To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 4. odsek poriadku.
Budeme rokovať o piatom odseku poriadku, ktorým je.
5. Zpráva výboru ústavno-právneho
k vládnemu návrhu zákon (tlač 269)
o náhrade poštovného za zásielky v súdnom
pokračovaní (tlač 290).
Zpravodajcom je posl. dr. Langer. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Langer: Pane předsedo, paní
a pánové!
Až do vydání vládního nařízení
č. 429/40 Sb. o zrušení osvobození od
poštovného používala úřední
korespondence soudů osvobození od poštovních
poplatků. Po vydání tohoto vládního
nařízení zavedla poštovní správa
služební známky, jimiž se korespondence
soudu vyplácela. Náklad na ně činil
v oboru justiční správy cca 4 miliony korun.
Od 1. července 1946 vstoupilo v platnost t. zv. kreditování
poštovného za zásilky státní
a veřejné správy, podle něhož
bylo později vypočteno paušalování
poštovného. Z této úpravy vyplynula
pro obor justiční správy nutnost normativně
upravit náhradu poštovného, což se stalo
zákonem č. 236/46 Sb., jakož i vládním
nařízením č. 237/46. Praktické
provádění ustanovení těchto
norem vyžaduje u soudu v každé jednotlivé
věci vypracovat platový příkaz, obálku
s doručním listem a jinou nesmírně
zdlouhavou manipulaci, jejíž nákladnost nikterak
není úměrná účelu.
Projednávaná osnova řeší tento
problém novou formou tak, že náklad na poštovné
za zásilky v soudním řízení
zařazuje mezi pravidelné věcné náklady
justiční správy. Aby však nemusely být
opět novelisovány předpisy upravující
sazby soudních poplatků, které jsou již
dost nepřehledné, ježto byly několikrát
novelovány, byla zvolena pro vybírání
náhrady poštovného v soudním řízení
forma přirážky k sazbám soudních
poplatků ve výši 40 % platných sazeb.
Výjimku tvoří paušální
poplatek za projednání pozůstalosti. Povinnosti
k placení nebude ani tam, kde nebude vůbec poplatkové
povinnosti, jako na př. při řízení
zahájeném z moci úřední nebo
tam, kde straně přísluší osvobození
od soudních poplatků, jako na př. finanční
prokuratuře, tomu, komu bylo přiznáno právo
chudých, nebo knihovní podání Fondu
národní obnovy. Pro Ústřední
národní pojišťovnu poskytuje se výhoda
ve formě placení paušální částkou
ke konci kalendářního roku. Ústavně-právní
výbor se usnesl přiznat stejnou výhodu také
příplatkovým ústavům. Tento
způsob řešení náhrady poštovného
za zásilky v soudním řízení
je jednoduchý a úsporný a neznamená
žádné další pracovní zatížení,
ježto přirážka bude kontrolována
zároveň s kontrolou správného zaplacení
kolkového poplatku, kontrolou, která se již
stejně dnes provádí.
Je třeba zde upozornit na tiskové chyby v důvodové
správě v tisku 269, kde v odst. 1 na 13. řádce
důvodové zprávy k § 2 nutno škrtnout
slovo "kolkovému", a na konci posledního
odstavce důvodové zprávy k témuž
§ 2 nutno nahradit poslední slova "z kolkových
známek" slovy "ze soudních poplatků".
Ústavně-právní výbor projednal
osnovu ve své schůzi 4. května 1949, schválil
dodatek a změny podle vytištěné zprávy
a navrhuje, aby Národní shromáždění
schválilo osnovu podle znění tisku 290. (Potlesk.)
Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. dr. Langer: Nikoli.
Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 7 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 7 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou,
v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku!
(Deje sa.)
To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 5. odsek poriadku.
Pristúpime k rokovaniu o šiestom odseku poriadku,
ktorým je
6. Zpráva výboru ústavno-právneho
k vládnemu návrhu zákona (tlač 268)
o niektorých dočasných opatreniach v trestných
veciach dôchodkových a daňových (tlač
289).
Zpravodajcom je posl. Vošahlík. Dávam
mu slovo.
Zpravodaj posl. Vošahlík: Slavné Národní
shromáždění, paní a pánové!
Paragraf 124 ústavy republiky Československé
stanovil, že národní výbory vykonávají
na území, pro které jsou zvoleny, veřejnou
správu ve všech oborech, zejména také
správu finanční. V důsledku tohoto
ustanovení byla působnost finančních
úřadů I. a II. stolice převedena -
zákonem ze dne 21. prosince 1948, č. 281 Sb. a podle
tohoto zákona vydanými vládními nařízeními
- dnem 1. ledna 1949 na krajské a dnem 1. března
1949 na okresní národní výbory.
