Úterý 26. října 1948

V našich závodech se v mnoha případech velmi špatně hospodaří se surovinami. Pětiletý plán počítá a musí počítat s určitým dovozem surovin. Bylo by ovšem třeba dovážet jich co nejméně a proto je nutné hospodařit s nimi co nejúčelněji.

V našich závodech se mnohde ještě dost neoceňuje, co pro nás znamená 1 kg železa, 1 litr oleje, wolfram, molybden, co znamenají všechny hmoty, které musíme dovážet z ciziny. V našich závodech na mnoha místech nepochopili, že ztráta každého kilogramu ocele, každého litru oleje, každé jednotky režijní hmoty znamená oddalování od našich konečných cílů, brzdu a na konec zatěžkávání se novými problémy na naší cestě k socialismu, že to znamená, že se nepřiblížíme tak rychle, jak bychom předpokládali, našemu konečnému cíli, kdybychom těmto problémům v závodech nevěnovali dostatek pozornosti.

Do dvouletky šly mnohé naše závody s velkou zásobou surovin ve skladech. Někteří naši vedoucí se neoprostili od starého kapitalistického myšlení, ale neoprostili se od toho ani předsedové závodních rad a činitelé Revolučního odborového hnutí. V našich závodech se před dvouletkou křečkovalo a dnes se v tom pokračuje, naplňují se sklady, utajují se zásoby. Co by se mělo dát k disposici celému národnímu hospodářství, zůstává ukryto jen proto, aby podnik měl prý ve skladech nějaké hodnoty. Je třeba důrazně trvat na tom, že se dnes musí skoncovat s tímto křečkováním, že si musejí všichni naši zástupci lidových orgánů v závodech i všichni vedoucí uvědomit, že je to poškozování pětiletého plánu, že je to sabotáž a že je třeba dát všechny zásoby v závodech k disposici ostatním závodům, které na ně třeba čekají a které nemohly splnit svůj úkol jen proto, že neměly dostatek surovin, strojů nebo motorů, zatím co v druhých závodech všechno to, co potřebovaly, leželo ve skladištích ladem.

Dělnická třída, pracující lidé se svými zlepšovacími návrhy přinesli naší výrobě dnes už stamilionové hodnoty. Zlepšovací návrhy by však neměly zůstat majetkem jednoho závodu, neměly by zůstat v tresoru toho závodu, kterému byly dány navrhovatelem k disposici, ale měly by se stát majetkem všech našich závodů, celého našeho národního hospodářství, a tak jako v jednom závodě přispívají ke zrychlení výroby, měly by i v ostatních závodech vykonávat stejný úkol. Zlepšovací návrh není majetkem jednotlivce nebo jen jednoho závodu, nýbrž majetkem celého našeho hospodářství a v pětiletém plánu budou muset být všechny zlepšovací návrhy dány k disposici skutečně také celému hospodářství.

Na vstřícných plánech se ukazuje, jak dokonale naši pracující pochopili svou úlohu, jak dokonale se vypořádávají s úkoly hospodářů, jak dokonale už pochopili celou problematiku výroby. Přinášejí nové, někdy i odvážné náměty, ale přece uskutečnitelné. Vstřícné plány nám ukazují, kolik iniciativy a pohotovosti je v našich pracovních kádrech. Vstřícné plány nám ukáží, kolik politického a hospodářského uvědomění je v našich pracujících lidech. Na vstřícných plánech si můžeme znovu ověřit, že dělnická třída, která se stala vedoucí třídou politickou i hospodářskou, dovede a bude řešit nejožehavější hospodářské a výrobní problémy.

