silniční
správě při silnější automobilové
dopravě nadměrné udržovací výdaje.
Přitom je závažnou skutečností,
že na př. těžká autobusová
doprava prolíná stále více do sítě
druhořadých silnic, to jest okresních, a
že je zatěžuje daleko nad únosnost vozovek
a ničí je. Vzniká tu koloběh, který
neustále zvyšuje nehospodárnost těžké
automobilové dopravy na válcovaných silnicích
i nehospodárné udržování těchto
silnic: těžká vozidla ničí nadměrně
vozovky a na rozbitých vozovkách se ničí
vozidla a plýtvá se pohonnými hmotami. I
silniční vozovka je totiž mocnou konstrukcí,
která se hroutí pod přílišným
břemenem a je zcela rozrušována, místo
aby byla pozvolna opotřebována.
Bude proto nutno věnovat v příštích
letech našeho pětiletého plánu stavu
našich silnic zvýšenou pozornost, aby bylo možno
udržet jejich podstatu a pak započít podle
připravovaného dlouhodobého silničního
plánu se zřizováním hodnotných
a hospodárných vozovek, odpovídajících
potřebám novodobé silniční
dopravy, zejména autobusové a nákladní.
Osnova zákona má 13 paragrafů a pojednává
o postátnění silnic, ruší názvy:
okresní silnice, vicinální cesta a zemská
silnice. Za druhé postátňuje všechna
příslušenství. A tu bych chtěl
požádat pana ministra techniky, aby se dohodl s panem
ministrem průmyslu o kamenolomech, protože jsme toho
názoru, že kamenolomy by měly patřit
silniční správě, aby tak byl zlevněn
náklad na stavbu a dopravu kamene, potřebného
ke stavbě silnic. Stejně tak je potřebí
v nejbližší době vyřešit otázku
stromořadí podél silnic, poněvadž
jsme zjistili, že když jde o ošetření
ovocných stromů, stromy, které jsou podél
silnic, stanou se stromy nikoho, protože se k nim nikdo nechce
hlásit; teprve když se češe se přihlásí.
Domnívali jsme se, že by bylo správné,
aby stromořadí podél všech silnic byla
napříště majetkem okresních národních
výborů a jim aby také byla svěřena
i povinnost péče o toto stromoví.
Některými členy lidové správy
byla také diskutována otázka, zdali bude
poskytnuta náhrada za příslušenství,
která patří silnicím a která
přecházejí teď do majetku státu.
Naše ústava zná majetek státu a lidové
správy - ovšem není to poměr dvou vlastníků.
Když převádíme majetek jednoho na druhého,
čili s jedné větve na druhou, neděje
se to formou trhových smluv, nýbrž cestou administrativní.
Je třeba, aby si naši pracovníci v lidové
správě uvědomili, to že je ten velký
rozdíl mezi bývalou samosprávou a správou
státní. Lidová správa je správcem
jednotného majetku. Ještě jasněji se
to objeví, až projednáme zákon o oddlužení
samosprávy a o jednotném rozpočtu.
Za třetí: osnova zákona řeší
roztřídění silnic. Napříště
budou tři druhy silnic: silnice 1. stupně, kterých
bude asi 9.000 km, 2. stupně asi 15.000 km a 3. stupně
asi 40.000 km. Doporučovali bychom, aby se věnovala
při té příležitosti znovu pozornost
také značkování silnic, a chtěl
bych zde uvésti námět, zda by při
této příležitosti nemohla být
řešena také otázka automobilového
okruhu kolem celé republiky. Doporučujeme dále,
aby bylo přezkoušeno zařazení silnic,
poněvadž za okupace se Němci snažili přervat
spojení s Prahou a mnohé důležité
silnice přeřadili do nižšího stupně.
Mělo by se proto podle zatížení vozovek
přihlížet k tomu do kterého stupně
mají být zařazeny.
Jakožto čtvrtou věc řeší
zákon stavbu silnic a jich udržování.
Bude to provádět stát, náklady hradí
také stát, ale bude se tak dít prostřednictvím
lidové správy.
Poněvadž se loučíme s okresními
silnicemi, dovolte, abych při této příležitosti
řekl, že okresní národní výbory
po revoluci vykonaly velký kus záslužné
práce, pokud jde o udržování okresních
silnic, které jsou namnoze v lepším stavu než
státní silnice druhého stupně. Správu
povede ministerstvo techniky prostřednictvím krajských
národních výborů a okresních
národních výborů.
Chci zde rovněž zdůraznit, že podle slibu
ministerstva techniky i ministerstva vnitra nebude žádné
mezisložky mezi krajskými a okresními národními
výbory.
Jakožto poslední věc řeší
projednávaný návrh také otázku
zaměstnaneckou. Všichni zaměstnanci, kteří
budou zaměstnáni na silnicích, budou zaměstnanci
státními. Konečně bude definitivně
vyřešena palčivá otázka, která
nebyla bohužel vyřešena za prvé republiky,
ačkoli byl návrh předložen. Za prvé
republiky jsme měli ještě zjevy, že okresní
cestáři nebyli ani pojištěni, jako na
př. v okrese poličském, a často se
stávalo, že cestář, když měl
jíti do pense, shledal, že nebyl pojištěn.
Byly okresy, jako na př. Kamenice nad Lípou, kde
měsíční plat cestáře
činil 100 korun. Zlepšení nastalo po roce 1945,
kdy byli okresní cestáři platově zrovnoprávněni
s cestáři ostatními. Po únoru, tedy
dnes, odstraňujeme všechny rozdíly mezi státními
a okresními cestáři i po právní
stránce, usnadňujeme všem cestářům
výkon práce tím, že odstraňujeme
- jak to bylo u okresních cestářů
- to, že jejich silniční úseky byly
přerušovány státními silnicemi.
To je tak zhruba obsah osnovy, kterou právě projednáváme,
a jménem hospodářského výboru
doporučuji, abyste ji přijali. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Hladký: Nejsou.
Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 13 paragrafů, nadpisy paragrafů,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 13 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem
zákona a úvodní formulí podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 13. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
čtrnáctého odstavce pořadu, jímž
je