(¹) Leží-li ve scelovacím obvodu společenské pozemky, buď se scelováním provedeno současně dělení těchto pozemků podle předpisů pro dílčí řízení.

(²) Společenské lesy ležící ve scelovacím obvodu mohou však býti rozděleny současně se scelováním jen tehdy, není-li dělení na újmu řádnému lesnímu hospodaření na jednotlivých dílech; kdyby dělení společenských lesů nebylo z tohoto důvodu možné, budiž provedena z úřední moci úprava užívání a správy těchto lesů podle předpisů pro řízení upravovací. Dělení společenských lesů a pastvin na Slovensku může se státi jen se souhlasem pověřence zemědělství a pozemkové reformy.

(³) Výjimečně může býti upuštěno také od dělení společenských pozemků jiného druhu, je-li ze zvláštních důvodů hospodářských nebo památkových účelné společenství zachovati; i v tomto případě budiž provedena z úřední moci úprava užívání a správy těchto pozemků.

(¹) Společná pastva na pozemcích pojatých do scelování, která se nezakládá na služebnosti, může býti vykonávána po odevzdání náhradních pozemků do užívání jenom se svolením vlastníků těchto pozemků.

(²) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo pastvy na pozemcích společenských.

Při scelování musí býti vybudována všechna společná zařízení, jichž je třeba, aby náhradní pozemky byly řádně přístupny pokud možno bez služebností a aby jich mohlo býti účelně hospodářsky používáno. Sem náleží zejména zřízení, přeložení a úprava cest, mostů, propustků, vodních odpadů, dále provedení meliorací, jichž je nezbytně třeba k odevzdání náhradních pozemků do užívání a provedení zařízení ochranných.

(¹) Při scelování budiž podle místních poměrů a potřeb pamatováno na opatření a zajištění potřebných pozemků k vybudování takových zařízení obecně prospěšných, kterými lze podstatně zlepšiti hospodářské, kulturní, sociální a zdravotní poměry v obci, jichž opatření mimo scelovací řízení není buď vůbec možné nebo jen se značnými obtížemi nebo jichž zřízení u příležitosti scelování je obzvláště výhodné.

(²) Za taková obecně prospěšná zařízení jest pokládati zejména zemědělské družstevní podniky, společné pastviny, výběhy a brodidla, kostely, školy, kulturní a obecní domy, tělocvičny, hřiště, koupaliště, ozdravovny, hřbitovy, požární a hospodářské nádrže a vodovody, hliniště, pískoviště a mrchoviště.

(¹) Při scelování pozemků v místní trati a v jejím okolí buď náležitě přihlédnuto k stavebnímu uspořádání a k vývoji obce.

(²) Zejména buď v rámci nároku pro každou hospodářskou usedlost pamatováno se záhumenkou přiměřenou velikosti a potřebě hospodářského podniku. Není-li přidělení záhumenky dobře možné, buď za stejných podmínek přidělen blízký pozemek (skládka a pod.).

(³) Při těchto úpravách budiž působeno k rozvolnění místní tratě, zejména pokud stísněnost byla způsobena dělením usedlostí a dále k odstranění závad komunikačních a zdravotních.

(⁴) Ukáže-li se toho potřeba, může úřad učiniti návrh, aby obci bylo uloženo opatřiti si podle § 1 vl. nař. ze dne 26. června 1941, č. 288 Sb., o opatřování plánů polohy (upravovacích) obcí a o jeho finanční podpoře, do stanovené doby plán polohy (upravovací) nebo aspoň upravovací náčrt podle § 4 zákona ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem. Při vypracování těchto plánů nebo náčrtů nutno postupovati v dohodě se scelovacími úřady.

(⁵) Ustanovení odstavce 4 neplatí na Slovensku.

Práva, která váznou pro třetí osoby na pozemku pojatém do scelování, přenesou se bezplatně na náhradní pozemek, jestliže s přenesením nemá býti zapsána změna ani v osobě oprávněného ani v rozsahu práva.