Je třeba zavádět do podniků nové methody v početnictví, je v nich třeba rozdělovat závody na malé samosprávné jednotky, které mají větší možnosti dokonaleji a lépe hospodařit, které však také mohou být lépe a dokonaleji kontrolovány. Je třeba, abychom se v našich závodech nevyhýbali těmto novým problémům, které znamenají zlepšení organisace a kontrolních způsobů, zvýšení produktivity práce i v administrativě a v účetnictví, abychom je zbytečně neoddalovali jenom proto, že se při jejich řešení bude muset někomu šlápnout na palec, že snad někdo přijde o titul ředitele nebo prokuristy, že se snad někomu nechce s cesty, kterou už 20-30 let šel, odbočit na novou, rovnější, přímější cestu, která má nám všem být pomocníkem k uskutečnění toho, co v pětiletém plánu uskutečnit chceme. V závodech se musíme opřít o člověka a je třeba se jím zabývat. V závodech se velmi podrobně obírají stroji, starají se, aby stroj měl co nejlepší základ a prostředí, aby dostal vhodný olej, který potřebuje ke svému provozu, aby byl v určitých přesně stanovených termínech prohlížen, aby měl včas naplánovány své opravy.

Podívejte se, zda se takto staráme také o člověka, abychom ho dopravili svěžího do zaměstnání, aby do něho přišel ráno fysicky tak připraven, aby mohl vydat nejlepší výkon, zda se o něho staráme během práce, abychom mu přinesli svačinu až na jeho pracoviště a dali mu všechno to, co potřebuje k zvýšení svého výkonu, aby neztrácel na svých fysických silách. Myslím, že to všechno ještě dobře neděláme. A protože nakonec člověk je tím nejodpovědnějším činitelem, který ovlivňuje naši výrobu, a protože lidských sil máme tak katastrofálně málo, musíme se právě o člověka starat. Musíme se starat, abychom při ztížených podmínkách na pracovišti přiváděli pracovníka v krátkých obdobích k lékařským prohlídkám. Lékař se musí starat o člověka tak, abychom předvídali jeho nemoc a vyvarovali se toho, aby nám zůstal doma týdny a měsíce jenom proto, že u něho nebyla učiněna lékařská preventivní opatření. Je dále třeba, abychom na rekreaci posílali skutečně pracovníky, kteří si to za svůj výkon a práci zasluhují, a ne ty, kteří mohou jít na rekreaci proto, že je nikdo ve výrobě nepostrádá a že svůj poměr k práci nejlépe vyjadřují tím, že by chtěli být na dovolené od týdne k týdni a využívají každé příležitosti, aby se mohli se svého pracoviště na co nejdelší dobu vzdáliti.

Je třeba pro člověka, nejdrahocennější sílu v našem výrobním procesu, zjednat nejlepší pracovní podmínky. Budeme budovat nové závody, ale nesmíme zapomenout na to, abychom i ve stávajících závodech zlepšovali sociální opatření a pracovní prostředí. Člověk může nejlépe pracovat, má-li nejlepší pracovní podmínky. Nejlépe využijeme pracovní síly každého našeho pracovníka, když mu dokonale a dobře připravíme práci. Myslím, že tady právě vedoucí lidé v závodech nesplnili to, co musí, aby práci včas, dokonale a dobře připravili, aby ji pracovník mohl potom v nejkratším čase, s nejmenší námahou a co nejlépe vykonat. Naši pracující lidé ztrácejí mnoho času tím, že musí chodit za různými úřady. Ztrácejí tím pracovní dny, ale také chuť k práci, neboť na úřadech se jim vždycky nevychází vstříc tak, jak by se mělo. Je třeba, aby naše pracovní úřady nebo nemocenské pojišťovny šly za dělníky do továren, abychom čekací dobu u lékaře, na pracovním úřadě nebo v nemocenské pojišťovně zkrátili na minimum, poněvadž když si vyčíslíme všechny ty ztráty, vidíme, že to dělá největší procento ztraceného času ve výrobě. (Předsednictví převzal místopředseda dr Polanský.)

Budeme zapojovat do naší výroby ženy. Je to skoro jediná pracovní reserva, kterou v národě máme. Je třeba, aby všechno, o čem jsem mluvil, bylo co nejdokonaleji zařízeno právě u ženy, která potřebuje ještě lepší ochrany a lepšího pracovního prostředí než muž, která potřebuje mít ještě méně rozrušujících složek než snese muž, který už déle v pracovním prostředí působí. Chceme-li ženy zapojit do pracovního procesu, je třeba, abychom vybudovali jesle, starali se o mateřské školy, školní družiny, aby se žena mohla v klidu věnovat své práci. Pokud máme zkušenosti, ženy v našich továrnách dělají svoji práci dobře, v mnoha případech dokonaleji a svědomitěji než to dovedou muži.

