Musel bych opakovat to, co už řekli zpravodajové výboru pro řemeslo a obchod a výboru zásobovacího, kdybych chtěl blíže vykládat tento zákon. Chtěl bych jenom doplnit zprávu obou předchozích zpravodajů vysvětlením, proč došlo k doplnění § 11 dalšími dvěma odstavci.

Podle zákona č. 118 z roku 1948 totiž vypadnou některé velkoobchody ze znárodnění, nebudou znárodněny a ministr vnitřního obchodu může uložit bývalému vlastníku takového velkoobchodu, aby převedl částky majetkových podstat na národní podnik, v daném případě na Velkodistribuční podnik. Tedy, aby byly možné převody majetkových součástí z těch velkoobchodních podniků, které nejsou znárodněny, na velkoobchodní podnik, bylo nutno doplniti § 11 vládního návrhu ustanovením o tom, že na Velkodistribuční podnik mohou být převedeny majetkové součásti neznárodněných velkoobchodních podniků.

Obdobné odůvodnění je nutno uvést i pokud se týká dalšího odstavce, kde jde o převedení majetkových podstat konfiskovaných. Hospodářský výbor se připojuje ke zprávám výboru zásobovacího a výboru pro řemeslo a obchod a navrhuje, aby návrh zákona byl schválen tak, jak je uveden ve zprávě výborové. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor ústavně-právní, posl. Taušovi.

Zpravodaj posl. Tauš: Paní a pánové!

Navrhovaný zákon o Velkodistribučním podniku v oboru potravinářském navazuje na zákon č. 118/48 Sb. o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků. Uvedený zákon č. 118 sledoval nejen vyloučení soukromokapitalistického elementu z velkoobchodního podnikání, ale měl také novou organisaci národních podniků velkoobchodních umožnit zjednodušení dosud roztříštěné velkoobchodní činnosti a tím pochopitelně i zlevnění potřebného zboží. Nejnaléhavěji se jevil tento požadavek v oboru zboží denní spotřeby širokých vrstev obyvatelstva, a to především u potravin. Forma Velkodistribučního podniku v oboru potravinářském jako společenstva s ručením obmezeným byla volena na rozdíl od ostatních oborů velkoobchodní činnosti, kde je tato činnost obstarávána národními podniky velkoobchodními, z toho důvodu, že se v odvětví potravinářském podílí na zásobování obyvatelstva významným způsobem spotřební družstevnictví. Uskutečněním tohoto zákona bude naplňována zásada, že cesta výrobku od výrobce ke spotřebiteli musí být co nejkratší, aby jeho cena nebyla zvyšována a zatěžována různými zbytečnými mezičlánky, a stejně tak bude naplňována zásada, že všechno hospodářství v Československé republice má sloužit lidu, jak uvádí XII. článek naší ústavy.

Vcelku bude úkolem Velkodistribučního podniku v oboru potravinářském, aby v oboru velkoobchodu s potravinami provedl v praxi nové hospodářské zásady, které u jiných oborů obstarávají národní podniky distribuční. Pokud pak se týče dozoru a vlivu státu, je zajištěn počtem členů jmenovaných vládou do správního a dozorčího orgánu Velkodistribučního podniku v oboru potravinářském. Velikým přínosem pak je skutečnost, že velkodistribuční podnik bude mít platnost a působnost celostátní.

Ústavně-právní výbor projednal ve schůzi konané dne 19. listopadu 1948 vládní návrh zákona o Velkodistribučním podniku v oboru potravinářském tisk 128 a usnesl se jednomyslně doporučiti Národnímu shromáždění ve shodě s ostatními výbory, které návrh zákona projednávaly, přijetí tohoto zákona ve znění společné zprávy tisk 143. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor rozpočtový, posl. Holičkovi.

Zpravodajca posl. Holička: Vážení pánovia!

Rozpočtový výbor sa zaoberal vládnym návrhom zákona tlač 128 a prerokoval všetky pripomienky výborov a doporučuje Národnému shromaždeniu tento zákon schváliť tak, ako je vo spoločnej správe. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor hospodářský, posl. Uhrovi.

Zpravodaj posl. Uher: Pane předsedo, paní a pánové!

Projednáváním vládního návrhu zákona o zřízení Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky naplňujeme z části zákon všech zákonů, slavnou naši ústavu 9. května. K mnoha významným zákonům odhlasovaným tímto Národním shromážděním přibude další, který rozvádí VIII. kapitolu naší ústavy o hospodářském zřízení. V § 159 se říká: "Stát řídí za účasti rolnictva zemědělskou politiku tak, aby se postupně zvyšovala výrobně technická úroveň a vyrovnával sociální a kulturní rozdíl mezi městem a venkovem." V dalším § 160 stojí : "Stát řídí obchod a cenovou politiku tak, aby v rámci jednotného hospodářského plánu byl zajištěn odbyt výrobků a životní úroveň obyvatelstva zvyšována." Je to další doklad toho, že v této zemi sliby a závazky dané pracujícímu lidu se také do všech důsledků plní. Je to konec konců také splnění častokrát vysloveného spravedlivého přání rolníků odstranit ty všelijaké svazy a svazečky, společnosti a syndikáty, jimiž procházely zemědělské produkty, a které neusnadňovaly, ale spíše zatěžovaly a tím samozřejmě zdražovaly výkup a distribuci zemědělských produktů.

Tento zákon činí průlom do oné části našeho hospodářství, ve kterém až do února byla přímo zahnízděna reakce, která brzdila a sabotovala zjednodušení a tím i zlevnění celé distribuční cesty. Různé kompetenční spory, osobní, egoistické zájmy, komplikování beztoho již zdlouhavé cesty byly hlavním programem a náplní skrytých i otevřených nepřátel lidově demokratického řádu. Teprve únor a vítězství pracujícího lidu pohnuly a odstranily tuto žábu sedící na prameni. Po tomto slavném vítězství a během oné krátké doby náš lid jasně řekl, jak si přeje řídit a provádět své hospodářství. Toto jeho přání je také z části vyjádřeno tímto zákonem.

Tímto zákonem počínáme však také hodnotit zemědělské hospodářství jako celek ve všech jeho souvislostech. Pro Ústředí byla zvolena forma společenstva s ručením obmezeným, na jehož správě se zúčastní členové Ústředí a tím i zemědělci a stát. Vliv státu na správu převažuje, což je přirozeným důsledkem, plynoucím z postavení Ústředí, na něž stát přenáší některé své funkce. Tím také stát přebírá povinnost starat se o odbyt toho, co zemědělci podle plánu vyrobí.

Nebudu se dále obírat meritem zákona, který ve svých šesti oddílech a 22 paragrafech přináší a dává takovou náplň Ústředí, aby mohlo dobře plnit své poslání, to je poctivě, spravedlivě a důsledně spolupracovat na výživě našeho lidu.

Paní a pánové, odhlasováním tohoto zákona posílíte úsilí našeho lidu na jeho velké cestě k socialismu. Znásobíte výsledky jeho úporné práce, upevníte jeho přesvědčení, že i v takové džungli, jakou byl až do nedávna výkup i distribuce, je možno prosekat si rovnou a správnou cestu. Hospodářský výbor z těchto všech důvodů doporučuje Národnímu shromáždění, aby tento zákon, jak jej hospodářský výbor projednal, také schválilo. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor zemědělský, posl. Havlíčkovi.

Zpravodaj posl. Havlíček: Paní a pánové, vážená sněmovno!

Zemědělský výbor projednal ve své schůzi dne 16. listopadu vládní návrh zákona tisk 129 o Ústředí pro hospodaření zemědělskými výrobky.

Vytvořením Ústředí zanikne 8 trhových svazů a 25 družstevních centrál a jiných společností, které u nás provádějí výkup a distribuci zemědělských výrobků. Vznikne zde jednotná distribuce a výkup pro celou zemi a zanikne roztříštěnost, která byla jak uvnitř historických zemí, tak i mezi nimi a Slovenskem. Zde půjde především o řádný celostátní plán distribuce a výkupu, kde řízení bude vycházet z jednoho centra, čímž odstraníme mnoho nedostatků, které vznikaly z dlouhých jednání mezi jednotlivými svazy a centrálami. Jde tedy v podstatě o zjednodušení organisace a hlavně pak o to, aby cesta od výrobce k spotřebiteli byla co nejkratší. Při nové organisaci se dá ušetřit pracovních sil a hlavně pak peněz.

Prostřednictvím Ústředí pak bere stát na sebe povinnost vykoupit všechny zemědělské výrobky, vyrobené v rámci hospodářského plánu. Zaručujeme zemědělci odbyt jeho produktů a také chráníme stát, aby se nedistribuovalo, případně nepěstovalo jen to, na čem se nejvíce vydělá bez ohledu na potřeby našeho lidu a na jeho požadavky v konsumu potravin. Tímto zákonem se také definitivně vyřadí kapitalistické a spekulantské živly, které se v minulosti projevovaly jako lidu nepřátelské. Družstva pak budou nesmírně posílena a zemědělci jako členové družstev se zúčastní takto na správě pro ně nejvýznamnějších záležitostí. Existence Ústředí dává pak možnost, ba přímo popud k uskutečnění jednotného družstva a družstevnictví v okresech. Pro rolníka je zde také výhoda, že bude ve styku s jednou institucí, pokud se týče kontrahování.

Ústředí bude spolupůsobit při usnášení, co se z republiky vyveze a co doveze. Jde o to, nedovážet ty výrobky, kterých máme sami dostatek, a nevyvážet, čeho můžeme sami potřebovat. Máme zde zkušenosti v distribuci zeleniny a jiných výrobků, kde vznikaly na podkladě neuváženého dovozu nedostatky a škody jak našemu hospodářství, tak i škody zemědělcům. Také při tvoření cen bude slyšen hlas Ústředí a návrhy družstevníků.

Ústředí bude dále provádět distribuci potřeb zemědělce, jako na př. strojů, umělých hnojiv a pod. Ze zkušenosti víme, o jak důležité věci jde, poněvadž právě na strojích vydělávaly a přiživovaly se nejrůznější živly.

Všechny tyto hlavní důvody nás vedly k tomu, abychom Ústředí budovali. Zajistíme-li rychlou a při tom levnou distribuci a výkup všeho, co rolník vyrobí, jistě to ocení a všechen lid bude mít z toho užitek.

Právo zemědělce na odbyt je dalším krokem vpřed a ti, kteří to snad nedoceňují, nechť si vzpomenou na velké ztráty, které zemědělcům vznikaly dříve, v době, kdy nebylo plánů, pevných cen a zajištěného odbytu. Dnes se má věc tak, že je tu povinnost odevzdávat přebytky. V budoucnu bude určitě otázka postavena obráceně. Není třeba zvlášť ukazovat, jaké následky měla zemědělská krise v první republice a kdo na bídě zemědělců vydělával a stavěl svůj blahobyt. Proč je to dnes jiné? Především proto, že zemědělci pochopili a utužili spojenectví s dělnickou třídou a že jejich jménem už nemluví statkáři. Není to tak dlouho, co jsme tvrdili, že právo na odbyt a záruka státu za výkup jsou nutné, a reakce to zlehčovala a říkala, že to není možno uskutečnit. Kde jsou dnes všichni, kteří chtěli pracujícímu lidu vyrvat moc a právo? Mnozí jsou za hranicemi, mnozí sedí za zpronevěry v kriminálech. Pánové dělali dobrodružnou politiku a podle toho také dopadli. Rolník nechce dobrodružství, chce ke své práci klid a za svou práci jistou a spravedlivou odměnu. Byla-li ještě před únorem distribuce z velké části výdělečným pramenem spekulantů, stane se nyní službou našemu lidu. Zaručují to zkušenosti našich družstev, kde od února vane jiný vzduch, a pak vybudování Ústředí.

Je však třeba, abychom si do Ústředí a jeho aparátu nepřipustili ty, se kterými máme ve svazech, družstevních centrálách i jinde špatné zkušenosti. Do tohoto aparátu musí přijít jen lidé, ve které máme plnou důvěru a kteří jsou věrni lidově demokratickému režimu. Mnoho se jich bude vymlouvat na odbornost, i když víme, že na svá místa do institucí, které se budou vybudováním Ústředí rušit, přišli před několika lety jako neodborníci, jen z protekce různého druhu, často i z protekce okupantské, a nedělali nic jiného, než že si cpali kapsy a sloužili zájmům reakce tím, že naši distribuci rozvraceli. Proto bude třeba přísně zkoumat dřívější činnost každého, než se uplatní v aparátu Ústředí, poněvadž právě na tomto úseku by mohli nepřátelé lidu napáchat nejvíce škod, způsobovat špatné nálady mezi pracujícím lidem a především nesmírné škody státnímu hospodářství.

Konečně zde budeme mít orgán, po kterém zemědělci již dávno volali. Na základě všech uvedených vývodů doporučuji jménem zemědělského výboru slavné sněmovně schválení uvedeného návrhu zákona. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor pro řemeslo a obchod, posl. Pexovi.

Zpravodaj posl. Pexa: Slavná sněmovno!

Výbor pro řemeslo a obchod projednal osnovu o Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky a jednomyslně ji doporučil.

