(¹) Pozemkové služebnosti zanikají bez náhrady, stanou-li se provedeným scelováním zbytečnými.

(²) Orgány uvedené v §§ 2 a 9 mají pečovati o to, aby pozemkové služebnosti jakéhokoliv druhu byly při scelování odstraněny a aby nové služebnosti byly zřizovány jen v případě nezbytné potřeby.

(³) Nepravidelné a zdánlivé služebnosti mohou být přeneseny ze služebného pozemku na náhradní pozemek, je-li to hospodářsky účelné.

(⁴) Nemůže-li se náhradního pozemku přiděleného přímému účastníku účelně užívati bez služebnosti zatěžující jiný pozemek do scelování pojatý, budiž zřízena potřebná služebnost a vlastníku služebného pozemku poskytnuta scelovacím družstvem přiměřená peněžitá náhrada.

(⁵) Osobní služebnosti (právo užívání a právo požívání) a výměnek se přenesou na náhradní pozemek, nedohodnou-li se strany jinak.

(⁶) Osobní služebnost bytu zůstává na služebném domě, nedohodnou-li se strany jinak.

(⁷) Jsou-li s pozemkem pojatým do scelování spojena práva nebo závazky, jejichž úprava byla již provedena podle císařského patentu ze dne 5. července 1853, č. 130 ř. z., o úpravě a výkupu práv na dřevo, pastvu a lesní produkty, dále některých služebností a společenských práv na držbu a požívání, nebo podle zák. čl. LIII/1871, o úpravě právních a držebnostních poměrů pozůstalých ze zrušeného svazku urbariálního, a podle zák. čl. LIV/1871, o klučinách, buď učiněn pokus, aby byl vzájemnou dohodou proveden výkup těchto práv a závazků. Nelze-li dosáhnout dohody, jest třeba změniti reálná břemena vzhledem k hospodářským poměrům. Změny takové nesmějí však být na újmu řádnému hospodaření na dotčených pozemcích ani co do výměry reálného břemene, ani po jiné stránce.

(⁸) Ve scelovacím řízení lze měniti nebo rušiti:

a) služebnosti nebo užívací práva, jež váznou ve prospěch vojenské správy, železnic, letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací nebo vodocestných nebo vodohospodářských staveb na pozemcích pojatých do scelování, jen se souhlasem příslušného úřadu,

b) služebnosti a užívací práva, jež váznou ve prospěch elektrických podniků, prohlášených za všeužitečné, na pozemcích do scelování pojatých, jen se souhlasem úřadu, který dílo schválil podle § 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace,

c) závazky, uložené z jakéhokoliv titulu k ochraně památek, přírodních krás a krajinného rázu, jen se souhlasem ministerstva školství a osvěty.

(⁹) Pokud v předchozích odstavcích není stanoveno jinak, platí ustanovení o služebnostech i o reálných břemenech.

(¹) Pachtýř pozemků pojatých do scelování nastupuje v užívání náhradních pozemků přidělených propachtovateli, není-li ve smlouvě pachtovní stanoveno nic pro případ scelování.

(²) Převezme-li pachtýř náhradní pozemky, budiž ponecháno dohodě stran, zda a oč roční pachtovné se sníží nebo zvýší podle toho, zda propachtovatel obdrží nebo doplatí peněžité vyrovnání podle § 41, odst. 5. Totéž platí o peněžitých částkách, které má propachtovatel obdržet nebo platiti za hodnoty a předměty, k nimž nebylo při odhadu pozemků přihlédnuto a jež byly vyhrazeny zvláštnímu ocenění. Nedohodnou-li se strany, rozhodne scelovací družstvo na návrh jedné ze stran.

(³) Propachtovatel hradí scelovací náklady i výlohy spojené s provedením trvalých zařízení, jichž na náhradních pozemcích je zapotřebí; pověří-li propachtovatel pachtýře provedením takových zařízení, musí mu nahradit výlohy s tím spojené.

