Další je případ zavražděného majora partyzána Šrama. Hnusná politická vražda. Ve spojení s americkou špionážní službou, za účasti členů výboru tábora uprchlíků v Řežně, skládajícího se i z uprchlých býv. poslanců dr Bunži a Bendy za lidovou stranu a dr Kovárny a dr Buška za stranu nár. socialistickou, byl vyhlédnut býv. krajský kulturní referent nár. soc. strany v Praze Milan Choc, aby majora Šrama zavraždil. Připravovaly se další atentáty na politické a vojenské osobnosti, z nichž další obětí měl býti ministr národní obrany arm. generál Ludvík Svoboda. Reakce chtěla využít sletu k rozpoutání nepokojů.

Vzpomínáme, jak zde ve sněmovně honil Krajina škatulky z Krčmaně a zatím sám vychovával a vedl vrahy českých vlastenců, jak ukazují zde citované případy. Náš lid posoudí, kde je pravda a kde je lež, kdo staví a bourá, kdo chrání vnitřní klid a kdo chce bratrovražedné boje.

Dnešní zákon o výstavbě Lidic měl být projednán již před únorovými dny. Ministerstvo vnitra žádalo tehdy ministerstvo spravedlnosti, aby zastavilo soudní řízení u okr. soudu v Unhošti o zažalovaných starých pohledávkách vzhledem k tomu, že se připravuje nový zákon, který teď přijímáme. Drtinovo ministerstvo tehdy odmítlo. A tak lidické ženy dostávaly žaloby unhošťské záložny, dostávaly rozsudky soudů, aby zaplatily dluhy do 14 dnů pod exekucí. Byly posílány výměry o vkladu na neexistující nemovitosti. Svatá byrokracie pomáhala tak třídnímu nepříteli.

A byli to tehdy zástupci Drtinova ministerstva, kteří se při jednání otevřeně vyslovili proti přijetí dnes navrhovaného zákona, jen aby se dluhy hromadily, aby rostly obtíže a nadávalo se na vládu. To byla pravá tvář "zastánců právního pořádku".

Návrh zákona řeší i scelování pozemků. Upravuje provádění úhrad Společností. Vzali jsme na sebe velký úkol: vybudovat nové Lidice, které budou staletí hlásat lidstvu období lidové demokracie. Není to lehké. Máme málo materiálu a potřebujeme hlavně byty pro průmysl. Na stavbu Lidic je třeba materiálu daleko více, než je norma na bytovou jednotku ve dvouletém plánu. Dnes staví se v Lidicích kanalisace, komunikace a 50 rodinných domků.

Pan ministr vnitra Nosek předloží vládě zvláštní návrh, aby stavební hmoty byly přiděleny z celostátních materiálových prostředků, jako tomu bylo při stavbě stadionu na sletišti.

Vláda jistě přezkoumá všechny své možnosti, aby se stavba urychlila. Avšak pro rychlejší rozvoj staveb musíme odstranit zjevy, jako je na příklad případ cihelny v Tuchlovicích na Slánsku. Závod je v národní správě. Výrobu cihel může ihned zvýšit z 1¹/₂ mil. kusů na 3 mil. kusů cihel. Pracovní síly má. Závod však potřebuje provozní úvěr, asi 1,600.000 Kčs. A reeskontní ústav žádost za úvěr zamítl. Nebo poukazy na stavební dříví pro Lidice se nevydávají, protože prý ještě není stanoveno a povoleno množství. Na staveništi pracuje obětavě Svaz české mládeže. Práce přece nemůže zůstat stát, a tak se musí nařízení obcházet. Společnost obstarává dříví na prozatímní místopřísežné prohlášení Společnosti Lidic.

Je jíž čas, aby konečně přestal "rajtovat" pověstný šiml a přikročilo se k rychlému vyřizování věcí, aby práce netrpěla.

Navzdory reakci budou ve vzorné obci vzorní obyvatelé. V těžkých bolestech i zde zapustil kořeny růst nového člověka. Lidické ženy se stanou průkopníky socialistického života. Postaví vysoko zájem celku nad zájem jednotlivce.

