Události minulého roku skvěle potvrdily správnost našeho přesvědčení, že tábor míru a demokracie je mohutnější než imperialistický, že náš tábor je nepřemožitelný. Tyto události potvrdily a potvrzují znovu naše přesvědčení, založené na marx - leninské analyse situace, že válečným štváčům se nepodaří strhnout svět do třetí světové války. Opakujeme znovu s presidentem republiky Klementem Gottwaldem jeho slova, že všechno nasvědčuje tomu, že taková válka nebude v dohledné době, a kdyby přece jenom někdy byla, nepochybuji, že Československo nebude na straně těch, kteří prohrávají, nýbrž na straně těch, kteří vyhrávají. (Potlesk.)

Toto naše přesvědčeni bylo v poslední době znovu potvrzeno významnými kroky, které vláda Sovětského svazu učinila pro upevnění míru a pro odhalení podněcovatelů války. Mám na mysli prohlášení sovětské vlády k projektu t. zv. severoatlantického bloku, jakož i výstrahu, která byla v těchto dnech dána norské vládě, jež, ač její země je sousedem Sovětského svazu, se snaží vtáhnout skandinávské země do účasti na tomto útočném paktu. Mám však zejména na mysli nedávný interview generalissima Stalina, jeho odpovědi na otázky ředitele americké tiskové kanceláře International News Service. Tato odpověď Stalinova, tato přímá výzva k míru přišla ve chvíli, kdy z Ameriky přišlo hlášení, že tam byla objevena atomová puma s ještě dalekosáhlejšími a ničivějšími následky. Odpověď generalissima Stalina ukazuje národům celého světa, že sovětská vláda je ochotna dohodnout se s vládou Spojených států na společném prohlášení, které by potvrdilo, že žádná z obou vlád nemá v úmyslu vstoupit do války proti druhé straně. Stalinova odpověď ukazuje, že vláda Sovětského svazu je ochotna učinit s vládou Spojených států společná opatření k uskutečnění mírového paktu cestou postupného odzbrojení, že je dále ochotna odstranit, za jistých podmínek ovšem, sporné ohnisko v otázce Německa a Berlína. Tím je západním mocnostem dána nová příležitost, aby ne slovy, nýbrž činy přispěly k odstranění rozporů, které samy vyvolaly, a projevily tak ochotu k dohodě se Sovětským svazem k odstranění napětí ve světě, za něž samy nesou odpovědnost.

Celý svět bude mít nyní příležitost vidět, kdo je skutečně pro mír a kdo podněcuje k válce. Znemožnění této mírové nabídky se strany západních mocností bude znamenat, že před celým světovým veřejným míněním budou odhaleny jako původci atmosféry, která i vyvolává mezinárodní napětí, vlády západních států a plná odpovědnost za to na ně dolehne.

Zabezpečování naší republiky, paní a pánové, boj proti válečnému štvaní a úsilí o trvalý mír - toť přední úkol naší zahraniční politiky i nadále. Československo je a zůstane členem obrovského mírumilovného tábora vedeného Sovětským svazem a je hrdé na to, že může v rámci svých sil přispět v boji za mír a svobodu světa. Naše únorové vítězství z minulého roku posílilo náš stát vnitřně i zahraničně. Dali jsme se na cestu k socialismu, a socialismus - toť mír. A jestliže tam za oceánem sní šílení dobrodruzi o atomovém věku, který by udržoval svět v napětí a hrůze, pak se plně připojujeme k hlasu, který před několika dny zazněl z Moskvy: Nikoliv! Dvacáté století nebude stoletím atomového imperialismu, nebude stoletím imperialistické atomové hrůzy, ale bude to století socialismu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Posledním řečníkem je p. posl. Vandrovec. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Vandrovec: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Rozpočtová debata včera i dnes prokazuje, že naše posl. sněmovna, náš parlament mimo své ostatní úkoly se stává širokým lidovým kontrolním orgánem. Dolů i nahoru. Je proto jen samozřejmé, že zvláštní pozornost jest věnována také naší vlastní státní správě. Kolega posl. Nový svým obvyklým temperamentním způsobem zhodnotil právě činnost našeho ministerstva zahraničí a objasnil zejména úlohu Rady vzájemné hospodářské pomoci tak, jak ji chápeme a jakým duchem ji hodláme naplňovat, a podal také přehled o současné situaci, sporech a zmatcích v kapitalistickém světě. A tu mi dovolte, abych se připojil k závěrům, které posl. Nový, předseda našeho zahraničního výboru, učinil.