(¹) Pozemkové služebnosti a reálná břemena zanikají, a to bez náhrady, nebude-li jich po provedeném scelování více třeba.

(²) Úřady mají usilovati o to, aby pozemkové služebnosti jakéhokoliv druhu byly při scelování odstraněny a aby nové služebnosti byly zřizovány jen v případě nezbytné potřeby.

(³) Nepravidelné a zdánlivé služebnosti mohou býti přeneseny ze služebného pozemku na pozemek náhradní, je-li to podle poměrů hospodářsky účelné.

(⁴) Nemůže-li býti náhradního pozemku přiděleného účastníku účelně užíváno bez služebnosti zatěžující jiný pozemek do scelování pojatý, budiž služebnostní poměr stanoven a vlastníku služebného pozemku poskytnuta za toto břemeno přiměřená náhrada.

(⁵) Osobní služebnosti, a to právo užívání a právo požívání budou přeneseny na náhradní pozemek, nedohodnou-li se strany jinak. Totéž platí i o výměnku.

(⁶) Jsou-li s pozemkem pojatým do scelování spojena práva nebo závazky, jichž úprava byla již provedena podle cís. patentu ze dne 5. července 1853, č. 130 ř. z., o úpravě a výkupu práv na dřevo, pastvu a lesní produkty atd. nebo podle zák. čl. LIII/1871; o úpravě právních a držebnostních poměrů pozůstalých ze zrušeného svazku urbariálního a podle zák. LIV/1871, o klučinách, buď učiněn pokus, aby byl vzájemnou dohodou proveden výkup těchto práv a závazků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o náhradě úřad.

(¹) Pachtovní poměr se scelováním neruší, pokud pachtovní smlouva nemá jiné ustanovení. Pachtýř pozemků pojatých do scelování vstupuje do užívání náhradních pozemků přidělených propachtovateli.

(²) Scelovací náklady, jakož i výlohy spojené s provedením trvalých zařízení, jichž jest na náhradních pozemcích zapotřebí, nese propachtovatel.

(³) Nechce-li pachtýř převzíti náhradní pozemky přidělené propachtovateli, může vypověděti pachtovní smlouvu ve lhůtě 90 dnů počítaných ode dne, kdy bylo oznámeno, které náhradní pozemky byly propachtovateli přiděleny. Poměr pachtovní zaniká, nebylo-li nic jiného umluveno, uplynutím pachtovního roku, do něhož spadá konec uvedené devadesátidenní lhůty výpovědní nebo za tři měsíce po dané výpovědi, kdyby zbývající pachtovní doba byla kratší než tři měsíce.

(⁴) Vypověděl-li pachtýř pachtovní smlouvu podle předcházejících ustanovení, nemůže si činiti nárok na náhradu škody vzešlé mu tím, že pachtovní smlouva byla zrušena před uplynutím smluvené pachtovní doby.

(⁵) Obdobná ustanovení platí také o výpovědi společenské smlouvy, kterou vlastník přenechal pozemky jinému, aby na nich hospodařil, vymíniv si, že mu za to bude odváděna část výtěžku v plodech.

(⁶) O nájmech platí stejná ustanovení s tou změnou, že výpovědní lhůta jest pouze třicetidenní, že místo roku pachtovního nastupuje doba, na kterou se nájem obnovuje mlčky podle ustanovení občanského práva a že nejmenší zbývající doba nájmu je jeden měsíc.

Pozemky scelené podle tohoto zákona mají být v budoucnosti děleny jen potud, pokud to připouští zvláštní zákon.

Pozemky mohou být sceleny podle ustanovení tohoto zákona

1. úřady (scelování úřední) a to buď

a) na žádost účastníků (scelování dobrovolné) nebo

b) z moci úřední (scelování povinné) anebo

2. scelovacími družstvy (scelování družstevní).

Scelovací řízení se dělí na tři části, a to na řízení přípravné, hlavní a závěrečné.

