Kolik pracujících si mohlo ve třetím
roce po skončení světové války
dovolit jít na zotavenou do letovisek, lázní
anebo dokonce k moři? U nás požívá
dnes dovolené každý pracující
člověk, nevyjímaje zaměstnance v domácnosti.
V Československu se zúčastnilo prázdninových
a rekreačních akcí SČM a ROH letos
200.000 pracujících.
Nechci vypočítávat všechny rozdíly
mezi starým a dnešním novým pořádkem.
Můžeme bez nadsázky nejen tvrdit, ale fakty
dokázat, že životní úroveň
našeho pracujícího lidu se vcelku přes
všechny nesnáze, překážky a nedostatky,
jejichž existenci nepopíráme a které
nutno překonávat, značně zvýšila.
Zvýšila se proto, že jsme učinili první
průlomy do starého kapitalistického vykořisťování
člověka člověkem, že jsme valnou
část výroby znárodnili a že jsme
v důsledku toho mohli přikročit ke kladení
základů pro plánované hospodaření.
Výsledky dvouletky nás poučují jasně
o tom, že plánované hospodaření
při znárodněné výrobě
přináší úspěchy a dává
dobré výsledky. Stejně tak nás však
poučují o tom, že na poli soukromé výroby
plánování selhává a naráží
na veliké překážky a nedostatky. Je
to proto, že kontrola je zde obtížnější
a reakční kapitalistické elementy mohou v
sektoru soukromého podnikání uplatňovat
daleko víc svoje sabotážnické a záškodnické
vlivy než na poli znárodněného hospodářství.
Záškodnická práce reakčních
kapitalistických elementů, jak se ukázalo,
může nám i při splňování
dobře vypracovaných plánů působit
značné obtíže a zaviňovat byť
i přechodně, přece jen bolestné nesnáze,
škody a poruchy.
Tyto zkušenosti získáváme z vyplnění
dvouletého plánu na poli převážně
znárodněných sektorů a nevyplnění
plánů v sektorech, kde soukromo-kapitalistické
prvky převládaly anebo ovládly podstatnou
část výroby. Poznatky z plnění
dvouletého plánu získané jsou nám
dnes cenným vodítkem při vypracování
pětiletého plánu a budou nám muset
být ještě cennějším usměrňovatelem
při jeho praktickém provádění.
Je nutno si jasně uvědomit: má-li být
pětiletý plán splněn a dosaženo
vytyčených jím cílů, musíme
pro jeho splnění mobilisovat všechny potřebné
síly i prostředky. Pětiletý plán
předpokládá postupné zvyšování
národního důchodu od roku 1948 až do
roku 1953 o 48%, t. j. o celou polovinu více, než
činí dnešní náš národní
důchod.
Má-li být tohoto zvýšení dosaženo
a mají-li být také předpokládané
plány zvýšení hmotné i kulturní
úrovně lidu splněny, je nutno objem průmyslové
výroby zvýšit vcelku o 57%. V jednotlivých
výrobních odvětvích musí být
pak rozmnožena výroba takto: V kovoprůmyslu
o 93%, v báňském průmyslu o 35%, v
energetice o 52%, v hutnickém průmyslu o 49%, v
chemickém průmyslu o 62%, ve sklářském
průmyslu o 12%, v průmyslu kamene, zemin a keramiky
o 59%, v průmyslu dřevoobráběcím
o 26%, v průmyslu textilním a oděvním
o 68%, v průmyslu papírenském o 41%, v průmyslu
kožedělném o 43%, v průmyslu cukrovarnickém
o 17%, v průmyslu lihovarském o 6%, v průmyslu
pivovarském o 68%, v průmyslu mlynářském
o 30% a v průmyslu potravinářském
o 79%. Objem zemědělské výroby je
nutno zvýšit o 16% ve srovnání s nepříznivým
rokem 1947 o 37% a objem výroby stavební předpokládá
ke splnění plánu zvýšení
o celých 130%.
