Dávam slovo prvému rečníkovi, pánu posl. dr Roháľ-Iľkivovi.

Posl. dr Roháľ-Iľkiv: Slávna snemovňa!

Februárové víťazstvo nášho pracujúceho ľudu pred rokom zabezpečilo nám pokojné napredovanie k socializmu vo všetkých smeroch. Február 1948 znamenal ohromný prelom i v našom družstevníctve. Naše československé družstevníctvo má veľkú tradíciu. Tri mesiace po založení chýrneho rochdalského potravného družstva v Anglicku založil Sám. Jurkovič vo februári 1945 Gazdovský spolok v Sobotišti na Slovensku. Hlavným úkolom tohto spolku bolo prijímať úspory od vkladateľov a poskytovať pôžičky pri 6 % úrokomere. Na vtedajšiu dobu. kedy neobmedzene kvitlo úžerníctvo, 6 %ný úrokomer bol významnou pomocou drobnému roľníctvu.

Myšlienka družstevnej svojpomoci v našich zemiach začala sa veľmi rýchlo rozširovať. Zakladali sa úverné družstvá, potravné družstvá a družstvá iných typov. Aké ciele sledovali tieto prvé družstvá? Iste nie hromadenie ziskov. Hlavným motívom zakladania družstiev bola snaha pomôcť vykorisťovaným, sociálne motívy ďaleko prevyšovali nad ostatnými. Družstvo malo byť nástrojom boja proti hospodárskemu vykorisťovaniu, proti úžere. Starí družstevníci (Robert Owen) fantazírovali o možnosti pokojného pretvorenia vtedajšej spoločnosti pomocou družstevného socializmu bez triedneho boja, bez nutnosti dobytia politickej moci robotníckou triedou, bez nutnosti strhnutia panstva, triedy vykorisťovateľov.

Historické skutočnosti dokázali, že takéto pojatie družstevného socializmu zostalo len čírou fantáziou. Buržoázia akonáhle sa dostala k moci v štáte, okamžite zmocnila sa i tohto nástroja vykorisťovaných v ich boji proti vykorisťovateľom. Máme v tomto smere názorné príklady z prvej Československej republiky. Naše družstevné organizácie, centrály, jednotlivé družstvá dostali sa do rúk buržoázie, ktorá sa postarala veľmi rýchlo o "očistenie" nášho družstevníctva od sociálnych cieľov. Hlavným úkolom novodobých družstevníkov bolo zhromažďovať zisky, vytvoriť z družstevníctva hospodársko-politickú mocenskú bázu buržoáznej redakcie.

Len si spomeňme na neďalekú minulosť, keď vaše rozhodujúce družstevné organizácie boli uverene ovládané agrárnou stranou a do februára minulého roku Demokratickou stranou. Pochopiteľne, že o také družstevníctvo náš robotník a najmä drobný a stredný roľník nemal osobitný záujem.

Februárové udalosti znamenali významný medzník v ďalšom vývoji nášho družstevníctva. Nie je tomu tak dávno, čo sme odhlasovali zákon o Ústrednej rade družstiev, o ľudovom peňažníctve, o Ústredí pre hospodárenie poľnohospodárskymi výrobkami, o veľkodistribučnom podniku, a teraz máme prijať vládny návrh zákona o jednotných poľnohospodárskych družstvách. Týmito zákonmi budeme mať hrubých rysoch vybudovaný organizačný systém nášho družstevníctva v danom období a našej ceste k socializmu.

V tomto novom družstevnom systéme bude organizačná, revízna a ideová činnosť oddelená od činnosti obchodnej. Pre prvú činnosť bola vytvorená Ústredná rada družstiev, na Slovenku Slovenská rada družstiev. Pokiaľ ide o obchodnú činnosť, začína pracovať Ústredie pre hospodárenie s poľnohospodárskymi výrobkami, na Slovensku Družstvo pre hospodárenie poľnohospodárskymi výrobkami, ktoré má na starosti výkup všetkých poľnohospodárskych výrobkov od producenta - nášho roľníka. Toto družstvo bude mať svoje krajské a okresné orgány. Je to veľké nóvum oproti minulosti, tety výkupné organizácie zriaďoval svoje presné jednotky len tam, kde pre to boli ziskové predpoklady. Toto ústredie, poťažne družstvo, bude sa starať tiež o krytie rôznych potrieb roľníka, ako hnojivá, osivo, semená, siativá, hospodárske stroje a pod.

