Ostatně i ten fakt, že na Slovensku jsou tři
státní divadla a v českých zemích
zatím jen Národní divadlo v Praze, mluví
pro to, aby i v historických zemích byla postátněna
další divadla. Podtrhuji také názor
pana ministra školství a osvěty, vyslovený
v kulturním výboru, podle kterého postátnění
divadel v Brně a Ostravě je pouze prvním
krokem v nové organisaci našeho divadelnictví.
Doporučují proto slavné sněmovně
jménem kulturního výboru, aby oba tyto zákony
o státním divadle v Brně i v Ostravě
byly přijaty se změnami uvedenými ve zprávě.
(Potlesk.)
Místopředseda V. David: Dávám
slovo zpravodaji k odstavci 8 a 9 za výbor rozpočtový,
posl. Tymešovi.
Zpravodaj posl. Tymeš: Paní a pánové!
Vládním návrhem tisk 50 se konečně
vyhovuje starému moravskému přání,
aby Národní divadlo v Brně bylo převzato
do státní správy, podobně jako Národní
divadlo v Praze.
Brněnské Národní divadlo se velmi
těžce probíjelo, neboť za Rakouska a zejména
za okupace trpělo německým útiskem,
a i v první republice se muselo dělit o budovu divadla
s Němci. Přes to však vždy svým
významem a posláním značně
přesahovalo rámec Brna. Plnilo kulturní poslání
významu celostátního, a proto již roku
1930 žádalo zemské zastupitelstvo moravskoslezské
postátnění brněnského divadla.
I když se uznávala oprávněnost tohoto
požadavku, rozhodnutí o něm se stále
odkládalo.
Po osvobození republiky z nacistického otroctví
se dostala tato věc znovu na pořad jednání
kulturních a politických pracovníků,
a teprve nyní jsme se dočkali splnění
svého dávného přání.
Vláda, předkládajíc Národnímu
shromáždění svůj návrh
zákona o státním divadle v Brně, se
dovolává resoluce Ústavodárného
Národního shromáždění,
které-schvalujíc návrh divadelního
zákona-žádalo vládu, aby předložila
návrh zákona na zestátnění
Zemského divadla v Brně. Vláda, ačkoliv
je přetížena neodkladnými pracemi, vyhověla
usnesení Ústavodárného Národního
shromáždění poměrně velmi
brzo a já považuji za svou povinnost poděkovat
jménem moravských pracovníků jí
a zejména ministru školství prof. dr. Zd. Nejedlému
za tuto předlohu. Očekáváme plnou
podporu vlády pří rozhodování
o stavbě nové budovy státního divadla
v Brně.
Národní divadlo v Brně, které od 1.
ledna 1931 bylo převzato do správy země Moravskoslezské
je nyní spravováno správním sborem,
složeným ze zástupců zemského
národního výboru a národního
výboru města Brna. Národní divadlo
dotovaly, resp. subvencovaly společně stát,
země a město Brno. Tak v posledním rozpočtovém
roce 1947 byl povolen na provoz Národního divadla
v Brně státní příspěvek
12 mil. Kčs, zemská dotace činila 5 mil.
Kčs, obecní rovněž 5 mil. Kčs.
Vzhledem k tomu, že schodek divadla byl hrazen z prostředků
veřejných, neznamená postátnění
divadla podstatné zvýšení veřejných
nákladů. Úhrada schodku divadla bude hledána
především v úsporách v kapitole
10 státního rozpočtu na rok 1948. Když
by se taková úhrada nemohla opatřiti, bude
se postupovat podle ustanovení § 12 fin. zákona
a bude vyžádán souhlas Národního
shromáždění.
Rozpočtový výbor očekává,
že zestátnění Národního
divadla v Brně umožní další zvýšení
umělecké úrovně divadla a že
zejména nebude třeba, aby je umělci z hmotných
důvodů opouštěli. Souhlasíme
plně s odůvodněním vlády, že
státní divadla v Brně a Ostravě nemají
býti pouze kopií Národního divadla
v Praze, ale že si mají zachovat vlastní charakter,
odpovídající prostředí jejich
působnosti.
Nové naše divadlo musí vyrůstat z nových
změněných poměrů, z nového,
plnějšího života našeho lidu. Velká
sociální změna musí se projevit i
v našem divadelnictví a v celém našem
kulturním životě.
Vládní návrh zákona tisk 51 o státním
divadle v Ostravě je vypracován na stejných
zásadách jako návrh o státním
divadle v Brně. Proto o této předloze platí
v podstatě téměř vše, co jsme
řekli o vládním návrhu zákona
tisk 50.
Pan ministr školství řekl v kulturním
výboru, že na divadle šetřit nebudeme,
ale budeme dbát toho, aby se dobře a svědomitě
hospodařilo. To je také mínění
rozpočtového výboru sněmovny.
Připojuji se k tomu, co řekla o významu divadla
v Ostravě zpravodajka kulturního výboru.
Ostrava, nejprůmyslovější oblast naší
republiky, si plně zaslouží, aby její
divadlo bylo postátněno.
Vítáme také prohlášení
pana ministra školství, že vláda v dohledné
době připraví osnovy zákonů
o státním divadle v Liberci a v Olomouci.
Doporučuji jménem rozpočtového výboru
schválení obou návrhů podle zpráv
výborových. (Potlesk.)
Místopředseda V. David: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Vykonáme nyní odděleně hlasování
o každé ze společně projednávaných
předloh.
Národní shromáždění je
způsobilé se usnášeti.
Ad 7. Hlasování o osnově zákona,
jímž se mění předpisy o státní
péči osvětové a o veřejných
knihovnách obecních (tisk 68).
Zpravodajem je posl. dr Jul. Dolanský.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Jul. Dolanský: Nejsou.
Místopředseda V. David: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To jest většina. Tím Národní
shromáždění přijalo tuto
osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.
Budeme hlasovati o osmém odstavci pořadu.
Ad 8. Hlasováni o osnově o státním
divadle v Brně (tisk 81).
Zpravodajem za výbor kulturní je posl. Holečková,
za výbor rozpočtový posl. Tymeš.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajka posl. Holečková: Do zprávy
se vloudila tisková chyba. V § 2 v 2. řádce
místo "nemovité" patří slovo
"movité".
Místopředseda V. David: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 8 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, s opravou právě
uvedenou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 8. odstavec pořadu.
Budeme hlasovati o devátém odstavci pořadu.
Ad 9. Hlasování o osnově o státním
divadle v Ostravě (tisk 82).
Zpravodajem za výbor kulturní je posl. Holečková,
za výbor rozpočtový posl. Tymeš.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajka posl. Holečková: Nejsou.
Zpravodaj posl. Tymeš: Není změn.
Místopředseda V. David: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 8 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 9. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
desátého odstavce pořadu jímž
je
10. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 41) o některých opatřeních
k obnově Lidic (tisk 67).
Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl.
Štětka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!
Vládní návrh zákona tisk 41 o některých
opatřeních k obnově Lidic navazuje na zákon
č. 187/1946 Sb. o zřízení Společnosti
pro obnovu Lidic, jejíž úkol usnadňuje
v těchto směrech: především se
rozšiřuje podle vládního návrhu
okruh osob, jimž má býti dán nový
domov v obnovených Lidicích, o osoby, které
v souvislosti se zničením Lidic a Ležáků
byly v koncentračních táborech anebo byly
zavlečeny.
Za druhé: aby Společnost pro obnovu Lidic mohla
plniti svoje úkoly, t. j. vybudovati Lidice účelně
s hlediska hospodářského, projevila se potřeba
zříditi nové zemědělské
podniky v obvodu obce Lidic na pozemcích, které
nejsou ve vlastnictví osob, jimž má býti
dán nový domov v Lidicích.
Konečně za třetí bylo třeba,
aby Společnost pro obnovu Lidic měla právní
podklad pro úpravu dluhů ze zápůjček,
zajištěných na nemovitostech obcí Lidic
a Ležáků.
Z těchto základů vycházel projednávaný
vládní návrh, z něhož vyplývá:
Náklady spojené s prováděním
vládního návrhu zákona tisk 41 si
vyžádají částky cca 36,4 mil.
Kčs. Při úpravě závazků
z hypotekárních zápůjček v
celkové valutě 2,774.000 Kčs jde především
o částku 778.000 Kčs, t. j. dlužné
úroky, a o částku 650.000 Kčs, dlužné
anuity. Celkový náklad na tuto službu, t. j.
dluhovou službu a umořování, by tedy
činil 1, 428.000 Kčs. Pokud navrhovaným zákonem
budou v roce 1948 prováděna tato opatření,
vyžádají si náklad v celkové
výši, již jsem právě uvedl, tedy
ne ve zvýšené míře.
Náklady, které vzniknou v tomto roce, se uhradí
jednak ze státního příspěvku,
jednak z vlastního jmění Společnosti.
Ze státního příspěvku, a to
z rozpočtové kapitoly 6, ministerstvo vnitra, titul
11, obnova Lidic a Ležáků, položka 101
státního rozpočtu na rok 1948, budou tedy
hrazeny náklady na práce stavební, které
si provádění zákona vyžádá.
Ostatní náklady budou hrazeny z vlastního
jmění Společnosti, t. j. z jejích
vázaných vkladů, a nebude-li to možné,
ze státního příspěvku k tíži
kapitoly 6, titul 11, položka 102. V případě
překročení úvěru této
položky budou potřeby opatřeny přesunem
v rámci úspor rozpočtové kapitoly
ministerstva vnitra.
Rozpočtový výbor ve své schůzi
15. července t. r. projednal vládní návrh
zákona tisk 41, o některých opatřeních
k obnově Lidic a usnesl se doporučit Národnímu
shromáždění jeho přijetí
v té úpravě, jak se na ní usnesly
výbory rozpočtový a ústavně-právní.
(Potlesk.)
Místopředseda V. David: Zpravodajem za výbor
ústavně-právní je pí posl.
Škrlantová. Dávám jí slovo.
Zpravodajka posl. Škrlantová: Pane předsedo,
vážená sněmovno!
Po druhé přichází do sněmovny
návrh zákona, který upravuje právní
poměry fašisty zničené obce Lidice.
Tento návrh je nezbytným doplňkem k zákonu
č. 187 ze dne 13. září 1946, aby Společnost
pro výstavbu Lidic a Ležáků, tímto
zákonem vytvořená, mohla provádět
všechna nutná opatření.
A tak Lidice a Ležáky, symboly zlotřilosti
fašismu, se dostávají ve sněmovně
opět na pořad jednání. Uskutečňujeme
tím další krok k obnově Lidic.
O tomto zákonu jednáme v době, kdy imperialistické
síly by se pranic nerozpakovaly opakovat i u nás
nové Lidice, tak jako se osud Lidic v obměně
opakuje v Řecku, Španělsku, v Indonésií
a Palestině-jen kdyby samy se nebály uraganu, který
by tím rozpoutaly.
Proto náš lid s horoucí láskou upevňuje
a posiluje naše spojenectví se SSSR a s ostatními
slovanskými a pokrokovými národy, aby již
nikdy nebyl Mnichov a Lidice. Sovětský svaz má
mezi 70.000 zničenými vesnicemi tisíce Lidic;
stovky jich má Polsko, Jugoslávie a ostatní
země, kde fašismus šířil "kulturu"
mečem a ohněm.
Třídní nepřítel se nevzdává.
Těžce snáší skutečnost,
že naše republika spěje nezadržitelně
k socialismu. Reakce ve své snaze zpomalit náš
vývoj nenechala ani jeden úsek našeho života,
kde by nekula pikle. I v Lidicích chtěli rozvrátit
lásku žen k lidově demokratické republice.
Byla to zejména reakce z národně socialistické
strany, která zasahovala rušivě do života
lidických žen. Chtěli z nich mít bytosti
vzdálené všeho tvůrčího
dění, žijící v minulosti a utápějící
se jen v bolesti a žalu. Snažili se strhnout ženy
do světa pomluv a rozvratu, aby jejich jména mohli
pak politicky využít ve štvanicí proti
naší republice. Reakce měla i své přímé
našeptavače, jako byl major Horák, býv.
anglický letec. Jeho rodiče, které Němci
postříleli, by se studem obrátili v hrobě,
kdyby viděli, jak jejich syn, důstojník armády
republiky, se stává zběhem, prchá
za hranice do náruče reakce a píše lži
a pomluvy o vlasti a o Lidicích. Horák je odhalený
provokatér a zrádce z obce Lidic, z toho místa,
které je stále živým výkřikem
do svědomí lidstva, vtěleným ve volání
Julia Fučíka: "Lidé, bděte!"
Zákeřný boj rozvratnických sil se
neštítí ani zločinu. Cesta zrady na
národě, to je krok k výchově vrahů.
Minulý měsíc byl v Karlových Varech
zavražděn strážmistr SNB soudr. Vlasta
Lepšík. Žádal předložení
dokladů na Houdkovi. Houdek, obklopovaný před
únorem pochybnou společností v Chebu, uprchl
do Německa a zase se vrátil. Měl příkazy
organisovat žháře, uvést v činnost
černé vysílačky. Místo legitimování,
Houdek střelil a zabil otce 2 malých dětí.
Zavraždil bojovníka, který za okupace byl zasypán
a zraněn v říši, účastnil
se boje na barikádách, všechno šťastně
prožil, aby teď zemřel rukou zločince,
také syna české mámy! Vrah utíkal.
Celé pohraničí povstalo v pobouření.
Obyvatelstvo v těsné spolupráci se SNB sevřelo
u Chebu kruh kolem pachatele. Když vrah poznal, že neunikne,
zastřelil se.