Zvláštního zřetele a hodnocení zasluhují výdajové položky na zlepšení zdravotnictví, na soc. péči a na školství, jak také ukazuje společná zpráva výborová.

Dáváme-li v rozpočtové kapitole ministerstva zdravotnictví a ministerstva soc. péče celkem 13.818,064.000 Kčs na tyto úkoly, pak to znamená, že v poměru k celostátním výdajům jim dáváme téměř 15.5 % bez odpočivných a zaopatřovacích platů. Dáváme-li v kap. ministerstva školství, věd a umění a v kap. ministerstva informací a osvěty v celkové částce Kčs 9.113,256.000, dáváme na kulturu zhruba celých 10¹/₄ % všech státních výdajů.

Investiční výdaje, které procházejí státním rozpočtem na r. 1949, ať již jde o investice ve vlastní státní správě nebo státních podnicích či svazcích lidové správy, nebo ať již jde o investice rozvojové nebo obnovovací, činí celkem částku 24.619,987.000 Kčs. Celý tento obnos je na rozdíl od roku 1948 kryt rozpočtem a není odkázán na úvěr.

Osobní výdaje, které v roce 1948 činily Kčs 17.630,747.000 a představovaly tak 26,64 % výdajů podle rozpočtu, činí na rok 1949 částku 22.102,839.000 Kčs, čili 27,31 % z rozpočtových výdajů. Jejich zvýšení je odůvodněno změnami, které nastaly v důsledku postátnění léčebných a jiných ústavů, nebo jinými podobnými zákonnými opatřeními.

Skupina II, t. j. rozpočty státních podniků, obsahuje celkem 27 podniků, z nichž je 9 ústředních, 9 v zemích českých a 9 na Slovensku. Proti r. 1948 ubyly 3 staré podniky a přibyly rovněž 3 nové podniky. Pořadí jednotlivých podniků v tomto rozpočtu odpovídá pořadí kapitol resortně příslušných ministerstev. Státní rozpočet na rok 1949 počítá s odvodem ze státních podniků do státní pokladny celkovou částkou 7.463,634.000 Kčs, což znamená na prvý pohled (proti r. 1948) nižší odvod o 1.175,071.000 Kčs. Poněvadž podle nového rozpočtového schématu si letos uhrazují státní podniky samy částku 3.868,499.000 Kčs na obnovovací investice, které loni byly hrazeny jiným způsobem, t. j. úvěrem, je ve skutečnosti odvod státních podniků vyšší oproti r. 1948 o 2.693,428.000 Kčs.

Skupina III - státní dluh, je samostatnou skupinou proto, že na ní participuje jak státní správa, tak i státní podniky. Také rozpočet státního dluhu byl změněn podle nové skladby. Rozdělení dluhů je stejné jako v letech dřívějších, poněvadž ještě nebylo provedeno sjednocení dluhu. Státní dluh dosahuje výše 142 miliard 164,000.000 Kčs a je složen takto: dluh z doby před okupací (vnitřní) 27.071 mil. Kčs, dluh z doby nesvobody, t. zv. protektorátní, rovněž vnitřní, 33.417 mil. Kčs, dluh z doby nesvobody t. zv. slovenského státu 7.236 mil. Kčs, dluh z doby po osvobození (vnitřní) 31.481 mil. Kčs, zahraniční dluh z doby 1. republiky 21.915 mil. Kčs, zahraniční dluh z účasti na brettonwoodských měnových dohodách 6.666 mil. Kčs a konečně dluh státu vůči LFM 14.374 mil. Kčs.

Roku 1948 byl vykázán státní dluh ve výši 121.458 mil. Kčs, takže se jeví zvýšení o 20.693 mil. Kčs. I zde jde o optický klam. Skutečné zvýšení státního dluhu v hospodářství z r. 1948 činí pouze 5.112 mil. Kčs. Zbytek je ze starších závazků, které nebyly vykazovány ve státním rozpočtu, jako na př. přechodné zadlužení Slovenska u Poštovní spořitelny v Bratislavě, dále závazky z brettonwoodských dohod a část závazku vůči LFM, který byl rovněž nově do státního dluhu pojat. Dále do této skupiny spadá i zvýšení státního dluhu, které nastalo ještě na podzim r. 1947, jež činilo 6.121 mil. Kčs. Této částky bylo převážně použito na úhradu přechodného zadlužení bratislavské státní pokladny.

