Toto ustanovení odpovídá § 4 příl.
A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.
Změna proti dosavadnímu stavu (viz § 5 příl.
A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.) je ta, že podle
odstavce 1 může býti utvořen scelovací
obvod i z několika katastrálních území.
Toto ustanovení je v zájmu urychleného provádění
scelování. Další ustanovení obsahují
zásady, jak se má postupovati při rozšíření
scelovacího obvodu a při změnách obecních
hranic, po případě hranic katastrálních
území.
Poukazuje se na obdobná ustanovení §§
8 a 9 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940
Sb.
V odstavci 1 se vysvětluje účel společných
zařízení, v odstavci 2 se vypočítávají
příkladmo společná zařízení,
z nichž jsou nejdůležitější
zejména cesty a základní meliorační
zařízení. Při projektování
společných zařízení se přihlíží,
nejen k potřebám hospodářským,
nýbrž i k potřebám sociálním,
zdravotním, stavebním atd. (viz odst. 4 až
6).
Tento paragraf se shoduje s § 11 příl. A k
vl. nař. č. 171/1940 Sb.
Pojem přímého účastníka
je definován v podstatě shodně s dosavadními
předpisy (srov. § 27 přílohy A k vl.
nař. č. 171/1940 Sb.). Ustanovení vět
druhé až čtvrté tohoto odstavce má
na mysli poměry na Slovensku.
Odstavec 4 přejímá zásadu vyslovenou
v § 27 příl. A k vl. nař. č.
171/1940 Sb., že náhrada za pozemky pojaté
do scelování se dává rovněž
v pozemcích a že jen malý rozdíl lze
vyrovnati v penězích. V odstavci 5 se definuje "malý
rozdíl" jako peněžitá částka,
jež nemá přesahovati desátý díl
zjištěné ceny nároku na náhradu.
Účelem druhé a třetí věty
tohoto odstavce je, aby původní scelovací
plán nebyl měněn, po případě,
aby byl měněn co nejméně.
K odstavci 8 se poznamenává, že "poměrně
malý pozemkový majetek" nutno posuzovati individuálně
podle okolností jednotlivých případů.
Tyto paragrafy odpovídají §§ 30 a 32 až
39 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940
Sb.
Tyto paragrafy upravují scelovací řízení,
jež se dělí na tři stadia, a to:
1. řízení předběžné
(§§ 48 až 54),
2. řízení hlavní (§§ 55
až 66),
3. řízení závěrečné
(§§ 67 až 75).
Tato ustanovení byla v podstatě převzata
z dosavadních předpisů (viz §§
77, 78, 81, 82, 84, 85, 96 až 101, 115, 117 až 119 přílohy
A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.).
Odhadní řízení (viz § 51) se
proti dosavadnímu stavu urychlí zejména tím,
že o námitkách proti odhadnímu plánu
rozhoduje oblastní komise s konečnou platností
(§ 53, odst. 4). Vyloučení dalšího
opravného prostředku je nutné k urychlení
scelovacího řízení. Mimo to se odhad
pozemků provádí na podkladě posudku
místních znalců, které volí
scelovací družstvo, za součinnosti úředního
odhadce oblastní komise, která může
po případě pověřiti touto funkcí
úředně oprávněného civilního
zemědělského inženýra (§
51, odst. 1), námitky proti odhadu mohou podati jak přímí,
tak i nepřímí účastníci,
a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích
(§ 53, odst. 2), dále není v době odhadu
známo, komu budou odhadované pozemky přiděleny.
Proto nutno míti za to, že odhad bude proveden objektivně
a spravedlivě a že není nutné, aby byl
připuštěn opravný prostředek
z rozhodnutí oblastní komise.
K § 55, písm. a) se poznamenává: Zabezpečením
provedení společných zařízení
se rozumí zajištění pozemků,
potřebných na př. k provedení vodního
díla, které z různých důvodů
nelze provést ve scelovacím řízení
(na př. zajištění pozemku pro rybník
a odtok vody z něho).
Ustanovení § 56, že projekt společných
zařízení obstará scelovací
družstvo a že jej projedná s orgány, úřady
a interesenty jmenovanými v odstavci 2, je velmi účelné,
neboť zaručuje, že bude projekt řádně
projednán a že bude při tom přihlédnuto
ke všem potřebám scelovacího obvodu.
