Navrhovaný zákon tvoří spolehlivé předpoklady pro vybudování přehledné, účelné a hospodárné vnitřní organisace jednotlivých národních dopravních podniků pro jejich účelnou spoluprácí, pro upevnění vztahů zaměstnanců k podnikům a konečně pro uskutečnění potřebné racionalisace provozu u správy podniku.

Ještě zvlášť zdůrazňuji, že se vládní návrh projeví příznivě také v úpravě působnosti ministerstva dopravy potud, že toto ministerstvo bude zproštěno ústřední správy dosavadních dopravních podniků, takže napříště se bude moci věnovat tomu, čemu se po pravdě mají věnovati všechna ministerstva, t. j. činnosti normotvorné, činnosti řídící a činnosti kontrolní. Bohdá nebude již to dlouho trvat a pevně věřím, že v krátké době odstraníme nešvar, aby v první instanci rozhodovala ministerstva. V první instanci budou rozhodovat místní a okresní národní výbory a jen výjimečně krajské národní výbory. Ministerstva zůstanou tím, čím mají být: budou mít funkci normotvornou, řídící a kontrolní. Toto také přináší tato osnova ministerstvu železnic.

Uzavíraje svůj stručný výklad o vládním návrhu zákona o národních dopravních podnicích, chci říci, paní a pánové, zcela střízlivě: našim dopravákům, stejně jako osazenstvu kteréhokoliv jiného národního podniku, se dostává touto osnovou ještě větší možnosti a příležitosti k tomu, aby osvědčilí svou vlasteneckou povinnost, budovatelské úsilí a socialistické uvědomění. Výsledky jejich práce a služby se stanou totiž také v ohledu finančním zřejmými. Bude jim tak poskytnuta vhodná základna, na níž budou moci ještě výrazněji ukázati svou osvědčenou schopnost, pohotovost a odbornost a na níž budou moci uplatniti socialistické soutěžení. Umožní se jím, paní a pánové, aby prokázali způsobem zcela nesporným svůj nemalý a často ne dosti ceněný příspěvek, který přinášejí pro zvelebení celého našeho národního hospodářství a pro zvýšení životní úrovně našeho lidu. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Slavná sněmovno! V plné důvěře, že vládní předloha bude Národním shromážděním schválena, přeji všem našim dopravákům na nové cestě, na cestě socialistické, mnoho zdaru a úspěchu! (Hlučný potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K osnově jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Řečníky jsou: pp. posl. Jura, Niederle, Šimánek, Danielič, Daubnera inž. Novák. Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Jura.

Posl. Jura: Vážená sněmovno

Přihlásil jsem se o slovo, abych připojil několik poznámek k projednávané osnově zákona o národních podnicích dopravních. Nejprve chci promluviti o významu zřízení národních podniků dopravních a o tom, co se sleduje tímto zákonem.

Na prvním místě jde o to, aby se také v dopravě vybudovala základna pro nejlepší službu socialistickému hospodářství. Výrobní, finanční a distribuční sektor se chystá ke startu do pětiletého plánu socialistické výstavby. V celém hospodářství jde o zvýšení produktivity, zkvalitnění výroby a zavedení nových method socialistického soutěžení.

Je přirozené, že tak důležitá složka, jako je doprava, nemůže zůstat stranou tohoto dění, že i na dopravní sektor dlužno aplikovat vyzkoušené formy a uzpůsobit ho tak, aby jako spojka mezi výrobou a distribucí co nejúčinněji a co nejlépe sloužil hospodářství, vyvíjejícímu se k socialismu.

Má-li se doprava postavit na socialistickou základnu, dlužno z ní vytlačit všechny kapitalistické prvky. Podle ústavy a tohoto zákona se má znárodnit pravidelná doprava osob. Jde okrouhle o 300 autobusových línek, které budou postupně převzaty národním podnikem Silniční doprava. Naše veřejnost jistě uvítá tuto akci, neboť soukromá doprava orientuje se spíše na jízdy beze slev a neskýtá záruky včasně dopravy pracujících do zaměstnání.

Dalším úkolem znárodněné dopravy bude vymýtit všechny přežitky byrokratické zaostalosti, administrativní těžkopádnosti a zastaralosti předpisů. To je celý soubor mnohaletého dědictví, datujícího se z dávných dob vrchnostenského panství a přeneseného z předmnichovského období.

Doprava, která má povahu nikoliv administrativní, byla tímto zatuchlým dědictvím stále šněrována, spoutávána a tlačena-místo k pružnému a pohyblivému provozování dopravy-do administrování a úřadování. Proto bude velkým úkolem národních podniků v dopravě co nejrychleji rozbít a odstranit těžkopádný a zastaralý dosavadní systém. K tomu poslouží velkoryse provedená decentralisace, přenesení pravomocí s vyšších složek na útvary nižší a vybavení vedoucích služeben nejen širokou pravomocí, ale také vysokou odpovědností.

Myslím, že nepřeháním, označím-li osnovu o národních podnicích dopravních jako průkopnický čin na polí zjednodušení veřejné správy. Tato osnova zákona sleduje to, po čem dávno volali železničáři a dopraváci. To znamená: vymýtit těžkopádný byrokratický administrativní systém, odstranit všechny maloměšťácké prvky, které spoutávaly dopravu, zavést do dopravy pořádek a udělat z ní dopravu vpravdě socialistickou. V tom spočívá veliký význam vybudování národních podniků v dopravě.

Dále chci ukázat na veliké možnosti rozvoje, které dopravě a tím jejímu plánovitějšímu, účelnějšímu a hospodárnějšímu využití poskytne nová organisace. Je sice pravda, že doprava plnila poměrně dobře úkoly na ní požadované. Doprava dobře zvládla své úkoly po okupaci a v rozrušené přepravě. Také ve dvouletce splnila doprava úkoly na ni vložené; zvláště v železniční dopravě s daleko menším počtem dopravních prostředků bylo dosaženo, ano i překročeny předválečné výkony. Přitom však těžkopádný administrativní systém, který ubíjel a nepřipouštěl růst iniciativy, znemožňoval dosíci pronikavějšího zhospodárnění a rozvinutí plánovité dopravy a součinnosti, zvláště v přepravě nákladní.

O nehospodárnosti v dopravě dala by se uvést serie příkladů. Chci ukázati na typický příklad nehospodárnosti v silniční nákladní dopravě v kterémžto úseku dopravy se před válkou sledovaly dravé kapitalistické konkurenční zájmy. Proti roku 1938 velmi vzrostl počet nákladních silničních vozidel. Čísla nechci uvádět, poněvadž jsou důvěrného rázu. Ale jen o malé procento se zvýšila přeprava nákladů silničními auty. Proto je málo využito nosností nákladních aut a ve značné části závodové dopravy nákladní auta většinou jezdí poloprázdná nebo stojí, a při zpátečních jízdách se jezdí naprázdno. Tím jsou jízdy nehospodárné, plýtvá se pohonnými látkami, součástkami, a především lidskými sílami.

Zatím co v nákladní dopravě čs. drah a v dopravě živnostenské jsou vozidla využita ze 70%, nedosahuje využití strojů v z vodové dopravě v celostátním měřítku ani 50%. Dovedeme si jistě představit, jaké ztráty a škody vznikají nevyužitím strojů, anebo co by se dalo ušetřit při dobrém, alespoň 70 až 80% využití strojů a při celostátní plánované dopravě. Úsporu lepším využitím závodové dopravy je možno odhadnout na 5.000 nákladních vozů. Při průměrném nákladu 250.000 Kčs. ročně na údržbu provozu vozu činila by úspora při 5.000 ušetřených nákladních vozech částku 1 a ¹/₄ miliardy Kčs a přitom by se nejméně 5.000 osob mohlo uvolnit pro potřeby výrobní.

Na tomto příkladu nehospodárnosti v silniční nákladní dopravě je vidět, před jakými velkými úkoly stojí nové národní podniky v dopravě. Proto naše hospodářské kruhy uvítají, že silniční doprava v novém národním podniku bude zapojena do oblasti nových krajů, aby takto mohla být podle potřeb krajů plánována a řízena.

Také v železniční dopravě vznikají velké ztráty nedostatečnou součinností a do všech důsledků neregulovanou a neplánovanou nákladní přepravou. Nákladní železniční vozy, jichž je citelný nedostatek, obíhají stovky kilometrů naprázdno nebo dlouho stojí naloženy a čekají na vyložení. Velké distribuční složky si stále. a stále neuvědomují, že v hospodářství je všechno vzájemně podmíněno, že je třeba plánovat a koordinovat nejenom výrobu, ale i dopravu a distribuci. Veze-li se na příklad do zahraničí cukr, musí se počítat také s tím, aby zpáteční cesta byla stejně využita.

Poklesne-li v létě těžba uhlí a dohání-li se tento pokles v zimě. přináší to dopravě nejen zatížení v. době špičkové dopravy, ale také velmi citelné ztráty. Jsou-li vagóny průmyslových brambor dirigovány do Prahy a odtud posílány opět do lihovarů v jiných městech, způsobuje se takovouto neplánovitostí jak dopravě tak i celému hospodářství mnoho zbytečných škod a ztrát.

Uvedl jsem několik příkladů o tom, jak velké možnosti zhospodárnění jsou i v úseku železniční dopravy. Chci tvrdit, že lepší plánovitostí, vyšší součinností, stupňováním produktivity a zkvalitněním práce dá se dosíci stamilionových úspor. Proto třeba přivítat, že od 1. ledna se na železnici a v dopravě zavede podnikové a provozní početnictví. Každá střední a větší služebna bude moci sledovat produktivitu a kvalitu pracovních výkonů a podle toho zařizovat a zhospodárňovat své výkony. Takto se také doprava zapojí do celkové soustavy podnikového početnictví a přispěje k zlepšení socialistického hospodářství.

Konečně chci vyjádřit postoj, jaký zaujali k znárodnění zaměstnanci v dopravě. Na četně navštívených konferencích a schůzích, které se konaly ve všech krajích v listopadu, vyskytli se jedinci, kteří s ohledem na své zaměstnanecké, nebo lépe řečeno veřejnozaměstnanecké zájmy vyslovili pochyby a obavy, zdali neztratí definitivu nebo nebudou snad jiným způsobem poškození. Ale po odůvodnění, že ústava zaručuje každému právo na prácí, byly zásady o znárodnění dopravy přijaty se souhlasem a nadšením.

Myslím, že je třeba na tomto místě vyzvednout uvědomělost. s jakou dopravní zaměstnanci pochopili potřebu našeho socialistického hospodářství. Sebelepší organisační systém sám o sobě nemůže přivést trvalé zlepšení. Velmi mnoho záleží na lidském činiteli. jímž je organisace naplněna. Vzhledem k dosavadní tradici železničářů a dopravních zaměstnanců můžeme být ujištění, že dopravní zaměstnanci se přičíní, aby nové organisační formy byly naplněny socialistickým duchem, zvyšováním produktivity, soutěžením a zkvalitněním dopravy. Dopravní zaměstnanci se postarají o to, aby doprava byla hospodárným článkem a pevným soukolím našeho socialistického hospodářství. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Druhým řečníkem je p. posl. Niederle. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Niederle: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Národní shromáždění naší republiky zabývalo se již vícekrát řešením ožehavého problému, jak provésti reorganisaci a zhospodárnění našich dopravních podniků. Snaha, aby dopravní podniky, sloužící veřejné dopravě, zajišťovaly dopravu rychlou a levnou a přes to jistou a bezpečnou, byla předpokladem mnohých studií, úvah a pokusů nejenom našich národohospodářů, nýbrž i činitelů politických. Všechna tato snaha svědčí jen o významu a velkých úkolech naší dopravy. I když doprava nevytváří přímo hospodářské statky a je jen prostředkem národního hospodářství, má pro náš lid, pro naše hospodářství a pro branné zabezpečení naší vlasti velký a nesporný význam. Naše dopravní podniky mají však vzhledem k zeměpisné poloze našeho státu značný význam i s hlediska mezinárodní dopravy, protože jsme a zůstaneme důležitou dopravní křižovatkou mezinárodních dopravních spojů, ať již v dopravě železniční, letecké, silniční a v budoucnu, po vybudování plánovaných průplavů, i v dopravě vodní.

Avšak i přes všechny tyto významné úkoly musí být naše dopravní služba a dopravní podnikání řízeno tak, aby nezatěžovalo naše národní hospodářství a aby i naše dopravní podniky bezpečnou, rychlou a přece jen levnou dopravou osob i statků přispívaly ke zvýšení životní úrovně našeho lidu.

Ve staré hospodářské soustavě, ve starém hospodářském řádu, vlastně "neřádu", nemohlo toho být dosaženo. Nebylo toho dosaženo proto, že zájem kapitálově silných jedinců a kapitalistického a kořistnického podnikání byl stavěn nad zájem národa. státu a lidu. Nedovedli jsme se zbavit zastaralých hospodářských forem, nedovedli jsme odstranit byrokratický systém a zastaralý správní aparát a nahradit jej novým duchem socialistického hospodářství. Teprve nyní, když jsme se zbavili vasalských pout kapitalistického hospodářství a vykořisťování, chceme přikročit i k vytvoření národních dopravních podniků, dát jim hospodářské a správní formy, řídit a spravovat je podle zásad obchodního podnikání a dopravu ve všech odvětvích účelně organisovat, řídit a plánovat.

Do soustavy naších národních podniků průmyslových, hutních a důlních, energetických, stavebních a zemědělských začleňujeme i národní podniky dopravní, které budou také jedním ze základních kamenů výstavby socialistického státu. Naše dopravní podniky zbavíme zkostnatělého krunýře hierarchicky členěných správních úřadů, těžkopádného zastaralého úřadování bez osobní odpovědnosti a výkonné pravomoci a nahradíme je novými správními orgány podnikovými. Plně využijeme odborných znalostí, pracovní zdatnosti a výtečné kvalifikace zaměstnanců, ať výkonných, technických nebo správních, zbavíme je neúčelné podřízenosti, vybavíme je nejenom rozšířenou pravomocí, nýbrž i osobní odpovědností za řádné a hospodárné provádění jim svěřených prací, ať již ve správě podniků anebo při provádění dopravy samé.

