Výstavba košicko-bohumínské dráhy.

Na očekávanou silnou výměnu zboží s SSSR je zaměřena i výstavba košicko-bohumínské dráhy na vyšší výkon. Půjde hlavně o rozšíření některých stanic a vybudování vhodných výhyben, jakož i o položení druhé koleje v úsecích trakčně obtížných a výstavbou pomocných zařízení celkovým nákladem 300 mil. Kčs.

Vybudování překladiště je nutným technickým důsledkem rozdílu mezi železničním systémem normálně rozchodným a sovětským systémem širokorozchodným. V první etapě máme doúčtovat denní kapacity 1.500 tun překladu a investice si vyžádají nákladu 100 mil. Kčs. Podle potřeb budoucího vývoje se vybuduje později jednak další etapa tohoto překladiště, jednak i překladiště na jiných přechodech na československo-sovětských hranicích.

Z dalších úkolů ČSD

bude provedeno kromě jiného: dokončení rozestavěných železničních staveb, pokud je možno od nich čekat prospěch v rámci nové orientace naší dopravní politiky. Sem spadá zejména rekonstrukce starého tunelu pod Král. Vinohrady, násyp druhé koleje Praha - Vrané n. Vltavou a zavedení pravostranného provozu na trati Praha - Benešov;

dokončení výhybny Komořany na trati Brno - Přerov a dostavba trati Račisdorf - Leopoldov;

pokračování ve stavbě druhé koleje na trati Brno - Veselí n. Mor.;

pokračování ve výstavbě nových tratí Havlíčkův Brod - Brno, Revúca - Tisovec, Dúbravka - Báňska Štiavnica a provedení dalších zemních prací, pokud budou k disposici místní, jinak nemobilisovatelné pracovní síly;

dokončení úprav, případně rozšíření a rekonstrukce stanic Most, uzlu Ústí n. Labem (zejména s ohledem na nutné zlepšení dopravy uhelné), Pardubice, Praha - Vršovice, Nymburk, Petrovice, Bratislava, výtopny v Krásném Březně;

dostavba dílen v Mor. Ostravě, Vrútkách, Kolíně, Nymburce a České Lípě.

Celkový náklad činí bez započtení prací prováděných místními pracovními silami 1.152 mil. Kčs, z toho 141 mil. Kčs na Slovensku.

Úkoly organisační.

Železnici očekávají také veliké úkoly organisační. Mezi ně patří potřeba zlevnění dopravy. Srovnáním s rokem 1937 i srovnáním mezinárodním vyplývá, že dnes dopravujeme příliš draze a tato drahota plyne hlavně z nehospodárného provozu kolejové a silniční dopravy. Tak na př. má ČSD na zmenšeném území proti roku 1937 asi o 70.000 zaměstnanců více. Ze srovnání dnešního a předválečného počtu zaměstnanců s výkonem z roku 1937 u počtu zaměstnanců na jeden provozní km vyplývá zvýšení o 47% a u počtu zaměstnanců na 1.000 přepravených tunových km zvýšení o 43%, u počtu zaměstnanců na 1000 vlakových km zvýšení o 55%.

Doba oběhu nákladních vagonů, před válkou kratší 5 dnů, dosahuje dnes 7 až 8 dnů; potřeba uhlí je dosud vysoká; cestovní rychlosti v osobní dopravě poklesly o více než 20%. Zde jsou veliké reservy pro zhospodárnění provozu.

Síť silniční dopravy bude rozšířena, a to se zvláštním zřetelem k hospodářsky slabým krajům o značný počet nových autobusových tratí a nejméně o 80 nových nákladních tratí.

