Československé státní občanství
je papír, který dal už přemnohým
nesporným a nepopiratelným československým
státním příslušníkům
přemnoho starostí. Používám proto
této příležitosti, abych se obrátila
i na p. ministra vnitra, mohl-li by v této záležitosti
vyjíti vstříc právě těmto
nepochybným a nad slunce jasnějším případům.
Mám tu konkretně na mysli potvrzení o datu
1. ledna 1910, které je zdlouhavé a snad ne nevyhnutelné.
Tím pomůžeme zejména mladým lidem
vstupujícím v manželství, kteří
beztak mají dosti starostí s obstaráváním
jiných, prozatím bohužel nevyhnutelných
dokladů.
Dlužno ještě podotknouti, aby v druhém
oddílu k žádosti Svazu osvobozených
politických vězňů a bojovníků
za svobodu bylo poznamenáváno i členství
v této organisaci a také veškerá vyznamenání,
vydaná a schválená ministerstvem národní
obrany. Tím můžeme dosíci také
toho, aby tato vyznamenání skutečně
nosil jen ten, kdo má na ně nárok, a nevychloubal
se cizím peřím ten, komu podobná pocta
vůbec nepatří.
Na konec přeji dobrému zákonu šťastnou
cestu a dobrou vůli všech těch, kteří
s ním přijdou do styku. Prosím, aby slavná
sněmovna přijala tento vládní návrh
zákona tak, jak jí byl doporučen výborem
ústavně-právním. (Souhlas.)
Místopředseda dr PoIanský (zvoní):
Ke slovu je přihlášen posl. Vošahlík,
zahájíme proto rozpravu. Dávám posl.
Vošahlíkovi slovo.
Posl. Vošahlík: Paní a pánové!
Vláda předložila Národnímu shromáždění
k přijetí ještě před parlamentními
prázdninami několik závažných
osnov zákonů, které mají upraviti
některé úseky veřejného práva
a které se dotýkají přímo,
bezprostředně zájmů občanů
Československé republiky, upravujíce styk
jejich s veřejnými úřady a soudy.
Je to již odhlasovaný zákon o zrušení
domovského práva, které se ukázalo
jako neudržitelný přežitek, odporující
všem skutečnostem a potřebám v našem
lidově demokratickém státě, zákon
o čestném prohlášení ve správním
řízení, které nahradí předkládání
písemných dokladů potřebných
při správním řízení
a které podstatně zjednodušuje úřední
agendu a styk občana s úřadem. Oba tyto zákony
byly přijaty již v osmé schůzi Národního
shromáždění dne 30. června 1948.
Dnes se nám předkládá ke schválení
s doporučením ústavně-právního
výboru vládní návrh zákona
o jednotných občanských průkazech.
Všechny tyto tři závažné zákonné
úpravy vyvěrají ze společného
zdroje a jsou mimo jiné počátkem řešení
celého našeho problému v oblasti veřejného
práva, problému, který je důsledkem
skutečnosti, že politický vývoj v našem
státě daleko předstihl zastaralý již
a potřebám moderní úpravy života
nevyhovující právní systém.
Žijeme v takové době, že nám nyní
již daleko nestačí, abychom pouze doplňovali
právní předpisy chybějící,
nýbrž potřebujeme provést důkladnou
revisi všech dosud platných nebo za platné
uznávaných právních pramenů.
Musíme se postarati o to, aby celý náš
právní řád byl očištěn
ode všech předpisů a norem, kterých
už dávno neužíváme nebo které
jsou dokonce v přímém rozporu s naší
lidově demokratickou koncepcí právního
zřízení. Při této nutné
revisi našeho právního řádu musíme
vycházeti s toho stanoviska, že právní
normy v lidově demokratické republice musí
odpovídati potřebám a snahám lidu,
že musí vyhovovati vůli lidu, která
je jediným a výsostným jejich pramenem a
zdrojem.
"Dost dlouho jsme nalévali nové víno
do starých měchů", řekl president
republiky Klement Gottwald. Nyní půjde o
to, abychom s definitivní platností vybudovali takový
právní řád, který by v celku
i v jednotlivostech odpovídal našim lidově
demokratickým politickým postulátům.