Byly nově vytvořeny finanční referáty
národních výborů a stalo se nutným
upraviti nově i územní organisaci důchodkových
soudů a systematicky je podřídit zásadám
krajského zřízení.
Podle dosavadní úpravy vykonávaly trestní
agendu důchodkovou v první stolici okresní
soudy důchodkové v sídlech okresních
finančních ředitelství pro jejich
obvody, v druhé stolici pak, a v kvalifikovaných
případech v první stolici, vrchní
soudy důchodkové v sídlech zemských
finančních ředitelství pro obvody
jednotlivých zemí. V kvalifikovaných případech
rozhodoval v druhé instanci nejvyšší důchodkový
soud pro země české.
Je patrno, že územní organisace důchodkového
soudnictví nevyhovovala krajskému zřízení
a byla v rozporu s územní příslušností
krajů a okresů. A dále: podle dosavadního
stavu rozhodovaly u trestních soudů důchodkových
trestní senáty, jež byly složeny výlučně
z úředníků. Je patrno, že složení
trestních senátů důchodkových
rovněž neodpovídá zásadě
zlidovění soudnictví, prohlášené
v § 140 ústavy republiky.
Ježto se tedy organisace důchodkových soudů
příčí zásadám lidově
demokratické naší ústavy a veřejné
správy, projevila se nutnost, aby byl vypracován
zákon, který by důchodkové soudy v
duchu naší ústavy a v duchu nové veřejné
správy reorganisoval. Při tom bylo potřebí
vzíti v úvahu, že se připravuje nový
trestní zákon, jenž bude v brzké době
předložen Národnímu shromáždění
k projednání, a že tedy zákon, který
upravuje jen některé trestní věci
důchodkové, může být časově
omezený, tedy pouze přechodného charakteru.
Zásady připravovaného finančního
trestního zákona jsou také již pojaty
do návrhu zákona o důchodkových soudech,
který dnes projednáváme.
Návrh zákona, který máme v dnešní
schůzi schváliti, se přizpůsobuje
územní organisaci veřejné správy
a zřizuje okresní soudy důchodkové
jako soudy I. stolice v sídlech okresních národních
výborů pro správní obvod jejich okresu
a krajské soudy důchodkové jako soudy II.
stolice, v kvalifikovaných případech I. stolice,
v sídlech krajských národních výborů
pro správní obvod dotčeného kraje.
Nový zákon se dále přizpůsobuje
i zásadě zlidovění soudnictví
a upravuje věc tak, že okresní soudy důchodkové
budou rozhodovat v tříčlenných senátech,
v jejichž čele jako předseda senátu
bude soudce z povolání a bude určen předsedou
krajského soudu, vykonávajícího soudní
moc ve věcech trestních. Ostatní dva členové
senátu budou soudcové z lidu. Krajské soudy
důchodkové budou rozhodovat v senátech pětičlenných
a budou složeny ze dvou soudců z povolání,
z nichž jeden bude senátu předsedat, a ze tří
soudců z lidu. Rovněž tak u nejvyššího
soudu důchodkového budou rozhodovat pětičlenné
senáty, obdobného složení jako u krajských
soudů důchodkových. (Předsednictví
převzal místopředseda dr. Procházka.)
Soudcové z lidu, zasedající v senátech
u trestních soudů důchodkových, budou
pak vybíráni ze seznamu soudců z lidu, povolaných
národními výbory nebo vládou k výkonu
soudcovské moci podle zákona č. 319/48 Sb.
Pouze proto, aby byl zachován potřebný styk
s finanční správou, budou jednání
v trestních senátech účastny orgány
finanční správy, ovšem výhradně
ve funkci zpravodajů bez hlasovacího práva.
Budou to u okresních a krajských soudů důchodkových
úředníci finančních referátů
dotčených národních výborů,
kteří jsou přiděleni trestním
oddělením. U nejvyššího soudu důchodkového
bude funkci zpravodaje vykonávat úředník
ministerstva financí, pověřený správou
trestní agendy ve věcech důchodkových.
Předloha zákona výslovně stanoví,
že zpravodaj vykonává pouze působnost
příslušející dosud referentu
důchodkového soudu, to znamená, že mu
přísluší pouze právo sdělovat
senátu výsledek trestního vyšetřování,
činit návrhy na potrestání viníka
a podávat členům senátu zprávy
a vysvětlení.
Konečně je potřebí podotknout, že
pro zachování zásady zlidovění
soudnictví upravuje předložený návrh
také organisaci nalézacích a odvolacích
senátů, zřízených podle zákona
o přímých daních, a to tak, že
i do těchto senátů v různých
instancích zařazuje soudce z lidu.
