Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, 11 paragrafy, nadpisy článků, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru soc.-politického a zdravotnického, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého odstavce pořadu, jímž je

4. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 97) o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě (tisk 116).

Zpravodajem za výbor zemědělský je posl. inž. Baráček; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Baráček: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zemědělský výbor ve schůzi dne 15. října 1948 pojednal o vládním návrhu zákona o zestátnění ústavů zemědělských a lesnických a o jejich organisaci a správě. Tento vládní návrh zákona má dvojí význam: organisační a theoretický. Organisační význam zákona záleží v dosavadní organisaci zemědělského výzkumnictví, která doposud postrádá jednotného a pevného legálního základu. Státní výzkumné ústavy zemědělské a lesnické byly v historických zemích zřizovány sekundárními právními normami a na Slovensku doposud různá normativní opatření pocházejí ještě z doby bývalého uherského státu.

S hlediska odborného jeví nám výzkumné ústavy jako celek trojí kolej, poněvadž se skládají z ústavů, stanic a pokusných statků státních, z ústavů, stanic a pokusných statků lidové správy, to jest zemského národního výboru v Brně v zemi Moravskoslezské, a konečně z ústavů korporačních v Čechách, spravovaných Jednotným svazem českých zemědělců.

Vládní návrh zákona staví výzkumné ústavy na právní podklad a odstraní uvedenou trojí kolej, což má dvojí význam:

1. S hlediska produktivity práce bude umožněno plné využití sil jejich přesunem. Vědečtí pracovníci budou mít daleko širší pole působnosti a bude jim dán plný rozmach a uplatnění. Vědecká služba národu v jeho úsilí plánovité výstavby bude takto daleko lépe organisována. Bude odstraněno nebezpečí duplicity vědeckých směrů a bude tak umožněno nejširší zapojení vědeckých ústavů do celkového plánování v Československé republice.

Odstranění trojí koleje prospěje i výzkumným ústavům samým, neboť po jejich soustředění pod správou ministerstva zemědělství zjednoduší se a tím i zlevní administrativa a takto získaných prostředků může být znovu použito k účelům výzkumnickým, to jest k vědecké prácí.

2. Význam theoretický. Zde je dán vládním návrhem zákona předpoklad k vytvoření nové generální linie pro vědeckou práci v uvedených ústavech. Velmi mnoho odvětví naší vědy, a u zemědělských ústavů na příkl. biologická věda, která je základem agronomie, postrádá stále dynamiky a je odloučena od praxe tím, že stále ulpívá na starých idealistických theoriích a formách západních vědeckých kapacit. Tím stále přešlapuje na jednom místě a dává nám velmi málo důležitých a pronikavých změn pro naši zemědělskou praxi.

Totéž je možno uvésti u vědeckých pracovníků zemědělské ekonomie. Naše nové formy výrobní, založené na rozvoji družstevního hnutí, budou velmi důležitým faktorem při provádění a plnění pětiletého plánu. Tyto nové formy výrobní postrádají dodnes vědeckého zájmu našich zemědělských ekonomů a bude nyní na nich, aby dohnaly, co bylo zde zameškáno.

Naše vesnice čekají na splnění tohoto úkolu, široké masy rolníků jsou daleko vpředu a ekonomové jen stárnou se stárnoucími methodami. Mnozí naši vědečtí pracovníci jsou dodnes plně sžiti s buržoasním chápáním vědy a ve své práci vědecké vůbec nevidí nové formy života, rostoucí u nás od roku 1945.

Návrh zákona o našem zemědělském výzkumnictví vytváří plný předpoklad k tomu, aby výzkumníci pochopili, že materialistická theorie nazírání netýká se jen politického života, nýbrž celého života, t. j. také celého národa a samozřejmě i života a práce vědecké. Tento zákon zaručuje, že naši vědečtí pracovníci odstraní idealistické theorie ze své práce, plně vyvětrají své uzavřené laboratoře a spojí svou práci se širokou zemědělskou prací, vytvoří vědu novou, tvořivou, pevně svázanou s potřebami našeho pětiletého plánu v zemědělství. Toho zárukou, podloženou tímto zákonem, jest naše ministerstvo zemědělství. K tomuto účelu je nutné rozšířiti vědecké kádry výzkumných ústavů, vybaviti je novými a pokrokovými theoriemi vědeckého nazírání již na vysokých školách, umožniti jim úzkou spolupráci s výzkumnými ústavy zemědělskými v Sovětském svazu, aby se praxe s vědou prolínala, sžila, a ne aby věda byla neživá.

Z uvedených důvodů doporučuji slavné sněmovně jménem zemědělského výboru vládní návrh zákona o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě ke schválení. (Souhlas.)

Predseda (zvoní): Zpravodajem rozpočtového výboru je p. posl. Babej. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Babej: Slávne Národné shromaždenie, panie a pánovia!

Pôdohospodársky a rozpočtový výbor prerokoval osnovu zákona a zoštátnení ústavov poľnohospodárskeho a lesníckeho výskumníctva a o ich organizácii a správe (tlač 97) a predkladá túto Národnému shromaždeniu.

Vládny návrh postaví všetky ústavy a ich pomocné stanice výskumné pod jednotný režim štátu, a to poštátnením doterajších neštátnych ústavov poľnohospodárskeho a lesníckeho výskumníctva a ich zaradením do pôsobnosti vrchnostenskej právomoci Ministerstva pôdohospodárstva. Súčasne vytvára pre túto základ na zriaďovanie potrebných ústavov poľnohospodárskeho výskumníctva podľa plánu štátnej poľnohospodárskej správy.

Navrhovanou úpravou je teda daný základ pre jednotnosť vo vedení, plánovaní a správe poľnohospodárskeho výskumníctva a tým pre jeho nevídaný rozvoj, ktorého výsledky slúžia nielen našim malým a stredným roľníkom, družstvám a štátnym majetkom, ale v konečných dôsledkoch všetkému pracujúcemu ľudu republiky.

Za poľnohospodárske a lesnícke výskumné ústavy podľa tohto zákona sa považujú zvláštne zariadenia, slúžiace prevažne poľnohospodárskemu a lesníckemu výskumníctvu, t. j. vedeckému bádaniu, skúšaniu, pokusníctvu a upotrebeniu vedeckých poznatkov vo všetkých odboroch poľnohospodárstva a lesníctva.

Skutočnosť je tá, že dnešné pôdohospodárske výskumníctvo je roztrieštené, je riadené nejednotne, ale vždy svojím vydržovateľom, či už je to štát, zem, korporácia, alebo súkromník. Takáto skutočnosť vo výskumníctve je dnes na závadu a je treba jednotnosti, aby sme tak mohli splniť svoje úlohy pri dnešnom plánovanom hospodárstve, ktoré má usmerňovať poľnohospodársku výrobu a do širokej poľnohospodárskej práce uviesť všetky poznatky bádateľskej práce v prospech národných potrieb a tak zaručovať najlepšie a najpevnejšie výsledky. Účelom predmetného vládneho návrhu je zaistiť túto jednotnosť na poli pôdohospodárskeho výskumníctva, ktoré za daných pomerov vykazuje po stránke legislatívnej značnú roztrieštenosť, nielen v otázkach zakladania výskumných centier a výkonu vedeckej výskumníckej činnosti, ale aj v otázkach vlastníckych.

Kým v zemiach českých máme podľa dnešného právneho stavu okrem štátnych výskumných pôdohospodárskych ústavov aj súkromné ústavy, a to ústavy. Jednotného sväzu českých roľníkov, je stav v zemi Moravskosliezskej ten, že okrem niekoľkých štátnych ústavov dominujú ústavy zemské. Na Slovensku chyba jednotný, normatívny podklad pre zriadenie týchto ústavov, hoci jestvujúce ústavy sú výlučne ústavmi štátu.

