V našich závodech se v mnoha případech
velmi špatně hospodaří se surovinami.
Pětiletý plán počítá
a musí počítat s určitým dovozem
surovin. Bylo by ovšem třeba dovážet jich
co nejméně a proto je nutné hospodařit
s nimi co nejúčelněji.
V našich závodech se mnohde ještě dost
neoceňuje, co pro nás znamená 1 kg železa,
1 litr oleje, wolfram, molybden, co znamenají všechny
hmoty, které musíme dovážet z ciziny.
V našich závodech na mnoha místech nepochopili,
že ztráta každého kilogramu ocele, každého
litru oleje, každé jednotky režijní hmoty
znamená oddalování od našich konečných
cílů, brzdu a na konec zatěžkávání
se novými problémy na naší cestě
k socialismu, že to znamená, že se nepřiblížíme
tak rychle, jak bychom předpokládali, našemu
konečnému cíli, kdybychom těmto problémům
v závodech nevěnovali dostatek pozornosti.
Do dvouletky šly mnohé naše závody s velkou
zásobou surovin ve skladech. Někteří
naši vedoucí se neoprostili od starého kapitalistického
myšlení, ale neoprostili se od toho ani předsedové
závodních rad a činitelé Revolučního
odborového hnutí. V našich závodech
se před dvouletkou křečkovalo a dnes se v
tom pokračuje, naplňují se sklady, utajují
se zásoby. Co by se mělo dát k disposici
celému národnímu hospodářství,
zůstává ukryto jen proto, aby podnik měl
prý ve skladech nějaké hodnoty. Je třeba
důrazně trvat na tom, že se dnes musí
skoncovat s tímto křečkováním,
že si musejí všichni naši zástupci
lidových orgánů v závodech i všichni
vedoucí uvědomit, že je to poškozování
pětiletého plánu, že je to sabotáž
a že je třeba dát všechny zásoby
v závodech k disposici ostatním závodům,
které na ně třeba čekají a
které nemohly splnit svůj úkol jen proto,
že neměly dostatek surovin, strojů nebo motorů,
zatím co v druhých závodech všechno
to, co potřebovaly, leželo ve skladištích
ladem.
Dělnická třída, pracující
lidé se svými zlepšovacími návrhy
přinesli naší výrobě dnes už
stamilionové hodnoty. Zlepšovací návrhy
by však neměly zůstat majetkem jednoho závodu,
neměly by zůstat v tresoru toho závodu, kterému
byly dány navrhovatelem k disposici, ale měly by
se stát majetkem všech našich závodů,
celého našeho národního hospodářství,
a tak jako v jednom závodě přispívají
ke zrychlení výroby, měly by i v ostatních
závodech vykonávat stejný úkol. Zlepšovací
návrh není majetkem jednotlivce nebo jen jednoho
závodu, nýbrž majetkem celého našeho
hospodářství a v pětiletém
plánu budou muset být všechny zlepšovací
návrhy dány k disposici skutečně také
celému hospodářství.
Na vstřícných plánech se ukazuje,
jak dokonale naši pracující pochopili svou
úlohu, jak dokonale se vypořádávají
s úkoly hospodářů, jak dokonale už
pochopili celou problematiku výroby. Přinášejí
nové, někdy i odvážné náměty,
ale přece uskutečnitelné. Vstřícné
plány nám ukazují, kolik iniciativy a pohotovosti
je v našich pracovních kádrech. Vstřícné
plány nám ukáží, kolik politického
a hospodářského uvědomění
je v našich pracujících lidech. Na vstřícných
plánech si můžeme znovu ověřit,
že dělnická třída, která
se stala vedoucí třídou politickou i hospodářskou,
dovede a bude řešit nejožehavější
hospodářské a výrobní problémy.
Je třeba zavádět do podniků nové
methody v početnictví, je v nich třeba rozdělovat
závody na malé samosprávné jednotky,
které mají větší možnosti
dokonaleji a lépe hospodařit, které však
také mohou být lépe a dokonaleji kontrolovány.
Je třeba, abychom se v našich závodech nevyhýbali
těmto novým problémům, které
znamenají zlepšení organisace a kontrolních
způsobů, zvýšení produktivity
práce i v administrativě a v účetnictví,
abychom je zbytečně neoddalovali jenom proto, že
se při jejich řešení bude muset někomu
šlápnout na palec, že snad někdo přijde
o titul ředitele nebo prokuristy, že se snad někomu
nechce s cesty, kterou už 20-30 let šel, odbočit
na novou, rovnější, přímější
cestu, která má nám všem být
pomocníkem k uskutečnění toho, co
v pětiletém plánu uskutečnit chceme.