Pokud jde o potřebu pozemků na společná
zařízení (§ 57), jsou možné
dvě eventuality, a to
1. že plocha dosavadních cest, příkopů
a jiných zařízení je větší
než plocha potřebná pro zřízení
nových společných zařízení,
2. že plocha dosavadních cest, příkopů
a jiných zařízení nestačí
k provedení nových společných zařízení.
Jde-li o prvou eventualitu, použije se přebytku plochy
k účelům uvedeným v § 82, pakliže
jde o druhou eventualitu, uhradí se větší
potřeba plochy z pozemkového majetku přímých
účastníků podle poměru odhadní
ceny jejich pozemků, které byly pojaty do scelování.
Ustanovení § 59, odst. 1, podle něhož
určí scelovací družstvo všeobecné
zásady pro nové rozdělení pozemkového
majetku, jakož i § 61, odst. 1, že scelovací
družstvo obstará též scelovací
plán, vyhovuje požadavku demokratisace scelování,
t. j., aby vlastníci pozemků prováděli
scelování sami. O námitkách proti
scelovacímu plánu (viz § 62) rozhoduje stejně
jako o námitkách proti odhadnímu plánu
oblastní komise.
Dosavadní předpisy o hrazení nákladů
na scelování byly jiné v zemích České
a Moravskoslezské a jiné na Slovensku. V zemích
České a Moravskoslezské hradil stát
osobní i věcné náklady orgánů
pro agrární operace, účastníci
byli povinni hraditi jen místní náklady věcné.
Na Slovensku hradili náklady scelovacího řízení
v celé výši účastníci
scelování. Stát přispíval jen
částkou, jejíž výše se odůvodňovala
tím, že se státu ušetří
zaměřování pro účely
katastrální a pro účely daně
pozemkové a že stát dostane po provedeném
scelení nové katastrální mapy.
V osnově se řeší otázka scelovacích
nákladů jednotně pro celý stát,
a to v § 70. Podle odstavce 1 tohoto paragrafu hradí
stát jednak osobní, jednak věcné náklady
úřadů a orgánů jmenovaných
v § 2. Stát tudíž hradí tyto výlohy:
1. výlohy vzniklé vyplácením odměn
zástupcům lidových orgánů,
kteří jsou předsedy a členy oblastních
a zemských komisí, pokud ministr zemědělství
v dohodě s ministrem financí jim odměnu přizná
(viz § 5, odst. 3). Tito předsedové a členové
jmenovaných komisí se účastní
jen schůzí oblastních (zemských) komisí.
Počítá se s tím, že oblastní
komise bude míti ročně asi 12 schůzí
a zemská komise jen 6 schůzí;
2. výlohy na zaměstnance oblastních a zemských
úřadoven, jakož i na příslušné
referenty ministerstva zemědělství;
3. věcné výlohy orgánů a úřadů
uvedených v § 2;
4. příspěvky k úhradě scelovacích
nákladů, jakož i nákladů na výstavbu
společných zařízení, kultivací,
základních melioračních opatření,
jakož i příspěvky na náklady
na obstarání potřebných projektů;
5. výlohy vyplývající ze státní
záruky za scelovací úvěr poskytnutý
účastníkům scelování
peněžními ústavy (viz §§ 76
a násl.);
6. náhrada členům poradního sboru,
která se vyhrazuje pozdější úpravě
(viz § 7).
ad 1.: Výlohy spojené s účastí
zástupců lidových orgánů ve
13 oblastních komisích a ve třech zemských
komisích se odhadují roční částkou
1,000.000 Kčs.
ad 2.: Osobní výlohy a část věcných
nákladů (cestovné, odlučné
a pod.) scelovacích úřadů (orgánů)
v zemích České a Moravskoslezské si
vyžádají podle státního rozpočtu
na rok 1947 (kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 1 až 8, 21 až
23) celkem 32,500.000 Kčs
při celkovém počtu asi 400 zaměstnanců,
z čehož připadá na zemskou komisi pro
agrární operace v Praze asi 160 zaměstnanců
a na zemskou komisi pro agrární operace v Brně
asi 240 zaměstnanců.
