Družstvo má také pečovat o organizaci práce za účelem zvýšení výrobnosti v zemědělství. Zde nejlépe se projeví jeho schopnost a prospěšnost. Dosavadní stav již absolutně není možno prodlužovat. Není přece trvale možno, aby na 18 i více ha byly jen 2 pracovní síly, z nichž jedna se ještě musí starat o rodinu. A takových případů je mnoho. Obdělat tolik půdy je nad lidské síly, nemluvě ani o tom, že tito zemědělci, přetížení prací, nemohou ani myslit na nějaký kulturní život nebo dokonce na nějakou zábavu. Tento stav brzdí také zvýšení výrobnosti, a proto jednotné družstvo si získá velikých zásluh, podaří-li se mu, aby novou organizací práce bylo těmto zemědělcům ulehčeno.

Poslání jednotného družstva je tedy všestranné a bude jistě splněno, když celá zemědělská veřejnost bude jeho cíle podporovat tak jednotně, jak slavné Národní shromáždění tuto osnovu schválí. (Potlesk.).

Místopředseda Richter: Ke slovu je dále přihlášen p. posl. František Dvořák. Dávám mu slovo.

Posl. František Dvořák: Paní a pánové!

Projednávání zemědělských zákonů naší lidovou sněmovnou se podstatně liší od práce Národního shromáždění v období první republiky. velkostatkáři, fabrikanti a bankéři, pro které sněmovna v letech první republiky byla jednou z forem utlačování dělnické třídy a masy drobných a středních rolníků, neměli pochopitelně zájmu na vyřešení naléhavých potřeb pracujících rolníků. K tomu se přidružovalo i zemědělské družstevnictví v podobě, jakou mělo v době neomezeného panství agrární strany. Přes to, že vůdcové agrární strany prohlašovali na valných hromadách skladištních družstev, jak o tom máme svědectví z protokolů, že družstevnictví má sloužit i malým rolníkům, víme ze zkušenosti, jaké bylo složení správních sborů družstev i družstevních organizací. Proto také neměli zájmu, aby se drobní a střední rolníci zúčastňovali valných hromad, které se ve většině odbývaly za účasti hrstky statkářů a velkých sedláků.

Tak se zemědělské družstevnictví stávalo místo pomocníkem rolnických mas jejich utlačovatelem. Řada dokumentů svědčí o tom, jak vesničtí domkáři v době neúrody, pádu dobytka a pod. se obraceli na kampeličky na vesnících, kde však úvěr dostal jen ten, kdo měl rozhodující slovo, a to byl ve velké většině případů velký sedlák a statkář. Obdobně tomu bylo i u skladištních družstev, kde řada rolníků si nemohla z těchto důvodů nakoupit hnojiva ani krmiva, poněvadž představenstvo nepřiznalo drobnému rolníku nárok, ač na druhé straně celá řada statkářů tam měla statisícové úvěry. Parlament za první republiky, který nemohl vyřešit tyto palčivé otázky, stál tu jasně na straně buržoasie proti lidu.

Po květnové revoluci, kdy jsme začínali budovat republiku na nových základech, byly nejlepší předpoklady pro vyřešení naléhavých potřeb našeho družstevnictví, které se stalo masovým hnutím všeho pracujícího lidu. Bohužel však reakce, která se zahnízdila ve stranách národně socialistické, lidové, demokratické i sociálně demokratické, znemožnila svým vystoupením vydání potřebných zákonných opatření pro naše družstevní hnutí. Opřena o reakci zahnízděnou v družstvech, družstevních centrálách a družstevních svazech, podnikala nájezdy proti zlidovění družstev a znemožňovala výstavbu na demokratických zásadách.