(⁴) Nechce-li pachtýř převzíti náhradní pozemky propachtovateli přidělené, může vypověděti pachtovní smlouvu ve lhůtě 90 dnů počítajíc ode dne, kdy mu scelovací družstvo oznámilo, které náhradní pozemky byly propachtovateli přiděleny. Poměr pachtovní tu zanikne, nebylo-li nic jiného umluveno, uplynutím pachtovního roku, do něhož spadá konec uvedené 90denní lhůty.

(⁵) Vypověděl-li pachtýř pachtovní smlouvu podle předcházejících ustanovení, nelze uplatňovat nárok na náhradu škody vzešlé tím, že pachtovní smlouva byla zrušena před uplynutím smluvené pachtovní doby.

(¹) Ustanovení § 45 platí také o výpovědi společenské smlouvy, kterou vlastník přenechal jinému pozemky, aby na nich hospodařil, vymíniv si, že mu za to bude odváděna část výtěžku v plodech.

(²) Ustanovení § 45 platí dále také o výpovědi nájmu s tou změnou, že lhůta jest pouze 30denní, že místo roku pachtovního nastupuje doba, na kterou se nájem podle ustanovení občanského práva mlčky obnovuje.

Scelovací řízení se dělí po vydání vyhlášky podle § 21, odst. 4 na řízení předběžné, hlavní a závěrečné.

Řízení předběžné zahrnuje:

a) obchůzku a označení hranic scelovacího obvodu,

b) rozhodnutí o dodatečném rozšíření scelovacího obvodu (§ 37), o vyloučení pozemků ze scelování (§ 36) a o určení pozemků, jichž se má použíti ke scelovacím účelům (§ 82),

c) odhad (třídění) pozemků, zjištění dosavadního držebnostního stavu a sestavení rejstříku držebností,

d) vyložení odhadního plánu a rozhodnutí o námitkách podaných proti odhadu pozemků a proti rejstříku držebností.

(¹) Podkladem předběžného řízení je platný měřický a písemný operát katastrální. V obcích, kde není takový operát, lze použít jiného elaborátu, možno-li z něho bezpečně zjistit majetková práva.

(²) Není-li vůbec operát (elaborát) jmenovaný v odstavci 1, jest třeba zjistit rozsah práv účastníků buď dohodou nebo zaměřením skutečného stavu, a to použitím přiměřené a rychlé měřické metody, zejména letecké fotogrammetrie.

(³) Není-li pozemková kniha v souladu s držebnostním stavem, požádá oblastní komise příslušný knihovní soud, aby na podkladě měřického a písemného operátu, předloženého oblastní komisí, odstranil tento nesoulad.

(⁴) Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o urychleném zjišťování skutečného stavu (odstavec 2) a o uvedení pozemkové knihy v soulad se skutečným stavem (odstavec 3).

(¹) Hranice scelovacího obvodu musí být řádně vyznačeny a jejich správnost musí být zjištěna úřední obchůzkou.

(²) Vzniknou-li při obchůzce hranic spory o hranice katastrálních území nebo politických obcí, budiž za účelem odstranění sporů dán podnět k řízení podle příslušných předpisů.

(¹) Nedojde-li k dohodě o ocenění pozemků, provede se odhad pozemků pojatých do scelování (§ 41, odst. 1) podle posudku místních znalců, volených valnou hromadou scelovacího družstva, za součinnosti úředního odhadce oblastní komise, která může pověřiti touto funkcí úředně oprávněného civilního zemědělského inženýra. K dohodě je třeba schválení oblastní komise.

(²) Při odhadování budiž přihlédnuto k tomu, aby každý pozemek, po případě každá část pozemku, byla oceněna takovou výnosovou hodnotou, jakou může míti podle své přirozené nebo trvalými zařízeními dosažené jakosti půdy, podle své polohy a stavu v době odhadu pro každého držitele v určitém místě při náležitém hospodářském užívání, jež odpovídá místním poměrům. Avšak pozemky dosud neobdělávané a lesní pozemky určené k vymýcení, které lze přeměniti v půdu obdělavatelnou, buďtež při odhadu zařazeny do příslušných tříd jako půda obdělavatelná, při čemž se do jejich ceny započtou výlohy spojené s přeměnou.

(³) Při oceňování jest dbáti cenových předpisů.

Po provedení odhadu (třídění) a ocenění pozemků jest sestaviti rejstřík držebností (§ 48, písm. c), který spolu s odhadní mapou a popisem vzorných ploch a tříd, jakož i s oceněním odhadních tříd tvoří odhadní plán.

(¹) Odhadní plán vyloží scelovací družstvo v obcích patřících ke scelovacímu obvodu po dobu 15 dnů na vhodném místě k veřejnému nahlédnutí. Oblastní komise oznámí nejméně 8 dnů předem veřejnou vyhláškou, kde a po které dny bude odhadní plán vyložen a v kterých dnech bude účastníkům vysvětlen. V případech uvedených v § 49, odst. 3 se vyloží odhadní plán teprve tehdy, až bude pozemková kniha uvedena v soulad se skutečným držebnostním stavem.

(²) Proti údajům odhadního plánu, zejména proti ocenění pozemků a rejstříku držebností, mohou účastníci scelování podati písemně nebo ústně námitky scelovacímu družstvu ve lhůtě 15 dnů, a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích.

(³) Lhůta k podání námitek počíná dnem vyložení plánu (§ 52) a končí posledním dnem lhůty stanovené pro vyložení odhadního plánu.

(⁴) Scelovací družstvo se pokusí vyříditi námitky dohodou, a nedojde-li k ní, předloží námitky se svým vyjádřením oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

Vláda upraví nařízením podrobnosti o odhadu, zejména o způsobu jeho provedení, jakož i o vypracování odhadního plánu.

Řízení hlavní zahrnuje:

a) vypracování, projednání a provedení projektu společných zařízení (§ 39), po případě zabezpečení jejich provedení,

b) výslech přání účastníků o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají býti přiděleny, aby se účelně vyhovělo potřebám jejich zemědělských podniků,

c) stanovení náhradních pozemků, peněžitých vyrovnávacích částek a vypracování scelovacího plánu,

d) odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání přímým účastníkům,

e) vyložení scelovacího plánu a rozhodnutí o námitkách proti plánu,

f) potvrzení a provedení scelovacího plánu.

(¹) Projekt společných zařízení opatří scelovací družstvo podle zásadních směrnic doporučených při místním šetření (§ 19) a podle podrobných pokynů oblastní komise.

(²) Vypracovaný projekt projedná scelovací družstvo. K tomuto projednání jest pozvati příslušnou oblastní komisi, podle potřeby zemskou komisi (§ 8, odst. 2), okresní národní výbor i příslušné orgány veřejné služby vodohospodářské a technické, úřad příslušný ve věcech krajinného plánování, po případě ve věcech upravovacích (regulačních) plánů, místní národní výbor a podle potřeby okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále místní národní výbory sousedících obcí, ostatní zájemníky (§ 18, odst. 1) a projektanta.

(³) Projednaný, po případě upravený projekt společných zařízení schvaluje oblastní komise. O schválení projektu se vydá výměr, který se veřejně vyhlásí podle § 32 a doručí se veřejným orgánům, které se zúčastnily jednání podle odstavce 2.

(⁴) Projektují-li se meliorační zařízení, úpravy vodních odpadů nebo jiná vodohospodářská zařízení, musí se provésti také vodoprávní jednání podle předpisů vodního práva. Podle potřeby je třeba zříditi k provedení takových zařízení vodní družstvo, pokud nebylo scelovací družstvo prohlášeno za vodní družstvo (§ 9, odst. 5).

(⁵) K provedení vodoprávního jednání a zřízení vodního družstva jsou příslušné komise uvedené v § 2, které učiní potřebná opatření na žádost scelovacího družstva.

(⁶) Jsou-li projektem společných zařízení dotčeny železnice, platí pro vypracování a provedení dotyčné části projektu předpisy o stavbách na železnicích a v sousedství železnic.

(¹) Je-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení větší než plocha potřebná pro zřízení nových společných zařízení, použije se přebytku plochy ke scelovacím účelům [§ 82 a § 83, písm. b)].

(²) Nestačí-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení k provedení nových společných zařízení, uhradí se větší potřeba této plochy z pozemkového majetku přímých účastníků podle poměru odhadní ceny jejich pozemků do scelování pojatých. Při úpravě lesních pozemků je možno plošný příspěvek na společná zařízení uhraditi penězi.

(³) Je-li nutně zapotřebí dodatečných společných zařízení teprve v pozdější době, kdy by vypočítání plošného příspěvku všech přímých účastníků bylo spojeno s nákladnými změnami prací již provedených, musí býti potřebná plocha k takovým dodatečným společným zařízením odstoupena dotyčným přímým účastníkem za smluvenou peněžitou náhradu; nedojde-li k dohodě, provede se vyvlastnění podle §§ 86 a 89.

(⁴) Plocha potřebná na zařízení, která jsou určena ke zvýšení hospodářské použivatelnosti pouze určitých jednotlivých náhradních pozemků, se opatří na účet těchto pozemků.

(⁵) Přímí účastníci, kteří z provedení společných zařízení nemají žádný prospěch, buďtež od plošného příspěvku k tomuto účelu osvobozeni; mají-li ze společných zařízení jenom nepatrné výhody, buď jejich plošný příspěvek k společným zařízením stanoven úměrně k těmto výhodám.

(¹) Proti projektům společných zařízení, projednaným podle § 56, lze se odvolati do 15 dnů ode dne vyhlášení, po případě ode dne doručení výměru podle § 56, odst. 3, u oblastní komise, která jej vydala.

(²) V odvolání lze uplatniti námitky jen ve veřejném zájmu.

(¹) Před stanovením náhradních pozemků určí scelovací družstvo s přihlédnutím k směrnicím doporučeným při místním šetření (§ 19) všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemkového majetku, t. j. zásady pro umístění náhradních pozemků.

(²) Dále učiní scelovací družstvo opatření, aby všichni členové družstva mohli projeviti přání o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají být přiděleny [§ 55, písm. b)].

(³) Při vyhotovování návrhu nového rozdělení pozemkového majetku budiž podle možnosti přihlíženo k těmto přáním, pokud neodporují veřejným zájmům, nebo pokud jejich splněním nebudou porušeny právní předpisy, a pokud jsou technicky proveditelná.

(⁴) Návrh nového rozdělení budiž účastníkům vysvětlen a vytýčen v přírodě.

(¹) Po navržení a vytýčení náhradních pozemků mohou členové scelovacího družstva převzíti náhradní pozemky do zatímního užívání ještě před vyložením scelovacího plánu (§ 62), a to s výhradou všech právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu.

(²) Oblastní komise může rozhodnouti i proti vůli jednotlivých členů družstva, že vytýčené náhradní pozemky mají být s výhradou právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu převzaty do zatímního užívání již před vyložením scelovacího plánu, jestliže se na tom usnesla valná hromada družstva a je-li zjevno:

a) že by další odklad v provedení scelovacího plánu způsobil účastníkům, kteří si přejí převzetí náhradních pozemků, značnou hospodářskou škodu a

b) je-li tu zároveň jistota, že účastníci, přející si odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání, mohou poskytnouti odpůrcům tohoto opatření náhradu za újmu, jež by jim z toho opatření vznikla.

(³) Proti takovému rozhodnutí oblastní komise nelze podati odvolání.

(⁴) Po odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání mohou býti až do dne vyložení scelovacího plánu z úřední moci opraveny zjištěné chyby měřické a početní a mohou být provedeny změny náhradních pozemků s tím spojené, jakož i změny vyplývající z výsledku nového ocenění těchto pozemků.

