Zatím co náš státní rozpočet, stejně jako rozpočet Sovětského svazu a lidově demokratických zemí, je rozpočtem mírovým, rozpočtem, jehož hlavní položky jsou určeny účelům výstavby země, rekonstrukci, budování, sociálnímu zabezpečení lidu, jeho výchově a vzdělání, jsou rozpočty kapitalistických států typickými rozpočty imperialistických strůjců a podněcovatelů války. V tomto směru je velmi zajímavý vývoj ve Francii. Francouzský státní rozpočet, nedávno schválený, vykazuje na rok 1949 vydání 1.870 miliard franků, z čehož asi ¹/₃ je určena pro vojenské výdaje a výdaje na udržování policejního aparátu. Pouze v Paříži činí výdaje na policejní aparát pro tento rok 18 miliard franků, t. j. 3krát tolik co v roce 1947. Francouzský rozpočet a jeho položky na armádu, určované diktátem Spojených států, je - jak píše L'Humanité - rozpočtem polopodzemní přípravy k válce. Podobné známky nese rozpočet Holandska, aby mohlo pokračovat ve vedení loupežné koloniální války v Indonesii. Je pochopitelné, že tato politika vede k stálému zadlužování menších a slabších kapitalistických států a že jejich zadlužení roste.

Pohled na vývoj hospodářství kapitalistických států ukazuje, že v období všeobecné krise kapitalismu nemůže již buržoasie zabezpečit rovnováhu rozpočtu bez růstu státního dluhu. To je důležitým ukazovatelem neschopnosti kapitalistického hospodářského systému a faktorem dalšího zostřování protikladů kapitalismu. Tato nestálost hospodářství a financí kapitalistických států vede k tomu, že se menší a slabší kapitalistické státy dostávají stále více a více do područí a závislosti velkých imperialistických států. Tuto skutečnost nejlépe charakterisují vztahy Spojených států k druhým kapitalistickým zemím. Počátkem roku 1948 činila zadluženost kapitalistických zemí u Spojených států 8.253 mil. dolarů. Z toho připadá na Anglii 4.269 mil., na Francii 1.868 mil., na země Beneluxu 406 mil., na Italii 237 mil., na Řecko 94 mil., na latinskou Ameriku 340 mil., na Čínu 214 mil., na holandské kolonie a Indonesii 64 mil. dolarů. Americká pomoc, poskytovaná zemím Marshallova plánu včetně zemí západní Evropy, jakož i ostatním kapitalistickým zemím, sleduje za cenu hospodářského zničení ostatních zemí zajištění odbytiště americkému průmyslu, ochránění amerického průmyslu před blížící se novou hospodářskou krisí a zajištění vysokých zisků americkým monopolům. Nyní je již jasné, že smysl Marshallova plánu není a nikdy nebyl přispívat k hospodářské výstavbě evropských zemí, které utrpěly německou okupací, nýbrž naopak rušit jejich hospodářskou výstavbu.

V této souvislosti obzvláště vyniká zcela jiný vývoj a smysl hospodářských vztahů mezi zeměmi lidově demokratickými a Sovětským svazem. Hospodářské vztahy a smlouvy mezi těmito zeměmi jsou založeny na zcela jiných zásadách: na zásadách rovného s rovným, na zásadách respektování hospodářské i politické nezávislost, na zásadách upřímné vzájemné pomoci.

Tyto skutečnosti nejlépe dokumentuje významné ujednání, k němuž došlo v minulém měsíci v Moskvě a podle kterého se ustavila Rada vzájemné hospodářské pomoci. Členy Rady jsou mimo Sovětský svaz země lidových demokracií a je ponecháno na vůli ostatním státům, které souhlasí s posláním Rady, aby se členy Rady staly. Význam členství v Radě vzájemné hospodářské pomoci pro naše hospodářství a další jeho rozvoj nespočívá pouze v tom, že budeme společně lépe a účinněji čelit pokusům Ameriky a Anglie o bojkot, nýbrž že v ní budeme mít nástroj, který vzájemnou pomocí v případě živelních pohrom, organisováním výměny hospodářských i technických zkušeností, opatřováním a výměnou surovin, potravin, strojů atd. přispěje k dalšímu rychlejšímu rozvoji našeho národního hospodářství.