Tato čísla již sama o sobě naznačují,
jak veliké jsou úkoly, které před
nás pětiletý plán staví. Tyto
úkoly je však nutno nezbytně splnit, má-li
být rozvoj hmotné a kulturní úrovně
lidu zvýšen tak, jak to navrhovaný zákon
ve své části třetí předpokládá.
Upozorňuji při tom, že všechny úkoly,
které v oboru sociální, zdravotní,
kulturní a výchovné péče a
hmotné úrovně jsou vyčísleny,
daleko neznamenají ještě splnění
všeho toho, co je z mnohých stran požadováno
a co by opravdu splněno býti mělo. O tom
by nás mohli informovat členové naší
Hospodářské rady a plánovací
komise, kolik oprávněných požadavků
v tomto směru se nahrnulo a jak mnohé z nich, i
když jejich důležitost je uznávána,
nemohly být do plánu zahrnuty a nemohou být
v pětiletce realisovány. Vy sami při projednávání
zákona ve výborech Národního shromáždění
na tuto obtíž narazíte.
Necháte-li se svésti úzkými zájmy
svého prostředí, oboru, oblasti nebo místa,
nevyřešíte úkol, který je vám
svěřen. Není možno v době pěti
let zbudovat vše, co by bylo potřebí zbudovat,
co bychom zbudovat chtěli a co už dávno zbudováno
býti mělo. To, co celá desetiletí
bylo zanedbáváno, není možno obratem
ruky napravit. Náš pětiletý plán
není proto konečným plánem, který
universálně odstraňuje všechny stávající
bolesti a nedostatky.
Náš pětiletý plán je plánem
přestavby a výstavby naší výroby,
aby zde byly odstraněny nejkřiklavější
bolesti, ale hlavně aby byl položen základ
a základní možnosti k tomu, abychom naši
krásnou zem a všechna zařízení
v ní, směřující k hmotnému,
sociálnímu, zdravotnímu a kulturnímu
zabezpečení našeho lidu, opravdu postupně
vybudovat mohli, aby se u nás nakonec opravdu šťastně,
radostně a spokojeně žilo. (Potlesk.)
Nejdůležitějším úkolem pětiletého
plánu proto bude široká mobilisace pracovních
sil a zvýšení produktivity práce.
Může být namítáno, že to
je už stará, otřepaná písnička,
kterou stále celá tři léta do omrzení
opakujeme.
Ano, milí přátelé, opakujeme tuto
písničku celá tři léta a budeme
ji znovu a znovu zdůrazňovat a opakovat, tak dlouho,
dokud nepřesvědčíme a nepřevychováme,
a já se nerozpakuji říci, i dokud nedonutíme
všechny (Potlesk.), aby si tuto písničku
o nutnosti práce vštípili do srdce a také
ji plnili. (Potlesk.) Tak dlouho, dokud nepřesvědčíme
a nepřevychováme, a ty, kteří to pochopit
nechtějí, nedonutíme k práci a k plnění
povinností, tak dlouho budeme narážet na překážky
a nebudeme s to splnit stoprocentně svoje plány
o vybudování nové společnosti a všem
pracujícím natrvalo zaručit řádnou
životní úroveň.
Dáváme dnes každému právo na
práci. Toto právo jsme ústavně zaručili
a nezaměstnanost likvidovali. Každé právo
nese s sebou však i povinnosti. Právo na práci
zakládá povinnost pracovat. (Potlesk.) Ti,
kdož se této povinnosti vyhýbají, musejí
být k jejímu plnění donuceni. (Potlesk.)
To není žádný trest ani teror a násilí.
To je svobodné demokratické právo státu,
který právo na práci zaručuje, aby
také splnění pracovní povinnosti bezpodmínečně
od každého požadoval. (Potlesk.)