Paní a pánové! Ústavně-právní
výbor projednal návrh zákona o některých
přechodných opatřeních v trestních
věcech důchodkových a daňových
tisk 268 ve své schůzi dne 4. května 1949
a shledav, že se podřizuje zásadám Ústavy
ze dne 9. května 1948, usnesl se jednomyslně doporučiti
Národnímu shromáždění
jeho přijetí v tom znění, jak jej
vláda předložila. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Vošahlík: Nejsou.
Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme
tedy k hlasování.
Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona ve znění
zprávy výborové.
Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.
Budeme projednávat sedmý odstavec pořadu,
jímž je
7. Zpráva výboru hospodářského
o vládním návrhu zákona (tisk 270),
jímž se činí některá opatření
ve věcech konfiskovaných patentů (tisk 281).
Zpravodajem je posl. Sláva. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Sláva: Paní a pánové!
Abyste lépe mohli posouditi předložený
vládní návrh zákona, dovolím
si vám krátce uvésti patentní předpisy,
které jsou v platnosti v naší republice. Podle
§ 26 patentního zákona patent zaniká
uplynutím nejdelší ochranné doby patentní
i za předpokladu zachování všech ostatních
předpisů patentního zákona, t. j.
i při pravidelném placení ročních
poplatků. Tato lhůta je v historických zemích
patnáctiletá a na Slovensku byla zatím prodloužena
bez bližšího omezení lhůty. Podle
téhož ustanovení patentního zákona
zaniká patent i před uplynutím nejdelší
ochranné doby patentu, nebyl-li splatný roční
poplatek včas zaplacen nebo vzdá-li se ho majitel
patentu. V době nesvobody nebylo možno, aby všichni
majitelé patentů platili - pro mimořádné
poměry zaviněné válkou - pravidelné
patentní roční poplatky. Aby jim nevznikla
újma, kterou sami nezavinili, byl vydán loňského
roku zákon o mimořádných opatřeních
v oboru ochrany vynálezů, ve kterém byly
mimo jiné prodlouženy lhůty k zaplacení
patentních poplatků do 28. února 1949. Pokud
jde o konfiskované patenty, není žádoucí,
aby se požadovalo zaplacení splatných poplatků
za tyto patenty i po uplynutí této zákonné
lhůty, neboť by vlastně platil na př.
Fond národní obnovy patentnímu úřadu,
což by bylo zbytečným úředním
zatížením. Proto vládní návrh
zákona stanoví další prodloužení
těchto lhůt do doby, kdy příslušný
konfiskovaný patent bude přidělen nebo začleněn
do národního podniku nebo s ním bude podobně
naloženo. Jakmile se tak stane, poběží
6měsíční lhůta, ve které
se ponechává přídělci možnost
zapraviti dosud splatné patentní poplatky. Byl-li
patent přidělen před počátkem
účinnosti tohoto zákona, běží
tato 6měsíční lhůta ode dne
počátku jeho účinnosti.
Konfiskované patenty dělí se na dvě
skupiny:
1. Patenty, na které se vztahuje londýnská
dohoda o zevšeobecnění německých
patentů, kterou jsme se zavázali udělovati
příslušníkům států,
přistoupivších k této dohodě,
bezplatné patentní licence, eventuálně
zevšeobecniti takové patenty.
2. Skupina ostatních konfiskovaných patentů,
které bude Fond národní obnovy přidělovat
do vlastnictví nebo začleňovat do národních
podniků a pod. Navrhovaná osnova zákona zahrnuje
obě skupiny a nijak je blíže nerozlišuje.
Upozorňuji, že většina států,
které podepsaly londýnskou dohodu, dosud nerozhodla,
jak provede ustanovení této dohody, a proto je také
účelné, abychom i v naší republice
posečkali s jejím provedením.
Zdůrazňuji, že uzákoněním
tohoto vládního návrhu nebude státní
pokladna nijak zatížena a že návrh zákona
je po všech stránkách náležitě
odůvodněn.
Závěrem chtěl bych ještě zdůrazniti,
že zákon má nabýt účinnosti
se zpětnou platností, t. j. ke dni 28. února
1949, aby byla zachována kontinuita se zákonem o
mimořádných opatřeních v oboru
vynálezů.
Hospodářský výbor sněmovny
projednal vládní návrh a učinil v
něm pouze dvě nepatrné změny gramatického
rázu, tedy nikoli meritorní povahy, a jinak celý
návrh beze změny jednomyslně přijal.
Jako zpravodaj hospodářského výboru
doporučuji i plenu sněmovny, aby jej schválila
v předloženém znění. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Sláva: Nejsou.
Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme
k hlasování.