Velmi nám přispěje ve výrobě k zvýšení výkonu, nastane-li u nás zlepšení vyživovací situace. Soudr. ing. Jankovcová, ministryně výživy, přednesla v hospodářském výboru několik zajímavých čísel. Uskuteční-li se zvýšení kalorických hodnot tak, jak to přednesla, znamená to, že u nás už nebude vyčerpaných lidí, že lidé skutečně budou mít předpoklady k tomu, aby mohli 8 hodin vysoce výkonně pracovat, protože budou dostávat kvalitní potraviny.

Musíme se starat, aby naši pracovníci byli dokonale politicky i hospodářsky vyškolováni. Musíme nastoupit cestu, abychom z našich dělníků vychovali v dělnických fakultách přímo na závodech vedoucí lidi, abychom z nich vychovali ředitele. Dělník i ředitel jsou zárukou, že naše výroba půjde k vytčenému cíli rychle, dokonale, nesmlouvavě, dělník je zárukou, že v našich závodech nebudou u moci a nebudou sabotovat ty živly, které nám ještě ve dvouletce a ještě v nástupu do pětiletky nejen nebudou pomáhat, ale budou náš vývoj brzdit. V závodech musíme nastoupit cestu socialistického soutěžení. Musíme u všech našich pracujících lidí vyburcovat ctižádost, abychom se v socialistickém soutěžení vyrovnali lidu sovětskému a abychom naplnili slova básníkova: "alespoň v něčem se Vám vyrovnáme". Dovedeme-li naše socialistické soutěžení přivést k takovým metám, jak to dovedli naši sovětští soudruzi, pak je socialismus u nás zaručen a pak českoslovenští pracující lidé, dělnická třída v ČSR, stane se avantgardou pro vybudování socialismu nejen v Evropě, ale i v celém světě. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Niederle. Dávám mu slovo.

Posl. Niederle: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Rokujeme o vládním návrhu zákona o prvním 5LP rozvoje naší republiky. Předchozí řečníci zhodnotili již význam a účel navrhovaného zákona. Já chci jen stručně poukázat na zvýšení hmotné, kulturní a sociální úrovně pracujícího lidu, kterého má být úspěšným plněním pětiletého hospodářského plánu postupně dosaženo. Je to radostná perspektiva blízké, lepší a šťastnější budoucnosti našeho lidu, našich dětí a generací příštích.

Známe cestu šťastnější budoucnosti pracujícího lidu. Tuto cestu jsme již také nastoupili a s této cesty neustoupíme. Je to i práce a spravedlivě podle zásluhy rozdělená odměna za práci. Jen produktivní práce je zdrojem trvalého blahobytu, nejužší poctivá spolupráce všech, ať pracují kdekoliv, v podnicích národních nebo v podnicích soukromých, v továrnách, dílnách nebo na poli, dělníků rukou i ducha, rolníků a drobných živnostníků, řemeslníků i techniků, mužů i žen. Proto je také povinností všech, aby svou prací přispívali k tomu, aby naše pětiletka byla splněna. Proto chceme, aby nikdo nezahálel. V 5LP je již také uvedeno i ovoce této práce. Bude pečováno o postupné zvyšování množství a zlepšování jakosti potravin na domácím trhu. Umožní se zvýšení konsumu tuků, mléka a mléčných výrobků, masa, vajec, cukru a mouky. Bude dostatek práce i chleba.

Naše podniky dodají pro náš domácí trh tisíce tun vlněných a bavlněných látek, miliony metrů tkanin a hedvábných a polohedvábných, miliony párů obuvi, za miliardy korun nábytku, kovového zboží a užitkového skla.

Bude jen zapotřebí i nadále pečovati o to, aby toto zboží bylo nejen v plánovaném množství a jakosti vyrobeno, ale také spravedlivě podle zásluhy rozdělováno. I zde nechť platí slova apoštola sv. Pavla: "Kdo nechce pracovat, ať nejí." Plánovaným rozvojem výroby živočišné i rostlinné, mechanisací a elektrisací zemědělství, používáním ušlechtilých osiv a sádí, rozvojem zemědělského družstevnictví, dosažením zvýšených hektarových výnosů obilí, brambor, luštěnin, olejnin, řepy atd. a zavedením nových hospodářských forem zvýší se podstatně důchod z práce našich zemědělců a usnadní jim další budování a podnikání. Náš průmysl dodá zemědělcům potřebné stroje a přístroje. V budoucnu musí platit i v zemědělství, že dřina patří strojům.