Distribúciu požívatín, potravín a iných podobných článkov má na starosti veľkodistribučný podnik, ktorý organizuje oblastnú sieť kladov a okresných rozdeľovní, odkiaľ zásobuje spomenutými tovarmi družstevný a súkromný maloobchod.

Vybudovali sme tiež sieť ľudového peňažníctva od dedinských úmerných družstiev cez okresné pokladnice a sporiteľne až k ľudovému peňažnému ústrediu.

Prerokovaný návrh zákona o jednotnom poľnohospodárskom družstve prinesie jasno a odstráni doterajšiu roztrieštenosť v družstevníctve na dedine. Okrem úverných a potravných družstiev, ktoré zostanú zachované, stretávame s na dedine s najrozličnejšími typmi ďalších družstiev, s družstvami strojnými, chovateľskými, hydinárskymi, ovocinársko-zeleninárskymi, včelárskymi, rybárskymi a pod. Často jeden roľník zastával funkcie i vo viacerých družstvách a jeho práca v týchto družstvách bola často povahy viac-menej formálnej. Hlavným účelom nového zákona je odstrániť túto organizačnú roztrieštenosť a získať drobného a stredného roľníka pre družstevnú myšlienku. Nezabúdajme v tejto súvislosti na slová Lenina o tom, že pri vzraste socialistického priemyslu prostý vzrast družstevníctva, kooperácie je totožný so vzrastom socializmu. Naša snaha o vybudovanie socializmu nesmie sa obmedzovať len na priemysel, distribúciu - na mesto, ale aj na poľnohospodársku výrobu - na dedinu.

Stalin v januári 1926 pranierujúc chyby tzv. novej opozície, ktorá neverila v možnosť výstavby socialistickej spoločnosti silami Sovietskeho zväzu, hovorí o roľníckom hospodárstve ako o hospodárstve nekapitalistickom: ..... roľnícke hospodárstvo - ak berieme do úvahy absolútnu väčšinu roľníckych hospodárstiev - je hospodárstvom malotovárným. A čo to je malotovárne roľnícke hospodárstvo? To je hospodárstvo stojace na rázcestí medzi kapitalizmom a socializmom. Toto môže sa rozvíjať ako v smere ku kapitalizmu, tak i v smere k socializmu.

Naša vláda, náš parlament prijatím spomenutých zákonov o novej organizácii nášho družstevníctva zámerne vytvárajú predpoklady, aby i naša dedina v ďalšom vývoji vzala kurz k socializmu. V tomto smere pripadne veľmi vážny úkol jednotnému družstvu na dedine.

Predmetom činnosti jednotného družstva bude najmä sceľovanie pôdy, mechanizácia poľnohospodárskej práce, súčinnosť pri určovaní výrobných úkolov v poľnohospodárstve, pri výrobnej kontraktácií, súčinnosť pri určovaní poľnohospodárskych dodávok pri dodávkovej kontraktácii, účasť pri výkupoch poľnohospodárskych výrobkov, pri opatrovaní poľnohospodárskych potrieb, starostlivosť o zveľadenie rastlinnej a živočíšnej výroby, starosť o zvyšovanie kultúrnej a sociálnej úrovne dediny a pod.

Činnosť družstva môže sa vzťahovať i na nečlenov.

Z nadhodených bodov je zrejmý široký a dôležitý odbor pôsobnosti jednotného dedinského družstva.

