(¹) Pro změnu, opravu a založení pozemkové knihy a pozemkového katastru dodají oblastní komise vrchnímu soudu a zemskému finančnímu ředitelství potřebné pomůcky (§ 47 katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb.).

(²) Nelze-li zároveň se scelením pozemků vyhotoviti řádný grafický podklad pro katastrální mapu podle předpisů pro katastrální vyměřování a jsou-li obavy, že ani úřady pozemkového katastru nebudou moci vykonat potřebné zeměměřické práce (§ 64, odst. 2) v dohledné době, splní oblastní komise povinnost, uloženou jim v odstavci 1, tím, že dodají toliko polohopisné nástiny a srovnávací sestavení. Poloha nových hranic pozemků musí však býti řádně zajištěna jak v přírodě, tak i číselnými údaji v polohopisných nástinech.

(³) O polohopisných nástinech, které se vyhotoví podle mapy nového rozdělení [§ 61, odst. 1, písm. b)] zásadně jen v měřítku katastrální mapy, jakož i o srovnávacím sestavení, které musí obsahovat údaje o všech zrušených, změněných a nově vzniklých parcelách, platí přiměřeně ustanovení §§ 12, 13 a 34 zákona ze dne ............ 1947, č. .... Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, s tou změnou, že polohopisné nástiny a srovnávací sestavení předloží oblastní komise.

Práva třetích osob, zajištěná na pozemku pojatém do scelování, se převedou na náhradní pozemek. Tyto převody jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony, nemá-li se zároveň zapsati změna v osobě oprávněného nebo v rozsahu práva.

(¹) Osobní a věcné náklady úřadů a orgánů jmenovaných v § 2 a náklady na pořízení scelovacího plánu a projektu společných zařízení hradí stát; totéž platí o nákladech na práce zadané podle §§ 51 a 64 úředně oprávněným civilním technikům (inženýrům). Přímí účastníci scelování platí k úhradě těchto nákladů do státní pokladny 500 Kčs za 1 ha scelených pozemků. Změní-li se hospodářské poměry, zejména průměrná výše scelovacích nákladů, může vláda nařízením tento příspěvek snížit, po případě zvýšit, a to nejvýše o 50%.

(²) Veškeré další náklady na scelování, zejména náklady místní, jako náklady na mezníky, dřevo na měřické značky, mzdy figurantů, kancelář v obci a pod., a náklady na společná zařízení, pokud posléze uvedené náklady nejsou kryty příspěvky z veřejných prostředků, hradí scelovací družstvo.

(³) Scelovací náklady rozvrhuje scelovací družstvo na jednotlivé přímé účastníky scelování podle poměru odhadní ceny náhradních pozemků a vzhledem k výhodám získaným při scelování. Za takové výhody jest zejména považovati úbytek rozptýlenosti pozemků, získání vhodného tvaru náhradních pozemků, získání příhodnějšího přístupu k náhradním pozemkům, možnost odvodnění a zmenšení vzdálenosti pozemků, příděl záhumenice a pod.

(⁴) Pro rozvrh scelovacích nákladů tvoří přímí účastníci 6 tříd: Účastníci, kteří získali scelováním největší výhody, patří do I. třídy a přispívají k úhradě scelovacích nákladů v poměru 100% odhadní ceny svých náhradních pozemků, účastníci II. třídy přispívají v poměru 80%, účastníci III. třídy v poměru 60%, účastníci IV. třídy v poměru 40%, účastníci V. třídy v poměru 20% a účastníci VI. třídy v poměru 10% odhadní ceny svých náhradních pozemků.

(⁵) Kdyby tímto způsobem jednotliví přímí účastníci, jejichž celkový pozemkový majetek byl scelováním jen nepatrně změněn nebo zůstal nezměněn, byli nepoměrně zatíženi, sníží se pro tyto účastníky scelování příspěvek k úhradě scelovacích nákladů i pod výši stanovenou v VI. třídě, po případě mohou býti takoví přímí účastníci zcela osvobozeni od placení příspěvků.

(⁶) Bylo-li k provedení určitých společných zařízení (meliorací, úprav vodních odpadů nebo ochranných zařízení) zřízeno vodní družstvo (§ 56, odst. 4), nesou náklady těchto zařízení členové vodního družstva podle stanov družstva.

(⁷) Vláda upraví nařízením podrobnosti o rozvrhu a placení scelovacích nákladů.

(¹) Každý přímý účastník je povinen nést a zapraviti sám tyto náklady:

a) peněžité vyrovnávací částky na něho připadající (§ 41, odst. 5),

b) výdaje, k nimž došlo jen pro zvláštní osobní zájmy účastníkovy,

c) výdaje za opisy listin, protokolů a jejich spisů a za kopie plánů, které si účastník vyžádal pro svoji potřebu,

d) náklady hospodářských zařízení, která mají býti ku prospěchu jen jeho jednotlivých náhradních pozemků,

e) poměrnou část peněžité podpory (§ 41, odst. 7).

(²) Výdaje zaviněné přímým účastníkem, zejména uplatňováním svévolných požadavků, dále výdaje za úřední jednání zmařená neospravedlněným nedostavením se účastníka, hradí přímý účastník podle rozhodnutí oblastní komise.

(¹) O vyložení rozvrhu scelovacích nákladů a o námitkách proti němu platí obdobně ustanovení § 62.

(²) Scelovací družstvo doručí přímým účastníkům pozemkové úpravy platební rozkazy o výši scelovacích nákladů na ně připadajících. Proti platebnímu rozkazu lze si stěžovati do 15 dnů po dni doručení k oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností. Platební rozkaz musí obsahovati poučení o opravných prostředcích.

(¹) Prostředky, potřebné na úhradu scelovacích nákladů, jest opatřiti příspěvky účastníků, vybíranými od nich zálohově za scelovacího řízení, a zápůjčkami.

(²) Zaopatřiti příspěvky je povinno scelovací družstvo, které jimi také hospodaří a vede účty o příjmech a vydáních.

(³) Zápůjčky, opatřené scelovacím družstvem se souhlasem oblastní komise na zaplacení scelovacích výdajů, může družstvo rozvrhnouti na jednotlivé přímé účastníky podle poměru výdajů na ně připadajících (§ 70). Svolení věřitelova není k tomu zapotřebí.

(⁴) Věřitel má k zajištění pohledávky za jednotlivým přímým účastníkem a úroků ne starších než tři roky i bez knihovního zápisu zákonné zástavní právo na náhradních pozemcích, kterých se účastníku dostane; toto zástavní právo má pořad přede všemi jinými závadami váznoucími na pozemku přímo po zákonném zástavním právu k zajištění daní, poplatků a jiných veřejných dávek a závazků družstevních podle vodních zákonů. Do pozemkové knihy se toto zástavní právo zapíše na návrh věřitele nebo družstva podle rozvrhu potvrzeného oblastní komisí a označí se jako zástavní právo k zajištění scelovací zápůjčky.

(⁵) Zápůjčky se splácejí podle podmínek sjednaných mezi scelovacím družstvem a věřitelem. Není-li o tom jiné ujednání, umořují se stejnými ročními splátkami ve 40 letech. Vybírání těchto splátek od přímých účastníků mohou převzíti berní úřady, svolí-li k tomu na žádost scelovacího družstva ministerstvo financí.

(¹) Společná zařízení jest povinno spravovati a udržovati scelovací družstvo, ledaže by jejich správa a udržování byly jinak zajištěny.

(²) Udržovati a spravovati společná zařízení, k jichž provedení bylo zřízeno vodní družstvo (§ 56, odst. 4), je povinno vodní družstvo. V případech uvedených v § 9, odst. 5 utvoří příslušný úřad před skončením scelovacího řízení k udržování a spravování společných zařízení vodní družstvo podle zásad vodního zákona s tou odchylkou, že ke zřízení družstva není zapotřebí dohody účastníků ani usnesení většiny jinak předepsané.