Dáváme a zajišťujeme dnes každému
právo na existenci. Zaručujeme mu mzdu, příděly
i sociální zaopatření. Ukládáme
však každému povinnosti, aby pořádek
v republice zachovával, klid neporušoval, o mírovou
výstavbu se přičiňoval a republiku
hájil. Lidová demokracie neznamená dávat
jednotlivci svobodu a právo páchat zločiny
na zájmech národa. (Potlesk.) Zločinem
je dnes spojovat se s nepřítelem, šířit
nepravdivé zprávy za účelem vyvolávání
paniky, nepracovat, když je práce zapotřebí,
šmelit a odpírat trhu zboží, kterého
je k zajištění výživy nezbytně
zapotřebí, neodevzdávat kontingenty, když
příroda úrodu dala, promarňovat bezúčelně
svůj pracovní čas, za který jsem placen,
neplnit pracovní povinnosti a závazky, které
mi pracovní a služební poměr ukládá.
Mluvíme-li o nutnosti zvýšení produktivity
práce, pak jsou na omylu všichni ti, kteří
se domnívají, že otázka zvýšení
produktivity práce se týká jen dělníků.
Jen na dělnících že to závisí,
aby se již pracovalo. To není pravda. Otázka
zvýšení produktivity práce je otázkou
všech, celého národa. Potřebujeme zvýšení
produktivity práce nejen v továrnách, ale
také v úřadech, v zemědělství
i v obchodě. Myslíte, že produktivitu práce
nesnižuje a nepodlamuje obchodník, který celý
den v krámě lelkuje, jenom nadává
a špačkuje, že nemá co prodávat?
Kdyby místo špačkování se zařadil
do práce tam, kde je potřebí, bylo by dříve
co prodávat. (Potlesk.)
Snažíme se dodržovat a plnit všechny sliby,
které širokým vrstvám obyvatelstva byly
dány. Neničíme a nerozvracíme existence
těch, kteří poctivě pracují
a přičiňují se. Zaručujeme
mzdy, platy, příjmy i půdu. Důrazně
jsme však vždy prohlašovali: Nemůžeme
a nebudeme trpět, aby jednotlivci, ať v práci,
ve službě, obchodě, řemesle, v podnikání
i zemědělství své sobecké a
výdělečné zájmy stavěli
nad zájem celku, aby pro svůj osobní prospěch
zájmy celku poškozovali. (Potlesk.) Najdeme
prostředky, abychom proti rozvratníkům, šmelinářům,
panikářům a zrádcům svoji lidově
demokratickou republiku, plnění výrobního
pětiletého plánu i cestu k socialismu uhájili.
K vybudování svého hospodářství
potřebujeme prácí, k prácí
potřebujeme klid a mír, vnitřní i
vnější. O udržení tohoto klidu
a míru se ze všech sil přičiňujeme.
Snažíme se udržovat přátelský
poměr ke všem národům a spojenecký
poměr se všemi těmi, kteří jako
my lidově demokratické řády budují,
válečné štvaní paralysují
a mír se snaží udržet.
Při budování svého hospodářství
nemůžeme spoléhat na přírodní
zdroje své vlastní země. Potřebujeme
hospodářské styky, spolupráci i obchod
s druhými zeměmi. Z navazování hospodářských
a obchodních styků nikoho nevylučujeme, obchodujeme
s východem i západem. Ten, kdo s námi udržuje
obchodní styky, jistě na tom neprodělá.
Není žádným tajemstvím, že
pro své obchodní styky nalézáme dnes
větší porozumění na východě
než na západě. Není naší
vinou, že na př. Spojené státy americké
brzdí a ztěžují nám dodávky,
mnohdy i dodávky těch věcí, které
jsme předem v dolarech zaplatili. To může způsobit
určité těžkosti a obtíže,
ale nemůže to zastavit naši cestu výstavby
nového hospodářství, ani naši
cestu k socialismu. (Potlesk.)
Na tuto politiku isolace, bojkotu a hospodářské
blokády doplatí nakonec nejvíce ti, kteří
ji vyvolávají. Už dnes se hrozivě hromadí
příznaky hospodářské krise
nad jejich obzory. Nás přesvědčují
každodenní události jasněji a jasněji
o tom, že jsme svoje přátele dobře volili.