Z nových úkolů, jež musíme zmáhat v dopravě vlastními silami, vyplývají i další příkazy budovatelského programu, cílící k zabezpečení mohutného rozvoje našich dopravních prostředků. Budou proto

a) připraveny podmínky pro nejvýše možné zvětšení lodních staveb. Jak již uvedeno, nedosáhneme v dvouletce dřívější kapacity vodní dopravy, ani když úplně zanedbáme obnovu. Je v zájmu zhospodárnění provozu, aby přestárlé čluny i remorkéry byly co nejdříve nahrazeny moderními a výkonnějšími. To však není možné, dokud nedosáhne stav našeho říčního loďstva aspoň té velikosti, která mu umožní obstarání nejnutnějších vodních transportů. Dnes možno označit jako přestárlou nejméně jednu polovinu lodního parku;

b) připraveny ideové projekty na elektrisaci aspoň 1000 km železničních tratí s přihlédnutím k vývoji techniky, potřeb dopravních, zatížení jednotlivých tratí, hospodářské a provozní účelnosti a potřebám celé sítě;

c) zabezpečeny předpoklady pro budování vlastního leteckého parku a sítě letišť pro mezinárodní i místní dopravu, abychom tomuto modernímu prostředku umožnili potřebný vývoj i u nás.

Soupis připravovaných dopravních staveb železničních, silničních, vodních, leteckých a telekomunikačních má zabezpečit jednotnou dopravně-politicky vyváženou investiční politiku dopravních cest. Při úzké souvislosti všech druhů doprav, jež se vývojem ještě utužuje, nutno prostorově i časově koordinovat dopravní stavby tak, aby přinesly plný užitek co nejdříve a řídit je se stálým zřetelem k budoucí struktuře dopravního systému.

Dalším úkolem budovatelského plánu je obnova dunajských přístavů bratislavského a komárenského. Z celkové částky 109 mil. Kčs mají se provést zejména tyto obnovy:

v bratislavském přístavě celkem za 89 mil. Kčs,

v komárenském přístavě za 20 mil. Kčs.

Oběma přístavům připadají velké úkoly jednak při zintensivnění výměny zboží se Sovětským svazem, jednak ve styku se zeměmi balkánskými, kde bude úkolem našeho průmyslu nahradit dřívější dodávky německé.

Dvouletý plán plní úkol urychleného zvýšení hospodářské úrovně Slovenska, stanovený vládním programem, což se jeví zejména výškou a rozvrhem investicí, připadajících na Slovensko (22.22 miliard Kčs, t. j. 31.9% z investicí celostátních). Investice na Slovensku představují více než třetinu národního důchodu Slovenska, zatím co investice v celé republice činí asi pětinu národního důchodu Československa, Z toho je zřejmé, že české země v rámci dvouletky přispívají zejména dodávkami investičních statků velmi značně na hospodářský rozvoj Slovenska, Tím se také výstižně vyjadřuje hospodářská politika vlády, směřující k vyrovnání hospodářské a sociální úrovně v obou částech republiky. Hospodářský rozvoj Slovenska řeší dvouletý plán především:

1. industrialisací, která se projeví zejména

a) budováním energetické základny,

b) budováním nových průmyslových závodů a rozšířením a rekonstrukcí dosavadního průmyslu na Slovensku,

c) přemístěním strojního zařízení z českých zemí na Slovensko;

2. mechanisací slovenského zemědělství;

3. investicemi v dopravě, stavebnictví a v oboru veřejných prací.

Budování průmyslu na Slovensku a současně zvýšení úrovně zemědělství, zejména zvýšení hektarového výnosu půdy, zlepšení dopravy, rekonstrukce a výstavba veřejných i soukromých staveb zvýší životní úroveň slovenského obyvatelstva a do budoucna vytvoří předpoklad rovnoměrného hospodářského vývoje.

Průmysl.

Na výstavbu nových a na obnovu a modernisaci ostatních průmyslových závodů na Slovensku, jakož i na rozvoj řemesla určuje dvouletý plán celkem 6,8 miliardy Kčs, t. j. 27,4% celkových průmyslových investicí ČSR.

Vzhledem k tomu, že kapacita slovenského průmyslu činí téměř 15% kapacity českého průmyslu, je zřejmé, že investice umožňují během dvouletého plánu asi dvakrát tak rychlý vzrůst průmyslu na Slovensku než v zemích českých.