(³) Na udržování společných zařízení jsou povinni přispívati všichni vlastníci (držitelé) pozemků ve scelovacím obvodu podle své plochy zemědělských a lesních pozemků a podle výhod z těchto zařízení. Vybírání těchto příspěvků mohou převzíti berní úřady, povolí-li to ministerstvo financí na zvláštní žádost scelovacího, po případě vodního družstva, podanou prostřednictvím oblastní komise.

(⁴) Oblastní komise dozírá na udržování společných zařízení a činí potřebná opatření, aby tato zařízení byla řádně udržována.

(¹) Byly-li pravoplatně provedeny úkony uvedené v § 67, písm. a) až c), oznámí oblastní komise zakončení scelovacího řízení vyhláškou v Úředním listě II republiky československé, na Slovensku též v Úředním věstníku.

(²) Dnem uveřejnění vyhlášky zaniká působnost orgánů uvedených v § 2 pro dotčený scelovací obvod; tyto orgány jsou však i nadále příslušné, jde-li o náhradu nebo vyrovnání podle § 66 a o dozor na udržování společných zařízení (§ 74, odst. 4), ledaže by jejich správa a udržování byly jinak zajištěny, anebo pokud nejsou příslušné jiné úřady nebo orgány.

(¹) Stát může převzít záruku za úvěr, poskytnutý scelovacímu družstvu k úhradě celého nebo části nákladu na scelování (§ 73, odst. 1 a 2) peněžními ústavy, určenými ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(²) Za scelovací náklady (odstavec 1) se považují i náklady spojené se zaopatřením projektů a vybudováním společných zařízení (§ 39).

(³) Při rozhodování o výši státní záruky jest přihlížeti k celkové hospodářské situaci účastníků, se zvláštním zřetelem k oblastem zvlášť hospodářsky chudým, dále k čistému katastrálnímu výtěžku scelovacího obvodu, ke stavu platného katastrálního operátu a k potřebě jeho obnovy nebo nápravy, jakož i k tomu, jde-li o pozemkovou úpravu v jedné obci nebo ve skupině obcí.

(¹) Dále může stát převzít záruku za úvěr, poskytnutý peněžními ústavy, uvedenými v § 76, odst. 1, scelovacímu družstvu k získání pozemků ke scelovacím účelům podle §§ 82 a 83.

(²) Při rozhodování o této státní záruce je rovněž přihlížeti k okolnostem zmíněným v § 76, odst. 3.

Státní záruka záleží v tom, že se stát, zastoupený ministerstvem zemědělství, zaručí věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zápůjčky s příslušenstvím, jak se stanoví v dlužním úpisu.

Záruka státu může být převzata:

a) za úvěr (zápůjčky) podle § 76 do úhrnné částky 1.000,000.000 Kčs,

b) za úvěr (zápůjčky) podle § 77 do úhrnné částky 1.000,000.000 Kčs.

(¹) O poskytnutí státní záruky rozhoduje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(²) Vláda může upraviti nařízením podrobnosti o poskytnutí státní záruky.

(¹) Za obstarání a dodání pomůcek pro založení pozemkového katastru, které budou vyhovovati předpisům o pozemkovém katastru a mohou býti převzaty jako katastrální operát, uhradí finanční správa scelovacímu družstvu, které tyto pomůcky s jejím souhlasem vlastním nákladem obstará, 50% výloh s tím spojených.

(²) Byla-li scelovacímu družstvu poskytnuta státní záruka (§§ 76 až 80), vyplatí finanční správa příspěvek podle odstavce 1 příslušnému peněžnímu ústavu k částečné úhradě zaručeného úvěru.

Při pozemkových úpravách podle tohoto zákona jest dbáti toho, aby se získaly pozemky (§ 19, odst. 1, písm. a), kterých se použije při vypracování scelovacího plánu k účelnému vyřešení úkolů uvedených v § 39.