Státní dluh nám podává obraz celkem příznivý. Jeho výše nedosahuje trojnásobku zadlužení předmnichovského a je příznivější než ve státech kapitalistických. Za posledních 20 let vzrostl státní dluh USA na 15násobek, Japonska na 25násobek. Anglický státní dluh převyšuje národní důchod trojnásobně, u nás dosahuje jen poloviny národního důchodu. Ve srovnání k objemu státních rozpočtů dopadne srovnání pro nás ještě příznivěji. Rovněž úrokování státního dluhu, protože běží z 80 % o vnitřní zadlužení, ani jeho umořování neznamená odplývání celé částky tomuto účelu věnované za hranice, a proto není tak bolestné. Na úrok státního dluhu spotřebujeme 3,8 % našich rozpočtových výdajů, zatím co USA potřebují každoročně 15-20 % celého státního rozpočtu.

Paní a pánové, tento stručný rozbor našeho státního rozpočtu ukazuje, jak velký význam má pro naší cestu k socialismu. Velkolepé investice, které budou uskutečněny, změní naši průmyslovou základnu a zabezpečí tak další nerušený rozvoj průmyslové produkce i našeho zahraničního trhu. Pozmění tvářnost země, protože výstavba nových průmyslových odvětví znamená i výstavbu nových sídlišť, a to hlavně na Slovensku. Vyrovná se rozdíl mezi městem a vesnicí, zkrátí se dopravní vzdálenosti, zanese se rozvoj školství a kultury i na vesnici. Státní rozpočet na rok 1949 není jen seskupením různých číslic, ale je to živý plán našeho národního hospodářství a představuje činnost živých lidí.

Děkuji proto všem těm, kteří se podíleli na jeho sestavení a jeho projednání. Děkuji v prvé řadě panu ministru financí, všem ostatním pánům ministrům, dílčím zpravodajům, členům výborů, expertům ministerstev, parlamentnímu personálu i novinářům, kteří náš rozpočet na rok 1949 popularisovali.

Jeho odhlasováním dáme našemu státu dobrý nástroj k provádění naší pětiletky, která znamená cestu k socialismu. Proto jménem rozpočtového a všech ostatních parlamentních výborů prosím, abyste po rozpravě přijali státní rozpočet a rozpočtový zákon na rok 1949 tak, jak byl přijat po projednání v příslušných parlamentních výborech. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Podle § 43 jedn. řádu rozdělují rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozpravu podrobnou rozděluji na 3 části, a to:

První část podrobné rozpravy, část hospodářskou, která zahrnuje:

Kap. 14 ze skupiny I, Ministerstvo zemědělství, a ze skupiny II § 16, Státní lesy a statky, § 17, Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských, § 24, Štátne lesy, a § 25, Štátne majetky, kap. 15 ze skupiny I, Ministerstvo výživy, kap. 16 ze skupiny I, Ministerstvo průmyslu, kap. 17 ze skupiny I, Ministerstvo vnitřního obchodu, a ze skupiny II § 27, Riaditeľstvo pre cestovný ruch, kap. 18 ze skupiny I, Ministerstvo zahraničního obchodu, kap. 19 ze skupiny I, ministerstvo techniky, kap. 20 ze skupiny I, Ministerstvo dopravy, a ze skupiny II § 3, Československé státní dráhy, a § 4, Československé aerolinie, kap. 21 ze skupiny I, Ministerstvo pošt, a ze skupiny II § 5, Československá pošta, kap. 25 ze skupiny I, Ministerstvo financí, a ze skupiny II § 7, Československý tabákový monopol, § 8, Státní mincovna, a § 9, Státní loterie, kap. 26 ze skupiny I, Všeobecná pokladní správa, kap. 27 ze skupiny I, Nejvyšší účetní kontrolní úřad, a

skupinu III, Státní dluh.

Druhou část podrobné rozpravy, část kulturní, sociální a zdravotnickou, která zahrnuje:

Kap. 12 ze skupiny I, Ministerstvo školství, věd a umění, a ze skupiny II § 10, Státní statky zemědělských škol, § 11, Uhříněveský školní závod zemědělský, § 12, žabčický školní závod zemědělský, § 13, Školní závod zemědělský vysoké školy veterinární v Brně - Nový Dvůr, § 20, štátne nakladateľstvo, § 21, Školské majetky vysokej školy poľnohospodárskeho a lesníckeho inženierstva v Košiciach, § 22, Ústav pre školský a osvetový film, § 26, Štátne majetky hospodárskych škôl a výskumných ústavov poľnohospodárskych, kap. 13 ze skupiny I, Ministerstvo informací a osvěty, a ze skupiny II § 1, Československý rozhlas, § 2, Československý státní film, § 14, Státní tiskárny a Úřední list, § 15, Československá tisková kancelář, § 23, Zpravodajská agentúra Slovenska, kap. 22, ze skupiny I, Ministerstvo sociální péče, kap. 23 ze skupiny I, Ministerstvo zdravotnictví, a ze skupiny II § 6, Československé státní lázně, a § 18, Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané, kap. 24 ze skupiny I, Odpočivné a zaopatřovací platy.

Třetí část podrobné rozpravy, všeobecnou státní správu (vnitřní a zahraniční), která zahrnuje:

Ze skupiny I kap. 1, President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2, Národní shromáždění, kap. 3, Slovenská národní rada, kap. 4, Předsednictvo vlády, kap. 5, Předsednictvo sboru pověřenců, a ze skupiny II § 19, Štátna tlačiareň a Úradný vestník, ze skupiny I kap. 6, Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 7, Ministerstvo národní obrany, kap. 8, Ministerstvo vnitra, kap. 9, Ministerstvo spravedlnosti, kap. 10, Ministerstvo pro sjednocení zákonů, kap. 11, Správní soud.

Přistoupíme tedy nejprve k rozpravě povšechné.

Přihlášeni jsou tito řečníci: pp. posl. Frank, Pospíšil Antonín, Komzala, Koktán a Žiak.

Dávám slovo p. posl. Frankovi.

Posl. Frank (přivítán potleskem): Paní a pánové!

Projednávání státního rozpočtu Národním shromážděním v minulosti, zejména pak v období prvé republiky, lišilo se, a to velmi podstatně, od našeho dnešního projednávání. Bývalo obdobím tuhých parlamentních zápasů tehdejší vládnoucí kapitalistické třídy se silami pokroku, představovanými v parlamentě zástupci komunistické strany.

Tehdejší ministři financí z boží milosti pánů továrníků a velkostatkářů, poslušní vykonavatelé vůle Živnobanky, předkládali Národnímu shromáždění ke schválení státní rozpočet, jehož položky jak na Straně příjmů, tak i vydání byly sestavovány s hlediska zájmů a potřeb kapitalistů a velkostatkářů.

Státní rozpočet nebýval v té době ničím jiným nežli jednou z forem zřízení kapitalistického vykořisťování a nástrojem ochrany kapitalistického vlastnictví. Jeho charakteristickým rysem bylo, že převážná část všech příjmových položek šla k tíži drobných poplatníků, t. j. dělníků, drobných a středních rolníků, jakož i živnostníků, zatím co položky vydání šly ku prospěchu pánů velkostatkářů a továrníků, ku prospěchu jejich kapitalistického podnikání.

Je proto pochopitelné, že v té době představitelé naší strany usilovali v Národním shromáždění o to, aby takový rozpočet nebyl schválen, případně aby v něm byly provedeny změny a věcné úpravy tak, jak to vyžadoval zájem pracujícího lidu. U příležitosti projednávání takového rozpočtu snažili jsme se jasnou kritikou a třídním rozborem předkládaných státních rozpočtů ukázat všemu lidu a národu pravou tvář a podstatu kapitalistického zřízení.

Po květnu 1945, kdy jsme počali naši republiku budovat ne na starých, nýbrž nových základech jako republiku lidově demokratickou, změnila se funkce státního rozpočtu a v základě i jeho obsah. Zajišťoval hospodářský, sociální a kulturní rozmach naší lidově demokratické republiky a stával se víc a více součástí našeho hospodářského plánu a naší socialistické výstavby.

A tu jsme viděli, že projednávání takového nového státního rozpočtu v Národním shromáždění a jeho výborech stávalo se velmi vítanou příležitostí reakčním silám, zahnízděným ve vedení některých politických stran a jejich parlamentních klubech, k více-méně skrytým a v minulém roce již otevřeným útokům proti politice vlády a celému lidově demokratickému zřízení.

Svojí tak zvanou "kritikou", přednášenou u příležitosti rozpočtové rozpravy, snažili se útočit na rozpočet a činnost některých resortů, útočili na naše znárodněné podniky a poškozovali naše národní hospodářství a naši měnu. Reakční, destruktivní, škodlivou kritikou Sboru národní bezpečnosti a armády snažili se oslabovat vnitřní sílu a brannou schopnost republiky, jak si to přála a potřebovala reakce. Avšak nakonec spadla maska s tváří těchto "kritiků" a národ poznal jejich veskrze reakční duši. Ve slavném únoru s nimi se všemi po zásluze tvrdě zúčtoval.

A tak letos po prvé v historii našeho parlamentarismu je projednáván státní rozpočet s vážností a pocitem zodpovědnosti, jako dosud nikdy. Je to také po prvé, kdy jeho projednávání děje se v naprosté a vzorné jednomyslnosti všech parlamentních frakcí a složek obrozené Národní fronty.

Tuto skutečnost třeba zvláště vyzvednouti a plně si ji uvědomit, poněvadž projednávání státního rozpočtu připadá právě do onoho měsíce, ve kterém jsme před rokem dosáhli historického vítězství nad silami reakce. Je nesporné, že jen únorové vítězství vytvořilo nezbytné předpoklady k tomu, že Národnímu shromáždění byl předložen státní rozpočet na rok 1949 jako prvý vyrovnaný rozpočet po válce, rozpočet, s nímž můžeme být plným právem spokojeni.

Vyrovnaný státní rozpočet na rok 1949 při stále stoupající životní úrovni všeho lidu, při zvyšování státních nákladů na sociální, zdravotní a kulturní péči a při velkorysé investiční politice v souvislosti s velikými úkoly naší pětiletky znamená další naše veliké vítězství, jehož jsme dosáhli na poli hospodářském.

Dosažení tohoto vítězství bylo umožněno hlavně důsledky únorového vítězství. Neboť únor znamenal mimo jiné též nové a další, velmi citelné oslabení kapitalistických posic v hospodářství a posílení sektoru veřejného hospodářství již nejen v průmyslu, ale i v oblastech zahraničního obchodu, velkoobchodu a obchodu vůbec. Odstranění reakčních sil z posic ve státním aparátě, lidové správě a zejména pak v hospodářství znamenalo zrychlení budovatelského úsilí ve výrobě i v zemědělství.

Pracující ve všech úsecích hospodářského života znásobili po únoru v nebývalé míře iniciativu a pracovní nadšení, aby nyní v nové vývojové etapě, v etapě budování socialismu, rychleji plnili výrobní plán, aby vyráběli lépe, více a dokonaleji, nežli za kapitalistického hospodářství, a aby zdárně a včas dokončili dvouletku.

Je tedy vyrovnaný státní rozpočet především výsledkem nadšeného pracovního a budovatelského úsilí našeho pracujícího lidu. Bez jeho práce a nadšení a bez jeho pracovních výkonů a aktivní účasti na plnění našeho hospodářského plánu nebylo by všech oněch velikých úspěchů, kterých jsme od roku 1945 dosáhli, a nebylo by ani vyrovnaného státního rozpočtu.

