Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Baráček: Nejsou.

Zpravodajca posl. Babej: Nie sú.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 díly, 15 paragrafů, nadpisy dílů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 díly, 15 paragrafy, nadpisy dílů, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu. (Zvoní.)

Přistoupíme k projednávání pátého odstavce pořadu, jímž je

5. Zpráva výborů ústavně-právního, rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 105) o berních úlevách při přeměně, slučování a dělení pensijních a podpůrných fondů nebo podobných zařízení (tisk 119).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. dr. Vácha; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Vácha: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Osnova zákona o berních úlevách při přeměně, slučování a dělení pensijních a podpůrných fondů nebo podobných zařízení, vládní návrh tisk 105, jest jednou z těch osnov, které mají v duchu lidově demokratického řádu upraviti některé poměry v organisaci našeho znárodněného průmyslu a peněžnictví, aby sociální úroveň zaměstnanců byla stále zvyšována.

U mnohých našich podniků a závodů byly již před poslední válkou zřizovány pensijní a podpůrné fondy pro zaměstnance, sloužící k zlepšení jejich sociální úrovně. Tyto fondy, disponují značným majetkem, získaným jednak z dotace závodů, jednak z příspěvků zaměstnanců, byly z počátku ve většině případů součástí podnikového jmění závodů, u kterých byly zřízeny, a podléhaly proto s ostatním jměním všem daňovým povinnostem, jako na př. zvláštní dani výdělkové, jako všechno jmění ostatní, sloužící účelům výdělečným.

Změna nastala teprve v roce 1945, kdy ustanovením dekretu presidenta republiky č. 97 z r. 1945 o zvláštní dani výdělkové a zákonem č. 134 z r. 1946 o dávce z majetkového přírůstku a z majetku byla rozlišena účelovost tohoto jmění ode jmění ostatního a bylo toto fondové jmění za předpokladu, že šlo o fondy, ustavené jako samostatné právnické osoby, od těchto daňových povinností osvobozeno. Znárodněním našeho průmyslu a peněžnictví došlo potom k značné strukturální přeměně, při které byla sloučena řada podniků dosud samostatných v podnik jeden, nebo podnik organicky začleněný v jednom celku byl přeřazen do celku jiného. Funkce těchto fondů byla tím potom značně ztížena a bylo nutno v souladu s novou organisací provésti sloučení nebo rozdělení těch fondů, které podle nové organisace měly se starati o určitý okruh zaměstnanců.

Tyto přeměny, slučování a rozdělování znamenají ovšem značné majetkové přesuny, které vesměs podléhají daňovým a poplatkovým povinnostem, silně zatěžujícím finanční únosnost tohoto jmění, určeného k účelům sociálním.

Vláda proto v duchu svého programu podřídila účely fiskálním účelům sociálním a navrhovaným zákonem chce poskytnout úlevy jednak pro převody majetku při přeměně nesamostatných pensijních a podpůrných fondů na fondy samostatné, jednak při slučování samostatných pensijních nebo podpůrných fondů závodních v jediný fond podnikový proto, aby dala možnost všem zúčastniti se daňových výhod a nesnížila tím výnosnost a sociální účinnost tohoto zařízení.

Při přeměně na samostatnou právnickou osobu musely by totiž fondy zaplatiti najednou velké poplatky z převodu veškerého jmění, což by jim způsobilo značné nesnáze, než kdyby postupně platily malé částky poplatků z jednotlivých přijatých plnění jako fondy samostatné. Vláda proto navrhla, aby místo převodních normálních poplatků ve výši 4 až 7 % platil se toliko 2 % poplatek ze zápisu vlastnického práva k nemovitostem, který je odůvodněn zvláštním úkonem knihovního soudu.

Tytéž úlevy mají se poskytnouti podle navrhovaného zákona tehdy, jestliže nesamostatné fondy se slučují s jiným fondem, který je již samostatný. Pro předpokládané slučování již samostatných fondů jest navrhováno poskytnutí úplného osvobození od poplatků.

Osnova řeší také otázku povinnosti platiti poplatkový ekvivalent a osvobozuje zároveň dodávky, provedené při slučování fondů, od daně z obratu.

Poněvadž slučování fondů, které tak úzce souvisí s organisační přeměnou našeho průmyslu, se provádělo již dříve, má osnova zákona ustanovení, podle něhož předpisy zákona se vztahují také na taková dřívější slučování, provedená po 5. květnu 1945 a na Slovensku po 29. srpnu 1944.

Osnova zákona byla dne 20. října 1948 projednána ústavně-právním výborem, který ji shledal odpovídající poměrům a nutnou k dokončení organisační přeměny, a mohu ji proto jménem ústavně-právního výboru doporučiti plenu Národního shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Za výbor rozpočtový je zpravodajem pan posl. Tymeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Paní a pánové!

