Zatím co náš státní rozpočet,
stejně jako rozpočet Sovětského svazu
a lidově demokratických zemí, je rozpočtem
mírovým, rozpočtem, jehož hlavní
položky jsou určeny účelům výstavby
země, rekonstrukci, budování, sociálnímu
zabezpečení lidu, jeho výchově a vzdělání,
jsou rozpočty kapitalistických států
typickými rozpočty imperialistických strůjců
a podněcovatelů války. V tomto směru
je velmi zajímavý vývoj ve Francii. Francouzský
státní rozpočet, nedávno schválený,
vykazuje na rok 1949 vydání 1.870 miliard franků,
z čehož asi 1/3 je určena
pro vojenské výdaje a výdaje na udržování
policejního aparátu. Pouze v Paříži
činí výdaje na policejní aparát
pro tento rok 18 miliard franků, t. j. 3krát tolik
co v roce 1947. Francouzský rozpočet a jeho položky
na armádu, určované diktátem Spojených
států, je - jak píše L'Humanité
- rozpočtem polopodzemní přípravy
k válce. Podobné známky nese rozpočet
Holandska, aby mohlo pokračovat ve vedení loupežné
koloniální války v Indonesii. Je pochopitelné,
že tato politika vede k stálému zadlužování
menších a slabších kapitalistických
států a že jejich zadlužení roste.
Pohled na vývoj hospodářství kapitalistických
států ukazuje, že v období všeobecné
krise kapitalismu nemůže již buržoasie zabezpečit
rovnováhu rozpočtu bez růstu státního
dluhu. To je důležitým ukazovatelem neschopnosti
kapitalistického hospodářského systému
a faktorem dalšího zostřování
protikladů kapitalismu. Tato nestálost hospodářství
a financí kapitalistických států vede
k tomu, že se menší a slabší kapitalistické
státy dostávají stále více
a více do područí a závislosti velkých
imperialistických států. Tuto skutečnost
nejlépe charakterisují vztahy Spojených států
k druhým kapitalistickým zemím. Počátkem
roku 1948 činila zadluženost kapitalistických
zemí u Spojených států 8.253 mil.
dolarů. Z toho připadá na Anglii 4.269 mil.,
na Francii 1.868 mil., na země Beneluxu 406 mil., na Italii
237 mil., na Řecko 94 mil., na latinskou Ameriku 340 mil.,
na Čínu 214 mil., na holandské kolonie a
Indonesii 64 mil. dolarů. Americká pomoc, poskytovaná
zemím Marshallova plánu včetně zemí
západní Evropy, jakož i ostatním kapitalistickým
zemím, sleduje za cenu hospodářského
zničení ostatních zemí zajištění
odbytiště americkému průmyslu, ochránění
amerického průmyslu před blížící
se novou hospodářskou krisí a zajištění
vysokých zisků americkým monopolům.
Nyní je již jasné, že smysl Marshallova
plánu není a nikdy nebyl přispívat
k hospodářské výstavbě evropských
zemí, které utrpěly německou okupací,
nýbrž naopak rušit jejich hospodářskou
výstavbu.
V této souvislosti obzvláště vyniká
zcela jiný vývoj a smysl hospodářských
vztahů mezi zeměmi lidově demokratickými
a Sovětským svazem. Hospodářské
vztahy a smlouvy mezi těmito zeměmi jsou založeny
na zcela jiných zásadách: na zásadách
rovného s rovným, na zásadách respektování
hospodářské i politické nezávislost,
na zásadách upřímné vzájemné
pomoci.
Tyto skutečnosti nejlépe dokumentuje významné
ujednání, k němuž došlo v minulém
měsíci v Moskvě a podle kterého se
ustavila Rada vzájemné hospodářské
pomoci. Členy Rady jsou mimo Sovětský svaz
země lidových demokracií a je ponecháno
na vůli ostatním státům, které
souhlasí s posláním Rady, aby se členy
Rady staly. Význam členství v Radě
vzájemné hospodářské pomoci
pro naše hospodářství a další
jeho rozvoj nespočívá pouze v tom, že
budeme společně lépe a účinněji
čelit pokusům Ameriky a Anglie o bojkot, nýbrž
že v ní budeme mít nástroj, který
vzájemnou pomocí v případě
živelních pohrom, organisováním výměny
hospodářských i technických zkušeností,
opatřováním a výměnou surovin,
potravin, strojů atd. přispěje k dalšímu
rychlejšímu rozvoji našeho národního
hospodářství.