V závodech se musíme opřít o člověka
a je třeba se jím zabývat. V závodech
se velmi podrobně obírají stroji, starají
se, aby stroj měl co nejlepší základ
a prostředí, aby dostal vhodný olej, který
potřebuje ke svému provozu, aby byl v určitých
přesně stanovených termínech prohlížen,
aby měl včas naplánovány své
opravy.
Podívejte se, zda se takto staráme také o
člověka, abychom ho dopravili svěžího
do zaměstnání, aby do něho přišel
ráno fysicky tak připraven, aby mohl vydat nejlepší
výkon, zda se o něho staráme během
práce, abychom mu přinesli svačinu až
na jeho pracoviště a dali mu všechno to, co potřebuje
k zvýšení svého výkonu, aby neztrácel
na svých fysických silách. Myslím,
že to všechno ještě dobře neděláme.
A protože nakonec člověk je tím nejodpovědnějším
činitelem, který ovlivňuje naši výrobu,
a protože lidských sil máme tak katastrofálně
málo, musíme se právě o člověka
starat. Musíme se starat, abychom při ztížených
podmínkách na pracovišti přiváděli
pracovníka v krátkých obdobích k lékařským
prohlídkám. Lékař se musí starat
o člověka tak, abychom předvídali
jeho nemoc a vyvarovali se toho, aby nám zůstal
doma týdny a měsíce jenom proto, že
u něho nebyla učiněna lékařská
preventivní opatření. Je dále třeba,
abychom na rekreaci posílali skutečně pracovníky,
kteří si to za svůj výkon a práci
zasluhují, a ne ty, kteří mohou jít
na rekreaci proto, že je nikdo ve výrobě nepostrádá
a že svůj poměr k práci nejlépe
vyjadřují tím, že by chtěli být
na dovolené od týdne k týdni a využívají
každé příležitosti, aby se mohli
se svého pracoviště na co nejdelší
dobu vzdáliti.
Je třeba pro člověka, nejdrahocennější
sílu v našem výrobním procesu, zjednat
nejlepší pracovní podmínky. Budeme budovat
nové závody, ale nesmíme zapomenout na to,
abychom i ve stávajících závodech
zlepšovali sociální opatření
a pracovní prostředí. Člověk
může nejlépe pracovat, má-li nejlepší
pracovní podmínky. Nejlépe využijeme
pracovní síly každého našeho pracovníka,
když mu dokonale a dobře připravíme
práci. Myslím, že tady právě
vedoucí lidé v závodech nesplnili to, co
musí, aby práci včas, dokonale a dobře
připravili, aby ji pracovník mohl potom v nejkratším
čase, s nejmenší námahou a co nejlépe
vykonat. Naši pracující lidé ztrácejí
mnoho času tím, že musí chodit za různými
úřady. Ztrácejí tím pracovní
dny, ale také chuť k práci, neboť na úřadech
se jim vždycky nevychází vstříc
tak, jak by se mělo. Je třeba, aby naše pracovní
úřady nebo nemocenské pojišťovny
šly za dělníky do továren, abychom čekací
dobu u lékaře, na pracovním úřadě
nebo v nemocenské pojišťovně zkrátili
na minimum, poněvadž když si vyčíslíme
všechny ty ztráty, vidíme, že to dělá
největší procento ztraceného času
ve výrobě. (Předsednictví převzal
místopředseda dr Polanský.)
Budeme zapojovat do naší výroby ženy.
Je to skoro jediná pracovní reserva, kterou v národě
máme. Je třeba, aby všechno, o čem jsem
mluvil, bylo co nejdokonaleji zařízeno právě
u ženy, která potřebuje ještě lepší
ochrany a lepšího pracovního prostředí
než muž, která potřebuje mít ještě
méně rozrušujících složek
než snese muž, který už déle v pracovním
prostředí působí. Chceme-li ženy
zapojit do pracovního procesu, je třeba, abychom
vybudovali jesle, starali se o mateřské školy,
školní družiny, aby se žena mohla v klidu
věnovat své práci. Pokud máme zkušenosti,
ženy v našich továrnách dělají
svoji práci dobře, v mnoha případech
dokonaleji a svědomitěji než to dovedou muži.
