Rozpočet na rok 1949 v celoštátnom rámci i pre slovenské potreby pamätá na sústavné zlepšenie sociálneho zaopatrenia a zdravotnej starostlivosti o naše obyvateľstvo. Náš občan, robotník, roľník, živnostník i úradník mal by vedieť, že súčiastkou jeho osobného a či rodinného dôchodku nie je len peňažitá odmena za prácu, ale i sociálna a zdravotná služba, ktorú mu štát poskytuje. Úlohy sociálnej a zdravotnej služby, ako tomu inak ani nemôže byť, sú mimoriadne veľké a žiadajú si odôvodnené zvýšené náklady. Nákazlivé choroby, značný počet venerických chorôb, úmrtie dojčiat, veľký počet tuberkulóznych onemocnení, najmä medzi dorastajúcou mládežou ako dôsledky vojny a povojnových vyživovacích ťažkostí, možno postupne odstraňovať len zlepšením zásobovania a cieľavedomou sociálnou a zdravotnou službou. Doterajší rozbeh sociálnej a zdravotnej služby sa zaistenými rozpočtovými nákladmi zintenzívni a rozšíri. Mnoho si sľubujeme od našej decentralizovanej verejnej správy v krajských výboroch. Ako pri prerokúvaní v rozpočtovom výbore i tu si dovolím poznamenať, že náš osobný, administratívny a vecný aparát je široký a nákladný. Postupným prechodom k voľnému trhu a zásobovaniu obyvateľstva budeme môcť eliminovať značný počet úradníckych síl do produktívnej práce.

Štátny rozpočet na rok 1949 opiera sa o vybudovaný ľudovo demokratický právny poriadok. Uspokojuje nároky platných zákonov v medziach hospodárnosti a slušne zaručuje náklady na všetky odvetvia nášho hospodárskeho, kultúrneho a sociálneho života. Stane sa pre naše štátne hospodárenie záväznou, spoločne prijatou inštrukciou.

Štátny rozpočet v parlamente je udalosť politicky nadmieru významná. Poslanci ako členovia NS majú pri jeho prerokovaní najväčšie právo i možnosť ovplyvniť štátne hospodárenie. Štátny rozpočet na rok 1949 a rozpočtový zákon prijímame podľa vládneho návrhu, bez zmien. Som presvedčený, že poznámky, ktoré vzniesly výbory i ktoré sa prednášajú tu, v pléne, budú povšimnuté a tak i v praktickom štátnom hospodárení, ako i pri sostavení rozpočtu na nasledujúce roky sa uplatnia.

Za klub poslancov Strany slovenskej obrody mám česť prehlásiť, že poslanci nášho klubu budú za rozpočet hlasovať. Vyslovujem želanie, aby sme bez pohrôm, v pokoji, dorozumení a spolupráci mohli podľa rozpočtu na rok 1949 dobre hospodáriť a čo najskôr dosiahnuť plný blahobyt pre ľud našej drahej Československej republiky. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Listina řečníků k povšechné rozpravě je vyčerpána. Povšechná rozprava je tedy skončena.

Dávám slovo k doslovu gen. zpravodaji posl. Janoušovi.

Gen. zpravodaj posl. Janouš: Paní a pánové, poněvadž návrh státního rozpočtu na rok 1949 byl v povšechné debatě příznivě přijat, navrhuji, aby osnova zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1949, byla podkladem k rozpravě podrobné. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Podle § 53 jednacího řádu hlasuje se po skončené rozpravě, má-li osnova býti základem rozpravy podrobné.

Návrh na přechod k pořadu, o němž by se napřed hlasovalo, podán nebyl.

Budeme tudíž hlasovati o návrhu pana zpravodaje, který učinil v doslovu, aby osnova zákona, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1949 (rozpočtový zákon) podle zprávy výborové byla základem pro rozpravu podrobnou.

Žádám o zaujetí míst. (Děje se.)

Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s tím, aby osnova vládního návrhu zákona, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1949 (rozpočtový zákon), byla základem rozpravy podrobné, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím se Národní shromáždění usneslo přejíti k rozpravě podrobné na podkladě osnovy doporučené výborovou zprávou.

Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, a to podle částí shora stanovených.

Pan generální zpravodaj posl. Janouš vzdal se slova, které mu podle § 43 jedn. řádu přísluší.

Započneme prvou část rozpravy podrobné, to jest rozpravu o části hospodářské, ke které náležejí:

Kap. 14 ze skupiny I, Ministerstvo zemědělství, a ze skupiny II § 16, Státní lesy a statky, § 17, Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských, § 24, Štátne lesy, a § 25, Štátne majetky, kap. 15 ze skupiny I, Ministerstvo výživy, kap. 16 ze skupiny I, Ministerstvo průmyslu, kap. 17 ze skupiny I, Ministerstvo vnitřního obchodu, a ze skupiny II § 27, Riaditeľstvo pre cestovný ruch, kap. 18 ze skupiny I, Ministerstvo zahraničního obchodu, kap. 19 ze skupiny I, Ministerstvo techniky, kap. 20 ze skupiny I, Ministerstvo dopravy a ze skupiny II § 3, Československé státní dráhy, a § 4, Československé aerolinie, kap. 21 ze skupiny I, Ministerstvo pošt, a ze skupiny II § 5, Československá pošta, kap. 25 ze skupiny I, Ministerstvo financí, a ze skupiny II § 7, Československý tabákový monopol, § 8, Státní mincovna, a § 9, Státní loterie, kap. 26 ze skupiny I, Všeobecná pokladní správa, kap. 27 ze skupiny I, Nejvyšší účetní kontrolní úřad, a skupina III, Státní dluh.

K této části rozpravy přihlášeni jsou tito řečníci: pp. posl. ing. Šmok, Pšenička, Šnobl, Mátl, Poláček, Horn, Dvořák Rich., dr Berák, Václavů, Jann, Kaďůrek, Bacílek, Mikuláš, Haško, Machačová - Dostálová, Vojanec, dr Havelka.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, posl. ing. Šmokovi.

Posl. ing. Šmok: Paní a pánové!

Ministr financí soudr. dr Dolanský ve svém exposé poukázal na zásadní změny, kterými se vyznačuje náš letošní státní rozpočet na rozdíl od rozpočtů za kapitalistické éry a současně jej charakterisoval jako rozpočet lidové demokracie, rozpočet éry přechodu od kapitalismu k socialismu. Není ještě rozpočtem celého našeho národního hospodářství, ale v období, kdy rozhodující většina průmyslu je v rukou společnosti, kdy jsou znárodněny banky, pojišťovny, musíme si uvědomit, že bude velmi záležet na tom, aby tyto znárodněné úseky vyvinuly všechno úsilí a pochopily spojitost svého vlastního hospodaření se státním rozpočtem.

Náš zestátněný průmysl po únoru zmohutněl. Za více než 2 roky své existence dokázal své veliké přednosti proti starému způsobu výroby v kapitalistických poměrech. Bylo by však velikou chybou, kdybychom neviděli i mnohé nedostatky a neuvědomili si, jak mnoho práce nás čeká, abychom z neutěšeného dědictví, které nám zanechal kapitalismus, vytvořili nové socialistické závody. Máme-li tento základní úkol splnit, je nutné, aby všichni naši dělníci a úředníci v průmyslu pochopili, v čem je jádro socialistického závodu. Jsou to odpovědi na otázky: Co musíme ze závodů v organisaci odstranit jako kapitalistický přežitek? A naopak, co musíme rozvíjet, abychom se přiblížili ideálu socialistického závodu?

Je nesporné, že nejdůležitější změny v závodech nastávají v odděleních, které vypracovávají plány a kontrolují jejich splnění. Využít a pochopit socialistické plánování znamená naučit se umění nadchnout masy pro boj za splnění a překonání plánovaných úkolů, opříti se o organisace komunistické strany a odborového hnutí, abychom masy organisovali, vzbudili tvůrčí iniciativu všech pracovníků a touto cestou nalezli dosud netušené možnosti a odkryli reservy, které jsme dříve neznali. To vše znamená, že musíme hledat nové organisační formy v závodech, které zabezpečí účast mas při vypracování plánů a jejich kontrole. Najdeme-li tyto organisační formy, které přiblíží plánování a hospodaření v závodech pracovníkům v celé šíři, rozřešili jsme tak základní úkoly na našich závodech a zabezpečili plány závodů ve všech částech. Masy pracovníků budou garanty toho, že vzájemný vztah plánů závodů se státním plánem v oblasti odváděných daní a předpokládaných zisků bude pevný a že částky, uvedené v rozpočtu, jsou skutečně minimální a budou překročeny.

Nové zákony vyvíjející se socialistické společnosti vtiskují své charakteristické znaky našim závodním plánům. Je to uvedení těchto zásad v život závodu: Vedle prohlubujícího se plánování princip odměny podle zásluhy, soustavné zvyšování produktivity a snižování výrobní ceny, socialistické soutěžení a zavedení hospodářského rozpočtu jako methody vedení a řízení socialistických podniků. Zavedení a zdokonalování hospodářských rozpočtů nutno současně řešit s úkolem, aby odměna pracovníků byla ve vztahu s hospodářským výsledkem závodu - oddělení. V Sovětském svazu dospěli po dlouhém vývoji k t. zv. formě "chozrasčotu", který je určitou methodou správy a organisace hospodářství v podnicích. Zabezpečuje, že při plnění plánu nebudou překročovány předpokládané výdaje na výrobní materiál, mzdy, režie atd., a tak je zabezpečen i předpokládaný zisk, který má podnik odvésti do státní pokladny. Bude proto záležet nesmírně na tom, aby naše závody co nejrychleji zavedly tyto formy hospodaření. Na posledním zasedání ústředního výboru naší slavné komunistické strany mluvil o tomto problému soudr. Slánský. Náš úkol je usnadněn tím, že máme u nás v našich podnicích zaveden již známý systém dílenské samosprávy, který byl vybudován v bývalých zlínských závodech. Tam použili americké zkušenosti a šli dokonce dále, z mistra udělali vykořisťovatele kapitalistického typu. Poněvadž mu dali velkou pravomoc a soustředili do jeho rukou značnou odpovědnost, zavedli současně krátkodobou kontrolu jeho hospodářské činnosti a došli až ke kontrole týdenní. Tato decentralisace kapitalistického vykořisťování stvořila odporný systém, kdy zlínští mocipáni si v podobě vedoucích výrobních jednotek zmnohonásobili páky k vykořisťování. A aby vedoucí jednotek měli zájem na hospodárném chodu dílny, dali jim účast na zisku dílny. Postupem doby se vytvořil zvláštní organisační systém, který se projevoval v kapitalistických poměrech jako nejhorší systém kapitalistického útlaku a vykořisťování. Současně se našly vhodné plánovací methody, způsoby plánování rozpočtů nákladů, výnosů, zisků a pravidelné kontroly. Naší zásadou je, že přejímáme z kapitalismu to, co pokládáme za dobré, a dále rozvíjíme v nových socialistických poměrech. Odstraňujeme a znemožňujeme to, co je špatné. Při zavádění systému samostatně hospodařící dílenské jednotky jsme se setkávali s velikým odporem. Mnozí nechápali právě, že zlínská organisace je organisací zvláštního druhu, která vznikla v kapitalistických poměrech, ale že našim úkolem je podrobit ji socialistické kritice a převzít z ní to, co pokládáme za její přednosti. A ty jsou:

1. Rozdělení závodů na malé, samostatně hospodařící jednotky, které pracují podle předem vypracovaného hospodářského plánu.

2. Systémem těchto malých samostatných jednotek se odstraní z podniků byrokratismus.

3. Umožňuje se krátkodobá kontrola hospodářské činnosti samostatně hospodařících jednotek závodů a podniků a tak se zabezpečuje splnění plánu.

Zavedením samostatně hospodařících jednotek vytvoříme předpoklady, abychom mohli zajistit účast všech zaměstnanců v závodě na organisaci a vedení závodu. Přiblížíme plánování, kontrolu plnění plánu dělníkům v dílnách. Naučíme je hospodářsky myslit a chápat hospodářské důsledky jejich praktické činnosti. Na mnoha praktických příkladech ze závodů bychom mohli ukázat, jaký netušený význam má zavedení samostatně hospodařících jednotek s krátkodobou kontrolou hospodářské činnosti. I tam, kde nejsou pracovníci hmotně zainteresováni na chodu oddělení, okamžitě vyrůstají lidé nového typu, kteří začínají uvažovat a rozhodovat s hospodářského hlediska. Strozí technici, kteří viděli dříve jen své výrobní pochody, začínají se ptát, zač. Berou do ruky tužku a počítají, zda to či ono rozhodnutí je s hlediska hospodářské únosnosti správné. Dělníci sledují bedlivě diagramy výroby, vyplacených výrobních a režijních mezd. Hospodaření není již záležitostí několika zasvěcených jednotlivců, nýbrž celých kolektivů.

A abych vám dokázal, jak hluboce se změnily poměry, dovolte, abych namátkou uvedl několik příkladů z dělnické kritiky, která proběhla při vstřícných plánech a která svědčí o novém poměru našich dělníků k hospodaření v závodech. Příklady jsou vzaty z elektrotechnické továrny ve Frenštátě pod Radhoštěm, která je dítětem dvouletky a ve svém organisačním systému je rozdělena na samostatné hospodařící jednotky. V těchto jednotkách byla na počátku prosince loňského roku provedena kritika dosavadní činnosti, na jejímž podkladě byly přijaty vstřícné plány. Dovolte, abych vám přečetl vstřícný plán lisovny, oddělení 5.314-5.431. Vypracovali členové komise, zvolení osazenstvem, a to soudr. Šmahlík, Fojtík, Blecha, Rajnoch, Jeřábková, Topičová; spolupracovali soudr. Mareš, Vašina, Válek.,

1. Absence. Průměrná skutečnost v tomto pololetí činí týdně 10.8 %. Plánujeme 7 %. Jak provedeme a co zařídíme? Budeme důsledně sledovat charakter a příčiny nemocí. Jsou-li příčiny uvnitř závodu - oddělení, zjednáme nápravu. Běží-li o úraz, každý rozebereme, kolik bolestí a finančních ztrát stojí zaměstnance, kolik závod a jaké hodnoty jsou ztraceny. Budeme důsledně dbát bezpečnostních předpisů. Každé i lehké poranění si dáme ihned ošetřit. Každý spolupracovník, který přijde dvakrát pozdě, bude zavolán před osazenstvo.

2. Snížíme vyplácení mimořádné mzdy. Průměrná skutečnost v tomto pololetí činí týdně Kčs 72.-. Plánujeme Kčs 50.-, t. j. snížení o 30 %. Jak provedeme a co zařídíme? Generálce budeme předávat vždy jednu drážkovačku, která se musí neprodleně generálkovat. (Vzhledem k neudržitelnému stavu po dohodě se soudr. Juříkem). Údržba zhotoví ke každému stroji náhradní dílce, které se nejvíce opotřebovávají, aby každá oprava byla provedena v nejkratším čase. Tyto dílce bude mít údržbář ve svém regálu, bude za ně zodpovídat a stav doplňovat (soudr. Pitter a Janák). Jmenovaní údržbáři budou zodpovědni za strojní park, budou předcházet vadám a poučovat spolupracovníky a seznamovat je se stroji. V obou stříkárnách si budeme pečlivě všímat svých nedostatků a tyto za nejširší spolupráce řešit (spolupracuje soudr. Blecha). Při skládání malých a hlavně velkých paketů provedeme za spolupráce soudr. Huba strojní natáčení stator. plechů. Tím snížíme, resp. vyloučíme mimořádnou mzdu při dnešních sazbách, které nelze vzhledem k ceně strojů zvýšit. Podáváme zároveň návrh na zvedací vozík na velké raznice, kterým ušetříme 4 zaměstnancům mimořádnou mzdu při montáži a demontáži na lis a odbouráme dřinu. Trváme na dobrém plánování s reservami. Vyvěsíme tabulku s pracovními úkoly, které jest nutno platit v mimořádné, resp. hodinové mzdě.