Pozemky označené v § 82 jsou:

a) pozemky a jiné nemovitosti, získané podle zákona ze dne ................, č. ..... Sb., o revisi první pozemkové reformy, a ponechané pro scelování; při tom zůstává nedotčena působnost úřadů a orgánů podle uvedeného zákona, zejména právo určiti přídělce a velikost přídělu. Přídělová cena této půdy nemá vliv na hodnotu pozemků stanovenou v odhadním řízení podle tohoto zákona;

b) přebytek plochy vzniklý při zřízení nových společných zařízení (§ 57, odst. 1),

c) pozemky získané koupí z volné ruky,

d) nemovitosti vyvlastněné k účelům scelovacím (§ 85).

(¹) Pozemky označené v §§ 82 a 83 rozdělí scelovací družstvo v rámci pozemkové úpravy.

(²) Nabyvatelé pozemků označených v § 83, písm. c) a d) nahradí scelovacímu družstvu náklady vynaložené na jejich získání.

(¹) Pro účely podle § 82 lze v míře nezbytně nutné vyvlastnit za náhradu:

a) usnesla-li se na tom většina k hlasování oprávněných přímých účastníků (§ 41 a § 12, odst. 5):

1. zemědělské pozemky, na nichž jejich vlastník (držitel) nebo jeho rodinní příslušníci trvale nehospodaří; požádá-li o to vlastník, ponechá se mu zastavěná plocha se dvorem a zahradou při domě a další pozemek ve výměře 0.5 ha. Vyvlastniti nelze však zemědělské pozemky, jejichž výnos vlastníci potřebují k doplnění svých příjmů, které nestačí k jejich existenci, a zemědělské pozemky, na nichž vlastníci ze závažných důvodů (na př. pro stáří, nemoc, invaliditu nebo dočasné vystěhovalectví) nemohou sami hospodařiti, jsou však na jejich výnosu existenčně závislí;

2. zemědělské pozemky, pokud jsou ve vlastnictví (držbě) výkonného zemědělce a pokud výměra těchto pozemků jeho s ostatními pozemky, včetně pozemků jeho rodinných příslušníků s ním společně hospodařících, přesahuje 50 ha. Vyvlastněním nesmí však klesnouti výměra pozemků výkonného zemědělce, včetně pozemků rodinných příslušníků s ním společně hospodařících, pod 50 ha. Ustanovení předcházejících vět platí obdobně i pro osoby právnické. Jsou-li zemědělské pozemky ve spoluvlastnictví výkonných zemědělců, aniž jde o rodinné příslušníky, platí ustanovení předcházejících vět pro každého ze spoluvlastníků, při čemž se za základ bere výměra pozemků, která by odpovídala jejich podílům při reálném rozdělení společných pozemků. Jsou-li splněny předpoklady uvedené pod č. 1 jen u některého ze spoluvlastníků, lze vyvlastniti jen takovou část pozemků, která by odpovídala podílu tohoto spoluvlastníka při reálném rozdělení společných pozemků;

b) zastavěné pozemky, dvory a zahrady při domech a jiné pozemky v zastavěné části obce nebo jejich části, když není možné jiné vhodné řešení, a je-li jich nezbytně třeba k účelnému uspořádání zastavěné části obce nebo k účelnému provedení scelování vůbec.

(²) Rodinnými příslušníky podle odstavce 1 se rozumějí příbuzní v řadě vzestupné (též osvojitelé), příbuzní v řadě sestupné (též osvojenci), manželští i nemanželští, sourozenci, manžel (druh, družka), zeť, snacha, tchán a tchýně, jestliže se hradí jejich životní potřeby v rámci domácnosti vlastníka nebo převážně z jeho prostředků.

(¹) Návrh na vyvlastnění podá scelovací družstvo zpravidla nejpozději při stanovení všeobecných zásad pro nové rozdělení (§ 59). Před podáním návrhu na vyvlastnění je scelovací družstvo povinno pokusiti se o získání potřebných práv dohodou. Vyvlastňovací řízení provede příslušná oblastní komise, u níž musí býti návrh podán.

(²) O došlém návrhu uvědomí oblastní komise toho, proti němuž vyvlastňovací návrh směřuje, a vyzve ho, aby se vyjádřil ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, zda a za jakých podmínek jest ochoten pozemky nebo právo dobrovolně odstoupiti, aby nemuselo dojíti k vyvlastnění.

