Základem pro stanovení potřeby na rok 1947 je v trakci parní v zemích českých výkon 111,000.000 str. km, na Slovensku 27,900.000 str. km, v trakci motorové v zemích českých 15,700.000 mot. km, na Slovensku 7.000.000 mot. km a v trakci elektrické v zemích českých 1,030.000 str. km, na Slovensku 90.000 str. km.

K doplnění parku lokomotiv, který v důsledku nedoplňování během okupace značně zestaral, byl opotřeben a zčásti také zničen, počítá se v rozpočtu na rok 1947 s objednávkou dalších 210 lokomotiv a 154 tendrů, z čehož připadá na země české 145 lokomotiv a 129 tendrů a na Slovensko 65 lokomotiv a 25 tendrů.

V motorovém provozu počítá se při předvídaném výkonu s potřebou 11,621.200 kg pohonných látek v českých zemích a 3,135.000 kg na Slovensku a 302.700 kg olejů v zemích českých a 84.010 kg na Slovensku.

Pro další rozšiřování motorového provozu bude třeba objednati v rámci dvouletého plánu v roce 1947 100 motorových vozů.

Pro rozšíření posunu na pražských nádražích byly objednány v mezích rozpočtu na rok 1946 dvě posunovací akumulátorové lokomotivy.

Na elektrické místní dráze Certlov - Lipno, na které byl znovu zahájen provoz, je ve stavbě nová usměrňovací stanice.

V roce 1947 bude pokračováno v doplňkových stavbách na vrchním vedení pražských nádraží. Tím má býti umožněno, aby elektrické lokomotivy vozily nákladní vlaky ze Smíchova do Vršovic a dále malešickou spojkou do Libně.

Značné škody na vozidlech z let okupace, kdy byla vozidla všech druhů využívána do nejzazší meze, vyžadují neustále rozsáhlé opravy.

Náprava škody na vozidlech v době okupace bude i v roce 1947 znamenati z celkových předvídaných nákladů na udržování parních lokomotiv 30%, elektrických lokomotiv 10%, motorových vozidel 30%, osobních, poštovních a služebních vozidel 60% a nákladních vozů 40%.

Předpokládaný výkon v silniční motorové dopravě na rok 1947 činí v zemích českých 57,360.000 km (33,360.000 km v osobní dopravě a 24,000.000 km v nákladní dopravě) a na Slovensku 25,410.000 km (8,090.000 km v osobní dopravě a 17,320.000 km v nákladní dopravě).

Proti výkonu, který byl předvídán v rozpočtu na rok 1946, jest výkon předpokládaný na rok 1947 vyšší asi o 62% v zemích českých a o 109% na Slovensku.

V tuzemské přepravě je rozsah automobilové dopravy dán dvouletým vládním programem. V zahraniční přepravě lze počítati s uskutečněním dálkových mezinárodních přeprav.

V investičním programu bude především pokračováno na dokončení rozestavěných garážových objektů. S výstavbou nových garáží započne se jen v omezeném rozsahu tam, kde je jich nejnaléhavější potřeba. Rozšíření vozového parku silniční motorové dopravy je určeno výrobním plánem automobilového průmyslu v rámci dvouletého budovatelského programu. Generální a běžné opravy vozidel jsou prováděny v automobilních dílnách, případně správkárnách. Počet a výkon dosavadních automobilových dílen a správkáren nebude dosud krýti plně potřebu všech oprav vozidel, a proto se uvažuje o jejich rozšíření a hlavně o modernějším jejich vybavení. Přes všechna tato opatření bude však nutno ještě určitý počet generálních oprav zadati. Kromě toho bude nutno vybaviti garážní opravny v sídle autospráv strojním a inventárním zařízením k provádění oprav menšího rozsahu.

Československé aerolinie byly vládním nařízením ze dne 28. června 1946, č. 159 Sb., prohlášeny státním podnikem, a to s účinností od 1. ledna 1946.

Provoz byl zahájen dne 1. března 1946, a to nejprve letadly Junkers 52 pro 14 až 18 cestujících a později 21 místnými letadly C 47 A, zakoupenými z přebytků americké armády v Evropě. Podle dodávek těchto letadel, na kterých byly v dílnách Československých aerolinií na letišti v Ruzyni provedeny generální opravy a jejich vnitřní úprava továrnou "Avií" v Letňanech, mohl býti postupně uskutečňován program Československých aerolinií, takže nyní jest Praha spojena skoro se všemi význačnými evropskými středisky.

Rozvoj letecké dopravy jest patrný také z toho, že počet nalétaných kilometrů, který činil v měsíci březnu 26.344, dostoupil v měsíci září t. r. výše 381.495.

Na rok 1947 počítá se s rozšířením sítě tratí mezinárodních nejen v Evropě, ale i s jejich prodloužením do Káhiry, Ankary a Alžíru. Uskutečněním tohoto programu docílilo by se značných výhod hospodářských a politických.

Po stránce vnitrostátní znamenalo by uskutečnění programu značné urychlení dopravy mezi všemi význačnými městy republiky, a to nejen z těchto středisek do Prahy, nýbrž i mezi těmito středisky navzájem.

V tomto směru je věnována zvláštní pozornost dokonalému spojení Slovenska s Čechami a Moravou.

Předpokládaný program bude uskutečněn letadly C 47 A pro 21 cestujících a 10 letadly dvoumotorovými asi 10 místnými.

Pro rok 1947 předpokládá se využití 66% u tratí mezinárodních a 57% u tratí vnitřních. Tomu odpovídá i odhad výsledků provozu za měsíc září 1946, kdy možno počítati již s určitým ziskem. V důsledku toho lze předpokládati, že v roce 1947 budou provozní těžby krýti provozní náklady.

Celkem možno říci, že uskutečnění programu přinese velké výhody celému československému hospodářství, aniž bude nutno poskytovati ze státní pokladny prostředky k úhradě provozních ztrát, jak tomu bylo vždy v době předválečné.

Stoupající činnost ve všech odvětvích služby Poštovní spořitelny, která se projevila v roce 1946 jako důsledek oživení hospodářských poměrů po válce, projeví se i v roce 1947 při úspěšném provádění budovatelského programu Gottwaldovy vlády.

Po revoluci zahájila Poštovní spořitelna ihned svoji činnost, aby byla k disposici našemu hospodářskému životu. První fáze měnové reformy uložily Poštovní spořitelně nadměrné úkoly. Je to především vedení vázaných a volných šekových a spořitelních účtů, přihlašovací akce účtů šekových a spořitelních a účtů cenných papírů, uvolňování peněz z vázaných šekových a spořitelních účtů. Po zakončení prací, spojených s první fází měnové reformy se Poštovní spořitelna připravuje ke zdolání nových úkolů, které jí vyplynou z dalších fází měnové reformy.

Především to bude placení dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku, které se projeví mimořádným zatížením všech tří odvětví služby Poštovní spořitelny.

Platba každého poplatníka se totiž projeví v šekové službě Poštovní spořitelny, neboť bude zúčtována na zvláštním šekovém účtě finanční správy u Poštovní spořitelny. To bude znamenati v poměrně krátké lhůtě zpracování čtyř až pěti milionů účetních položek. Potom bude pravděpodobně následovati individuální nebo hromadné uvolňování vázaných šekových vkladů a nakonec konsolidace zbytků vázaných vkladů, jak se o ní zmiňuje vládní program.

Také spořitelní služba bude obdobně mimořádně zatížena prováděním dávkových zákonů, neboť jistě valná část z téměř půldruha milionu majitelů vkladních knížek použije svých vkladů k placení dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku. Také ve spořitelní službě přijde potom obdobně v úvahu v předcházejícím odstavci zmíněné individuální nebo hromadné uvolňování vázaných vkladů a pak konsolidace zbytků vázaných úsporných vkladů.

V bankovním odvětví služby Poštovní spořitelny bude nejprve pro státní správu finanční zjišťován podklad pro soupis majetku v úseku cenných papírů, uložených v tuzemsku i v cizině, a dále budou u Poštovní spořitelny soustřeďovány všechny cenné papíry, skládané poplatníky na úhradu obou shora jmenovaných dávek a zúčtovány pro státní správu finanční. V tomto odvětví služby je nutno ještě počítati s tím, že Poštovní spořitelna bude zúčastněna z příkazu finanční správy mimořádným podílem na technickém provedení konečné úpravy celého státního dluhu.

Plošná výměra státního lesního hospodářství podniku se stále ještě zvětšuje přejímáním lesního majetku, konfiskovaného podle dekretu č. 12/1945 Sb. Průběh tohoto přejímání nelze dobře a spolehlivě do budoucnosti odhadnouti. Již nyní jest překročena plošná výměra 934.000 ha, s níž bylo kalkulováno při sestavování návrhu rozpočtu na rok 1947, neboť dosáhla ku dni 1. 11. 1946 asi 1,010.000 ha. Další vzrůst plochy během roku 1947, nyní hlavně již z důvodů revise pozemkové reformy, dosáhne podle nynějšího odhadu celkové plochy cca 1,400.000 ha.

Malá výnosnost jest opodstatněna hlavně dvěma momenty, t. j. špatným hospodářským stavem lesů a prodejními cenami výrobků, především ovšem dřeva.

Přetěžbami v době okupace byly státní lesy ochuzeny asi o 13 milionů plm dřevní hmoty své podstaty, v ceně asi 4 miliard Kčs. Další škody vznikly neprováděním udržovacích prací v potřebném rozsahu za doby okupace na cestách, budovách i lesních porostech. Podle soukromých odhadů činí všechny válečné škody státních lesů asi částku 10 miliard Kčs. Ve snaze zajistiti pro národohospodářskou potřebu potřebné dřevní hmoty a udržeti finanční stabilitu hospodářství, jest nutno rozvrhnouti nápravu zmíněných válečných škod na období několika desítek let, zvláště když nastalá hmyzová kalamita (kůrovcová) staví podnik před nový vážný úkol, t. j. zdolání kalamity i přes nynější nedostatek pracovních sil v době pokud možno nejkratší a zabránění znehodnocení dřeva kalamitního a tím zachování důležitých hodnot národohospodářských. Jest samozřejmé, že náprava válečných škod a zdolání kůrovcové kalamity klade značné požadavky na finanční hospodářství podniku.

Prodejní ceny výrobků, především dříví jako hlavního produktu lesního hospodářství, ovlivňují výnosnost lesního hospodářství, i když má normální předpoklady hospodářské, nezatížené nedostatky z války pocházejícími.

Ze srovnání indexu cen dříví a indexu nákladů vyplývá však ve srovnání s posledním předválečným rokem 1938, že ceny dříví pohybují se takřka na poloviční výši. Přispívá tudíž lesní hospodářství nepřímo ze svých prostředků na finanční prosperitu dřevozpracujícího průmyslu.

Státní statky tvoří tři hospodářské složky: polní hospodářství, rybniční hospodářství a zemědělský průmysl.

Rozpočet státních statků pro rok 1947 usměrňují především dílčí úkoly v dvouletém plánu výstavby československého zemědělství. Zejména jest nutno odstraniti rychle škody, způsobené okupací a válečnými událostmi, zvláště na budovách a provozních zařízeních v oblasti jižní Moravy.

Nejpřednějším úkolem státních statků je pak dosáhnouti nejméně předválečné výroby, která musí býti bezpodmínečně dosažena a to, pokud výrobní poměry dovolí, již v roce 1947.

Výroba rostlinná splní tento úkol výběrem rostlin pro osevní plán, zařaděním speciálních výnosových druhů, ve spoji s vhodnými zařízeními pro konečné ošetření a úpravu pro prodej.

Výrobě živočišné se vyhražuje mimořádná pozornost jako důležitému článku v organisaci výživy lidu, mimo jiné také v rybničním hospodářství. Četné rybníky zkonfiskovaných majetků se organisačně začleňují do sítě státních rybníků, v zájmu racionálnějšího využití a zvýšení výroby rybího masa.

Polní hospodářství opírá se pak o svůj zemědělský průmysl, který se reorganisuje a přebudovává, aby sloužil co nejlépe zušlechťování zemědělské prvovýroby.

V státním rozpočtu na rok 1947 odráží se konečně i snaha, aby státní statky ve svých složkách byly nositelem zemědělského a sociálního pokroku a uplatňovaly jej v praksi.

Úkoly, jež chtějí státní statky svými rozpočtovými návrhy plniti a splniti, směřují k tomu cíli, aby byly aktivní složkou státního finančního hospodářství.

Podnik spravuje nyní 15 pokusných statků v celkové rozloze 1.986 ha půdy zemědělské, 522 ha půdy rybniční a 840 ha půdy lesní. Rozsah tohoto podniku bude v roce 1947 rozmnožen o větší počet dalších polnohospodářských objektů z konfiskovaného majetku zemědělského, aby síť pokusných statků byla účelně doplněna a správně rozvržena po celém území našeho státu.

Úkolem pokusných statků je, aby především prováděly pro státní výzkumné ústavy zemědělské a pro státní výzkumné stanice zemědělské přesné pokusy, jichž účelem je řešení veškerých problémů zemědělské prvovýroby a to jak v oboru výroby živočišné tak rostlinné. Dalším úkolem pokusných statků je, aby upozorňovaly širokou zemědělskou veřejnost na nové poznatky zemědělského výzkumnictví. Mají-li pokusné statky plniti tyto úkoly je třeba, aby byly k tomu náležitě vybaveny vhodnými budovami, dokonalým mrtvým inventářem a hodnotným inventářem živým. Jejich provoz a správa vyžadují proto přiměřeně více pracovních sil a větší počet školených zaměstnanců. Tato nezbytná opatření zvyšují pochopitelně některé nákladové položky. Proto nelze posuzovati státní pokusné statky, pokud se výnosnosti týká, jako podnik čistě výdělečný, nýbrž jako podnik, jehož systém podnikového hospodaření má sloužiti výlučně k tomu, aby správa tohoto podniku mohla býti dostatečně pružná a pohyblivá, jak to řádné vedení hospodářského podniku vyžaduje.

Podnik byl zřízen usnesením vlády ze dne 8. ledne 1946, vl. nař. č. 10/1946 Sb., s účinnosti od 1. ledna 1946.

Samostatně účtujících jednotek jest 53. Z nich je 49 statků, 3 polesí a 1 podnik průmyslový.

Na rok 1947 prelimunují se provozovací náklady částkou 60,302.000 Kčs, provozovací těžby částkou 60,186.000 Kčs, takže provozovací ztráta činí 116.000 Kčs.

Na jednotlivá hospodářská odvětví připadá: na hospodářství lesní ztráta 312.000 Kčs, na hospodářství polní zisk 331.000 Kčs, na průmyslové závody zemědělské zisk 799.000 Kčs, na společnou správu ztráta 934.000 Kčs.

Z vykázané ztráty společné správy připadá: na zúrokování investičních dluhů 295.000 Kčs a na zúrokování provozních dluhů 100.000 Kčs.

Školní polesí utrpěla v minulých letech - nepřihlíží-li se ke katastrofálním polomům v polesí státní vyšší lesnické školy v Písku - stejně jako jiné lesní majetky zvýšenou těžbou a nedostatkem pracovníků pro udržovací a kulturní práce. V hospodářském roce 1946/1947 bude především dbáno, aby byly odstraněny aspoň největší škody z minulých let. Těžba lesů má býti značně omezena, aby se vyrovnal úbytek z doby okupace. Tím větší úsilí bude věnováno kulturám a školkařským pracím, pokud to dovolí pracovní síly a materiál. Půjde vedle obnovovacích prací v porostech zejména o zlepšení stavu lesních školek a o přípravu pro kulturní práce v budoucnosti. Z ostatních prací nutno poukázati na zlepšovací práce u lesních cest. Značně rozšířené hospodářství si vyžádá zjištění dnešního stavu polesí a provedení revise hospodářského plánu lesního nebo aspoň přípravu k němu. V jeho rámci bude nutno zabývati se otázkou racionalisace provozu a odstranění škod.

Školní statky, zejména v zemi Moravskoslezské, utrpěly v minulých letech velké škody jak na budovách, tak ztrátou dobytka, strojů, zásob, zaplevelením a vyčerpáním pozemků, jakož i zavlečením nakažlivých nemocí a rozšířením tuberkulosy u hovězího dobytka. Tyto ztráty se projevují ve zvýšené potřebě finančních prostředků na koupi dobytka, strojů a materiálií. V roce 1947 bude snahou vyřaditi dobytek tuberkulosní a doplniti stav dobytka na normální počet, nakoupiti mrtvý inventář potřebný k mechanisaci provozu a pokud to stavební poměry dovolí, opraviti válkou zničené hospodářské budovy a pokračovati ve stavbách sloužících ke zvýšení rentability statku.

Finanční výsledky podniku jsou neúměrně zatíženy úrokovou službou z investičních půjček a velkými částkami amortisačními. Podnik nemůže býti posuzován čistě jako výdělečný, neboť musí sloužiti především účelům vyučovacím a poradnickým, ježto školní statky mají uváděti do prakse výsledky zemědělského badání a býti šiřiteli zemědělského pokroku. Podnik plní také důležité poslání národohospodářské rozšiřováním ušlechtilých osiv, sádí a plemenného dobytka, jakož i produkcí zeleniny, ovoce, mléka, masa a pod.

Tyto školní závody spravované podle zásad obchodního hospodaření jsou demonstračními objekty vysokých škol zemědělských a vysoké školy veterinární. Sloužíce posluchačstvu ve směru vyučovacím, plní zároveň své národohospodářské, sociální a osvětové poslání. Na těchto závodech mají i praktičtí hospodáři příležitost seznámiti se s nejrůznějšími hospodářskými novinkami a výsledky posledních bádání. Jejich činnost výzkumnická děje se v rozsahu hospodářské možnosti závodu, ježto nutnou snahou těchto podniků jest udržeti jejich rentabilitu.

K řádné prosperitě závodu je zapotřebí dokončení staveb a úprav započatých v roce 1946. Objekty, které byly za okupace mimo provoz, aby jich bylo možno použíti a aby skutečně mohly býti objekty demonstračními, je třeba upraviti jak stavebně, tak i vybaviti jest rojním zařízením. Budovy, zejména školního závodu žabčického, jsou nevyhovující a bude nutno postupně novostavbami nahrazovati staré objekty.

V roce 1947 bude též snahou nakoupiti výkonnější stroje a rozmnožiti motorové stroje k úspoře pracovních sil. Živý inventář je stále pod normálním stavem a je zapotřebí doplniti nebo vyměniti jej za hodnotnější.

Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané jest jediným ústavem na území ČSR, ve kterém jest výhradně vedle oblastní diagnostiky obstarávána výroba asi 70 různých druhů očkovacích látek proti nákazám zvířat.

Ústav tento je zařazen od 1. ledna 1928 mezi státní podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření (vládní nařízení č. 206/24 Sb.) a jest jako veterinární zařízení podřízen ministerstvu zdravotnictví.

Ústav nyní zaměstnává kolem 90 zaměstnanců. V tomto počtu jest zahrnuto 9 vysokoškoláků, 13 účetních a kancelářských sil, 12 odborných sil. Zbytek jsou pomocné smluvní laboratorní síly, stájníci a dělníci na denní mzdu. Ústav obhospodařuje 43 ha orné půdy a má toho času 205 serových koní a 90 vepřů pro získání sera proti moru vepřů a velké množství drobných pokusných zvířat. Za účelem zvýšení výroby potřebného množství sera proti července vepřů bude nutno stav serových koní zvýšiti o dalších 100 koní. Ježto dosavadní stáje nestačí, bylo přistoupeno k vybudování provisorních stájí pro 48 koní.

Ústav umístěný v budovách postupně upravovaných, nevyhovuje ani po stránce hygienické, ani po stránce provozní. Zdroj vody jest zcela nedostatečný a voda (mimořádně tvrdá) pro některé práce ústavní naprosto nepouživatelná, takže působí škodlivě na veškerá instalační zařízení. Vzhledem k odbornému posudku technických znalců jest nutno přemístiti veterinární ústav umístěný v Ivanovicích na Hané, do místa, které by mělo dobré spojení a vyhovovalo jak hospodářským, tak i provozním požadavkům ústavu (dostatek nezávadné vody, plyn, elektrika a hlavně přímé železniční spojení). Vzhledem k uvedenému nedoporučují techničtí znalci jakékoliv provádění větších investičních prací v dosavadním ústavu, pokud není nezbytně nutno k udržení provozu ústavu. Proto ministerstvo zdravotnictví požádalo zemský národní výbor v Brně, aby zahájil se vším urychlením jednání pro umístění ústavu. Zemský národní výbor v Brně navrhl umístění ústavu v katastrálním území města Brna na pozemcích ze zabraného německého majetku. Částečné vybudování ústavu bylo pojato do dvouletého budovatelského plánu ministerstva zdravotnictví.

Pokud jde o hospodářský výsledek ústavu, třeba uvésti, že ceny očkovacích látek byly s účinností od 1. srpna 1946 nově upraveny, a lze předpokládati, že ústav bude menší částkou aktivní.

Na rozpočet podniku "Státní lázně" má vliv průběh konfiskačního řízení, prováděného okresními národními výbory podle § 1. dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb., neboť na pravoplatně provedeném konfiskačním řízení je závislé provádění §u 18 téhož dekretu, totiž určování, kterého majetku se týká ustanovení odstavce 1, §u 18 téhož dekretu a jak s majetkem takto určeným bude naloženo (odstavec 2 a 3, § 18 cit. dekretu).

Teprve tehdy bude ujasněn celkový rozsah lázeňského majetku, který se dostane do vlastnictví státu a který má se státi podle zákonné osnovy, právě projednávané, součástí podniku "Státní lázně". Poněvadž konfiskační řízení bylo okresními národními výbory provedeno dosud jen v několika málo případech, není a nemůže býti rozpočet podniku "Státní lázně" na rok 1947 vyčerpávající, neboť dosud není známo, které majetkové podstaty budou do něho včleněny. Z toho důvodu se rozpočet omezuje jen na lázeňské jednotky, u nichž konfiskace již byla provedena, nebo u nichž zvláštní důvody svědčí pro to, aby je státní správa převzala, nevyčkávajíc oficiálního výsledku konfiskace. Dosud se takto dostaly do rukou státu lázeňské majetkové podstaty: v Mariánských Lázních, Kynžvartě, Františkových Lázních, Bělohradě a Jánských Lázních. Tyto podstaty, spolu se státními radioaktivními lázněmi v Jáchymově, které již dříve byly státními, bylo možno nyní zařaditi do rozpočtu.

V roce 1947 se ve všech uvedených lázních projektují investice, vynucené snahou po zhospodárnění provozu celého podniku a zlepšení hygienických podmínek lázeňských míst, jakož i odůvodněné nutností rekonstrukce objektů, poškozených válkou, kterou nebylo možno dokončiti v roce 1946. Nutno též přiměřenými položkami pamatovati na nezbytné doplnění vnitřního zařízení lázeňských objektů, aby je bylo možno v celém rozsahu dáti do provozu, resp. v provozu udržovati. Na rozdíl od roku loňského jsou v rozpočtu podniku na r. 1947 zařazeny též balneologické výzkumné ústavy v Mariánských Lázních, Teplicích-Šanově a Karlových Varech, jakožto nová významná složka podniku "Státní lázně". Tyto státní výzkumné ústavy balneologické, jimiž lázeňská léčba má býti opřena o vědecký základ, jsou v rozpočtu podniku na r. 1947 zařazeny celkovým nákladem 2,392,000,- Kčs a s těžbou 1,934.000.- Kčs, kdežto loňského roku byly rozpočtově zajištěny v řádném rozpočtu ministerstva zdravotnictví.

Během r. 1947 budou do správy podniku "Státní lázně" pravděpodobně převzaty, ať již jako konfiskáty, nebo jako ostatní lázeňský majetek ve smyslu zákonné osnovy, další lázeňské objekty, z nichž některé jsou významu celostátního (Karlovy Vary, Teplice-Šanov, Poděbrady, Luhačovice, Gräfenberk, Dolní Lipová, Darkov a četné jiné) a řada zřídel přírodních minerálních vod. Konfiskační řízení, prováděná politickosprávními úřady, jsou ve většině případů již zahájena a rovněž zákonná osnova o znárodnění některých přírodních léčivých zdrojů je již projednávána.

Proto bude lze v r. 1947 přikročiti k přejímání dalších lázeňských objektů do správy podniku "Státní lázně" a ovšem bude nutno počítati s přiměřeným nákladem s tím spojeným. Nutno uvážiti, že valná část těchto objektů během okupantského režimu udržována nebyla a mnohdy sloužila jiným účelům, než lázeňské léčbě.

Přední snahou ministerstva zdravotnictví je, aby lázeňská léčba byla zpřístupněna nejširším vrstvám pracujícího lidu měst i venkova. Ministerstvo nesmí však zapomínati ani toho, že naše lázně mají důležité národohospodářské poslání: naše vlast byla přírodou bohatě obdarována množstvím přírodních léčivých prostředků, takže této skutečnosti nutno využíti též pro národní hospodářství (přínos cizích hodnotných valut) a v mezinárodních stycích. Je proto nutno udržeti naše lázně na výši mezinárodního standardu a uchovati jim jejich světový význam.

Částka, v rozpočtu na r. 1947 žádaná, je výsledkem pečlivé úvahy o nejnaléhavějších potřebách provozu podniku "Státní lázně".

Státní tiskové podniky, spadající do působnosti ministerstva informací, tvoří státní tiskárny v Praze, Varnsdorfu a Chebu. Tiskárny jsou určeny hlavně ke krytí potřeby úředních tiskopisů, brožur a knih pro veřejné úřady a korporace. Z rozsáhlejších tiskových prací se v nich tiskne Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, Úřední list republiky Československé, parlamentní a statistické tisky, tisk státních rozpočtů a závěrek a konečně věstníky a publikace centrálních úřadů. Státní tiskárna v Praze udržuje zásobu skladových tiskopisů pro veřejnou správu, a to pro správu soudní, pro četnictvo, pro službu evidenční, policejní, zásobovací, zdravotnickou, zvěrolékařskou a pro národní výbory. Rovněž tiskárna ve Varnsdorfu zabývá se prodejem skladového a obchodního zboží,

Rozpočet na rok 1947 vykazuje celkové očekávané těžby v částce 128,289.000 Kčs a pravděpodobné náklady ve výši 113,926.000 Kčs; předpokládá tedy celkový zisk 14,363.000 Kčs.

Režijní i mimoprovozní náklady jsou rozpočteny podle zásad úsporného hospodaření. Položky nákladů výrobních jsou preliminovány ve správném poměru k očekávaným těžbám. Osobní náklady jsou vykázány podle skutečného stavu s přihlédnutím ke změnám, které lze očekávati během rozpočtového období.

V investičním rozpočtu Státní tiskárny v Praze jest vykázán v pravých investicích náklad na přístavbu třetího poschodí traktu v Nebovidské ulici, zařízení ústředního topení a větracího zařízení a opatření sázecích strojů značky Monotype. Pokud jde o obnovu, jest pamatováno u všech tiskáren na nejnutnější obnovu strojového parku, doplnění písma, zařízení a nářadí.

Úkolem Československé tiskové kanceláře jako státního zpravodajského podniku, přičleněného k ministerstvu informací, jest nestranné a rychlé informování veřejnosti o veškerém dění politickém, kulturním, tělovýchovném a hospodářském a to vnitřní i zahraniční.

Za tím účelem dodává Československá tisková kancelář tisku a rozhlasu denně obsáhlý materiál zpravodajský, tiskový a ilustrační, získaný z domova a ciziny, zprostředkuje publikování úředních zpráv a informací a dodává zprávy také jiným zájemcům, hlavně z oboru průmyslu, obchodu a peněžnictví.

Prostřednictvím Československé tiskové kanceláře a jejího styku s tiskovými agenturami cizích států jest dodáván též zpravodajský materiál všeho druhu cizině.

Vedle vlastního zpravodajství obstarává Československá tisková kancelář agendu insertní a prodej úředních časopisů, věstníků a tiskovin.

Rok 1946 byl věnován odstraňování důsledků okupace a války, a to budováním zpravodajské sítě, zejména zahraniční, a postupným zdokonalováním a rozšiřováním služby Československé tiskové kanceláře. Nedostatky technického rázu bylo lze odstraniti jen z nepatrné části, a proto se počítá v investičním rozpočtu na rok 1947 s vybavením Československé tiskové kanceláře po stránce technické na úroveň řádně vybudované zpravodajské agentury.

Podnik "Štátne lesy" t. č. obhospodaruje okrúhle 600.000 ha pozemkov. Vzrast obhospodarovanej rozlohy sa odôvodňuje konfiškovaním lesných majetkov Nemcov, Maďarov a zradcov podľa nar. SNR číslo 104/1945. Po prevzatí všetkej konfiškovanej lesnej pôdy pravdepodobne vzrastie asi na 650.000 ha. Keď uvážime, že rozpočtový zisk na rok 1947 obnáša 57,482.000 Kčs, pri obhospodarovanej ploche 600.000 ha pripadá na 1 ha lesnej pôdy 95,80 Kčs. Ak porovnáme rozpočtové zisky v posledných troch rokoch s rozpočtom na rok 1947 dochádzame k záveru, že hospodárske výsledky podniku javia vzostupnú tendenciu, čo ho priamym dôsledkom je práve vzrast obhospodarovanej plochy.

Ako vidno z rozpočtu, najväčšie výdavky podniku "Štátne lesy" sú výdavky investičné a správne. Menovite investície obnovné a rekonštrukčné, do ktorých treba zarátať aj investície v rámci dvojročenky pripadajúce na rok 1947, vykazujú značný obnos. Avšak týmito investíciami plánovanými pre rok 1947 bude uhradená len ďalšia časť utrpenej vojnovej škody.

Vysoké osobné a vecné náklady možno vysvetliť jednak úpravami platov stálých zamestnancov a jednak úpravou miezd lesného robotníctva a povozníctva. V ostatných nákladoch sú zahrnuté príspevky socialneho poistenia robotníkov a ich zvýšenie sa odôvodňuje postupom do vyšších poistných tried, čo automaticky vyplýva zo zvýšenia platov a miezd lesného robotníctva a zamestnanectva.

Pre posúdenie ťažieb - i pri prírastku lesnej pôdy konfiškovaním lesných majetkov Nemcov, Maďarov a zradcov - treba uviesť, že Štátne lesy prispely na výstavbu vojnou zničených domov a príbytkov civilného obyvateľstva podľa vyhlášky Povereníctva pôdohospodárstva a pozemkovej reformy číslo 15/1945 Ú. v. vydaním cca 150.000 m³ stavebného dreva, ktoré muselo byť vydané len z porastov mýtne zralých, čím sa ale muselo snížiť množstvo ťažby na rok 1947. Pokiaľ ide o hospodársku kapacitu lesných majetkov prevzatých v dôsledku konfiškácie, tu treba uviesť, že u väčšiny týchto menovite staršie vekové triedy sú prebraté a všeobecne zanedbaná pestebná stránka lesných hospodárstiev, takže tieto i nad polovicu doby obmýtnej (asi 50 rokov) budú skytať v pomere ku Štátným lesom najviac ak 50% priemerných ťažieb na 1 ha. Naopak náklady na tieto lesné majetky budú ďaleko vyššie na jednotku plochy ako u štátných lesov, keďže bude potrebné na týchto majetkoch jednak zanedbané pestebné práce intenzívne a zvýšenými nákladmi prevádzať, jednak investíciami stavieb a dopravných prostriedkov vytvoriť lepšie predpoklady hospodárenia.