Pokiaľ ide o Slovensko, bude mať jednotné družstvo historický úkol: vyriešiť problém rozdrobenosti pôdy na slovenskej dedine; to, čo sa nepodarilo vyriešiť maďarskej vláde, prvej ČSR, predfebruárovej republike, má sa vyriešiť teraz, po februári. Podľa údajov Povereníctva pôdohospodárstva a pozemkovej reformy o stave a potrebe sceľovania na Slovensku je od r. 1908, kedy vyšiel zákonný článok XXXIX o komasácii, až podnes situácia v tomto smere nasledovná:

1443 obcí vo výmere 2,068.607 ha nutne potrebuje previesť komasáciu. Z toho v 100 obciach bola komasácia už prevedená, bolo scelených len asi 153.165 ha. V 65 obciach je komasácia započatá, v 61 obciach podala sa žiadosť o komasáciu. Tieto cifry sú najvýmluvnejším svedectvom o tom, že doterajší stav je neudržateľný. Roľníci nemali zrejme záujem o komasáciu pri platnosti starých zákonov preto, lebo pri tomto komasačnom pokračovaní išlo o súdne pokračovanie, ktoré bolo zdĺhavé a nákladné. Pokusy o nápravu sa diali za prvej republiky, za tzv. Slovenského štátu i po oslobodení. V r. 1947 bol odhlasovaný v rámci známych Ďurišových zákonov nový sceľovací zákon. K tomuto zákonu dosiaľ nevyšlo potrebné vykonávacie nariadenie, takže na Slovensku až do r. 1947 sa komasácia uskutočňovala podľa starých predpisov a na podklade nového zákona bola započatá práca len v ojedinelých prípadoch.

Február 1948 dáva predpoklady pre vyriešenie í tohto významného úkolu. Pokiaľ ide o mechanizáciu, k dnešnému dňu máme podľa dát slovenskej rady družstiev 623 samostatných strojových družstiev a 163 strojných odborov pri nepeňažných družstvách, spolu 786 strojných družstiev. Väčšina strojných družstiev je vybavená priemerne jedným, dvoma traktormi, pluhmi, vlečkami a inými hospodárskymi strojmi. Družstvá vlastnia tieto stroje: 756 traktorov, 293 vlečných vozov, 101 samoviazačov, 104 obilných kosačiek, 419 trávnych kosačiek, 611 pluhov. O ostatných strojoch niet presných štatistických dát.

Zakladacia činnosť, pokiaľ ide o strojné družstvá, bola spomalená nedostatkom niektorých strojov, najmä menších traktorov v sile 25-35 HP. Spomenuté strojné družstvá v zmysle navrhovaného zákona prejdú do jednotného dedinského družstva. Päťročný plán, pokiaľ ide o mechanizáciu pôdohospodárskej výroby, dáva našej dedine veľké perspektívy.

Práve v týchto dňoch sme svedkami živej činnosti na našich dedinách pri uzatváraní výrobných a dodávkových zmlúv. Nechceme našim roľníkom bezducho diktovať, čo majú odovzdať, naopak chceme ich získať k zámernému plánovaniu vo výrobe a pre dobrovoľné dodávky na podklade zmluvnom. Nášmu roľníkovi sa neukladajú len povinnosti pokiaľ ide o výrobu a dodávku, ale naše družstevné organizácie berú na seba záväzok odkúpiť jeho výrobky a napomáhať mu pri zaobstarávaní jeho potrieb. Nové jednotné družstvo bude mať v tomto smere vďačné pole pôsobnosti.

Naša vláda očistená od predstaviteľov reakcie prevzala v svojom programovom prehlásení zo dňa 17. júna m. r. záväzok umožniť zjednotenie a zjednodušenie poľnohospodárskeho družstevníctva. Predmetným návrhom zákona o jednotnom družstve, ako aj spomenutými zákonmi o organizácií družstevníctva u nás naša vláda najlepšie dokázala, že programy nielen prijíma, ale ich aj dôsledne a starostlivo uskutočňuje. Komunistická strana Československa víta zákon o jednotnom poľnohospodárskom družstve ako významný medzník vývoja našej dediny k socializmu a bude radostne zaň hlasovať.

Podpredseda Komzala: Ďaľším rečníkom je pán posl. Sedlák. Dávam mu slovo.

Posl. Sedlák: Slavné Národní shromáždění!

Projednávaný zákon o jednotném zemědělském družstvu poskytuje mi příležitost k účasti na této debatě a tu chci především zdůraznit, že jde o zákonné opatření, které pronikavě zasáhne do života naší vesnice.