Dnes máme v zemi Českej 47 štátnych výskumných ústavov, staníc poľnohospodárskych a pôdnych skúšobní, štátnych pokusných statkov 21. Na Slovensku výskumných ústav, poľnohospodárskych staníc a ovocných škôl 10, ústavy produkcie živočišnej 4, výskumné ústavy a stanice lesnícke 2, výskumné stanice, ústavy produkcie rastlinnej 12 a jedna výskumná stanica mliekárska. Zemských výskumných ústavov v zemi Moravskosliezskej pre výrobu rastlinnú je 20, zemských pokusných statkov v zemi Moravskosliezskej 17; ústavy Jednotného sväzu českých roľníkov 2 a prichádza ešte k zmenám, pokiaľ štát získava podľa konfiškačných noriem ďalšie.

Pokiaľ ide o financie podľa osnovy, za majetok zeme Moravskosliezskej a Jednotného sväzu českých roľníkov sa neplatí. Pokiaľ ide o majetok ústavu, patriaceho súkromným korporáciám a iným právnickým osobám, resp. za ústavy, ktoré budú vyňaté z majetkovej podstaty národných podnikov a tak prevedené do správy Ministerstva pôdohospodárstva, bude štát zaťažený len nákladom, ktorého si vyžiada úrokovanie, umorovanie dlhopisov Fondu národného hospodárstva a na tom sa dohodnú minister pôdohospodárstva s ministrom financií.

Prevzatím prevádzky ústavov zemských a Jednotného sväzu českých roľníkov nevzniknú zvláštne náklady, lebo ich prevádzkové schodky, investičné náklady hradil dosiaľ štát.

U zemských ústavov poľnohospodárskeho výskumníctva v zemi Moravskosliezskej podľa rozpočtu na rok 1948 činia osobné výdavky 19,239.000 Kčs, vecné výdavky 17,476.000 Kčs, stavebné investície 6,805.000 Kčs, spolu 43,520.000 Kčs, príjmy 6,993.800 Kčs.

U moravskosliezskych pokusných statkov a podnikov činia podľa rozpočtu na rok 1948 osobné výdavky 13,654.000 Kčs, vecné výdavky bez odpisov 13,195.000 Kčs, stavebné investície 16,940.000 Kčs, spolu 43,789.000 Kčs. Príjmy 24,899.000 Kčs.

Pokiaľ ide o ústavy Jednotného sväzu českých roľníkov, vyžiada si ich prevádzka podľa rozpočtu na rok 1948 tieto výdavky: osobné 4,874.000 Kčs, vecné 2,421.000 Kčs, investičné 781.000 Kčs, spolu 8,076.000 Kčs. Príjmy sú preliminované čiastkou 2,430.000 Kčs.

Spolu výdavky činia 95,520.000 Kčs, príjmy 36,322.800 Kčs, potrebné uhradiť 59,187.200 Kčs.

Ministerstvo pôdohospodárstva navrhlo preto, aby príslušné, shora uvedeným obnosom odpovedajúce čiastky boly zaradené do rozpočtu Ministerstva pôdohospodárstva, kap. 12, titul 4, § 5, pre poľnohospodárske výskumníctvo, načo je rozpočítaná položka pre zeme české 56,360.000 Kčs, pre Slovensko 17,520.000 Kčs, spolu 73,862.000 Kčs. Zoštátnenie sa nevzťahuje samozrejme na výskumníctva, ktoré sú teraz štátne, a na majetkové podstaty, ktoré patria štátu (ako napríklad majetok národných podnikov).

Zoštátnenie týka sa všetkých zariadení slúžiacich dnes prevažne účelom poľnohospodárskeho výskumníctva. Nespadajú sem prípady, kde roľník v rámci svojho závodu vyvíja pokusnícku, prípadne výskumnícku činnosť.

Skutočnosť nás presvedčila, že doterajšia trojaká správna koľaj bola len na závadu, a preto táto osnova zákona umožní výskumníctvu jednotnú správu, ktorej bude daná možnosť dosiahnuť lepších výsledkov.

Navrhujem, aby Národné shromaždenie prijalo túto osnovu tak, ako ju doporučuje pôdohospodársky a rozpočtový výbor.

