Směnné smlouvy, převody vlastnického práva ke směnným pozemkům, dále převody práv a závazků knihovně zapsaných ze směněného pozemku na jiný podle soudního rozhodnutí (§ 96) požívají výhod podle § 27 a jsou osvobozeny též od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, pokud nemá býti současně zapsána změna v osobě oprávněného či zavázaného, ani změna v rozsahu těchto práv nebo závazků.

Až do další úpravy zůstávají v platnosti, po případě jsou dále použivatelné:

1. Na Slovensku:

a) zák. čl. VI/1836, o těch věcech, které mimo užívání pozemků patří k užitkům poddaných,

b) zák. čl. X/1836, o municipální pravomoci na půdě a o urbárenském procesu,

c) zák. čl. XII/1836, o poměrném dělení společenských užitků pozemkových podle zvyklostí,

d) zák. čl. VII/1840, o vysvětlení a částečné změně některých odstavců zák. čl. VI, X a XII z roku 1836 ve věcech urbariálních,

e) zák. čl. LIII/1871 a

f) zák. čl. XXXIX/1908, o rozdělení majetku urbariálního a úpravě poměrů pozemkového majetku a o komasaci pozemků, pokud se týkají úpravy držby, urbárního oddělování a poměrného dělení, a to s tou změnou, že toto řízení provedou orgány a úřady jmenované v §§ 2 a 9 tohoto zákona;

2. v zemích České a Moravskoslezské:

zákon ze dne 13. února 1884, č. 31 mor. z. z., o dělení společenských pozemků a o úpravě užívání a správy společenských pozemků, ve znění přílohy B k vládnímu nařízení ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb. z roku 1940, o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby, s tou změnou, že v řízení při dělení pozemků a při úpravě užívání a správy společenských pozemků jsou příslušné orgány a úřady jmenované v §§ 2 a 9 tohoto zákona. Pokud se však příloha B k vládnímu nařízení č. 171/1940 Sb. odvolává na ustanovení uvedená v příloze A k tomuto nařízení, nastoupí na místo nich obdobná ustanovení tohoto zákona.

(¹) Pro řízení podle tohoto zákona platí, pokud se v něm nestanoví jinak, vládní nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(²) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí a opatření oblastní komise k zemské komisi a z rozhodnutí zemské komise k ministerstvu zemědělství.

(³) Shledá-li zemská komise v odvolacím řízení nebo při výkonu dozorčího práva, že byly při vyšetřování určité věci pominuty podstatné skutečnosti, nebo že byl za řízení porušen zákon takovým způsobem, že to má vliv na výsledek celé pozemkové úpravy, nebo že byla zkrácena práva jednotlivých účastníků této úpravy, má zemská komise naříditi nové jednání ve věci.

Řízení ve věcech upravených tímto zákonem, které bylo zahájeno před účinností tohoto zákona, provedou podle předpisů dosavadních dosud příslušné úřady (soudy), bylo-li již v těchto věcech skončeno odhadní řízení; jinak se dosavadní řízení zrušuje a provede se znovu podle tohoto zákona.

Orgány jmenované v §§ 2 a 9 buďtež při plnění svých úkolů podporovány ostatními úřady, soudy a orgány veřejné správy, které mají zejména urychleně vyřizovati žádosti předložené jim podle tohoto zákona.

Obce, v nichž bylo provedeno scelování podle tohoto zákona, se posuzují přednostně při rozhodování o žádostech o příspěvky a podpory z veřejných prostředků, zejména též z prostředků určených ke zvelebení zemědělství.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost předpisů, pokud odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost:

1. na Slovensku s výhradou ustanovení § 98, č. 1:

a) zák. čl. VI/1836,

b) zák. čl. X/1836,

c) zák. čl. XII/1836,

d) zák. čl. VII/1840,

e) zák. čl. LIII/1871,

f) zák. čl. VII/1908, o stálé hospodářské odborné komisi,

g) zák. čl. XXXIX/1908 a

h) zákona ze dne 13. prosince 1939, č. 328 Sl. z., o státním komasačním fondu, a vládního nařízení ze dne 28. února 1940, č. 48 Sl. z., jímž se provádí tento zákon;

2. v zemích České a Moravskoslezské:

a) vládního nařízení č. 171/1940 Sb., s výjimkou přílohy B,

b) vládního nařízení ze dne 21. července 1943, č. 208 Sb., kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb., z roku 1940, o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby.

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Základem platných předpisů o technickohospodářských úpravách pozemků jsou pro země Českou a Moravskoslezskou říšské zákony rakouské, č. 92, 93 a 94 ř. z. ze dne 7. června 1884.

Podle těchto rámcových zákonů byly vydány pro Moravu zemské zákony, a to ze dne 13. února 1884, č. 30, 31 a 32 mor. z. z., ze dne 22. července 1892, č. 65 mor. z. z., ze dne 18. května 1896, č. 57 mor. z. z., a ze dne 14. května 1910, č. 52 a 53 mor. z. z.; pro Slezsko byly vydány zemské zákony ze dne 28. prosince 1887, č. 12, 13 a 14 slez. z. z. ex 1888, ze dne 18. května 1896, č. 35 slez. z. z., a ze dne 7. listopadu 1912, č. 66 slez. z. z.

Tyto zákony upravovaly vlastní scelování pozemků, dělení společenských pozemků, užívání a správu společenských pozemků, jakož i očišťování lesů od cizích enkláv a vyrovnání lesních hranic.

Na Slovensku byly komasace, dělení společenských pozemků a úprava držebnostních poměrů právně upraveny zákonnými články VI, X a XII z roku 1836, VII z roku 1840, LIII z roku 1871 a XXXIX z roku 1908.

Rozdíl v zákonodárství rakouském a uherském v oboru agrárních operací se jeví v naprosto různé organisaci prováděcích úřadů a v různých formách řízení.

Na Moravě a ve Slezsku prováděly agrární operace zvláštní úřady (místní komisař pro agrární operace, zemská komise pro agrární operace a ministerská komise pro agrární operace), kdežto na Slovensku provádění všech úprav pozemkové držby bylo svěřeno sborovým soudům I. stolice, které postupovaly podle soudního řízení uherského.

Prováděcí předpis ke scelovacímu zákonu moravskému byl vydán nařízením ze dne 30. listopadu 1911, č. 13 mor. z. z. z roku 1912, na Slovensku nařízeními ze dne 5. ledna 1909, č. 10, 20, 30, 40, 50 a 60/JM.

Tato uherská ministerská nařízení přiznala ministerstvu zemědělství podstatný vliv na provádění úprav pozemkové držby, avšak této možnosti nebylo ministerstvem vždy plně využito. Na Moravě a ve Slezsku byly úřady pro agrární operace přímo podřízeny ministerské komisi při ministerstvu zemědělství, která měla přímý vliv na provádění všech agrárních operací po stránce právní, technické i hospodářské a vykonávala také v nejvyšší instanci pravomoc v důležitých a zásadních otázkách.

Potřeba nového scelovacího zákona, jenž by platil na celém území prvé Československé republiky, vedla k vypracování osnovy nového scelovacího zákona, tato osnova byla však pro nepochopení vládních kruhů odvolána. Tím ovšem nebyla potřeba scelovacího zákona ukojena a hned na počátku okupace českých zemí byla platnost moravského zemského zákona z roku 1884 územně rozšířena i na Čechy vládním nařízením ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb. z roku 1940. Tímto vládním nařízením byly zároveň zrušeny slezské zákony zemské a bylo upraveno t. zv. povinné scelování, prováděné z moci úřední v těch místech, kde prováděním rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest nebo letišť byla pozemková držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že tím bylo hospodaření značně ohroženo.

Toto vládní nařízení bylo později doplněno vládním nařízením č. 208/1943 Sb.

Také na Slovensku potřeba nového scelovacího zákona vyvolala již za éry t. zv. Slovenského státu snahu po novelisaci norem upravujících komasaci a ostatní agrární operace. Tyto snahy se však nedostaly dále než k úvahám o recepci scelovacího zákona moravského poněkud pozměněného vzhledem k zvláštnostem slovenské pozemkové držby.

Právní base, na níž scelovací zákony spočívají, t. j. uznání soukromého vlastnictví omezitelného bez souhlasu vlastníka jen zákonem, se nezměnila, avšak od vydání scelovacích zákonů se změnily hospodářské podmínky, technickým pokrokem vznikla potřeba zemědělského plánování a mechanisace zemědělského podnikání. Poválečné zásobovací potíže, celní hranice mezi státy, útěk venkovského obyvatelstva do měst a z toho plynoucí nedostatek zemědělského dělnictva donutily stát, aby se stal z trpného subjektu aktivním zájemcem a účastníkem scelování.

Konfiskace půdy Němců, kolaborantů a zrádců, nedostatek pracovníků v zemědělství a potřeba soběstačnosti v zemědělských produktech volají po tom, aby byl odstraněn nedostatek pracovních sil v zemědělství a aby byla zvýšena produktivita půdy a zároveň sníženy pracovní investice.

Plánování a mechanisace zemědělského podnikání (včetně strojních družstev) naráží na překážky, které se snaží scelovací zákony odstraniti již od let devadesátých minulého století.

Všechny tyto okolnosti způsobily intensivnější potřebu scelení půdy v době co nejkratší.

Poněvadž provádění scelování podle norem dosud platných postupuje jen pozvolna, je prováděno namnoze orgány, které nemají k půdě blízký vztah (soudy na Slovensku), jest k urychlenému scelení třeba, aby byl vydán nový zákon jednotný pro celé území státu.

Dosavadní pomalý postup scelování je patrný z dále uvedeného přehledu scelené a nescelené půdy.

V Čechách je scelování jen v počátcích a tohoto roku očekává se vyložení scelovacího plánu v 5 obcích. Pokročilejší scelování je v zemi Moravskoslezské, kde od roku 1884 bylo sceleno více než 400 obcí s plochou přes 200.000 ha zemědělské půdy. Na Slovensku, kde potřeba scelování a roztříštěnost pozemků jest největší, činí plocha půdy scelené v letech 1918 - 1938 asi 130.000 ha. Před rokem 1918 byla provedena úprava pozemkové držby na Slovensku na několika stech tisíc hektarů půdy, avšak nikoliv podle scelovacích zásad.

Nehledíc k pohraničí bylo tedy dosud v Československé republice sceleno přibližně 330.000 ha zemědělské půdy. Za to je v zemích České a Moravskoslezské daleko více než 2,000.000 ha, na Slovensku více než 1,000.000 ha zemědělské půdy dosud nescelené, z čehož do skupiny s velmi naléhavou potřebou scelování patří více než polovina této výměry.

Hospodářský význam scelování je tak veliký, že scelování je nejdůležitější součástí výstavby zemědělství. Prospěch, jenž ze scelování plyne, je několikerý, nejdůležitější je:

a) odstranění rozkouskované půdy. Podle výsledků dosažených scelováním na Moravě byla snížena rozkouskovanost půdy ve scelených obcích o více než 80%, na Slovensku o více než 90%. Odstranění rozkouskované půdy je jedním z hlavních předpokladů pro systematickou a plánovitou mechanisaci a racionalisaci zemědělského podnikání;

b) úspora práce. Scelením se ušetří přibližně na 10 ha 1 lidská pracovní jednotka (úspora ruční práce podle výrobních oblastí je 10 - 20%). Také na potahových pracích se získá značná úspora (20 až 25%). Poněvadž se scelením zpravidla zmenší průměrná vzdálenost zřízením nových a vhodnějších cest, znamená tato okolnost úsporu na provozní době. Úspora na práci značně přispěje k vyřešení kritického nedostatku pracovních sil v zemědělství;

c) úspora na osivu. Použitím strojů k setí činí úspora na osivu průměrně 25% (asi 50 kg na 1 ha);

d) zvětšení zemědělské půdy. Melioracemi všeho druhu, kultivacemi a rekultivacemi neplodných ploch, hald, skládek, úvozů a pod., provedenými při scelování, se získá půda dosud zemědělsky nevyužitá;

e) zintensivnění zemědělského podnikání. Scelením zanikne, zejména na Slovensku, extensivní hospodaření (trojhonné) a zmenší se plocha úhoru. Plochu půdy, získané melioracemi, kultivacemi a odstraněním trojhonného hospodaření, lze odhadnouti minimální výměrou 150.000 ha, což znamená v zásobování obyvatelstva podíl nikoliv nepatrný;

f) zvýšení výnosu. Podle zkušeností získaných scelováním, zejména v zemi Moravskoslezské, byl zvýšen výnos zemědělské půdy až o 20%. Také tento moment jest velmi důležitý pro otázku zásobování domácími zemědělskými produkty.

Všechny tyto skutečnosti, nehledíc k poválečným potížím, nutí k tomu, aby scelování bylo provedeno rychle, plánovitě a účelně. Osnovou se mají uskutečnit tyto snahy.

Osnova vypočítává krátce nejdůležitější typy technicko-hospodářských úprav pozemků. Účelem těchto úprav je zvýšiti životní úroveň zemědělského lidu a lépe zajistiti výživu veškerého obyvatelstva.

Velkou změnou proti dosavadnímu stavu je organisace orgánů, jimž má býti svěřena agenda technicko-hospodářských úprav pozemků, a vymezení jejich věcné i místní příslušnosti. Místo dosavadních místních komisařů pro agrární operace (na Slovensku soudů) jsou I. instancí oblastní komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků. Výkonným orgánem těchto komisí jsou jejich úřadovny. Oblastním komisím přísluší rozhodovati v I. stolici ve věcech technicko-hospodářských úprav pozemků, pokud nejsou příslušné jiné orgány (scelovací družstva, zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků, po případě ministerstvo zemědělství).

Druhou instancí jsou zpravidla zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků, jejichž výkonným orgánem jsou zemské úřadovny. Na Slovensku je zemská komise pro technicko-hospodářské úpravy zřízena při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy. Zemské komise přejímají podle osnovy věcnou příslušnost dosavadních zemských komisí pro agrární operace a ministerské komise pro agrární operace.

Oblastní i zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků jsou samostatnými veřejnými orgány, v nichž je ve značné míře přiznáno zastoupení a tím i vliv voleným lidovým orgánům správním, t. j. členům okresních a zemských národních výborů, kteří jsou výkonnými zemědělci. Při tom se přiznává vrcholné odborové organisaci zemědělců, t. j. Jednotnému svazu českých (slovenských) zemědělců právo vyjádřiti se ke jmenování těch členů národních výborů, kteří mají v oblastních a zemských komisích zastupovati výkonné zemědělce. Prvek lidově-demokratický je v oblastních i zemských komisích v početní převaze nad prvkem úřednickým. K platnosti usnesení komisí (§ 3, odst. 3 a § 4, odst. 5) se vyžaduje, aby byl přítomen určitý nejmenší počet členů, kteří zastupují národní výbory, resp. zemědělce, takže i při usnášení má lidově-demokratický prvek početní převahu nad prvkem úřednickým.

Pokud jde o místní příslušnost I. stolice, znamená osnova zásadní změnu proti dosavadnímu stavu. Místní komisař pro agrární operace byl ustanovován vždy jen pro jednotlivé případy, kdežto oblastní komise jsou příslušné pro všechny technicko-hospodářské úpravy pozemků, prováděné v jejich obvodu.

Oblastní (zemské) úřadovny, jež jsou výkonnými orgány oblastních (zemských) komisí, budou po stránce jak technické, tak i personální vybaveny tak, aby mohly splnit úkoly jim uložené.

Zrušením ministerské komise pro agrární operace se zavede dvouinstanční postup, což bude mít za následek urychlení scelovacího řízení. Ministerstvo zemědělství, které je nejvyšším úřadem pro technicko-hospodářské úpravy pozemků, vykonává dozor nad prováděním jmenovaných úprav v celém státě, zemská a oblastní komise ve svém obvodu. Ministru zemědělství je vyhrazeno právo (§ 6) ustanovovat úředníky oblastních a zemských úřadoven (pokud to nepřísluší vládě nebo presidentu republiky) a jmenovat jejich přednosty z vysokoškolsky vzdělaných technických úředníků těchto úřadoven.

Aby se zaručilo plánovité provádění technicko-hospodářských úprav, zřizuje se při ministerstvu zemědělství poradní sbor pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (§ 7).

Jak již bylo shora řečeno, provádějí scelování zemědělci sami, a to scelovacími družstvy, jež jsou veřejnoprávními korporacemi a mají rozsáhlou pravomoc (dosavadní scelovací výbory byly jen poradními orgány). Jde o družstva sui generis a neplatí proto o nich předpisy o výdělkových a hospodářských společenstvech. Scelovací družstva tvoří dvě skupiny, a to

1. družstva, jež vznikají usnesením většiny k hlasování oprávněných přímých účastníků, k němuž musí přistoupiti ještě schválení stanov oblastní komisí [§ 9, odst. 1, písm. a)],

2. družstva, jež nevznikají usnesením k hlasování oprávněných přímých účastníků, nýbrž rozhodnutím oblastní komise a předepsáním stanov touto komisí (t. zv. povinná scelovací družstva). Utvoření družstev uvedených ad 1) (t. j. dobrovolných) bude pravidlem, povinná scelovací družstva se budou tvořiti jen výjimečně. Povinná scelovací družstva mohou vzniknouti jenom tehdy, jestliže je náklad na zamýšlenou pozemkovou úpravu, přihlížejíc k hospodářským poměrům účastníků s celkového hlediska, pro účastníky hospodářsky únosný, a jsou-li zároveň splněny podmínky § 33, t. j. jestliže se pozemkovou úpravou umožní a zabezpečí úspěšnější a vydatnější hospodaření na pozemcích atd.

Obec je členem družstva, i když není přímým účastníkem, a to proto, poněvadž má jako základní článek územní lidové samosprávy zájem na tom, aby při provádění pozemkových úprav se dbalo zájmů celku, na př., aby byly vhodně řešeny veřejné cesty a jiná veřejná zařízení.

V § 9, odst. 5 se přiznává zemské komisi, aby prohlásila scelovací družstvo za vodní družstvo podle vodního zákona, a to pro scelovací obvod. Zemská komise učiní takové prohlášení tehdy, když uzná za vhodné, aby zároveň se scelováním se provedlo i odvodnění, po případě zavodnění pozemků.

§ 10 má ustanovení o tom, co musí obsahovati stanovy scelovacího družstva, § 11 vypočítává orgány scelovacího družstva. § 12 vymezuje působnost orgánů scelovacího družstva. Odstavec 5 v § 12 má ustanovení o tom, jak se tvoří vůle scelovacího družstva na valné hromadě. Každý člen družstva, t. j. přímý účastník (podle § 41 je přímým účastníkem každý vlastník, po případě držitel pozemků pojatých do scelování), má jeden hlas.

Dozor nad scelovacími družstvy vykonává na celém území státu ministerstvo zemědělství a ve svém obvodu zemské a okresní komise (§ 14). O zániku scelovacího družstva má ustanovení § 15. O zániku rozhoduje valná hromada a k usnesení o zániku družstva je třeba přítomnosti alespoň poloviny členů družstva a tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných. Mimo to se vyžaduje k takovému usnesení schválení oblastní komise. Osnova považuje za nutné vázati zánik scelovacího družstva na shora uvedené podmínky, aby zabránila bezdůvodným zrušením scelovacích družstev.

Také zahájení řízení o pozemkové úpravě se osnovou značně změnilo. Osnova přiznává právo navrhnouti zahájení řízení (viz § 16) nejen vlastníkům pozemků, nýbrž i obcím a okresům, jakož i místním organisacím Jednotného svazu českých (slovenských) zemědělců. Žádost o provedení pozemkových úprav v příštím roce musí být podána v běžném roce nejpozději do 1. května u místně příslušné oblastní komise. Tím se umožní, aby se pozemkové úpravy prováděly podle programu a hospodárně nejen s hlediska oblastního a zemského, nýbrž i s hlediska celostátního. Z téhož důvodu se v § 16, odst. 2 stanoví, že návrhy na zahájení pozemkových úprav jest podati u ministerstva zemědělství a proto je vyhrazeno právo schvalovati návrh na zahájení pozemkových úprav též ministerstvu zemědělství (§ 17). Po tomto zásadním schválení lze teprve konati místní šetření. Úřady a zájemci, které musí oblastní komise pozvati k místnímu šetření, jsou vypočítáni v § 18. Okruh interesentů je tu vymezen velmi široce, a to proto, poněvadž místní šetření je velmi důležité pro další řízení o pozemkových úpravách. Účel místního šetření je stanoven v § 19. Ustanovení § 19, odst. 2, že se má ihned provésti hlasování o utvoření scelovacího družstva, jestliže se při místním šetření zjistí, že jsou dány podmínky pro pozemkovou úpravu, považuje osnova za účelné, aby se mohlo scelovací družstvo utvořiti ihned, když jsou přítomni vlastníci pozemků.