Náš státní rozpočet se stává
v období plánovaného hospodářství
součástí celkového hospodářského
plánu. Dosažení a splnění rozpočtem
předpokládaných cifer bude proto v budoucnu
v nemalé míře závislé na celkovém
vývoji plnění hospodářského
plánu. Bude tedy i jeho plnění závislé
na tom, jak budou masy pracujících získány
k aktivní účasti na plnění
celkového plánu.
Nástup pracujících k plnění
úkolů prvého roku pětiletky nám
ukazuje, že plán se stal nejen vlastnictvím
pracujících na závodech, ale že naši
dělníci počínají si osvojovat
nové pracovní formy a methody, zajišťující
splnění stanovených úkolů a
cílů.
Je radostnou a potěšitelnou skutečností,
že v čele plnění úkolů
pětiletky kráčejí naši hutníci
a havíři, tedy s hlediska důležitosti
dva hlavní výrobní obory.
Naši hutníci splnili lednový úkol ve
výrobě surového železa na 102,5 % a
dali průmyslu o 3.500 tun více, ve výrobě
surové oceli na 104,2 % a dali průmyslu o 8.600
t více. Ani naši horníci nezůstávají
pozadu. Lednová těžba kamenného uhlí
byla splněna na 100,3 %.
Jsme svědky nového hnutí, nového života
v našich závodech. Téměř ve všech
závodech se rozvíjí a šíří
od závodu k závodu nové hnutí, které
může vzniknout jen tam, kde již není vykořisťování
lidské práce, kde je dělník hospodářem,
hnutí socialistického soutěžení.
Dělníci v různých koutech republiky
usnášejí se na svých dílenských
a závodních schůzích splnit nejrůznější
úkoly a tak zvýšit produktivitu práce
a výrobu, a to jako dar k IX. sjezdu Komunistické
strany Československa, který se koná koncem
května t. r.
Tak na příklad naši hutníci z Ostravska,
Vítkovických železáren, oddělení
"malý Mannesmann", se usnesli, že splní
plán prvých šesti měsíců
pětiletky již za pět měsíců,
při čemž spotřebují jen plánované
množství oceli, kdežto chybějící
ocel na výrobu v šestém měsíci
ušetří z odpadu. Naši horníci z
Ostravska z dolu Zárubek se zavazují, že do
zahájení sjezdu, t. j. do 25. května, vytěží
při stejném počtu osazenstva o 23.866 tun
uhlí více, což znamená 17.510 ušetřených
směn a úsporu 21/2 mil. Kčs.
Rovněž tak horníci dolu Nová Jáma,
Lazy, se usnesli do IX. sjezdu strany vytěžit při
stejném počtu osazenstva o 25.000 tun uhlí
více a ušetřit tak 15.280 směn.
Dělníci Gottwaldových závodů
v Brně, závod První Brněnská,
se usnesli, že plán prvého pololetí
pětiletky - 2.500 tun odlitků - splní již
k 26. květnu, to je dříve než za 5 měsíců,
čímž bude dosaženo úspor téměř
2 mil. Kčs. Stejně tak dělníci Gottwaldových
závodů, závod Královo Pole, vzali
na sebe závazek vyrobit do 25. května místo
985 tun 1.135 tun, t. j. o 150 tun více ocelolitinových
odlitků.
V desítkách a stovkách dalších
darů zavazují se dělníci ušetřit
směny, suroviny, energií, materiál, peníze,
zlepšit a zdokonalit výrobu, snížit výrobní
náklady, snížit režii, zvýšit
normy, upravit časy atd. Všechna jejich snaha a úsilí
vychází z toho, vytvořit na závodech
stav trvalého zvyšování výroby
a produktivity práce.
Ani naši rolníci nezůstávají
pozadu. I oni se zavazují slavnostně k přesnému
a vzornému splnění výrobních
plánů v rostlinné i živočišné
produkci, k úkolům, jejichž splnění
bude znamenat zvyšování produktivity našeho
zemědělství, a k včasnému plnění
dodávek, aby tak přispěli ke zlepšení
vyživovací a zásobovací situace.
Náš pracující lid pochopil, že
v dané situaci je rozhodující zvládnout
a řešit hospodářské otázky,
otázky výroby a produktivity práce. Naše
dělnická třída se učila u Lenina,
že "produktivita práce je konec konců
nejdůležitější a nejhlavnější
pro vítězství nového řádu.
Kapitalismus vytvořil produktivitu nevídanou za
nevolnictví. Kapitalismus může být a
bude definitivně poražen tím, že socialismus
vytvoří novou, mnohem vyšší produktivitu
práce."
V pětiletém plánu se zvýší
produktivita práce v průmyslu o 32 %, v zemědělství
o 20 %, ve stavebnictví o 53 % a v dopravě o 30
%. To jsou nemalé úkoly a mnoho zde pomohou nové
stroje, s nimiž počítá velkorysý
plán investic ve výši 336 miliard Kčs,
z čehož představují nové stroje
pro náš průmysl 159 miliard Kčs. Avšak
stroje samy by nestačily. Zkušenosti ukázaly,
že při stejné kapacitě strojů
a při stejném počtu dělníků
lze zvýšit produktivitu práce novými
methodami práce, novou organisací práce a
zejména pak socialistickým soutěžením.
(Předsednictví převzala místopředsedkyně
Hodinová-Spurná.)
Vyskytují se někdy mylné představy,
že zvyšování produktivity znamená
zvyšování dřiny a námahy pracujících,
nebo že socialistické soutěžení
znamená dosahování špičkových
výkonů s vypětím posledních
fysických sil, nebo práci přes čas
a v neděli. Již mnoho našich dělníků
prakticky dokázalo, že zvýšení
produktivity práce dosáhneme lepším
využitím strojů a pracovní doby - lepší
organisací práce. Ukázali, že socialistická
soutěž je onou methodou, kterou mobilisujeme pracující
k plnění výrobních úkolů,
methodou rozvíjení iniciativy pracujících
ve výrobním procesu. Socialistická soutěž
je onen stav v naší výrobě, kdy jedinci,
celé pracovní skupiny, dílny, ba celé
závody plní a překonávají každodenně
výrobní plány a úkoly, ne zvyšováním
fysické námahy a siláckými výkony,
nýbrž lepší a dokonalejší
organisací, lepším a dokonalejším
zvládnutím techniky, fortelem, umem a důmyslem.
Velikým úkolem našich ředitelů
a administrátorů ve výrobě, který
musí být co nejrychleji splněn, je hospodaření
podle rozpočtu, podle finančního plánu.
Princip této nové výrobní a účetnické
methody spočívá v tom, že závod
rozdělíme na samostatně hospodařící
jednotky, které si vypracují přesný
rozpočet výrobních nákladů,
to je spotřeby surovin, energie, mazadel, pracovních
sil, mezd atd. A nyní se snaží každá
tato samostatně hospodařící jednotka
vyrobit stejné množství nebo dokonce více
výrobků s menší spotřebou všech
těchto výrobních nákladů. Dosavadní
stav vedl k tomu, že bylo jednodušší získat
úvěr než usilovat o zjednání
finančního pořádku a zvýšení
hospodárnosti v podniku mobilisací vnitřních
reserv. Zavedení hospodaření podle rozpočtu
povede k odstranění nehospodárnosti, stálé
mobilisaci vnitřních reserv, k systematickému
snižování výrobních nákladů
a k zavedení přísného systému
úspornosti. Umožní nám zainteresovat
na těchto problémech pracující a vytvořit
pro ně spolehlivá kriteria pro rozvinování
socialistického soutěžení mezi pracovními
skupinami, dílnami a celými závody.
Zvyšování produktivity práce je dnes
rovněž hlavním úkolem našich rolníků,
jak v rostlinné, tak i živočišné
výrobě. Na tomto problému je závislá
nejen rentabilita zemědělské práce,
ale i budoucí vývoj naší vyživovací
situace. Významným pomocníkem v tomto úsilí
rolníků stane se v budoucnu jednotné vesnické
družstvo, jehož úkolem bude pečovat o
zvelebení zemědělské výroby,
pomáhat k snažšímu plnění
hospodářského plánu, ať již
scelováním půdy či mechanisací
zemědělské práce nebo jinou činností,
směřující k zvýšení
výrobnosti v zemědělství.
Uvedení jednotného vesnického družstva
v život je právě připravováno
vládou. Methodou ke zvyšování produktivity
v zemědělství stane se nový, právě
zavedený systém výrobních smluv -
kontraktů, a dále smluv o dodávce, uzavíraných
rolníky-producenty na jedné straně a národními
výbory, případně výkupními
organisacemi na druhé straně.
Jako velmi dobrá a účinná s hlediska
zvyšování produktivity práce a zvyšování
životní úrovně ukázala se, v
souvislosti s rozpočtem a zavedením všeobecné
daně, zavedená opatření cenová
a zásobovací. Pracující přivítali
tato nová opatření vlády, která
jsou prvním krokem k postupnému odbourávání
vázaného hospodářství, s velikým
porozuměním a nadšením. Těm,
kdož pracují - a hodně pracují -, je
těmito opatřeními dána možnost
realisovat na volném trhu svoji mzdu. Veliký a trvalý
zájem o textil, obuv a jiné průmyslové
výrobky na volném trhu projevuje se mezi všemi
vrstvami obyvatelstva, čehož důkazem je vysoký
dosahovaný obrat.
Tak nastal konečně dlouho očekávaný
obrat v zásobování textilem, jehož je
nyní na trhu více, v lepším výběru
a v dobré jakosti. Zde se ukázala účinnými
naše opatření učiněná
v distribučním aparátě již před
rokem. Nyní půjde o to, zajistit, aby tento stav
v zásobování textilem nebyl pouze zjevem
přechodným, nýbrž trvalým, a
aby se situace naopak ještě dále zlepšovala.
Naše výroba se musí postarat o to, aby trh
byl zásoben lépe a lépe zbožím,
které je požadováno.
Těmito opatřeními stoupla též
reálná hodnota koruny, čehož dokladem
je potěšitelný vzrůst vkladů
drobných střádalů u peněžních
ústavů v současné době. Účinky
těchto opatření se projevily též
příznivě na pracovním trhu, kde se
po zavedení zásobovacího opatření
projevila zvýšená nabídka. Značná
část těch, kdož se dosud práci
vyhýbali, by se nyní ráda vřadila
do pracovního procesu, aby tak rovněž získala
právo na zvýhodněné zásobování.
U rolníků možno od zavedení nových
zásobovacích opatření pozorovat zlepšenou
dodávku, hlavně krmných brambor, zlepšení
ve sběru mléka a selského másla, kde
je již denně překročován předpis
až o 10 %, a konečně ve výkupu vajec,
kde se situace vyvíjí velmi příznivě.
A je možno plným právem očekávat,
že daleko působivěji se účinky
těchto opatření projeví ještě
v budoucnu. Pokud jde o drobné výrobce, řemeslníky
a obchodníky, kteří nezaměstnávají
další pracovní síly a pracují
ve svých provozovnách sami a kteří
se cítí postižení těmito opatřeními,
bude nutné se tímto problémem zabývat,
již také proto, že mezi nimi je velmi živě
diskutována otázka, jak nejlépe a nejúčinněji
se zapojit do socialistické výstavby a v budoucnu
do soustavy socialistického hospodářství.
Na základě těchto prvních poznatků
a zkušeností se dá očekávat,
že rozpočtem předpokládaný přínos
všeobecné daně je reálný a zajistí
nám vyrovnaný rozpočet.
Náš státní rozpočet na rok 1949
je rozpočtem budovatelským a mírovým.
Zrcadlí se v něm veliké dílo budování
a výstavby naší země v zemi socialistickou.
Zrcadlí se v něm úsilí naší
vlády a našeho presidenta Klementa Gottwalda,
zabezpečit náš lid materiálně,
sociálně a kulturně a zajistit vzestup jeho
životní úrovně, vzestup blahobytu. Je
konečně výrazem úsilí, zabezpečit
naši republiku a její socialistickou výstavbu.
Je rozpočtem, jehož základem a podkladem je
tvořivá práce milionů pracujících,
toužících po pokoji a klidu - shodně
s národy Sovětského svazu a lidově
demokratických států, toužících
po míru a mírovém soužití všech
národů. Je rozpočtem, který vychází
z potřeb lidu a národa, tudíž rozpočtem
nás všech, celého národa, pro který
budeme my, zástupci komunistické strany, hlasovat.
Budeme pro něj hlasovat proto, že tímto rozpočtem
a jeho prostřednictvím naší pětiletkou
položíme pevné základy naší
socialistické výstavby. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Dále je přihlášen
ke slovu posl. Ant. Pospíšil. Prosím,
aby se ujal slova.
Posl. Ant. Pospíšil: Pane předsedo,
slavná sněmovno!
Schvalování státního rozpočtu
patří k výsostným právům,
ale také k nejzodpovědnějším
úkolům lidového zastupitelstva, parlamentu
- Národního shromáždění.
Při této příležitosti se zhodnocují
nejen úkoly a výsledky státního hospodářství,
ale dává to příležitost také
k politickému hodnocení celého státního
života, je to příležitost ohlédnouti
se zpět, ale také jasně a odpovědně
zadívat se dopředu na další cestu, na
nejbližší i vzdálenější
úkoly a cíle. Stojíme takřka v předvečer
prvého výročí historického
zvratu v dějinách našeho státu, únorových
událostí r. 1948. To nás nutí, abychom
se znovu vraceli k tomuto historickému mezníku a
znovu si ověřovali správnost tehdejších
rozhodnutí a nastoupení nové cesty, jak nás
o tom přesvědčil také vývoj
událostí loňského roku. A musíme
si opakovat slova, kterými je zhodnotil president republiky
Klement Gottwald na zasedání ústředního
výboru KSČ 17. listopadu loňského
roku, když uvedl, že únor 1948 ukázal
mimo politickou a organisační vyspělost komunistické
strany a vedoucí roli její v národě
také velikou politickou zralost dělnické
třídy v Československu, ale ukázal
také skutečnou semknutost Národní
fronty. Pan president pravil: "Čtvrté poučení
spočívá v tom, že se ukázala
skutečná semknutost Národní fronty
a zejména skutečný blok mezi hlavními
vrstvami pracujícího lidu, mezi dělnictvem
a rolnictvem. Jen tak můžeme vysvětlit, že
když páni nahoře Národní frontu
rozbili, v pravém slova smyslu přes noc se Národní
fronta obrodila a znovu semkla a dostala pro pány hrůznou
podobu akčních výborů, kde byli dělníci,
kde byli zemědělci, kde byla inteligence a všechny
pracující vrstvy. Nepodařil se pokus rozbít
Národní frontu, isolovat komunisty a zejména
se nepodařilo odcizit dělnictvu zemědělce."
Do této nové obrozené Národní
fronty postavila se hned na počátku obrozená
čs. strana lidová a její představitelé
oddaně a upřímně se přihlásili
k očistné i budovatelské práci v nové
Národní frontě. Strana se očistila
od reakčních živlů a jako svůj
přínos ke společné práci dala
své staré mravní ideály křesťanského
socialismu. Jsou to ony neměnné hodnoty křesťanské
spravedlnosti a lásky, poctivosti a věrnosti, jimž
se po jiné snad cestě, ale v konečném
cíli nepochybně přibližují ideály
socialistického snažení. Tehdy při rozpravě
o vládním prohlášení Gottwaldovy
vlády dne 11. března 1948 prohlásil na těchto
místech předseda obrozené lidové strany
ministr Petr, odsoudiv pokusy reakce o zabrzdění
sociálního vývoje republiky a přihlásiv
lidovou stranu k loyální spolupráci na novém
hospodářském řádu: "Ovšem
všechny sociální reformy dávají
jen rámec, v němž se má rozvíjet
nový sociální a hospodářský
řád naší lidové republiky. Je
třeba, aby k tomu přistoupila také reforma
vnitřní, reforma lidí. Je třeba, aby
naší lidé našli vřelejší
poměr k práci, když dnes pracují u vědomí,
že výsledek jejich práce nemizí v kapsách
jednotlivců na přepych nebo v kapsách anonymních
společností jako bezpracný důchod,
nýbrž když jsou si jasně vědomi,
že pracují pro sebe a obecné blaho. Lidé
musí býti proniknutí myšlenkou bratrství,
solidarity a závislosti jednoho na druhém. Lidová
strana, budující na křesťanském
světovém názoru, na křesťanské
morálce, má absolutně kladný poměr
ke všem těmto sociálním reformám,
neboť její program má stejné snahy a
sleduje socialisační cíle, zdůrazňuje
ukázněnou svobodu a usiluje o mravní zdokonalení
jednotlivce i celku. Proto chce lidová strana v nových
poměrech ruku v ruce spolupracovat s Národní
frontou a v ušlechtilém pracovním soutěžení
spolubudovat naši lidově demokratickou republiku."