Velmi nám přispěje ve výrobě
k zvýšení výkonu, nastane-li u nás
zlepšení vyživovací situace. Soudr. ing.
Jankovcová, ministryně výživy,
přednesla v hospodářském výboru
několik zajímavých čísel. Uskuteční-li
se zvýšení kalorických hodnot tak, jak
to přednesla, znamená to, že u nás už
nebude vyčerpaných lidí, že lidé
skutečně budou mít předpoklady k tomu,
aby mohli 8 hodin vysoce výkonně pracovat, protože
budou dostávat kvalitní potraviny.
Musíme se starat, aby naši pracovníci byli
dokonale politicky i hospodářsky vyškolováni.
Musíme nastoupit cestu, abychom z našich dělníků
vychovali v dělnických fakultách přímo
na závodech vedoucí lidi, abychom z nich vychovali
ředitele. Dělník i ředitel jsou zárukou,
že naše výroba půjde k vytčenému
cíli rychle, dokonale, nesmlouvavě, dělník
je zárukou, že v našich závodech nebudou
u moci a nebudou sabotovat ty živly, které nám
ještě ve dvouletce a ještě v nástupu
do pětiletky nejen nebudou pomáhat, ale budou náš
vývoj brzdit. V závodech musíme nastoupit
cestu socialistického soutěžení. Musíme
u všech našich pracujících lidí
vyburcovat ctižádost, abychom se v socialistickém
soutěžení vyrovnali lidu sovětskému
a abychom naplnili slova básníkova: "alespoň
v něčem se Vám vyrovnáme". Dovedeme-li
naše socialistické soutěžení přivést
k takovým metám, jak to dovedli naši sovětští
soudruzi, pak je socialismus u nás zaručen a pak
českoslovenští pracující lidé,
dělnická třída v ČSR, stane
se avantgardou pro vybudování socialismu nejen v
Evropě, ale i v celém světě. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. Niederle. Dávám mu slovo.
Posl. Niederle: Vážená sněmovno,
paní a pánové!
Rokujeme o vládním návrhu zákona o
prvním 5LP rozvoje naší republiky. Předchozí
řečníci zhodnotili již význam
a účel navrhovaného zákona. Já
chci jen stručně poukázat na zvýšení
hmotné, kulturní a sociální úrovně
pracujícího lidu, kterého má být
úspěšným plněním pětiletého
hospodářského plánu postupně
dosaženo. Je to radostná perspektiva blízké,
lepší a šťastnější budoucnosti
našeho lidu, našich dětí a generací
příštích.
Známe cestu šťastnější budoucnosti
pracujícího lidu. Tuto cestu jsme již také
nastoupili a s této cesty neustoupíme. Je to i práce
a spravedlivě podle zásluhy rozdělená
odměna za práci. Jen produktivní práce
je zdrojem trvalého blahobytu, nejužší
poctivá spolupráce všech, ať pracují
kdekoliv, v podnicích národních nebo v podnicích
soukromých, v továrnách, dílnách
nebo na poli, dělníků rukou i ducha, rolníků
a drobných živnostníků, řemeslníků
i techniků, mužů i žen. Proto je také
povinností všech, aby svou prací přispívali
k tomu, aby naše pětiletka byla splněna. Proto
chceme, aby nikdo nezahálel. V 5LP je již také
uvedeno i ovoce této práce. Bude pečováno
o postupné zvyšování množství
a zlepšování jakosti potravin na domácím
trhu. Umožní se zvýšení konsumu
tuků, mléka a mléčných výrobků,
masa, vajec, cukru a mouky. Bude dostatek práce i chleba.
Naše podniky dodají pro náš domácí
trh tisíce tun vlněných a bavlněných
látek, miliony metrů tkanin a hedvábných
a polohedvábných, miliony párů obuvi,
za miliardy korun nábytku, kovového zboží
a užitkového skla.
Bude jen zapotřebí i nadále pečovati
o to, aby toto zboží bylo nejen v plánovaném
množství a jakosti vyrobeno, ale také spravedlivě
podle zásluhy rozdělováno. I zde nechť
platí slova apoštola sv. Pavla: "Kdo nechce pracovat,
ať nejí." Plánovaným rozvojem výroby
živočišné i rostlinné, mechanisací
a elektrisací zemědělství, používáním
ušlechtilých osiv a sádí, rozvojem zemědělského
družstevnictví, dosažením zvýšených
hektarových výnosů obilí, brambor,
luštěnin, olejnin, řepy atd. a zavedením
nových hospodářských forem zvýší
se podstatně důchod z práce našich zemědělců
a usnadní jim další budování
a podnikání. Náš průmysl dodá
zemědělcům potřebné stroje
a přístroje. V budoucnu musí platit i v zemědělství,
že dřina patří strojům.