Pro rozvoj průmyslu je nezbytným předpokladem dostatečná a dobře vybudovaná energetická základna. Jako zdroje energie budou na Slovensku využity vodní toky, na nichž budou dokončeny a nově budovány přehrady a hydrocentrály, a to tak, že bude dohotoveno po jedné hydrocentrále do konce roku 1948, 1949 a 1950 a osm hydrocentrál do konce roku 1952. Dále se bude pokračovati v přípravných pracích na další skupině hydrocentrál. Dvouletý plán tak uskutečňuje všechny projekty vodních elektráren, které jsou uvedeny ve vládním programu a pouze lhůty ukončení těchto rozsáhlých staveb jsou poněkud posunuty. Investice na stavební část přehrad a hydrocentrál jsou zahrnuty v investičním rozvrhu pro vodohospodářské, dopravní a jiné veřejné stavby.

V průmyslu energetickém bude pak zejména zajištěno strojní zařízení pro plánované vodní elektrárny, bude rozšířena bratislavská tepelná elektrárna a doplněno vedení 22.000 a 100.000 V. Ke zvýšení životní úrovně lidu, zejména na venkově, přispěje elektrisace 300 obcí, která umožní využití a rozsáhlejší uplatnění strojů.

Počet osob činných v energetickém průmyslu zvýší se během dvouletky o 1.650.

V průmyslu kovodělném a strojírenském je stanoven nejrozsáhlejší industrialisační program. Vedle rekonstrukce a modernisace některých kovodělných závodů, jakož i výstavby nových kovodělných závodů bude slovenský kovoprůmysl rozšířen přemístěním strojního zařízení z českých zemí. Budou vybudovány čtyři nové kovodělné závody a jedna loděnice.

Počet zaměstnanců v kovodělném a hutním průmyslu se do konce roku 1948 zvýší asi o 20.000 osob.

V průmyslu chemickém rozšíří se výroba umělého hedvábí a umělých hmot a bude se pokračovat ve výstavbě továrny na suchou destilaci dřeva na východním Slovensku, čímž se účelně využije domácí surovinové základny. Rozšíří se výroba karbidu a zavede výroba dusíkatého vápna. Dále se vybuduje nový závod farmaceutický, započne se s budováním moderní rafinerie minerálních olejů a závodů na zpracování hnědého uhlí chemickou cestou.

Počet zaměstnanců v tomto odvětví se zvýší ke konci roku 1948 asi o 2000 osob.

V průmyslu textilním se vybuduje zejména tkalcovna umělého hedvábí o 1000 stavů, další tkalcovna na režné a pestrobarevné tkaniny rovněž o 1000 stavů a přádelna lnu o 5000 vřeten. Další textilní závody na Slovensku budou rozšířeny a modernisovány. Strojní zařízení se získá jednak přemístěním z českých zemí a jednak nákupem nových strojů.

Počet zaměstnanců v textilním průmyslu se zvýší ke konci roku 1948 asi o 11.000 osob.

V průmyslu dřeva položí se plánovanými investicemi základ pro vybudování tohoto odvětví, aby se účelně využila a na místě zpracovala domácí surovina. Dřevařský průmysl na Slovensku se musí orientovat především na zpracování listnatého dřeva (buku), neboť v tomto oboru je na Slovensku dosud nepatrný počet závodů a slovenský buk se zpracovává nehospodárně a v nedostatečné míře. Z investicí, připadajících na tento průmyslový sektor, začne se budovat dřevařský kombinát na východním Slovensku, továrna na výrobu desek z dřevěných vláken a továrna na nábytek. Zároveň se obnoví dřevařské podniky poškozené válkou.

Počet zaměstnanců v dřevařském průmyslu se zvýší ke konci dvouletky o 1.600 osob.

V průmyslu výživy umožní investice dokonalejší využití a zhodnocení zemědělských výrobků. Vybudují se moderní závody na konservování masa a drůbeže, ovoce, zeleniny a lesních plodin a provede se rekonstrukce a zlepšení některých dalších závodů. Mimořádná pozornost věnuje se mlékárnám, chladírnám a mrazírnám. Výstavbou těchto odvětví se zajistí slovenskému zemědělci spolehlivější hospodářská základna a spotřebiteli plynulejší a hodnotnější zásobování.