Přes všechnu nepřízeň a zlostné útoky reakce však družstevní hnutí hlavně na vesnicích rostlo a sílilo a dostávalo novou náplň. Tak pohlédneme-li na růst našich družstev na vesnici, zjišťujeme, že od r. 1945 bylo založeno celkem 5850 nových strojních družstev nebo elektrárenských družstev se strojní činností, 700 prádelních družstev, v poslední době 105 kulturních družstev - mimo stovky dalších příbuzných družstev s působností v rámci vesnic. Tato čísla svědčí o tom, že naši rolnicí se nedali mýlit hlasy reakce a s důvěrou v lidově demokratický režim si budovali svoje družstevnictví na vesnici.

Zde je nutno říci, že vláda a ministerstvo zemědělství mají velký podíl na rozvoji našeho zemědělského družstevnictví a patří jim také dík našich rolníků za pomoc, kterou jim poskytly jak finančně, tak organisačně. Ministerstvo zemědělství do dnešního dne udělilo našim strojním prádelnám a kulturním družstvům podporu v částce 190 milionů Kčs a celkem udělilo našemu zemědělskému družstevnictví 280 milionů Kčs. Přispělo nesčíslnými poradami a praktickými ukázkami našim drobným a středním rolníkům v jejich budování. Náš rolnický lid je vděčen za tuto pomoc, a i já bych chtěl zde poděkovati jak vládě, tak našemu ministru zemědělství soudr. Juliu Ďurišovi.

Rychle vzrůstající vesnické družstevnictví ve svých různých formách, které jinak v podstatě slouží jen a jen zemědělskému lidu, způsobuje v mnohých vesnicích zbytečnou kumulaci funkcí a zbytečnou agendu, kterou je třeba zjednodušit. Již před časem se zabývali naši družstevní činitelé myšlenkou praktického zjednodušení a sjednocení vesnického družstevnictví. Byla tu již řada námětů jak odborníků, tak samých rolníků, jež však bylo možno uskutečnit teprve nyní, kdy jsme po slavném vítězství v únoru minulého roku vytvořili Ústřední radu družstev a zjednodušili výkup a distribucí zemědělských výrobků a potřeb zákonem o Ústředí pro hospodaření zemědělskými výrobky.

Jestliže dnes přestupujeme k projednávání zákona o jednotných zemědělských družstvech, splňujeme tak nejen přání našich družstevníků na vesnici, ale také jednu část programového prohlášení vlády Antonína Zápotockého ze dne 17. června 1948, které praví: "Také podnikání lidového družstevnictví, zejména pak družstevnictví zemědělskému, připadne při naší cestě k socialismu důležitý úkol. Proto bude přikročeno k jeho zjednodušení a praktickému sjednocení vybudováním jednotných universálních družstev, kterým připadnou nové, vyšší úkoly."

Proto dnešní zákon vzbuzuje hodně zájmu našich rolníků, neboť dlouhá diskuse a návrhy rolníků jsou v tomto zákoně vyznačeny. Jasné vymezení úkolů jednotných zemědělských družstev zákonem nám zaručuje, že jednotná družstva budou orgány, které se stanou mohutnou pákou k zvýšení výroby a výrobnosti práce v zemědělství.

Probíráme-li úkoly svěřené vesnickému družstvu, vidíme jejich správný sklad i důležitost. Naši rolníci tam, kde již provedli scelení půdy, dobře vědí, jaké výhody scelování přináší. A uvědomíme-li si, že v Československé republice je více než 30 milionů parcel a že jsou to právě usedlosti drobných a středních rolníků, kde je těchto parcel nejvíce, pak je nám jasné, že jeli výkonnost u malých hospodářství větší než u velkých, je to možné jedině nadlidskou dřinou celé rodiny zemědělcovy. Když scelíme aspoň polovinu této půdy, ušetříme na lidské prácí 20 %, na potažní 20 %, na osivech 10 %, a zvýšení sklizně v důsledku scelení je možno odhadnout asi na 10 %. Získáme tudíž scelením poloviny půdy tolik hodnot, že propočteme-li si náklady, kterých by si scelení vyžádalo, dojdeme k závěru, že za dva roky hospodaření na scelené půdě se rolníkovi investovaný kapitál skoro vrátí. Lidově demokratická vláda však také rolníkům pomáhá a chce pomáhat jak úvěrem se státní zárukou, tak podporou a pod. V souvislosti s tím, že scelování přejde do působnosti jednotného zemědělského družstva, hledají se cesty, jak scelení urychlit, zlevnit, zjednodušit a tím zvýhodnit pro malé a střední rolníky.

