Nejen však to. Zákon o jednotných zemědělských družstvech umožní odstranit nynější roztříštěnost družstevní činnosti na vesnici, která je opravdu veliká.

Vždyť důvodová zpráva vypočítává 18 různých typů družstev, působících na vesnicích. To znamená, že by mohla býti na př. obec, ve které by působilo a vyvíjelo činnost 18 různých družstev. V praxi se snad takový případ nevyskytl; je však velký počet obcí - rozšířené zakládání strojních a prádelních družstev tento stav ještě zvyšuje - ve kterých působí dvě nebo více různých družstev. Tato roztříštěnost zemědělského družstevnictví na vesnici byla také velkou překážkou pracovní a znamenala plýtvání sil činovníků. Rolník byl členem a po příp. funkcionářem několika různých družstev, ač jejich činnost vzájemně souvisela nebo se doplňovala. Bude tedy sloučení činnosti dosavadních družstev v jedno jednotné družstvo jen účelné a prospěšné. To je také jeden z dalších důvodů, pro který pracující rolníci vítají zákon o jednotných zemědělských družstvech.

Drobní a střední zemědělci zakládali svá družstva původně jako obranný prostředek proti vykořisťování se strany bohatých statkářů a proti obchodní spekulaci. A právě roztříštěnost družstevnictví byla příčinou, že se neubránili tlaku kapitalistů. Finanční a agrární kapitál se zmocnil zvláště družstevních centrál. Různé družstevní ústředny, jako na př. Ústřední jednota družstev, se staly v rukou kapitalistů vlastně samostatným bankovním podnikem, který prováděl stejně jako jiné banky různé finanční machinace.

Tyto družstevní ústředny se proměnily vlastně v banky, v nichž se nehledělo na zájem rolníků. Naopak: miliardy získané od rolníků, se dávaly na zakupování zbrojovek, dolů a jiných kapitalistických podniků. O mnoho lépe to nevypadalo na vsi, kde se vedení družstev zmocnili statkáři a vytlačili z nich drobné a střední rolníky a družstev pak používali k vykořisťování drobných a středních rolníků. A právě tímto zákonem odstraňujeme kapitalistickou minulost a dáváme zemědělské družstevnictví na vesnici plně do služeb pracujícího lidu. Jak to vyplývá z lidově demokratického zařízení. Budou vedení jednotných zemědělských družstev na našich vesnicích představovat drobní a střední zemědělci, jak to odpovídá jejich většině na vesnicích.

Vedle sjednocení dosavadních družstev na vesnici sleduje zákon další důležitý úkol: zřízení a vybudování jednotného zemědělského družstva v každé vesnici. Splňuje se tím také Hradecký program. V němž bylo určeno: "Rozvoj zemědělství vyžaduje co největší rozšíření a podporu družstev a jejich úplnou demokratizaci zdola až nahoru."

Jde ovšem o to, aby rozšíření bylo rovnoměrné, aby družstva působila všude, poněvadž jen tak je možno zajistit blahodárný rozvoj zemědělského družstevnictví, k němuž tento zákon směřuje. Působnost, k niž bude jednotné zemědělské družstvo po zákonu oprávněno, je pro zemědělský, kulturní a sociální život celého venkova tak významná a důležitá, že je opravdu nezbytné, aby byla rozvinuta všude, po celém venkově. Vždyť všude je třeba péče o zvelebení rostlinné a živočišné výroby, péče o organizaci práce ke zvýšení výrobnosti zemědělství péče o zvyšování kulturní a sociální úrovně venkova a péče o ulehčení práce venkovské ženy, což vše bude předmětem činnosti v jednotných zemědělských družstvech.

V této souvislosti bych rád připomněl a zdůraznil účast venkovských žen v členských a zejména také funkcionářských kádrech jednotných zemědělských družstev. Je nutné, aby ve vedení vesnického družstva bylo několik žen. Bez účasti venkovských žen ve vedení jednotného zemědělského družstva si nedovedu představit zdárnou a úspěšnou činnost družstva, zejména v péči o ulehčení práce venkovské ženy, ve zvelebování drůbežnictví, v oboru kulturním, v sociálním působení a pod. Rozšíření prádelních družstev na našem venkově, která jsou vlastně družstvy našich žen, umožňuje a i doporučuje venkovským ženám účast ve vedení jednotných zemědělských družstev, do nichž prádelní družstva vplynou. I ve všech ostatních oborech je účast žen ve vedení jednotných zemědělských družstev nezbytná. Bude účelné pamatovat na to již také při ustavování přípravných výborů vesnických družstev.