Ke kladnému a pronikavému řešení
tohoto problému jsou u nás dány všechny
předpoklady. Jsou pevně dány slavným
vítězstvím pracujícího lidu
v únorových dnech a jejich důsledky: ústavou
devátého května, vládním prohlášením
a konec konců prohlášením programu reorganisace
lidové správy v Kroměříži
na sjezdu národních výborů. Nyní
na naší pokojné cestě k socialismu naprosto
nám nestačí recepce dosavadního právního
řádu, musíme jej přebudovat od základů
a do důsledků, zvláště pak upraviti
veřejnou správu tak, aby odpovídala požadavkům
a vůli pracujícího lidu, který se
soustředil kolem dělnické třídy.
Je třeba vybudovat takovou veřejnou správu,
aby pomáhala našemu společnému úsilí
vybudovat dokonalejší společenský řád
v našem státě, stát lidové demokracie,
v němž bude úplně odstraněno
vykořisťování člověka
člověkem a v němž si lid svými
zástupci zákony nejen dává, nýbrž
je svými zástupci také sám vykonává.
Stojíme před úkolem vybudovati veřejnou
správu takovou, aby hájila a ochraňovala
zájmy lidu a aby bojovala proti jakýmkoliv pokusům
o restauraci dřívějších politických,
hospodářských, sociálních poměrů.
Znamená to tedy, že naše veřejná
správa se musí za každou cenu přiblížiti
lidu jako jedinému a suverennímu představiteli
a nositeli naší státní a národní
myšlenky a že musí odpovídati jeho potřebám.
Veřejné úřady musí sloužit
lidu, pomáhat lidu a hájit jeho zájmy. Aby
to bylo možné, je potřebí, aby veřejná
správa byla jednoduchá, přehledná,
aby mohla býti lidem kontrolována, aby byla rychlá
a výkonná, aby se tak stala hnací silou a
ne brzdou vývoje hospodářského, sociálního
i politického života, aby vším napomáhala
rozvoji národního a státního života,
aby byla levná, hospodárná a stala se tak
podporovatelkou růstu výrobnosti národního
života.
Z těchto zásad vycházejí všechny
zákony námi dosud v oboru veřejné
správy usnesené a z těchto zásad vychází
i dnes předložená osnova zákona o jednotném
občanském průkazu.
Zavedením jednotného občanského průkazu,
jímž bude občanu Československé
republiky umožněno prokázati existenci významných
právních poměrů, jak to v mnoha případech
potřebuje, odstraňuje se v legitimační
povinnosti občanově chaotický a neudržitelný
stav, který dosud u nás existuje. Právní
předpisy této věci se týkající
jsou zastaralé, moderním požadavkům
nevyhovující, byrokratické, naprosto nedokonalé.
A konečně právní úprava této
věci na Slovensku byla od poměrů v českých
zemích odchylná. Na Slovensku byla vyhláškou
pověřence vnitra ze dne 11. května 1946 vyslovena
povinnost zásadně každého čs.
státního občana, dokonavšího
16. rok věku a bydlícího trvale na území
Slovenska, opatřit si a s sebou stále nositi občanskou
legitimaci a na vyzvání bezpečnostních
úřadů a orgánů se jí
prokázati. Vládní návrh zákona,
který je nám dnes předložen ke schválení,
odstraňuje tuto nejednotnost právní úpravy
na území státu a řeší
otázku občanského průkazu moderním
způsobem a konečně odstraňuje s definitivní
platností protektorátní zbytek v tomto oboru.
Vládní návrh zákona je při
tom veden potřebou doby a zásadami lidově
demokratického státu a zavádí občanský
průkaz nejen jako pouhou legitimační listinu
občana, která by dosvědčovala výlučně
totožnost osoby, nýbrž má obsahovati také
řadu osvědčení o jeho právních
poměrech, které občan ve svém životě
často potřebuje prokazovati. Stane se to v oddílu
druhém občanského průkazu, který
je sice rázu fakultativního, avšak může
obsahovati osvědčení o státním
občanství, nahrazuje tak zvláštní
osvědčení o něm, může
nahraditi zvláštní rodný, po př.
oddací list, pracovní legitimaci a tak podobně,
a to nejen pro majitele, nýbrž i pro jeho manžela
a děti mladší 15 let.
Úřad, který bude potřebovati a vyžadovati
osvědčení o určité právní
skutečnosti, pořídí si jednoduše
ve spisech záznam o těchto právních
skutečnostech na podkladě záznamů
v jednotném občanském průkazu. Bylo
by proto žádoucí, aby se ministerstvo vnitra
dohodlo s ostatními zúčastněnými
ministry tak, aby občanský průkaz mohl nahraditi:
rodný list, osvědčení o státním
občanství, oddací list, úmrtní
list, pracovní průkaz a snad i průkaz o členství
ve Svazu bojovníků za svobodu a o veškerých
vyznamenáních, vydaných a schválených
ministerstvem národní obrany, po případě
i jiné důležité okolnosti. Bude tady
záležet na formulaci občanského průkazu
jak v oddílu I, tak i v oddílu II, aby zavedení
jednotného občanského průkazu splnilo
to, co občan republiky od něho očekává,
t. j. podstatné zjednodušení jeho osobního
styku s veřejnými úřady, jako další
krok k jeho kladnému poměru k orgánům
veřejného práva a veřejné správy.
Úřady získávají tak jeho důvěru
a styk občana s nimi bude časově omezen na
podstatně kratší dobu. Prospěje se tím
i vedení našeho hospodářského
problému, který tkví v zameškaných
pracovních hodinách zaměstnanců pro
jednání na úřadech. Ukáže
se, že mnoho pracovních hodin, strávených
na úřadech, bylo ztraceno zbytečně.
Vždyť zde nejde pouze o hodiny strávené
v úřadech, jde také o cestu na úřad
a zpět. Zavedením jednotného občanského
průkazu se proto ušetří mnoho pracovních
hodin nejen v úřadech veřejné správy
samých, nýbrž i v zaměstnání
občanů, kteří na úřad
chodí. Zrychlí se tak a zjednoduší úřadování
a prospěje se našemu národnímu hospodářství.
Pomůže se tím řešiti i problém
docházky v továrnách. Očekáváme
proto ze všech důvodů zde uvedených
od zavedení jednotného občanského
průkazu mnoho dobrého a vítáme, že
vláda přistoupila k řešení této
věci a předložila Národnímu shromáždění
uvedenou osnovu zákona ke schválení. Zákon
ten přijmou s pochvalou a kladně všichni občané
Československé republiky.
Jménem klubu poslanců komunistické strany
Československa prohlašuji, že z těchto
důvodů budeme pro zákon o občanských
průkazech hlasovat. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není již nikdo přihlášen, rozprava
je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodajce posl. dr Pátkové.
Zpravodajka posl. dr Pátková: Vzdávám
se slova.
Místopředseda dr Polanský: Jsou nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodajka posl. dr Pátková: Nikoli.
Místopředseda dr Polanský: Není
jich. Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 15 paragrafů, nadpisy paragrafů,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 15 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem
a úvodní formulí podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.
Budeme projednávati osmý odstavec pořadu,
jímž je
8. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 17) o státní záruce za
zápůjčky obcí na investice pro obytné
stavby (tisk 54).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní
je posl. Musil, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Musil: Paní a pánové!
Vládním návrhem zákona o státní
záruce za zápůjčky obcí na
investice pro obytné stavby umožňuje stát
obcím, aby bez ohledu na jinak platná omezení
pro uzavírání nových zápůjček
mohly velmi zjednodušeným řízením
uskutečnit takové zápůjčky,
jichž pomocí získají finanční
prostředky na zřízení nových
nezbytných investic, potřebných pro hromadně
budované obytné stavby.
Nejde tedy o veřejné investice, potřebné
pro jednotlivé obytné stavby, budované v
rámci normálního stavebního rozvoje
našich obcí, nýbrž, jak jsem již
uvedl, o ty obytné stavby, které jsou budovány
hromadně, jsou zcela nebo zčásti územně
soustředěny v obvodu obce a jež jsou pojaty
mezi úkoly bytového stavebnictví podle jednotného
hospodářského plánu. Nejde jen o samotné
budovy, ale o nejnutnější komunikace, vodovodní
a kanalisační zařízení a podle
okolností i o zařízení na rozvod energie.
Celé řízení, předcházející
konečné realisaci zápůjčky,
je velmi zjednodušeno tím, že se soustřeďuje
v jediném ministerstvu. Je to vzhledem ke své resortní
působnosti - zejména pokud se týče
oboru finančního hospodářství
obcí - ministerstvo vnitra, které bude podle okolností
spolupracovat i s ministerstvy jinými, především
samozřejmě s ministerstvem financí, techniky
atd. Stát může přebírat záruky
za zápůjčky na uvedené investice až
do úhrnné výše 1 a půl miliardy
Kčs.
Návrh zákona přesně stanoví
podmínky převzetí záruky. Pokud se
týče úpravy dluhů ze zápůjček
i úhrady výdajů spojených s dluhovou
službou, platí zde všeobecné předpisy
a ustanovení. Na úhradu případných
výdajů, spojených s převzetím
záruky podle tohoto zákona, je pamatováno
ve státním rozpočtu pro tento rok, a možnost
poskytování státních záruk
bude zajištěna i v rozpočtech na léta
příští.
