Československé státní občanství je papír, který dal už přemnohým nesporným a nepopiratelným československým státním příslušníkům přemnoho starostí. Používám proto této příležitosti, abych se obrátila i na p. ministra vnitra, mohl-li by v této záležitosti vyjíti vstříc právě těmto nepochybným a nad slunce jasnějším případům. Mám tu konkretně na mysli potvrzení o datu 1. ledna 1910, které je zdlouhavé a snad ne nevyhnutelné. Tím pomůžeme zejména mladým lidem vstupujícím v manželství, kteří beztak mají dosti starostí s obstaráváním jiných, prozatím bohužel nevyhnutelných dokladů.

Dlužno ještě podotknouti, aby v druhém oddílu k žádosti Svazu osvobozených politických vězňů a bojovníků za svobodu bylo poznamenáváno i členství v této organisaci a také veškerá vyznamenání, vydaná a schválená ministerstvem národní obrany. Tím můžeme dosíci také toho, aby tato vyznamenání skutečně nosil jen ten, kdo má na ně nárok, a nevychloubal se cizím peřím ten, komu podobná pocta vůbec nepatří.

Na konec přeji dobrému zákonu šťastnou cestu a dobrou vůli všech těch, kteří s ním přijdou do styku. Prosím, aby slavná sněmovna přijala tento vládní návrh zákona tak, jak jí byl doporučen výborem ústavně-právním. (Souhlas.)

Místopředseda dr PoIanský (zvoní): Ke slovu je přihlášen posl. Vošahlík, zahájíme proto rozpravu. Dávám posl. Vošahlíkovi slovo.

Posl. Vošahlík: Paní a pánové!

Vláda předložila Národnímu shromáždění k přijetí ještě před parlamentními prázdninami několik závažných osnov zákonů, které mají upraviti některé úseky veřejného práva a které se dotýkají přímo, bezprostředně zájmů občanů Československé republiky, upravujíce styk jejich s veřejnými úřady a soudy. Je to již odhlasovaný zákon o zrušení domovského práva, které se ukázalo jako neudržitelný přežitek, odporující všem skutečnostem a potřebám v našem lidově demokratickém státě, zákon o čestném prohlášení ve správním řízení, které nahradí předkládání písemných dokladů potřebných při správním řízení a které podstatně zjednodušuje úřední agendu a styk občana s úřadem. Oba tyto zákony byly přijaty již v osmé schůzi Národního shromáždění dne 30. června 1948.

Dnes se nám předkládá ke schválení s doporučením ústavně-právního výboru vládní návrh zákona o jednotných občanských průkazech. Všechny tyto tři závažné zákonné úpravy vyvěrají ze společného zdroje a jsou mimo jiné počátkem řešení celého našeho problému v oblasti veřejného práva, problému, který je důsledkem skutečnosti, že politický vývoj v našem státě daleko předstihl zastaralý již a potřebám moderní úpravy života nevyhovující právní systém. Žijeme v takové době, že nám nyní již daleko nestačí, abychom pouze doplňovali právní předpisy chybějící, nýbrž potřebujeme provést důkladnou revisi všech dosud platných nebo za platné uznávaných právních pramenů. Musíme se postarati o to, aby celý náš právní řád byl očištěn ode všech předpisů a norem, kterých už dávno neužíváme nebo které jsou dokonce v přímém rozporu s naší lidově demokratickou koncepcí právního zřízení. Při této nutné revisi našeho právního řádu musíme vycházeti s toho stanoviska, že právní normy v lidově demokratické republice musí odpovídati potřebám a snahám lidu, že musí vyhovovati vůli lidu, která je jediným a výsostným jejich pramenem a zdrojem.

"Dost dlouho jsme nalévali nové víno do starých měchů", řekl president republiky Klement Gottwald. Nyní půjde o to, abychom s definitivní platností vybudovali takový právní řád, který by v celku i v jednotlivostech odpovídal našim lidově demokratickým politickým postulátům. Ke kladnému a pronikavému řešení tohoto problému jsou u nás dány všechny předpoklady. Jsou pevně dány slavným vítězstvím pracujícího lidu v únorových dnech a jejich důsledky: ústavou devátého května, vládním prohlášením a konec konců prohlášením programu reorganisace lidové správy v Kroměříži na sjezdu národních výborů. Nyní na naší pokojné cestě k socialismu naprosto nám nestačí recepce dosavadního právního řádu, musíme jej přebudovat od základů a do důsledků, zvláště pak upraviti veřejnou správu tak, aby odpovídala požadavkům a vůli pracujícího lidu, který se soustředil kolem dělnické třídy. Je třeba vybudovat takovou veřejnou správu, aby pomáhala našemu společnému úsilí vybudovat dokonalejší společenský řád v našem státě, stát lidové demokracie, v němž bude úplně odstraněno vykořisťování člověka člověkem a v němž si lid svými zástupci zákony nejen dává, nýbrž je svými zástupci také sám vykonává.

Stojíme před úkolem vybudovati veřejnou správu takovou, aby hájila a ochraňovala zájmy lidu a aby bojovala proti jakýmkoliv pokusům o restauraci dřívějších politických, hospodářských, sociálních poměrů.

Znamená to tedy, že naše veřejná správa se musí za každou cenu přiblížiti lidu jako jedinému a suverennímu představiteli a nositeli naší státní a národní myšlenky a že musí odpovídati jeho potřebám. Veřejné úřady musí sloužit lidu, pomáhat lidu a hájit jeho zájmy. Aby to bylo možné, je potřebí, aby veřejná správa byla jednoduchá, přehledná, aby mohla býti lidem kontrolována, aby byla rychlá a výkonná, aby se tak stala hnací silou a ne brzdou vývoje hospodářského, sociálního i politického života, aby vším napomáhala rozvoji národního a státního života, aby byla levná, hospodárná a stala se tak podporovatelkou růstu výrobnosti národního života.

Z těchto zásad vycházejí všechny zákony námi dosud v oboru veřejné správy usnesené a z těchto zásad vychází i dnes předložená osnova zákona o jednotném občanském průkazu.

Zavedením jednotného občanského průkazu, jímž bude občanu Československé republiky umožněno prokázati existenci významných právních poměrů, jak to v mnoha případech potřebuje, odstraňuje se v legitimační povinnosti občanově chaotický a neudržitelný stav, který dosud u nás existuje. Právní předpisy této věci se týkající jsou zastaralé, moderním požadavkům nevyhovující, byrokratické, naprosto nedokonalé. A konečně právní úprava této věci na Slovensku byla od poměrů v českých zemích odchylná. Na Slovensku byla vyhláškou pověřence vnitra ze dne 11. května 1946 vyslovena povinnost zásadně každého čs. státního občana, dokonavšího 16. rok věku a bydlícího trvale na území Slovenska, opatřit si a s sebou stále nositi občanskou legitimaci a na vyzvání bezpečnostních úřadů a orgánů se jí prokázati. Vládní návrh zákona, který je nám dnes předložen ke schválení, odstraňuje tuto nejednotnost právní úpravy na území státu a řeší otázku občanského průkazu moderním způsobem a konečně odstraňuje s definitivní platností protektorátní zbytek v tomto oboru. Vládní návrh zákona je při tom veden potřebou doby a zásadami lidově demokratického státu a zavádí občanský průkaz nejen jako pouhou legitimační listinu občana, která by dosvědčovala výlučně totožnost osoby, nýbrž má obsahovati také řadu osvědčení o jeho právních poměrech, které občan ve svém životě často potřebuje prokazovati. Stane se to v oddílu druhém občanského průkazu, který je sice rázu fakultativního, avšak může obsahovati osvědčení o státním občanství, nahrazuje tak zvláštní osvědčení o něm, může nahraditi zvláštní rodný, po př. oddací list, pracovní legitimaci a tak podobně, a to nejen pro majitele, nýbrž i pro jeho manžela a děti mladší 15 let.

Úřad, který bude potřebovati a vyžadovati osvědčení o určité právní skutečnosti, pořídí si jednoduše ve spisech záznam o těchto právních skutečnostech na podkladě záznamů v jednotném občanském průkazu. Bylo by proto žádoucí, aby se ministerstvo vnitra dohodlo s ostatními zúčastněnými ministry tak, aby občanský průkaz mohl nahraditi: rodný list, osvědčení o státním občanství, oddací list, úmrtní list, pracovní průkaz a snad i průkaz o členství ve Svazu bojovníků za svobodu a o veškerých vyznamenáních, vydaných a schválených ministerstvem národní obrany, po případě i jiné důležité okolnosti. Bude tady záležet na formulaci občanského průkazu jak v oddílu I, tak i v oddílu II, aby zavedení jednotného občanského průkazu splnilo to, co občan republiky od něho očekává, t. j. podstatné zjednodušení jeho osobního styku s veřejnými úřady, jako další krok k jeho kladnému poměru k orgánům veřejného práva a veřejné správy. Úřady získávají tak jeho důvěru a styk občana s nimi bude časově omezen na podstatně kratší dobu. Prospěje se tím i vedení našeho hospodářského problému, který tkví v zameškaných pracovních hodinách zaměstnanců pro jednání na úřadech. Ukáže se, že mnoho pracovních hodin, strávených na úřadech, bylo ztraceno zbytečně. Vždyť zde nejde pouze o hodiny strávené v úřadech, jde také o cestu na úřad a zpět. Zavedením jednotného občanského průkazu se proto ušetří mnoho pracovních hodin nejen v úřadech veřejné správy samých, nýbrž i v zaměstnání občanů, kteří na úřad chodí. Zrychlí se tak a zjednoduší úřadování a prospěje se našemu národnímu hospodářství.

Pomůže se tím řešiti i problém docházky v továrnách. Očekáváme proto ze všech důvodů zde uvedených od zavedení jednotného občanského průkazu mnoho dobrého a vítáme, že vláda přistoupila k řešení této věci a předložila Národnímu shromáždění uvedenou osnovu zákona ke schválení. Zákon ten přijmou s pochvalou a kladně všichni občané Československé republiky.

Jménem klubu poslanců komunistické strany Československa prohlašuji, že z těchto důvodů budeme pro zákon o občanských průkazech hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodajce posl. dr Pátkové.

Zpravodajka posl. dr Pátková: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr Polanský: Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. dr Pátková: Nikoli.

Místopředseda dr Polanský: Není jich. Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 15 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 15 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.

Budeme projednávati osmý odstavec pořadu, jímž je

8. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 17) o státní záruce za zápůjčky obcí na investice pro obytné stavby (tisk 54).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. Musil, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Musil: Paní a pánové!

Vládním návrhem zákona o státní záruce za zápůjčky obcí na investice pro obytné stavby umožňuje stát obcím, aby bez ohledu na jinak platná omezení pro uzavírání nových zápůjček mohly velmi zjednodušeným řízením uskutečnit takové zápůjčky, jichž pomocí získají finanční prostředky na zřízení nových nezbytných investic, potřebných pro hromadně budované obytné stavby.

Nejde tedy o veřejné investice, potřebné pro jednotlivé obytné stavby, budované v rámci normálního stavebního rozvoje našich obcí, nýbrž, jak jsem již uvedl, o ty obytné stavby, které jsou budovány hromadně, jsou zcela nebo zčásti územně soustředěny v obvodu obce a jež jsou pojaty mezi úkoly bytového stavebnictví podle jednotného hospodářského plánu. Nejde jen o samotné budovy, ale o nejnutnější komunikace, vodovodní a kanalisační zařízení a podle okolností i o zařízení na rozvod energie. Celé řízení, předcházející konečné realisaci zápůjčky, je velmi zjednodušeno tím, že se soustřeďuje v jediném ministerstvu. Je to vzhledem ke své resortní působnosti - zejména pokud se týče oboru finančního hospodářství obcí - ministerstvo vnitra, které bude podle okolností spolupracovat i s ministerstvy jinými, především samozřejmě s ministerstvem financí, techniky atd. Stát může přebírat záruky za zápůjčky na uvedené investice až do úhrnné výše 1 a půl miliardy Kčs.

Návrh zákona přesně stanoví podmínky převzetí záruky. Pokud se týče úpravy dluhů ze zápůjček i úhrady výdajů spojených s dluhovou službou, platí zde všeobecné předpisy a ustanovení. Na úhradu případných výdajů, spojených s převzetím záruky podle tohoto zákona, je pamatováno ve státním rozpočtu pro tento rok, a možnost poskytování státních záruk bude zajištěna i v rozpočtech na léta příští.

