3. Plán výroby lesní.

Škody způsobené válkou a loupežným hospodařením okupantů v lesích představují jen v českých zemích 100 tisíc ha zalesňovacích nedodělků a ředin, dále 23 mil. m³ přetěžby, zničení dopravních prostředků, na Slovensku ještě škody přímými válečnými operacemi, zaminováním celých oblastí atd. Odčinění těchto škod je základem lesního plánu. Těžištěm úkolů je zalesňování, t. j. zabezpečení podstaty lesní produkce v prvé řadě, nikoliv sama těžba dřeva. Předpokladem splnění výroby je dostatek pracovních sil, které dnes chybí zejména v pohraničních oblastech; jde o dělnictvo sezonní i stálé. Výrobní plán je tento (plnometrů hroubí s kůrou):

Tato výroba hradí očekávanou spotřebu. Nedostatek se jeví ve výrobě železničních pražců, může však býti uhrazen bukovým dřevem ze Slovenska, dosud spotřebovávaným na palivo.

Zalesněno bude celkem:

Pro melioraci porostů, t. j. přeměnu jehličnatých porostů na smíšené s dřevinami listnatými, plánuje se každoročně 1.000 ha. Lesní školky budou rozšířeny z dosavadních 1.644 ha o 343 ha v roce 1947 a o 747 ha v roce 1048, celkem tedy na 2.734 ha. Lesního semene bude sebráno každoročně 20.000 q.

Potřebné investice strojů i stavebnin byly uvedeny v investici pro zemědělství. Pracovních sil je třeba asi 35.000 osob; toto číslo je obsaženo v celkovém požadavku zemědělství.

1. Stavební úkoly:

a) Byty:

V rámci stavební dvouletky se pořídí 125.000 bytů, z toho v českých zemích 75.000, na Slovensku 50.000 bytů. V roce 1947 se pořídí v českých zemích asi 30.000, na Slovensku 20.000 bytů, v roce 1948 pak v českých zemích asi 45.000, na Slovensku asi 30.000 bytových jednotek.

Byty budou pořízeny jednak v domech nájemních (asi ²/₃ celého počtu), jednak v domech rodinných. Převažujícím typem nových bytů bude byt pro rodinu se dvěma až čtyřmi dětmi, členěný na velký obývací pokoj, malou pracovní kuchyni, dvě ložnice a úplné příslušenství. Vedle těchto bytů budou stavěny svobodárny pro mladé zaměstnance.

b) Veřejné budovy:

V rámci dvouletého plánu se odstraní podstatná část škod na veřejných budovách, pokud vznikly v souvislosti s okupací a válkou. Celkem bude na tuto obnovu věnováno 1.300 mil. Kčs, z toho v českých zemích 750 mil. Kčs, na Slovensku 550 mil. Kčs. Na obnovu státních budov podle dosavadních předpokladů bude z toho určeno 400 mil. Kčs a na budovy samosprávných svazků 900 milionů Kčs. Podle toho připadá v českých zemích 170 milionů na obnovu staveb státních a 580 milionů na obnovu ostatních veřejných budov. Na Slovensku je rozdělení mezi státními a ostatními veřejnými budovami v poměru 230 : 320 milionům.

V částce 1.170 milionů Kčs je obsažen náklad 670 milionů Kčs na dokončení rozestavěných budov a na dostavbu parlamentu v první etapě. Z 670 milionů Kčs připadá 395 milionů Kčs na české země a 275 milionů Kčs na Slovensko. Pokud jde o účel rozestavěných staveb, činí podíl školství 317 milionů Kčs, zdravotnictví 197 milionů Kčs a jiných staveb 121 milionů Kčs.

Dalších 500 milionů Kčs je vyhraženo na úpravy a na nové stavby k účelům sociálním, rekreačním a k jiným stavbám v zájmu veřejném, jakož i na rekonstrukci lázeňských budov.

V uvedených částkách nejsou zahrnuty náklady na udržování veřejných budov.

c) Silnice a mosty:

Na obnovu a dostavbu rozestavěných státních silnic I. a II. třídy, jichž je více než 34.000 km, připadne podle plánu 2.770 milionů Kčs, z čehož 40 milionů Kčs je určeno na zabezpečení mostů nedokončené dálnice. Ze zbývajících 2.730 milionů Kčs připadá na české země 1.755 milionů Kčs, na Slovensko 975 milionů Kčs. Na samosprávné silnice bude vynaložena částka 610 milionů Kčs, z čehož připadá na české země 427 milionů Kčs, na Slovensko 183 miliony Kčs.