Jedním z dalších úkolů našeho jednotného zemědělského družstva bude mechanice zemědělské práce. Naši rolníci se už mohli během dvouletého plánu přesvědčit o tom, jak splnila vláda svoje slovo ve věci mechanizace zemědělství. Myslím, ženy není třeba vypočítávat, kolik strojů rolníci dostali - to už bylo mnohokrát v tisku publikováno. Ale rolníci sami v praxi vidí, jak rychlý je růst strojového vybavení na vesnici. To je dobré, neboť to svědčí o tom, že rolnicí si mohou za lidově demokratického zřízení v důsledku správné cenové politiky stroje nakoupit a že také hledají možnosti, jak si práci usnadnit. Naši malí a střední rolníci poznávají denně výhody společného využití strojů a jsou své vládě vděční, neboť mají ještě v dobré paměti, jak se prováděla mechanizace za první republiky, kdo mechanisační prostředky vlastnil a komu byly poskytovány podpory.

Řady našich vzorných strojních družstev stanou se mnohdy dobrým základem jednotných zemědělských družstev. Bude zde pro jednotná zemědělská družstva důležitý úkol, jak zajistit obdělání půdy, sklizeň, výplat a další úkoly.

Mechanisační prostředky, vyráběné našimi dělníky, dostávaly se dříve oklikami do rukou bohatých sedláků a statkářů. Dělo se tak v mnoha případech prostřednictvím krycích družstev, t. zv. psedodružstev. Zemědělské stroje vlastní i někteří nezemědělci, kteří je mnohdy zakoupili ještě v době okupace, aby do nich ukryli našmelené peníze. Zde bude moci ukázat jednotné zemědělské družstvo ve spolupráci se státními strojními stanicemi a lidovou správou, jak pomůže v praxi malým a středním rolníkům při jejich výrobních a výkupních úkolech, ať podle zákona o pomoci rolníkům nebo podle zákona o mechanizaci zemědělství.

Skutečnost, že jednotné zemědělské družstvo bude mít oprávnění uzavírat smlouvy se státními strojními stanicemi o přednostním obdělávání půdy, zajistí rolníkům tam, kde není dostatek strojů, splnění jejich úkolů anebo pomoc těmi stroji, které si jednotné družstvo opatřiti nemůže, anebo je momentálně nemá.

Součinnost jednotného zemědělského družstva při stanovení výrobních úkolů v zemědělství, zejména pak uzavírání smluv o výrobě, postaví jednotné družstvo na nový, dosud nezvyklý základ na vesnici. Jednotná zemědělská družstva, která zde budou přebírati závazky za všechny zemědělce, členy družstva, po případě i nečleny a budou je v dohodě se členy rozdělovati na jednotlivě hospodařící zemědělce, stanou se tak hybnou pákou při zemědělské výrobě. Úkoly, které dnes spočívají na místních národních výborech přejdou tak na naše jednotná zemědělská družstva.

Rovněž tak při stanovování výkupních úkolů v zemědělství a uzavírání smluv o dodávce bude spolupůsobit a rozhodovat jednotné zemědělské družstvo. Obdobně tomu bude při opatřování potřeb našim rolníkům, kde bude rovněž jednotné zemědělské družstvo zúčastněno.