Děkujeme lidickým průkopníkům nového světa v čele s předsedkyní NV soudružkou Hel. Leflerovou. Tam, kde byl smutek, zkáza, rozkvete zase úsměv a radostná píseň bude doprovázet velkou národní rodinu!

Ústavně-právní výbor projednal dne 15. července 1948 vládní návrh zákona tisk 41 o některých opatřeních k obnově Lidic a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí ve znění, jak je uvedeno v tisku 67. (Potlesk.)

Místopředseda V. David: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Štětka: Nejsou.

Zpravodajka posl. Škrlantová: Nejsou.

Místopředseda V. David: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 11 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 11 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To jest většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 10. odstavec pořadu.

Budeme projednávat jedenáctý odstavec pořadu, jímž je

11. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 44) o některých opatřeních v oboru záloh na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry (tisk 80).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. Tauš; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tauš: Pane předsedo, paní a pánové!

Ústavně-právní výbor pojednal ve své schůzi dne 15. července 1948 o návrhu zákona o některých opatřeních v oboru záloh na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry, který je nesporným přínosem v oboru sociálním.

Tím, že se po válce v r. 1945 ujal vlády v ČSR pracující lid, bylo umožněno, že naše republika mohla přikročiti k odstraňování škod, způsobených občanům válkou a mimořádnými událostmi a poměry, v takovém rozsahu jako v žádném jiném státě. Podle dekretu presidenta republiky ze dne 31. srpna 1945, č. 54 Sb. o přihlašování a zjišťováni válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry, byl pořízen v českých zemích soupis válečných a ostatních škod, způsobených za německé okupace, resp. událostmi, které ji přímo předcházely nebo po ní následovaly. Soupis byl určen především pro účely mírového jednání o německých reparacích, ale byl proveden tak, že slouží i jako podklad pro úpravu náhrad za uvedené již škody.

Vzhledem k omezeným finančním prostředkům, které státní správa mohla uvolniti pro tento účel, bylo nutno řešiti potřebu okamžité pomoci osobám sociálně slabým, zejména při provádění nejnaléhavějších rekonstrukčních prací na jejich poškozeném majetku, opatřením, jež obsahuje dekret presidenta republiky ze dne 28. září 1945, č. 82 Sb., t. j. v podstatě omezením poskytování záloh pouze na majetkové škody, způsobené přímo válečnými operacemi, zejména pak leteckým bombardováním.

Na Slovensku byly takové a podobné otázky řešeny samostatně dvěma nařízeními SNR, a to ze dne 3. července 1945, č. 67 Sb. n. SNR, a ze dne 7. listopadu 1945, č. 130 Sb. n. SNR. Úpravou záloh, jak je řeší dekret č. 82 i nařízení SNR, o kterých jsem se zmínil, byla otázka likvidace válečných škod řešena jen provisorně, částečně a separátně, pro české země a pro Slovensko.

Nedostatek úpravy náhrad škod byl pociťován zejména v tom směru, že se omezoval jen na majetkové škody a že výhody této úpravy nepožívaly osoby, které utrpěly jinakou škodu a potřebovaly namnoze stejnou, ne-li větší pomoc než osoby poškozené válečnými operacemi. Byli jsme v praktickém životě svědky toho, že zálohy byly poskytovány na př. ve veliké výši na opravy ne mnoho poškozených domů těch osob, které byly existenčně i jinak dobře zajištěny, zatím co sociálně nejslabší, kteří přišli o veškerý svůj majetek, šatstvo, obuv a p., se nemohli o zálohu na opatření nejnutnějších potřeb ucházeti. Při tom ovšem nehledíme k tomu, že bylo užíváno i stranického tlaku a vlivu právě ve prospěch těch existenčně i jinak nejsilnějších a nejzabezpečenějších osob.

Vláda si byla vědoma těchto i jiných nedostatků v oboru likvidace veškerých válečných škod. Takové definitivní řešení bylo možno uskutečniti prozatím jen v oboru škod osobních, a to v rámci zákona o péči o vojenské a válečné poškozence, oběti války a fašistické persekuce. Naproti tomu definitivní odškodnění majetkových a ostatních škod bylo nutno odložiti na pozdější dobu. Částečným opatřením je tu přejímání státní záruky za úvěry na obnovu stavebních objektů, které byly zničeny nebo poškozeny válkou.

Uvedená opatření však byla nedostačující u osob sociálně nejslabších, kterým je pro záchovu nebo obnovu existence poskytnouti přímou podporu, a to nejlépe ve formě zálohy na vrub budoucího odškodnění. To řeší v podstatě zákon ze dne 18. července 1946, č. 161 Sb.

Předložený návrh zákona o některých opatřeních v oboru záloh na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry je vlastně novelisací posledně uvedeného zákona. Navrhovaný zákon řeší v podstatě tyto otázky:

1. Zálohování náhrad omezuje časově, a to lhůtou určenou ve směrnicích ministerstva vnitra, t. j. že zálohy lze poskytnouti jen v těch případech, kdy příslušnému úřadu došla žádost do 15. května 1948.

2. Zálohování ve volných platidlech se omezuje, pokud jde o finanční prostředky, tak, že je stanovena celková částka, kterou lze se zřetelem k finančním možnostem státní správy na tento účel vynaložiti. Jde o úvěr 2 miliardy 70 mil. Kčs. Z této částky budou uhrazeny státní pokladně zálohy vyplacené v r. 1947 v částce 1 miliardy 200 mil. Kčs, takže pro rok 1948 zbývá na tento účel částka 870 mil., z níž bylo v I. pololetí letošního roku vyplaceno 480 mil. Kčs a pro II. pololetí je k disposici konečná zbývající částka 390 mil. Kčs.

Celková částka pro letošní rok-870 mil. Kčs-bude rozvržena na jednotlivé země se zřetelem na skutečnou potřebu, při čemž jako podklad bude tu počet vyřízených i nevyřízených žádostí, a bude přihlíženo i k částkám záloh vyplacených v dotčené zemi.

3. V rámci tohoto zákona se ruší zároveň nařízení Slovenské národní rady č. 82, jež částečně řešilo některé otázky vrácení náhrad obdobných škod na Slovensku, které nutně žádají celostátní jednotné úpravy.

4. Zálohy pak se poskytují jen čs. občanům, majícím bydliště v Československé republice, skutečně sociálně slabým a státně spolehlivým, kteří osvědčí, že poskytnutí zálohy je nutné, aby se obnovila nebo zachovala jejich existence. Zálohování náhrad podle návrhu tohoto zákona se omezuje v podstatě jen na škody na movitostech (svršcích) a na ušlém výdělku osob vězněných za okupace v koncentračních táborech, káznicích a věznicích. Mimo to přicházejí ještě v úvahu drobné škody na stavebních objektech, způsobené osobám fysickým, sociálně slabým, pokud nejsou podchyceny zákonem o stavební obnově. Osobám právnickým nebo jiným souborům osob a pod. se zálohy podle tohoto zákona neposkytují. V celku řeší zákon nejcitlivější body v oboru záloh na některé válečné škody, zjednodušuje a sjednocuje v měřítku celostátním tak důležitou věc, jako je náhrada válečných škod a napravuje nedostatky minulých zákonů, zvlášť s hlediska sociálního.

Proto jménem ústavně-právního výboru, kde byl návrh zákona projednán, podle jeho usnesení doporučuji slavnému Národnímu shromáždění přijetí tohoto vládního návrhu tak, jak jej uvádí zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového.

Místopředseda V. David: Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. Babej. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Babej: Slávna snemovňa!

Ústavno-právny a rozpočtový výbor prerokoval osnovu zákona o niektorých opatreniach v sektore záloh na náhradu za niektoré vojnové škody a škody spôsobené mimoriadnymi pomerami (tlač č. 44). Je to v podstate novelizácia zákona č. 161/1946 Sb.

Novelizáciu tohto zákona bolo treba previesť, lebo zákon č. 161/1946 už nevyhovoval. V ňom nebolo pamätané na uprednostňovanie osôb sociálne slabých, ktoré sú na úhradu vojnových škôd z existenčných dôvodov predovšetkým odkázané.

Týmto sa novelizácia zaraďuje podľa svojho ducha a intencie medzi všetky naše sociálne opatrenia a zákony, ktoré smerujú k spravodlivému praktickému vyriešeniu všetkých sociálnych problémov nášho národného života.

