Zásobovací výbor projednal ve schůzi 16. listopadu t. r. vládní návrh zákona o Ústředí a usnesl se doporučiti tento vládní návrh zákona na vytvoření veliké družstevní centrály, vybavené monopolními právy při výkupu zemědělských výrobků, spolu se zajištěním odbytu výrobků, vyrobených podle plánu, za státní finanční záruky. Pomocí této centrály zamezíme staré výkyvy cen nahoru a dolů a zamezíme starou anarchii nedostatků a přebytků na trhu zboží. Tento vládní návrh zákona zaručuje spravedlivé rozdělení životních potřeb pracujícím vrstvám lidu, upevní svazek dělníků a rolníků, zvýší jejich životní úroveň, podpoří pětiletý plán a tím vykročí rychlejším krokem k socialismu.

Místopředseda Richter: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor ústavně-právní, posl. Vachovi.

Zpravodaj posl. Vach: Milé paní, vážení pánové!

Výbor ústavně-právní projednal 19. listopadu vládní návrh zákona o Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, tisk 129. Zákon sám má jen 22 paragrafů, je poměrně stručný, právnicky propracovaný, ale jeho význam je obrovský. Je to skutečně velký zákon nejen tím, že slučuje a ruší 33 trhosvazů a dává jednotnou organisaci, která radikálně zkracuje cestu od výrobce k spotřebiteli, ale hlavně tím, že všichni naši zemědělci musí počítati s plánovanou výrobou, a to z těchto důvodů:

Ústředí se organisuje na základě obchodního podnikání. Je zde snaha, aby intervenční výkupy sloučením trhosvazů měly tendenci klesající, aby zvýšená výrobnost zemědělců vyrovnala dosavadní rozdíly ovšem při přesné organisaci práce a to tak, aby jednotlivé druhy zemědělských produktů svým množstvím a cenou kryly potřebu našeho konsumenta bez nebezpečí nadvýroby některých druhů, jež by mohla vzniknout špatnou kontrolou osevních plánů. Zde je velká cesta k budování výroby v zemědělství, a to podle plánu, jehož kontroly se zúčastní všechny zemědělské komise a výbory Jednotného svazu, jakož i odborové organisace rolníků. Musíme všichni poctivě přistoupiti k přezkoumání osevních plánů pro ozimy, musíme provésti také přípravu pro jaro a stejně tak postupovati ve výrobě živočišné, abychom si na řízenou výrobu zvykli a pro budoucno pomáhali Ústředí říditi náš trh. Tak se staneme všichni účastníky velkého, socialisujícího se hospodářského rozmachu v našem zemědělství a budeme míti trvalý pořádek ve výrobním plánu.

Výbor ústavně-právní projednal vládní návrh zákona o Ústředí hospodaření se zemědělskými výrobky a ve shodě s výbory zemědělským, hospodářským a rozpočtovým doporučuje sněmovně zákon v předloženém znění ke schválení.

Místopředseda Richter: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor rozpočtový, posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Aby byla zvýšena životní úroveň všeho obyvatelstva na poli výživy, bylo nutno vybudovati takový hospodářský systém, kterým by byly nedostatky ve výživě pokud možno rychle odstraněny. Proto bylo potřeba přistoupiti ke zřízení takové organisace, která by hospodaření se zemědělskými výrobky zjednodušila a přitom učinila závazky státu pokud možno nejméně tíživými. Je jisté, že povahou svého vzniku a svou strukturou se stávající trhové svazy k této funkci nehodí a proto jde o jejich likvidaci.

Při této příležitosti pokládám za svou povinnost konstatovat nepopiratelný fakt, že trhové svazy po osvobození byly pilířem, o nějž se opíral systém řízení naší výživy a že se svého úkolu zhostily celkem úspěšně, zásluhou řady velmi schopných a iniciativních úředníků, jejichž kvality a zkušenosti přijdou jistě v novém ústředí k plnému uplatnění.

Nyní vyvstala otázka, kdo má býti nositelem funkcí vytvářených novým hospodářským systémem, má-li to býti státní úřad, či národní podnik zřízený k výkonu obchodních funkcí, nebo družstvo.

Bylo ovšem již od podzimu r. 1945 diskutováno o různých formách, z nichž resultovaly známé návrhy na zřízení čtyř výsadních společností či čtyř národních podniků, které by funkci výkupu zemědělských výrobků převzaly. Tyto návrhy, i když byly politickým vývojem překonány, hlavně pokud se týče formy zřizovaných útvarů a účastí na nich, byly podnětem k úvahám, jak upravit vztah nositele nové organisace k zemědělskému družstevnictví. Dnes projednávaná osnova volí řešení vytvořením jednoty mezi nově zřizovaným a státem kontrolovaným útvarem a existujícími družstevními centrálami. Rozhodnutí pro toto řešení, totiž splynutí monopolní organisace s družstevními centrálami, dalo odpověď na otázku, zda má býti zřízen jeden či více monopolních útvarů a jaká má být jeho forma.