Náš státní rozpočet se stává v období plánovaného hospodářství součástí celkového hospodářského plánu. Dosažení a splnění rozpočtem předpokládaných cifer bude proto v budoucnu v nemalé míře závislé na celkovém vývoji plnění hospodářského plánu. Bude tedy i jeho plnění závislé na tom, jak budou masy pracujících získány k aktivní účasti na plnění celkového plánu.

Nástup pracujících k plnění úkolů prvého roku pětiletky nám ukazuje, že plán se stal nejen vlastnictvím pracujících na závodech, ale že naši dělníci počínají si osvojovat nové pracovní formy a methody, zajišťující splnění stanovených úkolů a cílů.

Je radostnou a potěšitelnou skutečností, že v čele plnění úkolů pětiletky kráčejí naši hutníci a havíři, tedy s hlediska důležitosti dva hlavní výrobní obory.

Naši hutníci splnili lednový úkol ve výrobě surového železa na 102,5 % a dali průmyslu o 3.500 tun více, ve výrobě surové oceli na 104,2 % a dali průmyslu o 8.600 t více. Ani naši horníci nezůstávají pozadu. Lednová těžba kamenného uhlí byla splněna na 100,3 %.

Jsme svědky nového hnutí, nového života v našich závodech. Téměř ve všech závodech se rozvíjí a šíří od závodu k závodu nové hnutí, které může vzniknout jen tam, kde již není vykořisťování lidské práce, kde je dělník hospodářem, hnutí socialistického soutěžení. Dělníci v různých koutech republiky usnášejí se na svých dílenských a závodních schůzích splnit nejrůznější úkoly a tak zvýšit produktivitu práce a výrobu, a to jako dar k IX. sjezdu Komunistické strany Československa, který se koná koncem května t. r.

Tak na příklad naši hutníci z Ostravska, Vítkovických železáren, oddělení "malý Mannesmann", se usnesli, že splní plán prvých šesti měsíců pětiletky již za pět měsíců, při čemž spotřebují jen plánované množství oceli, kdežto chybějící ocel na výrobu v šestém měsíci ušetří z odpadu. Naši horníci z Ostravska z dolu Zárubek se zavazují, že do zahájení sjezdu, t. j. do 25. května, vytěží při stejném počtu osazenstva o 23.866 tun uhlí více, což znamená 17.510 ušetřených směn a úsporu 2¹/₂ mil. Kčs.

Rovněž tak horníci dolu Nová Jáma, Lazy, se usnesli do IX. sjezdu strany vytěžit při stejném počtu osazenstva o 25.000 tun uhlí více a ušetřit tak 15.280 směn.

Dělníci Gottwaldových závodů v Brně, závod První Brněnská, se usnesli, že plán prvého pololetí pětiletky - 2.500 tun odlitků - splní již k 26. květnu, to je dříve než za 5 měsíců, čímž bude dosaženo úspor téměř 2 mil. Kčs. Stejně tak dělníci Gottwaldových závodů, závod Královo Pole, vzali na sebe závazek vyrobit do 25. května místo 985 tun 1.135 tun, t. j. o 150 tun více ocelolitinových odlitků.

V desítkách a stovkách dalších darů zavazují se dělníci ušetřit směny, suroviny, energií, materiál, peníze, zlepšit a zdokonalit výrobu, snížit výrobní náklady, snížit režii, zvýšit normy, upravit časy atd. Všechna jejich snaha a úsilí vychází z toho, vytvořit na závodech stav trvalého zvyšování výroby a produktivity práce.

Ani naši rolníci nezůstávají pozadu. I oni se zavazují slavnostně k přesnému a vzornému splnění výrobních plánů v rostlinné i živočišné produkci, k úkolům, jejichž splnění bude znamenat zvyšování produktivity našeho zemědělství, a k včasnému plnění dodávek, aby tak přispěli ke zlepšení vyživovací a zásobovací situace.