Bude vystupňována výroba ve stavebnictví.
Dobudujeme a vybudujeme nejen účelné a zdravé
budovy pro náš průmysl, řemeslo a obchod,
ale i pro naše zemědělské podniky a
zdravé a účelné byty pro náš
pracující lid. Budeme budovat školy a o tisíce
zvyšovat počet učeben. Budeme pokračovat
ve výstavbě a zřizování knihoven,
museí, galerií, divadel, domů osvěty
atd. Kulturní hodnoty nebudou již výsadou měst,
ale budou přístupny i pracujícím na
vesnicích. Vybudujeme sta zdravotnických středisk
a ústavů národního zdraví.
Zřídíme tisíce nových lůžek
v nemocnicích a odborných léčebných
ústavech. Vybudujeme ústavy pro kojence a pro matky.
O tisíce zvýší se počet lékařů,
porodních asistentek, sociálně zdravotních
pracovnic a ošetřovatelek.
Zvláště však chci poukázat na plánovaný
rozvoj sociální péče, na rozvoj péče
o pracující ženy, péče o stravování
školních dětí ve školních
jídelnách, umístění statisíců
dětí, pracujícího dorostu i dospělých
v zotavovacích střediscích, zvýšení
o tisíce počtu lůžek v dětských
domovech, v internátech, ústavech pro tělesně
vadnou mládež.
Připravujeme další rozvoj a zabezpečení
naší pýchy a chlouby, našeho národního
pojištění. Zabezpečit všem, kteří
se stali bez vlastní viny neschopnými k práci,
lepší životní úroveň. Umožnit
účelné zaměstnání osob
se sníženou pracovní způsobilostí
a vrátit i těm, jimž se dříve
říkalo mrzáci, radost ze života i z
práce. Je to praktické uskutečňování
skutků křesťanského milosrdenství.
Je to socialismus ne slov, ale socialismus činů.
Chceme-li sociální pokrok, chceme-li připravovat
a také zabezpečovat lepší a šťastnější
budoucnost, chceme-li klid a mír, pak se nesmíme
bát socialismu. V naší lidové demokracii
nebude žebráků, ale nesmí být
ani lenochů, lajdáků a povalečů.
Náš pracující lid bude mít zabezpečené
právo na práci. Nebude mu hrozit příšera
nezaměstnanosti, bídy a hladu. Budou začleněni
do práce i ti, kteří dosud nepracují.
Zvlášť záslužným dílem
bude skutečnost, že naučíme pracovat
i ty, kteří pracovat mohou, ale dosud se práci
vyhýbají a pracovat nechtějí.
Dovolte mně, abych se ještě aspoň stručně
zmínil o naší dopravě. Také dopravě
věnujeme v 5LP zvýšenou pozornost, ať
jde o dopravu kolejovou, silniční, vodní,
leteckou, městskou nebo dopravu poštovní. Zlepšením
dopravních zařízení a zhuštěním
dopravní sítě a spojů zlepší
se našemu lidu i našemu hospodářství
služba dopravní. Umožní se lepší
a rychlejší doprava osob, zejména doprava pracujících
na pracoviště a zpět do jejich domovů.
Zlepší se doprava a přísun surovin a
zboží. Tisíce obcí bude nově
zapojeno na telefonní síť a nebude téměř
obce, kde by nebylo telefonní stanice.
Zvláštní pozornost bude věnována
ženám, činným v povolání.
Mám plné pochopení a uznání
pro obětavou, úmornou a nedoceněnou práci
našich žen v domácnostech, při péči
o rodinný krb, o rodinu a výchovu dětí.
I mnohé z těchto žen jsou hrdinkami práce,
zejména na našem venkově. Mám však
hlubokou úctu k ženám, které vedle těchto
prací v domácnosti pracují v našem průmyslu
a v zemědělství.
