Náš lid ani naší armádu nezastraší americké harašení zbraněmi, atomovou pumou, ani silná slova neotřesou naším klidem, ani americkými imperialisty rozšiřované panické zprávy, šířené jak v Americe, tak i v zemích jejích satelitů, jako by válka byla přede dveřmi. My všichni víme, že objektivní podmínky pro válku nejsou. Nejsou tu proto, ne že by snad imperialisté válku nechtěli, ale proto, že národy mají ještě v živé paměti hrůzy uplynulé války a nejsou ochotny válčit znovu za zájmy imperialistů. Lid má prostě jiné zájmy, nežli tito pánové. A jak by pánové dopadli, o tom nám podávají skvělé doklady události v Číně a v Řecku. Do Číny dodala Amerika za více než 4 miliardy dolarů, t. j. za více než 200 miliard Kčs zbraní a americké zbraně, jichž bylo použito proti čínskému lidu, se nakonec obrátily ve zdrcujících porážkách armády Čankajškovy proti americkým imperialistům. Příznačné je také prohlášení předsedy italské socialistické strany nemohlo, ve kterém se praví: Amerika vyzbrojuje Itálii. Kde však má záruku, že italský lid neobrátí zbraně proti těm, kdož je dávají, stejně jako se stalo v Číně?

Pevně věříme s naším lidem, že přes značný náklad, přes zřizování strategických základen na celém světě americkými imperialisty, přes značný humbuk, který všechny zprávy z Ameriky doprovází, americkým imperialistům se dílo nedaří a také dařit nebude. Brání jim v tom mírové úsilí pracujícího lidu všech zemí pod vedením Sovětského svazu. Imperialisté jsou si vědomi té obrovské síly stejně, jako jsou si vědomi hospodářské i vojenské zdatnosti Sovětského svazu a lidově demokratických republik. A protože jsme také daleko toho, abychom nepřítele podceňovali, staráme se poctivě o to, aby naše lidově demokratická armáda neustrnula, ale vždy byla dokonale vycvičena, moderně vyzbrojena a ovládána duchem vědecké marx - leninské taktiky a strategie. Víme, že jen tak bude dobrým rovnocenným spojencem skvělé armády Sovětského svazu a všech lidově demokratických států, spoluzárukou míru a trvalou výstrahou imperialistickým útočníkům.

Také věříme s presidentem republiky Klementem Gottwaldem, že kdyby náš lid, naše armáda musela bojovat, bude na straně těch, kteří by bojovali za věc spravedlivou, za světový mír a kteří nejen bitvy, ale také válku vyhrají. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr Steiner. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr Steiner: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Bylo zde dnes s tohoto místa několikrát poukázáno na to, že náš letošní rozpočet je rozpočtem mírovým, to znamená rozpočtem budovatelským, rozpočtem úsilí pracujícího lidu na výstavbě republiky. Ano, takový je náš letošní rozpočet, který jsme zde v Národním shromáždění projednávali. Náš lid si přeje mír, přeje si klid a chce budovat šťastnější a lepší život v naší republice. Má-li mít klid v této budovatelské práci, musí si ho také sám zajišťovat. Musejí to být pracující vrstvy, které si potřebný klid a pořádek zajistí i proti malým zbytkům rozbité a poražené reakce, která se snaží dnes a denně rozleptávat důvěru národa ve správnost naší cesty, ve správnost našeho lidově demokratického řádu.