Zbavíme naše národní podniky tíživého jařma nehonorovaných služeb, hospodářské pasivity i zastaralých služebních předpisů. Zřízením národních podniků dopravních bude konečně také dána možnost zhodnotit spravedlivě nebezpečnou, odpovědnou a vysilující práci a službu zaměstnanců v dopravě. Teprve nyní bude možno vymanit tyto zaměstnance z platové soustavy státních a veřejných zaměstnanců správních a přiznati jim úplatu za práci podle zásluhy, přiznati jim plat nejenom podle množství a jakosti vykonané práce, nýbrž i podle nebezpečí a odpovědnosti jejich služby. Zřízením národních dopravních podniků nezmenší a nesníží se dopravní služba našemu lidu a našemu hospodářství. Naopak, jejich úkoly budou ještě větší a odpovědnější. Jsem přesvědčen, že nejenom správní orgány dopravních podniků, nýbrž i zaměstnanci jsou si těchto svých úkolů a povinností plně vědomí a že zvýšeným pracovním úsilím, zhospodárněním pracovního výkonu, šetřením hmot, socialistickým pracovním soutěžením, osobní iniciativou, podnikavostí a tvořivostí své úkoly splní a že svého zastoupení ve správě podniků využijí jen k prospěchu podniků samých.

A pokud jde o zaručená práva zaměstnanců v dopravě-mám na mysli zaměstnance v dopravě železniční-nemají ani tito zaměstnanci žádné obavy o svá práva. Vedoucí postavení dělnické třídy, jasné znění naší Ústavy 9. května, lidově demokratický řád, vláda Národní fronty i Revoluční odborové hnutí za vedení našeho velkého dělníka Ant. Zápotockého jsou nejbezpečnější zárukou práv všech pracujících i zaměstnanců v dopravě.

Zákonem o zřízení národních dopravních podniků uskutečňujeme ustanovení naší Ústavy 9. května a usnesení třetí vlády Národní fronty z 8. července 1946. Národní dopravní podniky zůstávají národním majetkem a budou vedeny zásadami obchodního podnikání. Členové správních orgánů dopravních podniků jsou i civilněprávně odpovědní za škody, způsobené neplněním povinností. Spolupráce národních dopravních podniků je koordinována ústředním správním orgánem, ředitelskou radou. Je zaručen státní dozor na činnost a hospodaření podniku a přebytky hospodářství plynou ve prospěch státu.

Zřízením národních dopravních podniků je umožněno provedení jejich účelnější a hospodárnější vnitřní organisace, zhospodárnění, zpružení a zlevnění dopravy, aniž by byla dotčena bezpečnost a jistota dopravy. Umožňuje se účelná demokratisace správy. Za znárodněný majetek přiznává se náhrada.

Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců budou upraveny pracovním a mzdovým řádem podle zásady: plat podle zásluhy. Je řešena záležitost pensijního a úrazového zaopatření zaměstnanců dopravních podniků. Práva vyplývající ze zákona o propůjčování míst legionářům a zákona o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození zůstávají nedotčena.

Vzhledem ke všem těmto ustanovením návrhu zákona mohu prohlásit, že klub lidových poslanců bude hlasovat pro osnovu zákona o národních dopravních podnicích. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dále je přihlášen pan posl. Šimánek. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Šimánek: Slavná sněmovno, soudruzi!

Vládní návrh zákona o národních podnicích dopravních tisk 159 je osnovou, jejíž přijetím a správným plněním mají se vytvořit nejvhodnější předpoklady, aby se hlavně v oboru železniční dopravy započalo ihned na počátku našeho pětiletého hospodářského plánu rozvoje republiky Československé s budováním socialismu v naších zemích. Tak je také předložený zákon všemi příslušníky modré armády přijímán. Oni pevně věří, že novou organisací čs. drah se naplní dávné jejich přání, aby podnik, který mají příkladně kádí, byl veden v duchu potřeb dnešní doby, v duchu lidově demokratického režimu. Docílí se tím předně lepší organisace železniční služby, prostředníka to našeho rychle budovaného národního hospodářství. Přeměna československých státních drah na národní podnik má konečně zúčtovat s bezduchým byrokratickým úřadováním státní administrativy, která nepříznivě ovlivňovala podnikové vedení železnic. Tu je třeba dbát, aby oddělení vrchnostenské funkce ministerstva dopravy nezpůsobovalo zdražení správy a aby se zamezily komplikace a duplicita agendy. Je třeba zabránit, aby do národního podniku nebyly přeneseny byrokratické methody a agendy papírových fermanů, které jsou známým postrachem výkonných železničářů a značnou brzdou jejich nadšeného budovatelského úsilí a snahy o živé a pružné řízení železniční dopravy.