Předseda: K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Řečníkem je posl. Růzha. Uděluji mu slovo.

Posl. Růzha: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Vládním návrhem zákona o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě řeší se úkol, který si uložilo ministerstvo zemědělství ve dvouletém hospodářském plánu.

Je nemožné, aby v době plánovaného hospodářství zůstalo zemědělské a lesnické výzkumnictví roztříštěno, jak je tomu až dosud. Tuto okolnost si musíme zdůraznit zvláště dnes, v době projednávání pětiletky, neboť právě tento plán klade zemědělství a lesnictví veliké úkoly, které budou muset být řešeny za intensivní podpory a spolupráce zemědělského a lesnického výzkumnictví.

Ve výkladu, jímž uváděl pan předseda vlády Národnímu shromáždění pětiletý plán, bylo řečeno, že je nutno ve veřejné správě šetřit. I touto osnovou se dosáhne úspor. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová- Spurná.)

Provozní schodky a investice hradil ústavům zemským i Jednotného svazu českých zemědělců až dosud stát. To znamená, že prakticky nevzniknou uzákoněním osnovy státu v podstatě žádné nové zvláštní výlohy. Za majetek země Moravskoslezské a Jednotného svazu českých zemědělců se náhrady podle osnovy proplácet nebudou. Státu vzniknou pouze výlohy, které si vyžádá úrokování a umořování náhradových dluhopisů Fondu znárodněného hospodářství za majetek patřící soukromým korporacím a právnickým osobám. Můžeme říci, že naopak, pokud se týče finančního dosahu osnovy, zestátněním odpadnou výlohy, kterých si vyžádalo udržování zvláštní správy jak u zemského národního výboru v Brně, tak u Jednotného svazu českých zemědělců v Praze, kterýchžto úspor se může mnohem účelněji využíti na poli výzkumnictví samého.

Ustanoveným § 7 této osnovy se řeší otázka převzetí zaměstnanců zestátněných ústavů. Ti budou převzati a platově zařazeni podle předpisů o zaměstnancích státních. I když je přirozené, že stát nebude moci převzíti závazky, vyplývající ze služebních smluv a zaručující některým zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy a jiné výhody, což konečně řeší odst. 3 § 6 osnovy, jistě nedojde k tomu, aby byli zaměstnanci citelně poškozeni, a vláda se vynasnaží náležitě upravit tyto platy až do doby, než dojde k definitivní úpravě platů zaměstnanců těchto ústavů. Jde totiž o velmi důležitou vědeckou a výzkumnickou práci, zabezpečující rozvoj našeho zemědělství a lesnictví, a zvlášť pronikavé poškození zaměstnanců by mohlo míti vliv na jejich iniciativu, která nemůže být za žádných okolností jakýmkoliv způsobem podlamována už proto, že je předpokladem prosperity našeho zemědělského a lesního hospodářství.

Osnovou dostává se našemu zemědělskému a lesnickému výzkumnictví pevného základu, který je nezbytný v plánovitě řízeném hospodářství. Osnova dále dává nejlepší předpoklad pro účelnou reorganisaci a racionalisaci vědecké a výzkumnické práce; zestátněním umožní úzce spolupracovat s výzkumnictvím ostatních slovanských států a států lidové demokracie. Opatřením tohoto zákona přispějeme k dosažení hlavního úkolu pětiletky, to je k zajištění dokonalé výživy obyvatelstva. Konečně zestátněním zemědělského a lesnického výzkumnictví a jednotnou správou budeme moci co nejrychleji, nejúspěšněji a také nejhospodárněji dostáti všem potřebám těch, kteří budou výzkum potřebovat.

Z těchto důvodů budou poslanci čs. strany socialistické hlasovat pro tento zákon. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není už nikdo přihlášen, rozprava jest ukončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, posl. inž. Baráčkovi.

Zpravodaj posl. inž. Baráček: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, posl. Babejovi.

Zpravodajca posl. Babej: Vzdávam sa slova.