Reakce, která byla poražena vítězným únorem, která se však dále skrývá na každém místě, ve státních úřadech, v továrnách a všude jinde, má dokonalé cesty k tomu, aby ohrožovala náš vnitřní pořádek. Vezměme si jen jednu z jejích zbraní: šeptanou propagandu. Je to snad ta poslední zbraň, které chce poražená reakce využívat k ohrožení našeho vnitřního pořádku. Šeptaná propaganda je mnohdy velmi důmyslně vyráběna tak, aby lidé nezralí a politicky nevyspěli, ti, kteří jsou na pochybách, se dali na scestí nedůvěry v naši republiku. Vzpomeňme si, kolik takových šeptaných propagand naše reakce uměla rozšiřovat částečně před únorem, ale i po únoru! Kolikrát se naše domácí reakce snažila přesvědčit rolníky, dělníky, ale i živnostníky o tom, že naše měna není pevná, že přijde finanční krach, že se neudrží hospodářská struktura naší republiky! Kolikrát reakce rozdávala mezi lid zprávy, že bude válka, a jak často měnila datum jejího vypuknutí: když nevyšlo datum 8., měnila je na 18., na 28., atd. do nekonečna, jen aby způsobovala neklid a chaos. Pomluvy o hladu, o národních podnicích, o dvouletce, o pětiletce, o tom, že znárodněný průmysl nemůže prosperovat, že na každé znárodněné výrobě naše továrny prodělávají - takové pomluvy šířila reakce. Avšak nepřátelská propaganda i šeptaná propaganda, jak se ukázalo, se vždycky obracejí proti těm, kteří je vyrábějí; vždy se obracejí proti těm, kteří rozšiřováním nepravdivých zpráv sleduji své osobní, event. i třídní zájmy. Občané našeho státu dobře vidí, že co bylo našeptáváno a rozšiřováno, se nikdy nesplnilo. Lidé si mohou denně ověřovat záměrnost těchto zpráv a denně si také mohou ověřovat jejich účel.

Další zbraň, které reakce používá, je již horši nežli šeptaná propaganda. Jsou to již vážné delikty proti zákonům a velmi často hraničí s trestní činností. Je to rozvratnická činnost, kterou se reakce snaží rozbíjet budování našeho státu. Tato činnost již stojí na hranici zákona a musí být velmi přísně trestána. Reakční skupiny, které k nám pronikají ze sousedního Německa, měly v našich národních podnicích a ve znárodněném průmyslu organizovat řadu sabotážních akcí. Ve výrobě i v administrativě měly být učiněny takové úklady, které by ohrožovaly chod našeho průmyslu. Poražená reakce se ani neštítí sahat na životy našich občanů, mnohdy na životy vynikajících lidi, bratří a sester, kteří bojovali za osvobození našeho státu. Mnohdy zde využívá - jak vidíme z denního tisku velmi často - cizích agentů, placených dolary západních imperialistů, kteří chtějí, aby naše republika sešla s cesty socialismu, aby se vrátila do těch kolejí a poměrů, ke kterým již nikdy není návratu.

Při šeptané propagandě i při této rozvratnické činnosti je zapotřebí, aby naši lidé byli bedlivě na stráži. Reakce se umí velmi dovedně maskovat a ve společnosti nevíte, zda sedíte s člověkem nevědomým, s přítelem, rozvratníkem nebo s nepřítelem. Několika krátkými příklady bych chtěl ukázat, jak neobezřetnost, nepozornost našich občanů může mít za následek pro stát nedozírné škody. V jednom našem závodě na výrobu tužek krátce po odchodu hromadné návštěvy vypukl ve skladišti cedrového dřeva požár, který v několika hodinách zničil velkou část zásob vzácného dřeva v hodnotě několika milionů Kčs. Zde je zapotřebí upozornit nejen vedení našich závodů, ale i osazenstvo, naše dělníky, aby nedůvěřovali každému, kdo do závodů přichází, třebas v hromadné exkursi. Je třeba větši pečlivosti při vybírání těchto návštěv, jako to činí národní podnik Svit v Gottwaldově.

Další příklad! Před několika dny bylo skončeno vyšetřování jasné sabotáže na jedné z našich velkých rozestavěných přehrad. Vedoucím inženýrem byl zde t. zv. německý odborník, který byl kdysi za války důstojníkem říšské branné moci. Ve spojení s reakčními kontrolory stavby, bývalými fašisty, úmyslně způsobil státu škodu, jež byla zatím odhadnuta 10 mil. Kčs, tím, že neopravil vadné zdivo, jehož se sesulo více než 36 m3, že rozdal přes 120 q cementu soukromníkům na stavby a stejně tak hospodařil s drahocennými materiály stavebními, jako bylo železo a dříví. Přiznal se sám při prvním výslechu, že těmito sabotážními činy se snažil zadržet výstavbu přehrady a že se mu to podařilo tímto více než o půl roku. Z toho vysvítá, že bude zapotřebí, abychom se bedlivě všichni společně podívali na obsazení důležitých míst ve znárodněném průmyslu, ve stavebnictví a všude jinde, abychom se vyvarovali škod, aby pětiletý plán nemohl být těmito škůdci sabotován a bržděn.