Klady zákona správně hodnotí důvodová zpráva a já chci jenom zdůraznit, že opravdu bylo neekonomické budovat na jednotlivých vesnicích celou řadu družstev, pracně shánět jejich činovnický sbor a při tom všechna tato družstva zatěžovat celou řadou právnických norem, které nebyly doprovázeny jen finančními náklady, ale zatěžovaly také státní administrativu, a to především společenstevní rejstřík obchodních soudů a oznamovací rubriku Úředního listu, nehledě ani k zbytečnému zatěžování evidence a administrativy Ústřední rady družstev.

Všechny tyto nedostatky osnova o jednotném zemědělském družstvu odstraňuje. Tím však nikterak nesmí býti rozuměno, že projednávaná osnova nemá jiného významu. Spatřujeme hlavní význam osnovy v tom, že mimo mechanické soustředění existujících družstev bude očišťující akcí kooperativní myšlenky a skutečnou základnou pro její pravý rozkvět. Jednotné zemědělské družstvo bude v budoucnosti základnou zemědělského pokroku na vesnicí. Bude to základna ryze demokratická, poněvadž zákon počítá s dobrovolným členstvím, takže jednotné družstvo soustředí jen členy mající skutečně zájem o práci družstevní a z této skutečnosti bude čerpati sílu a rozhodnost k rychlému a úspěšnému provádění svých úkolů. Tato dobrovolnost členství nikterak však nezpůsobí, že by značnější část zájemců zůstala mimo družstvo, protože už samo scelování pozemků a mechanizace, které jsou prvními a hlavními úkoly jednotného zemědělského družstva, bude působiti k tomu, že každý zemědělec uzná za prospěšné, aby se stal řádným členem družstva. Je v zájmu věci, aby období přípravného výboru bylo co nejkratší, aby nebylo protahováno na léta, jak tomu bylo pří Jednotném svazu českých zemědělců, a aby bylo proto co nejdříve nahrazeno řádně zvolenými orgány družstva.

Zdar jednotného družstva bude značně závislý na duchu, kterým bude družstvo ovládáno, a tu nutno říci, že ze samého poslání družstva vyplývá nutnost naprosto objektivního postupu. Proto orgány družstva musí se těšiti důvěře celé vesnice, činovníky družstva musí být občané nejen odborně zdatní, ale i charakterově bezvadní, protože orgány družstva budou rozhodovat o celé řadě otázek životní důležitostí pro každého zemědělce. Samo scelování půdy bude zkušebním kamenem, zda orgány družstva jsou na výši doby, a tu vyslovuji přání, aby orgány družstva vždy byly pamětliví toho, že jejich úkolem je budovati nejen hmotné, ale i mravní předpoklady plného tvůrčího rozvinutí sil naší vesnice.

Dobře fungující družstvo bude významným pomocníkem každého pracujícího zemědělce, ale bude také za jistých okolností účinnou složkou plánovaného hospodaření. Domnívám se totiž, že letos po prvé zavedený systém výrobních smluv bude možno za pomoci jednotného družstva zdokonalovati, a to tím způsobem, že v průběhu roku provedou družstva soupis toho, co jejich členové míní příštího roku pěstovati, a tímto způsobem získají ministerstva zemědělství i výživy přehled o situaci v celém státě. Na centrálním úřadě pak už jen bude porovnati výsledek plánu opatřeného od jednotných družstev s plánem pětiletky a po korekturách, které by se ukázaly nutnými se zřetelem na potřebu dosáhnout stavu předepsaného pětiletkou, bude možno přikročiti k podpisu výrobních a dodávkových smluv. Nelze tvrditi, ale možno předpokládati, že funkce jednotných zemědělských družstev bude míti takové hospodářské důsledky, že se shledá, že v nich byla nalezena ona vyšší forma zemědělské výroby, o které se u nás již tak dlouho mluví. Vše bude záležet na tom, zda tímto zákonem sledovaný universální zemědělský kooperativ dokáže odstranit produkční slabiny zemědělské malodržby a zda dokáže podstatně přispěti k zvýšení produktivity práce a tím i ke zvýšení životní úrovně našeho zemědělského lidu.