Jako zpravodaj tohoto výboru připojuji se k návrhům zpravodajů přede mnou a doporučuji plenu Národního shromáždění přijetí předložené osnovy. (Potlesk. - Předsednictví převzal místopředseda Richter.)

Místopředseda Richter: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor zásobovací, posl. Orlovi.

Zpravodaj posl. Orel: Paní a pánové!

Předložený vládní návrh zákona tisk č. 129 o Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky je nezbytným doplňkem plánovaného hospodaření. Podle tohoto návrhu základní povinností Ústředí bude zaručit výkup zemědělských výrobků, vyrobených podle plánu, a zajistit nejkratší a nejlevnější cestu ke spotřebiteli. Ústředí má nahradit dnešní rozptýlené a mnohdy úzce specialisované útvary, aby se zjednodušil hospodářský proces. Ústředí bude nástupcem dosavadních 33 útvarů, těch různých trhových svazů, družstevních centrál a výsadních společností. Je pověřeno i funkcemi řídícími, ovšem pod kontrolou ministrů, resortně odpovědných za činnost Ústředí. Podle vládního návrhu zákona je Ústředí zřizováno ve formě družstva s ručením omezeným, na jehož správě se účastní členové Ústředí, jimiž jsou výhradně právnické osoby, především zemědělská družstva, a jejich prostřednictvím tedy i činní zemědělci a stát. V Ústředí převažuje vliv státu, což je přirozeným důsledkem plynoucím z postavení Ústředí, na něž stát přenáší některé své funkce. Zřizované Ústředí má působnost na celém státním území, na Slovensku podle § 1, odst. 4 prostřednictvím družstva se sídlem v Bratislavě.

To jsou stěžejní ustanovení vládního návrhu zákona o Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, jehož zřízení vyplývá jako nezbytný doplněk plánovaného hospodaření a doklad, že i družstevnictví podléhá nezměnitelným vývojovým zákonům.

Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky bude protikladem kapitalistického systému, který plánuje a distribuuje tak, aby majitelé výrobních prostředků měli velké zisky, ale pracující člověk aby byl udržován v nedostatku materiálním i duchovním. Vzpomeňme jen na těžkou hospodářskou krisi v r. 1929. Obilí bylo tak laciné, že cena ani zdaleka nekryla náklady. U masa to bylo ještě horší. Zemědělci podbízeli své zboží, ale nikdo je nechtěl. Tehdy se o naše zemědělce nikdo nestaral, bezohledně se na nich vymáhaly daně, v exekučních dražbách kupoval jejich půdu spekulant - kapitalista. V téže době, kdy trh odmítal naše zboží i při tak nízkých cenách, ničily západní státy obrovské množství pšenice, kávy, rýže i kukuřice, ve vysokých pecích a v moři se ničily zemědělské výrobky, jen aby si mezinárodní obchod udržel své zisky. Tehdy se mluvilo o nadprodukci. A v téže době v Číně, v Indii i v Asii umíraly děti a miliony lidí hladem. Zemědělci celého světa byli v područí mezinárodního kapitálu.

Také naše stará zemědělská politika se podřizovala těmto pirátům a naše předválečné i válečné družstevnictví bylo ovlivňováno touto politikou. Teprve revoluce v r. 1945 přinesla s sebou myšlenku jednotného družstevnictví a plánovaného hospodaření, neboť třídní družstevnictví zemědělské, dělnické a živnostenské, které před válkou často proti sobě bojovalo, dostalo jednotnou základnu v rámci jednotného družstevnictví, které spojuje zájmy a úkoly pracujícího lidu měst i venkova a upevňuje natrvalo přátelský svazek dělníka a rolníka. U nás únor rozhodl a je konec bývalému politickému zmatku a také bývalému vykořisťování pracujícího člověka.

Nová soustava družstevní i plánované hospodářství umožní dokonalejší a také hospodárnější využití celého hospodářského ústrojí státu, pracovních sil, surovin a životních potřeb, mnohem bezpečněji zvládnou hospodářské úkoly a zvýší životní úroveň pracujícího lidu. Tímto vládním návrhem zákona dochází k dynamickému pojetí družstevnictví a určují se kvantitativní a kvalitativní závislosti a zákonitosti jeho vývoje. Formulují se veřejnoprospěšné a všeužitečné funkce družstev v současné třetí vývojové periodě družstevního hnutí, s ohledem na potřeby státu. Družstevnictví stává se prvořadým činitelem při budování celého našeho hospodářského života, stává se prvořadým činitelem v přestavbě a výstavbě našeho státu a stává se hlavním činitelem cesty k socialistickému státu.