Další případ: Nedávno byl odhalen sabotér v kanceláři velkého národního podniku, který jako korespondent vyřizoval objednávky surovin ze zahraničí. Současně s objednávkami vkládal do dopisů výzvy, aby dodavatelé do naší republiky zboží neposílali. Svým jednáním způsobil našemu hospodářství nedozírné škody.

Co z toho vyplývá, paní a pánové? vyplývá z toho velmi závažný závěr, že často dáváme na doporučení, často nekontrolujeme obsazení vedoucích míst a jsme uspokojeni tím, že nikdo se nám na oko staví jako dobrý pracovník, aniž se díváme dále, s jakými úmysly na naše národní podniky, na naše závody přichází. S tím budeme muset v zájmu klidu v práci, v zájmu výstavby naší republiky skoncovat a v těchto otázkách nebude škodit větší přísnost, větší bedlivost a větši péče. Reakce a její placení agenti chtějí působit škody a obtíže s úmyslem rozvrátit naše národní hospodářství, chtějí vyvolat chaos s cílem nastolit starý kapitalistický režim. A my všichni zde budeme muset být na stráži, abychom jejich záměry ihned v zárodku uměli odhalovat a abychom je také mohli spravedlivě a tvrdě trestat.

Agenti a provokatéři se totiž mýlí. Nepočítají s jedním: s tím, že pracující lid a všichni poctiví vlastenci stojí za republikou, že milují svou republiku, že vědí dobře, že náš lidově demokratický řád zajišťuje spravedlivé rozdělení výrobků, zajišťuje šťastnou budoucnost; nepočítají s tím, že by všichni poctiví lidé stálí za republikou tak pevně, jak se to ukazuje. V tom je veliký jejích omyl, který se jím nemůže vyplatit a který se jim také určitě nevyplatí. Naší lidé spolu se státními orgány vedou neúprosný boj proti všem reakčním živlům a záškodníkům. Bude na nás na všech, aby tento boj byl veden dále do všech důsledků proti všem našeptavačům a všem podvratným živlům, které se stále ještě objevují.

Je nutno upozornit naše občany v pohraničí, aby zvláště v západním pohraničí bylí bedlivější, aby po vzoru sovětských občanů nedůvěřovali každému cizinci, aby společně s příslušníky SNB legitimovali cizince, aby nepřipouštěli občany, které neznají, do blízkostí hranic a aby společně se státními orgány naše hranice bedlivě střežili. Ale stejně bude zapotřebí, aby naši dělníci na závodech hlídali národní majetky nejen ve dne, nýbrž i v noci tak, abychom se vyvarovali požárů i velkých škod, které by mohly vzniknout, kdybychom zde byli příliš benevolentní.

Je jisté, že jak domácí, tak i zahraniční reakce počítá s válkou. Počítá s tím, že změna režimu může nastat takovou válkou, v níž by byli na straně vítězů. S tím ať zahraniční a domácí reakce nepočítá!

Řečník přede mnou soudr. gen. Ejem jasně zde ukázal, že reakce sice s válkou počítá, ale že se přepočítá a že taková válka, o jaké naše reakce domácí i zahraniční sní, nebude. Jsme totiž v táboře míru, v táboře pokroku a demokracie, jsme v táboře, který vítězí a který - kdyby snad i válka byla - také zvítězí. Ať si však reakce pamatuje, že Německo, které by podle jejich propočtu zvítězilo, by se neohlíželo a nedělilo by český národ na levicí a pravící, ale že by se dívalo na všechny Čechy stejně. O tom svědčí norimberský proces a fašistický t. zv. zelený plán, který ukázal, že Německo v případě vítězství v druhé světové válce nemělo v úmyslu dělat rozdílu mezi Čechy na pravici a na levici, nýbrž mělo v plánu vyhladit celý národ. Tak by tomu bylo i v budoucnosti.

Republiku chrání dnes dělnická třída a všichni pracující, a my věříme, že dělnická třída, poctiví vlastem i naši republiku před domácími rozvratníky také plně uhájí. Dělnické milice ukázaly v únoru, jakou mají moc, jak se reakce bojí ozbrojených dělníků, jak se bojí těch, kteří proti ní pochodovali. Reakce v únoru zalezla do děr; a bude tomu vždycky tak, kdykoliv naše dělnické milice spolu s národem proti reakci povedou každodenní neúprosný boj. Bude tomu tak vždy i v budoucnu. Jsme všichni přesvědčeni, že tímto neúprosným bojem se nám podaří rozbit rozvratníky, že se nám podaří vytvořit dobré předpoklady, aby mírový rozpočet mohl být také v míru a klidu našimi pracujícími plně využit.

Ve spojenectví se Sovětským svazem a lidově demokratickými státy ochráníme naší republiku od nepřátel zvenčí, v pevné jednotě ochráníme naší republiku před domácími rozvratníky. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dále je přihlášen pan posl. dr Klinger. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr Klinger: Paní a pánové!

Světový kapitalismus způsobil všeobecnou hospodářskou krizi. Při bezohledném využití pracovních sil vytvořil nadvýrobu, které nemohl zdaleka stačit konsum při nepatrné kupní síle pracujících. Nakupené zboží ve skladech, dlouhé řady nezaměstnaných - to byly smutné znaky té doby. Na jedné straně podpory v nezaměstnanosti téměř milionu lidí, na druh straně úbytek státních příjmů, způsobovaný daňovými odpisy kapitalistům. Stát živořil, lid živořil. Rozpočtové schodky se zvětšovaly až do nezodpovědných rozměrů. Obchody dělali jen zbrojaři. Měli konjunkturu. Třetí říše, bubnující a pískající válečné pochody a řvoucí do všech koutů světa teorie o nadčlověku, rozvracejíc člověka, rozvrátila nakonec i světové hospodářství.

Boj o zdolání světového fašismu trval dlouho. Byl to boj tvrdý. Nakonec byl fašismus poražen a my jsme se mohli ujmout vlády svých věcí. Chceme budovat svůj stát jako stát socialistický. Všechna jeho zařízení mají sloužit lidu. Chceme proto tento stát bránit ze všech sil. Řečnici všech parlamentů se obyčejně soustřeďuji na to, aby dokázali, že rozpočet jejich státu je mírový a nikoli válečný. Dělají to v obsáhlých úvahách. My máme úlohu lehčí. Náš rozpočet na národní obranu činí 9,4 % celkového státního nákladu. Naše armáda se tím zařazuje do mírového budovatelského plánu veškerého lidu. Pomáhá mu, kde může, aniž by utrpěl její vlastní výcvik. Naše armáda je a zůstane zárukou bezpečnosti našeho státu. Je to proto, že její velitelský sbor tvoří lidé, kteří vyšli z osvobozenecké války, lidé, kteří vyšli z porobené vlasti s vůlí vrátit lidu svobodu, nebo lidé, kteří - i když žili daleko mimo hranice předmnichovské republiky - vstoupili v její řady, jsouce zachváceni velkým vlasteneckým zápalem po osvobozeni všech lidí z jařma fašismu, ale i kapitalismu.

Konečně to byli i ti, kteří zůstali doma a v partyzánských bojích, nelekajíce se strádáni a risika, plnili svatě dobrovolně převzatou povinnost se stejným zápalem jako naši zahraniční vojáci. Patří k nim i ti zahraniční vojáci, kteří poznali hrůzu nacistických vězení. všichni tito bojovnici za svobodu dali armádě jejího dnešního ducha: žhavou lásku k míru mezi lidmi a na světě a nesmiřitelný boj těm, kteří by chtěli ohrožovat mír a svobodu lidi. Duch ovládající Rudou armádu přešel i do srdcí a do žil našeho lidu a projevil se i v armádách ostatních lidově demokratických států. Je pouze logickým pokračováním této ideje naší osvobozenecké armády, že po vítězné válce přeměňuje všechna svá zařízení se zřením k lidově demokratickému zřízení. Je to armáda lidu, z lidu a pro lid. Lidově demokratické poslání, které si zvolila naše armáda, způsobilo, že myšlenka brannosti celého národa nebude snem, nýbrž je již zcela konkrétní přítomnosti. Stojíme za budovatelským programem vlády a celý národ je připraven k boji za udržení výsledků socialistického řádu. S tím už se musí svět smířit, jiní už nebudeme.