Doteraz úmysel zákona a jeho sociálne zameranie nemohly sa plne uplatniť, lebo nebolo jasne a presne povedané, v akom poriadku majú byť nároky uspokojené.

Potvrdzuje nám to ten fakt, že v roku 1946 na úhradu vojnových škôd boly poukázané 4 miliardy Kčs, ktorý obnos bol vyplácaný podľa toho, ako žiadosti o náhradu došly, alebo podľa protekcie, obzvlášť na Slovensku.

Pre rok 1947 k 31. decembru, pokiaľ ide o zálohovanie náhrady, bol tento stav:

V zemiach českých celkom: Počet fyzických osôb, ktorým zálohy boly poskytnuté, je 110.009. Počet osôb, ktorým bola vyplatená záloha vo výške 100.000 Kčs, je 771. Počet osôb, ktoré doteraz zálohu nedostaly, hoci žiadosti podaly, je 143.225. Celkový počet prihlášok o vojnovú škodu je 626.753. Celkom na zálohách bolo vyplatené 1.644,416.180 10 Kčs.

Na Slovensku: Počet fyzických osôb, ktorým zálohy boly poskytnuté, je 200.000. Celkový počet prihlášok na vojnovú škodu je 300.000. Celkom zálohy vyplatené činia 2.100,000.000 Kčs. Pokiaľ ide ešte o Slovensko, presné dáta budú oznámené po príslušnom preskúmaní.

Novela zákona stanovuje lehotu podania žiadosti o náhradu, ktorá je stanovená podľa smerníc Ministerstva vnútra, § 7 zákona, do 15. mája 1948; to má za cieľ urýchliť podávanie žiadostí a zistiť, aký je konečný obnos na úhradu týchto potrebný.

Pre tento rok zálohovanie náhrad vo voľných platidlách sa limituje tak, že sa stanoví globálna čiastka, ktorú možno na tento úver ešte vynaložiť. Ide o úver 2.070,000.000 Kčs. K zaopatreniu tohto obnosu sa zmocňuje minister financií. Z tejto čiastky budú uhradené štátnej pokladníci zálohy, vyplatené v roku 1947 v obnose 1.200,000.000 Kčs, takže pre rok 1948 zostáva na tento účel obnos 870 miliónov Kčs. Pre prvý polrok 1948 bolo z toho vyplatené 480 miliónov, takže pre druhy polrok nám zostáva ešte 390 miliónov Kčs. Tento obnos má byť rozdelený na jednotlivé zeme s ohľadom na skutočnú potrebu, podľa vybavených a nevybavených žiadostí a s ohľadom k čiastkam vyplatených záloh.

Zálohy sa poskytujú len československým štátnym občanom, ktorí žijú na území Československej republiky. Ide o osoby sociálne slabé, ktoré sa osvedčia, že poskytnuté zálohy nezbytne potrebujú, aby sa obnovila alebo zachovala ich existencia.

Zálohovanie náhrad sa obmedzuje v podstate len na škody na movitostiach a na ušlom zárobku, a to osôb väznených za okupácie v koncentračných táboroch a väzniciach.

Do úvahy prichádzajú ešte drobné škody na stavebných objektoch, spôsobené osobám fyzickým, sociálne slabým, pokiaľ nie sú podchytené zákonom o stavebnej obnove. Ináč celková akcia odškodnenia za stavebné objekty prebieha v rámci zákona o stavebnej obnove. V rámci tejto novelizácie sa zrušuje nariadenie Slovenskej národnej rady č. 82/1947 Sb. n. SNR, ktoré partikulárne riešilo niektoré otázky o vrátení náhrad obdobných škôd, ktoré vyžaduje celoštátnej jednotnej úpravy. Osobám právnickým alebo iným sborom osôb a majetkovým podstatám, ako sú spolky, družstvá a pod., sa zálohy neposkytujú.

Práve obciam sa dostalo záloh, a to len v roku 1946 k úhrade nákladov spojených s rekonštrukciou na poškodenom alebo zničenom ich majetku, pokiaľ oprava bola z verejného záujmu nutná, a to na podklade usnesenia vlády z 29. marca 1946 a smerníc Ministerstva vnútra z 15. apríla 1946, č. 1065 Úr. l. I.