Bude vystupňována výroba ve stavebnictví. Dobudujeme a vybudujeme nejen účelné a zdravé budovy pro náš průmysl, řemeslo a obchod, ale i pro naše zemědělské podniky a zdravé a účelné byty pro náš pracující lid. Budeme budovat školy a o tisíce zvyšovat počet učeben. Budeme pokračovat ve výstavbě a zřizování knihoven, museí, galerií, divadel, domů osvěty atd. Kulturní hodnoty nebudou již výsadou měst, ale budou přístupny i pracujícím na vesnicích. Vybudujeme sta zdravotnických středisk a ústavů národního zdraví. Zřídíme tisíce nových lůžek v nemocnicích a odborných léčebných ústavech. Vybudujeme ústavy pro kojence a pro matky. O tisíce zvýší se počet lékařů, porodních asistentek, sociálně zdravotních pracovnic a ošetřovatelek.

Zvláště však chci poukázat na plánovaný rozvoj sociální péče, na rozvoj péče o pracující ženy, péče o stravování školních dětí ve školních jídelnách, umístění statisíců dětí, pracujícího dorostu i dospělých v zotavovacích střediscích, zvýšení o tisíce počtu lůžek v dětských domovech, v internátech, ústavech pro tělesně vadnou mládež.

Připravujeme další rozvoj a zabezpečení naší pýchy a chlouby, našeho národního pojištění. Zabezpečit všem, kteří se stali bez vlastní viny neschopnými k práci, lepší životní úroveň. Umožnit účelné zaměstnání osob se sníženou pracovní způsobilostí a vrátit i těm, jimž se dříve říkalo mrzáci, radost ze života i z práce. Je to praktické uskutečňování skutků křesťanského milosrdenství. Je to socialismus ne slov, ale socialismus činů. Chceme-li sociální pokrok, chceme-li připravovat a také zabezpečovat lepší a šťastnější budoucnost, chceme-li klid a mír, pak se nesmíme bát socialismu. V naší lidové demokracii nebude žebráků, ale nesmí být ani lenochů, lajdáků a povalečů. Náš pracující lid bude mít zabezpečené právo na práci. Nebude mu hrozit příšera nezaměstnanosti, bídy a hladu. Budou začleněni do práce i ti, kteří dosud nepracují. Zvlášť záslužným dílem bude skutečnost, že naučíme pracovat i ty, kteří pracovat mohou, ale dosud se práci vyhýbají a pracovat nechtějí.

Dovolte mně, abych se ještě aspoň stručně zmínil o naší dopravě. Také dopravě věnujeme v 5LP zvýšenou pozornost, ať jde o dopravu kolejovou, silniční, vodní, leteckou, městskou nebo dopravu poštovní. Zlepšením dopravních zařízení a zhuštěním dopravní sítě a spojů zlepší se našemu lidu i našemu hospodářství služba dopravní. Umožní se lepší a rychlejší doprava osob, zejména doprava pracujících na pracoviště a zpět do jejich domovů. Zlepší se doprava a přísun surovin a zboží. Tisíce obcí bude nově zapojeno na telefonní síť a nebude téměř obce, kde by nebylo telefonní stanice.

Zvláštní pozornost bude věnována ženám, činným v povolání. Mám plné pochopení a uznání pro obětavou, úmornou a nedoceněnou práci našich žen v domácnostech, při péči o rodinný krb, o rodinu a výchovu dětí. I mnohé z těchto žen jsou hrdinkami práce, zejména na našem venkově. Mám však hlubokou úctu k ženám, které vedle těchto prací v domácnosti pracují v našem průmyslu a v zemědělství.