3. Řádným zacházením s nástroji a nářadím, pečlivou údržbou snížíme náklady za poškozené a zničené. Průměrná skutečnost v tomto pololetí na dělníka týdně je 7.5 Kčs. Plánujeme 6.- Kčs, t. j. o 20 %. Jak provedeme a co zařídíme? S nástroji a nářadím budeme zacházet odborně a nebudeme s nimi tlouci a ničit je. Učiníme za ně odpovědného spolupracovníka a jeho zástupce na směnách. Nástroje a nářadí budou na kartotéce a budou jednou týdně kontrolovány vedoucím oddělení.

4. Odborným a šetrným zacházením se strojním zařízením a řádným udržováním snížíme náklady na údržbu strojů. Průměrná skutečnost v tomto pololetí na 1000 Kčs odpracované jednicové mzdy je 307.- Kčs. Plánujeme 150.- Kčs, t. j. snížení o 51 %. Jak provedeme a co zařídíme? V oddělení budou dva údržbáři, soudr. Pitter a Janák, kteří budou plně zodpovědni za strojní park. Budou úzce spolupracovat s vedoucím soudr. Jiříkem, který jim bude potřebné dílce vydávat. Jejich hlavním úkolem bude předcházet poruchám, zaměstnance seřizovače poučovat. Každý spolupracovník bude zodpovídat za přidělený stroj i za stroj, na kterém přechodně pracuje. Před započetím práce musí stroj mazat a při skončení celý dobře očistit. Poruchy bude hlásit údržbáři nebo vedoucímu, který zařídí opravu. Spolupracovník, který odpovídá za upínání nástrojů, osobně odpovídá za šrouby, upínky, podložky, klíče, uložené na určeném místě. Nesmí se stát, aby nástroje a nářadí se válely po zemi a aby se v případě potřeby teprve hledaly.

5. Snížíme náklady na pomocný režijní materiál o 23 %. Průměrné skutečné náklady v tomto pololetí na 1000 Kčs odpracované jednicové mzdy 71.30 Kčs. Plánujeme 55.- Kčs. Jak provedeme a co zařídíme? Snížíme pomocný režijní materiál a všechen dáme podle předpokladů pod kontrolu soudr. Uhlířovi, Blechovi, Topičové a Jeřábkové. Jmenovaní musí účty vždy ověřit.

6. Snížíme procento zmetků. Průměrná skutečnost zmetků v tomto pololetí z jednicových vyplacených mezd a vyúčtovaného materiálu činí 0.75 %. Plánujeme 0.55 %. Jak provedeme a co zařídíme?

Seřizování strojů budeme věnovat zvýšenou pozornost. Budeme sledovat práci svých spolupracovníků a poukazovat na chyby, nevědomé poučovat. Vyreklamujeme znovu a budeme termínovat dodání středů pro drážkovačky, kterými značně zvýšíme kvalitu výrobků. Kontroloři se zavazují, že nevykáží žádnému zaměstnanci, který nedá na své výrobky lístek se svým jménem, datum a směnu. Lístky dodáme sami. Tím neobyčejně zlepšíme kontrolu a získáme obraz, jak který zaměstnanec pracuje. Výrobky, na kterých bude patrna hrubá nedbalost, budou veřejně vystaveny se jménem zaměstnance oddělení, v případech, kdy se to bude opakovat, bude se pracovník zodpovídat celému osazenstvu.

7. Budeme udržovat nejmenší počet rozpracované výroby jak v materiálu, tak i ve mzdě.