Je správné, že zákon při vyjmenování úkolů jednotného zemědělského družstva uvádí na prvém místě scelování půdy. Bez něho by totiž nebylo možné úspěšné a hospodárné zmechanizování zemědělství, které je dalším předmětem činnosti jednotného zemědělského družstva. Soudím, že zařazení vesnických družstev do provádění scelování půdy podstatně zjednoduší, zlevní a urychlí scelování tak, že může býti ukončeno v poměrně krátké době.

Jedním z dalších úkolů jednotného zemědělského družstva je účast při výkupu zemědělských výrobků a při opatřování zemědělských potřeb. Jaká úspora času a sil bude již v tom, když vesnické družstvo společně, najednou pro celou obec dopraví výkupnímu (okresnímu) družstvu zemědělské výrobky a zpět zase potřeby pro zemědělství pro všechny!

Sjednávání smluv o výrobě a dodávce vesnickým družstvem bude prostředkem přímé a uvědomělé účasti rolníků na plánovaném hospodářství. Při všech těchto úkolech budou však míti vesnická družstva ještě důležité poslání mravní, vlastní všem družstvům jako základní zásada družstevnictví. Bude to převýchova člověka, jejíž provedení bude základem k dalšímu vývoji společenského života naší vesnice, jak jej naznačilo již programové prohlášení vlády ze 17. června 1948, v němž se pravilo: "Také podnikání lidového družstevnictví, zejména pak družstevnictví zemědělskému připadne při naší cestě k socialismu důležitý úkol. Proto bude přikročeno k jeho zjednodušení a praktickému sjednocení vybudováním jednotných universálních družstev, kterým připadnou nové, vyšší úkoly." (Předsednictví převzal místopředseda V. David.).

Paní a pánové, jak jest zřejmo, dáváme přijetím zákona o jednotných zemědělských družstvech našemu zemědělství, našim rolníkům a venkovu vůbec zařízení, jehož všestranný význam se prakticky projeví v brzké době ve zvýšení životní úrovně zemědělců i ostatního pracujícího lidu, jak to předpokládá naše ústava, definujíc účel lidových družstev. Vítáme proto tuto osnovu zákona a pro její uskutečnění budeme hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda David: Dále je přihlášen pan posl. Borovský. Dávám mu slovo.

Posl. Borovský: Slávne Národné zhromaždenie!

Na našich dedinách bolo doteraz viac roľníckych družstiev. Boli to družstvá úverové, strojové, vodné a mnoho iných. všetky plnili svoje úlohy; ale neplnili ich tak, ako si žiada dnešné plánované hospodárstvo. Preto sa stalo nutnosťou, aby táto roztrieštenosť roľníckych družstiev bola odstránená novou úpravou ich pôsobenia, aby boli odstránené nedostatky, ktorými trpia dnešné pôdohospodárske družstvá, a aby im boli určené nové cesty družstevného vývoja na našich dedinách. Touto nápravou bude utvorenie nového typu jednotného roľníckeho družstva, ktoré - ako hovorí návrh zákona o jednotných roľníckych družstvách - rozvinie v najkratšom čase svoju činnosť na našom vidieku.

Tento zákon bude základom novej poľnohospodárskej politiky. Bude nesporným predpokladom pre zvýšenie produktivity a zníženie výrobných nákladov. Družstevná práca sa usmerní v duchu ľudovodemokratickom a družstvá sa dostanú do rúk praktických drobných roľníkov. Tak sa odstránia bohatí jednotlivci z rozhodovania v družstevných veciach.

Keď si uvedomíme, že podľa štatistík máme na území nášho štátu viac ako 14.000 roľníckych družstiev, najlepšie si budeme môcť predstaviť roztrieštenosť nášho roľníckeho družstevníctva, a to tým viac, keď zistíme, že sú obce, kde pôsobia niekoľké a rôzne družstvá roľnícke - a naproti tomu máme obce, kde žiadneho družstva niet. Celý rad týchto rôznorodých družstiev, najmä družstvá strojné, ešte ani dnes nevyhovuje požiadavkám, ktoré sa kladú na roľnícke družstvá, lebo sa skladajú z malého okruhu a sú vo skutočnosti ovládané silnými jedincami, ktorí ich využívajú k svojmu prospechu na úkor drobných a stredných roľníkov, čím charakter družstva stráca absolútne na svojom význame a účele.