Rozpočtový výbor jednal o právě projednávaném vládním návrhu ve schůzi konané 20. října a usnesl se schváliti tento vládní návrh ve znění přijatém ústavně-právním výborem. Odůvodnění návrhu přednesl referent výboru ústavně-právního a já se k tomuto odůvodnění připojuji.

Chci jenom poznamenat, že rozpočtový výbor zkoumal zejména stránku finanční. Je pravda, že se zde poskytují značné finanční úlevy, ale tyto úlevy neznamenají žádné zkrácení ve státním rozpočtu, poněvadž státní rozpočet nepočítal s příjmy ze slučování nebo rozlučování jmenovaných fondů. Z tohoto důvodu doporučuji jménem rozpočtového výboru schválení tohoto návrhu zákona. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor hospodářský je pan posl. dr. Hobza. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Hobza: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Jakožto zpravodaj výboru hospodářského prohlašuji, že rovněž hospodářský výbor se ztotožnil se všemi jazykovými úpravami, na nichž se usnesl výbor právní, a doporučuje vám přijetí tohoto zákona ve znění vám rozdaném. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Vácha: Nejsou.

Zpravodaj posl. Tymeš. Není změn.

Zpravodaj posl. dr. Hobza: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Budeme projednávati šestý odstavec pořadu, jímž je

6. Společná zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 107) o státní mzdové politice (tisk 121).

Zpravodajem za výbor soc.-politický a zdravotnický je posl. Muríňová; dávám jí slovo.

Zpravodajkyňa posl. Muríňová: Panie a páni!

Naša vláda predložila parlamentu osnovu zákona o štátnej mzdovej politike.

Týmto zákonom sa dáva nášmu hospodárstvu podklad pre usporiadanie jednotnej mzdovej politiky tak, aby táto bola v súlade s našou ľudovodemokratickou ústavou, vyhovovala nášmu plánovanému hospodárstvu smerovala k neustálemu zvyšovaniu životnej úrovne pracujúceho ľudu.

Mzdy a ceny tvoria v našom hospodárstve skutočne vážne otázky a je ich potrebné usporiadať tak, aby vyhovovaly socialistickým zásadám, aby pomáhaly rozdelovať národný dôchodok podľa pracovného výkonu a podľa zásady zásluh.

Preto bolo potrebné vytvoriť riadne predpoklady pre mzdové a cenové plánovanie. Kým pre cenové plánovanie aspoň z organizačnej a právnej stránky máme vytvorené predpoklady v Najvyššom cenovom úrade, v mzdách tomu tak nie je, a preto bolo nutné nahradiť tiež na poli miezd terajšie provizórium a zriadiť centrálny orgán, ktorý všetkým pracujúcim bude zárukou, že mzdová politika bude prevádzaná v intenciách socialistického plánovania v súvislosti s politikou výrobnou, hospodárskou a cenovou.

Osnova zákona zaraďuje štátnu mzdovú politiku do sociálnej politiky a prevádzaním tejto je poverené Ministerstvo soc. starostlivosti, nakoľko mzdy majú celý rad sociálno-politických funkcií.

V prvom rade je potrebné pracujúcim zaručiť spravodlivú odmenu za skutočne vykonanú prácu.

Na druhej strane však jednotne usmernená, v súlade s hospodárskym plánom vedená štátna mzdová politika bude mať veľký vplyv na jednu zo základných úloh nášho päťročného plánu - mobilizáciu pracovných síl.

Mzdová politika má podstatný vplyv a je dôležitým činiteľom usmerňovania a včleňovania pracovných síl na plánom predvídané miesta. Doterajšia mzdová politika napriek všetkým snahám nájsť správne meradlo, bola postavená pred veľmi ťažké úlohy, ktoré vyvieraly najmä v niektorých oboroch a v niekoľkých obchádzaných odvetviach z nedostatku pracovných síl. Tento nedostatok a tiež nedostatok niektorých výrobkov zapríčinil, že zamestnávatelia na jednej strane obchádzali mzdové a platové predpisy vydané Ministerstvom soc. starostlivosti a na druhej strane nastal zosilnený tlak na mzdy so strany zamestnancov. Tým, ako na to poukázal predseda vlády súdruh Zápotocký, ukazuje sa pre nás veľmi nebezpečný zjav, že vývoj zárobkov má príkrejší vzostup ako vývoj produktívnej práce. Podľa štatistických údajov stúply hodinové zárobky robotníctva, zamestnaného v priemysle od začiatku roku 1946, viac ako o 50 %, kým produktivita práce je ďaleko pod týmto vzostupom. Od lanského roku je vzostup zárobkov ešte príkrejší a ďaleko predstihol produktivitu práce, ako nám to ukazuje táto štatistika. Priemerný hodinový zárobok bol vo februári t. r. 17,57 Kčs, v máji 18,53 Kčs a v auguste 19,23 Kčs. Príčina, ako som už uviedla, nedodržiavanie mzdových predpisov a čierne mzdy. Tento stav je neudržateľný, pretože každý vzostup mzdový a platový a vzostup dôchodku vôbec je s hľadiska hospodárskeho a sociálneho odôvodnený jedine v tom prípade, ak je sprevádzaný vzrastom produktivity práce. V opačnom prípade by sme si rozdelili viacej, ako by sme si vyrobili, čo by bolo veľkým nebezpečenstvom pre našu cestu k socializmu, lebo len produktivita práce je koniec koncov najdôležitejším a hlavným predpokladom víťazstva socialistického poriadku.