Naše zahraniční politika je společnou politikou našeho lidu, nás všech Čechů a Slováků, prostě celé Národní fronty. Všichni společně ji vytváříme a všichni společně zde doma v republice ji určujeme. Není tedy věcí jen ústavních činitelů, je záležitosti všeho lidu.

Bylo již jinde řečeno, že zahraniční politika v našem státě je pokračováním politiky vnitřní. Jestliže jsme se uvnitř našeho státu rozhodli pro cestu lidové demokracie rychle spějící k socialismu, pak i mezinárodně volíme vyšší formu spolupráce se Sovětským svazem, se všemi lidovými demokraciemi, se svými přáteli. Je to samozřejmé. To ovšem - a tím spíše než kdykoliv jindy - nám umožňuje dobré styky se všemi ostatními státy a národy, které s námi hodlají spolupracovat.

V naší zahraniční politice nemáme co skrývat a také nic neskrýváme. Nemělo by také žádného smyslu něco předstírat, protože naši lidé, Češi i Slováci, zejména vyspělá naše dělnická třída, se pravdy v těchto věcech snadno dopátrá. Přiznávám, že příliš silné nárazy na nervy našich spoluobčanův posledním pohnutém desítiletí leckde soudnost oslabily. Jsou i u nás lidé vyplašení a fantastičtí. Obecným nepopiratelným faktem při tom všem však zůstává, že všichni naši dělníci a rolníci, inteligence, státní správa i ústavní činitelé, prostě my všichni sledujeme v politice vnitřní i zahraniční myšlenky výstavby, míru a spolupráce.

Náš pětiletý plán je toho hmatatelným dokladem. Abychom jej splnili a přinesli lidu blahobyt, potřebujeme mír, normální mezinárodní výměnu statků a zboží a ve všech ostatních mezinárodních vztazích spořádané poměry. Každý pracující člověk u nás, a to je většina národa, nemá žádné jiné ambice, žádné jiné touhy, než v klidu a v míru prací zlepšovat osud svůj i svých dětí. Nespekuluje s válkou. Nic by na ni nezískal. Není akcionářem zbrojařských závodů, není členem kartelů či monopolů. Nechce vládnout jiným, protože si vysoko cení vlastní svobody.

A tak jeho politika, politika československého lidu, se liší jako den od noci od politiky zbrojení, zahraničních boháčů, zkrachovaných fašistů, řemeslných generálů, politických spekulantů a hazardérů, kteří všichni pro svůj zisk jsou ochotni prolévat cizí krev.

Máme právo to říci. My sami jsme vypleli byli, které plodí vlastni i cizí utrpení. Odstranili jsme z našich továren a podniků zbrojaře, boháče a spekulanty. Není u nás nacionálních výstřelků a rasové nenávisti, kterou tu po celá léta zaséval fašismus domácí a cizí, zejména německý. Bohužel nelze to říci o všech místech na světě.

Proto je jen přirozené, že myslíme v každé chvíli také na naši vlastní bezpečnost, a tak za okolností, které teď ve světě jsou, není Sovětský svaz pro nás jen spojencem, ale i ochráncem. Nerozborná družba se Sovětským svazem v dobrém i ve zlém je věcí nejen srdce, nýbrž i rozumu. (Předsednictví se ujal předseda dr John.)

U nás mezi některými lidmi, a je jich bohudík čím dál tím méně, se velkorysá pomoc, kterou denně od sovětského lidu dostáváme, vždycky náležitě neoceňuje a nedoceňuje. Ale ať se tito zeptají, jaký podíl surovin, které k nám dovážíme, dostáváme ze Sovětského svazu. A zejména ať si také povšimnou, jak den ze dne roste Sovětský svaz v průmyslovou velmoc. A jestliže ani to nestačí, nechť si všimnou důvěry a úcty, kterou k Sovětskému svazu chovají miliony a miliony pracujících občanů nejen u nás, nýbrž i v celém světě. Nechť si povšimnou, jak již řekl kol. Nový, jakou mírovou silou jsou slova Moskvy, slova Stalinova. Pak jistě i oni prohlédnou a pochopí.