Okrem toho mnoho roľníckych družstiev už nemá ani dôvod k svojej existencií, nakoľko už splnili svoj účel, ako napr. družstvá elektrárenské. Naproti tomu nevenuje sa dostatočná pozornosť utváraniu a podporovaniu družstiev špeciálnych, ako sú napr. družstvá chovateľské, dobytkárske, zeleninárske a pod, ktoré majú s hľadiska hospodárskeho veľký význam. Ich nedostatok iba potvrdzuje doterajší roztrieštený a na dobrú organizáciu trpiaci stav nášho roľníckeho družstevníctva.

Za takéhoto stavu nášho roľníckeho družstevníctva nie je možné očakávať, aby boli splnené úlohy našej roľníckej politiky, do hraníc ktorej patrí zvýšenie výroby pôdohospodárskych výrobkov, racionalizácia a meliorácia poľnohospodárska a zvýšenie jeho výrobnosti. Treba preto pokladať za opodstatnené a odôvodnené, sústrediť a zjednotiť roľnícke družstevníctvo a určiť mu nové cesty rozvoja a vývoja. Roztrieštenosť roľníckeho družstevníctva mala tiež aj za následok, že roľník bol členom viacerých družstiev - a to rozhodne nebolo na chválu myšlienky družstevnej spolupráce. Naproti tomu družstvá zápasili s nedostatkom funkcionárov a nebolo možné pre tieto družstvá nájsť schopné pracovné sily z radov drobných a stredných roľníkov. Preto utvorenie jednotlivých roľníckych družstiev podľa nového družstevného zákona bude skutočným pokrokom a nové družstvá sa budú utvárať rýchle a za účasti širokých ľudových vrstiev.

Z uvedeného je teda zjavné, že náš roľnícky život potrebuje nutne novú reorganizáciu družstevníctva, ktorého základom sa stane jednotné roľnícke družstvo, ktoré bude založené na podklade dobrovoľnom a ktorého cieľom je najmä: 1. sceľovanie pôdy; 2. mechanizácia roľníckej práce, pričom jednotné družstvo je tiež oprávnené uzatvárať s ústredím pre mechanizáciu pôdohospodárstva, prípadne s jeho zložkami, zmluvy o výkone roľníckych prác pre roľníkov v obcí; 3. súčinnosť pri stanovení výrobných úkolov; 4. súčinnosť pri stanovení rozsahu v plnení dodávok; 5. účasť pri výkupe roľníckych výrobkov a pri zaobstarávaní roľníckych potrieb; 6. starostlivosť o zveľadenie rastlinnej a živočíšnej výroby; 7. starostlivosť o organizáciu práce ku zvýšenej výrobnosti v pôdohospodárstve; 8. starostlivosť o zvýšenie kultúry a sociálnej úrovne dedín; 9. starostlivosť o uľahčenie práce ženy na dedine.

Zjednotením roľníckych družstiev sa zaistí účasť najširších vrstiev drobného a stredného roľníctva na spoločnej družstevnej činnosti, účelné usporiadanie pracovných a najmä výrobných úsekov ich činnosti a ďalej zainteresovanie družstevníkov na riešení spoločných úkolov nášho pôdohospodárstva. Jednotné družstvá stanú sa vychovávateľom nášho roľníka, naučia nášho roľníka používať vymožeností techniky pri jeho namáhavej práci, stanú sa vychovávateľom nového kádru mladých roľníkov, ktorých potrebuje naša pokroková doba, odstránia útek pracovných síl s pôdy, lebo často vznikala obava, že zem zostane bez obrábateľa. Jednotné družstvá stanú sa významným faktorom pôdohospodárskej politiky a účinným pomocníkom drobného a stredného roľníka v jeho úkoloch, uložených mu plánovaným hospodárstvom v päťročnom budovateľskom pláne.

Využijeme doterajšie dobré skúsenosti vo všetkých odboroch družstevného podnikania, lebo výsledky v slovenskom hospodárskom živote doniesli veľmi kladné hodnoty pre hospodársky rozvoj. Nábehy na družstevné podnikanie, najmä pri zakladaní strojových družstiev, boli od počiatku obnovenej republiky. Povereníctvo pôdohospodárstva do februára 1948 nielen že tieto dobré snahy nepodporovalo, hoci bolo na to povolané, ale naopak prekážalo združstevňovaniu.

Úlohy slovenského roľníctva sú predovšetkým v pochopení družstevníctva položeného na nové základy. Družstevný zákon má byť pomocou a nie postrachom pre roľníctvo. Ak slovenské roľníctvo malo pre družstevné hnutie dobré pochopenie v minulosti, tým skôr ho musí chápať teraz, keď sa stáva rovnocenným partnerom v politickej práci a keď na čelo družstevníctva dostanú sa roľníci drobní a strední.

V českých krajinách s vďakou spomínajú meno Kampelíkovo, ktorý založením drobných dedinských peňažných družtiev pomáhal pracujúcim ľuďom k samostatnosti a hospodárskej nezávislosti. Aj u nás na Slovensku máme mená, ktoré slovenskí družstevníci vyslovujú s úctou. V týchto rokoch minulo práve storočie, kedy vznikla vzájomná pomocnica, prvé úverné družstvo v Sobotišti, založené pokrokovým kňazom Jurkovičom. Daniel Lichard pred 100 rokmi zaslúžil sa o družstevnú myšlienku a jej praktické uskutočnenie veľmi významnou mierou. Chudobný slovenský ľud vo vzájomnej svojpomoci videl a vidí spôsob, ako odstrániť hospodársku biedu. Splácame dlh našim veľkým priekopníkom družstevníctva, keď moderným zákonom riešime družstevné otázky.

Ako praktický roľník vítam tento zákon. Bude dobre, keď ho slovenský a český pracujúci ľud využije pre svoj prospech. V mene Klubu poslancov Strany slovenskej obrody mám česť oznámiť, že za tento zákon, ako významné ohnisko v našej poľnohospodárskej politike, budeme hlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda David: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. Volavkovi.

Zpravodaj posl. Volavka: Došel pozměňovací návrh posl. Volavky, Hodinové-Spurné, Štětky, dr Beráka, Koktána, Komzaly, Žiaka a druhů ke zprávě výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona (tisk 216) o jednotných zemědělských družstvech (tisk 229).

Podepsaní navrhují, aby § 7, odst. 1 ve znění zprávy výborové byl pozměněn takto: (¹) Členem jednotného družstva se může stát dobrovolně každý pracující zemědělec nebo osoba, která svou účastí může přispět ke splnění účelu družstva.

Tato změna neruší nijak smysl zákona, jen jasněji vyjadřuje vlastní úmysl zákonodárce, zejména v tom, že i vesnický učitel, který bude pracovat jistě v kulturním programu jednotného družstva, může být také členem tohoto družstva.

Poněvadž přednesený pozměňovací návrh nemění smysl zákona, doporučuji jako zpravodaj jeho přijetí.

Místopředseda David: Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Volavka: Navrhuji pouze jednu textovou změnu. V § 5, odst. 2, řádka 4 bylo nesprávně vytištěno "o schválení ustanovení jednotného družstva" místo "o schválení ustavení jednotného družstva".

Místopředseda David: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 14 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh poslanců Volavky, Hodinové-Spurné, Štětky, dr Berana, Koktána, Komzaly, Židka a druhů, přednesený panem zpravodajem, míním dát hlasovati takto:

nejprve o osnově zákona v úpravě tohoto návrhu; nebude-li přijata, o osnově zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 14 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí v úpravě návrhu poslanců Volavky, Hodinové-Spurné, Štětky, dr Beráka, Koktána, Komzaly, Žiaka a druhu, s opravou právě uvedenou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona v úpravě návrhu poslanců Volavky, Hodinové-Spurné, Štětky, dr Beráka, Koktána, Komzaly, Žiaka a druhů.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Budeme projednávat druhý odstavec pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru branného a bezpečnostního a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 211) o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům (tisk 233).

Zpravodajem za výbor branný a bezpečnostní je za posl. J. Sovu posl. Vodáček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vodáček: Slavná sněmovno!

Každý stát nejen v zájmu své bezpečnosti, ale i pro potřeby svého hospodářství a správ pečuje o řádnou evidenci obyvatelstva, chce věděti data o jeho pobytu i působení, a to nejen u vlastních státních příslušníků, ale i u cizinců. Tím větší jeví se potřeba této evidence po tolika změnách, kterými jsme prošli od roku 1938 až do dnešního dne.