V oboru telekomunikací podařilo se poštovní správě během roku 1946 provésti nejnutnější obnovovací, rekonstrukční a stavební práce na telekomunikačních zařízeních. Telefon, dálnopis i telegraf je důležitým činitelem při obnově našeho hospodářského života. Podle dvouletého plánu má v roce 1947 dojíti k podstatnému rozšíření místních telefonních sítí a ústředen, takže lze právem očekávati, že dosud platná omezení ve zřizování telefonních stanic budou moci býti v mnohých ústřednách uvolněna.

Dálková kabelová síť byla na území Čech, Moravy a Slezska v letech 1945 a 1946 úplně obnovena a doplněna okresními kabely Žebrák - Hořovice - Příbram a Plzeň - Klatovy, vybudovaných z důvodů zlepšení telekomunikačního provozu. Stavba kabelu Plzeň - Klatovy bude dokončena v roce 1947. V témže roce bude z důvodů provozních vybudován okresní kabel Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Náchod, neboť stávající kabel Pardubice - Hradec Králové naprosto nepostačuje. Aby se uvolnil stávající kabel Vršovice - Uhříněves skutečnému meziměstskému provozu, bude položen účastnický kabel Vršovice - Uhříněves - Říčany, čímž se podstatně zlepší telefonní styk účastníků těchto okrajových oblastí Velké Prahy. Za účelem využití stávajícího širokopásmového kabelu Šumperk - Opava bude objednán kabel k jeho prodloužení do Mor. Ostravy, jako budoucí oblastní ústředny a kabel pro trať Mor. Ostrava - Bohumín.

V důsledku rozšíření a lepšího využití dálkové kabelové sítě bylo nutno pamatovati též na potřebné vybudování, doplnění a rozšíření zesilovacích stanic, normálních i rozhlasových a nácestných úřadů.

Ve větší míře bude využito stávajících kabelových i vzdušných meziměstských vedení zapojením speciálních zařízení pro jejich mnohonásobné využití.

Z meziměstských vzdušných vedení jsou projektovány jen z provozních důvodů nutné výstavby vesměs kratších přípojných vedení, navazujících na síť dálkových neb okresních kabelů.

Také na Slovensku byla v roce 1946 nahrazena provisorní úprava válkou poškozených telefonních vedení definitivními stavbami telefonních vedení a tratí. Telefonní spojení na západním a severozápadním Slovensku jsou celkem obnovena podle stavu, v jakém byla před přechodem fronty. Dálkový telefonní kabel Bratislava - Žilina - Prešov byl v krátkém čase opraven, což umožnilo rychlé znovu zapojení poštovních úřadů, kterými dálkový kabel prochází, do telefonního provozu. Rovněž vzdušná vedení v tomto úseku byla skoro všecka opravena. Naproti tomu drátová telefonní vedení na jižním Slovensku nejsou ještě všecka zrekonstruována pro značný nedostatek technického zařízení, což platí stejnou měrou o telefonní síti na východním Slovensku. V roce 1946 bude dokončena stavba dálkového kabelu Prešov - Košice, čímž se docílí lepšího spojení s Bratislavou a vůbec se západním Slovenskem.

V roce 1947 se plánuje uskutečnění těchto větších staveb vzdušných telefonních vedení: rekonstrukce a rozšíření místních telefonních sítí Bratislava, Zvolen, Nové Zámky, Žilina a Dunajská Streda, zřízení nových meziměstských telefonních vedení Košice - Slovenské Nové Mesto, Zvolen - Lučenec, Topoľčany - Veľké Uherce a Košice - Rožňava - Lučenec a rekonstrukce telefonních a telegrafních tratí Banská Bystrica - Brezno n. Hr., Banská Bystrica - Ružomberok, Zvolen - Lučenec, Vrútky - Liptovský Sv. Mikuláš, Trenčín - Žilina, Komárno - Nové Zámky - Parkan a Zvolen - Krupina. V roce 1947 položí se vysokofrekventní dálkový kabel Bratislava - Nitra a provede se jeho montáž. Položí se okresní kabel Modra - Trnava a zpupinisuje se okresní kabel Poprad - Starý Smokovec.

Mezinárodní telefonní styk je dosud zaveden s Maďarskem, Rakouskem, Jugoslavií, SSSR, Polskem, Rumunskem, Belgií, Švýcarskem, Italií, Francií, Anglií, Holandskem a Terstem.

V době nesvobody nebylo pokračováno ve výstavbě telefonních ústředen. Dosavadní ústředny těžce utrpěly využíváním činnosti zařízení a až na krajní mez a neodborným zásahem okupantů do technického zařízení ústředen i udržující služby.

Následek toho jest, že máme značný počet hlásících se nových účastníků, jimž však nemůžeme stanici zříditi. Jen ve Velké Praze činí počet podaných telefonních přihlášek okrouhle 10.000. Situace v ostatních menších městech jest rovněž tísnivá. Další následek jest větší opotřebení zařízení ústředen, jež musí býti dříve obnoveny, má-li býti telefonní provoz udržen na výši.

S budováním nového státu vyvstaly poštovní správě dalekosáhlé úkoly. Jest to zejména potřeba nových telefonních stanic pro státní administrativu, hospodářské a obchodní korporace, zastupitelské úřady cizích států a pod. Pro bezpečnostní službu, hlavně v pohraničí, jest potřebí vybudovati ústředny poloautomatické a zajistiti tak bezpečnostní službě nepřetržitý a spolehlivý telefonní provoz.

V roce 1947 je v programu zbudování nových a rozšíření stávajících místních automatických telefonních ústředen ve Velké Praze. Z ostatních větších objektů mimopražských jest to automatisace Kolína, Olomouce, Zlína, Opavy a jiných.

Na Slovensku budou provedeny montáž a instalace automatických telefonních ústředen v Malackách, Hlohovci, Piešťanech, Prešově a v Košicích. Kromě toho se na celém území Slovenska zřídí asi 200 manuelních ústředen. Rovněž se uskuteční dodávka a montáž meziměstských telefonních ústředen v Košicích, Žilině, Piešťanech a v Bratislavě a provede rozšíření automatických telefonních ústředen v Žilině, Trnavě a Bratislavě. Zřídí se také zesilovací stanice v Lemešanech.

V oboru telegrafní služby vynasnaží se ministerstvo pošt, aby do konce roku 1947 byly všechny předpisy vydané v době poroby nahrazeny novými předpisy československými, při čemž bude pamatováno i na vhodné úpravy služby, aby její výkon byl co nejjednodušší a nejhospodárnější. Bude vydán nový telegrafní řád a nové telegrafní provozní předpisy, jakož i nový telegrafní sazebník.

V oboru mezinárodní telekomunikační služby čekají poštovní správu velmi důležitá a delikátní jednání: bude revidována mezinárodní úmluva o telekomunikacích, mezinárodní unie telekomunikací má býti postavena na zcela nové základy, její organisace zcela změněna a unie má býti zapojena do Organisace spojených národů; také v oboru telegrafních sazeb dojde k velmi vážným jednáním a snad i značným změnám. Má se sejíti mezinárodní poradní sbor telegrafní (Lisabon květen 1947), má býti svolána světová telekomunikační konference (není dosud rozhodnuto, zda ve Spojených státech amerických nebo v Ženevě) a mají se sejíti i různé konference menší jako úvod k velkým jednáním mezinárodním.

Nynější uspořádání zařízení veřejného telegrafu neodpovídá u nás z větší části uspořádání a technickému vybavení podle moderních zásad, které znamená zlepšení telegrafní služby při docilování nutné hospodárnosti. K žádoucímu cíli bude lze dojíti podle předem vypracovaného plánu postupně v příštích letech. V investičním programu na rok 1947 jest pamatováno na nutné přeložení a rekonstrukci telegrafní ústředny v Mor. Ostravě a na doplnění a rekonstrukci telegrafní ústředny v Praze v první etapě. Rovněž je pamatováno na zlepšení telegrafní služby při použití přístrojů dálnopisných.

V investičním programu na rok 1947 je pamatováno na zřízení nových telegrafních vedení i na rekonstrukci a překládky dosavadních tratí a vedení.

Dálnopisná služba je na pokraji velikého rozvoje. Účastnický dálnopis je obor posledních let a u nás jeho počátky sahají těsně do doby před právě uplynulou světovou válkou. K realisaci došlo až v roce 1939, kdy na právě dostavěných malých automatických dálnopisných ústřednách v Praze a v Brně s přičleněnou mezinárodní dálnopisnou ústřednou v Praze byl zahájen účastnický dálnopisný styk.

Po skončení světové války byly k disposici dálnopisné automatické ústředny v Praze, Brně, v Pardubicích a v Mor. Ostravě a manuelní ústředna dálnopisná v Hradci Králové.

Od května 1945 byly instalovány a uvedeny do provozu další manuální dálnopisné ústředny a to Praha - Černín, Ústí n, L. a manuální dálnopisná ústředna v Mor. Ostravě.

V roce 1947 má dojíti k výstavbě dalších takovýchto manuálních dálnopisných ústředen a to v Karl. Varech a v Liberci.

V oboru automatických dálnopisných zařízení jde o vnitřní rozšíření uzlové automatické dálnopisné ústředny v Praze za účelem získání vyhovujících přípojných možností pro nové koncové dálnopisné ústředny a pro rozšíření automatické dálnopisné ústředny v Brně.

Opatření potřebných dálnopisných přístrojů v počtu 270 kusů mimo automatické vysilače a proražeče bylo již zařízeno a s větší částí úhrady jest počítáno na rok 1947, ježto přístroje mají býti postupně dodávány.

Na Slovensku je v provozu automatická dálnopisná ústředna v Bratislavě, na niž je zapojeno 13 účastníků. Tento malý počet přístrojů kapacitou nevyhovuje dnešním požadavkům jednak z důvodů provozních, jednak proto, že mezi různými úřady, podniky, firmami a pod. je o dálnopis značný zájem. Tento stav je tedy jen provisorium. Nynější ústředna bude nahrazena novou ústřednou o kapacitě 100 účastnických přípojek s možností rozšíření na 500. Předpokládá se, že tato ústředna bude dána do provozu v první polovici roku 1947. V téže době mají býti dány do provozu automatické dálnopisné ústředny s kapacitou 20 účastnických přípojek pro Nitru, Zvolen, Žilinu a Košice.

Pokud jde o výstavbu rozhlasových vysilačů, bylo dosud vykonáno velké rekonstrukční dílo. Po přechodu fronty naším územím byla celá Morava i Slovensko bez rozhlasu, poněvadž tam byly rozhlasové vysilače zničeny nebo vážně poškozeny. Po vybudování vysilačů rázu provisorního jako Komárov u Brna a Banská Bystrica bude nutno se postarati o vysilače definitivní. Poštovní správa má před sebou také úkol opraviti a zmodernisovati jiné vysilače, které jsou v provozu již dlouho a potřebují vydatné regenerace a kromě toho je zde i problém krátkovlnného rozhlasu, tak významného pro šíření československého jména v daleké cizině a tak žádaného našimi zahraničními krajany. Tyto úkoly jsou zahrnuty do dvouletého budovatelského plánu vládního.

V tomto plánu jsou nejdůležitějšími pracemi rekonstrukce obou velkých vysilačů v Čechách, t. j. rozhlasového vysilače Praha I v Liblicích a Praha II na Mělníce.

Náš krátkovlnný rozhlas je nyní odkázán na jediný krátkovlnný vysilač v Poděbradech. Aby se zvětšily možnosti krátkovlnného rozhlasu, objednává poštovní správa právě nový rozhlasový vysilač o výkonu 100 kW a hodlá zříditi velké krátkovlnné vysílací středisko. Teprve po řádném vybudování takového střediska, kde by bylo v činnosti několik vysilačů značného výkonu a celá řada antenních systémů, bude míti náš rozhlas možnost obraceti se opravdu k celému světu. Stavba tohoto střediska potrvá ovšem několik roků.

Pokud jde o počet posluchačů, bylo ke dni 1. července 1946 v Čechách a na Moravě 1,414.481 koncesovaných posluchačů rozhlasu, z toho 6.263 od poplatků osvobozených, na Slovensku 142.724 koncesionářů, z toho 2,007 osvobozených; v celé republice je dohromady 1,557.205 koncesionářů, z nichž je 8.270 osvobozeno od poplatků. Za prvých 6 měsíců letošního roku přibylo v celé republice 210.951 účastníků rozhlasu, z toho v Čechách a na Moravě 180.844 a na Slovensku 30.107.

Od 1. dubna 1946 byl se souhlasem Nejvyššího úřadu cenového a Hospodářské rady zvýšen rozhlasový poplatek z dosavadního 20 na 25 Kčs; proti roku 1938 znamená to zvýšení na 250%. Celý výtěžek zvýšení poplatků připadl však ve prospěch rozhlasové společnosti.

Zvýšená péče jest věnována kontrolní službě radioelektrické (KSR) i rozhlasové odrušovací službě (ROS). Obě služby je třeba uvésti do provozu v rozsahu, který by odpovídal roku 1937, event. dnešním zvýšeným požadavkům na tyto služby kladeným.

V radiotelegrafním styku byl počtem mezinárodních radiotelegrafních relací již předstižen stav z doby před válkou. V té době bylo v provozu trvale jedenáct radiotelegrafních relací, kdežto nyní pracuje již 15 radiotelegrafních relací s cizinou. V roce 1946 byla uskutečněna radiotelegrafní spojení s Bulharskem, Dánskem, Nizozemím a Syrií.

V prvém pololetí roku 1946 zpracovalo se radiotelegraficky 490.664 telegramů. Je to počet značně vyšší než v roce 1938, kdy bylo v témže období zpracováno radiotelegraficky pouze 286.744 telegramů.

V roce 1946 bylo v oboru radiotelegrafní služby pokračováno hlavně v napravování škod, způsobených na technických zařízeních nepřátelskou okupací a válkou a ve zdokonalování a doplňování těchto zařízení, aby vyhověla dnešním zvýšeným požadavkům. Proto byl opatřen větší počet moderních velkopřijimačů, klíčovacích a jiných přístrojů a v našich vysílacích a přijímacích stanicích byly provedeny četné technické úpravy a zlepšení. Zvlášť velkou pomocí budou 2 nově dodané krátkovlnné radiotelegrafní vysilače, které jsou právě montovány v Poděbradech a dlouhovlnný vysilač, který byl za války vážně poškozen a jehož důkladná oprava v jedné z našich továren se již blíží k dokončení.

V oboru pozemních staveb provede poštovní správa v roce 1947 stavební akce zahrnuté do programu pozemně-stavební činnosti v rámci dvouletého budovatelského plánu, který byl vypracován pro Hospodářskou radu a Státní úřad plánovací v Praze. Jsou v něm zahrnuty pouze částky na nejnutnější úkoly pozemně stavební služby, vyplývající převážně z potřeb telekomunikačního provozu administrativy, provozu poštovního, jakož i nejnutnější bytové potřeby. V převážné většině jde o nové stavební akce, pro něž v roce 1947 má býti opatřen příslušný pozemek, příp. předběžný nebo podrobný projekt; u mnohých z těchto stavebních akcí bude již započato s vlastní stavbou.

Dále jsou v rozpočtu na rok 1947 zařazeny příslušné částky na dokončení stavebních akcí, jsoucích v běhu, a konečně částky na nezbytně nutné stavební úpravy v poštovních budovách, resp. stavby skladišť, překladišť a pod.

Poštovní správa prohlubuje preventivní péči o zdraví svých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků zejména rekreací. Tím snaží se snížiti značný výdaj za absence z titulu choroby, odníti tím též zaměstnancům starosti o zdraví jejich rodinných příslušníků a zajistiti jim potřebný klid v práci ku prospěchu podniku.

K rekreaci používá objektů vlastních a objektů jí svěřených do národní správy. Ovšem všechny tyto objekty, ať již vlastní nebo v národní správě, které nazývá "Poštovními domovy", byly válkou značně poškozeny. Nicméně podařilo se Československé poště připraviti je provisorně pro provoz, a to jak r. 1945, tak i 1946. Péče, kterou Československá pošta provádí, nese již dnes výsledek. V celku bylo v provozu 26 "Poštovních domovů", v nichž rekreovalo na 8.000 zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Při tom byl věnován zvláštní zřetel péči o děti zaměstnanců.

Také na Slovensku započalo se v roce 1946 s rekreační akcí pro poštovní zaměstnance. Tuto akci organisoval Krajský úřad ochrany práce; tím byl umožněn více než 100 zaměstnancům poštovní správy čtrnáctidenní pobyt v různých rekreačních střediscích Slovenska. Tato akce bude v roce 1947 rozšířena, aby bylo umožněno většímu počtu zaměstnanců ztrávit dovolenou v rekreačních místech.

Potřeba vlastní rekreační péče Československé pošty je odůvodněna nejen pokračováním této z dřívější doby, ale hlavně značným počtem osob, o které se stará. Československá pošta má 55.000 aktivních zaměstnanců, s pensisty a rodinnými příslušníky stará se pak o 180.000 osob.

Podnik Československé státní dráhy spravuje jako ústřední úřad ministerstvo dopravy a na území Slovenska pověřenectvo dopravy v Bratislavě s příslušnými ředitelstvími státních drah, z nichž je 6 v českých zemích a 2 na Slovensku, a to v Plzni, Praze, Ústí n./L., Hradci Králové, Brně, Olomouci, Bratislavě a Košicích.

Ředitelstvím státních drah jsou podřízeny výkonné služebny a to v českých zemích 3.362, na Slovensku 1.050. Jsou to: železniční stavební správy v počtu 13 (země české) 2 (Slovensko), traťové stavební správy 79 - 28, traťové materiální správy 6 - 3, návěstní dílny 6 - 2, zabezpečovací správy 36 - 0, dorozumívací správy 0 - 2, výtopny 30 - 6, pobočné výtopny 21 - 3, vozební stanice 30 - 13, strojové stanice 150 - 27, vozovny 7 - 0, autosprávy 35 - 4, garáže 114 - 14, pobočné garáže 59 - 27, autostanice 0 - 13, autodílny 4 - 0, autosprávkárny 0 - 2, zásobárny 15 (včetně jedné autozásobárny) - 3, železniční dílny 14 - 3, výrobna jízdenek 1 - 1, sklad tiskopisů 1 - 1, rozdělovny uhlí 2 - 2, stanice zastávky, výhybny, nákladiště, zastávky a nákladiště 2,739 - 894. Mimo to zamýšlí dopravní správa zříditi další autosprávy, garáže, pobočné garáže a autostanice a pro službu elektrotechnickou nové elektrotechnické správy.

Provozní délka tratí činila ke dni 31. prosince 1945, včetně tratí soukromých drah ve státním provozu, v zemích českých 9.692 km, na Slovensku 3.502 km, celkem 13.194 km.

Dopravní správa připravuje prováděcí nařízení k železničnímu zákonu, t. zv. stavební a koncesní řád železniční.

Pro úpravu vzájemných poměrů mezi železnicí a poštou byl připraven návrh dohody obou správ, jež se bude vztahovati na celé ČSD a upraví zejména finanční vyrovnání vzájemných výkonů.

Se sovětskou vládou bude sjednána, místo původně zamýšlené a v roce 1945 připravované prozatímní úpravy železničního styku, definitivní železniční smlouva. V rámci vládního jednání mezi Československem a Polskem v Praze v březnu letošního roku, byly pozdějšími dohodami železničních správ obou států upraveny všechny věci vzájemné železniční dopravy a dohodnuty zásady pro postup jednání s jinými státy v průvozní dopravě. S Rakouskem byla sjednána prozatímní úprava vzájemné železniční dopravy na přechodech Horní Dvořiště, České Velenice, Šatov, Břeclav a Děv. Nová Ves. Projednání celého souhrnu železničních otázek s Maďarskem se připravuje diplomatickou cestou. S německou železniční správou, resp. s příslušnými úřady okupačních správ v Německu, byly sjednány prozatímní dohody o přechodech Brod nad Lesy, Cheb a Podmokly.

V roce 1946 byla sjednána dohoda o výkupu místní dráhy Frýdland - Bílá. Jednání o převzetí zbývajících osmi drah v Čechách a v zemi Moravskoslezské se zpomalilo, neboť je třeba vyřešiti dříve, než bude zestátnění provedeno, některé otázky, jako vliv znárodnění a konfiskace na zestátnění, dále u některých drah také otázky týkající se zahraničního majetku, židovského majetku a pod.

V roce 1947 bude v této akci pokračováno a jest v úmyslu ji dokončiti. To se týká také 37 drah na Slovensku, kde vyřešení zestátnění souvisí též s mírovou smlouvou s Maďarskem.

V oboru dopravy automobilové bylo v roce 1946 jednáno o nabytí některých dalších podniků pro automobilovou dopravu a očekává se, že i tato akce bude v roce 1947 skončena.

Vládním nařízením z 28. května 1946, č. 146 Sb., byly zlepšeny některé platové a služební poměry železničních zaměstnanců a připraveny tak předpoklady pro konečnou konsolidaci personálních poměrů u ČSD.

Vládním usnesením ze dne 7. června 1946 byly valorisovány služební přídavky zaměstnanců ČSD v zásadě o 170% proti stavu z roku 1938 a zavedeny některé nové služební přídavky v nově zřízených nebo reorganisovaných službách. Také ostatní vedlejší služební příjmy zaměstnanců ČSD, jejichž úprava jest v pravomoci ministerstva dopravy (úkolový výdělek, prémie), byly zvýšeny přiměřeně k dnešní platové hladině. Podle zmíněných úprav, platících pro zaměstnance v zemích českých, byly obdobně upraveny také vedlejší služební příjmy zaměstnanců ČSD na Slovensku.

Dekretem presidenta republiky čís. 59/45 Sb. bylo umožněno povyšování zaměstnanců i za dobu minulou, počínajíc 28. říjnem 1938. Povyšování zaměstnanců do roku 1944 jest až na dodatky již schváleno; bude přikročeno k povýšení zaměstnanců za léta 1945 a 1946

Dekretem presidenta republiky čís. 53/45 Sb. byly stanoveny právní zásady pro odčinění křivd československým státním zaměstnancům za finanční újmy, utrpěné během okupace. Dopravní správa usiluje o to, aby provádění dekretu bylo uspíšeno tak, aby většina případů byla likvidována ještě do účetní uzávěrky za rok 1946.

V rozpočtovém návrhu jest počítáno se snížením stavu zaměstnanců ČSD o 25.000 zaměstnanců (české země 22.761, Slovensko 2.239), kteří mají býti uvolněni pro jiné pracovní obory.

Poměrně vysoký počet úrazů v železniční službě vyžaduje zvýšené úsilí v boji proti úrazům, a to jak z důvodů humanitních a sociálních, tak i hospodářských. Ve snaze docíliti trvalého snižování počtu úrazů připravuje dopravní správa v úrazové zábraně plánovité opatření, zejména pokud jde o výchovu zaměstnanců, zjišťování příčin opakujících se úrazů na podkladě účelně vedené úrazové statistiky a zlepšování technických bezpečnostních zařízení.

Chorobám z povolání čelí se zvýšenou všeobecnou péčí o úpravu pracovního prostředí. Cílem prováděných opatření (zřizování nocležen, ohříváren, koupelen, umýváren, převlékáren, jídelen a pod.) je dosáhnouti postupně toho, aby železniční pracoviště byla na výši sociálního pokroku a měla všechny podmínky pro bezpečný, radostný a co největší pracovní výkon. Boj proti sociálním chorobám, zvláště proti tuberkulose, je jedním z nejnaléhavějších úkolů sociální péče. Podle stavu ze dne 30. června 1946 je v evidenci celkem 6.105 tuberkulosních, ale vzestup jejich počtu není ještě ukončen. Dopravní správa připravuje opatření k zdokonalení péče o tyto zaměstnance (poskytováním mimořádné léčebné péče a finanční výpomoci, zlepšováním bytových poměrů, opatřením přiměřeného zaměstnání a pod.) a k zabránění vzrůstu chorobnosti (isolace nemocných).

V oboru norem přepravních ve stycích mezinárodních byly sjednány vzájemné smlouvy o přepravě zboží s většinou evropských států.

Pro rok 1947 chystá se rozšíření mezinárodních přeprav na podkladě vzájemných dohod a spolupráce se všemi mezinárodními přepravními organisacemi za účelem konsolidování poměrů v mezinárodních přepravách.

Dopravní správa sledovala bedlivě všechny otázky týkající se našeho dovozu a vývozu. Hlavním účelem tarifní politiky v přepravě zboží s cizinou bude zabezpečiti dovoz všech nutných surovin a potřebných výrobků a umožniti vývoz na nejširší základně. K tomu cíli budou navázána jednání s cizími správami železničními o vybudování přímých svazových tarifů pro všechny potřebné druhy zboží a staniční spoje. Tyto tarify budou moci býti ovšem sestaveny za předpokladu, že dojde k dohodě se zúčastněnými drahami o potřebných podkladech a že budou upraveny poměry dovozní, měnové a platební.

O zajištění vývozu a potřebného dovozu bude pečováno také vhodnými individuelními úpravami tarifními v těch případech, kdy toho budou vyžadovati naléhavé potřeby našeho hospodářství.

V oboru služby příjmové byly sjednány dohody se železničními správami některých evropských států o placení a vyrovnávání přepravních poplatků, čímž byla umožněna čilejší cizozemská přeprava cestujících a zboží. Těmito dohodami byla umožněna přeprava i přes Německo, ačkoliv v tom směru byla jednání nejobtížnější. Na rok 1947 se chystá projednávání obdobných dohod s ostatními železničními správami evropskými, především se železnicemi sovětskými.

Osobní doprava v roce 1946 rozvíjela se jen v míře omezené a činí 75% osobní dopravy z r. 1937. Důvodem k tomu byl nejen nedostatek provozních prostředků, t. j. strojů a hlavně osobních vozů, nýbrž také nedostatek pohonných látek, především uhlí, jež bylo ponecháno v prvé řadě pro potřeby nákladní dopravy.

Mimořádné úsilí bylo věnováno organisaci mezinárodní dopravy. V současné době jest dvojí rychlíkové spojení se západními zeměmi a to přes Německo a Rakousko. Dvojí rychlíkové spojení jest rovněž s Polskem. Dále jest přímé rychlíkové spojení se zeměmi jihovýchodními, t. j. s Maďarskem, Jugoslavií a Rumunskem a také s Vídní. Ve všech spojích obíhají lůžkové vozy.

Nákladní doprava dosáhla v uplynulých měsících r. 1946 se zřetelem k silné průvozní dopravě asi 92% intensity z roku 1937.

Vývoj vozové situace v uplynulém údobí vyznačoval se i nadále nedostatkem vozů. Tento nedostatek byl tím tíživější, že byl projevován větší zájem o dopravu cizozemskou, zvláště pokud šlo o vývoz, a projeví se ještě tíživěji vzhledem k odsunu Maďarů a kolonisaci jimi opuštěných krajů. Značné mezery vzniklé ve vozovém parku ČSD snaží se dopravní správa zčásti uhraditi objednávkami nových vozů a koupí starších vozů z akce UNRRA a z přebytků americké armády, aby bylo možno zdolati aspoň nejnaléhavější a nejnutnější úkoly.

V rozpočtu na rok 1947 jest počítáno s pořízením 9.061 nákladních vozů pro české země a 1.989 pro Slovensko, 142 osobních vozů pro české země a 48 pro Slovensko a 50 služebních vozů pro české země a 10 pro Slovensko.

Dorozumívací a zabezpečovací zařízení a příslušná spojovací síť byly válečnými událostmi značně poškozeny. V uplynulém období roku 1946 bylo pokračováno v odstraňování válečných škod. Bylo pokračováno také v doplnění telefonní sítě automatickými ústřednami.

V roce 1947 budou v rámci dvouletého programu dokončeny stavby zabezpečovacích a dorozumívacích zařízení, jež jsou pro bezpečnost provozu nezbytně nutná a bude započato se stavbou nových zabezpečovacích a dorozumívacích zařízení, jež jsou pro zrychlení výkonu nepostradatelná.

Neutěšený stav železničních tratí a všeho stavebního zařízení v důsledku válečných událostí a nedostatečného udržování v době války vyžádal si zvýšeného úsilí všech složek služby stavební a udržovací, a jeho odstranění zůstává i v r. 1947 stěžejním polem činnosti této služby.

Na železničním spodku byly v r. 1946 dokončeny zbývající provisorní obnovy válkou zničených mostů, až na obnovu několika objektů na podružných tratích, kde budou umístěny zvláštní konstrukce (válečná provisoria), po př. kde se přikročí přímo k definitivní obnově. Uskutečňuje se i permanace mostů, zvláště na vyloučených druhých kolejích, v níž se bude v rámci dvouletého programu v roce 1947 pokračovati. V roce 1947 bude nutno věnovati zvýšenou pozornost nejen běžnému udržování železničního spodku, ale zvýšenému udržování mostů a tunelů, zanedbaných v době války, jakož i definitivní obnově mostních objektů, rekonstrukci tunelů, točen a železničního spodku a pod.

Po dosažení provisorní sjízdnosti tratí směřovalo úsilí při pracích na železničním svršku k zajištění stavu, vyhovujícímu pravidelnému, bezpečnému a nerušenému provozu. Ve snaze po dosažení dopravního výkonu z roku 1937 v rámci dvouletého plánu je nutno věnovati pozornost železničnímu svršku, který nedostatečným udržováním v době válečné nejvíce utrpěl. Jde o odstranění aspoň nejzávažnějších následků nedostatečného udržování, při čemž nutno uskutečniti běžné udržování v témž rozsahu jako do roku 1937, aby se stav tratí a tím i jejich výkonnost dále nezhoršovala.

Se zřetelem k účelnému využití pracovních sil bude v roce 1947 vystupňováno úsilí při udržování železničního svršku systémem spojitých oprav, zatím co méně hospodárné udržování od místa k místu bude omezeno na nejnutnější rozsah. K zhospodárnění prací přispěje strojní zařízení, nahrazující těžké úkony, jako automatické strojní podbíječky, automatické čističky štěrkového lože, americké stavební stroje pro zemní a odklizovací práce a pod.

Obtíže s opatřováním materiálu sleduje se překonati krajním využitím upotřebitelného materiálu a regenerací starého materiálu, jakož i účelnou a hospodárnou distribucí. Zvládnutí těchto úkolů předpokládá intensivní rozvinutí činnosti dosavadních a urychlené dobudování nově zřízených traťových materiálních správ.

Dokončením rozestavěných investičních staveb sleduje se především zvýšení výkonnosti stanic, železničních tepen a železničních uzlů se zvláštním zřetelem k potřebám dopravy nákladní, která vyžaduje účelné zlepšení vlakotvorby.

Z nových staveb je v rozpočtu počítán s pokračováním na stavbě dvoukolejné dráhy Havlíčkův Brod - Brno, Slavošovce - Chyžnian Voda, Revúca - Tisovec, Dúbrava - Baňská Štiavnica.