Předkládaná osnova vytváří Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky jako společenstvo s ručením obmezeným, na jehož správě se zúčastní členové Ústředí, jimiž jsou především zemědělská družstva a jejich prostřednictvím tedy i výkonní zemědělci a stát, jehož vliv na správu převažuje, což je přirozeným důsledkem plynoucím z postavení Ústředí, na něž stát přenáší některé své funkce. Ústředí má působnost na celém státním území. Právní poměry Ústředí budou upraveny stanovami, které vydá vláda nařízením a které zároveň upraví vztah k Ústřední radě družstev, zejména pokud jde o členství Ústředí.

Do Ústředí vplynou útvary uvedené v § 11 pod č. 1 až 12 a zruší se útvary a trhové svazy uvedené pod č. 13 až 33.

Závazek státu, jenž vzniká podle § 8, odst. 4 osnovy, se rovná v podstatě rozdílu mezi náklady výkupu a příjmy, dosaženými při odbytu zemědělských výrobků. Je to úhrn státních intervencí na ceny z tohoto titulu, nebo jinými slovy, je to bilanční účinek resultující ze státní cenové politiky.

Stanovení míry těchto intervencí je závislé na okolnostech, jež nelze vůbec předem odhadnout s nárokem na přesnost, a srovnání s výsledky let 1945-1948 zde nepomáhá pro naprosto odlišné podmínky v každém z těchto hospodářských roků. Tak na př. v r. 1947 činil úhrn intervencí ve výživě 4.811,399.349 Kčs, v r. 1948 jen do 15. října činí 6.703,565.724 Kčs. Naproti tomu lze říci, že ze samé existence Ústředí nelze přímo odvodit nové výdajové tituly, neboť v úsecích, v nichž dochází k závazkům státu, vstupuje Ústředí do funkcí útvarů již existujících, a pokud tyto útvary tvoří část veřejné správy, je jejich hospodářství založeno na schválených rozpočtech. Předpokládá se, že náklady na činnost Ústředí budou ve srovnání s náklady na činnost dnešních útvarů v některých oborech znamenat odstranění mnohokolejnosti a budou mít proto - se zřetelem na možnost snížit počet zaměstnanců - tendenci klesající. Je ovšem opět otázkou cenové politiky, zda takto dosažený hospodářský prospěch bude vykázán v bilancí Ústředí, nebo zda se projeví ve snížení obchodních rozpětí.

Podle §§ 11 a 12 se převody jmění útvarů vplývajících do Ústředí dějí bez odhadů a dosavadním podílníkům se vracejí podíly buď přeúčtováním na podíly na Ústředí (u členů Ústředí), nebo v hotovosti, což je velmi slušný způsob vypořádání s jejich členy. Ušetří se velmi nákladné a obtížné zjišťování majetkového stavu. Nové ocenění se pak v Ústředí provede v souhlasu se směrnicemi platnými při zjišťování majetkové podstaty národních podniků.

Aktivní saldo družstevních centrál, které je bezpochyby velmi značné, tvoří základní jmění Ústředí. Ve stanovách Ústředí bude postaráno o to, aby základní jmění zůstalo neztenčeno; jmenovitě nesmí sloužit k úhradě případných ztrát finančních. Se závodními podíly se bude nakládat tak, jako je tomu u normálních družstev. Mimoto je nutno zdůraznit, že zřízením Ústředí budou vytvořeny podmínky k účelné decentralisaci na nově vytvořené kraje.

Zřízení Ústředí bude konečně znamenat velké zjednodušení a usnadnění intervenční politiky, čímž bude mít stát usnadněnu kontrolu intervenčních částek. O výkon dozoru se bude podílet podle § 10 ministerstvo výživy, resp. ministerstvo zemědělství s ministerstvem financí.

Rozpočtový výbor ve schůzi dne 19. listopadu 1948 projednal a schválil osnovu ve znění přijatém výbory hospodářským, zemědělským, pro řemeslo a obchod, zásobovacím a ústavně-právním a proto jménem rozpočtového výboru navrhuji slavné sněmovně, aby předloženou osnovu schválila. (Potlesk.)

Místopředseda Richter (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě. Přihlášeni jsou tito řečníci: posl. Borůvka, Josef Černý a Ant. Vlasák.

Dávám slovo panu posl. Borůvkovi.

Posl. Borůvka: Paní a pánové!