Ve staré liberalistické soustavě byly ženy
nuceny pracovat za nespravedlivou mzdu. Z jejich práce
kořistil fabrikant a velkostatkář bezpracné
zisky. Musely pracovat mnohdy za podmínek pracující
ženy nedůstojných jen proto, aby jejich děti,
jejich staří rodiče nebo choří
manželé netrpěli bídu a hlad a nikdo
se nad tím nepohoršoval, nikdo neviděl tyto
sedřené a předčasně stárnoucí
ženy. Nikdo nevolal, že zadržování
spravedlivé mzdy je hříchem.
Dnes pracují tyto ženy proto, že si jsou vědomy
svých schopností a svého významu i
ve výrobě. Pracují, aby svou prací
přispívaly k sociálnímu pokroku a
rozvoji. Výdělečná práce není
již hanbou, ale předností našich žen.
I naše ženy, ať v průmyslu, v zemědělství,
ve zdravotnictví, školství i v dopravě,
platně přispějí k úspěchu
našeho plánovaného hospodářství.
Z našeho pětiletého hospodářského
plánu vidíme nejlépe rozdíl mezi naší
lidovou demokracií a státy s kapitalistickým,
liberalistickým hospodářstvím. My
neplánujeme stavby bojových letadel, atomových
pum na ničení, neplánujeme, kolik vyrobíme
kanonů, granátů, pušek a kulometů,
ale v souladu s evangeliem lásky k Bohu a lásky
k bližnímu plánujeme stavby nemocnic, škol,
útulků a zdravotních ústavů,
zdravých bytů, dílen a provozoven, rozšiřujeme
péči o nemocné, invalidní a zestárlé,
péči o děti, matky a rodiny.
U nás nebudou již muset umírat nenarozené
děti, nebudeme vyrábět více rakví
než kolébek. Chráníme matky, chráníme
děti, rozšiřujeme péči o rodinu.
Toto vše nechť si uvědomí nejenom náš
pracující lid, ale i odpůrci našeho
lidově demokratického řádu doma i
za hranicemi!
Plánovaným hospodářstvím a
uskutečňováním našich hospodářských
plánů, naší spoluprací se zeměmi
lidových demokracií, zejména spoluprací
s naším velkým slovanským bratrem, se
Sovětským svazem, a spoluprací se všemi,
kteří s námi chtějí poctivě
spolupracovat a obchodovat, čelíme nejen hospodářským
krisím, ale zajišťujeme i naši národní
a státní nezávislost. Zajišťujeme
a zvyšujeme blahobyt našich národů, Čechů
a Slováků.
Tato snaha o rozvoj a vzestup blahobytu pracujícího
lidu měla své zavilé odpůrce, kteří
chtěli zvrátit dílo naší revoluce
a vrátit se zpět ke starému pořádku.
Pracující lid však smetl tyto odpůrce,
kteří se chlubili tím, čemu zabránili,
i jejich přisluhovače a vzal výkon vládní
moci do svých rukou; prokazuje, že dovede hospodařit
a že dovede také vládnout. A věřím,
že tento náš pracující lid svou
ukázněností, svým pracovním
vypětím, pracovním elánem a podnikavostí
dá našemu pětiletému plánu život
a pětiletku přes všechny potíže,
které se ještě vyskytnou, také čestně
splní.
Jsme vděčni všem, kteří - v čele
s presidentem republiky Klementem Gottwaldem - nám
připravili první pětiletý hospodářský
plán rozvoje naší republiky, a tento plán
vtělíme v zákon.
Stejnou a ještě větší vděčnost
musíme projevit a prakticky prokázat všem těm
milionům drobných pracovníků, dělníků,
řemeslníků, techniků a rolníků,
kteří tento plán budou uskutečňovat.
Především jim musíme zajistit spravedlivý
díl ovoce jejich práce podle zásluhy. Jim
musíme poskytnout plnou oporu a ochranu, aby v klidu a
v pokoji se mohli věnovat ušlechtilému závodění
v jejich plodné budovatelské práci.
Paní a pánové, musím končit.
Bude nám ctí, že vládní návrh
přijmeme a učiníme ho zákonem. Bude
nám radostnou povinností, když vykonáme
všechno, aby plněním našeho pětiletého
plánu mohla býti soustavně zvyšována
hmotná, kulturní a sociální úroveň
našeho lidu. Tím také prokážeme,
že nezapomínáme na oběti a na hroby
těch, kteří za naši svobodu trpěli,
bojovali a umírali. Prokážeme, že netrpěli,
nebojovali a neumírali nadarmo.