Při hlasování o utvoření scelovacího družstva nepřiznává osnova každému vlastníku (držiteli) pozemku jeden hlas, jak je tomu při hlasování na valné hromadě po utvoření družstva (viz § 12, odst. 5), nýbrž hlasovací právo při hlasování o utvoření scelovacího družstva (§ 20) mají jen vlastníci (držitelé) zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu, jejichž výměra je nejméně 1 ha. Osnova tu vědomě nepřiznává hlasovací právo při utvoření scelovacího družstva vlastníkům (držitelům) pozemků, kteří mají nepatrnou výměru a kteří tudíž nemají na scelování zájem. Ustanovením § 20, odst. 4 se má napomoci scelování, jež je pro zemědělskou výrobu tak užitečné.

Zahájení pozemkové úpravy nelze ponechati jen na vůli členům scelovacího družstva, poněvadž pozemkové úpravy nutno posuzovati s širšího hlediska, a proto se v § 21, odst. 1 vyhrazuje oblastní komisi rozhodnouti o zahájení pozemkové úpravy, i když všichni přímí účastníci hlasovali pro utvoření družstva a tím i pro pozemkovou úpravu. Oblastní komise může naopak rozhodnouti, že se zahajuje pozemková úprava proti vůli přímých účastníků (viz § 21, odst. 2), jestliže jsou splněny podmínky předepsané v § 9, odst. 2, písm. b).

Rozsah působnosti scelovacích orgánů a úřadů odpovídá v podstatě ustanovení § 15 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb. Aby scelovací řízení nebylo protahováno soudními spory, k nimž by po případě za scelovacího řízení došlo, stanoví se v § 22, odst. 4, že sporem o vlastnictví a držbu pozemků, které jsou předmětem pozemkové úpravy, se nestaví řízení o pozemkové úpravě a že na uvedené spory nemají vliv soudní prázdniny.

Tato ustanovení odpovídají s nepatrnými změnami ustanovením §§ 13, 25, 41, 42, 44 a 45 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb. Zatímními hospodářskými opatřeními podle § 25, odst. 1 se rozumějí opatření, podle nichž se umožňuje vlastníkům pozemků, aby na př. sklidili úrodu do určitého dne na svých pozemcích, které jim nebudou přiděleny. V praxi se označují tato opatření jako sklizňové lhůty. Osvobození od poplatků a dávek (§ 27) má napomáhati provádění pozemkových úprav. "Nepatrné poškození", o němž se mluví v § 29, odst. 2, nutno posuzovati individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem jednotlivého případu.

Sankce § 24 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb. nepostačují a proto byly trestní sazby zvýšeny a podle získaných zkušeností byly vyjmenovány hlavní přestupky, jež se v praxi vyskytují ve scelovacím řízení.

V odstavcích 1 a 2 se vypočítávají podmínky, jež musí býti splněny, aby mohlo býti provedeno scelování pozemků (v odstavci 3 se jen stanoví, že katastrální řízení pro založení, obnovení a reambulaci pozemkového katastru nebo pro založení pozemkové knihy má se zpravidla prováděti jen ve spojitosti se scelováním pozemků), odstavec 4 mluví o případech povinného scelování pozemků, t. j. proti vůli vlastníků půdy, kteří ji získali podle dekretu č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. a nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR. Osnova považuje v tomto případě povinné scelování pozemků za velmi účelné a prospěšné. Srov. § 20, odst. 4.

Opětné scelování pozemků, jež byly již jednou předmětem scelování, lze provésti proti vůli vlastníků jen v případech vypočítaných v odstavci 5.

Tento paragraf odpovídá v podstatě § 2 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.

V odstavci 1 je vyslovena zásada, že ve scelovacím obvodu mohou býti scelovány všechny pozemky, odstavec 2 je výjimkou ze zásady vyslovené v odstavci 1 a podle odstavce 2 lze pozemky změnit, přeložit nebo přidělit jinému jen se svolením vlastníků. Souhlasu vlastníků není třeba v případech uvedených v odstavci 3, jestliže tak rozhodne oblastní komise. Souhlasu vlastníků není dále třeba v případech odstavce 4; toto ustanovení se však týká jen částí pozemků.

Ke změnám nemovitostí, o nichž se mluví v odstavci 5, je třeba jak souhlasu vlastníků, tak i souhlasu příslušných úřadů; nemovitostmi, jež slouží trvale účelům kulturním, nutno rozuměti i nemovitosti sloužící účelům církevním.

K § 35, odst. 2, písm. i) nutno poznamenat, že přírodními léčivými zdroji se rozumějí léčivé minerální vody, ložiska rašeliny a slatin a léčivých zemin, jakož i zdroje léčivých plynů a emanací.