(¹) Přípravné řízení zahrnuje v sobě veškeré úkony od zahájení řízení až do vydání vyhlášky o započetí působnosti úřadů.

(²) Podrobné předpisy o řízení přípravném, pokud nejsou uvedeny v tomto zákoně, budou vydány nařízením.

(¹) Na žádost účastníků jest zahájiti scelovací řízení,

a) jestliže žádost podala více než třetina takových vlastníků, činí-li však výměra jejich pozemků více než polovinu celkové plochy scelovacího obvodu a

b) jestliže lze od tohoto řízení očekávati podstatné zlepšení hospodářských poměrů.

(²) Žádost o scelování lesů musí býti podána vždy odděleně od žádosti o scelování hospodářských pozemků.

(³) Kdyby pro nedostačující počet žadatelů nebo pro nepostačující výměru jejich pozemků nemohlo býti žádosti o zahájení scelovacího řízení ihned vyhověno, zůstávají žadatelé vázáni svou žádostí po dobu jednoho roku ode dne, kdy žádost došla úřadu. Během této lhůty mohou se k žádosti dodatečně připojiti další vlastníci pozemků. Je-li v této lhůtě dosaženo předepsané většiny, jsou všichni žadatelé vázáni trvale.

(⁴) O došlé žádosti provede úřad místní šetření za účelem zjištění, zda jsou dány předpoklady pro zahájení řízení. O vlastnících pozemků, kteří byli o tomto jednání řádně uvědoměni a bez dostatečné omluvy se nedostavili nebo při jednání samém se nevyslovili proti zahájení scelovacího řízení nebo až do dne stanoveného jednání nesdělili své záporné stanovisko úřadu písemně, se předpokládá, že souhlasí se scelováním. O tomto místním šetření a o právním následku nedostavení se musí býti vlastníci pozemků řádně a včas vyrozuměni a poučeni; může se tak státi jednotlivě nebo vyhláškou, která musí býti též uveřejněna v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku v Úředním věstníku, a to nejméně patnáct dnů před stanoveným jednáním.

(⁵) O žádosti rozhoduje úřad ve sboru. Rozhodnutí úřadu se uveřejňuje stejným způsobem jako vyrozumění o místním šetření uvedené v odstavci 4. Z rozhodnutí lze se odvolati v době 15 dnů, po kterou je vyhláška vyvěšena; odvolací lhůta však nekončí před uplynutím 15 dnů ode dne uveřejnění vyhlášky v Úředním listě (Úředním věstníku).

(⁶) Žádosti o zahájení úředního dobrovolného scelování nelze vyhověti, bylo-li již pro stejný scelovací obvod pravoplatně utvořeno scelovací družstvo, ledaže by toto družstvo do jednoho roku od potvrzení družstevních stanov nepočalo se scelovacími pracemi.

(¹) Každý vlastník pozemků pojatých do scelování jest přímým účastníkem scelování a má nárok na náhradu za své dosavadní pozemky.

(²) Kde se v tomto zákoně mluví o účastnících, rozumí se tím účastníci přímí.

(¹) Hlasovací právo přísluší každému vlastníku hospodářských pozemků nebo lesů, které mají tvořit scelovací obvod.

(²) Nikdo nemůže mít v tomtéž scelovacím obvodu, ať jako vlastník nebo spoluvlastník, více hlasů než jeden.

(³) Je-li vlastnictví k pozemku sporné, má hlasovací právo držitel. Je-li i držba sporná, mohou si sporné strany ustanoviti společného zástupce k hlasování.

(⁴) Mezi ty, kdož souhlasí se scelováním, se počítají stát, svazky územní samosprávy, veřejné fondy a ústavy, jakož i osoby, které převzaly podle příslušných předpisů závazek podrobiti pozemky budoucímu scelování a nemají pozemků jiných.

(¹) Všichni účastníci dohromady tvoří sdružení účastníků. Toto sdružení je způsobilé k právům, pokud je této způsobilosti třeba k dosažení cílů tímto zákonem stanovených; zejména jest stavebníkem společných zařízení.

(²) Sdružení účastníků zastupuje navenek scelovací výbor, který vedle úřadů spolupůsobí ve scelovacím řízení.

(³) Působnost scelovacího výboru jest jednak poradní, jednak správní.

(⁴) Jako poradní činitel působí scelovací výbor zejména při vypracování a projednávání projektu společných zařízení, při stanovení všeobecných zásad pro nové rozdělení pozemků a směrnic pro rozvrh scelovacích nákladů.

(⁵) Jako správní činitel scelovací výbor zejména opatřuje a spravuje prostředky potřebné na úhradu scelovacích nákladů, obstarává kancelářské místnosti ve scelovacím obvodu, pečuje o jich zařízení a udržování, opatřuje dělníky pro polní práce technické, mezníky, kolíky a signály, jakož i potřebné povozy. Úřad dohlíží na správní činnost scelovacího výboru a může učiniti sám opatření k obstarání potřebných věcí na účet účastníků scelování, kdyby scelovací výbor svou správní činnost řádně nevykonával.

(⁶) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, jsou z působnosti scelovacího výboru vyloučeny otázky, které se týkají vyšetření a stanovení práv a povinností jednotlivých účastníků nebo přidělení náhradních pozemků jednotlivcům a bezprostředních soukromých zájmů vůbec.

(⁷) Scelovací výbor má do 50 účastníků 6 členů, do 100 účastníků 8 členů, do 150 účastníků 10 členů, přes 150 účastníků 12 členů a stejný počet náhradníků. Členy scelovacího výboru volí účastníci prostou většinou hlasů ze svých řad, při čemž se vyžaduje přítomnost nejméně jedné třetiny k hlasování oprávněných účastníků. Hlasovací právo mají účastníci s výměrou od 1 ha.

(⁸) O námitkách proti správnosti volby rozhoduje úřad ve sboru po slyšení příslušných sdružení JSČZ a JSSR s konečnou platností.

(⁹) Mimo počet členů výboru určený úřadem jsou dále jeho členy předsedové místních národních výborů obcí, v jejichž obvodu jsou pozemky pojaté do scelování.

(¹⁰) Scelovací výbor volí ze svého středu předsedu, jednatele, pokladníka a zapisovatele prostou většinou hlasů.

(¹¹) Podrobnosti o působnosti scelovacího výboru o jeho ustavení, o schůzích a způsobu jednání, budou upraveny nařízením.

(¹) Nepřímí účastníci, to jest třetí osoby, které jsou scelováním ve svých právech dotčeny jen nepřímo, zejména jako věcně oprávnění nebo pachtýři, nemohou scelování odporovati, mohou však činiti námitky proti výměře náhradních pozemků, proti ocenění předmětů a zařízení, ke kterým nebylo při odhadu pozemků přihlíženo, dále proti ocenění meliorací a investic, jakož i proti zrušení nebo převodu věcných práv, pokud se považují za zkráceny těmito opatřeními ve svých právech.

(²) Úřady mají vždy z úřední moci dbáti toho, aby práva nepřímých účastníků nebyla scelováním zkrácena.

(¹) Když rozhodnutí úřadů o zahájení scelovacího řízení v určitém scelovacím obvodu nabylo právní moci, oznámí úřad veřejnou vyhláškou, kterého dne započne v tomto scelovacím obvodu působnost úřadů, a připomene hlavní důsledky spojené se zahájením působnosti těchto úřadů.

(²) Vyhláška o započetí působnosti úřadů a zahájení scelovacího řízení, obsahující též vyznačení scelovacího obvodu, budiž vyhlášena též v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku v Úředním věstníku, a zaslána knihovnímu soudu, katastrálnímu měřičskému úřadu, okresnímu národnímu výboru, zemskému národnímu výboru jako úřadu plánovacímu a stavebnímu, na Slovensku státnímu plánovacímu a statistickému úřadu, státnímu úřadu památkovému a Jednotnému svazu českých zemědělců, na Slovensku Jednotnému svazu slovenských rolníků, v jejichž obvodu bude scelovací řízení prováděno.

Řízení hlavní se dělí na dvě části, a to na

a) řízení zjišťovací a na

b) řízení náhradové.

(¹) Řízení zjišťovací zahrnuje v sobě veškeré úkony, které směřují ke zjištění náhradního nároku; počíná po vydání vyhlášky o započetí působnosti úřadů zahájením prací ve scelovacím obvodu a končí vyložením odhadního plánu a rozhodnutím o opravných prostředcích.

(²) Toto řízení obsahuje zejména:

a) přesné stanovení scelovacího obvodu,

b) vyšetření vodohospodářských a komunikačních potřeb,

c) vypracování a projednání projektu společných zařízení a

d) odhad, vypracování a vyložení odhadního plánu a opravné prostředky proti němu.

Přesným stanovením scelovacího obvodu jest rozuměti obzvláště stanovení vnějších a po případě i vnitřních hranic scelovacího obvodu, provedení obchůzky hranic, rozšiřování obvodu a vylučování pozemků z něho.

Úkolem vyšetření vodohospodářských potřeb je zjištění stávajících vodohospodářských a vodoprávních poměrů a podání návrhů na odstranění zjištěných závad a na zlepšení dosavadního stavu zařízeními novými.

(¹) Při vyšetření komunikačních potřeb buď zjištěno, zda stávající komunikace nepřekážejí účelnému vytvoření náhradních pozemků a vyřešení sítě hospodářských cest nebo zda nevyžadují změn s hlediska požadavků komunikačních orgánů.

(²) Dále budiž vyšetřeno za účelem opatření a zajištění potřebných ploch a začlenění do projektu společných zařízení, jakož i sladění zájmů scelovacích a komunikačních, zda ve scelovacím obvodu nejsou zamýšleny komunikace nové.

(³) Pokud plocha k tomu potřebná nebude opatřena jiným způsobem, zejména z veřejného majetku, buď poskytnuta účastníky podle zásad, platných pro příspěvek na společná zařízení. Nedohodnou-li se strany jinak, přísluší za poskytnutou plochu peněžitá náhrada podle obecné hodnoty od toho, pro nějž se pozemky opatřují.

(¹) Projekt společných zařízení vypracuje za spolupůsobení scelovacího výboru úřad, který jej také projedná a schválí.

(²) K projednání jest pozvati scelovací výbor, místní národní výbory obcí, na které se vztahuje scelovací obvod, jakož i obcí sousedních, úřady a orgány projektem dotčené a ostatní zájemníky.

(³) Jednotlivé osoby mohou projektu odporovati jen tehdy, prokáží-li, že by jim z jich uskutečnění nastala značná škoda.

(⁴) Podrobnosti o projektu společných zařízení a o jeho projednání zvláště též s hlediska vodoprávního budou upraveny nařízením.

(¹) Hodnota pozemků pojatých do scelování zjistí se odhadem, který provedou místní znalci (odhadní poradce a třídníci) za vedení hospodářského znalce úředního (úředního odhadce).

(²) Odhad pozemků zahrnuje:

a) určení a popis vzorných ploch pro jednotlivé odhadní třídy pozemků (odhadní obrazec),

b) třídění pozemků, t. j. určení a místní ohraničení odhadních tříd pro jednotlivé pozemky nebo jejich části, jakož i vyznačení odhadních tříd a jejich hranic na mapě (odhadní mapa),

c) ocenění odhadních tříd, t. j. výpočet čistého výtěžku z 1 ha každé odhadní třídy v rozličných druzích kultury (třídní sazebník),

d) u pozemků lesních také ocenění porostů (dřevní hmoty).

(³) Při třídění pozemků nesmí nikdo odhadovati své vlastní pozemky.

(⁴) Podrobnosti o ustanovení místních znalců a o postupu při odhadu budou upraveny nařízením.