Náš pracující lid pochopil, že v dané situaci je rozhodující zvládnout a řešit hospodářské otázky, otázky výroby a produktivity práce. Naše dělnická třída se učila u Lenina, že "produktivita práce je konec konců nejdůležitější a nejhlavnější pro vítězství nového řádu. Kapitalismus vytvořil produktivitu nevídanou za nevolnictví. Kapitalismus může být a bude definitivně poražen tím, že socialismus vytvoří novou, mnohem vyšší produktivitu práce."

V pětiletém plánu se zvýší produktivita práce v průmyslu o 32 %, v zemědělství o 20 %, ve stavebnictví o 53 % a v dopravě o 30 %. To jsou nemalé úkoly a mnoho zde pomohou nové stroje, s nimiž počítá velkorysý plán investic ve výši 336 miliard Kčs, z čehož představují nové stroje pro náš průmysl 159 miliard Kčs. Avšak stroje samy by nestačily. Zkušenosti ukázaly, že při stejné kapacitě strojů a při stejném počtu dělníků lze zvýšit produktivitu práce novými methodami práce, novou organisací práce a zejména pak socialistickým soutěžením. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Vyskytují se někdy mylné představy, že zvyšování produktivity znamená zvyšování dřiny a námahy pracujících, nebo že socialistické soutěžení znamená dosahování špičkových výkonů s vypětím posledních fysických sil, nebo práci přes čas a v neděli. Již mnoho našich dělníků prakticky dokázalo, že zvýšení produktivity práce dosáhneme lepším využitím strojů a pracovní doby - lepší organisací práce. Ukázali, že socialistická soutěž je onou methodou, kterou mobilisujeme pracující k plnění výrobních úkolů, methodou rozvíjení iniciativy pracujících ve výrobním procesu. Socialistická soutěž je onen stav v naší výrobě, kdy jedinci, celé pracovní skupiny, dílny, ba celé závody plní a překonávají každodenně výrobní plány a úkoly, ne zvyšováním fysické námahy a siláckými výkony, nýbrž lepší a dokonalejší organisací, lepším a dokonalejším zvládnutím techniky, fortelem, umem a důmyslem.

Velikým úkolem našich ředitelů a administrátorů ve výrobě, který musí být co nejrychleji splněn, je hospodaření podle rozpočtu, podle finančního plánu. Princip této nové výrobní a účetnické methody spočívá v tom, že závod rozdělíme na samostatně hospodařící jednotky, které si vypracují přesný rozpočet výrobních nákladů, to je spotřeby surovin, energie, mazadel, pracovních sil, mezd atd. A nyní se snaží každá tato samostatně hospodařící jednotka vyrobit stejné množství nebo dokonce více výrobků s menší spotřebou všech těchto výrobních nákladů. Dosavadní stav vedl k tomu, že bylo jednodušší získat úvěr než usilovat o zjednání finančního pořádku a zvýšení hospodárnosti v podniku mobilisací vnitřních reserv. Zavedení hospodaření podle rozpočtu povede k odstranění nehospodárnosti, stálé mobilisaci vnitřních reserv, k systematickému snižování výrobních nákladů a k zavedení přísného systému úspornosti. Umožní nám zainteresovat na těchto problémech pracující a vytvořit pro ně spolehlivá kriteria pro rozvinování socialistického soutěžení mezi pracovními skupinami, dílnami a celými závody.

Zvyšování produktivity práce je dnes rovněž hlavním úkolem našich rolníků, jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě. Na tomto problému je závislá nejen rentabilita zemědělské práce, ale i budoucí vývoj naší vyživovací situace. Významným pomocníkem v tomto úsilí rolníků stane se v budoucnu jednotné vesnické družstvo, jehož úkolem bude pečovat o zvelebení zemědělské výroby, pomáhat k snažšímu plnění hospodářského plánu, ať již scelováním půdy či mechanisací zemědělské práce nebo jinou činností, směřující k zvýšení výrobnosti v zemědělství.

Uvedení jednotného vesnického družstva v život je právě připravováno vládou. Methodou ke zvyšování produktivity v zemědělství stane se nový, právě zavedený systém výrobních smluv - kontraktů, a dále smluv o dodávce, uzavíraných rolníky-producenty na jedné straně a národními výbory, případně výkupními organisacemi na druhé straně.