Osnova zákona samozrejme nemá za účel snižovať mzdy a platy pracujúcich, ani zrušiť už zákonom dané výdobytky. Ako je v paragrafe 1 uvedené, patrí do pôsobnosti Ministerstva soc. starostlivosti zavádzanie úkolovej práce alebo práce v prémii. V tomto systéme miezd podľa zásluhy je daná možnosť každému pracujúcemu, aby podľa socialistickej zásady "každému podľa jeho zásluh" dosiahol zaslúženého zvýšenia zárobku.

Ďalej štátna mzdová politika má slúžiť jednotnej politike cenovej, nakoľko ceny sú ovplyvňované výrobnými nákladmi, ku ktorým z najvýznamnejších složiek patrí samozrejme mzda. Ako som už spomenula, nedostatok pracovných síl a ponúkanie čiernych miezd, zvlášť súkromných podnikateľov, ale aj našich národných podnikov, malo za následok, že stanovené mzdy sa dostaly vysoko nad stanovenú hladinu a vyvolávajú neblahé následky nielen pre hospodárstvo ako celok, ale aj pre zamestnanca samého. Zvýšenie miezd bez protihodnoty v práci alebo vo výrobkoch má za následok zvýšenie výrobných nákladov a tým tlak na ceny. Tak neodôvodnený vzostup mzdový a platový má za priamy následok zvýšenie cenové, či už na riadnom alebo čiernom trhu a postihuje potom priamo každého konzumenta. Jednotnou úpravou mzdových pomerov zabránime týmto chaotickým mzdovým výkyvom a tým zabránime i výkyvom cenovým.

Veľmi dôležitá je tiež tá skutočnosť, že nový mzdový zákon nebude usmerňovať len výšku odmeny zamestnanca za vykonanú prácu, ale bude tiež podriaďovať jednotnej úprave rôzne príplatky a odmeny, ktoré dosiaľ boly predovšetkým vyplácené tzv. zamestnancom vo vyšších službách. Nárok na rôzne odmeny, napr. pod titulom 13. platu, bilančné a pod., boly obyčajne vyplácené len úradníkom a neboly určované podľa sociálnych potrieb ani podľa zásluh. Preto osnova zákona ruší všetky doterajšie nároky zamestnancov na rôzne odmeny a zmocňuje Ministerstvo sociálnej starostlivosti, aby po dohode s jednotnou odborovou organizáciou upravilo tieto odmeny spôsobom sociálne spravodlivým. V tomto smysle bude už tohto roku upravený vianočný príspevok. Tiež poskytovanie rôznych výpomocí a podpôr v závodoch, ako napr. podpory pri narodení detí alebo úmrtí rodinných príslušníkov, bolo robené bez ohľadu na hospodársky stav závodu a bez ohľadu, či si to zamestnanci svojím výkonom zasluhujú. Tiež sa nedbalo na to, že to rozrušuje mzdovú hladinu a má to vplyv na fluktuáciu, pretože mnohé závody tieto výhody poskytovať nemohly. Konečne takéto odmeny sú po zavedení národného poistenia celkom neodôvodnené.

Konečne nemohla osnova zákona o mzdovej politike nechať neupravené príspevky rôznym fondom a zariadeniam v prospech hospodárskej, sociálnej alebo kultúrnej úrovne zamestnancov, nakoľko to má tiež nepriaznivý vplyv na včleňovanie a riadenie pracovných síl.

Tiež treba pripomenúť, že štátnou, jednotne vedenou mzdovou politikou odstránime nevyhovujúce predpisy z doby okupácie a mzdový rozdiel medzi krajinami českými a Slovenskom.