V průmyslu stavebních hmot vybuduje se nová cihelna na východním Slovensku a továrna na výrobu žárovzdorného zboží; další cihelny a cementárny budou rekonstruovány.

V oboru průmyslu kožedělného a gumárenského bude doplněn a rekonstruován gumárenský závod v Petržalce a rozšíří se zařízení kožedělného závodu v Baťovanech.

V ostatních průmyslových oborech budou provedeny takové investice, aby slovenské závody mohly přispět co největším podílem k splnění základních úkolů dvouletého plánu.

Přemístění strojního zařízení z českých zemí přispívá k rozvoji a zvýšení úrovně slovenské průmyslové a řemeslné výroby a řeší současně účelné rozložení našeho průmyslu v celostátním rámci. Rozsah přemístění je stanoven tak, že se má přemístit strojní zařízení pro 2.000 nových pracovních příležitostí v oboru průmyslu výživy a pro 24.000 v ostatních průmyslových oborech. Celkem se tedy přemístěním vytvoří na Slovensku 26.000 nových pracovních příležitostí.

Počet zaměstnanců v průmyslové výrobě na Slovensku se zvýší ke konci dvouletého plánu úhrnem asi o 47.000 osob, t. j. asi o třetinu dosavadního počtu.

Zemědělství.

Investice připadající na zemědělský sektor na Slovensku činí 2.1 miliardy Kčs, t. j. 40.3% z investicí celostátních. Strojními investicemi usnadní se práce slovenského zemědělce a zvýší se výnosnost zemědělské výroby. Stavební investice v zemědělství se týkají zejména budování zemědělských usedlostí na nově osídlené půdě a obnovy usedlostí na východním Slovensku, zničených válkou.

Z části určené pro lesnictví bude zejména dobudován dřevařský kombinát ve Zvoleni, obnoveny státní pily, poškozené válkou, a zlepšena doprava dříví z lesa. Lesy, které utrpěly okupací a válkou velké škody, jsou důležitou částí slovenského hospodářství. Bude vynaloženo veškeré úsilí, aby průměrná roční těžba 5,000.000 m³ byla zachována bez porušení podstaty. Velká péče se věnuje zalesnění a zakládání lesních školek.

Doprava.

Investice v dopravě činí na Slovensku 5.4 miliardy Kčs, t. j. 36% z celkových investicí v tomto odvětví. V oboru železniční dopravy bude rozšířen strojní park, vybuduje se potřebné zařízení ke zvýšení výkonnosti košicko-bohumínské dráhy a nové překladiště. Úplná rekonstrukce dopravních zařízení, která byla na Slovensku zničena ve větší míře než v Čechách, vyžádá si doby delší dvou let. Započaté železniční stavby mohly být převzaty do plánu pouze částečně a v některých z nich bude se pokračovati jen potud, pokud to bude možné místními pracovními silami a z místních surovinových zdrojů.

V oboru vnitrozemské plavby se dobudují dunajské přístavy a bude postupně doplňován lodní park. Silniční doprava se zlepší zařaděním nových vozidel a zavedením nových spojů.

Stavba bytů.

Pro celkové zvýšení životní úrovně obyvatelstva je nezbytné, aby byly v co největší míře odstraněny rozsáhlé válečné škody na obytných budovách. Proto se provede stavební obnova nákladem 4.2 miliardy Kčs. V jejím rámci bude vystavěno 10.000 a opraveno 40.000 bytových jednotek.

Vodohospodářské, dopravní a jiné veřejné stavby.

Na investicích těchto odvětví se Slovensko podílí částkou 3,71 miliard Kčs, což je 36,2% investicí celostátních. Nejdůležitější položkou jsou vodohospodářské stavby, z nichž připadá na stavbu hydrocentrál částka 842 milionů Kčs. Kromě toho budou dokončeny stavby některých veřejných budov a bude se pokračovat v obnově cest a pobořených mostů.