(³) Nedojde-li k dohodě nebo nevyjádří-li se podle odstavce 2 dotázaný kladně ve stanovené lhůtě, nařídí oblastní komise místní šetření za účelem zjištění předpokladů pro vyvlastnění a stanovení náhrady a zpraví o tom všechny dotčené osoby. K námitkám, které nebyly podány nejpozději při místním šetření, se nepřihlíží; na to jest v pozvání k místnímu šetření výslovně upozorniti. Zároveň se stanovením místního šetření požádá oblastní komise příslušný soud, aby poznamenal ve veřejných knihách zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu na vyvlastňovaném pozemku.

(⁴) Po vykonaném místním šetření vydá oblastní komise rozhodnutí o návrhu na vyvlastnění. Ve vyvlastňovacím nálezu se určí zpravidla též doba převzetí vyvlastněné nemovitosti a výše náhrady. Určení náhrady se však může vyhraditi zvláštnímu rozhodnutí.

(⁵) Proti vyvlastňovacímu nálezu oblastní komise lze se odvolati ve lhůtě 15 dnů k zemské komisi.

(¹) Za vyvlastněné nemovitosti náleží vyvlastněnému peněžitá náhrada ve výši obecné ceny, zjištěné odhadem provedeným podle § 51.

(²) Při stanovení náhrady jest přihlížeti též ke škodě, kterou utrpěli uživatelé, poživatelé, nájemci a pachtýři vyvlastněním, jestliže tato užívací, požívací, nájemní a pachtovní práva nejsou knihovně zajištěna.

(³) Byla-li vyvlastněna jen část nemovitosti, budiž dána přiměřená náhrada i za to, oč se snížila hodnota zbylé části nemovitosti vyvlastněním.

(⁴) K ceně zvláštní obliby se nepřihlíží.

(⁵) Náhradu poskytne scelovací družstvo v hotovosti do 14 dnů ode dne převzetí pozemku. Nebyla-li náhrada složena ve stanovené lhůtě, přísluší vyvlastněnému od téhož dne zákonné úroky.

(¹) Scelovací družstvo vyplatí náhradu přímo vlastníku nemovitosti, jestliže tento prokáže, že s výplatou souhlasí všechny osoby, jimž přísluší práva knihovně zajištěná na vyvlastněné nemovitosti.

(²) Nepodá-li vlastník nemovitosti tento průkaz, složí scelovací družstvo náhradu u soudu, v jehož obvodu je vyvlastněná nemovitost, který ji pak rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).

(³) Průkaz uvedený v předchozím odstavci třeba podati listinou, na níž je podpis oprávněné osoby ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem), nebo veřejnou listinou.

(¹) Scelovací družstvo může i po pravoplatnosti vyvlastňovacího nálezu upustiti od provedení vyvlastnění, je však povinno nahraditi vlastníku vzniklou škodu a obnoviti původní stav; není-li to možno, je povinno poskytnouti přiměřené odškodné.

(²) Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, použije se opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938, č. 291 Sb., o vyvlastnění a o některých jiných opatřeních k účelům hospodářského přebudování státu nebo dočasného hospodářského zajištění nezaměstnaných osob, ve znění vládního nařízení ze dne 27. prosince 1944, č. 289 Sb.

(¹) Je-li pro uskutečnění rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest a úprav letišť a jiných zařízení ve veřejném nebo národohospodářském zájmu třeba značných ploch hospodářských pozemků, jejichž použitím by byla pozemková držba tak roztříštěna, že by tím bylo ohroženo řádné hospodaření a že by byl zároveň pohlcen pozemkový majetek jen několika vlastníků, jest k žádosti stavbou postižených zavésti řízení o pozemkové úpravě podle tohoto zákona.

(²) Místního šetření podle §§ 18 a 19 se zúčastní v tom případě stavebník provádějící příslušnou stavbu nebo jeho zástupce.

(¹) Přímým účastníkem scelování (§ 90, odst. 1) může být i vlastník, který přijal peněžitou náhradu za pozemky vyvlastněné nebo odstoupené, když náhradu, kterou dříve obdržel, složí jako součást náhradního nároku u peněžního ústavu, který určí oblastní komise, nebo se zaváže tak učiniti, jakmile náhradu obdrží.

(²) Nakládání s peněžitou náhradou podle odstavce 1 náleží scelovacímu družstvu, její úrokový výnos až do odevzdání náhradních pozemků přísluší bývalým vlastníkům.

(¹) Plošný příspěvek na získání pozemků potřebných pro odškodnění osob, jimž byly vyvlastněny pozemky na stavby uvedené v § 90, odst. 1, nebo které odstoupily pozemky pro ten účel, musí všichni přímí účastníci scelování poskytnouti v poměru ploch a hodnot svých pozemků, pojatých do scelování.

(²) Částky peněžitých náhrad za pozemky vyvlastněné nebo odstoupené, uvedené v § 91, odst. 1, se rozvrhnou na všechny přímé účastníky scelování v poměru ploch, kterými přispěli na odškodnění podle odstavce 1, a jejich hodnot.

Ustanovení § 41, odst. 5, o přípustné výši peněžních vyrovnávacích částek k úhradě rozdílu mezi dosavadními a náhradními pozemky se na tyto případy nevztahuje.

(¹) Zaokrouhlování (arondace) zemědělských pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnání hranic se provádí účelnou výměnou zemědělských a lesních pozemků buď podle dohody jejich vlastníků nebo podle rozhodnutí zemské komise.

(²) Příslušné směnné smlouvy, které byly schváleny zemskou komisí, požívají výhod podle § 97.

(³) Má-li připadnouti k pozemku, jehož arondace se provádí, pozemek památkově cenný, nesmí býti bez souhlasu příslušného úřadu měněn dosavadní způsob jeho obdělávání.

(¹) Uzná-li zemská komise pozemkovou úpravu (arondaci) podle § 94 za účelnou i nutnou a nedojde-li k dohodě mezi příslušnými vlastníky, může zemská komise na návrh jedné ze zúčastněných stran provésti tuto pozemkovou úpravu vyvlastněním podle zásad uvedených v §§ 86 až 89.

(²) Náhrada za pozemek vyvlastněný k tomuto účelu má býti dána zásadně v pozemku (pozemcích) téže hodnoty, a není-li to možno, v penězích.

(¹) Dohodnou-li se strany uzavírající směnnou smlouvu převésti práva nebo závazky zapsané ve veřejných knihách s jednoho směňovaného pozemku na druhý anebo na jiný zemědělský nebo lesní pozemek, může býti souhlas osob, pro které jsou na pozemku, o který jde, zapsány knihovní práva nebo závazky, nahrazen svolením soudu.

(²) Uděliti svolení přísluší okresnímu soudu, v jehož obvodu je pozemek, na který mají býti práva a závazky převedeny, a mají-li být převedeny jako simultánní na pozemky v obvodech několika okresních soudů, tomu z nich, u kterého bude žádost nejprve podána.

(³) Soud rozhodne v řízení nesporném na společnou žádost smluvních stran po vyjádření zemské komise, že zamýšlená směna je s hlediska arondace a scelování pozemků účelná. Svolení udělí, nevznikne-li převodem práva nebo závazku osobám oprávněným nebo zavázaným škoda anebo vznikne-li jim jen škoda nepatrná, kterou lze vyrovnat peněžitou náhradou; v tom případě soud zároveň určí, nedojde-li k dohodě, výši náhrady.

(⁴) Soudním rozhodnutím podle předchozích odstavců nemůže býti nahrazen souhlas úřadů uvedených v § 44, odst. 8 k převodu služebností nebo užívacích práv ve prospěch železnic, letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací, státních vodocestných a státních nebo z veřejných prostředků subvencovaných vodohospodářských staveb nebo všeužitečných podniků elektrických anebo k převodu závazků uložených na ochranu památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu.