Podepsaní poslanci navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění račiž se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úpravami pozemkové držby podle tohoto zákona se rozumějí:

a) scelování pozemků,

b) dělení společenských pozemků,

c) úprava užívání a správy společenských pozemků,

d) odstraňování lesních zákliček a úprava hranic lesů,

e) slučování pozemků.

(¹) K provádění úprav podle tohoto zákona jsou příslušné tyto úřady:

a) scelovací úřady,

b) hlavní scelovací úřady.

(²) Úřady uvedené v odstavci 1 jsou služebně podřízeny a podléhají dohledu ministerstva techniky, jemuž přísluší organisace jejich služby a její jednotné řízení; ministerstvo techniky, na Slovensku pověřenec techniky, sestavuje též pro tyto úřady rozpočet, hospodaří rozpočtovými prostředky a dohlíží na jich použití.

(³) Kde se v tomto zákoně mluví o úřadech bez bližšího jich označení, jest tím rozuměti úřady jmenované v odstavci 1.

(⁴) Pokud není stanoveno jinak, je ve věcech úprav pozemkové držby v první stolici příslušný scelovací úřad a v druhé stolici hlavní scelovací úřad.

(⁵) Scelovací úřady a hlavní scelovací úřady jsou samostatné státní úřady, které vykonávají úkoly svěřené jim tímto zákonem větším počtem stálých zaměstnanců. Osobními úřady těchto zaměstnanců jsou hlavní scelovací úřady.

(⁶) Ministru techniky přísluší u těchto úřadů propůjčovati služební místa, jichž propůjčení není vyhrazeno presidentu republiky nebo vládě (sboru pověřenců), a ustanovovati čekatele; na Slovensku učiní tak pověřenec techniky.

(⁷) Předpisy o vnitřní organisaci úřadů a jednací řády těchto úřadů budou vydány nařízením.

(¹) V důležitých věcech tímto zákonem zvlášť vytčených rozhodují úřady ve sborech.

(²) Ve všech ostatních věcech rozhodují přednostové úřadů.

(¹) Sbory úřadů mají toto složení:

a) u scelovacího úřadu: předseda a čtyři členové. Předsedou je přednosta scelovacího úřadu, členy jsou dva zástupci zemědělců, právní referent úřadu a vedoucí úředník technické služby u scelovacího úřadu; na Slovensku jsou dalšími členy tohoto sboru jeden člen ze stavu soudců a měřický úředník pozemkového katastru;

b) u hlavního scelovacího úřadu: předseda a šest členů. Předsedou je přednosta hlavního scelovacího úřadu, členy jsou dva zástupci zemědělců, právní referent, vedoucí úředník technické služby hlavního scelovacího úřadu a dva členové ze stavu soudců.

(²) Každý předseda sboru má svého zástupce, každý člen má jednoho náhradníka.

(³) K jednání sborů mohou být též přibráni jiní odborní referenti s hlasem poradním.

(¹) Přednosty úřadů prvé a druhé stolice a jejich zástupců jmenuje ministr techniky ze zaměstnanců úřadů, kteří mají ustanovovací zkoušku politickou nebo zkoušku soudcovskou, jsou obeznámeni se zemědělskými poměry a kteří s úspěchem vykonávali službu u těchto úřadů aspoň po dobu tří let; na Slovensku učiní tak pověřenec techniky. Ustanovení o tříleté službě neplatí pro první jmenování.

(²) Zástupce zemědělců vysílá a odvolává Jednotný svaz českých zemědělců nebo Jednotný svaz slovenských rolníků z řad výkonných zemědělců působících v obvodu, na který se vztahuje pravomoc příslušného úřadu. Vyslaní zástupci zemědělců musí býti zachovalí, státně spolehliví a musí vykazovat mimořádné schopnosti ve svém oboru.

(³) Členy ze stavu soudců ustanovuje ministr spravedlnosti, na Slovensku pověřenec spravedlnosti.

(⁴) Vedoucí úředníky technické služby úřadů jmenuje ministr techniky (pověřenec techniky) ze zaměstnanců technické služby těchto úřadů, kteří mají ustanovovací zkoušku, jsou obeznámeni se zemědělskými poměry a kteří s úspěchem vykonávali službu u těchto úřadů aspoň po dobu tří let.

(⁵) Ustanovení o tříleté službě (odst. 1 a 4) neplatí na Slovensku po dobu tří let od účinnosti tohoto zákona. Do doby této služby se počítá doba služby u úřadů pro agrární operace.

(⁶) Právní referenty (§ 4, odst. 1) určují přednostové úřadů ze svých zaměstnanců.

(⁷) Měřické úředníky pozemkového katastru ustanovuje pověřenec financí.

(¹) Úřadům přísluší projednávati a rozhodovati všechny skutkové a právní poměry, které při provádění úprav pozemkové držby nemohou zůstati beze změny; proto po dobu provádění těchto úprav jest vyloučena příslušnost oněch úřadů a orgánů, do jejichž působnosti by tyto věci náležely, kdyby se úpravy pozemkové držby neprováděly.

(²) Rozhodnutí a opatření ve věcech příslušejících jinak jiným úřadům nebo orgánům může býti vydáno jen po jich předcházejícím slyšení a souhlasu. Nedojde-li k dohodě, rozhodnou příslušné ústřední úřady. Tohoto souhlasu není třeba, jde-li o záležitosti upravené vodním zákonem.

(³) Spory o vlastnictví a držbu pozemků, které jsou předmětem řízení, jakož i věci knihovní, jsou z příslušnosti scelovacích úřadů vyloučeny, pokud není v tomto zákoně ustanoveno jinak.

(⁴) Pokud na Slovensku skutečný stav se nesrovnává se stavem knihovním, sepíše úřad zvláštní protokol, který musí obsahovati věcné náležitosti vkladní listiny a postoupí jej knihovnímu soudu. Tento protokol nahrazuje knihovní žádost a knihovní soud jej vyřídí s urychlením podle knihovních předpisů a uvědomí o vyřízení též úřad.

Sídla úřadů a obvody jejich působnosti budou stanoveny nařízením.

(¹) Pro řízení ve věcech upravených tímto zákonem platí předpisy vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení), pokud je tento zákon neupravuje jinak.

(²) Odchylky v řízení vyplývající z ustanovení o sborech úřadů budou upraveny nařízením.

(³) Úřady rozhodují ve sborech mimo případy tímto zákonem vytčené

a) vždy, kdykoli strana o to požádá,

b) ve všech případech, když má býti vydáno rozhodnutí, jímž se žádosti strany nevyhovuje,

c) ve věcech týkajících se scelovacích družstev a družstevního scelování.

Shledá-li hlavní scelovací úřad při odvolání nebo při dozoru vykonaném z moci úřední, že při projednávání některé záležitosti se přihodily podstatné nedostatky, že byly opominuty zřejmě závažné skutečnosti, nebo že byl zákon tak porušen, že by to mělo vliv na výsledek celé úpravy nebo že by tím někteří účastníci byli zkráceni ve svých právech, nařídí nové jednání nebo šetření, po případě nahradí vadné rozhodnutí rozhodnutím vlastním, pokud příslušný plán nebyl potvrzen.

(¹) Úřady mohou ukládati tresty na penězích od 100 do 5.000 Kčs nebo na svobodě od 12 hodin do 14 dnů na přestoupení příkazů a zákazů vydaných podle tohoto zákona.

(²) Stejný trest mohou ukládati pro poškozování signálů, kolíků, mezníků a jiných měřičských značek a pomůcek, a to bez újmy případného stíhání soudního. Uložení pokuty nezbavuje povinnosti nahraditi způsobenou škodu.

(¹) Prohlášení a smíry učiněné před úřadem za řízení nepotřebují ani souhlasu nepřímých účastníků, ani nepodléhají schválení správními úřady nebo poručenskými (opatrovnickými) soudy.

(²) Na místo schválení soudy poručenskými (opatrovnickými) vyžaduje se však schválení hlavními úřady scelovacími ve sborech; schválení se vydá po vyšetření zájmů poručence (opatrovance).

(³) Prohlášení, která byla učiněna za řízení před úřady ústně nebo písemně, mohou býti odvolána jenom tenkrát, není-li podle uvážení úřadů, před nimiž byla učiněna, obava, že by tím byly prováděné práce podstatně rušeny.

Právní stav vzniklý za řízení rozhodnutím nebo opatřením úřadů nebo prohlášením učiněným před nimi, je závazný také pro právní nástupce, a to i když nabyli vlastnictví soudní dražbou.

Výkon práv zejména majetkových není za řízení nijak obmezen, leč by úřady z důležitých příčin učinily prozatímní opatření za účelem ulehčení přechodu do nové úpravy držby.

Konečné nálezy úřadů, jakož i smíry jimi schválené mají právní účinnost soudních rozhodnutí a smírů, anebo, pokud by šlo o záležitosti náležející do působnosti jiných úřadů správních, účinnost rozhodnutí těchto úřadů a smírů před nimi uzavřených, a jsou vykonatelny těmi úřady, které by byly příslušny, kdyby se scelování neprovádělo.

Podání, přílohy, úřední vyhotovení, vysvědčení, právní listiny, rozhodnutí, ověření a vidimace v řízeních upravených tímto zákonem jsou, pokud se jich neužije jinak, osvobozeny od poplatků.

Při veškerých pracích prováděných podle tohoto zákona budiž pokud možno použito pozemkového katastru. Zjistí-li se při tom v pozemkovém katastru závady, buď zařízeno jich odstranění.

(¹) Veškeré technické práce prováděné v řízeních tímto zákonem upravených jest vykonávati pokud možno tak, aby hospodářské plodiny a kultury, stromy, hospodářská zařízení a památky byly co nejvíce uchráněny poškození.

(²) Není-li to dobře možné, přísluší poškozeným náhrada škody, kterou určí, nedojde-li k dohodě, úřad.

(³) Náhrada škody je součástí místních scelovacích nákladů.

Vyhlášky vydávané úřady v řízení, upraveném tímto zákonem uveřejňují se v obcích, jichž se týkají a v obcích, které s upravovaným obvodem sousedí, na úřední tabuli po dobu 15 dnů a vyhlásí se způsobem v místě obvyklým, pokud zákon nepředpisuje jinou dobu uveřejnění a jiný jeho způsob, zejména v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku v Úředním věstníku.

(¹) Veškeré úpravy pozemkové držby musí býti prováděny v časovém pořadí podle plánu stanoveného předem tak, aby nejdříve byly prováděny úpravy nejnaléhavější nebo takové, jejichž provedení je v důležitém zájmu veřejném.

(²) Naléhavost úprav se posuzuje podle stupně roztříštěnosti, podle tvarů pozemků a jejich příjezdnosti a podle rentability těchto úprav.

(³) V důležitém zájmu veřejném je zejména provedení takových úprav, pro něž jsou splněny věcné předpoklady pro povinné scelování (§ 80) nebo jichž je třeba se zřetelem na současné jiné úpravy, které mají vliv na uspořádání pozemkové držby, hospodářský vývoj nebo krajinný ráz dotčené oblasti.

(¹) Časové pořadí, v němž mají být úpravy prováděny, je stanoveno v pracovním plánu, který sestavují pro určité časové úseky hlavní scelovací úřady po slyšení zemských orgánů krajinného (prostorového) plánování.

(²) Tyto plány schvaluje po dohodě ministerstva zemědělství ministerstvo techniky, na Slovensku po dohodě pověřence zemědělství a pozemkové reformy pověřenec techniky.

Při všech úpravách prováděných podle tohoto zákona budiž v dohodě s příslušnými úřady co nejvíce dbáno, aby byla ochráněna příroda a památky, aby byl zachován a po případě i zlepšen krajinný ráz a aby tyto zásahy zanechaly po sobě co nejméně rušivých stop.

Scelováním pozemků jest rozuměti takovou úpravu pozemkové držby, při které vlastníci hospodářských pozemků nebo lesů v určitém obvodu obdrží za své dosavadní pozemky rovnocennou náhradu zásadně opět v půdě, avšak v počtu celků co možná nejmenším, ve tvarech hospodářsky nejvýhodnějších a s řádným přístupem pokud možno po veřejných cestách, aby tím bylo dosaženo co nejúspěšnějšího hospodaření.

(¹) Za hospodářské pozemky se pokládají podle tohoto zákona role, louky, pastviny, polní zahrady, vinice, chmelnice, cesty, průhony, příkopy, meze a neplodné neb neobdělané plochy; dále se za ně pokládají zalesněné plochy a plochy porostlé křovinami, jakož i pozemky určené k zalesnění, pokud do hospodářských pozemků zasahují nebo jsou po různu rozptýleny a pokud z ohledů veřejných je přípustno, aby jich bylo použito trvale k jiným účelům než k účelům lesního hospodářství.

(²) Za lesy (lesní pozemky) pokládají se všechny pozemky, které tvoříce větší souvislé plochy, mají býti podle lesních zákonů udržovány pro lesní hospodářství.

(³) Lesní pozemky mohou býti scelovány buď zároveň s pozemky hospodářskými nebo samy o sobě.

(¹) Jiné pozemky než hospodářské nebo pozemky hospodářské, které však mají pro svou zvláštní polohu nebo povahu takovou hospodářskou cenu, že by přidělením jiného pozemku nemohla býti přiměřeně nahražena, mohou býti předmětem scelování jen za souhlasu jejich vlastníků.

(²) Za takové pozemky jest pokládati zejména:

a) pozemky, které jsou stavebními místy podle stavebních předpisů;

b) pozemky ohrazené trvanlivým zdivem;

c) zahrady při domech, parky, obory a remízy pro drobnou zvěř, stromové školky a stromořadí okrasných stromů;

d) přírodní chráněná území a části krajin požívající ochrany;

e) hřbitovy, pomníky a rodinné hrobky i s přilehlým okolím;

f) pozemky určené pro vojenské účely;

g) pozemky věnované převážně vinařství a ovocnářství;

h) chmelnice a prutníky o výměře aspoň 0,3 ha souvislé plochy;

ch) lesy;

i) jámy na hlínu, písek, štěrk, křemen, slín, jíl, rudu, říční náplavy obsahující vyhrazené nerosty, lomy kamenné, vápenné, uhelné a břidlicové, ložiska rašeliny a sádry, pokud se v nich skutečně těží;

j) pozemky, na nichž jsou léčivé prameny a zřídla, pokud je těchto pozemků třeba k přiměřenému jich užívání;

k) pozemky pokryté dočasně nebo stále vodou, jíž se užívá pro chov ryb nebo pro účely živnostenské;

l) pozemky určené k technickému provozu hornictví, k provozování plavby nebo pro účely vodohospodářské vůbec, jakož i pozemky určené pro závody živnostenské a průmyslové.

(³) Částí pozemků uvedených v předcházejících odstavcích, jichž jest třeba k účelnému zřízení společných zařízení nebo k hospodářsky účelné úpravě pozemkové držby, může býti použito k těmto účelům i bez souhlasu vlastníků za náhradu obecné hodnoty, pokud tím nebude porušen účel, jemuž tyto pozemky mají sloužiti.

(¹) Pozemky, které pro svou polohu jsou vystaveny zvláštním škodám nebo jsou zatíženy takovými břemeny, jež by scelování podstatně znesnadnila, mohou býti rozhodnutím úřadu ze scelování vyloučeny.

(²) To platí zejména o pozemcích, při kterých jest nebezpečí zasypání, občasného sesouvání půdy, zaplavování vodou nebo stržení břehů, dále o pozemcích, kterým hrozí proboření nebo jiné poškození následkem poddolování a o pozemcích, na kterých váznou reálná břemena zvláště tíživá nebo těžko ocenitelná.

(³) Ze scelování mohou býti též vyloučeny jakékoliv pozemky, u nichž provedení scelovacího řízení by nebylo účelné [§ 39, odst. 1, písm. b)] anebo by provedení scelení pozemků jiných podstatně a nepřiměřeně ztížilo.

(¹) Obvod, na který se scelování vztahuje (scelovací obvod), může býti utvořen buď

a) z jednoho nebo více sousedících katastrálních území nebo

b) z jedné po případě více tratí patřících k jednomu nebo k několika katastrálním územím, při čemž musí býti tento obvod ohraničen přirozenými nebo umělými hranicemi, zejména železnicemi, silnicemi, cestami, lesy nebo vodními toky nebo musí tvořiti samostatný obvod hospodářský obdělávaný z jednoho místa. Scelovací řízení v takovémto menším scelovacím obvodu může býti zahájeno jen tehdy, když i z takového obmezeného scelování možno očekávati vždy ještě značné výhody pro zemědělství a když se tím pro budoucnost nepředbíhá možné rozsáhlejší a výhodnější scelování.

(²) Rozsah scelovacího obvodu stanoví se v nálezu, kterým se rozhoduje o zahájení scelovacího řízení.

(³) Uvnitř scelovacího obvodu buďtež scelovány všechny pozemky (§ 23), pokud pro svou zvláštní hodnotu (§ 24) nebo povahu (§ 25) nebyly ze scelování vyloučeny.

(⁴) Výjimečně může být stanovený scelovací obvod rozšířen dodatečně v průběhu scelovacího řízení pojetím sousedních a poblíže položených pozemků, a to buď

a) na žádost jejich vlastníků, je-li to na prospěch scelování anebo neznamená-li to aspoň jeho zatížení nebo

b) bez ohledu na souhlas jejich vlastníků, když jest rozšíření scelovacího obvodu nutné, aby bylo dosaženo lepších a účelnějších hranic náhradních pozemků, aby mohla býti účelně provedena společná zařízení nebo aby mohla býti provedena účelná úprava hranic katastrálních nebo obcí.

(⁵) O dodatečném rozšíření scelovacího obvodu bez souhlasu vlastníků dotčených pozemků rozhoduje úřad ve sboru.

(⁶) Je-li nutno při scelovacím řízení provésti změny hranic katastrálních území, obcí nebo okresů, zahájí úřad jednání předepsané platnými předpisy.