Jelikož scelovací práce v Čechách
nebyly až do roku 1940 vůbec prováděny
a scelovací úřady, zejména v této
zemi nejsou proto dosud plně vybaveny potřebným
personálem, jest nutno především v zemi
České doplniti počet zaměstnanců
nejméně na výši osobního stavu
scelovacích úřadů v zemi Moravskoslezské,
resp. ještě více vzhledem k větší
rozlehlosti země a tedy i vzhledem k většímu
úkolu v oboru scelování. Leč také
scelovací úřady v zemi Moravskoslezské
si vyžádají zvýšení počtu
zaměstnanců. Proto se předpokládá
zvětšení počtu potřebného
personálu scelovacích úřadů
v zemích českých z dosavadního stavu
400 nejméně na 550 zaměstnanců všech
kategorií, avšak očekává se,
že toto doplnění bude možno zčásti
uskutečniti převodem zaměstnanců z
jiných ressortů.
V důsledku toho bylo by pak třeba ve státním
rozpočtu zvýšiti shora uvedené položky
pro scelovací úřady v českých
zemích asi na 42,000.000 Kčs.
b) Provádění tohoto zákona, jenž
je zákonem celostátním, si vyžádá
však personální vybavení 3 nových
scelovacích orgánů na Slovensku, takže
příslušné rozpočtové položky
kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 1 - 8 a 21 - 23, preliminované
pro rok 1947 okr. částkou 3,350.000 Kčs,
bude třeba zvýšiti asi na 13,000.000 Kčs.
c) K odstavcům a) i b) se všeobecně podotýká,
že předpokládané zvýšení
počtu zaměstnanců scelovacích orgánů
a tudíž i vyčíslená úprava
rozpočtových položek, se uskuteční
postupně, neboť zatím nejsou téměř
žádní kvalifikovaní uchazeči
o přijetí do služeb těchto úřadů,
a to ani z jiných oborů veřejné správy.
Jinak dlužno podotknouti, že k uvažovanému
zvětšení počtu scelovacího personálu
bylo by nutno přikročiti i při platnosti
dosavadních zákonných norem o t. zv. agrárních
operacích, a to pro několikanásobné
zvýšení výkonu, neboť se má
scelit ročně 100.000 - 150.000 ha zemědělské
půdy. Připomíná se ještě,
že potřeba přijímání nových
sil pro uskutečnění scelovací akce
byla uznána kompetentními činiteli počátkem
r. 1946, a bylo povoleno, aby v r. 1946 bylo pro scelovací
úřady přijato 595 nových zaměstnanců
všech kategorií, takže až do vyčerpání
tohoto počtu se nevztahoval na scelovací úřady
zákaz přijímání nových
sil; pro slabou nabídku uchazečů v důsledku
uzavření škol za války bylo však
do konce r. 1946 možno obsaditi jen asi polovinu volných
míst.
Zvýšení osobních nákladů
scelovacích orgánů na Slovensku bylo by nutné
i za dosavadní organisace scelovací praxe v této
části státu, neboť personální
vybavení komasačního referátu pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy je
vzhledem k úkolům v oboru komasace pozemků
právě na Slovensku zcela nedostatečné.
ad 3: Ministerstvo zemědělství nehodlá
při uskutečňování tohoto zákona
zvětšovati dosavadní počet scelovacích
úřadů v českých zemích,
t. j. 10 úřadů I. instance a 2 úřady
II. instance, jež budou toliko přeměněny
na úřadovny oblastních a zemských
komisí pro technicko-hospodářské úpravy
pozemků. Při tom však budou služebním
složkám I. instance vymezeny obvody působnosti,
jak se předběžně v poslední době
též stalo, a zlepšen tak dřívější
stav, kdy na př. z 5 úřadů pro agrární
operace (I. instance) na Moravě byly 3 soustředěny
v Brně. V českých zemích nevzniknou
tedy státu podstatně větší věcné
výdaje na scelovací úřady, než
jak jsou preliminovány ve státním rozpočtu
na rok 1947 v kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 24 - 36, t. j. asi
částka 3,900.000 Kčs.
Na Slovensku, kde ve věcech scelování pozemků
jsou až dosud příslušné soudy,
bude ovšem třeba zříditi 3 nové
orgány I. instance (oblastní komise s jejich úřadovnami)
a komasační referát pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy bude
nutno rovněž přeorganisovati podle tohoto zákona.
Pro nedostatek kvalifikovaného úřednictva
bude asi možno zmíněné 3 oblastní
orgány vytvořiti až v roce 1948, což si
vyžádá asi částky 2,000.000
Kčs,
v dalších letech se pak vymezí příslušné
rozpočtové položky (kap. 12, tit. 3, §
3, pol. 24 - 36) na věcné výdaje částkou
asi 1,200.000 Kčs.
ad 4: Scelovací práce až dosud prováděly
v českých zemích výhradně orgány
úřadů pro agrární operace,
kdežto na Slovensku technické scelovací práce
byly zadávány civilním technikům.
I když se počítá s novým určením
a doplněním počtu zaměstnanců
scelovacích úřadů, přece nelze
předpokládati, že by tyto orgány mohly
zvládnouti mimořádně veliké
úkoly v oboru scelování, vyplývající
z rozdrobenosti zemědělských pozemků,
jak je o nich zmínka v úvodu. Proto se, kromě
částečného zapojení katastrálních
měřických úřadů na provádění
scelovacích prací, také v českých
zemích v široké míře předpokládá
účast civilních techniků na scelovací
akci (viz §§ 51 a 64). To ovšem nezůstane
bez vlivu na kalkulaci scelovacích nákladů,
jak je dále uvedeno.
Scelovací náklady, včetně osobních
i věcných nákladů scelovacích
úřadů a též včetně
nákladů na nové měření
a pomůcky pro katastrální měřické
úřady a knihovní soudy,
činily v zemi Moravskoslezské při provádění scelovacích prací úředními orgány do r. 1938 (počítáno za léta 1930 - 1938 z nákladu na scelení cca 38.000 ha) průměrně | 810.- Kčs |
na 1 ha. K tomu třeba připočítati ještě t. zv. místní náklady (figuranti, hranečníky, kolíky, povozy, kancelář v místě a p.), jež v této době činily okrouhle | 80.- Kčs |
Celkové scelovací náklady na 1 ha dosahovaly tudíž při úředním scelování do r. 1938 částku | 890.- Kčs |
Do roku 1934 hradili účastníci scelování
osobní náklady technických orgánů
scelovacích úřadů provádějících
scelovací práce, kdežto po roce 1934 přispívali
k úhradě těchto osobních nákladů
paušální částkou 200 Kčs
na 1 ha. Mimo to ovšem zájemníci vždy
hradili místní výlohy, tedy od r. 1935 celkem
přispívali částkou 280.- Kčs
na 1 ha, kdežto zbytek byl hrazen z veřejných
prostředků.
a) Náklady úředního scelování
v r. 1947 na 1 ha činí za stejných předpokladů
1.110 Kčs a použije-li se dosavadního katastrálního
měřického operátu, kterýžto
způsob bude napříště obvyklý,
snižuje se tato částka na 800.- Kčs.
V obou těchto případech připadá
asi 230 Kčs na zmíněné již místní
výlohy, které si mohou účastníci
scelování uhraditi prací a dodávkami,
a zbytek, t. j. 880.- Kčs, resp. 570 Kčs, připadá
na osobní náklady hrazené státní
pokladnou.
S těmito náklady z r. 1947 lze asi počítati
i pro budoucnost při provádění scelovacích
prací úředními orgány.
b) Propočty scelovacích nákladů pro
případ zapojení civilních inženýrů
nutno provésti s přihlédnutím k sazbám
inženýrské komory za práce komasační.
Podle těchto nově projednávaných sazeb by odměna za vypracování celkového komasačního operátu pro obec do výměry 1.000 ha v rovinatém terénu nyní činila na 1 ha | 1.100 Kčs |
k tomu třeba připočítati místní výlohy opět asi v částce | 230 Kčs |
a dále výlohy s provedením odhadu a na dozor, prováděný scelovacími úřady, odhadnuté alespoň částkou | 100 Kčs |
tedy scelovací náklady v celkové částce | 1.430 Kčs |
c) Porovnáním nákladů na scelování
prováděné úředními silami
a civilními techniky dospíváme k tomu, že
pro účastníky scelování bylo
by podstatně výhodnější provésti
scelovací práce úředními scelovacími
orgány. V zájmu urychleného uskutečňování
programu scelovacích prací v celém státě
nelze však vystačit toliko s tímto řešením
a proto, jak již bylo uvedeno, třeba zapojiti do této
akce civilní inženýry, a to tak, že asi
polovinu z celkové ročně scelované
plochy 150.000 ha by provedli úřední orgány
a polovinu civilní technici.