Zásah jednotného družstva do struktury zemědělské výroby bude nesporně značný a neprojeví se plně v letošním roce. Tato akce bude vyžadovati času, aby se vžila, aby se rozvinula, aby se prohloubila, a proto je nutno, aby po zavedení jednotného družstva byla vesnice ponechána v klidu za tím účelem, aby bylo možno právně a finančně dokončiti probíhající reformy pozemkové držby.

Při aktivování jednotného družstva bude nutno dáti bedlivý pozor na to, aby se neztratila dosavadní odborná zdatnost, kterou se vyznamenávala dosavadní speciální družstva. Je to nutno z toho důvodu, že dosavadní družstva dobytkářská, vlnařská, ovocnická a jiná se dopracovala vysoké úrovně odborné; většinou pracovala na území větším než je jedna obec. Tato družstva mají zvláštní odborná zařízení, mnohdy i vlastní zaměstnance a je proto nutno, aby všechny důležité problémy byly řešeny s náležitou pečlivostí a prozíravostí. (Předsednictví převzal místopředseda Richter.)

Vybudování hodnot, o nichž mluvím, stálo mnoho práce a vyžadovalo mnoha obětí, mnohdy i několika generací. Je tedy v zájmu zemědělského pokroku, v zájmu zdárného vývoje zemědělského družstevnictví do budoucnosti, aby se podařilo hladce a beze ztrát dosavadní hodnoty odborného zemědělského družstevnictví převésti do nových zemědělských jednotných družstev.

Poněvadž pak v budoucnosti bude míti každý zemědělec v jednotném družstvu podstatnou část svého majetku, hlavně podíly na nejdůležitějších zemědělských strojích, je žádoucí, aby stanovy a předpisy o způsobu hospodaření braly na tuto skutečnost dostatečný zřetel. Velmi by posloužilo věci, kdyby Ústřední rada družstev dala stanovy před jejich vyhlášením k posouzení široké obci zemědělských družstevníků, aby se tím mase družstevníků dostalo možnosti obsah stanov prodiskutovati a činiti k nim své připomínky. Tímto postupem by se dosáhlo stanov vyšlých skutečně z vůle lidu a schopných zaručiti zdar tohoto dalekosáhlého družstevního díla, kterým nesporně jednotná zemědělská družstva budou.

Cítím se konečně povinen prohlásiti s tohoto místa, že celá konstrukce projednávané osnovy ničím nenaznačuje a proto také nijak neznamená, že jednotná zemědělská družstva jsou kolektivizací zemědělské výroby. Zákon o jednotných zemědělských družstvech nedotýká se ani v nejmenším dosavadního vlastnického práva, a ani v oprávnění družstva prováděti scelování půdy není toto právo dotčeno, protože zákon o scelování půdy zde máme již od 21. března loňského roku a celý rozdíl je v tom, že pro scelování není třeba zakládati zvláštní družstvo, nýbrž že scelování může prováděti jednotné družstvo zemědělské. Dosavadní právní poměr k půdě není tedy dotčen a novou úpravou sleduje se jen urychlení a zlevnění scelovací akce, proti čemuž nemůže býti námitek. Tím však není řečeno, že i v budoucnosti zůstane při dosavadním stavu. Jsme státem lidově demokratickým a provádíme přestavbu společenského řádu směrem k socialismu. Nositelem těchto snah je dělnictvo a jemu po boku stojí drobní a střední zemědělci. Jednotné zemědělské družstvo však není nástrojem socializace, je nástrojem zvelebení zemědělské produkce, a proto z členství v družstvu není nikdo vylučován. Jeho členem může býti každý zemědělec bez ohledu na výměru svého pozemkového majetku, a poněvadž jednotné družstvo bude ovládáno duchem pravé demokracie, budou v něm různé velikostní skupiny zastoupeny podle své početnosti v obcí. To je také zásada ledové demokracie a proto ani po této stránce nepřináší osnova žádné převratné změny. Taková je skutečnost a celá zemědělská veřejnost také takto poslání jednotných družstev chápe.