Tento návrh zákona přispěje ke zladění
zájmů jednotného hospodářského
plánu v oboru stavebnictví s úkoly obcí
se zřetelem na jejich hospodářskou kapacitu
a umožní, aby úkoly ve stavebnictví
mohly být plněny lépe než doposud.
Ústavně-právní výbor učinil
v osnově kromě několika změn tiskových
a stylistických také jiné opravy, nasvědčující,
že legislativní pracovníci některých
ministerstev ještě nenalezli čas, aby si přečetli
naši novou ústavu a řídili se jejím
obsahem a terminologií.
Ústavně-právní výbor pokládá
za nutné zdůraznit, že souhlasí se zněním
§§ 7 a 8 tohoto zákona jenom se zřetelem
k dočasnosti a výjimečnosti zákona
a zdůrazňuje také v důvodové
zprávě, že po uzákonění
správní reformy bude nutno zákon vykládat
podle této reformy.
Ústavně-právní výbor osnovu
po projednání ve schůzi 14. července
t. r. po shora uvedených úpravách jednomyslně
schválil a usnesl se doporučiti návrh zákona
tisk 17 slavnému Národnímu shromáždění
ke schválení. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Zpravodajem
za výbor rozpočtový je p. posl. Mrázik.
Dávám mu slovo.
Zpravodajca posl. Mrázik: Slávna snemovňa,
panie a pánovia!
Bytová kríza v našom štáte je značná
a treba nám venovať veľa úsilia, aby sme
ju postupne odstraňovali. Vítali sme doteraz každý
čin, ktorým bolo umožnené získavanie
bytových jednotiek pre náš ľud. Zo zadosťučinením
prijali sme zákon zo dňa 7. marca 1947 o štátnej
podpore pre obytné domy, ktorá podpora záleží
v štátnej záruke za hypotekárnu pôžičku,
poskytnutú na úhradu stavebného nákladu
a tiež aj v štátnom príspevku na úhradu
výdavkov s domom spojených. S tým samým
zadosťučinením bude našou verejnosťou
prijatý aj zákon o štátnej záruke
za pôžičky obcí na investície
pre obytné stavby. Tento zákon má na mysli
umožniť obciam snadné a rýchle zadováženie
úveru na potrebné nové verejné investície.
Rozvoj bytových stavieb vyžaduje, aby naše obce
a mestá vybudovaly k týmto novostavbám potrebné
komunikácie, vodovod, kanalizáciu, ako i zariadenie
pre rozvod energie. Tento zákon umožňuje obciam,
aby snadným a rýchlym zadovážaním
úveru mohly týmto svojim úlohám učiniť
zadosť.
Treba s vďakou kvitovať, že možnosť tejto
pôžičky majú všetky obce bez ohľadu
na ich finančný stav a prípadnú zadĺženosť.
Obce si budú môcť vyzdvihnúť pôžičku
bez ohľadu na ináč platné obmedzenia
podľa zákona č. 77/1927 Sb. v znení
neskorších doplnkov, prípadne zákon
č. 69/1935 Sb., teda aj obce finančne slabé
a dotované z pomocných fondov. Ľudovodemokratický
poriadok je spravedlivý ku všetkým obciam rovnako
a odstraňuje to, čo kapitalistický poriadok
odoprel chudobným obciam.
Tento zákon neumožňuje budovanie investícií
len k novostavbám, ale chce tiež odčiniť
to, čo v minulosti bolo zameškané, že
mnohé obytné štvrte miest i obcí neboly
spojené nutnými komunikáciami, kanalizáciou
a vodovodom. Toto treba privítať i so zdravotného
hľadiska, lebo si vieme dobre predstaviť, čo
znamenajú obytné štvrte bez riadnej kanalizácie
a vodovodu. Studne v blízkosti odpadových žúmp
- čo, žiaľ, je ešte v značnej miere
na našich obciach - neraz sú príčinou
týfovej nákazy. Týmto zákonom dávame
našim obciam možnosť zdravého a sľubného
rozvoja tým, že štát preberá značnú
čiastku nákladu, spojeného s výstavbou
komunikácií, vodovodu, kanalizácie a zariadení
na rozvod energie.
V neposlednom rade vládny návrh zákona o
štátnej záruke za pôžičky
obcí na investície treba privítať i
preto, lebo podľa programu vlády znamená zjednodušenie
verejnej správy.