Jako velmi dobrá a účinná s hlediska zvyšování produktivity práce a zvyšování životní úrovně ukázala se, v souvislosti s rozpočtem a zavedením všeobecné daně, zavedená opatření cenová a zásobovací. Pracující přivítali tato nová opatření vlády, která jsou prvním krokem k postupnému odbourávání vázaného hospodářství, s velikým porozuměním a nadšením. Těm, kdož pracují - a hodně pracují -, je těmito opatřeními dána možnost realisovat na volném trhu svoji mzdu. Veliký a trvalý zájem o textil, obuv a jiné průmyslové výrobky na volném trhu projevuje se mezi všemi vrstvami obyvatelstva, čehož důkazem je vysoký dosahovaný obrat.

Tak nastal konečně dlouho očekávaný obrat v zásobování textilem, jehož je nyní na trhu více, v lepším výběru a v dobré jakosti. Zde se ukázala účinnými naše opatření učiněná v distribučním aparátě již před rokem. Nyní půjde o to, zajistit, aby tento stav v zásobování textilem nebyl pouze zjevem přechodným, nýbrž trvalým, a aby se situace naopak ještě dále zlepšovala. Naše výroba se musí postarat o to, aby trh byl zásoben lépe a lépe zbožím, které je požadováno.

Těmito opatřeními stoupla též reálná hodnota koruny, čehož dokladem je potěšitelný vzrůst vkladů drobných střádalů u peněžních ústavů v současné době. Účinky těchto opatření se projevily též příznivě na pracovním trhu, kde se po zavedení zásobovacího opatření projevila zvýšená nabídka. Značná část těch, kdož se dosud práci vyhýbali, by se nyní ráda vřadila do pracovního procesu, aby tak rovněž získala právo na zvýhodněné zásobování.

U rolníků možno od zavedení nových zásobovacích opatření pozorovat zlepšenou dodávku, hlavně krmných brambor, zlepšení ve sběru mléka a selského másla, kde je již denně překročován předpis až o 10 %, a konečně ve výkupu vajec, kde se situace vyvíjí velmi příznivě. A je možno plným právem očekávat, že daleko působivěji se účinky těchto opatření projeví ještě v budoucnu. Pokud jde o drobné výrobce, řemeslníky a obchodníky, kteří nezaměstnávají další pracovní síly a pracují ve svých provozovnách sami a kteří se cítí postižení těmito opatřeními, bude nutné se tímto problémem zabývat, již také proto, že mezi nimi je velmi živě diskutována otázka, jak nejlépe a nejúčinněji se zapojit do socialistické výstavby a v budoucnu do soustavy socialistického hospodářství.

Na základě těchto prvních poznatků a zkušeností se dá očekávat, že rozpočtem předpokládaný přínos všeobecné daně je reálný a zajistí nám vyrovnaný rozpočet.

Náš státní rozpočet na rok 1949 je rozpočtem budovatelským a mírovým. Zrcadlí se v něm veliké dílo budování a výstavby naší země v zemi socialistickou. Zrcadlí se v něm úsilí naší vlády a našeho presidenta Klementa Gottwalda, zabezpečit náš lid materiálně, sociálně a kulturně a zajistit vzestup jeho životní úrovně, vzestup blahobytu. Je konečně výrazem úsilí, zabezpečit naši republiku a její socialistickou výstavbu. Je rozpočtem, jehož základem a podkladem je tvořivá práce milionů pracujících, toužících po pokoji a klidu - shodně s národy Sovětského svazu a lidově demokratických států, toužících po míru a mírovém soužití všech národů. Je rozpočtem, který vychází z potřeb lidu a národa, tudíž rozpočtem nás všech, celého národa, pro který budeme my, zástupci komunistické strany, hlasovat. Budeme pro něj hlasovat proto, že tímto rozpočtem a jeho prostřednictvím naší pětiletkou položíme pevné základy naší socialistické výstavby. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dále je přihlášen ke slovu posl. Ant. Pospíšil. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Ant. Pospíšil: Pane předsedo, slavná sněmovno!