Další úkol jednotného zemědělského družstva bude spočívat ve zvelebování živočišné a rostlinné výroby. V popředí stojí jistě otázka zlepšování chovu skotu i prasat. Rolnici jistě sami v praxi dobře vědí, co znamená dobrá dojnice a dobrý chov prasat a konečně i dobrý chov drůbeže. Zde případně jednotnému zemědělskému družstvu velký úsek práce, kde na podkladě plánu s odborníky dohodnutého bude možno opatřovat si lepší plemeníky, chovný materiál, osivo a sadbu.

S tímto také souvisí péče o organizaci práce na vesnici jakožto další úkol jednotného zemědělského družstva. Je jisté, že je mnoho způsobů, jak je možno lepší organizací ušetřit čas, potažné síly a dřinu lidských rukou. Stačí jen malý příklad z vesnice, kde již působí správně vedené strojní družstvo, a tam si lehce ověříme, kolik se dá ušetřit jen při dovozu potřeb pro rolníky. Zatím co dříve dojíždělo do města do skladu nebo na nádraží pro hnojiva nebo jiné potřeby celé procesí kravských potahů, přiveze to traktor za jednou či dvakrát pro celou řadu rolníků. Můžeme si tak lehce propočíst, kolik se ušetří času a potažných sil a o kolik se nadojí více mléka. Není také mnohdy již drobný zemědělec závislý na velkém zemědělci, který mu podobné potřeby dovážel a on mu za to chodil pracovat. Mnohdy se taková služba stávala i vykořisťováním celé řady drobných rolníků. Naši rolníci již jistě najdou způsoby, jak si práci na vesnici lépe zorganizovat.

Kulturní a sociální činnost za prvé republiky byla na vesnici úplnou popelkou. Jakýpak div. Vždyť vládnoucí třída nemohla míti zájem na tom aby domkáři byli vzdělanější, neboť potřebovala masu neuvědomělých chudáků na vesnici, kteří se pak stávali lacinou pracovní reservou pro fabrikanty a velkostatkáře.

Náš lidově demokratický režim učinil již velký průlom do kulturní opožděnosti našich vesnic. Kulturní domy, kina, vesnické divadlo, putovní kina a pod. a i místní rozhlasová zařízení jsou dokonalým dokumentem o výsledcích, kterými se žádný kapitalistický režim nemohl nikdy pochlubiti. Soustředění kulturní činnosti v jednotném zemědělském družstvu lze jenom uvítat, neboť tak dostane tato činnost nový tvar. Ustavená kulturní družstva, která nyní vplynou do jednotného zemědělského družstva, mohou svou činnost rozvinout daleko lépe a hlouběji.

Dětské útulky které vzrostly na vesnících, jsou jistě dokumentem práce lidově demokratického režimu pro blaho pracujícího venkova. Bude nyní na jednotných zemědělských družstvech, aby zdárně v rozvíjení útulků pokračovaly.

I naše zemědělské ženy uvítají radostně zřizování jednotných zemědělských družstev. Stovky družstevních prádelen dokazují, že reakce neměla pravdu, když se snažila znemožňovat jejich zavádění. Uvedu příklad z vesnice Kostelní Vydří v kraji Jihlava, kde v roce 1947 obdržel místní národní výbor dekret ministerstva zemědělství, znějící na 20.000 Kčs na zakoupení pračky. Reakční předseda místního národního výboru snažil se vyvolati takovou situaci, že prý není o to zájem, a chtěl dekret ministerstvu zemědělství vrátit. Avšak předseda strojního družstva s. Rod svolal ženy a přesto, že se sešly jen 3, prádelnu zřídili. Nyní již pere většina vesnice, vyjma bývalého předsedu místního národního výboru a jeho několik přívrženců. Naše zemědělské ženy přinesou jistě dostatek elánu a iniciativy do jednotného zemědělského družstva a lze jen doporučiti, aby jim mužové tuto práci umožnili. Je jistě mnoho způsobů, jak práci zemědělským ženám ulehčiti a věřím, že ženy samy, tak jako dosud, přijdou se svými návrhy a náměty.

