Jedním ze základních pilířů trvalého blaha občanů i státu je bezesporně naprostý pořádek ve státním hospodářství. Proto zákonem ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb., byl zřízen Nejvyšší účetní kontrolní úřad jako strážce hospodářského pořádku ve státě. Nejvyšší účetní kontrolní úřad je podle tohoto zákona samostatným ústředním úřadem, ministerstvům rovnocenným a na nich nezávislým. Za působnost Nejvyššího účetního kontrolního úřadu je jeho předseda odpověden jen přímo Národnímu shromáždění Československé republiky. Zákonodárce pověřil Nejvyšší účetní kontrolní úřad dozorem na státní hospodářství, státní jmění a státní dluh. Jen demonstrativním způsobem pak uvedl některé úkoly, které Nejvyšší účetní kontrolní úřad je zvláště povinen konati, aby tak splnil již jmenovaný hlavní svůj úkol, t. j. dozor na státní hospodářství, státní jmění a státní dluh.

Zákonodárce pověřil Nejvyšší účetní kontrolní úřad též sestavováním každoročního závěrečného účtu všech státních příjmů a výdajů. Jistě tu byl veden úvahou, že celkový obraz o všech státních příjmech a výdajích za uplynulý rok může nejlépe a nejpravdivěji podati Národnímu shromáždění jen ten státní úřad, který soustavně a pravidelně dozírá na řádné hospodaření státu, a jest neodvislý od hospodařících orgánů.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad byl si v roce 1946 dobře vědom toho, že tento rok daleko není v našem hospodářství rokem normálním, nýbrž - nehledě k všeobecným potížím poválečných poměrů - že tu jde především o praktické provedení oněch velikých hospodářských změn, jimiž jsme definitivně opustili hospodářský systém liberalisticko-kapitalistický a nastoupili cestu k hospodářskému systému solidaristickému, řízenému hospodářskými plány pro určitá časová období. Nejvyšší účetní kontrolní úřad přizpůsobil proto výkon své působnosti těmto velikým změnám, zejména velmi rozšířil kontrolu předběžnou, a to ve všech jejích úsecích. Snažil se velikých zkušeností svých kontrolních úředníků využíti všude tam, kde to pokládal za účelné pro zdokonalení výstavby nového veřejného hospodářského zřízení. Zejména zúčastnil se v tomto směru legislativních prací na četných nových zákonných osnovách, spolupracoval s příslušnými ústředními úřady v personálních věcech veřejných zaměstnanců, zúčastnil se sestavení státního rozpočtu, velkou měrou se zúčastňoval při sestavování směrnic pro vybudování řádného chodu naší nové veřejné a státní správy (zejména pak pokud šlo o službu účetní, pokladní a kontrolní) a zúčastnil se svými zástupci i v několika pracovních komisích, zřízených při Generálním sekretariátu Hospodářské rady, na pracích pro sestavení dvouletého hospodářského plánu.

V roce 1947 hodlá Nejvyšší účetní kontrolní úřad vedle své pravidelné činnosti zvláště plniti tyto úkoly:

1. V oboru konfiskovaného nepřátelského majetku bude věnována zvýšená pozornost Národnímu fondu pozemkovému při ministerstvu zemědělství a Fondu národní obnovy, aby nepřátelský majetek, jejž tyto fondy spravují, byl řádně zlikvidován a náhrada za přidělený takový majetek byla řádně vyúčtována.

2. V oboru státního dluhu a peněžnictví účastní se vypracování nové organisace správy a kontroly státního dluhu, dále zúčastní se na legislativních a normativních opatřeních ohledně generální konverse čs. státního dluhu, k níž dojde v roce 1947. S tím bude spojen dozor při tisku nových státních dluhopisů a likvidace zbytků zásoby kontrasignovaných dluhopisů státních půjček z dřívějších let, jakož i depurace zásob státních dluhopisů převzatých Nejvyšším účetním kontrolním úřadem podle § 9 zákona čís. 175/1919 Sb.

Zúčastní se též dalších akcí spojených s úpravou měny a při likvidaci otázek s tím souvisejících.

3. V oboru přímých daní, daně z obratu, dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku hodlá sledovati dohlídkami včasné a správné vyměření uvedených daní a dávek. V souvislosti s majetkovými dávkami zavedenými nově v roce 1946 bude spolupůsobiti při vypracování příslušných předpisů a návrhů pro placení, účtování a závěrku těchto dávek, jakož i pro jejich vyúčtování ve fondu, který má býti zřízen podle § 80 zákona čís. 134/1946 Sb.

4. V oboru poplatků bude pokračovati ve spolupráci s ministerstvem financí na dokončení reorganisace účetní a kontrolní služby. Dohlídkami bude nutno přezkoušeti činnost berních úřadů v pohraničí a obnovených okresních finančních ředitelství.

5. V oboru měřičské služby bude usilovati o její zhospodárnění zejména sloučením jejích jednotlivých složek, aby se při polních pracích využilo účelně odborných i pomocných technických sil, kterých je nedostatek.

6. V oboru státních záruk bude dbáno jejich národohospodářské nezbytnosti, aby zatížení státní pokladny plněním z titulu převzatých záruk nepřevýšilo mez únosnosti.

7. V oboru nepřímých daní bude zjišťováno, zda organisace finančních úřadů je účelná s hlediska změn, které nastaly zákonem čís. 30/1946 Sb. Bude sledováno, jak by měla býti upravena působnost těchto úřadů se zřetelem k připravované jejich reorganisaci ve smyslu vládního programu.

Bude nutno též zkoumati, zda se nezneužívá úlev poskytnutých některým poplatníkům daně z masa z důvodu přizpůsobení postupu při vybírání a odvádění této daně vázanému hospodářství s jatečním dobytkem.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad zúčastní se též prací na reformě a kodifikaci předpisů o nepřímých daních a porad o opětném zavedení a vybírání daně z motorových vozidel a daně z hromadné dopravy osob motorovými vozidly.

8. V oboru personální politiky zúčastní se v užší meziministerské komisi prací na přípravě nového platového zákona a nového služebního řádu v duchu zásad budovatelského programu, na předpisech o náhradách cestovních výloh pro veřejné zaměstnance a na zákoně o národní mobilisaci práce, při čemž bude sledovati unifikaci těchto předpisů pro celé území státu.

V oboru konkretních personálií bude podávati dobrozdání ke všem návrhům na povolení výjimky ze zákazu přijímání nových sil, účastní se prací na stanovení potřebného počtu sil v jednotlivých odvětvích státní správy a bude podávati odborná vyjádření k návrhům na rozšíření systemisace ve veřejné správě.

9. V oboru vojenské správy bude sledovati zejména hospodaření materiálem, jakož i činnost vojenských hospodářských a průmyslových závodů. Dalším úkolem bude kontrola staveb a stavebních obnovovacích prací, prováděných vojenskou správou, jakož i kontrola zbrojních dodávek.

10. V oboru zahraničních věcí vypracoval námět k vládnímu usnesení, aby chod a výsledek reparační agendy byl co nejúčelněji zabezpečen. Účastní se jednání o náhradách cizincům za jejich majetek znárodněný v ČSR a spolupracuje též při přípravě mírových jednání.

11. V oboru vnitřní správy bude věnovati pozornost hospodářské činnosti nových lidových orgánů správy, zejména zemských a okresních národních výborů, a Sboru národní bezpečnosti.

V oboru hospodářství zemí a okresů podrobí Nejvyšší účetní kontrolní úřad podrobnému rozboru oba zemské rozpočty a vypracuje návrhy pro ministerstva vnitra a financí, v jaké výši lze považovati rozpočtový schodek za odůvodněný a za jakých modalit by mělo býti navrženo vládě schválení těchto rozpočtů a povolen státní příspěvek k úhradě uznaného rozpočtového schodku. Zúčastní se dále pravidelných měsíčních porad zástupců ministerstva vnitra a financí se zástupci zemských finančních referátů obou zemských národních výborů, dále prací komunální komise státního úřadu plánovacího a komise pro zhospodárnění veřejné správy na jednotném rozpočtovém schematu a jednotné rozpočtové náplni.

V oboru kontroly hospodaření statutárních měst v roce 1947 bude po prvé prováděti systematický dozor nad jejich hospodařením zejména tím, že bude zkoušeti jejich účetní závěrky. Kromě toho provede podle možnosti několik dohlídek u místních národních výborů ve větších městech v pohraničí.

12. V oboru zemědělském bude dbáti o účelné a úsporné hospodaření mimo jiné též u složek Jednotného svazu čs. zemědělců.

V rámci dvouletky je plánováno dokončení, proúčtování a přezkoušení nové pozemkové reformy. Při tom bude přihlíženo též k průběhu první pozemkové reformy, jejíž revise je rovněž plánována. Nejvyšší účetní kontrolní úřad bude s orgány Národního pozemkového fondu v stálém styku za účelem rychlého vyřešení organisačních, účetních a personálních otázek.

V podnikovém sektoru bude pokračovati činnost kontrolní s hlediska rentability, racionalisace a přebudování podniku státních lesů a statků.

13. V oboru ministerstva výživy bude sledovati zvláště činnost trhových svazů a obchodních společností, pověřených výkupem a rozdělováním výrobků vázaného hospodářství, dbáti o úsporné hospodaření a o účelnou organisaci těchto orgánů (hlavně za účelem přiměřeného snížení počtu jejich zaměstnanců) a bude sledovati jejich finanční stav a oprávněnost jich dalšího trvání. Pokud jde o Československý úřad pro hospodářskou pomoc a obnovu, bude se starati o další zlepšení jeho organisace a sledovati nejen způsob rozdělování zboží dovezeného organisací UNRRA, ale i o včasný odvod výtěžků za toto zboží do státní pokladny.

14. V oboru průmyslu bude věnovati pozornost hospodaření a organisaci ústředních svazů. V oboru národních podniků bude sledovati jejich hospodaření se zřetelem k přebytkům výtěžků, připadajícím státní pokladně. V oboru národních správ bude se snažiti, aby národní správy podniků a majetků osob státně nikoliv nespolehlivých byly podle možnosti co nejdříve zrušeny a mimo to bude sledovati hospodaření národních správců významnějších majetkových podstat.

15. V oboru všeobecných otázek dopravních bude především úkolem Nejvyššího účetního kontrolního úřadu plánovitá spolupráce ve věcech týkajících se všeobecných otázek v dopravnictví, soustředění všech druhů doprav v ministerstvu dopravy za účelem jednotného řízení státní dopravní politiky. Zvláštní zřetel bude věnován zracionalisování prací v dílnách a jiných provozovnách jejich účelným vybudováním, zavedení hospodárných výrobních metod a pracovních postupů, dále využíti pracovních sil a energetických zdrojů. Sledována bude hospodárnost při opatřování materiálu, pohonných hmot, inventáře, strojního zařízení, vozidel, lodí a letadel, jejich normalisace a typisace, výzkumnictví a zkušebnictví v dopravě.

16. V oboru dopravy železniční bude kontrolní činnost zaměřena především k pracím a opatřením železniční správy v rámci budovatelského programu vlády. Mimo běžného sledování provozních nákladů a těžeb a investičních výdajů hodlá Nejvyšší účetní kontrolní úřad věnovati zvláštní pozornost nově budované sociální péči o zaměstnance podniků ČSD.

17. V oboru ostatní dopravy bude sledována budovatelským programem zamýšlená přeměna podniků veřejné automobilové dopravy silniční, letecké a vodní na podniky obdobné národním podnikům.

18. Také v oboru poštovní správy bude věnována pozornost uskutečňování dvouročního budovatelského plánu hospodářské obnovy a výstavby republiky. Hlavní pozornost bude věnována organisaci služeben, zjednodušení a zhospodárnění jejich činnosti, zvláště však technické stránce telekomunikačních zařízení v souvislosti se všemi ostatními technickými i osobními potřebami.

19. Též v oboru veřejné správy technické je program činnosti na rok 1947 v podstatě vytýčen úkoly, uloženými budovatelským programem vlády. Z těchto úkolů bude Nejvyšší účetní kontrolní úřad sledovati zejména:

a) odstranění válečných škod na veřejných budovách, silnicích, mostech a jiných stavebních objektech veřejných;

b) stavby nových veřejných budov, silnic, mostů, letišť, vodních cest, přístavů, překladišť, přehrad a hydrocentrál, vodovodů, obnovu a výstavbu obytných budov (stavební věci bytové péče);

c) stavební a strojní investice státních a znárodněných podniků;

d) stavby sloužící plynulé distribuci, zejména potravin (skladišť, mlékáren, mrazíren, jatek a pod.).

Mimo to bude Nejvyšší účetní kontrolní úřad sledovati technické výzkumnictví, normalisaci, typisaci, unifikaci, mechanisaci a industrialisaci ve stavebnictví, reformu stavebních řádů a řádu zadávacího, financování investic a jejich rozpočtování.

20. Dále se bude snažiti uvésti práce na státním závěrečném účtu do běžného stavu, t. j. vyhotoviti státní závěrečný účet za rok 1945 do zákonem stanovené lhůty (do 30. června 1947). Vážnou překážkou je zde jednak nedostatek personálu a jednak ještě větší měrou skutečnost, že účtárny některých poukazovacích úřadů předkládají dílčí účetní závěrku se značným zpožděním.

Chystá se též sestavení přehledů o stavu státních nemovitostí, spravovaných administrativními úřady, za léta 1945 a 1946 a soupis a inventarisaci movitého věcného majetku vlastní státní správy.

Při plnění svých úkolů bude Nejvyšší účetní kontrolní úřad postupovati vždy tak, aby podporoval orgány veřejné správy a státní a znárodněné podniky při jejich činnosti.

Podle smlouvy mezi Československem a UNRRA ze dne 24. února 1945 používá se výtěžků z prodeje zboží dodaného organisací UNRRA pro první pomoc a nápravu škod způsobených válkou.

Příjem z těchto výtěžků má býti použit na shora uvedené cíle během 5 let, počínaje rokem 1946.

Pro rok 1946 byla v mimořádném rozpočtu zařazena částka 3 a půl miliardy Kčs.

Pro celkové použití výtěžků vypracoval generální sekretariát Hospodářské rady s plánovacími úřady v Praze a Bratislavě plán, při čemž přihlížel k potřebám podle jejich naléhavosti a podle priorit, stanovených dodatkovými dohodami mezi Československem a organisací UNRRA ke shora citované smlouvě.

Rozdělení toto nestalo se podle předem stanoveného klíče, nýbrž podle naléhavosti potřeb a povahy škod, s přihlédnutím zejména k potřebám na sociální služby a zemědělskou obnovu.

Z celkové částky Kčs 3.665,855.000 připadá

Tyto výdaje jsou kryty z příjmů, které jsou vykázány v rozpočtu v kapitole 28. jako příjmy ústřední.

Vrchní vedení podniku náleží ministru financí, který je vykonává za účasti správního sboru zřízeného podle vládního nařízení čís. 206/24 Sb. Účetní a pokladní revisi vykonává stálá revisní komise při ministerstvu financí, která předkládá své zprávy ministerstvu financí a správnímu sboru a po uplynutí hospodářského roku zkoumá účetní závěrku.

Bezprostřední vedení a správu podniku po stránce administrativní, obchodní, technické a hospodářské vykonává ústřední ředitelství tabákové režie v Praze, kterému jest podřízeno:

A. V zemích českých:

7 továren na tabák (České Budějovice, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Písek, Sedlec a Tábor),

5 samostatných úřadů prodeje tabáku (Hostivař, Plzeň, Liberec, Brno a Olomouc).

B. Na Slovensku:

5 továren (v Bratislavě, Báňské Šťávnici, Spišské Bělé, Smolníku a v Košicích),

1 úřad prodeje tabáku ve Zvoleni,

8 úřadů nákupu tabáku (v Komárně, Levicích, Lučenci, Nitře, Nových Zámcích, Rimavské Sobotě, Trebišově a Velkém Tarkáni).

Úkolem úřadů nákupu tabáku jest říditi a kontrolovati pěstování tabáku, vypěstovaný tabák vykupovati od pěstitelů a dále zpracovati (tříditi a fermentovati) pro výrobní účely.

Úřady prodeje tabáku, jež jsou zřízeny jednak při továrnách na tabák, jednak jako samostatné úřady, provádějí ve svých obvodech výhradně distribuci tabákových tovarů na velkoprodeje tabáku. Prodej konsumentům se provádí maloprodejnami (trafikami).

V rozpočtovém roce 1947 nutno počítati ještě s přídělovým systémem, ježto omezený stav zásob surovin nedovoluje plné uspokojení poptávky konsumentů.

Doplňování surovin nákupem z ciziny jest velmi obtížné a naráží na značné překážky jednak platební a cenové, jednak na obtíže dopravní.

Rozsah provozu podniku se jeví ve výrobě a prodeji tabákových tovarů. Jednotlivé položky rozpočtu vzrostly úměrně ke vzestupu hospodářských čísel.

V investičním rozpočtu jest zařazeno na provádění dvouletého plánu celkem 93,410.000 Kčs. Z této částky připadá na investice pravé 57,975.000 Kčs (na budování nových skladišť a jiných provozoven včetně jich zařízení, pokud jsou nutny z důvodů provozních) a na obnovy 35,435.000 Kčs.

Mimo rámec dvouletého plánu jest v investičním rozpočtu zařazeno celkem 38,190.000 Kčs. Z této částky připadá na investice pravé 21,355.000 Kčs a na obnovy 16,835.000 Kčs.

Veškerý náklad na investice pravé v částce 79,330.000 Kčs bude hrazen zápůjčkou vlastní státní správy a obnovy budou uhrazeny částkou 34,400.000 Kčs z vlastních prostředků a částkou 17,870.000 Kčs příspěvkem vlastní státní správy.

Slovenská složka čs. tabákové režie v Bratislavě převzala do nájmu od tamní "Správy majetku pro pozemkovou reformu" velkostatek v obci Velký Báb, okres Hlohovec, ve výměře 876 katastrálních jiter, na kterém v roce 1947 bude zřízeno pokusné hospodářství pro pěstování tabáku, jakož i výzkumný ústav pro zvelebování tabákové kultury.

Rozpočet tabákové režie jest konstruován jako účet ztráty a zisku včetně investičního rozpočtu. Udává výsledky hospodaření a provozu, jaké lze s největší pravděpodobností očekávati v rozpočtovém roce podle kalkulací nákladů a těžeb jednotlivých řídících skupin ústředního ředitelství a se zřetelem k nezbytným potřebám podniku nutným pro nerušený chod všech provozoven.

Hospodársky plán na rok 1947 sostavila Štátna mincovňa na podklade veľmi priaznivo sa vyvíjajúcej obchodnej konjunktúry. V rámci obnovy čs. meny počíta sa v r. 1947 s ražbou jednoho miliona strieborných pamätných 50 Kčs mincí, 50,000.000 2 Kčs mincí, 50,000.000 5 hal. mincí a 50,000.000 20 hal. mincí, spolu 151 mil. mincí, čiže mesačná výrobná kapacita v ražbe mincí prevyšuje 12,500.000 kusov mesačne.

Štátna mincovňa nie je len továrnou, ktorá realizuje regálne právo štátu, t. j. ražbu mincí, ale je aj zapojená do konkurenčného obchodu so svojimi výrobkami najmä v obore medailérskom.

Tržba na výrobe medailérských výrobkov odhaduje sa sumou 8,230.000 Kčs, čiže ca ¹/₇ celkovej ťažby.

Zamestnanosť v ostatných odvetviach mincovne, ktoré nepriamo súvisia s ražbou medailérskych výrobkov, ako ražba puncovných značiek redukcií, kovových pečiatok a gumových razítok a v mincovných dielňach, odhaduje sa priaznive v mincovných ťažbách 545.000 Kčs.

V samostatnom oddelení mincovne "elektrolýza", ktorá vylučuje drahé kovy a je poverená výrobou a odpredajom priemyselného zubotechnického zlata, odhaduje sa príjem na lučobných poplatkoch sumou 1,471.800 Kčs.

Podľa skúseností v zamestnanosti robotníctva z posledných mesiacov t. r. (dnes zamestnáva mincovňa 450 robotníkov) počíta mincovňa v r. 1947 so zamestnaním 440 robotníkov a robotníček dočasných a 40 stálych robotníkov, spolu 480 pracovných síl.

V r. 1947 v smysle vládneho usnesenia o budovateľskom programe vlády zapojuje sa aj mincovňa do dvojročného plánu s investičnými nákladmi na zracionalizovanie podniku sumou 15,400.000 Kčs, Celkový investičný rozpočet v rámci dvojročného plánu odhaduje sa na 35,500.000 Kčs, z ktorej sumy pripadá na stavebné práce 19,900.000 Kčs, a odhad na zdokonalenie stroj. zariadenia ca 15,600.000 Kčs.

Prevedenie týchto investicií umožní mincovni nielen zvýšenie pracovnej výkonnosti, ale i osamostatnenie podniku od cudzích dodávateľov polotovarov (pásov a mincovných platničiek) a tak uvedie prevádzku podniku na hospodarnejšiu bázu ako v rokoch predchádzajúcich.

Kdežto v roce 1945 bylo pořádáno vzhledem k přestávce za revoluční doby pouze 7 tříd (II. - V. třída 52. loterie a I. - III. třída 53. loterie, při čemž pro každou z těchto loterií bylo vydáno vždy 110.000 losů za cenu 1.000 Kčs za los), bylo v roce 1946 provedeno již 9 tříd (IV. - V. třída 53, loterie - 110.000 losů za cenu 1.000 Kčs za los, I. - V. třída 54. loterie - 80.000 losů za cenu 1.600 Kčs za los a I. a II. třída 55. loterie - 80.000 losů za cenu 1.600 Kčs za los). V roce 1947 vrací se podnik Státní loterie pořádáním 10 tříd, t. j. 2 úplných třídních loterií, k normálnímu provozu, jehož úspěch a tím i dosažení rozpočtového výsledku jest značnou měrou závislé na zlepšení hospodářských poměrů a též na dokončení měnové reformy, jež ve svých důsledcích bude míti podstatný vliv na rozmnožení peněžních prostředků hrajícího obyvatelstva.

V r. 1947 bude dokončena 55. třídní loterie slosováním III. - V. třídy (tahy I. a II. třídy budou konány v listopadu a v prosinci 1946). V tomto roce se předpokládá provedení 56. třídní loterie (I. - V. třída) a zahájení další 57. třídní loterie slosováním I. a II. třídy.

Pro každou z těchto loterií počítá se s vydáním 80.000 losů při ponechání dosavadní ceny 1.600 Kčs za los (320 Kčs za los a třídu).

Výhry stanoveny zákonem určenou 70% kvotou z herního kapitálu (výtěžku za losy) a provise (odměny prodejnám) 14% z herního kapitálu.

Rozpočet podniku počítá s provozními těžbami v částce 245,806.000 Kčs, a s provozními náklady v částce 210,196.000 Kčs, takže očekávaný čistý zisk k odvodu do státní pokladny činí 35,610.000 Kčs.

Náklady na platy stálých a přidělených zaměstnanců a ostatní osobní náklady byly preliminovány podle skutečné potřeby a se zřetelem ke změnám, které nastanou v rozpočtovém roce.

Věcné náklady (kromě nákladů na výhry a odměny prodejnám, jež jsou pevně stanoveny herním plánem) byly preliminovány podle výsledků za r. 1946 a s ohledem na změny, které možno pro rok 1947 předvídati.

Náklad na obnovu inventárního zařízení jest, jako v předchozích letech, plně hrazen z odpisové reservy.

Do roku 1946 vstupovala Československá pošta ještě s řadou předpisů, vydaných za poroby a proniknutých proto duchem poštovních předpisů německých. Nahrazování těchto předpisů novými předpisy, platnými na celém území republiky, může se prováděti jen postupně. S účinností od 1. července 1946 byl vydán nový poštovní řád a nové poštovní provozní předpisy. Doplňkem poštovního řádu je nový poštovní sazebník, vydaný rovněž v roce 1946. V roce 1947 nabude účinnosti nový poštovní zákon a prováděcí vládní nařízení, čímž bude odstraněn dosavadní dualismus poštovního práva, spočívajícího na poštovních zákonech z roku 1837 a z roku 1850. Provedení unifikace přispěje k zjednodušení výkonné i administrativní služby. Bude vydána služební pomůcka, obsahující komentované texty poštovního zákona a prováděcího vládního nařízení a výňatky z ostatních právních norem, pokud mají vztah k poště.

Chystá se vydání nového poštovního novinového řádu a poštovního sazebníku pro služební potřebu i veřejnost, při čemž zároveň má býti provedena revise dosavadního poplatkového systému Čs. pošty. Při tom bude nutno vzíti zřetel na usnesení kongresu Světové poštovní unie, který se má konat na jaře r. 1947, Tuzemské poštovní předpisy bude třeba postupně přizpůsobovati tak, aby zasílací podmínky pro zásilky vnitřního styku se co nejvíce přibližovaly zasílacím podmínkám, platným pro styk mezinárodní, aby tak bylo docíleno co největšího zjednodušení poštovní služby.

Pro vnitřní poštovní službu budou vydány některé nové poštovní předpisy, na př. jednotné předpisy pro doručování soudních, daňových a správních vyřízení, služební poučení pro poštovní zřízenecké zaměstnance, služební poučení pro poštovny, pomůcky pro školení poštovních zaměstnanců.

Pronikavou reformou, provedenou v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, byla úprava placení poštovného za korespondenci úřadů státních a veřejné správy, která vstoupila v platnost dnem 1. července 1946. Touto úpravou byl vnesen pořádek do poměrů dříve značně neurovnaných a její vliv se projeví nesporně zvýšením hospodárnosti ve státní správě.

Doprava pošty v roce 1947 bude zrychlena v souvislosti se zrychlením železniční dopravy, rozmnožením počtu vlaků, rozmnožením počtu leteckých linek a počtu letů.

V silniční dopravě se počítá v roce 1947 s motorisací poštovní dopravy ve velkých městech i na venkově za účelem zrychlení poštovní dopravy a zhospodárnění provozu. Především jde o provedení úplné motorisace ve Velké Praze a v Brně a v jejich okolí. V Praze a v Brně zamýšlí poštovní správa zavésti na zkoušku doručování balíků elektromobily.

V souvislosti s motorisací poštovní dopravy bude provedena i nová úprava sběrné, doručovací a spediční služby ve velkých městech. S tím bude souviseti i výstavba nových a rekonstrukce dosavadních poštovních budov, mechanisace provozních zařízení a motorisace přespolního doručování.

Také na Slovensku se doprava poštovních zásilek urychlí. Pro rok 1947 se počítá s obnovením všech vlakových pošt podle stavu z roku 1938. Doprava poštovních zásilek po silnicích se tam usměrňuje a zajišťuje novými smlouvami s podnikateli poštovních jízd. Zavádějí se nové potřebné poštovní jízdy. Některé dopravní poštovní spoje se podle potřeby zmotorisují. V rámci dvouletého budovatelského plánu se počítá pro rok 1947 s úplnou motorisací místních poštovních jízd v Bratislavě a Košicích a s motorisací dalších 16 delších silničních kursů. V letecké dopravě poštovních zásilek možno v roce 1947 očekávat další zlepšení zřízením leteckých linek z Bratislavy do Piešťan a Vysokých Tater, jakož i mezinárodních linek Bratislava - Vídeň a Bratislava - Budapešť - Beograd.

V roce 1947 budou vydávány poštovní známky podle připravovaného emisního plánu. Bude upraven prodej známek pro zahraniční sběratele a zdokonalena novinková služba podle získaných zkušeností.

Sběratelský zájem je dnes u nás i v cizině značný a proto musí býti vydávány známky v dokonalém provedení. K tomu účelu je nutno koupit v cizině ocelotiskový tiskařský lis k tisku známek z plochy, neboť stroj, na kterém byly naše v cizině nejoblíbenější známky tištěny, potřebuje generální opravy a je zastaralý.

V oboru mezinárodní služby poštovní čeká poštovní správu v roce 1947 zejména příprava a účast na dvanáctém kongresu Světové poštovní unie, který se bude konat na jaře r. 1947 v Paříži. Bude to prvý poválečný kongres této unie. Význam jeho jednání a případných usnesení - po stránce věcné i politické - předčí daleko význam jednání a usnesení všech předcházejících kongresů, jichž se poštovní správa zúčastnila od r. 1918. Mimořádnou důležitost třeba mu přisuzovat i s ohledem na to, že se na něm bude jednat - podle usnesení Hospodářské a sociální rady OSN - o vztahu Světové poštovní unie k OSN.

Jednání o další zvláštní úpravy v oboru poštovním se sousedními a jinými evropskými zeměmi, jež bylo v letech 1945 a 1946 tak slibně zahájeno sjednáním zvláštním úprav se SSSR, Polskem a Maďarskem, bude směřovat zejména k prohloubení poštovních styků s Rakouskem, Jugoslavií a po příp. s Rumunskem a Bulharskem.

Po vyřešení transitních otázek s Německem bude se moci přikročiti k jednání o další budování a příp. zjednodušení našeho poštovního styku se zeměmi za Německem, zejména se Švýcarskem, Francií, Belgií, Nizozemím, Dánskem a V. Britannií, jakož i se Severní Amerikou (USA a Kanadou).

Bude usilováno o zlepšení poštovních styků se SSSR, Švédskem a ostatními severskými zeměmi.

Styky s ostatními zeměmi Světové poštovní unie, zejména v oboru služby balíkové, peněžní a novinkové, budou pokud možno rozšířeny.

Dosavadní předpisy pro mezinárodní službu poštovní budou doplněny především vydáním pomůcky o předpisech pro vývoz a dovoz zboží poštou do ciziny, o omezeních v peněžním styku s cizinou (devisové předpisy) a pod. Kromě toho bude třeba vydat nové poštovní celní předpisy a pro potřebu vyměňovacích poštovních úřadů podrobné předpisy o výměně pošty s cizinou.