Předseda dr John.
Místopředsedové Komzala, Richter,
Valo, V. David, Žiak.
Zapisovatelé dr Pátková, dr Patschová.
Členové vlády: ministři inž.
dr Šlechta, dr Šrobár.
220 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik,
jeho náměstek dr Ramajzl.
1. Společná zpráva výborů zásobovacího,
pro řemeslo a obchod, hospodářského,
ústavně-právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 128)
o Velkodistribučním podniku v oboru potravinářském
(tisk 143).
2. Společná zpráva výborů hospodářského,
zemědělského, pro řemeslo a obchod,
zásobovacího, ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 129) o Ústředí pro hospodaření
se zemědělskými výrobky (tisk 146).
3. Zpráva výboru ústavně-právního
a výboru branného a bezpečnostního
o vládním návrhu zákona (tisk 132),
kterým se přenáší působnost
finanční stráže v celním pohraničním
pásmu na Sbor národní bezpečnosti
(tisk 148).
4. Zpráva výborů ústavně-právního,
sociálně-politického a zdravotnického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 136) o jednorázových mimořádných
přídavcích k důchodům z národního
pojištění pro rok 1948 (tisk 150).
5. Zpráva výborů ústavně-právního,
sociálně-politického a zdravotnického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 135) o vánočním příspěvku
důchodcům, kteří mají nárok
na zaopatření podle zákona o péči
o vojenské a válečné poškozence
a oběti války a fašistické persekuce
(tisk 149).
6. Zpráva výborů zahraničního
a hospodářského o vládním návrhu
(tisk 111), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu Úmluva o režimu plavby na Dunaji,
podepsaná v Bělehradě dne 18. srpna 1948,
se všemi jejími přílohami (tisk 137).
7. Zpráva výboru zahraničního a výboru
pro řemeslo a obchod o vládním návrhu
(tisk 117), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu Dodatková dohoda k obchodní smlouvě
mezi Československou republikou a Hospodářskou
Unií belgicko-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná
v Bruselu dne 3. července 1948 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 13.
srpna 1948, č. 228/48 Sb. (tisk 133).
8. Zpráva výboru zahraničního a výboru
pro řemeslo a obchod o vládním návrhu
(tisk 118), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu Dodatková dohoda k obchodní dohodě
mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne
20. ledna 1923, podepsaná v Haagu dne 24. června
1948 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 13. srpna 1948, č. 227/48
Sb. (tisk 134).
9. Doplňovací volba pořadatelů.
Předseda (zvoní): Zahajuji 19. schůzi
Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal
jsem na dnešní schůzi posl. Šlingovi,
dr Polanskému, Kaďůrkovi,
Vyhnálkovi, Jungwirthové, Jos. Pospíšilovi,
Hendrychovi, dr Steinerovi, Smrkovskému,
Vetiškovi, V. Sovovi, Volavkovi, Nepomuckému,
Bašťovanskému; na dnešní a včerejší
schůzi posl. Janečkové, Barešovi,
E. F. Burianovi, dr Frisovi, Polákovi,
Mjartanovi, Pfeiferové a dodatečné
na včerejší schůzi posl. Lindauerovi.
Posl. Škrlantová žádá o
udělení dovolené na dobu 3 týdnů.
Navrhuji udělení této dovolené.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina, dovolená se uděluje.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž je
1. Společná zpráva výborů
zásobovacího, pro řemeslo a obchod, hospodářského,
ústavně-právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 128)
o velkodistribučním podniku v oboru potravinářském
(tisk 143).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání
o této předloze sloučilo s jednáním
o předloze, která je jako odstavec druhý
denního pořadu, to jest
2. Společná zpráva výborů
hospodářského, zemědělského,
pro řemeslo a obchod, zásobovacího, ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 129) o Ústředí pro hospodaření
se zemědělskými výrobky (tisk 146).