Sledovat mezinárodni politiku od r. 1945 je pro malé národy velmi poučné. S jakou důvěrou v světovou spolupráci a stálý mír byl uvítán konec války před necelými 4 roky, a jaká zklamáni jsme již prožili. Při tom všem vždy znovu a znovu s novou důvěrou jsme šli a jdeme za svými ideály. Tak je tomu i dnes. Svou naději opíráme také o fakta. Uvědomme si, že dosud trvají Spojené národy. Přes všechny neúspěchy i záměrné oslabování zůstávají stálou základnou světové spolupráce. Mezi velmocemi tam je i Sovětský svaz, náš spojenec a ochránce. Jeho slova jsou brána vážně. Miliony lidi chtějí mír, spolupráci, šťastný lidský život. My jdeme s nimi. Proto naše budoucnost bude zcela určitě šťastná. A bude šťastná, protože naše i všech těch ostatních lidi na celém světě to bude budoucnost socialistická. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava o zákonu, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na r. 1949 (rozpočtový zákon), je skončena. Dávám slovo k doslovu gen. zpravodaji posl. Janoušovi.

Gen. zpravodaj posl. Janouš: Pane předsedo, páni ministři, paní a pánové!

Mám-li hodnotit právě skončenou podrobnou rozpočtovou rozpravu, nemohu prohlásit nic jiného než to, že to byla rozprava skutečně konkrétní a podnětná. Nepronášely se žádné bombastické řeči a fráze. Každá řeč byla odrazem skutečného života a proto také odpovídala jeho potřebám. Podněty, ať již to byly podněty z řečí pánů poslanců Šmoka, Pšeničky, Šnobla, Beráka, Horna, Dvořáka, Vojance, Václavů, Janna, Kaďůrka, Mikuláše, Haško, Machačové, Pfeiferové nebo všech ostatních, kteří v rozpravě vystoupili, budou úředním činitelům vodítkem pro jejich práci. Kritiky bylo sneseno dost, ale byla to kritika podnětná a nepadala na neúrodnou, neplodnou půdu.

Všichni páni řečníci se shodovali v tom, že se oba naše národy při budování lidově demokratické republiky plně osvědčily. V tak krátké poválečné době máme zkonsolidované národní hospodářství, a to jen díky usilovné práci všeho pracujícího lidu. Přes strašnou neúrodu jsme dnes tak daleko, že jsme mohli udělat první kroky k zlepšení zásobování a počátek volného trhu je počátkem k odstranění celého lístkového hospodářství.

Pětiletý hospodářský plán, který právě začínáme uskutečňovat, přinese další zvýšení životního standartu. Bude však vyžadovat také lepší organizace práce a zapojení všech pracovních reserv. Proto páni poslanci a poslankyně věnovali takovou pozornost rozestavení kádrů. Resultát jejich návrhů je tento: naučit se lépe než dosud ovládat techniku. Člověk musí býti skutečným pánem stroje. Lépe využívat stroje, lépe zorganizovat výrobu a plně využít pracovní doby, šetřit čas i suroviny. Pro každý závod nejen dobře sestavit výrobní plán, nýbrž i finanční plán, to je závodní rozpočet. Každý má znát svůj úkol, celé osazenstvo má kontrolovat, jak se plní výrobní plán. Překonávat normy a používat socialistického soutěžení jako nejlepší pracovní metody. Dobré a obětavé pracovníky postavit tam, kam po právu patří. Nikdy a nikde neustrnout a nebát se udělat všechny potřebné přesuny. Nehledět na tituly, řídit se jen schopnostmi, výkonem a oddaností k lidu a státu.

Zvláštní pozornost byla věnována našemu zemědělství. Mělo vždy dobrý zvuk a bylo na výši. Dnes, v době technického pokroku, nesmíme přešlapovat. Náš průmysl dává zemědělství dostatečný počet strojů, a tak mechanizace zemědělství dobře pokračuje. Finanční prostředky, které jsou obsaženy v rozpočtové kapitole min. zemědělství, zaručuji plnou podporu, potřebnou pro rozvoj zemědělské produkce.

Musíme podporovat zemědělské družstevnictví ve všech jeho formách. V živočišné produkci se učit od Sovětského svazu, veterinářskou službu lépe organizovat, věnovat pozornost živočišné produkci, hlavně velkoprodukci, to je velkovýkrmnám.

Byl bych, paní a pánové, neúplný, kdybych v závěru své řeči nezdůraznil, že rozprava podrobná se věnovala potřebám i otázkám kulturním, zdravotnickým, sociálním úkolům, bytovým otázkami zásobování. Odpovídá to také plně náplni socialismu. Vždyť teprve v socialismu se stává nejlepším bohatstvím a nejcennějším statkem člověk. Obyčejný člověk a jeho zdraví, tak, jako to neřekl nikdo jiný než náš velký učitel a přítel generalissimus J. V. Stalin. Podněty o lázeňské a veškeré lékařské péči potvrzují, že tuto péči o člověka uskutečňujeme.

Byli jsme, paní a pánové, vždy národem a budeme národem učitele národů Jana Ámose Komenského. Proto naše kultura, jak to bylo v rozpravě řečeno, je kulturou celého vzdělaného světa. Hlásíme se k pokrokové kultuře, ať přichází a patří k východu nebo západu. Doplňujeme-li síť škol síti domů osvěty, jistě budeme stát v popředí všech vzdělaných národů.

Vnitřní a vnější bezpečnost máme dát do rukou těch, kteří s tímto lidem cítí a jdou. Příslušníci SNB a armáda zabezpečují klid a pokojnou práci našeho lidu jako jediný zdroj blahobytu. Nikomu nic nechceme brát, ale také nic nikomu nechceme dát. I u nás uplatňujeme nyní heslo našeho národního hrdiny Julia Fučíka: Lidé, bděte! Jednoznačně byli odsouzeni ti, kteří zradili národ a stát. v zahraniční politice musíme být nesmlouvavými zastánci míru a pokroku, a to po boku našeho velikého spojence, Svazu sovětských socialistických republik, a po boku všech ostatních zemí lidové demokracie.

O zahraničním obchodě platí to, co jsme řekli o kultuře. Rozvíjíme náš obchod se Sovětským svazem a se zeměmi lidové demokracie, ale chceme obchodovat také s Anglií, Spojenými státy severoamerickými a s ostatními zeměmi, nechceme však, aby k tomu docházelo na základě diskriminací.

Všichni si uvědomujeme, že předložení aktivního státního rozpočtu na r. 1949 je jen výsledkem dobré a usilovné práce celého českého a slovenského národa. Jednotu lidu, representovanou obrozenou Národní frontou, máme proto prostřednictvím Národní fronty upevňovat a posilovat, abychom tím posílili pracovní schopnost obou našich národů. Návrh státního rozpočtu na rok 1949 zabezpečuje financování investic v takovém rozsahu jak to nezbytně potřebujeme pro další přiměřený rozvoj celého našeho národního hospodářství. Proto také celé Národní shromáždění tak příznivě státní rozpočet uvítalo. Řeči všech pánů poslanců vyslovovaly dík ministru financí za dobré a obezřetné vedení našich financí a s radostí uvítali páni poslanci, že ministerstvo financi přestává být fiskálním úřadem a je řídicím orgánem finančním, a to celé naši finanční politiky. Dovolte proto, abych ještě jednou za tuto záslužnou práci poděkoval panu ministru financí a abych mu popřál plného zdaru a úspěchu v jeho další práci. (Potlesk.)

Paní a pánové, naše cesta k socialismu, kterou jsme nastoupili z vůle lidu, dostává v návrhu státního rozpočtu na rok 1949 dobrý plán a dobré zabezpečení. Proto doporučuji ještě jednou, aby slavné Národní shromáždění návrh rozpočtového zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1949, přijalo tak, jak byl předložen. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

O osnově zákona, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na r. 1949 (rozpočtový zákon), míním dáti hlasovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o dílčích rozpočtech Státní správy, které jsou zařazeny do I. skupiny rozpočtu, a při hlasování bychom postupovali podle pořadí rozpočtových kapitol.

O jednotlivých státních podnicích, které tvoří II. skupinu rozpočtu, hlasovali bychom vždy při kapitole onoho resortu, do jehož působnosti ten který podnik patří. Takto se postupně vykoná hlasování o II. skupině státního rozpočtu při kapitolách I. skupiny rozpočtové.

Poté budeme hlasovati o III. skupině rozpočtové (Státní dluh).

Potom budeme hlasovati o nadpisech státního rozpočtu na rok 1949 a o celkových přehledech všech tří rozpočtových skupin rozpočtu.

Nakonec bychom hlasovali o zákoně, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1949 (rozpočtový zákon)

Jsou nějaké námitky proti ohlášenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Janouš: Nejsou.

Předseda: Není jich.

Kdo souhlasí s kap. 1 ze skupiny I, President republiky a kancelář presidenta republiky, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Kap. 1 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 2 ze skupiny I, Národní shromáždění, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Kap. 2 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 3 ze skupiny I, Slovenská národní rada, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Kap. 3 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.