6. Snížením počiatočného stavu majetku o majetkové dávky, ktoré boly právoplatne a definitívne určené podľa zákona z 15. mája z roku 1946, č. 134 Sb. z. a n. o dávke z majetkového prírastku a dávke z majetku.

7. A napokon zostrením trestných ustanovení tak, aby sme zvýšili daňovú morálku a aby sme zabránili daňovému úniku.

Spomenutými okolnosťami budú príjmy takzvaného Suchofondu zvýšené, ak osnova, prerokovaná príslušnými výbormi a teraz predložená plénu Národného shromaždenia, bude plénom prijatá a odhlasovaná.

Výnos mimoriadných dávok z pôvodne odhadovaných troch miliárd Kčs zvýši se na 5.700 miliónov Kčs, takže očekávaný schodok Fondu pre zmiernenie škôd spôsobených mimoriadnym suchom bude skoro úplne krytý. Tu treba ešte poznamenať, že z celkového príjmu spomenutého Fondu 5.650 mil. doteraz pripadá na mimoriadne dávky podľa pôvodného zákona č. 185/1947 Sb. len 3 miliardy, na daň z predmetov zbytnej potreby 2 miliardy 500 mil. Kčs a na vrátené príplatky 150 mil. Kčs. Takto teda, ak sa príjem Fondu z 3 miliárd zvýši na 5 miliárd 700 mil. na základe predkládanej novely, bude schodok Fondu uhradený.

Pretože osnova novely pozmeňuje pôvodný zákon i v niektorých podrobnostiach, ústavno-právny výbor doplnil osnovu v tom smysle, aby mohol minister financií vyhlásiť vo Sbierke zákonov a nariadení úplne nové znenie zákona č. 185/1947 tak, ako vyplýva zo zmien a doplnkov prevedených ustanoveniami predkladaného návrhu. S týmto sa stotožňujú i výbory hospodársky a rozpočtový.

Na základe toho, čo som k predloženému návrhu povedal, doporučujem slávnemu plénu Národného shromaždenia, aby si tento zákon osvojilo a ho uzákonilo. (Potlesk.)

Ďalej by som mal niekoľko poznámok, lebo do spoločnej zprávy troch výborov sa vlúdily tlačové chyby.

Na 3. strane vo 4. riadku sa hovorí o dávke z majetkového prírastku a dávke.. Správne má byť "a o dávke" čiže, vpíše sa tam "o".

Ďalej na strane 6. bod 12, ods. 1, písmeno c/. Tam je, "stanoviti základny". Správne má byť "stanoviti základy".

Na strane 8., čl. 3 je malá chybička. Tam je citovaný zákon čís. 185. Podľa legislatívno-technickej praxe má tam byť len "č.", a nie "čís.".

Posledná chyba je v čl. 4. Je tam citovaný zákon č. 135 z roku 1947. Má to byť zákon č. 185 a nie 135.

A konečne malá poznámka: V tom istom článku za číslicou "I" nemá byť bodka, tá jednička má byť bez bodky.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. Janouš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Janouš: Paní a pánové!

Návrh ministra financí na zavedení mimořádné jednorázové dávky z velkých majetků a z nadměrných zisků a zákon o dani z předmětů zbytné potřeby měl opatřiti potřebné prostředky na úhradu příplatků k cenám obilí pro zemědělce. Byl také vládou ve zhoršeném vydání akceptován a další zhoršení provedl ještě i parlament, protože i zde na půdě parlamentu měla reakce své poslušné a ochotné zastánce a pomahače. Nejen že byly dále sníženy procentní sazby, kterými měly býti velké majetky a nadměrné zisky postiženy, ale i různé jiné změny jednotlivých paragrafů způsobily další a podstatné snížení předpokládaného výnosu.

Kromě toho zákon č. 185/47 Sb. předpokládal, že výdaje za tyto příplatky budou vyčísleny částkou 6.500 mil. Kčs, nyní se však ukázalo, že bude třeba daleko vyšší částky na jejich úhradu. Již dnes můžeme říci, že to bude asi 8.500 mil. Kčs. Ale naproti tomu příjmy jsou pouze 5.650 mil. Kčs, takže schodek v částce 2.900 mil. Kčs je třeba opatřiti úplně jiným způsobem. Protože není myslitelno, aby se to dělo z rozpočtu, přichází ministerstvo financí s novelisací tohoto zákona.

Tento úkol řeší osnova zákona tisk č. 37. Zákon č. 185/47 Sb. je již v § 1 novelisován tak, aby veškerých plateb podle tohoto zákona učiněných bylo použito na zmírnění škod způsobených suchem. Přijali jsme totiž některé další zákony na ochranu naší měny a práce ministerstva financí, Likvidačního měnového fondu a Národní banky má takové výsledky, že je možno toto opatření uskutečniti bez újmy pro měnu.

Jinak se téměř celý dosah novely týká složky majetkové a složka důchodová není jí dotčena. Především značně rozšiřuje podklady, podle kterých se bude dávka ukládat. Každý vlastník majetku v hodnotě vyšší než 1 mil. Kčs bude nyní této dávce podléhati, jestliže měl v některém kalendářním roce 1945-1947 důchod nebo mzdu vyšší než 50.000 Kčs. Každý, kdo vlastní majetek v hodnotě vyšší než 2 mil. Kčs, podléhá této dávce bez ohledu na výši zdanitelného důchodu nebo mzdy. Předměty z drahých kovů, umělecké sbírky atd. se započítávají do majetku bez ohledu na čas, ve kterém byly získány. Jestliže však byly získány mezi 16. listopadem 1945 až 31. prosincem 1947, započítávají se jen tehdy, když jednotlivé předměty mají cenu vyšší než 10.000 a úhrnnou 100.0000 Kčs. U činžovních a rodinných domů, pokud nejsou částí výdělečných podniků, zvýší se jejich ceny o 15% proti odhadu podle zákona č. 134/46 Sb. Cenné papíry se znovu ocení podle kursů, které vyhlásí ministerstvo financí. Ruší se možnost odpočítatelnosti položek u osob nepojištěných a ponechává se jen u těch poplatníků, jejichž majetek nemá vyšší hodnotu než 1,500.000 Kčs. Dávka se podle zákona zvyšuje o 30% u poplatníků svobodných, rozvedených nebo rozloučených bezdětných, nebo o 15% u bezdětných ženatých poplatníků a vdovců. Dále se postihuje 30% přirážkou i majetek akciových a komanditních společností a společností s ručením obmezeným. Mimořádná dávka postihuje stoprocentně veškeré nadměrné majetkové přírůstky, které vznikly od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947, přesahují-li 300.000 Kčs.

Percentuální výše jednorázové dávky tak, jak ji zavádí osnova novely, je shodná s výší původně ministerstvem financí navrhovanou. Je progresivní a stoupá od základní sazby 7% z čistého majetku od 1 mil. do 1,200.000 Kčs až do výše sazby 20% z čistého majetku přes 20 mil. Kčs.

Ani takto provedená novelisace nelikviduje u nás milionové majetky; veškeré tvrdosti vyplývající ze sazeb atd., které jsou zřetele hodné, posoudí ministerstvo financí podle zmocnění daného mu v § 28 původního zákona č. 185/47 Sb.

Kontrolním daňovým komisím, zřízeným podle zákona 185/47 Sb., dává osnova právo stát se komisemi dávku vyměřujícími. Berní správa v případech, ve kterých nesouhlasí s usneseními této daňové komise, se může proti těmto usnesením komise odvolati. Je to jistě nový a zajímavý pokus, který svědčí zároveň o demokratickém duchu, jak je v ministerstvu financí i v těchto tak choulostivých věcech uskutečňován.

Z těchto všech uvedených důvodů doporučuji jménem rozpočtového výboru tuto osnovu zákona tisk 37 k přijetí v navrhovaném znění.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových kromě oněch, jež byly předneseny p. posl. dr Popaďákem?

Zpravodaj posl. dr. Steiner: Nejsou.

Zpravodaj posl. Janouš: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme tedy k hlasování.

Osnova má 5 článků, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově zákona hlasovati najednou podle zprávy výborové s tiskovými opravami, jak je přednesl zpravodaj posl. dr Popaďák. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové i s opravami, jež uvedl pan zpravodaj, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Nyní se vrátíme k projednání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru hospodářského o vládním návrhu zákona (tisk 10), jímž se mění a doplňuje zákon o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem (tisk 35).

Zpravodajem je posl. Zuzaňák, jehož zprávu za výbor hospodářský přednese posl. inž. Novák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Novák: vážená sněmovno!

Hospodářský výbor projednal vládní návrh zákona tisk 10 ve své schůzi, konané dne 7. července 1948, a usnesl se provésti některé změny a tiskové úpravy. Tento vládní návrh je vlastně výsledkem zkušeností, které byly získány při provádění zákona č. 42 z roku 1947. Z toho pak vyplynula potřeba některých změn a oprav.

V jednotlivostech je třeba podotknout, že v článku I, č. 1 tohoto návrhu nahrazuje se slovo "telekomunikační" slovy "telekomunikačních vedení". To se stalo nutným v důsledku požadavku ministerstva pošt. Dále bylo třeba provésti některé změny, které nemají příliš velkého dosahu, pokud se týká provádění, ale nicméně jsou nutné vzhledem k potřebám ministerstva techniky a zájmům stavebnictví.

Nejdůležitější změna, která byla provedena, je ustanovení § 15. Je to zmocnění, které se uděluje ministerstvu techniky, aby mohlo podle potřeb stavebnictví vydávati určité závazné pokyny a směrnice. Návrh zní takto:

"(1) Aby se usnadnilo splnění úkolů podle dvouletého plánu (zejména úsporou stavebnin a nákladů na stavby), může ministr techniky nařízením: a) vydávat závazné pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb, b) zastavit nebo omezit vydávání stavebních povolení pro stavby nezařazené do úkolů dvouletého plánu, c) zastavit nebo omezit provádění stavebních prací nezařazených do úkolů dvouletého plánu, a to po případě jen na určitou dobu, a stanovit potřebná zabezpečovací opatření a opatření, aby stavebnin určených pro pokračování v těchto stavebních pracích bylo použito pro stavby zařazené ve dvouletém plánu, d) učinit v dohodě se zúčastněnými ministry opatření pro soupis stavebnin, instalačních hmot a předmětů, jakož i pomocných hmot, pro kontrolu soupisu a pro použití těchto stavebnin, hmot a předmětů pro stavby zařazené ve dvouletém plánu, e) stanovit v dohodě se zúčastněnými ministry typy pozemních staveb (pro různé druhy a účely) a jejich součástí a prohlásit je za závazné, a f) prohlásit v dohodě se zúčastněnými ministry za závazné normy pro pozemní stavby a místní plánování vydané Československou normalisační společností nebo Elektrotechnickým svazem československým."

Je to tedy ustanovení, které má usnadniti splnění úkolů podle dvouletého plánu. Jde také o to, aby stavebnin, které se na určitých místech vyskytují, nemohlo býti zneužito pro stavby do plánu nezařazené.

Dále bych ještě podotkl, že nové ustanovení § 3, odst. 6, bylo nutno přizpůsobit pro hlavní město Prahu, a to proto, že byla obnovena činnost plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí, a proto bylo nutno změnit též ustanovení § 20, písm. a) a tento paragraf doplnit novým ustanovením písm. c). Je to velmi důležité, poněvadž je nutné, aby činnost byla přizpůsobena plánům plánovací komise v rámci všech povinností, které ministerstvo techniky považuje za nutné, aby byly splněny.

Navrženým zákonem vzniknou státu výdaje v částce asi 6,500.000 Kčs. Tohoto nákladu si vyžádá provedení ustanovení § 15, podle něhož ministr techniky je zmocněn, aby vydával závazné pokyny a směrnice pro provádění pozemních staveb a stanovil typy pozemních staveb a jejich součásti. Toto zmocnění se opírá o usnesení vlády z 13. dubna 1948.

Dále je třeba, aby ministr techniky vypracoval ve spolupráci s ministry sociální péče, zdravotnictví, vnitřního obchodu, informací, národní obrany, průmyslu, výživy a zemědělství typové plány bytů, veřejných, průmyslových a zemědělských staveb v dostatečném výběru s použitím normalisovaných stavebních prvků a normalisovaného vnitřního zařízení. Domnívám se, že se tím dosáhne ve stavebnictví značných úspor.

Konečně je třeba, aby ve spolupráci s ministrem průmyslu provedl ministr techniky do 1. ledna 1949 normalisaci skládacího šalování a lešení z oceli.

Výbor hospodářský probral podrobně tento návrh, který je odůvodněn zejména zkušenostmi, a doporučuje slavné sněmovně, aby předložený vládní návrh byl s opravami a změnami, které jsou uvedeny v tisku č. 35, schválen.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Novák: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Budeme projednávati čtvrtý odstavec pořadu, jímž je

4. Zpráva výborů hospodářského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 9), jímž se mění a doplňuje zákon o vázaném devisovém hospodářství (tisk 33).

Zpravodajem za výbor hospodářský je posl. dr Hobza; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hobza: Pane předsedo, paní a pánové!

Vzmáhající se únik cizozemských platidel, valut a devis, jakož i jiných devisově relevantních hodnot do ciziny přiměl finanční správu, aby v úzké součinnosti s Národní bankou Československou co nejúčinněji čelila tomuto zjevu poškozujícímu naše devisové zájmy.

Za tím účelem učinila finanční správa už různá opatření, avšak všechna ještě nepostačují. Pro dokonalejší ochranu ohrožovaných devisových zájmů je třeba doplniti a zostřiti trestní sankce, obsažené v devisovém zákoně č. 92/46 Sb. Mimo to je nutno zavésti některá nová ustanovení a přesněji formulovat některá ustanovení dosavadní, jak si toho vyžadují praktické zkušenosti získané při provádění citovaného již zákona.

Účelem toho všeho je právě vydání nového zákona, který byl předložen parlamentu jako vládní návrh a který právě projednáváme.

Způsoby úniku devis do zahraničí byly rozmanité. Někteří naši občané zadržovali si na př. záměrně svoje exportní pohledávky v cizině tak dlouho a do té doby, až by se jim naskytla možnost vystěhování nebo útěku do ciziny. Projednávaný zákon to pro příště znemožňuje.