Důvodem pro navrhované sloučení je,
že obě osnovy jednají o distribuci.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)
Není jich. Projednání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Zpravodaji jsou:
k odst. 1 za výbor zásobovací posl. Tula,
za výbor pro řemeslo a obchod posl. Štěpánek,
za výbor hospodářský posl. Lindauer,
za výbor ústavně-právní posl.
Tauš, za výbor rozpočtový posl.
Holička;
k odst. 2 za výbor hospodářský posl.
Uher, za výbor zemědělský posl.
Havlíček, za výbor pro řemeslo
a obchod posl. Pexa, za výbor zásobovací
posl. Orel, za výbor ústavně-právní
posl. Vach, za výbor rozpočtový posl.
Klein.
Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor
zásobovací, posl. Tulovi.
Zpravodaj posl. Tula: Pane předsedo, paní
a pánové!
Obchodní sektor našeho národního hospodářství
byl až do února a dokonce i po únoru v jisté
své části zaměřen třídně
proti našemu lidově demokratickému režimu.
Byl v těsném spojení se soukromým
sektorem výrobním; navzájem se podporovaly
a společně bojovaly proti znárodněnému
i družstevnímu sektoru výrobnímu i distribučnímu;
společně sabotovaly rozvoj našeho celkového
národního hospodářství. Na
jedné straně to byla výroba na černo,
vymykající se plánování a poškozující
plánování ve výrobě, na druhé
straně to byl černý obchod, který
se v obdobích nedostatku určitého zboží
rozvíjel od továrny soukromého kapitalisty
přes velkoobchod v soukromých rukou k maloobchodu
v soukromých rukou, takže ten byl v celé řadě
druhů zboží přednostně zásobován.
Těmito kanály plynulo mnoho zboží, jež
bylo odnímáno normálnímu trhu. Všechny
tyto okolnosti vytvářely často situaci, že
se zdálo, že soukromý sektor zásobuje
svoje zákazníky lépe než družstevní,
resp. znárodněný.
Soukromý obchod, který si opatřoval zboží
od soukromých výrobců prostřednictvím
soukromého velkoobchodu, využíval dočasných
nedostatků ve zboží k podkopávání
důvěry zákazníků k obchodním
podnikům družstevním a znárodněným.
Byl to boj o zákazníka, boj prováděný
se strany soukromého obchodu všemi zbraněmi,
jež zbytky kapitalistů u nás ještě
měly; byly to metody nečisté, záludné,
jimž nezáleželo naprosto nic na tom, zda to státu
a jeho hospodářství prospívá
nebo škodí.
Až do února měl soukromý obchod mnoho
ochránců, počínajíc Zenklem
a končíc Majerem. V únoru byla zasazena
třídnímu nepříteli na tomto
úseku těžká rána, ale svou činnost,
jejíž charakter jsem již naznačil, prováděl
dále. I tady bylo nutno zjednati nápravu, odstranit
nesrovnalosti a zavést pořádek. V našem
hospodářství, v němž je už
tolik socialistických prvků a které dále
rozvíjíme prostřednictvím socialistického
plánování, nemůžeme dále
trpět rozkladnou činnost jisté části
naší distribuce. I naši distribuci je nutno sjednotit
a dáti jí charakter lidově demokratický.
I v tomto sektoru musí být služba lidu hlavním
důvodem činnosti. Celý distribuční
sektor musí být zapojen beze zbytků do této
služby.
Další rozvoj našeho hospodářství,
o který usilujeme na všech úsecích hospodářského
podnikáni, si nezbytně vyžaduje dalšího
pronikavého zásahu. Tímto zásahem
je návrh zákona tisk 143, který dnes schvalujeme,
o Velkodistribučním podniku v oboru potravinářském,
který má přispět k dalšímu
budování socialismu v našem státě.
Vypracování a uskutečnění tohoto
zákona vyplývá z nutnosti provádět
v praxi nové hospodářské zásady
i v odvětvích velkoobchodu potravinami. Je to velmi
nutné proto, že nové hospodářské
zásady jsou již uplatňovány v jiných
oborech prostřednictvím již vytvořených
národních podniků distribučních.