Skutečnost, že zákon umožní bez zbytečných formalit poměrně snadné a lehké splynutí dosavadních družstev a vytvoření jednotného družstva nového vítají naši rolníci s povděkem. Velký klad je zde v tom, že práci bude provádět přípravný výbor, a ověřování okresní orgány Ústřední rady družstev. Naši rolníci družstevníci mají smutné zkušenosti s bývalými svazy zemědělských družstev při tvoření strojních družstev. Z jejich vyprávění se dovíme, kolik cest vykonali, kolik peněz vydali a kolik času ztratili při projednávání těchto záležitostí v Praze a v Brně. Ke všemu se našli i úředníci, kteří jim místo pomoci práci ještě znemožňovali. A proto vítají ustanovení o zápisech, případně výmazech v rejstřících družstev u krajských soudů, kdy stačí ověření podpisu místním národním výborem.

Při debatách s rolníky jsme došli k závěru, že členství bude umožněno všem bez rozdílu sociálního postavení. Nikoho nevylučujeme, kdo má kladný poměr k lidově demokratickému režimu a kdo chce plnit výrobní a výkupní úkoly. Vítáme rovněž ustanovení o tom, že jednotná zemědělská družstva budou tvořit zvláštní odbor při Ústřední radě družstev, neboť tak bude ve spolupráci s ministerstvem zemědělství dána záruka jejich správného vedení.

Vidíme tedy, že zákon o jednotných zemědělských družstvech je potřebný a nutný. Soustřeďujeme tak v jednom družstvu na vesnici dosud roztříštěnou činnost družstev, přikročujeme k praktickému zjednodušení administrativy, odstraňujeme soustřeďování funkcí, pomáháme k vytvoření řádného pracovního programu na každé vesnici a umožňujeme rozvinutí co nejširšího všestranného způsobu soutěžení ve výrobě, organizaci práce a pod. Dále pak zajišťujeme řádné plnění pětiletého plánu v zemědělství a hlavně zajistíme rozhodující vliv mase drobných a středních rolníků na vesnici a znemožníme tak spekulantům a jednotlivcům, aby se obohacovali a přiživovali na výsledcích plánovaného hospodářství.

Potřeba jednotného zemědělského družstva vyvěrá přímo z vesnic a na jeho zrodu se zúčastnili sami rolníci, kteří přispěli k jeho konečné formulaci. Jednotné zemědělské družstvo bude také širokým polem působnosti naší vesnické mládeže, která zde může uplatniti - a jsme přesvědčeni, že uplatní - veškerý svůj mladistvý elán a iniciativu. Jsme proto jisti, že jednotné zemědělské družstvo bude sloužiti malým a středním rolníkům a přispěje k utužení svazku dělníků a rolníků. Proto bude komunistická strana Československa pro tento zákon hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: Ke slovu je dále přihlášen p. posl. Vlasák. Dávám mu slovo.

Posl. Ant. Vlasák: Pane předsedo, paní a pánové!

V § 157 Ústavy 9. května 1948 je definováno lidové družstvo takto: "Lidová družstva jsou sdružení pracujících k společné činnosti, jejichž účelem je zvýšit životní úroveň členů i ostatního pracujícího lidu, nikoli však dosáhnout co nejvyššího zisku z vloženého kapitálu."

Vládní návrh zákona o jednotných zemědělských družstvech který právě projednáváme, je vlastně praktickým prováděním citovaného ustanovení ústavy. Tento zákon právě umožní zřizování takových lidových družstev ve smyslu ústavy. Zákonem je to také výslovně vyjádřeno ustanovením: "Jednotná zemědělská družstva jsou lidovými družstvy podle § 157 ústavy."

Je opravdu potěšitelné, že právě tato zemědělská družstva budou prvními, která nebudou již zřizována podle starého družstevního zákona z r. 1873 v českých zemích a podle zákona z r. 1875 na Slovensku, nýbrž podle tohoto nového zákona o jednotných zemědělských družstvech jednotně na celém území republiky.