Účast soudců z lidu za zcela jiných
podmínek bude dnes znamenati a musí znamenati něco
zcela jiného. Rovnocennost a rovnoprávnost soudců
z lidu se soudci z povolání bude upřímná
a poctivá a také důsledná. Naši
soudci z povolání poučeni únorem z
největší části pochopili, že
soudnictví musí vyrovnati krok s ostatními
úseky našeho života a že se zde musí
vůle lidu projevit obdobně jako jinde. Vyvodili
již také z toho závěry, a tak již
od února práce soudců a zaměstnanců
justiční služby vykazuje značný
pokrok. Tím, že soudci z lidu již nebudou míti
obtíží jako dříve neboť
budou pracovati u soudů jejich bydliště, kde
odpadnou dlouhé cesty ke krajským soudům,
kde bude postaráno o úhradu ušlého výdělku,
aby netrpěli výkonem soudcovského úřadu
škodu, kde bude postaráno o systematické a
plánovité školení projeví se
účast soudců z lidu po všech stránkách
zcela jinak, než tomu bylo ještě před
únorem.
Bylo by nesprávné domnívati se, že proces
zlidovění našeho soudnictví se projeví
jen v účasti soudců z lidu. Soustředění
veškeré soudní agendy, a to jak ve věcech
občanských, tak trestních u okresních
soudů, odstraní rázem mnohé z toho,
čím výkon spravedlnosti byl od lidu vzdalován.
Okresní soud se stane základnou našeho zlidověného
soudnictví. Každý občan bude vědět,
že půjde-li o nějakou spornou věc nebo
o soudní pomoc, může se obrátiti na
okresní soud, kde soudci znalí místních
poměrů budou moci pozorně sledovat jeho výklad
a prováděti dotazy, aby mohli spravedlivě
rozhodovati. Kdo bude potřebovati soudní pomoci
prostě vyjádřeno přijde mezi své,
aniž k tomu bude potřebovat prostředníka
jako dříve. Dříve složité
předpisy o tom, který soud rozhoduje o právních
věcech, zabraňovaly tomu, aby občan věděl,
kam se má v případě potřeby
obrátit. Zatím co dříve byli pro trestní
vyšetření nebo i v civilních věcech
v I. instanci vysíláni začátečníci,
kteří se ponejvíce učili, na škodu
občanů a někdy také státu,
zejména v trestních věcech, pošleme
dnes k první instanci nejlepší lidi, které
máme. Budeme usilovat o to, aby byl zabezpečen sám
základ, t. j. začátek řízení
pro soudcovský výrok. Odstranili jsme všechny
zbytečné formality, které dříve
jednání u soudů jen zbytečně
protahovaly a mařily čas svědků i
stran; teď bude moci občan přednést
svou žádost v občanské i v trestní
věci svému obhájci tak, aby soudce na základě
osobního dojmu a z výsledku ústního
projednávání u soudu mohl nabýti správné
představy o záležitosti, která je předmětem
rozhodování.
Pro úspěšné potírání
zločinnosti, ať již kriminální
nebo politické, budou zřízeny v každém
okresu okresní prokuratury. Bude tak posílen systém
bezpečnostních orgánů a umožněna
úzká spolupráce s orgány SNB a bezpečnostními
referáty národních výborů.
Víte již, že před krátkým
časem byla otevřena právnická škola
pracujících, aby bylo umožněno schopným
příslušníkům pracujících
vrstev dosáhnouti soudcovského a prokurátorského
úřadu i bez formálního vzdělání.
Již při výběru žáků
se ukázalo, že dělnická třída
je tak vyspělá, že bez výhrad je dnes
možno postavit pracujícího člověka
na takové místo, jakým je soudcovský
nebo prokurátorský úřad. (Potlesk.)
Tak má být obsazen úřad soudců
a prokurátorů a výkon těchto funkcí
zabezpečen s hlediska zájmů pracujících
vrstev. Bylo by nesprávné vykládati toto
opatření jako útok na soudce a prokurátory
z povolání. Žádný ze soudců
se nemusí obávat, že bude tím nějak
zkrácen nebo že nebude míti již své
opodstatnění. Pro poctivé a schopné
právníky bude vždy i v socialisticky organisované
společnosti práce dost a právo a spravedlnost
mají své hluboké oprávnění
i svoji společenskou funkci.
Z těchto prvků se tedy skládá zlidovění
našeho soudnictví. Slibujeme si od něho další
sblížení lidu a soudnictví, že
odpadne nedůvěra, s níž právem
až do února náš lid sledoval to, co se
dálo a co se spojovalo se jménem spravedlnosti.
Podstatné změny nastanou také v našem
vězeňství, aby byl zajištěn řádný
výkon vyšetřovací vazby, a také
výkon trestu je třeba odděliti bezprostřední
vězeňskou správou od správy soudní.
Bude rovněž nutno dobudovati řádně
vězeňství také v okresích,
zvláště když nyní se u okresního
soudu soustřeďuje všechna trestní agenda.
Zatím co dříve vykonával sbor vězeňské
stráže dozor jen v trestních ústavech
a u krajských věznic, budou nyní členové
sboru dbáti o to, aby vazba byla od samého počátku
vyšetřování oproštěna od
neblahých vlivů, které známe z minulosti,
t. j. dorozumívání obžalovaných,
ovlivňování svědků a pod. Při
výkonu trestu budeme nyní dbáti především
na to, aby trest splnil úkol výchovný a aby
se všichni po odpykání trestu mohli polepšeni
vrátit do života jako platné síly. Tyto
úkoly může ovšem plnit jen sbor vězeňské
stráže dobře organisovaný na celém
území státu, jehož členové
budou uvědoměle a ukázněně
plnit tyto úkoly. Občanská kontrola bude
i nadále prováděna členy NS. Při
této příležitosti děkuji poslancům,
kteří při výkonu této funkce
svými posudky přispívají k ozdravění
poměrů v některých věznicích.
Má-li se naše soudnictví v takovém rozsahu
proměnit v organisaci, která tvoří
organickou část lidově demokratické
soustavy, pak bude nutno reformovat také advokacii. V její
dnešní podobě se obráží
starý kapitalistický svět se všemi nešvary,
jak je známe z předmnichovských poměrů
a z kapitalistické morálky. Honba za ziskem ve spleti
starých zákonů a nařízení
umožňovala výkon advokacie, který je
neslučitelný se zásadami lidové demokracie.
Jen ojediněle a jako vzácné výjimky
pracovali advokáti v souladu s budovatelskými úkoly
pracujícího lidu a jen ojediněle dovedli
dát advokacii náplň, která by z ní
učinila užitečný a prospěšný
nástroj budování. Podle vzoru těchto
poctivých a čestných advokátů
chceme ozdravit poměry v advokacii. Domníváme
se, že advokacie má ještě i dnes své
oprávnění a příležitost,
aby se osvědčila. Proto budou moci napříště
vykonávat advokacii jen ti, kteří po každé
stránce osvědčí činy a skutky,
že chtějí poctivě pomáhat soudu
a sloužit pracujícímu člověku.
Krajská sdružení advokátů budou
napříště dbát toho, aby výkon
advokacie byl rovnoměrně rozložen po celém
území státu a tak aby se odstranil na jedné
straně nadbytek advokátů, jako na příkl.
V Praze, a na druhé straně jejich nedostatek, na
příkl. v pohraničí. Advokáti
budou pracovat v kanceláři jak doposud a starat
se, aby právní pomoc byla poskytnuta s hlediska
bezpečnosti státu i v zájmu jednotlivce tak,
aby byla zajištěna zdravá hospodářská
prosperita těchto kanceláří. Proto
také sdružení bude přidělovat
koncipienty podle potřeby do jednotlivých kanceláří
a tak bude zabráněno tomu, aby práce kvalifikovaných
sil byla vykořisťována. Každý advokát
bude míti zájem, aby poctivou prací dokázal,
že práce advokáta, oproštěná
od nezdravých vlivů kapitalistické minulosti,
může být přínosem. Nikdo, kdo
bude poctivě plnit toto poslání, nemusí
mít obavu o obživu.
Tato nová skladba našeho soudnictví jak co
do forem, tak co do obsahu, má představovat úsek
státní moci, který bude provádět
své úkoly přesně, rychle a účinně.
Není pochyby o tom, že v době zostřeného
třídního boje, 9 měsíců
poté, kdy reakce podnikla otevřený útok,
aby svrhla moc pracujícího lidu, odstranila lidovou
demokracii a nastolila opět kapitalistický řád,
je na prvním místě mezi úkoly našeho
soudnictví boj s těmi, kteří vyvíjejí
nebo se pokusí vyvíjet protistátní
rozvratnou činnost. To znamená, že naše
soudy musí v těsné spolupráci s orgány
Sboru národní bezpečnosti tvrdě zasahovat
ty, kteří sáhnou k úkladům
o stát. I nadále musíme počítat
s tím, že zahraniční reakce k nám
bude vysílat špiony, teroristy a zrádce, aby
se pokusili rozrušovat naši výstavbu zákeřnými
a rozvratnými činy. Pokusí se získávat
u nás pro tyto temné cíle spojence. Této
činnosti budeme čelit tvrdými tresty; rozsudky
našich soudů, zejména státního
soudu, v němž se osvědčí soudci
laici, podávají důkaz o tom, že přání
našeho lidu, aby pokojná výstavba socialismu
nebyla u nás ohrožována, není prázdným
heslem, ale je splňováno. Můžeme ujistit,
že si dnes u soudu každý přijde na své:
poctivý člověk nalezne ochranu a pokoj, každý
zákeřný rušitel tvrdou pěst našeho
lidu! (Potlesk.)
Mezi přední úkoly patří ochrana
národního majetku po všech stránkách,
ochrana života občanů a jejich osobního
majetku. Správné plnění těchto
úkolů vyžaduje, aby soud nijak nepromarnil
jediné příležitosti k výchově
občanů pro věc socialismu. Ochrana národního
majetku znamená především boj proti
krádežím národního majetku, proti
úředním trestným činům
(úplatkářství, marnotratnosti úředních
a veřejných peněz, zpronevěry, nehospodárnosti
a pod.). Rovněž ochrana osobního majetku občanů,
jejich zdraví a života musí být jednou
z hlavních povinností našich soudů.
Jde ovšem o osobní majetek, který byl získán
poctivou prací. Není možno trpět, aby
plody poctivé práce byly odnímány
těmi, kteří nechtějí pracovat
a kteří chtějí žít na
újmu jiných. U nás není nezaměstnanosti
a nejsou podmínky, které by nutily člověka
k nějakému příživnickému
životu. Každý má zajištěnu
pracovní příležitost a proto nelze nečinně
přihlížet k tomu, aby z nějakého
důvodu, třeba z přežitku kapitalistické
morálky, někdo okrádal stát nebo občana.
I když v boji za uskutečnění socialismu
má potírání zločinnosti politické
i kriminální svůj velký význam,
aby výstavba socialismu probíhala nerušeně
a klidně, přece nelze nevidět, že občanské
věci právní, to znamená věci
jednotlivců, musí být rozhodovány
spravedlivě. Doposud byly chápány některé
sporné věci soukromníků jako jejich
výlučné záležitosti a byl rozšířen
názor, že chybné rozhodnutí zde nemůže
způsobit tolik škody jako tam, kde jde o zájmy
státu nebo o zájmy veřejné. Tento
názor je ovšem mylný. Téměř
každá věc a její spravedlivé
rozhodnutí je zjevem hluboce společenským
a politickým. Takovým spravedlivým rozhodnutím
může soud vykonávat velmi dobrý vliv
na upravení vztahů mezi občany, vztahů
v rodině, vztahů mezi podniky, prostě všech
vztahů, které život tvoří. Zde
může státní moc vystupovati jako ukazatel
nové zákonitosti, nového pořádku,
lepšího a vyššího. Povážíme-li,
že se tak stane v okamžiku, kdy člověk
čeká od státu pomoc a radu nebo rozhodnutí
a opatření, že se to děje v době
mimořádně příznivé,
aby byl uplatněn výchovný zřetel,
pak pochopíme, že zde je možno vykonati obrovský
kus práce. Leckdo, kolem něhož šel život
s jeho velkými změnami, je prožívá
někdy zcela lhostejně, ale takový okamžik,
kdy soud využije dobře takové příležitosti,
může znamenat obrat v celém životě.
člověka nebo jeho rodiny. Naopak nespravedlivé
rozhodnutí může šířit nedůvěru,
zatrpklost a dokonce odpor. Spravedlivé projednání
těchto občanských sporů může
ze soudu učiniti mohutný nástroj státu
a společnosti za upevnění státní
discipliny, za socialistický způsob života
a pravidla soužití.