Není možno v našem státě, v němž
se vším důrazem budujeme socialismus, ponechávat
běžet distribuci několika směry podle
různých navzájem si odporujících
zásad a ponechávat ji na některých
úsecích nedostatečně organisovanou,
upadající čas od času do zmatků
a starých chyb, vlastních nebo příbuzných
kapitalistickému hospodářskému systému.
Je nutno zavést vzorný pořádek do
oboru zboží denní spotřeby širokých
vrstev obyvatelstva, v němž nejvýznamnější
místo zaujímají potraviny.
V oboru potravinářském zřizujeme velkodistribuční
podnik s charakterem družstevním proto, že až
do dnešní doby tuto činnost prováděla
převážně spotřební družstva,
na rozdíl od ostatních oborů velkoobchodní
činnosti, kde plnily tuto funkci v poslední době
národní podniky velkoobchodní. Velkodistribuční
podnik v oboru potravinářském, o jehož
uzákonění tu jde, je ve skutečnosti
společenstvo s ručením omezeným, na
jehož správě se zúčastní
vedle národních podniků a jiných právnických
osob, jež budou za členy přijaty, nejvýznačnější
dosavadní družstevní podniky se svou centrálou.
Tím budou vytvořeny předpoklady pro jednotné
vedení velkoobchodu a celá složitá distribuce
bude podstatně zjednodušena. Nebude potřebí
zvláštních evidenčních a plánovacích
zařízení, jichž nositeli byly t. zv.
trhové svazy. Velkodistribuční podnik bude
moci tyto a jiné podobné funkce vykonávati
pod dozorem příslušných ministerstev
sám. Je samozřejmé, že nad činností
Velkodistribučního podniku bude vykonávati
dozor stát, jemuž bude zákonem zabezpečen
dostatečný vliv, aby příslušné
státní orgány byly tu vedoucí silou.
Velkodistribuční podnik ponese socialisující
znaky oborů práce a činnosti podniku sektoru
znárodněného. Je to důležité
a je to nutné, chceme-li se zabezpečit proti dalšímu
růstu kapitalismu a chceme-li zajistit další
plynulý vývoj k socialismu v našem státě
i na tomto úseku.
Velkodistribuční podnik nesporně navazuje
svým složením na útvar zvaný
Ústředí pro hospodaření se
zemědělskými výrobky, které
bude rovněž zřízeno ve formě
družstva a s nímž bude velkodistribuční
podnik tvořit nerozlučnou příbuzenskou,
sesterskou dvojici. Rozdíl mezi nimi bude jen ten, že
Ústředí bude provádět distribuci
hlavně zemědělských výrobků
(prvovýroba), kdežto Velkodistribuční
podnik povede velkoobchodní výkup a rozdělování
potravin, vyrobených průmyslovými nebo řemeslnými
výrobci. Osnova obsahuje ustanovení o vymezení
hranic činnosti obou podniků, a to tak, aby byla
umožněna jejich plynulá spolupráce.
Velkodistribuční podnik bude působit v českých
zemích i na Slovensku. Na Slovensku bude oblastní
orgán samostatného družstva v Bratislavě.
Uskutečněním tohoto zákona přiblížíme
se o další stupeň k socialismu, který
je cílem všeho našeho usilování.
Je to zákon, který jako celá řada
jiných, už dříve uskutečněných,
přispěje ke konsolidaci našich hospodářských
poměrů, a proto jej mohu jako zpravodaj o této
osnově za výbor zásobovací doporučit
slavnému Národnímu shromáždění
ke schválení. (Potlesk.)
Předseda: Dávám dále slovo
zpravodaji k odst. 1 za výbor pro řemeslo a obchod,
p. posl. Štěpánkovi.
Zpravodaj posl. Štěpánek: Pane předsedo,
paní a pánové!
Výbor pro řemeslo a obchod ve své schůzi
dne 16. listopadu 1948 projednal vládní návrh
zákona o Velkodistribučním podniku v oboru
potravinářském, tisk 128. Došel k závěru,
že je to zákon, který celá naše
pracující veřejnost přijme s velkým
uspokojením. Víme, že do únorových
dnů byl velkoobchod z velké většiny
v rukou soukromých podnikatelů, kterým sloužil
k nadměrnému obohacování se. Ve velké
většině tito velkoobchodníci viděli
ve svém podnikání prostředek, jak
rychle a bezpracně zbohatnout na úkor ostatních
složek národa. Unikali daňově a uměle
své podniky zadlužovali. Tito velkoobchodníci
v oboru potravinářském byli zvláště
na venkově většinou též detailisty.
Zboží, které pak nebylo obhospodařováno,
které však přesto bylo přidělováno,
prodali ve svých detailních prodejnách, ačkoliv
je měli rozdělit mezi obchodníky-detailisty.
Získávali tak zákazníky na úkor
malých a středních obchodníků
a zajišťovali si tak velké zisky pro sebe a bohatli.
Z těchto důvodů přijme i naše
obchodnictvo nový zákon se zadostiučiněním.
Únorové dny pak odstranily tento způsob podnikání,
i to, co se jevilo v našem k socialismu jdoucím státě
zbytečným. Do takových velkoobchodů
byly dosazeny národní správy jakožto
prozatímní opatření. Byli jsme si
však vědomi, že musí dojít k nějakému
definitivnímu řešení, aby tento sektor
pracoval hospodárně, aby distribuce v tomto oboru
byla hladká. Vláda proto navrhla zřízení
velkodistribučního podniku. To nám zaručí,
že bude naše veřejnost nejen plynule a rovnoměrně
zásobována vším, co skýtá
náš trh, ale přinese nám i větší
produktivitu práce, plné využití pracovních
sil. Bude se pracovat hospodárněji už proto,
že bude několik velkoobchodů sloučeno
v jeden, získáme pracovní síly, kterých
použijeme a zapojíme na jiná pracoviště
podle jejich schopností a současné potřeby.
Tyto velkoobchody budou pracovat hospodárněji na
př. již proto, že bude plně využito
ložních ploch k rozvážení nákladními
auty. Rayonováním odpadne zbytečné
ježdění poloprázdnými auty, což
se stávalo tím, že do jednoho místa
dodávalo několik velkoobchodníků.
Bude tak ušetřeno mnoho pohonných látek,
a to má pro nás význam jistě nemalý.
Odpadne mnoho jiných institucí, kterých v
budoucnu nebude třeba, na př. trhové svazy,
na které naše obchodnictvo i náš pracující
lid plným právem žehral. Velkodistribuční
podnik pak bude moci pod vedením příslušných
ministerstev vykonávati v přenesené působnosti
největší část této agendy
sám. I zde pak získáme další
pracovní síly.
Velkodistribuční podnik nám napojí
účelně družstevní i soukromé
malopodnikání obchodní na naši znárodněnou
výrobu.
To je stručné zdůvodnění projednávaného
zákona s hlediska výboru pro řemeslo a obchod.
Výbor pro řemeslo a obchod navrhuje slavnému
Národnímu shromáždění,
aby osnovu zákona schválilo tak, jak jest uvedena
v tisku 143, na němž se po úpravě v
§ 11 dohodly všechny zúčastněné
výbory.
Výbor pro řemeslo a obchod je přesvědčen,
že schválením tohoto zákona pomáháme
upraviti naši cestu k socialismu. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor hospodářský,
posl. Lindauerovi.
Zpravodaj posl. Lindauer: Paní a pánové!
Hospodářský výbor jednal o návrhu
zákona o velkodistribučním podniku v oboru
potravinářském ve schůzi dne 16. listopadu
letošního roku.