Už sama skutečnost, že 11 sněmovních výborů je zainteresováno na těchto dvou zákonech, svědčí o tom, jak velkou důležitost je nutno jim oběma přikládat. A skutečně, podrobíme-li je podrobnému rozboru, shledáme, že obě tyto osnovy, jak zákon o zřízení Velkodistribučního podniku, tak také a hlavně zákon, kterým se zřizuje Ústředí pro prodej zemědělských výrobků, mají nesmírný význam.

Zemědělci i ostatní vrstvy konsumentů si snad ještě dost dobře neuvědomují jejich obrovský dosah pro zajištění a zlepšení životní úrovně všeho pracujícího lidu. Malý zájem veřejnosti je snad zaviněn tím, že náš parlament už projednal a odhlasoval v lidově demokratické republice celé desítky dobrých nebo stejně dobrých zákonů, a také tím, že dnes už se ve veřejnosti považuje dobrá práce sněmovny za samozřejmou.

Připomeňme proto všemu našemu pracujícímu lidu poměry za prvé republiky a položme si zde několik zásadních otázek. Proč dnes všemi uznávaná, nutná a tak potřebná opatření pro zemědělství a pro ostatní konsum nebyla uzákoněna již dávno za prvé republiky, když se o nich tolik mluvilo a psalo? Proč se tehdy potraviny raději denaturovaly a ničily a proč i přes nedostatečnou výživu - zejména dělníků, učňů, studentů a špatně nebo vůbec tehdy v kancelářích neplacených praktikantů - zde byla mnohdy vleklá krise a někdy i stagnace odbytu zemědělských výrobků, jejichž ceny byly pod stanovenou úroveň?

Odpověď je, paní a pánové, jenom jedna, i když jsme na ní jako rolníci tenkrát hodně doplatili. Příčinou všeho zla byl starý kapitalistický řád a s ním společná cesta rolnictva prostřednictvím bývalé agrární strany s finančním kapitálem. Je to stará písnička, já vím, už tisíckrát to bylo s této tribuny řečeno, ale my to musíme opakovat stále a stále, abychom připomněli zemědělskému lidu, co dává dnešní lidově demokratický řád a společná cesta s rolnictvem, když víme, že představiteli zemědělské politiky byli tehdy velkostatkáři, advokáti, majitelé realit, kteří si leželi v náručí s továrníky, bankéři, velkoobchodníky a jinými finančními magnáty. Proto všechny těžkosti, plynoucí z volného trhu, a pohyblivé ceny, které tak zhoubně zpětně působily na drobné a střední rolníky, šly těmto lidem dobře k duhu. Ale všeho do času! Myslím, že těmto pánům tenkrát ani ve snu nenapadlo, že právě v této budově bývalé peněžní bursy se projednají a odhlasují zákony a potom celou vahou lidově demokratického režimu, celé té moci státní, rozbijí jejich, byť zdánlivě nedobytné pevnosti, ty tvrze bývalých, podle jejich mínění nepostradatelných kapitánů našeho národního hospodářství. My víme, že těm kapitánům špatně ukazoval kompas; jeho střelka mířila stále na západ, a oni jdouce za ní dovedli tenkrát naší státní loď až do smrtelně nebezpečného úskalí Mnichova. Všichni byli stejní. Ti jedni tady, v této peněžní burse, za osmnáct - a ti druzí, tam v plodinové burse na Havlíčkově náměstí, bez dvou za dvacet. Tam u malých sáčků sypali si vzorky obilí do nastavených dlaní, až jim zrníčka padala mezi tlustými prsty na zem, a tam na zemi co potom bylo v sálech bursy rozdupáno, to byl asi tak zisk rolníka, názorně asi v tom smyslu, že mu zůstaly právě jen tak drobty, co spadaly s bohatého stolu panstva. A tu stál v Dlážděné ulici ten blok domů spojených vzájemně chodbami! Paní a pánové, nic snad nemohlo lépe charakterisovat džungli a zmatek ve velkodistribuci a vůbec v obchodě se zemědělskými výrobky, jako ta spleť průchodů a chodeb v tom velikém bloku v Dlážděné ulici, v tom mohutném hradě agrárních velmožů. Tenkráte nešlo prostému a zdravě myslícímu člověku do hlavy, že čím lacinější je řepa, tím více stoupá cena cukru a že se cukr ničí špinavě páchnoucím barvivem, aby se lidé nepletli prasatům do jídla, a že se barví a znehodnocuje obilí, zatím co byli přísně trestáni lidé, kteří ze zoufalství ukradli kus hadru nebo chleba. Stavěly se paláce, obkládané mramorem - a kdo byl za jejich zdmi? Seděly tam odporné kapitalistické pijavice, rozvalené po klubovkách, se zlatými řetězy přes rozteklá břicha.

