Místopředsedové Komzala, dr Polanský, dr Procházka, Richter, Valo, V. David, Žiak.

Zapisovatelé Synková, Török.

Členové vlády: ministři dr Čepička dr Neuman.

206 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstkové dr Ramajzl, dr Rattinger.

1. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona (tisk 216) o jednotných zemědělských družstvech (tisk 229 ).

2. Zpráva výboru branného a bezpečnostního a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 211) o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům (tisk 233).

3. Zpráva výborů zahraničního a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 210) o cestovních pasech (tisk 235).

4. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 204) o úpravě právních poměrů některých veřejných zaměstnanců a příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, kteří zůstali v době nesvobody na území Československé republiky obsazeném cizí mocí (tisk 231).

5. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 206) o minimálních veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platech a o změně některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby, jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance (tisk 236).

6. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 203), kterým se mění předpisy o uznání rozhodnutí v manželských věcech, vydaných soudy nebo úřady v cizině, v oblasti československého právního řádu (tisk 226)

7. Zpráva výborů zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 221), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o vzájemných právních stycích ve věcech občanských i trestních, podepsaná ve Varšavě dne 21. ledna 1949 (tisk 225).

8. Zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického k vládnímu návrhu zákona (tisk 208) o Státním zdravotnickém ústavu (tisk 224)

Podpredseda Komzala (zvoní): Zahajujem 26. schôdzu Národného zhromaždenia.

Dovolenku podľa ods. 1 § 4 rokov. poriadku dal som na dnešnú schôdzu posl. Malíkovi, Hodinovej, Pfeiferovej, Kaďůrkovi, dr Trávníčkovi, Synkovej, Pšeničkovi, Kubánkovi, Netušilovej, Juhovi, Lad. Blahovi, Šimonkovej, Štěpánkovi, Klíchovi, Zmrhalovi; na dnešnú a včerajšiu schôdzu posl. Janulíkovi, Kleinovi, Slánskemu, Zuzaňákovi, Jos. Pospíšilovi, Danieličovi, Mjartanovi, Bašťovanskému.

Posl. Jirásek žiada o udelenie ďalšej zdravotnej dovolenej na dobu 5 týždňov. Lekárske vysvedčenie predložil.

Posl. Kišová žiada o udelenie zdravotnej dovolenej na dobu 3 mesiacov. Lekárske vysvedčenie predložila.

Navrhujem udelenie týchto dovolených.

Kto s týmto návrhom súhlasí, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Dovolené sa udeľujú.

Oznamujem, že predseda vlády oznámil listom zo dňa 1. februára 1949, č. r. 300.342/49, že vláda odvoláva návrh zákona o hlásení pobytu, predložený NS listom zo dňa 1. júla 1948, č. r. 302.934/48 (tlač 19); tento návrh bol nahradený návrhom zákona o hlásení obyvateľstva a o povoľovaní pobytu cudzincom (tlač 211).

Ministerstvo vnútra oznámilo listom zo dňa 19. februára 1949, Zn. 214/12-17/2-1949-I/5, že povoláva na uprázdnený poslanecký mandát za rezignovavšieho posl. Horvátha posl. Pavla Valehracha.

Ďalej oznámilo Ministerstvo vnútra listom zo dňa 21. februára 1949, Zn. 214/12-21/2- 1949-I/5, že povoláva na uprázdnený poslanecký mandát za rezignovavšieho posl. dr Vaška posl. JUDr. Stanislava Paláta.

Do dnešnej schôdze dostavil sa posl. dr Stanislav Palát.

Pretože predtým podľa § 5 rok. poriadku v kancelárii snemovne podpísal sľubovaniu formulu, pristúpime ku sľubu podľa § 42 ústavy a § 5 rok. por. tým spôsobom, že prečítaná bude ústavou predpísaná formula sľubovania, pán posl. dr Palátku ku mne pristúpi a vykoná sľub podaním ruky a slovom "sľubujem".

Žiadam o prečítanie sľubovanej formuly a pána posl. dr Paláta žiadam, aby pristúpil ku mne vykonať sľub. (Poslanci povstávajú.)

Gen. tajemník NS Kováčik (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat zákony a svůj mandát vykonávat podle nejlepšího vědomí a svědomí ku prospěchu lidu a státu."

Posl. dr Palát (podávaje místopředsedovi Komzalovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedajú.)

Podpredseda Komzala: Pristúpime k prerokovaniu prvého odseku poriadku, ktorým je

1. Zpráva výboru zemedelského k vládnemu návrhu zákona (tlač 216) o jednotných zemedelských družstvách (tlač 229).

Zpravodajcom je posl. Volavka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Volavka: Pane místopředsedo, dámy a pánové!

Zemědělský výbor Národního shromáždění projednal a schválil ve své poslední schůzi návrh zákona o jednotných zemědělských družstvech. Po zákonu o mechanisačním ústředí, po zákonu o Ústřední radě družstev a po provedení organizace výrobních a dodávkových smluv je to v poslední době další veliký zákon naší pracující vesnice.

Zemědělský výbor jednomyslně zhodnotil návrh zákona o jednotných zemědělských družstvech jako další velikou pomoc našim zemědělcům, jako zákon, který směřuje k úplné demokratizací našeho zemědělského družstevnictví, který dává vesnická družstva do služeb lidu tak, jak to bylo v programu našich lidových průkopníků a zakladatelů našeho družstevnictví. Zemědělský výbor provedl také bilanci dosavadního vývoje našeho družstevnictví a v debatě zhodnotí rolničtí poslanci veliký význam dnešního zákona. Jenom několika slovy chci připomenout, jaký význam opravdu tento zákon má.

Jak vznikalo naše družstevnictví v 60. letech a na počátku tohoto století? Družstva vznikala jako obrana drobného a středního vesnického lidu proti různým formám kapitalistického útlaku; tak proti úvěrní nebo velkoobchodní lichvě vznikaly Kampeličky a družstva výkupní nebo nákupní nebo jako pomoc zemědělcům při budování a zvelebování zemědělských závodů různá jiná vesnická družstva.

Kampeličky vznikaly v několika obcích jako obrana drobných rolníků proti vysokým úrokům a peněžní lichvě. Ale co jsme nakonec viděli ve vývoji kapitalistického zemědělství několika posledních desítek let? Jejich peněžní ústředí se stalo velkou finanční základnou a bankou, kde agrární statkáři a finančníci používali úvěrů stažených do centrál ke kupování zbrojovek a ke kapitalistickým obchodům, a zemědělský úvěr nesloužil drobným a středním rolníkům, nesloužil společnosti, nýbrž nakonec sloužil ziskům jednotlivců.

Skladištní a hospodářská družstva, původně obranný prostředek proti velkoobchodní lichvě, ve svém posledním stadiu - Agrosol, Moragro, Kooperativa s Ústřední jednotou hospodářských družstev a s Agrární a Moravskou bankou - vytvářela velký finanční koncern, který v konkurenčním boji často bojoval s kapitalistickými zájmy koncernu Živnobanky. Feierabend, jak víme, nakonec z těchto peněz, nastřádaných od rolníků, založil společnost "českých občanů" pro obchod s činžáky a parcelami v Berlíně.

Víme, jak vznikaly cukrovary: jako obranný prostředek proti cukerným kartelům; jsou známa slova z roku 1905, kdy byl cukerní kartel prohlašován za hydru a nepřítele zemědělců. A za několik desítek let jsme viděli velký obrat v celé agrární politice, obrat od rolnické strany ke straně finančního kapitálu, a právě koncern Stoupalův a ostatní byly mohutnou silou cukerného kartelu, který nakonec platil rolníkům 12 Kč za 1 q řepy, zatím co rolníci a ostatní spotřebitelé kupovali cukr za 6,30 Kč. Je známa historie t. zv. Stoupalova hodonínského koncernu. Rolníci původně s vypětím a s obětmi zakládali své rolnické cukrovary - a v poslední fázi byli zbaveni členství a vůbec majetku těchto cukrovarů a Stoupal bez vědomí rolníků při obchodech s nacisty a s hitlerovci prodal celý cukerní koncern známé německé nacistické vídeňské cukerní společnosti.