V uvedených částkách je jenom částečně zahrnut náklad na udržování státních silnic, které předpokládá kvalifikované síly. Naproti tomu běžné udržování a veškeré udržování okresních silnic, které se dá provést pomocí místních pracovních sil, jež nelze mobilisovat pro účely dvouletého plánu, není započteno.

V uvedených částkách jsou zahrnuty náklady na obnovu silničních mostů v celkové výši 1.160 milionů Kčs, z čehož připadá na české země 540 milionů Kčs a na Slovensko 620 milionů Kčs. Podíl samosprávných mostů činí 200 milionů Kčs, z čehož na Slovensko připadá 110 milionů Kčs.

d) Stavby samosprávné:

Nákladem dvou miliard Kčs mají být provedeny, kromě staveb samosprávných svazků, uvedených v předchozích odstavcích, další stavby pro potřeby samosprávy, a to hlavně práce uvnitř obcí, které doplní jejich výstavbu, pokud jde o stavby zdravotní, školní, komunikační, vodohospodářské (zejména vodovodní a kanalisační) a další stavby k účelům obecně prospěšným. Pro další vypracování detailních stavebních programů se předpokládá, že z celkové částky dvou miliard Kčs připadne na stavby k účelům zdravotním 500 milionů Kčs, školním 400 milionů Kčs, komunikačním 600 milionů Kčs, na vodohospodářské stavby 200 milionů Kčs a na ostatní stavby 300 milionů Kčs. U staveb školských, zdravotních a ostatních činí podíl Slovenska 300 milionů Kčs proti 900 milionům Kčs, připadajícím u těchto staveb na české země. O 600 milionů Kčs, vynaložených na stavby komunikační, dělí se české země se Slovenskem v poměru 410 ku 190 milionům Kčs. U vodohospodářských staveb připadá na české země 120 milionů Kčs, na Slovensko 80 milionů Kčs.

e) Stavby vodní:

Na stavby vodní a vodohospodářské bude vynaloženo celkem 2.350 milionů Kčs. Na Slovensko z toho připadá 1.230 milionů Kčs, což je poměrně větší část vzhledem k tomu, že se tam dokončí a vybudují velká vodní díla, která budou tvořit základ k využití vodní energie na výrobu elektřiny v rámci industrialisace Slovenska. Z celkové částky bude vydáno na využití vodních sil 1.167 milionů Kčs, na splavnění řek 390 milionů Kčs, na technické meliorace 183 miliony Kčs, na vodovody 182 milionů Kčs a na kanalisace 103 milionů Kčs.

f) Stavby průmyslové:

Jednotlivé obory průmyslu hodlají provést stavební investice takto:

Úhrnem činí tyto investice 7.470 milionů Kčs. Většina těchto investicí bude určena pro těžbu uhlí, k získání energie, k výrobě železa, strojů všech druhů, chemikálií a pohonných hmot, textilií, oděvů, bot a stavebnin. V českých zemích půjde přitom hlavně o odstranění válečných škod a o stavbu nových průmyslových objektů a zařízení v dosavadních závodech. Na Slovensku vedle obnovených továren budou budovány nové závody kovodělné, chemické, dřevozpracující a potravinářské, jimiž má být provedena industrialisace Slovenska.

g) Stavby zemědělské:

K stupňování zemědělské výroby plánuje se rekonstrukce zemědělských podniků na půdě nově osídlené v českých zemích i na Slovensku a obnova válkou poškozených usedlostí, zvláště na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Více než čtvrtina celkových nákladů je určena na stavby pro pastvinářská družstva a pro chov drůbeže a vepřů. Další stavby budou provedeny pro potřeby rostlinné výroby, pro distribuci (postavením chladíren a skladišť) a pro lesní hospodářství se státními lesy a statky. Náklad na všechny tyto stavby činí 1.540 milionů Kčs, z čehož na Slovensko připadá 44,15%.

h) Stavby v dopravě:

Obnova železnic, která odstraní část válečných škod během dvouletky, bude provedena nákladem 4.070 milionů Kčs. Vedle toho provede podnik ČSD normální i zvýšené udržovací práce ve vlastní režii a vlastními zaměstnanci. Ke zvýšení dopravní kapacity košicko-bohumínské dráhy provedou se stavební práce nákladem 400 milionů Kčs.

i) Započaté stavby železniční:

Pokračování v rozestavěných stavbách železničních nákladem 1.150 milionů Kčs zahrnuje stavby nových drah, druhých kolejí, dílen, přestavby a úpravy staniční a pod. Zejména je zde zahrnuta stavba trati Brno - Havlíčkův Brod, druhé koleje Brno - Veselí n. M. a rekonstrukce a zajišťovací práce v tunelech pod Královskými Vinohrady.

j) Stavby pro dopravu silniční, vodní, leteckou a poštovní:

V silniční dopravě se na nejnutnější stavby garáží a dílen vynaloží 150 milionů Kčs.

Pro říční plavbu se provedou stavební práce v přístavech bratislavském a komárenském, které si vyžádají nákladu 90 milionů Kčs.

Pro potřeby letecké dopravy budou provedeny stavby a úpravy na letištích v Praze, Brně, Bratislavě a Popradě, k jichž vybudování jsme vázáni mezinárodními smlouvami i vlastními potřebami letecké dopravy. Náklad na tyto stavby činí 320 milionů Kčs.

Náklad na stavby pro službu poštovní činí 280 milionů Kčs.

2. Předpoklady k splnění dvouletého plánu ve stavebnictví.

Výroba hlavních stavebnin je plánována tak, aby kryla potřebu, vyplývající ze stavebních investicí všeho druhu. Pro celé stavebnictví je třeba v roce 1947 a 1948 155.000 tun stavebního železa, zpracovaného přímo na staveništi, a 114.000 tun železa, dovezeného na staveniště ve formě výrobků (topení, trouby, vany, sporáky a pod.). Hospodaření železem na stavbách musí být provedeno důsledně; všude, kde to bude možno, bude železo nahražováno jinými hmotami.

Výroba cihel v roce 1947 nedostoupí ještě původně předpokládané potřeby a proto v plánu byla přesunuta část bytových staveb do roku 1948, kdy plánovaná výroba postačí potřebě. Nedostatek cihel na Slovensku bude uspokojen z části výrobou moravskou a dovozem z Maďarska na účet reparací, jakož i vydatným použitím tvárnic, dřeva a j. staviva. Ve výrobě kamene, štěrku a drti se nedostávalo v roce 1947 asi 10% potřeby, což se v plánu řeší rovněž přesunem některých staveb a dodávek do roku 1948. Výroba cementu prakticky kryje potřebu, kdežto vápna, krytin, skla a dřeva je dostatek i pro nutné udržovací práce.

Podstatným předpokladem pro splnění stavebních úkolů dvouletého plánu je začlenění nových 90.000 pracovních sil do stavebnictví. Na prvém místě je třeba převést do stavebnictví ty pracovní síly, které v něm již dříve působily. Průměrné zvýšení pracovního výkonu o 40% je základní podmínkou, aby mohly být dodrženy předpokládané částky stavebních nákladů v jednotlivých sektorech, zejména v sektoru bytovém. Důležitým prostředkem pro předpokládané snížení stavebních nákladů bude provedení mechanisace a industrialisace celého stavebnictví. Hromadná výroba některých stavebních součástí bude normalisována a pro stavby dvouletého plánu bude závazně používáno normalisovaných výrobků. Všude, kde to bude možné, provede se stavba bytů ve větších celcích vybudováním bloků nebo i celých kolonií, aby bylo možno v největší míře mechanisovat stavbu, použít výkonných stavebních strojů a zkrátit čas potřebný k provedení stavby.

Vládní program vytyčuje v oboru dopravy dvě skupiny hlavních úkolů:

První skupina obsahuje základní příkaz, aby byly splněny předpoklady, za kterých by výkon dopravní do konce roku 1948 dosáhl úrovně z roku 1937. Je doplněn ještě příkazem na dobudování přístavu bratislavského a komárenského a na vybudování nové loděnice.

Druhá skupina obsahuje řadu konkretních úkolů převážně stavebně-technického rázu, které mají zlepšit výkonnost dopravních prostředků na míru z roku 1937. Sem spadá příkaz o zvýšení výkonnosti košicko-bohumínské dráhy, o urychlené opravě poškozených a zničených tratí (část tohoto příkazu se splňuje ve skupině předešlé), dále příkaz, aby se rozšířila síť silniční autobusové dopravy a nákladní dopravy automobilové, a konečně speciální příkaz o zlevnění a racionalisaci dopravy dříví na Slovensku a příkaz zhospodárnění plavby na Dunaji.

Příkaz, aby byly splněny předpoklady, za kterých by výkon dopravy v ČSR dosáhl výkonu z roku 1937, nestanoví dosažení této úrovně každému dopravnímu prostředku, nýbrž dopravě v jejím celku, čímž ponechává možnost přesunu dopravních výkonů s jednoho dopravního prostředku na dopravní prostředek jiný a tím umožňuje již od začátku sledování určitých dopravně-politických cílů.

K prvnímu bodu, t. j. k dosažení úrovně z roku 1937, dlužno nejdříve uvésti, jaké výkony v tomto roce vlastně byly. O tom svědčí tato data:

V roce 1937 byla přepravena tato množství:

Největší úkol připadne dopravě železniční, jejíž výkon v roce 1946 možno odhadnout v tunách na 64%, v počtu přepravených cestujících na 111%, v čistých tunových kilometrech 91%, ve vlakových kilometrech nákladní dopravy 62%, ve vlakových kilometrech osobní dopravy na 87% výkonu z roku 1937.

Aby byly nedostatky dnešního vybavení dopravních prostředků zmírněny co nejrychleji a aby při tom obnova parku brala již co možno plný zřetel k budoucímu vývoji, byl položen hlavní důraz na rychlé vybavení železniční a silniční dopravy výkonnými vozidly.

K dosažení výkonu z roku 1937 bude dopravní systém doplněn takto:

1. V oboru železniční dopravy.

a) Železnice budou vybaveny parními lokomotivami jednak z nové výroby (300 lokomotiv), jednak urychlením oprav a snížením správkového stavu lokomotiv. Zmenšíme-li správkové procento z 31,8% jen o třetinu, t. j. na 21%, dostaneme dalších 400 provozu schopných lokomotiv. Na trvalé vyřadění přestárlých lokomotiv během dvouletky se počítá (u lokomotiv starších 50 let) 114 lokomotiv, takže rozvaha vypadá takto:

Z důvodů obnovy přestárlých lokomotiv bude nutno i po splnění úkolů dvouletky pokračovat ve stavbě nových lokomotiv, jejichž typy a množství budou dány požadavky hospodárnosti a výkonu železnic v příštím rozdělení dopravní práce.

b) Motorová kolejová vozidla dvouosá zhospodárňují provoz osobní dopravy tratí se slabým provozem. Čtyřosá jsou vhodnou náhradou parních rychlíků a spěšných vlaků ve směrech a v dobách slabší frekvence a umožňují tak hospodárné zhuštění a zrychlení dopravy.

V provozu bylo roku 1937 celkem 372 motorových vozidel, kdežto dnes 230 a z toho 57 čtyřosých. Ve dvouletém plánu mají nám částečně nahradit nedostačující počet lokomotiv, neboť těch bude přednostně využito v dopravě nákladní. Motorová vozidla jsou - za stejnou investici - se zřetelem na výkon podle vlakových kilometrů hospodárnější než parní trakce.

c) S největším úsilím je nutno zvětšit počet nákladních vagonů. Zatím co se v roce 1937 přistavilo na př. v červenci 495.752 nákladních vagonů, přistavilo se v červenci 1946 jen 255.043 vozů. Při tom bylo proti roku 1937 odvezeno labskou plavbou 40.000 tun uhlí na víc a také silniční doprava byla mnohem silněji zapojena.

V roce 1937 jsme měli provozu schopných nákladních vagonů 95.000, koncem roku 1946 jen 53.000 včetně nové výroby. Do konce roku možno počítati s dalším zvětšením parku o 1.000 vozů z akce UNRRA a 1.100 vozů ze staré objednávky slovenských železnic, tedy

Tento schodek bude zčásti vyrovnán zvýšením ložné váhy nových vagonů.

Současně bude v období dvouletého plánu pečováno o to, aby se sjednaly konstrukční předpoklady pro hromadnou výrobu nákladních vozů speciálních: výsypných, chladících a pod., tak aby do budoucna byl vytvořen vozový park odpovídající změnám, které nastaly v průmyslové a zemědělské výrobě vlivem investicí dvouletého plánu.

Bude také pečováno, aby poškození nákladních vozů při seřaďování vlaků bylo omezeno na míru nejmenší. Zbytek schodku bude nutno vyrovnat rychlejším oběhem vozového parku. Tento úkol je tím naléhavější a také tím obtížnější, že musíme podstatně větší část naší zahraniční dopravy vývozní a dovozní než v roce 1937 vybavit vlastním vozovým parkem, čímž se vyvolává silná tendence k zpomalení oběhu vozů. Kampaňové špičky bude nutno kromě toho krýt silniční dopravou.

d) Nedostatek osobních vozů je znázorněn touto tabulkou (v tabulce jsou započteny i vozy služební a přípojové vozy motorového provozu):

Schodek 3.339 provozu schopných vozů nebude plně kryt proto, že by výrobou většího počtu osobních vozů bylo nežádoucí měrou zpomaleno dodávání nákladních vozů, ale i proto, že nastal značný pokles v počtu obyvatelstva. Provede se částečná obnova nákupem 700 vozů z nové výroby.

e) Dílenská zařízení nemají být jen obnovena, nýbrž celý provoz dodávkou moderních strojů zhospodárněn a zrychlen, čímž se podstatně zlepší stavy provozu schopných vozidel a lokomotiv a umožní se jejich lepší využití.

f) Zabezpečovací a dorozumívací zařízení železnic musí být co nejdokonalejší, aby byl umožněn bezpečný, výkonný a pružný provoz. Škody způsobené v tomto oboru okupanty jsou zvláště závažné.

g) Obnova železničního spodku a vršku je po 7 letech zanedbaného udržování a obnov a po ničení ustupujícími okupačními vojsky úkolem, který vyžaduje delšího údobí než dvou let. Z celkové potřebné obnovy bude proto možno provést asi 65%. Při tom tunely a točnice jako nejcitlivější body železničního tělesa budou obnoveny plně, mosty však jen pokud by zatímní úpravy během dvou let musely být z bezpečnostních důvodů nahrazeny mosty definitivními.

h) Městské pouliční dráhy a malodráhy, na nichž spočívá všechna tíha denní dopravy do povolání, neměly během války možnost obnovovat přiměřeně svůj park, který v některých městech byl také těžce poškozen válečnými událostmi. Této velmi důležité dopravě bude dodáno 123 motorových a 130 přívěsných vozů.

2. V oboru silniční dopravy.

Automobilové dopravě, která přebírá dnes větší podíl celkové dopravní práce a má proto i větší úkoly než v roce 1937, se dostane ve dvouletce přídělu nových nákladních aut a autobusů, a to v zájmu jejího dalšího stejnoměrného rozvoje. Silniční doprava jest v některých přepravách hospodárnější než doprava kolejová, a to zvláště při přepravě na krátké vzdálenosti do 40 až 50 km, při dopravě kusového zboží a při dopravě zboží podléhajícího rychlé zkáze, protože umožňuje urychlenou a přímou dopravu, úsporu pracovních sil i obalů a možnost dopravy dům od domu bez překládání zboží.

V autobusové dopravě je třeba zhustit jízdní řád na dnešních linkách, které jsou přeplňovány a proto neuspokojují, a zavést nové linky zejména v místech, kde je naléhavá potřeba dopravy do povolání. Plán automobilové dopravy, vyjádřený v zákoně počtem nových 1.950 autobusů, 200 přívěsných vozů osobních, 2.400 nákladních aut a 700 přívěsných vozů nákladních, je vyčíslen jen pro potřebu automobilové dopravy státní a živnostenské.

Neutěšený stav parku vozidel, způsobený značným stářím vozidel a nejednotností jejich typů, nutí k co možno nejrychlejší výměně již nevyhovujících vozidel.

Obnova parku veřejné dopravy automobilové si vyžádá pravděpodobně výměny nejméně jedné čtvrtiny dnešního parku.

Stav vozového parku by ospravedlňoval obnovu mnohem pronikavější než 25%, neboť se počítá, že víc než polovina autobusů a třetina nákladních aut je již nehospodárná v provozu resp. nevyhovuje požadavkům bezpečnostním.

Ze silniční dopravy osob bude vyloučeno asi 600 nákladních vozů, až doposud z nedostatku autobusů používaných, takže po odečtení 700 vyřaděných autobusů v letech 1947 a 1948 a po nahrazení 600 nákladních vozů novými autobusy zůstane pro zhuštění provozu a nové trati z celkového přírůstku 1.950 autobusů pouze 650 autobusů.

3. V oboru vnitrozemské plavby

jsou ztráty na lodním parku tak vysoké a změny struktury dopravního podnikání (odpadnutí plavebních společností německých, rakouských, maďarských) tak pronikavé, že nebude možno docílit výkonu z roku 1937 ani při nejvýše vystupňovaném úsilí o plnou obnovu. Srovnání těchto čísel to ukazuje (v tis. t):

Schodek nejméně 1,700.000 t musí převzít doprava kolejová, ale nad to lodní park našich společností vykazuje značné zmenšení:

V letech 1947 a 1948 budeme moci postavit 45 nových člunů a 4 remorkéry, čímž se schodek sníží na 162 čluny a 40 remorkérů. Předpokladem nahoře uvedeného výkonu 2,100.000 t je další zvětšení lodního parku, při čemž se počítá i s rekonstrukcí 150 poškozených lodí a s větší únosností nových člunů.

Finanční potřeba částečné obnovy lodního parku činí celkem 309 mil. Kčs.

4. V oboru letecké dopravy

je ve dvouletém plánu vyjádřena snaha dát tomuto nejmodernějšímu dopravnímu prostředku aspoň nejzákladnější vývojové podmínky.

Československo jako stát význačně zúčastněný na mezinárodní směně statků nemůže připustit, aby je mezinárodní letecké linky míjely. Musí tudíž vybudovat jak zabezpečovací a meteorologickou službu, tak aspoň dvě svá letiště tak, aby plně odpovídala mezinárodním požadavkům. Je však podmínkou plného rozvoje národních sil, aby na tomto daném základě byla provozována vlastní letecká doprava z důvodů hospodářských, devisových, branných a prestižních. Pro upevnění naší posice v mezinárodní letecké dopravě je třeba uvést letištní provozovací a zabezpečovací zařízení na úroveň zajišťující maximální dopravní bezpečnost co nejrychleji, neboť zanedbání těchto opatření by mohlo mít v zápětí, že se důležité mezinárodní linky našemu území vyhnou jiným směrem.

Potřeba letecké dopravy a mezinárodní závazky z uzavřených leteckých smluv vyžadují kromě rozšíření a zařízení letišť v Praze-Ruzyni, v Bratislavě-Vajnorech, v Popradě a v Brně-Černovicích i zahájení prací na výstavbě nových letišť v Brně-Tuřanech a v Bratislavě-Ivánce.

Technický pokrok, který umožnil během války značný rozvoj letectví v cizině, zvláště u velmocí, bude moci naše letectví dohánět ovšem jen postupně a zvýšeným úsilím.

Plán v stanoveném počtu letadel kryje potřebu leteckého parku pro rozšíření sítě leteckých linek a zhuštění letového řádu tak, aby odpovídal dnešnímu místu letecké dopravy v dopravním systému.

5. Poštovní správa

je zvláště v oboru provozu telekomunikací v moderním hospodářství činitelem racionalisačním, neboť přispívá k lepšímu využití času, snižuje cestování a vnáší do národního života nový prvek organisační. Vybudováním telekomunikací na míru nezbytně nutnou je předpokladem dobré funkce ostatních hospodářských složek, jimž přivádí akční popudy.

Téměř polovina provozních investicí je věnována na obnovu poštovních železničních vozů, a to nákladem 45 milionů Kčs.

V oboru telekomunikačním bude provedena obnova a rozšíření telekomunikačních staveb a zařízení v částce 833 mil. Kčs, z čehož připadá 143 mil. Kčs na dovoz z ciziny. Provedeny budou hlavně tyto práce: postaví se 300 km meziměstských kabelů, zřídí se 60 nových meziměstských relací pomocí vysokofrekventních zařízení, 400 obcí bude telefonisováno, místní telefonní sítě se rozšíří a umožní se tak zřízení asi 28.000 telefonních stanic; telefonní ústředny se rozšíří resp. obnoví asi o 30.000 přípojek, kromě toho budou provedeny přípravné práce pro zřízení dalších 30.000 přípojek v automatických telefonních ústřednách v různých městech; dálnopisná účastnická síť převážně s provozem automatickým, která je neocenitelným spojovacím prostředkem pro průmyslové podniky a ústřední organisace, bude dobudována na celém území republiky a rozšířena asi o nových 350 dálnopisných účastnických stanic. V Dobrochově se dostaví rozhlasový vysilač pro Moravu a postaví se nové vysilače v Mor. Ostravě a na Slovensku. Na Slovensku bude též vybudován nový krátkovlnný vysilač v Kostolanech.

Urychlená motorisace poštovní služby, na niž se věnuje 114 mil. Kčs, je předpokladem racionálnější úpravy doručovací a sběrné služby, jež má vycházet z větších poštovních úřadů, čímž se nejen zlepší poštovní spojení ve velkých městech a listovní a balíkový styk obcí venkovských (zejména v pohraničí a v hospodářsky slabých krajích), nýbrž i postupně se sníží počet zaměstnanců v tomto sektoru.

Další úkoly v dopravě.