Schvalování státního rozpočtu patří k výsostným právům, ale také k nejzodpovědnějším úkolům lidového zastupitelstva, parlamentu - Národního shromáždění. Při této příležitosti se zhodnocují nejen úkoly a výsledky státního hospodářství, ale dává to příležitost také k politickému hodnocení celého státního života, je to příležitost ohlédnouti se zpět, ale také jasně a odpovědně zadívat se dopředu na další cestu, na nejbližší i vzdálenější úkoly a cíle. Stojíme takřka v předvečer prvého výročí historického zvratu v dějinách našeho státu, únorových událostí r. 1948. To nás nutí, abychom se znovu vraceli k tomuto historickému mezníku a znovu si ověřovali správnost tehdejších rozhodnutí a nastoupení nové cesty, jak nás o tom přesvědčil také vývoj událostí loňského roku. A musíme si opakovat slova, kterými je zhodnotil president republiky Klement Gottwald na zasedání ústředního výboru KSČ 17. listopadu loňského roku, když uvedl, že únor 1948 ukázal mimo politickou a organisační vyspělost komunistické strany a vedoucí roli její v národě také velikou politickou zralost dělnické třídy v Československu, ale ukázal také skutečnou semknutost Národní fronty. Pan president pravil: "Čtvrté poučení spočívá v tom, že se ukázala skutečná semknutost Národní fronty a zejména skutečný blok mezi hlavními vrstvami pracujícího lidu, mezi dělnictvem a rolnictvem. Jen tak můžeme vysvětlit, že když páni nahoře Národní frontu rozbili, v pravém slova smyslu přes noc se Národní fronta obrodila a znovu semkla a dostala pro pány hrůznou podobu akčních výborů, kde byli dělníci, kde byli zemědělci, kde byla inteligence a všechny pracující vrstvy. Nepodařil se pokus rozbít Národní frontu, isolovat komunisty a zejména se nepodařilo odcizit dělnictvu zemědělce."

Do této nové obrozené Národní fronty postavila se hned na počátku obrozená čs. strana lidová a její představitelé oddaně a upřímně se přihlásili k očistné i budovatelské práci v nové Národní frontě. Strana se očistila od reakčních živlů a jako svůj přínos ke společné práci dala své staré mravní ideály křesťanského socialismu. Jsou to ony neměnné hodnoty křesťanské spravedlnosti a lásky, poctivosti a věrnosti, jimž se po jiné snad cestě, ale v konečném cíli nepochybně přibližují ideály socialistického snažení. Tehdy při rozpravě o vládním prohlášení Gottwaldovy vlády dne 11. března 1948 prohlásil na těchto místech předseda obrozené lidové strany ministr Petr, odsoudiv pokusy reakce o zabrzdění sociálního vývoje republiky a přihlásiv lidovou stranu k loyální spolupráci na novém hospodářském řádu: "Ovšem všechny sociální reformy dávají jen rámec, v němž se má rozvíjet nový sociální a hospodářský řád naší lidové republiky. Je třeba, aby k tomu přistoupila také reforma vnitřní, reforma lidí. Je třeba, aby naší lidé našli vřelejší poměr k práci, když dnes pracují u vědomí, že výsledek jejich práce nemizí v kapsách jednotlivců na přepych nebo v kapsách anonymních společností jako bezpracný důchod, nýbrž když jsou si jasně vědomi, že pracují pro sebe a obecné blaho. Lidé musí býti proniknutí myšlenkou bratrství, solidarity a závislosti jednoho na druhém. Lidová strana, budující na křesťanském světovém názoru, na křesťanské morálce, má absolutně kladný poměr ke všem těmto sociálním reformám, neboť její program má stejné snahy a sleduje socialisační cíle, zdůrazňuje ukázněnou svobodu a usiluje o mravní zdokonalení jednotlivce i celku. Proto chce lidová strana v nových poměrech ruku v ruce spolupracovat s Národní frontou a v ušlechtilém pracovním soutěžení spolubudovat naši lidově demokratickou republiku."