Mají-li však všichni účastníci
scelování prováděti tyto pozemkové
úpravy za stejných podmínek, bylo by třeba,
aby - zatím bez přihlédnutí k hospodářským
poměrům jednotlivých krajů a oblastí
- přispívali všichni na scelovací náklady
stejně.
Nehledě k místním scelovacím výlohám,
jež jsou stejné pro oba způsoby provádění
scelovacích prací a jež vždy hradí
účastníci, jsou přímí
účastníci scelování povinni
odváděti do státní pokladny částku
500 Kčs za 1 ha scelených pozemků, jež
odpovídá přibližně osobním
nákladům při úředním
scelování.
Přímí účastníci odvedou do státní pokladny, jestliže se ročně scelí 150.000 ha zemědělské půdy, celkem | 75,000.000 Kčs | |||
Zvýšené vydání státní pokladny by naopak (v kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 1 - 36) činilo: | ||||
ad 1. | Náklad na účast zástupců lidové správy | 1,000.000 Kčs | ||
ad 2. | Osobní, cestovní a stěhovací výlohy scelovacích orgánů v zemích českých | 42,000.000 | ||
na Slovensku | 13,000.000 | 55,000.000 Kčs | ||
ad 3. | Věcné výlohy scelovacích orgánů v zemích českých | 3,900.000 | ||
na Slovensku | 1,200.000 | 5,100.000 Kčs | ||
ad 4. | b) | Úhrada nákladů scelování, prováděného civilními techniky, na předpokládané ploše 75.000 ha a 1.100 Kčs | 82,500.000 Kčs | |
tedy celkem vydání | 143,600.000 Kčs | |||
Ze státní pokladny bylo by tudíž třeba dopláceti na scelovací akci ročně | 68,600.000 Kčs | |||
Tato částka je jen okrouhle o 28,000.000 Kčs vyšší než osobní a věcné náklady orgánů pro agrární operace, preliminované v uvedených položkách státního rozpočtu na rok 1947, okrouhlou částkou | 40,000.000 Kčs |
Toto nepatrné zvýšení státních
výdajů bylo by mnohonásobně vyváženo
zvýšením hospodářské úrovně
značné části venkovského obyvatelstva
a vrátilo by se alespoň zčásti do
státní pokladny ve formě daní, placených
civilními techniky.
d) Kromě vlastních scelovacích nákladů
jsou ovšem při scelování pozemků
další výlohy, a to na výstavbu t. zv.
společných zařízení (§
39), zejména nových cest a odpadů. Tyto náklady
jsou velmi různé podle místních poměrů
jednotlivých obcí a jsou až dosud hrazeny přímými
účastníky, při čemž stát
hradí 20 - 30% stavebních nákladů
příspěvkem z příslušné
rozpočtové položky ministerstva zemědělství.
Náklady na základní společná
zařízení se pohybovaly v letech 1930 - 1938
v mezích 250 - 450 Kčs na 1 ha. Za dnešních
dělnických mezd a cen materiálu dosáhnou
tyto náklady asi 1.500 až 2.000 Kčs na 1 ha.
Poněvadž však ministerstvo zemědělství
připravuje pro tyto práce použití speciálních
strojů domácí a zahraniční
výroby (plazové urovnavače), dosáhne
se podstatného snížení nákladů,
neboť při stavbě těchto společných
zařízení jde převážně
o zemní práce, prováděné až
dosud lidskou silou, jež bude nahrazena strojní prací.