Ve staré liberalistické soustavě byly ženy nuceny pracovat za nespravedlivou mzdu. Z jejich práce kořistil fabrikant a velkostatkář bezpracné zisky. Musely pracovat mnohdy za podmínek pracující ženy nedůstojných jen proto, aby jejich děti, jejich staří rodiče nebo choří manželé netrpěli bídu a hlad a nikdo se nad tím nepohoršoval, nikdo neviděl tyto sedřené a předčasně stárnoucí ženy. Nikdo nevolal, že zadržování spravedlivé mzdy je hříchem.

Dnes pracují tyto ženy proto, že si jsou vědomy svých schopností a svého významu i ve výrobě. Pracují, aby svou prací přispívaly k sociálnímu pokroku a rozvoji. Výdělečná práce není již hanbou, ale předností našich žen. I naše ženy, ať v průmyslu, v zemědělství, ve zdravotnictví, školství i v dopravě, platně přispějí k úspěchu našeho plánovaného hospodářství.

Z našeho pětiletého hospodářského plánu vidíme nejlépe rozdíl mezi naší lidovou demokracií a státy s kapitalistickým, liberalistickým hospodářstvím. My neplánujeme stavby bojových letadel, atomových pum na ničení, neplánujeme, kolik vyrobíme kanonů, granátů, pušek a kulometů, ale v souladu s evangeliem lásky k Bohu a lásky k bližnímu plánujeme stavby nemocnic, škol, útulků a zdravotních ústavů, zdravých bytů, dílen a provozoven, rozšiřujeme péči o nemocné, invalidní a zestárlé, péči o děti, matky a rodiny.

U nás nebudou již muset umírat nenarozené děti, nebudeme vyrábět více rakví než kolébek. Chráníme matky, chráníme děti, rozšiřujeme péči o rodinu. Toto vše nechť si uvědomí nejenom náš pracující lid, ale i odpůrci našeho lidově demokratického řádu doma i za hranicemi!

Plánovaným hospodářstvím a uskutečňováním našich hospodářských plánů, naší spoluprací se zeměmi lidových demokracií, zejména spoluprací s naším velkým slovanským bratrem, se Sovětským svazem, a spoluprací se všemi, kteří s námi chtějí poctivě spolupracovat a obchodovat, čelíme nejen hospodářským krisím, ale zajišťujeme i naši národní a státní nezávislost. Zajišťujeme a zvyšujeme blahobyt našich národů, Čechů a Slováků.

Tato snaha o rozvoj a vzestup blahobytu pracujícího lidu měla své zavilé odpůrce, kteří chtěli zvrátit dílo naší revoluce a vrátit se zpět ke starému pořádku. Pracující lid však smetl tyto odpůrce, kteří se chlubili tím, čemu zabránili, i jejich přisluhovače a vzal výkon vládní moci do svých rukou; prokazuje, že dovede hospodařit a že dovede také vládnout. A věřím, že tento náš pracující lid svou ukázněností, svým pracovním vypětím, pracovním elánem a podnikavostí dá našemu pětiletému plánu život a pětiletku přes všechny potíže, které se ještě vyskytnou, také čestně splní.

Jsme vděčni všem, kteří - v čele s presidentem republiky Klementem Gottwaldem - nám připravili první pětiletý hospodářský plán rozvoje naší republiky, a tento plán vtělíme v zákon.

Stejnou a ještě větší vděčnost musíme projevit a prakticky prokázat všem těm milionům drobných pracovníků, dělníků, řemeslníků, techniků a rolníků, kteří tento plán budou uskutečňovat. Především jim musíme zajistit spravedlivý díl ovoce jejich práce podle zásluhy. Jim musíme poskytnout plnou oporu a ochranu, aby v klidu a v pokoji se mohli věnovat ušlechtilému závodění v jejich plodné budovatelské práci.

Paní a pánové, musím končit. Bude nám ctí, že vládní návrh přijmeme a učiníme ho zákonem. Bude nám radostnou povinností, když vykonáme všechno, aby plněním našeho pětiletého plánu mohla býti soustavně zvyšována hmotná, kulturní a sociální úroveň našeho lidu. Tím také prokážeme, že nezapomínáme na oběti a na hroby těch, kteří za naši svobodu trpěli, bojovali a umírali. Prokážeme, že netrpěli, nebojovali a neumírali nadarmo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP