Při odhadování budiž vzat zřetel k tomu, aby každý pozemek, po případě každá jeho část, byly oceněny takovou výnosovou hodnotou, jakou mohou míti podle jakosti půdy, a to jak přirozené, tak dosažené trvalými zařízeními, dále podle své plochy a stavu v době odhadu pro každého držitele v určitém místě při náležitém hospodářském užívání, odpovídajícím místním poměrům. Avšak pozemky dosud neobdělávané a lesní pozemky určené k vymýcení, které lze přeměniti v půdu obdělavatelnou, buďtež odhadnuty do příslušných tříd jako půda obdělavatelná s přihlédnutím k výlohám spojeným s přeměnou do budoucí jejich ceny.

(¹) Při odhadování pozemků se nepřihlíží k těmto poměrům a skutečnostem:

a) k pomíjejícímu, neobyčejně vysokému nebo zanedbáním pokleslému stavu obdělávání a hnojení,

b) k poslednímu hnojení dosud nevyužitkovanému a k obdělávacím výlohám učiněným za občasné užitky,

c) ke stromům a keřům nacházejícím se na pozemcích, které jsou určeny k zvláštnímu užitku, na př. ovocné stromy, stromy morušové a pod.,

d) k lesním porostům určeným hlavně k těžbě dřeva bez rozdílu, zda jsou mýtně zralé čili nic,

e) k zvláštním hospodářským zařízením nacházejícím se na pozemku, která lze od pozemku odděliti bez podstatného snížení jeho hodnoty, na př. ploty.

(²) Vyrovnání těchto poměrů a skutečností upravuje § 61.

(¹) Po provedení odhadu buď sestaven odhadní výkaz, který spolu s odhadním obrazcem, odhadní mapou a třídním sazebníkem tvoří odhadní plány.

(²) Podrobnosti o vypracování odhadního plánu budou stanoveny nařízením.

(³) Odhadní plán vyloží úřad po dobu 15 dnů na vhodném místě scelovacího obvodu k veřejnému nahlédnutí a oznámí nejméně 8 dní napřed veřejnou vyhláškou, po které dny a kde bude odhadní plán vyložen a v kterých dnech bude účastníkům vysvětlen.

(¹) Proti odhadnímu plánu mohou účastníci podati v době jeho vyložení u úřadu námitky, a to jak ohledně pozemků vlastních, tak i cizích.

(²) O námitkách proti odhadnímu plánu rozhoduje úřad ve sboru.

(¹) Účelem řízení náhradového je uspokojení nároků vyšetřených v řízení zjišťovacím.

(²) Řízení náhradové obsahuje zejména:

a) stanovení všeobecných zásad pro nové rozdělení pozemků,

b) výslech přání účastníků o umístění náhradních pozemků,

c) vyšetření náhradních pozemků a peněžitých vyrovnání,

d) vzájemné porovnání zjištěných nároků a vyšetřených náhrad a zkoumání, zda tyto náhrady vyhovují ustanovením tohoto zákona,

e) vysvětlení návrhu na nové rozdělení,

f) opatření pro přechod do nového stavu,

g) prozatímní odevzdání náhradních pozemků,

h) provedení projektu společných zařízení,

ch) vypracování a vyložení scelovacího plánu a opravné prostředky proti němu.

(¹) Po slyšení scelovacího výboru buďtež stanoveny všeobecné zásady, které jsou závazné pro nové rozdělení pozemků.

(²) Podrobné předpisy o obsahu a rozsahu těchto zásad budou vydány nařízením.

(¹) Před vyšetřováním jednotlivých pozemkových náhrad mohou účastníci přednésti přání o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají býti přiděleny, aby vyhovovaly potřebám jejich zemědělských závodů.

(²) K těmto přáním buď podle možnosti přihlíženo, pokud to neodporuje zákonným předpisům nebo veřejným zájmům a pokud lze je srovnat s účelem scelování a je to technicky možné.

(¹) Náhrada za pozemky musí býti zásadně dána opět v pozemcích, které se mají zpravidla rovnati výměrou, hospodářskou hodnotou vyjádřenou odhadní cenou a vzdáleností dosavadním pozemkům.

(²) Přitom lze vyrovnati penězi nepatrné rozdíly mezi pozemky odevzdanými do scelování a náhradními pozemky, je-li to odůvodněno potřebou úspěšnějšího obhospodařování nebo lepšího zaokrouhlení. Peněžité vyrovnání nesmí však přesahovati dvacátý díl zjištěné ceny nároku na náhradu, ledaže by účastník s překročením této přípustné výše peněžitého vyrovnání souhlasil.

(³) Rozsah dovoleného rozdílu mezi výměrou náhradních pozemků a pozemků dosavadních bude upraven nařízením.

(⁴) Přidělením náhradních pozemků, které by mělo za následek podstatnou změnu dosavadního způsobu hospodaření nebo by vyžadovalo přeložení obytných a hospodářských budov na jiné místo, může býti provedeno jenom za souhlasu účastníkova.

(⁵) Je-li však přeložení obytných nebo hospodářských budov zvláště nutné k účelnému provedení scelování, budiž těm účastníkům, kteří se dobrovolně rozhodli k takovému přeložení, přikázána náhrada v blízkosti nových stavenišť. Úřad může přitom určiti, že jim má býti poskytnuta výpomoc v penězích, v provozech, v ruční práci nebo stavivu. K této výpomoci přispějí, není-li jiné dohody, ostatní účastníci podle poměru výhody, která jim vznikne tím, že je možno přeložiti jejich vlastní náhradní pozemky blíže k jejich hospodářským budovám. Poměr ten určí úřad ve sboru.

(⁶) Účastníkům, kteří mají jen poměrně malý pozemkový majetek, jest přiděliti náhradní pozemky podle možnosti v blízkosti jejich hospodářských budov.

(¹) Pokud jde o právní poměr k osobám třetím, nastupují náhradní pozemky účastníku přidělené a daná mu peněžitá vyrovnání na místo jeho pozemků pojatých do scelování, pokud v tomto zákoně není ustanoveno jinak.

(²) Váznou-li na jednotlivých dosavadních pozemcích téhož vlastníka nebo na jejich částech různá břemena, nebo je-li vlastnictví některých pozemků nebo jejich částí sporné, buďtež za různě zatížené pozemky, jakož i za pozemky sporné nebo jejich části určeny dílčí náhrady, které budou označeny v pozemkovém katastru zvláštními parcelními čísly a pro něž budou otevřeny zvláštní knihovní vložky.

(¹) Poměry a skutečnosti, k nimž se při odhadování pozemků nepřihlíželo (§ 53), buďtež vyrovnány v penězích, pokud se dosavadní držitel pozemků s tím, komu byl pozemek přidělen jako náhradní, nedohodl jinak.

(²) Stromy a keře na pozemcích, určené k zvláštnímu užitku musí na žádost dosavadního držitele převzíti účastník, jemuž byl pozemek jako náhradní přidělen.

(³) Totéž platí o lesních porostech určených hlavně k těžbě dřeva, nejsou-li ještě mýtně zralé. Naproti tomu mohou býti porosty mýtně zralé podle volby dosavadního držitele za šetření příslušných předpisů, zejména lesních, buď jím samým v přiměřené lhůtě vykáceny anebo převzaty za odhadní cenu tím, kdo dostane příslušný náhradní pozemek.

(⁴) Zvláštní hospodářská zařízení na pozemku se nacházející, která lze od pozemku odděliti bez podstatného snížení jeho hodnoty, převezme za odhadní cenu účastník, jemuž byl přidělen náhradní pozemek; nechce-li tak učiniti, musí taková zařízení odstraniti v přiměřené lhůtě dosavadní vlastník.

(⁵) Výši peněžitých náhrad a vyrovnání, jakož i potřebné lhůty stanoví úřad, pokud se strany samy nedohodnou.

(¹) Je-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení větší, než plocha potřebná pro zřízení nových společných zařízení, rozdělí se přebytek plochy takto získané mezi účastníky podle poměru odhadní ceny jejich pozemků pojatých do scelování k celkové odhadní ceně scelovacího obvodu.

(²) Jestliže však tato dosavadní plocha ke zřízení nových společných zařízení nestačí, nahradí se rozdíl z pozemků účastníků, a to podle stejného poměru jako v případě prvém.

(³) Od plošného příspěvku na společná zařízení mohou býti po slyšení scelovacího výboru osvobození účastníci, kteří mají jen nepatrný pozemkový majetek.

(⁴) Ukáže-li se nutnost zříditi další společná zařízení až do pravoplatnosti scelovacího plánu, kdy by rozvržení plošného příspěvku bylo spojeno s nákladnými změnami prací již provedených, poskytnou účastníci plochu k tomu potřebnou za peněžitou náhradu podle odhadní ceny.

(⁵) Plocha potřebná na společná zařízení, jež mají opatřiti zvláštní hospodářské výhody jen některým náhradním pozemkům, budiž opatřena na účet držitelů těchto pozemků.

(⁶) Účastníci, jimž se zřízením společných zařízení nedostane žádných výhod nebo výhod jen nepatrných, buďtež od povinnosti přispívat plochou na tato zařízení zcela nebo zčásti osvobozeni.

(¹) Plocha potřebná k vybudování zařízení obecně užitečných budiž opatřena, nestalo-li se tak jiným způsobem, především z nároku obce. Není-li to dobře možné, zejména též, kdyby tím byl obecní majetek mimořádně ztenčen, nebo odepřel-li orgán dohlížející na obecní hospodaření svůj souhlas, opatří se potřebná plocha podle ustanovení platných pro plošný příspěvek na společná zařízení.

(²) Za plochy poskytnuté na tato zařízení buď jich stavebníkem poskytnuta vždy náhrada, a to v penězích podle obecní hodnoty.

(¹) Aby bylo zaručeno, že vyšetřené náhrady skutečně odpovídají ustanovením tohoto zákona, nesmějí být náhradní pozemky účastníkům dříve odevzdány do prozatímního užívání, dokud nebude provedeno přezkoumání vyšetřených náhrad a vzájemné jejich porovnání se zjištěnými nároky.

(²) Shledané závady a nedostatky buďtež ihned odstraněny.

(¹) Vypracovaný a přezkoumaný návrh na nové rozdělení pozemků buď účastníkům vysvětlen a podle jejich oprávněných připomínek, pokud se týkají navrhovaného umístění náhradních pozemků, pozměněn.

(²) Teprve po daném vysvětlení a po provedení případných změn buď sestaven konečný návrh na nové rozdělení pozemků.

Před vytýčením návrhu na nové rozdělení buďtež po slyšení scelovacího výboru stanoveny lhůty pro vyklizení pozemků dosavadními držiteli a učiněna opatření, aby se přechod hospodaření ze starých pozemků na nové stal pokud možno bez hospodářských poruch.

Konečný návrh na nové rozdělení buď v přírodě vytýčen a účastníci buďtež s výhradou všech právních prostředků uvedeni v držbu náhradních pozemků, aby bylo zajištěno jejich plynulé obhospodařování do doby, než bude vypracován a vyložen scelovací plán.

(¹) Zmenší-li se, třeba i náhodou, hodnota pozemku pojatého do scelování nebo předmětu oceňovaného odděleně před prozatímním odevzdáním, může nový držitel do 60 dnů ode dne uvedení v držbu náhradního pozemku žádati od dřívějšího vlastníka dodatečné vyrovnání. Takovéto vyrovnání buď dáno, pokud možno v půdě, jinak v penězích.

(²) Byl-li někdo zkrácen v užívání náhradních pozemků tím, že nebyla provedena opatření úřadu vydaná pro přechod do nového stavu, může ve lhůtě 60 dnů počítané ode dne, do kterého příslušné úřední opatření mělo být provedeno, žádati od dřívějšího vlastníka těchto pozemků náhradu v penězích.

(³) Nedojde-li mezi stranami k dohodě o způsobu a výši vyrovnání nebo náhrady podle odstavce 1 nebo 2, rozhodne k žádosti některé z nich úřad.

S prováděním projektu společných zařízení buď započato co nejdříve, pokud to nějak podstatně nepřekáží obdělávání pozemků.

(¹) Konečné výsledky hlavního řízení jsou shrnuty ve scelovacím plánu.

(²) Scelovací plán tvoří:

a) zpráva o scelovacím plánu,

b) odhadní výkaz,

c) výkaz náhrad s příslušným výpočtem a

d) mapa nového stavu.

(³) Podrobnosti o přípravě scelovacího plánu a o vypracování jeho součástí budou upraveny nařízením.

(¹) Když scelovací plán je vypracován a společná zařízení vybudována, vyloží úřad tento plán na vhodném místě scelovacího obvodu po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí a oznámí nejméně 8 dní napřed veřejnou vyhláškou, kdy a kde bude scelovací plán vyložen a účastníkům vysvětlen.

(²) Vyhláška o vyložení scelovacího plánu buď uveřejněna též v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku v Úředním věstníku.

(¹) Proti scelovacímu plánu mohou účastníci podati u úřadu námitky, a to v době, kdy je scelovací plán vyložen.

(²) O námitkách proti scelovacímu plánu rozhoduje scelovací úřad ve sboru.

(¹) Stala-li se při scelování chyba měřická nebo početní, zařídí úřad z moci úřední nebo k návrhu účastníka její odstranění, a to až do dne potvrzení scelovacího plánu. Týká-li se chyba výměry půdy, buď dána podle možnosti náhrada v půdě, jinak v penězích.

(²) Způsob a výši náhrady určí úřad.

Řízení závěrečné obsahuje tyto úkony:

a) potvrzení scelovacího plánu,

b) sestavení pomůcek pro pozemkovou knihu a pro pozemkový katastr,

c) rozvrh scelovacích nákladů,

d) opatření o udržování společných zařízení a

e) zakončení scelovacího řízení.

(¹) Jakmile scelovací plán nabyl právní moci a případné změny byly provedeny, předloží úřad tento plán hlavnímu scelovacímu úřadu k potvrzení.

(²) Z rozhodnutí tohoto úřadu o potvrzení scelovacího plánu nelze se odvolati a také navrácení v předešlý stav nebo obnova řízení nejsou přípustné.

(³) Potvrzení scelovacího plánu se vyhlásí v obcích scelovacího obvodu a v obcích, které s tímto obvodem sousedí.

(¹) Pro úpravu (směnu) pozemkových knih a pozemkového katastru buďtež vypracovány potřebné návrhy a pomůcky a odevzdány knihovnímu soudu a finančnímu úřadu druhé stolice.

(²) Při úpravě (směně) pozemkové knihy je knihovní soud vázán údaji návrhu uvedeného v odstavci 1.

Po zjištění výše scelovacích nákladů provede úřad za spolupůsobení scelovacího výboru jejich rozvrh.

Pokud úřad nerozhodne jinak, náleží udržování společných zařízení obcím, na jejichž území se tato zařízení nalézají. Obcemi udržovaná společná zařízení tvoří součást veřejného statku.

(¹) Zakončení scelovacího řízení vyhlásí úřad též v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku v Úředním věstníku.

(²) Dnem uvedeným ve vyhlášce zaniká ve scelovacím obvodu působnost úřadu.

(¹) Z úřední moci lze zahájiti scelování hospodářských pozemků a lesů,

a) byla-li by prováděním rozsáhlejších staveb, zejména silnic, železnic, letišť, vodních cest a nádrží pozemková držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že by tím bylo řádné hospodaření značně ohroženo, nebo

b) není-li úspěšné provedení současného scelování několika souvisících katastrálních území dobře možné bez současného scelení jiného přilehlého katastrálního území nebo jeho části (scelování skupinové) nebo

c) je-li nutno v obcích, které nemají katastrálních map, nebo mají mapy nedostatečné, provésti katastrální měření nebo reambulanci pro založení nebo obnovení katastru a pozemkové knihy, pokud jsou dány věcné podmínky pro scelování a vysloví-li s tím souhlas aspoň jedna desetina vlastníků hospodářských pozemků, které mají tvořit scelovací obvod.

(²) Rozhodnutí o zahájení scelování z moci úřední přísluší úřadu, který rozhoduje ve sboru.

(³) Před rozhodnutím o povinném scelování buď vždy nejprve zjišťováno, zda by bylo možno zahájiti řízení podle předpisů pro scelování dobrovolné.

(⁴) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, platí pro scelování povinné stejné předpisy jako pro scelování dobrovolné.

(¹) Ten, kdo opatřuje plochu pro stavby uvedené v § 80, je povinen před zahájením vyvlastňovacího řízení oznámiti zamýšlenou stavbu scelovacímu úřadu.

(²) O tom, zda jsou splněny podmínky povinného scelování, rozhodne úřad po vyšetření věci a po dobrém zdání zvláštní odborné komise. Členy odborné komise ustanovuje ministr techniky, na Slovensku pověřenec techniky, z odborných úředníků hlavního scelovacího úřadu, v jehož obvodu má býti povinné scelování zahájeno. Do této komise vysílají dále své zástupce finanční správa, Jednotný svaz českých zemědělců, na Slovensku Jednotný svaz slovenských rolníků, jakož i ten, kdo opatřuje pozemky pro uvedené stavby.

(³) V rozhodnutí, jímž se zahajuje toto povinné scelování, buďtež stanoveny:

a) scelovací obvod,

b) plošný příspěvek jednotlivých katastrálních území (§ 82) a

c) výše peněžitého příspěvku na místní scelovací náklady.

(¹) Na stavby uvedené v § 80 přispívají plochou účastníci z toho katastrálního území, v němž je stavba zamýšlena, a to stejným způsobem, jako na společná zařízení (§ 62).

(²) Kdyby tento plošný příspěvek přesáhl ¹/₄ celkové výměry tohoto katastrálního území, může býti z úřední moci zahájeno scelovací řízení (§ 80) také v jednom nebo několika katastrálních územích s tímto bezprostředně sousedících. Plošný příspěvek účastníků z těchto sousedních území nesmí však přesáhnouti jednu dvacetinu jejich celkové výměry.

(³) Pro scelovací řízení v územích sousedních platí jinak stejné předpisy jako pro území uvedené v odst. 1.