Lze proto očekávati i podstatné snížení
nákladů, až o 50%, takže náklady
na společná zařízení po postupném
obstarání uvedených strojů budou činiti
750 - 1.000 Kčs na 1 ha, při čemž i
při použití strojů budou moci účastníci
odpracovati podle potřeby část těchto
nákladů. Otázka výše příspěvků
ze státní pokladny na tyto stavební náklady
(viz státní rozpočet na rok 1947, kap. 12,
tit. 3, § 3, pol. 301) bude řešena po zkušenostech
s použitím strojů.
e) Jako doplňující opatření
po scelení jest v některých krajích
třeba provésti ještě kultivaci pozemků,
a to stržením vysokých mezí, vyrovnáním
opuštěných úvozů a pod. Náklad
na nejnutnější a rentabilní kultivační
práce ve scelovaných obcích za dnešních
poměrů činí asi 500 Kčs na
1 ha. Stát až dosud přispíval na tyto
náklady 50% a předpokládá se, že
bude tak činiti i dále (viz státní
rozpočet na rok 1947, kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 301).
Avšak i tu se uplatní strojní práce
a kultivace se provedou i v budoucnu při stavbě
společných zařízení.
f) Pokud v rámci scelovacích prací se jeví
potřeba detailnějších melioračních
zařízení, jsou k úhradě příslušných
nákladů povolovány příspěvky
podle zák. č. 49/1931 Sb., avšak příslušné
meliorační náklady nelze zahrnovati pod pojem
nákladů na scelování, neboť potřeba
této investice není vyvolána pozemkovou úpravou;
naopak se tato potřeba a rozsah melioračních
úprav scelováním zpravidla zmenšuje.
ad 5. Ačkoliv účastníci scelování
mají mimo místní scelovací náklady
přispívati na vlastní scelovací práce
- jak vyplývá z předcházejícího
- jen minimální částkou ve výši
500 Kčs na 1 ha, lze přece očekávat,
že vzhledem k dalším zmíněným
výlohám, jakož i k investicím (hospodářské
stroje a pod.), nutným po provedeném scelení,
bude, zvláště v chudších krajích,
třeba, aby účastníkům scelování
bylo umožněno rychlé opatření
levného úvěru. Osnova zákona pamatuje
v §§ 76 až 80 na poskytnutí státní
záruky za tento úvěr. Z tohoto titulu bude
třeba ve státním rozpočtu zařazovati
pravidelně přiměřenou částku.
Za předpokladu, že k provedení scelovacích
prací na ploše 150.000 ha ročně by bylo
třeba, aby si účastníci scelování
obstarali úvěr v průměrné částce
1.000 Kčs na 1 ha, měl by stát ročně
převzíti záruku za úvěr v celkové
částce 150,000.000 Kčs. Při tom nutno
počítati, že část splatných
anuit nebude účastníky scelování
včas splacena buď pro liknavost nebo pro nedostatek
finančních prostředků, a proto, ačkoliv
povinnost splatiti úvěr je zákonem a majetkem
účastníka zajištěna, bude třeba
ve státním rozpočtu počítati
s výdajovou položkou asi 300.000 - 500.000 Kčs
na úhradu nesplacených anuit tak, jak se již
stalo ve státním rozpočtu na rok 1947 (kap.
12, tit. 3, § 3). Výdaje státní pokladny
z tohoto titulu budou však později státu refundovány
na účet příslušných dlužníků.
Z uvedených propočtů vyplývá,
že prováděním tohoto zákona nevzejdou
mimořádné a pro státní pokladnu
neúnosné výlohy. Státní rozpočet
na rok 1947 zůstane tímto zákonem vůbec
nedotčen, kdežto v příštích
asi 20 letech, splní-li se uvedené předpoklady,
bude třeba, a to postupně zvýšit položky
osobních a některých věcných
výdajů asi o 28,000.000 až 30,000.000 Kčs.
Rovněž pro účastníky scelování,
jestliže budou přispívati státu k úhradě
scelovacích nákladů paušální
částkou 500 Kčs za 1 ha scelených
pozemků a jestliže budou spolupůsobit při
pomocných a scelovacích pracích (místní
výlohy, figuranti, hranečníky a pod.), jakož
i při výstavbě společných zařízení
a při kultivacích, na které se poskytne podpora
ze státních prostředků, budou scelovací
náklady únosné.
Přímý účastník scelování
by tudíž zaplatil celkem 1.730 až 3.000 Kčs
za 1 ha scelených pozemků, a to
500 Kčs jako paušální příspěvek
státní pokladně,
230 Kčs na místní náklady,
1.000 Kčs až 2.000 Kčs na stavbu společných
zařízení a kultivací, jestliže
se použije speciálních strojů, pokud
náklady nebudou hrazeny z veřejných prostředků.
Posléze uvedené práce nebudou ovšem
při všech scelováních prováděny
ve stejném rozsahu a nemusí vždy býti
všechny zároveň se scelováním
úplně provedeny. Valnou část těchto
nákladů, zvláště v chudších
krajích, mohou si účastníci odpracovati,
po případě splatiti zápůjčku
ve 40 letech (viz § 73, odst. 5) dík státní
záruce za poskytnutý úvěr. Přitom
se nepřihlíží ke snížení
výrobních nákladů zemědělce,
které bude míti provedené scelení
za následek a které se projeví v celkové
hospodářské situaci a v platební schopnosti
účastníků scelování.
Scelovací náklady, které nese scelovací
družstvo (§ 70, odst. 2), rozvrhne družstvo na
přímé účastníky jednak
podle poměru odhadní ceny náhradních
pozemků, jednak vzhledem k výhodám, které
přímí účastníci při
scelování získají. Podle těchto
hledisk tvoří přímí účastníci
šest tříd (§ 70, odst. 4). Aby nedošlo
k tvrdostem; je možno v určitých případech
přímé účastníky osvoboditi
od placení příspěvků scelovacímu
družstvu (§ 70, odst. 5).
K § 71, odst. 1 písm. d) se poznamenává,
že hospodářskými zařízeními
se rozumějí různá meliorační
zařízení na př. zařízení
odvodňovací a zavodňovací a pod.
Veřejné vyložení rozvrhu scelovacích
nákladů (§ 72) je nutné, aby všichni
zájemci mohli do něho nahlédnouti. Mimo to
doručí scelovací družstvo každému
přímému účastníkovi
platební rozkaz, v němž se uvede částka,
kterou má účastník platiti, takže
nemohou býti pochybnosti, kolik má kdo zaplatit.
Od státu, jehož zájem na scelování
není tak bezprostřední jako zájem
zemědělce, nelze vzhledem k očekávanému
velkému rozsahu scelovacích prací žádati,
aby nesl veškeré scelovací náklady,
neboť takové zatížení bylo by pro
státní pokladnu neúnosné. Proto osnova
ukládá scelovacím družstvům,
aby si sama opatřila potřebné peníze
zápůjčkami od peněžních
ústavů, a stát se jen zaručí
peněžním ústavům, že scelovací
družstva, resp. přímí účastníci
scelování, vypůjčené částky
splatí. Peněžní ústavy budou
poskytovati dlouhodobý úvěr s nejmenší
úrokovou sazbou.
Způsob poskytnutí státní záruky
(§ 78) byl převzat z § 11 zák. č.
41/1947 Sb., o státní podpoře na obytné
stavby. Výše celkové státní záruky
je omezena částkou 2 miliard Kčs, z toho
1 miliarda Kčs připadá na úvěr
k získání pozemků, potřebných
pro společná zařízení (§
79); toto rozdělení je spravedlivé vzhledem
k důležitosti scelování a získání
pozemků, jichž je třeba pro společná
zařízení.
Zvláštní příspěvek finanční
správy (§ 81) je odůvodněn výhodou,
která jí vzejde obstaráním pomůcek.
Ustanovení o získání pozemků,
potřebných pro společná zařízení
(§ 82), je ve scelovacím právu nové.
Ustanovením § 85 se uskutečňuje stará
tužba rolníků, aby byla půda vykoupena
od těch, kdož na ní nepracují. Ustanovení
"Vyvlastniti nelze však zemědělské
pozemky, jejichž výnos vlastníci potřebují
k doplnění svých příjmů,
které nestačí k jejich existenci," má
na mysli dělníky (zejména sezónní),
drobné živnostníky, úředníky
atd., jimž skýtá jejich povolání
malý příjem a u nichž je výnos
pozemků nezbytným doplňkem jejich příjmů.
Odchylkou od dosavadních předpisů rozhoduje
o vyvlastnění oblastní komise (nikoliv okresní
národní výbor). Jelikož jsou oblastní
komise dostatečně vybaveny kvalifikovaným
personálem (jsou tam též právníci),
budou způsobilé prováděti vyvlastňovací
řízení stejně dobře a objektivně
jako okresní národní výbor. Ostatně
opravný prostředek proti jejich rozhodnutí
není vyloučen, takže se strany mohou brániti
řádnými opravnými prostředky.
Zřizováním rozsáhlejších
staveb komunikačních, vodních cest a úprav,
letišť a jiných zařízení
ve veřejném nebo národohospodářském
zájmu bývá zpravidla pozemková držba
tak roztříštěna, že je ohroženo
hospodaření na přilehlých pozemcích.
Mnohdy jsou poškozeny jen jednotliví vlastníci
pozemků. Je sice pravda, že vlastníci pozemků
dostávají náhradu, avšak tato náhrada
nevyvažuje všechny škody, jež utrpěl
ten, komu byl pozemek vyvlastněn. Vyvlastněním
může utrpěti vlastník jiné škody,
na př. soběstačný zemědělský
podnik se stane nesoběstačným, rentabilní
nerentabilním. Aby k takovým škodám
nedocházelo, po případě, aby byly
vzniklé škody nahrazeny, zavádí osnova
t. zv. vyrovnávací řízení.
Osnova v podstatě přejímá ustanovení
o povinném scelování podle části
II vl. nař. č. 171/1940 Sb.
Osnova vědomě nepřejímá odbornou
komisi (čl. III vl. nař. č. 171/1940 Sb.),
neboť podle získaných zkušeností
je taková komise orgán těžkopádný.
Podmínky vyrovnávacího řízení
zjišťuje oblastní komise při místním
šetření za účasti podnikatele
stavby nebo jeho zástupce.
Vzhledem k tomu, že nebude vždy dostatek pozemků,
aby vlastníci, kteří byli postiženi
stavbou, mohli dostati stejnou výměru, nebo alespoň
skoro stejnou výměru pozemků, stanoví
se v § 93, že ve vyrovnávacím řízení
neplatí ustanovení § 41, odst. 5 o přípustné
výši peněžitých vyrovnávacích
částek k úhradě rozdílu mezi
dosavadními a náhradními pozemky, takže
rozdíly mezi dosavadními a náhradními
pozemky lze vyrovnati penězi, i když peněžitá
vyrovnávací částka bude přesahovati
desátý díl ceny nároku na náhradu,
který účastníku vyrovnávacího
řízení přísluší.
Ustanovení o zaokrouhlování zemědělských
pozemků a lesů (viz §§ 94 a 95) byla v
podstatě převzata z přílohy C k vl.
nař. č. 171/1940 Sb., a to s tím doplňkem
(viz § 95, odst. 2), že náhrada za vyvlastněný
pozemek má se zásadně dáti v pozemcích
téže hodnoty. Řízení v prvé
stolici provádí zemská komise, takže
o odvolání z jejího rozhodnutí rozhoduje
ministerstvo zemědělství.
Nové je též ustanovení § 96, podle
něhož při převodu knihovně zapsaných
práv a závazků lze nahraditi souhlas osob,
pro které jsou na pozemku zapsány knihovní
práva nebo závazky, svolením soudu. Soud
rozhodne v nesporném řízení, zemská
komise se jen vyjádří, zda zamýšlená
směna je účelná s hlediska arondace
a scelování pozemků.
Ustanovení § 96 je velmi účelné,
neboť povede k zjednodušení právních
poměrů.
V případech, jež jsou uvedeny v § 96,
odst. 4, je třeba vedle svolení soudu ještě
souhlasu příslušných úřadů.
Nesouhlasí-li tyto úřady, nemůže
soud vysloviti souhlas.
Hlavy IV a V obsahují ustanovení přechodná
a závěrečná. Vzhledem k rozsáhlosti
látky, která se osnovou upravuje, stanoví
se v § 104 počátek účinnosti
třicátým dnem po vyhlášení.
K ostatním ustanovením osnovy není třeba
bližšího vysvětlení.
Jak již bylo shora vyloženo, vyžádá
si osnova zvýšených nákladů ze
státní pokladny, avšak tyto náklady
budou vyváženy národohospodářským
prospěchem, který budou míti za následek
pozemkové úpravy, zejména scelování
pozemků.