Naše hospodářské styky se zeměmi
lidové demokracie a zvláště se Sovětským
svazem jsou toho nejlepším důkazem. Naše
obchodní obraty ve vývozu i dovozu stoupají.
Vzájemné hospodářské a obchodní
styky jsou novými smlouvami stále a stále
rozšiřovány. Obrat našeho zahraničního
obchodu se Sovětským svazem bude činit v
budoucím roce již na 20 miliard Kčs. V posledních
dnech sjednaná dodávka 300.000 tun pšenice,
25 milionů kg tuků a 25 milionů kg masa bude
velkým příspěvkem k zajištění
stability našich potravinových přídělů
a zlepšení zásobování. Zahraniční
nepřátelská propaganda a jí instruovaná
reakční šeptanda u nás sedla opět
vedle. Víte, jaké divoké pověsti kolovaly
v zahraničí i u nás o cestě našeho
pana presidenta Klementa Gottwalda na Krym: Republika bude
připojena k Sovětům, bude zatažena do
války o Berlín, president se již nevrátí
atd. A president se vrátil. Československá
republika zůstane samostatnou a nezávislou. (Potlesk.)
Do války o Berlín nebudeme zataženi proto,
že se o Berlín válčit nebude. Všechny
naděje válečných štváčů
a spekulantů vyvolávat válečnou psychosu,
šířit paniku a znepokojení, aby se nemohlo
v klidu pracovat a budovat, budou zklamány. Nedáme
se od své cesty klidu a míru, od své cesty
pokojného, ale usilovného budování
našeho nového hospodářství nikým
a ničím odvrátit. Dokončíme
dvouletku. Nastoupíme k plnění pětiletky.
Ať se jak chce vzteká zahraniční i domácí
reakce, ať kdo chce sýčkuje, pláče,
lomí rukama a naříká, kamže se
to řítíme! Nenecháme se znervosnět.
Pro splnění pětiletky zmobilisujeme všechny
své pracovní síly i všechny své
finanční možnosti. (Potlesk.) A vývoj
u nás půjde dále. Nedojde ke katastrofě,
ale k rozvinutí nové etapy našeho hospodářství,
k socialismu.
Odevzdávaje návrh zákona o pětiletém
plánu Národnímu shromáždění,
prosím paní a pány poslance: Projednejte
předložený návrh v plném vědomí
jeho důležitosti, významu i v plném
vědomí své odpovědnosti! Pamatujte,
že lid jest jediným zdrojem moci v naší
lidově demokratické republice! Vy, lidoví
zástupci, jste povinni plnit jeho vůli a postarat
se o to, aby vámi usnesenými zákony byla
šťastná budoucnost pro lid i národ vybudována
a zajištěna. (Poslanci povstávají.
- Hlučný, dlouhotrvající potlesk.
- Poslanci usedají.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž je
1. Zpráva výboru ústavno-právneho
k vládnemu návrhu zákona (tlač 92)
o názve Ministerstva informácií a Ministerstva
školstva a osvety, ako aj príslušných
povereníctiev (tlač 101).
Zpravodajcom je za posl. dr Štefánika posl. Haško,
dávam mu slovo.
Zpravodajca posl. Haško: Slávne Národné
shromaždenie!
Zákonom zo dňa 20. júla 1948. čís.
194 Sb., ktorým sa menia predpisy o štátnej
starostlivosti osvetovej a o verejných knižniciach
obecných, prešla pôsobnosť ministra a Ministerstva
školstva a osvety podľa dekrétu prezidenta republiky
zo dňa 26. októbra 1945, čís. 130
Sb., o štátnej starostlivosti osvetovej, a podľa
zákona zo dňa 22. júla 1919, čís.