Historie družstevních lihovarů a lihu vůbec je smutně známá, poněvadž byla opletena těmi nejhnusnějšími korupčními známými "špiritusovými aférami".

Ale podívejme se do vesnic. Strojní družstva byla i v dřívějších dobách zakládána, ale bylo to jen několik největších jedinců a statkářů, vesnických boháčů, kteří dostávali subvence na stroje, se kterými si hospodařilo několik lidí. Víme, že ještě v poslední době po roce 1945 se nám snažili statkáři a vesničtí boháči obchvátit našich 6000 strojních vesnických družstev a využít mechanizace - velkého díla lidově demokratické republiky - ve svůj prospěch.

Jak to vypadalo s melioračními družstvy? Nemusím tu chodit daleko. Tak na př. v mé obci se před lety prováděla meliorace, ale tak, že dva tři statkáři na vsi, kteří hostili úředníky a inženýry, kteří vypracovávali plán, nakonec měli ze svého suchopáru po melioraci krásné louky, zatím co my a ostatní sousedi jsme měli z poměrně slušných luk nakonec suchopáry, poněvadž nám nová meliorace vzala spodní vodu.

Není třeba připomínat, proč se v dřívějších dobách scelilo jen několik obcí. Rolníci totiž za takových podmínek, za jakých se dříve scelovalo, prostě scelovat nechtěli. Víme, že na Moravě v dřívějších dobách docházelo při scelování doslova ke vzpourám drobných a středních rolníků, poněvadž se scelovalo tak, že na tom vydělalo několik místních statkářů a vesnických boháčů na účet ostatní pracující vesnice. Víme, jak rolníci častokrát v dřívějších dobách naříkali na zemědělská družstva, na mlékárny, ačkoliv právě Kampelík a ostatní zakladatelé zemědělského družstevnictví chtěli družstvy pomáhat rolníkům, družstvo mělo uskutečňovat Kampelíkovo heslo: "Co jednomu nemožno, všem dohromady snadno".

Po našem osvobození slavnou Rudou armádou, jejíhož 31. výročí právě vzpomínáme, po roce 1945, dochází pozvolna k obratu i v celém našem zemědělském družstevnictví. Snažíme se odčiniti staré nešvary a křivdy, často kapitalistický charakter jednotlivých zemědělských družstev, a vy všichni víte, že jsme v zemědělském družstevnictví sváděli těžké boje s feierabendovci a s celou reakcí a že teprve náš slavný únor nám vytvořil předpoklady, abychom vrátili zemědělské družstevnictví původnímu poslání, t. j. aby sloužilo zemědělskému lidu a bylo skutečnou pákou jeho budovatelského díla a rozvoje našeho zemědělství.

Zákon o Ústřední radě družstev, zákon o Ústředí pro výkup zemědělských výrobků a nyní zákon o jednotných zemědělských družstvech znamená konec této staré kapitalistické etapy vývoje zemědělského družstevnictví, znamená jeho demokratizaci, a zemědělské družstevnictví přechází do rukou drobných a středních rolníků, do služeb výstavby a rekonstrukce našeho hospodářství, do služeb našeho pětiletého plánu.

Jak se dnes buduje celá struktura našeho zdemokratizovaného zemědělského družstevnictví?

První skupinu tvoří úvěrní družstva, Kampeličky, a ta jsou zapojena do organizace celého našeho peněžnictví přímo a budou sloužit našemu drobnému a střednímu rolnictvu levným úvěrem při budování naší vesnice. Kampeličky nejsou zapojeny do jednotného vesnického družstva. Druhou skupinu tvoří výkupní a nákupní družstva a konečně i družstva konsumní, která z administrativních, technických a jiných hospodářských důvodů již dříve byla organizována v širším okresním měřítku. Tato družstva jsou hlavními oporami nově organisované distribuce v našem zemědělství, ve výkupu zemědělských výrobků a nákupu zemědělských potřeb. Jejich činnost v obci může mít nakonec vždycky ráz jen filiální. Třetí skupinu družstev tvořila naše nejrůznější družstva, roztříštěná a rozdělená po celé vesnici. Jsou to strojní družstva, družstva elektrárenská, meliorační, chovatelská, dobytkářská, drůbežnická, včelařská, zelinářská, ovocnářská, vinařská, ovocnářsko-vinařská, semenářská, šlechtitelská, rybářská, různá mlýnská a pekárenská družstva, družstevní prádelny, družstva vodovodní, lihovarská, kulturní - a myslím, že nejsem ještě ani s celým tím výpočtem u konce. Sami rolníci chápali, že tato roztříštěnost družstev je brzdou dobré družstevní práce na vesnici, a proto již dávno na vesnících volali po sjednocení těchto místních zemědělských družstev.

Co je účelem dnešního našeho zákona? Je to předně sloučení všech těchto zemědělských družstev v obci v jednotné zemědělské družstvo, které bude demokraticky vedeno především drobnými a středními rolníky a které bude odstraňovat staré dědictví z kapitalistické éry v našem družstevnictví.

Co je úkolem jednotného zemědělského družstva? Zákon nám jasně říká, že členové jednotného vesnického družstva budou pečovat o strojový park, který mají v obci. Víme, že je to jeden z velkých úkolů našeho jednotného zemědělského družstva. Koncem pětiletky budeme mít 45.000 traktorů a k tomu nové garnitury ostatních strojů. Na jeden traktor nám připadne 125 ha orné půdy, to znamená, že Československo bude jedním ze států, které mají největší materiálně technickou základnu na vsi. Jde o to, abychom pečovali o údržbu těchto strojů a o jich uskladnění a za druhé o to, abychom ve spolupráci se státními traktorovými stanicemi využili co možná nejlépe všech zemědělských strojů. A o to má pečovat jednotné zemědělské družstvo.

Za druhé: my víme, že důkladné využití strojů nakonec není možné bez scelování, a proto scelování podle opraveného scelovacího zákona bude druhým hlavním úkolem jednotného zemědělského družstva.

A konečně třetím úkolem je, aby zemědělské družstvo pečovalo o plnění výrobních a dodávkových plánů, o plnění pětiletky, o zvelebování a zejména aby zvyšovalo produktivitu práce na vsi, zvyšovalo nám výrobnost rolníkovy práce, poněvadž to je nakonec základna, ze které teprve je možno budovat lepší životní úroveň naší vesnice.

Konečně družstva budou pečovat o zjednodušení a ulehčení práce naší rolnické ženy, budou pomáhat i naší vesnické mládeži a budou plnit velký nový kulturní program na vsi. Jednotná vesnická zemědělská družstva budou zapojena do celkové družstevní organizace a budou součástí Ústřední rady družstev a v Ústřední radě družstev budou tvořit samostatný odbor. Zemědělský výbor, který projednal a zhodnotil tento zákon, doporučuje jej k přijetí s malými změnami, které byly již uvedeny ve zprávě zemědělského výboru. Zákon o jednotných zemědělských družstvech znamená další velikou pomoc našemu zemědělskému lidu. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): K tejto veci sú prihlásení rečníci, zahájim preto rozpravu.

Rečníkmi sú: posl. dr Roháľ-Iľkiv, Sedlák, Fr. Dvořák, Ant. Vlasák, Borovský.