Tam na Příkopě měly snad silné mříže v oknech symbolisovat marnost každého náporu zvenčí. Ale přece přišel čas, dozrála doba tak, jako nám dozrává obilí na poli. Rachot pásů těžkých tanků Rudé armády, který nám všem radostně zněl příslibem svobodné práce, byl zároveň umíráčkem jedné epochy dějin - starého kapitalistického řádu. (Potlesk.) Rolník a dělník si podali ruce, jak to symbolicky vyznačuje znak pracujících celého světa - kladivo a srp. Kormidlo státu přejímá dělník, na křeslo předsedy vlády sedá stejně schopný lodivod-dělník, a v paláci na Těšnově dokořán otevřel okna novému, zdravému průvanu náš ministr zemědělství Julius Ďuriš. (Potlesk.)

Ale přes poctivou snahu a houževnatý boj komunistické strany nebylo až do února možno uskutečnit oprávněné požadavky našich rolníků a všech konsumentských vrstev. Únor však potvrdil správnost politiky komunistické strany a vyzvedl obrovský význam svazku rolníků s dělnickou třídou. A v minulých dnech zasedal na pražském hradě ve Španělském sále ústřední výbor komunistické strany, aby zvážil situaci a narýsoval plány práce pro příští měsíce.

A tak oba zákony, které dnes projednáváme, budou platným přínosem k splnění devíti bodů presidenta republiky Klementa Gottwalda, vyhlášených na zasedání ústředního výboru komunistické strany. Význam a obsah těchto zákonů možno shrnout zhruba do těchto 6 bodů:

1. Plánované hospodářství potřebuje nezbytně stejně dobře plánovanou distribuci.

2. Zřizované Ústředí bere na sebe závazek výkupu celé zemědělské výroby, kterou rolník - ovšem podle předem přesně stanoveného plánu - vypěstuje a dodá na trh. Obrovský význam tohoto závazku výkupu zemědělských výrobků ocení rolníci teprve později, poněvadž už dnes při konsolidujících se poměrech, zejména ve státech převážně zemědělských, jako v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a hlavně v Sovětském svazu, je možno pozorovat stále vzestupnou tendenci nabídek zemědělských produktů na světové trhy.

3. Zjednodušení celého výkupu, roztříděného dosud do 33 svazů, kde mnohde malicherné kompetenční spory byly příčinou velikých škod a nepořádků v distribuci. Jako příklad možno uvést chaos ve výkupu brambor v letošním podzimu.

4. Co největší úspory a zkrácení cesty vykoupeného zboží od výrobce k spotřebiteli. Zde bude mít zejména zákon o Velkodistribučním podniku nesmírnou důležitost.

5. Vzniká zde útvar, paní a pánové, zvláštního typu. Stát svou kapitálovou účastí nejen že dává spolehlivou a jistou záruku za všechny závazky Ústředím převzaté, ale vytváří se zde společenství družstevního podnikání, jehož význam a důležitost, jakož i zdravý vývoj je touto účastí státu podtržen a zdůrazněn.

6. Zjednodušením celého organisačního aparátu, kde je dnes zaměstnáno několik tisíc úředníků, bude prý značná část tohoto personálu uvolněna pro jiný sektor výroby a pro jinou práci. Připomínám zde slova soudruha Slánského z projevu na zasedání ústředního výboru o nutnosti zjednodušení zbytnělých ústředních úřadů a centrálních ředitelství. Jsme přesvědčeni a doufáme, že při ustanovování tohoto nového ústředí budou mít vedoucí činitelé tuto připomínku především na paměti, aby nám z toho veleústředí, ať už zemědělského či distribučního, nevytvořili zase nějaké nové výskytiště nabubřelého úředního aparátu.

Závěrem, paní a pánové: Naše okresní družstva a družstva vůbec mají zde před sebou velikou práci. Nejen výkup produktů, ale hlavně dobrou propagaci přesvědčit naše rolníky o nutnosti plánované výroby. A úkolem nás, poslanců, bude nyní seznámit rolníky s obsahem obou zákonů, zapálit zájem rolníků o zdravé soutěžení, o zvýšení dodávek. Na nás je, jak řekl dále soudruh Slánský ve svém projevu v ústředním výboru, vidět za suchými čísly plánu živé lidi. A to je, myslím, paní a pánové, to pravé a zdravé poslání parlamentních zástupců, to je ta nová náplň poslanců obrozené Národní fronty, obrozeného parlamentu, na výstavbě socialistického řádu naší republiky. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: Dávám slovo panu posl. Josefu Černému.