Pro další naši činnost, činnost
soudů, bude platiti, aby se neuzavíraly do čtyř
stěn, nýbrž aby navazovaly nejširší
spojení s veřejností a neopomněly
žádné příležitosti projednávati
věci, jak trestní, tak i občanské,
veřejně. Nikoli proto, aby se projednávání
důležitých případů stalo
sensací podle mravů kapitalistické společnosti,
nýbrž aby byly školou života, z níž
pečlivým rozborem případu budou odvozena
všeobecně platná pravidla, z nichž si
každý účastník odnese do svého
života praktické poučení. Takto bude
lid připoután k účasti na výkonu
spravedlnosti a další formou budou vedeny masy k aktívní
účasti na vedení a řízení
státu. Zde bude nutno překonávati značnou
nedůvěru našeho občana z doby, kdy neměl
vždy v dobách kapitalistických dobré
zkušenosti se soudy. Nutno bojovati s přežitky
kapitalistické minulosti, jak se projevují ještě
ve vědomí nejširších mas (se silným
se neper, s bohatým se nesuď!). Zejména bude
třeba usilovat o to, aby spolupráce soudních
orgánů s lidem byla posilována. Půjde
o to, aby si každý občan uvědomil, že
soud se nemůže ani v trestních ani v civilních
věcech obejíti bez řádně provedených
důkazů, jimiž jsou na prvním místě
svědci. Vydati svědectví, dostaviti se k
soudu, mluviti za všech okolností pravdu, patří
nejen k občanským ctnostem, ale také k povinnostem,
vytčeným naší lidově demokratickou
ústavou. Zde nutno dosáhnouti rychlé a podstatné
nápravy, protože zde se projevuje neblahý vliv
soudnictví podle kapitalistických zásad.
Náš lid má trpké zkušenosti z doby,
kdy se u soudu nevyplácelo mluviti pravdu, kdy svědecká
výpověď v neprospěch majetného
a mocného pána způsobila mnohé nepříjemnosti,
někdy dokonce pronásledování a pod.
Kapitalistický řád, který každému
radil, aby "nehasil, co ho nepálí" a naváděl
před očima soudu k vydávání
křivého svědectví - to všechno
otřáslo důvěrou ve spravedlnost, která
se projevovala v tom, že mnozí lidé se vyhýbali
vydávati svědectví. Tyto představy
v očích našeho lidu jsou ještě
živé, uvážíme-li, jak reakce dovedla
až do února v těchto metodách pokračovat
a jak se se svědky nakládalo v našem retribučním
soudnictví všude tam, kde šlo o majetného
zrádce, který se octl na lavici obžalovaných,
všude tam objevíte ještě dnes křivá
svědectví, zakřikování svědků,
kteří vypovídali v neprospěch obžalovaného,
ovlivňování svědků penězi,
majetkovými výhodami a pod. Nedivme se proto, že
výsledky retribučního soudnictví do
února nejsou vždy uspokojivé. Nedivme se proto
ani, když pracující člověk, povolán
za svědka, se stal terčem útoků obhájce,
a někdy také soudce, a ztrácel víru
ve spravedlnost a vracel se od soudu s povzdechem: "Tak se
zde nic nezměnilo, je to, jako to bývalo."
Překonat tento názorový stav, obnovit důvěru
našich občanů v soudnictví, naučit
mluvit za všech okolností pravdu, to je třeba
uskutečňovat ze všech sil a při každé
příležitosti.
Co z toho bylo vykonáno a co je třeba uskutečnit?
U soudů byla provedena důsledně očista
od všech kolaborantských a zrádcovských
živlů a přistoupeno především
k revisi retribuce. Již před únorem 1948 bylo
jasné, že retribuce byla provedena třídně
tak, že plné, téměř drakonické
tresty byly ukládány drobným provinilcům
z tříd sociálně slabých, zatím
co mnoho příslušníků majetných
vrstev, zejména velké buržoasie, v důsledku
sabotážního postupu justiční
správy buď vůbec uniklo potrestání
nebo tresty jim vyměřené byly vzhledem k
jejich vině až směšně nízké.
Podle statistiky bylo z celkového počtu odsouzenců
před únorem jen 3,9% z řad statkářských,
velkostatkářských, továrníků,
příslušníků svobodných
povolání, zámožných vrstev atd.,
ačkoli právě v těchto řadách
byla kolaborace běžným zjevem. Více
než 2/3 příslušníků
těchto tříd bylo před únorem
osvobozeno.
Za 10 měsíců od února byla podrobena
revisi plná polovina celé retribuce, t. j. asi 15.000
případů. Revise byla prováděna
v nejužší spolupráci s lidovými
orgány a orgány bezpečnostními. Postupovalo
se spravedlivě a objektivně. Tak je s konečnou
platností splněn další z důležitých
úkolů, vytčených košickým
vládním programem.
V rámci amnestie, kterou president republiky vyhlásil
v souladu s přáním lidu generální
odpuštění pro trestné činy politické
i nepolitické povahy byl prominut celý trest 91.496
osobám, část trestu 1.463 osobám a
trestní řízení bylo zastaveno u 72.933
osob. Z těchto čísel je patrný obrovský
rozsah amnestie, který svědčí o velkomyslnosti
našeho lidu, která nemá obdoby.
Dále bylo zaknihováno 86.627 zemědělských
přídělů. Kdo zná obtíže,
s nimiž je tato práce spojena, dovede oceniti takový
obrovský výkon. Byly zahájeny kodifikační
práce na novém právním řádu.
Více než 40 komisí v nich ruku v ruce vědečtí
a političtí pracovníci s dělníky
z pražských závodů a zástupci
ostatních pracujících vrstev usilovně
pracuje, aby daly co nejrychleji do rukou našeho lidu lidově
demokratický právní řád.
Dovolte, abych při této příležitosti
poděkoval spolupracovníkům z továren,
vesnic i úřadů za účinnou spolupráci,
abych vyslovil dík všem organům lidové
správy, orgánům bezpečnostním,
veřejným žalobcům, členům
mimořádných lidových soudů
a soudcům, všem zaměstnancům justiční
služby, na prvním místě Svazu justičních
zaměstnanců, za obětavou práci.
To všechno ovšem představuje jen menší
část toho, co má a musí býti
vykonáno. Jsou to vlastně jen přípravné
práce, aby byly vytvořeny předpoklady tak,
aby se naše soudnictví mohlo vydat na novou cestu.
V tomto údobí tvrdého třídního
boje musí soudy učiniti všechno pro posílení
moci lidově demokratického zřízení
a pro upevnění síly mladého lidově
demokratického státu a potírati starý
kapitalistický svět v jakékoli podobě.
To vyžaduje politicky i odborně vyspělých
lidí, lidí pevných, kteří vědí,
oč usilují, a právě účast
soudců z lidu, kteří v tomto souboji nabyli
význačných zkušeností a dovedou
rozpoznati skutečnou pravdu od zákeřných
manévrů třídního nepřítele,
je zárukou toho, že naše soudnictví bude
vždy jen na straně rodné vlasti, na straně
svého státu a poctivě pracujícího
člověka. Oni nedovolí, aby mohlo být
této důležité státní funkce
ještě někdy zneužito proti zájmům
lidu a proti socialismu. Při spolupráci se soudci
z povolání, kteří si musí osvojiti
hluboké znalosti o vývoji společnosti na
podkladě marx-leninismu, kteří budou vykonávat
soudcovský úřad z lásky, bude možno
brzy očekávat, že naše soudnictví
splní to, co o něm řekl sovětský
státník Molotov: "Soud musí být
na stráži a nesmí být agentem nepřítele.
Zároveň musí být pozorný a
starostlivý vůči živým lidem,
vůči každému pracujícímu.
Dobrá organisace soudu a jeho vysoká autorita posilují
ve velké míře novou kulturu, nový
život, posilují ve velké míře
socialistické zřízení." Dnes
a denně nejen soudci, ale každý pracující
člověk si musí uvědomit, že zabezpečení
výstavby socialismu znamená:
1. vést rozhodný a tvrdý boj proti jakékoli
rozvratné, reakční činnosti,
2. důsledný boj se zločinností nejrozmanitějšího
druhu, bezohledný boj se všemi projevy škůdnictví
hospodářského, s pokusy o rozrušení
socialistických prvků našeho hospodářství,
s pokusy o krádež národního majetku
a pod.,
3. boj se šeptanou propagandou, která je nástrojem
třídního nepřítele,
4. boj se spekulací a černým obchodem,
5. boj o dodržování hospodářského
plánu nejen v továrnách, ale zejména
na vesnici,
6. boj o potlačování korupce ve státním
aparátě a ve veřejném životě
vůbec, zejména boj s úplatkářstvím,
7. boj o sblížení s lidem.
Využívati každé příležitosti,
aby soudní projednávání typických
příkladů se dálo veřejně,
aby soudy dojížděly do továren a na
vesnici a zde v účasti na projednávání
věci plnily výchovnou funkci, aby spravedlivá
rozhodnutí byla dobře a široce odůvodněna,
aby se stala zdrojem poučení pro nejširší
masy.