430 Sb., o verejných knižniciach obecných,
na ministra a Ministerstvo informácií. Tomuto ministerstvu
prísluší vedľa toho už tiež
pôsobnosť podľa dekrétu prezidenta republiky
zo dňa 11. augusta 1945, čís. 50 Sb., o opatreniach
v oblasti filmu, zákona zo dňa 25. marca 1948, čís.
69 Sb., o hudobnej a artistickej ústredni, zákona
zo dňa 5. mája 1948, čís. 123 Sb.,
o znárodnení polygrafických podnikov, ako
aj zákona zo dňa 6. mája 1948, čís.
130 Sb., o národných umelcoch. Nie je teda pôsobnosť
Ministerstva informácií teraz obmedzená na
číre prevádzanie úloh informačnej
povahy, ale boly mu sverené aj úlohy v odbore osvetovom.
Doterajší názov Ministerstva informácií
neodpovedá teda dnešnej právnej úprave
jeho pôsobnosti. Navrhuje sa preto, aby názov tohto
ministerstva bol zmenený na "Ministerstvo informácií
a osvety ".
Týmto návrhom je dotknutý doterajší
názov Ministerstva školstva a osvety. Toto ministerstvo
zostáva vrcholným orgánom štátnej
správy vo veciach školských, vedeckých
a umeleckých. Navrhuje sa preto, aby jeho názov
bol zmenený na "Ministerstvo školstva, vied a
umení ".
Návrh upravuje zároveň tiež obdobne
i názvy Povereníctva informácii a Povereníctva
školstva a osvety.
Doterajšie názvy ministerstiev informácií
a školstva a osvety boly stanovené v § 2 ústavného
dekrétu prezidenta republiky zo dňa 2. apríla
1945, čís. 1 Sb., o novej organizácii vlády
a ministerstiev v dobe prechodnej. (Predsedníctvo prevzal
podpredseda Valo.)
Podľa § 92, ods. 1 ústavy Československej
republiky sa ministerstvá zriaďujú zákonom,
ktorý môže podrobnejšiu úpravu,
najmä ich pôsobnosti, sveriť vládnemu nariadeniu.
Obdobné ustanovenie má ústava v § 113,
ods. 3 tiež o povereníctvach. Návrh je teda
čiastočným prevedením týchto
ustanovení ústavy.
Pokiaľ ide o ďalšie ministerstvá, zostáva
naďalej v platnosti ústavný dekrét čís.
1/1945 Sb. vo znení ústavného zákona
zo dňa 10. júla 1946, čís. 153 Sb.,
pokiaľ ide o ostatné povereníctva, nariadenie
Slovenskej národnej rady zo dňa 5. septembra 1946,
čís. 105 Sb. n. Slovenskej národnej rady,
ktorým sa mení nariadenie čís. 27/1945
Sb. n. SNR o zriadení ústredných úradov
a nariadenie čís. 111/1945 Sb. n. SNR.
Slávne Národné shromaždenie, ústavno-právny
výbor prerokoval osnovu zákona tlač 92 o
názve Ministerstva informácií a Ministerstva
školstva a osvety ako aj príslušných povereníctiev
na svojom zasadnutí dňa 29. septembra 1948 a prijal
ju jednomyseľne bez zmeny.
Navrhujem preto menom ústavno-právneho výboru,
aby slávne Národné shromaždenie prijalo
túto osnovu zákona tak, ako ju schválil ústavno-právny
výbor na svojej schôdzke dňa 29. septembra
1948. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodajca posl. Haško: Nie sú.
Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 3 paragrafy, nadpis zákona a úvodnú
formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa úpravy
výborovej.
Sú nejaké námietky? (Neboly.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 3 paragrafmi, nadpisom zákona a úvodnou
formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne
ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 1. odsek poriadku. Pristúpime
k rokovaniu o druhom odseku poriadku, ktorým je
2. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotníckeho
a výboru ústavno-právneho o vládnom
návrhu zákona (tlač 90), ktorým sa
stanovia podmienky, za ktorých je možné niektorým
osobám udeliť oprávnenie k vykonávaniu
zubnej techniky (tlač 98)