K vnějšímu zabezpečení republiky přispívají vedle armády i naše zahraniční mise, legace a konsuláty. Je to boj většině občanů skrytý, ale zato tím více vyčerpávající, poněvadž je plný záludností a starých praktik, nad kterými může zvítězit jen bystrý duch a dokonalá znalost poměrů. Tento boj mohou dovést ke konci jen lidé bezmezně oddaní socialismu a lidově demokratickému řádu. To proto, poněvadž vedle přemáhání předsudků pseudodemokratů musejí překonávat i rafinované nástrahy a výmysly domácí i cizí reakce, čerpající ze zpráv a ze lží politických ztroskotanců a neuspokojených fantastů z titulu "osvoboditel", representovaných exulanty, kteří si často sami nasadili falešnou aureolu psance, aby jim to víc neslo. Zatím jim to však vynáší velmi málo.

Mluvím-li o ztroskotancích, mám na mysli ty, které to potkalo u nás doma. Jeden ztroskotá proto, že při veškeré své pili a dobré vůli se narodil na špatné planetě. Dobrá, ať si jde hledat štěstí jinam. Jiný ztroskotá opět proto, že se nesplnil jeho sen o tom, jak povede masy. A konečně ztroskotali podle svého soudu i ti, kteří nemohli zůstat národními správci, protože byli špatnými hospodáři.

To jsou asi hlavní důvody, proč tito "výtečníci", jak říkají sami, nemohou u nás žit. Nechme stranou jiné podřadné momenty a všimněme si, kdo se to sešli za hranicemi.

Političtí lidé, kteří prošli koncentračními tábory nacistického Německa, těžce nesli, že byli pohromadě se zelenými, černými, růžovými a jinými podobnými kavalíry na jednom plácku. Dnes se všichni rakovito lidé v zahraničí objímají s Němci, včetně uprchlých nepoctivých národních správců. Všichni tvrdí, že nás chtějí osvobodit. Děkujeme jim. Kdybychom jim za nějaké osvobození měli poděkovat, pak jim ze srdce děkujeme za to, že nás osvobodili od své přítomnosti mezi námi. (Potlesk.)

To jsou ty kádry zahraniční reakce. Místo aby pokorně nesli důsledky své politické nebo mravní prohry, utekli za hranice a snaží se svými vývody, vysílanými nezranitelným vesmírem, hnát druhé proti vlastnímu národu a státu. Ti chytřejší, kteří mají spojení, dospěli už dnes tak daleko, že už také tak docela nevěří ve válku. Tvrdí však, že má-li v našich zemích být demokracie tak, jak oni si ji představují, a že máme-li být samostatní, tak jak oni si to představují, může to být toliko v rámci federace centrální Evropy; Evropy, ve které by zřejmě hrál roli v nějaké formě znovuvzkříšený imperialismus.

Odmítáme tyto pokusy o rozmělnění naší samostatnosti. Chtějíce nás osvobodit - nevím od čeho - svářejí se sami mezi sebou, že by měli dostatek peněz, nemůžeme tvrdit. A je to tak dobře, když si leží ve vlasech. Sami lidé české a slovenské krve v Americe se v tisku obracejí proti tomuto jejich "osvoboditelskému" boji.

Jeden český americký list přinesl tuto zprávu: Nelibí se nám a vůbec nesouhlasíme s tím, že čeští a slovenšti političtí exulanti oživuji v zahraničí svoje staré, politickými hříchy zatížené strany a v této konstelaci jsou organizovat tak zv. třetí odboj. A pravda, zároveň se stranami rostou jim ambice jednotlivců a programy se starým politickým šarlatánstvím. A list se ptá: Které jsou to politické strany? Národní demokraté, slovenšti demokraté, agrárníci, živnostníci, národní socialisté, sociální demokraté, strana slobody, lidová strana a kdoví co ještě. A úvahy o tom končí: Pánové, naši lidé neseděli v ministerských křeslech a nikdy nedělali velkorysou politiku, ale s takovým odbojem k nim nechoďte; nepochodíte. A jako malý dovětek k této partii bych uvedl, že se apeluje na krajany, aby pamatovali nějakým dárkem na ty, kteří žijí v táboře ve velkém nedostatku, a podpořili tak fond, který založil dr Papánek na pomoc československým uprchlíkům, toho času prý 7.200 dolarů. Tak tedy vypadají zhruba poměry v naší zahraniční emigraci.