Druhým důležitým faktorem, jenž nám umožnil vyrovnat rozpočet, je naše plánované hospodářství a úspěšné splnění dvouletého budovatelského plánu. Konečné výsledky nám ukazují, že v průmyslové výrobě - bez průmyslu výživy - byl splněn plán na 101,3 %. Je pozoruhodné, že v druhém roce dvouletého plánu byl plán splněn na 102,4 % proti 100,9 % v roce prvním, ačkoliv úkoly druhého roku byly značně vyšší než úkoly roku prvého. Dosáhli jsme tak mimo zemědělskou výrobu, kde ještě překonáváme vliv sucha, vytčených výrobních úkolů.

Pokud jde o produktivitu práce, nedosáhli jsme sice plánovaného zvýšení, t. j. o 10 % proti roku 1937, avšak podařilo se nám zajistit zvyšování produktivity v druhém roce dvouletky, což je v přímé souvislosti - stejně jako zlepšené plnění plánu v ostatních úsecích - s únorovými změnami. Tak stoupla produktivita práce v roce 1948 proti průměru roku 1947 o 11,2 %, což znamená, že v roce 1948 vyrobila jedna osoba činná v průmyslu o 11,2 % více nežli v roce 1947.

Všichni ti, kdož se svojí prací v průmyslu i v zemědělství přičinili o splnění úkolů dvouletky, přičinili se též o zdárný vývoj našeho národního hospodářství, a jim v prvé řadě patří náš dík a uznání. (Potlesk.)

A konečně neméně důležitým faktorem našich úspěchů na poli hospodářském jsou naše hospodářské a obchodní styky se zeměmi s plánovitým hospodářstvím, se zeměmi nové demokracie, zejména pak se Sovětským svazem. Díky jeho velkorysé pomoci v roce 1947 překonali jsme poměrně hladce následky sucha, kterým jsme byli zle postižení. Prohloubením a rozšířením hospodářských a obchodních styků zabezpečili jsme základní suroviny pro náš průmysl a odbytiště pro naše výrobky.

Veliký význam našeho hospodářského úspěchu spočívá v tom, že ho dosahujeme na začátku naší pětiletky, a to bez pomoci Západu. Naopak, dosahujeme ho přes pokusy bojkotu našich obchodních styků se strany Anglie a Spojených států, poté, když jsme odmítli pochybnou pomoc Marshallova plánu a tak jasně ukázali západním imperialistům, že více nežli lesku zlata si vážíme naší samostatnosti a neodvislosti. (Potlesk.) Úspěch našeho národního hospodářství vyniká, porovnáme-li, jak daleko jsme postoupili vpřed v hospodářském vývoji - proti zemím bohatším, nežli je naše, a k tomu všemu požívajícím ještě dobrodiní Marshallova plánu. Státní rozpočty Italie, Francie, Holandska končí vesměs miliardovými schodky. Ba ani rozpočty Anglie a Spojených států severoamerických nevykazují rovnováhu. U všech rozpočtů kapitalistických států, jak to ani jinak u rozpočtů kapitalistických států není možné, zvyšuje se daňové zatížení pracujících k úhradě stále rostoucích deficitů. Náklady na sociální a zdravotní péči, na školství jsou snižovány a horentně rostou náklady na armádu, zbrojení a policejní potlačovací aparát. Tak na př. zatím co u nás činí náklady na vnitřní a zahraniční bezpečnost a na zahraniční správu 19 %, na sociální a zdravotní péči 29 %, činí ve Spojených státech náklady na vojenskou a zahraniční správu téměř 50 % a na sociální a zdravotní péči pouhých 5,3 % celého federálního rozpočtu. Podobná situace je v Anglii, kde výdaje na armádu činí 23,3 % a pouhých 6,3 % výdaje na sociální a zdravotní péči. Přitom vydání Spojených států severoamerických na vojenskou správu není definitivní a podle poselství amerického presidenta kongresu bude zapotřebí dalších, dodatečných prostředků v souvislosti s vyhlášením severoatlantického paktu, který má být nástrojem k uskutečňování snů o americké světovládě.