(⁵) Scelovací družstvo je povinno učiniti zatímní hospodářská opatření, kterých je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby (§ 25).

(¹) Scelovací plán, který obstará scelovací družstvo, se skládá:

a) z průvodní zprávy,

b) z mapy nového rozdělení,

c) z rejstříku držebností (§ 52),

d) z výpočtu a z rejstříku náhrad, sestavených podle případného nového ocenění vzhledem k výhodám vzniklým scelováním.

(²) Vláda upraví nařízením podrobnosti o přípravě scelovacího plánu a vypracování jeho součástí.

O vyložení scelovacího plánu platí obdobně ustanovení § 53, odst. 1 až 3. O námitkách rozhodne oblastní komise.

(¹) Nebyly-li proti scelovacímu plánu podány námitky, nebo bylo-li o námitkách pravoplatně rozhodnuto a byl-li scelovací plán po případě upraven podle rozhodnutí, budiž předložen scelovací plán oblastní komisi k potvrzení. Nevyhovuje-li scelovací plán, vrátí jej oblastní komise scelovacímu družstvu k doplnění nebo opravě a k novému vyložení.

(²) Po potvrzení scelovacího plánu nelze žádati za navrácení v předešlý stav ani za obnovu řízení.

(³) Rozhodnutí o potvrzení scelovacího plánu a opatření učiněná k jeho provedení vyhlásí oblastní komise v obcích patřících k scelovacímu obvodu a v sousedících obcích a uveřejní je v Úředním listě II republiky Československé, na Slovensku též v Úředním věstníku.

(¹) O provedení technických prací při scelování pečuje scelovací družstvo a oblastní komise.

(²) Geodetické práce při scelování pozemků, pokud jsou rázu čistě zeměměřického (podklady pro zjištění starého stavu a práce potřebné k vypracování pomůcek pro změnu, opravu nebo založení pozemkové knihy a pro sestavení nebo změnu, po případě založení katastrálního operátu), provedou úřady pozemkového katastru. Podle potřeby může je však provésti oblastní komise nebo scelovací družstvo je může zadati se souhlasem oblastní komise civilním technikům (inženýrům). Ustanovení předcházející věty platí obdobně o ostatních technických pracích.

(¹) Revisi geodetických prací (§ 64, odst. 2) provádí státní finanční správa za přítomnosti orgánů ministerstva zemědělství.

(²) Dozor nad ostatními technickými pracemi při scelování pozemků, projektovanými a prováděnými buď orgány komisí (§ 2), úřady pozemkového katastru nebo civilními techniky (inženýry), zejména nad opatřením, vypracováním a uskutečněním projektu společných zařízení, vyhotovováním odhadů a scelovacího plánu, vykonávají scelovací orgány a úřady uvedené v § 2.

(¹) Stane-li se při scelování chyba měřická, početní nebo taxační, může poškozený účastník do jednoho roku po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati náhradu od scelovacího družstva; náhradu, pro kterou přísluší scelovacímu družstvu právo postihu vůči tomu, kdo chybou získal, jest dáti v penězích nebo podle možnosti v půdě, když se chyba týkala výměry půdy.

(²) Byl-li někdo zkrácen v užitcích z náhradních pozemků jemu přidělených nebo jinak, protože nebyla uskutečněna opatření nařízená scelovacím družstvem (§ 60, odst. 5) k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby, může do 60 dnů po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati peněžitou náhradu od scelovacího družstva, které může opět žádati náhradu od toho, kdo z tohoto zkrácení původně získal.

(³) Nedojde-li v případech odstavců 1 a 2 mezi stranami k dohodě o způsobu a výši vyrovnání nebo náhrady, rozhodne oblastní komise.

Řízení závěrečné zahrnuje:

a) sestavení pomůcek pro změnu a opravu nebo založení pozemkové knihy a pozemkového katastru,

b) rozvrh nákladů scelovacího řízení,

c) opatření pro udržování společných zařízení,

d) vyhlášku o zakončení scelovacího řízení (§ 75).