Tento návrh zákona přispěje ke zladění zájmů jednotného hospodářského plánu v oboru stavebnictví s úkoly obcí se zřetelem na jejich hospodářskou kapacitu a umožní, aby úkoly ve stavebnictví mohly být plněny lépe než doposud.

Ústavně-právní výbor učinil v osnově kromě několika změn tiskových a stylistických také jiné opravy, nasvědčující, že legislativní pracovníci některých ministerstev ještě nenalezli čas, aby si přečetli naši novou ústavu a řídili se jejím obsahem a terminologií.

Ústavně-právní výbor pokládá za nutné zdůraznit, že souhlasí se zněním §§ 7 a 8 tohoto zákona jenom se zřetelem k dočasnosti a výjimečnosti zákona a zdůrazňuje také v důvodové zprávě, že po uzákonění správní reformy bude nutno zákon vykládat podle této reformy.

Ústavně-právní výbor osnovu po projednání ve schůzi 14. července t. r. po shora uvedených úpravách jednomyslně schválil a usnesl se doporučiti návrh zákona tisk 17 slavnému Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Mrázik. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Mrázik: Slávna snemovňa, panie a pánovia!

Bytová kríza v našom štáte je značná a treba nám venovať veľa úsilia, aby sme ju postupne odstraňovali. Vítali sme doteraz každý čin, ktorým bolo umožnené získavanie bytových jednotiek pre náš ľud. Zo zadosťučinením prijali sme zákon zo dňa 7. marca 1947 o štátnej podpore pre obytné domy, ktorá podpora záleží v štátnej záruke za hypotekárnu pôžičku, poskytnutú na úhradu stavebného nákladu a tiež aj v štátnom príspevku na úhradu výdavkov s domom spojených. S tým samým zadosťučinením bude našou verejnosťou prijatý aj zákon o štátnej záruke za pôžičky obcí na investície pre obytné stavby. Tento zákon má na mysli umožniť obciam snadné a rýchle zadováženie úveru na potrebné nové verejné investície. Rozvoj bytových stavieb vyžaduje, aby naše obce a mestá vybudovaly k týmto novostavbám potrebné komunikácie, vodovod, kanalizáciu, ako i zariadenie pre rozvod energie. Tento zákon umožňuje obciam, aby snadným a rýchlym zadovážaním úveru mohly týmto svojim úlohám učiniť zadosť.

Treba s vďakou kvitovať, že možnosť tejto pôžičky majú všetky obce bez ohľadu na ich finančný stav a prípadnú zadĺženosť. Obce si budú môcť vyzdvihnúť pôžičku bez ohľadu na ináč platné obmedzenia podľa zákona č. 77/1927 Sb. v znení neskorších doplnkov, prípadne zákon č. 69/1935 Sb., teda aj obce finančne slabé a dotované z pomocných fondov. Ľudovodemokratický poriadok je spravedlivý ku všetkým obciam rovnako a odstraňuje to, čo kapitalistický poriadok odoprel chudobným obciam.

Tento zákon neumožňuje budovanie investícií len k novostavbám, ale chce tiež odčiniť to, čo v minulosti bolo zameškané, že mnohé obytné štvrte miest i obcí neboly spojené nutnými komunikáciami, kanalizáciou a vodovodom. Toto treba privítať i so zdravotného hľadiska, lebo si vieme dobre predstaviť, čo znamenajú obytné štvrte bez riadnej kanalizácie a vodovodu. Studne v blízkosti odpadových žúmp - čo, žiaľ, je ešte v značnej miere na našich obciach - neraz sú príčinou týfovej nákazy. Týmto zákonom dávame našim obciam možnosť zdravého a sľubného rozvoja tým, že štát preberá značnú čiastku nákladu, spojeného s výstavbou komunikácií, vodovodu, kanalizácie a zariadení na rozvod energie.

V neposlednom rade vládny návrh zákona o štátnej záruke za pôžičky obcí na investície treba privítať i preto, lebo podľa programu vlády znamená zjednodušenie verejnej správy.