Budovatelským programem se vláda zavázala věnovati zvláštní péči hospodářsky slabým krajům v českých zemích, zejména v jižních Čechách, ve středním Povltaví a Podbrdsku, na Českomoravské vysočině, na Valašsku a na Slovácku, které dnes nemohou uživit své obyvatelstvo a vylidňují se. Předním úkolem je zastavit tento pohyb obyvatelstva tím, že budou zlepšeny hospodářské předpoklady pro povznesení těchto krajů a pro zvýšení životní úrovně jejich obyvatelstva. V rámci dvouletého plánu půjde především o přemístění průmyslu nebo o vybudování průmyslu nového.

Průzkum těchto krajů ukazuje, že je nezbytná elektrisace za využití vodní energie a jihočeského a jihomoravského lignitu, dále rozšíření silniční sítě a rozvinutí silniční dopravy spoji autobusovými a konečně uspořádání zemědělské produkce po odsunu Němců z pohraničí (založení pastvinářských družstev, údolních statků atp.).

Dlouhodobým úkolem je zvýšit hospodářskou sílu těchto krajů tak, aby byla vyrovnána jejich hospodářská úroveň s celkovým průměrem českých zemí.

Poněvadž tento úkol přesahuje všeobecné zaměření dvouletého plánu zvýšit výrobu investičních i spotřebních statků na úroveň předválečnou, je třeba dáti hospodářsky slabým krajům přednostní pořadí při přemísťování strojního zařízení z českého pohraničí, při budování nových podniků, zejména v oboru průmyslu výživy, při provádění modernisace a rekonstrukce již existujících podniků, při opatřování všech prostředků, sloužících ke zvýšení zemědělské a lesní těžby a při dotacích rozpočtů lidové správy. K uzavírání průmyslových závodů v hospodářsky slabých krajích bude přikročeno teprve tehdy, až bude vybudován náhradní průmysl, který zajistí nejméně stejný počet pracovních příležitostí.

V oboru energetiky dojde k výstavbě celé rady hydroelektráren, kromě toho bude dodáno strojní zařízení do hydroelektráren v Písku, Hodoníně a Spytihněvu. Postupná elektrisace 300 obcí v jižních Čechách, 58 obcí ve středním Povltaví a Podbrdsku a 181 obcí na Českomoravské vysočině, Slovácku a Valašsku umožní rozsáhlé využití elektrické energie.

Budou provedeny odborné průzkumy, aby bylo průmyslově využito lignitu, nafty, zemních plynů a surovinových zdrojů, dále budou provedeny též výzkumné a projekční práce pro nová energetická díla.

Ve vodním hospodářství půjde nejen o použití vody k účelům energetickým, zemědělským a průmyslovým, nýbrž i k zlepšení klimatických poměrů, a to jednak stavbou, jednak zahájením přípravných prací k stavbám nádrží a rybníků. K hospodářskému povznesení hospodářsky slabých krajů přispěje i úprava vodních toků, hrazení bystřin, meliorační a regulační práce, stavba vodovodů, kanalisace a pod. Uvedená opatření prospějí též i plavbě i čistotě toků a zlepší zdravotní poměry v hospodářsky slabých krajích.

V železniční a vodní dopravě bude úsilí zaměřeno k organisování hromadné přepravy a dálkové dopravy mezi oblastmi a k výhodné úpravě jízdních řádů. Rozšíření silniční dopravy nákladní a autobusové zlepší komunikační sítě a posílí hospodářský ruch hospodářsky slabých krajů. Bude pokračováno ve stavbě trati Havlíčkův Brod - Brno a druhé koleje na trati Brno - Veselí na Moravě. Úprava tratí bude provedena v délce 188 km a železniční svršek obnoven v délce 86 km. Nově zřízená skladištní zařízení a adaptace manipulačních a provozních budov přispějí k rozvinutí dopravy; doplní ji výstavba poštovních, telegrafních a telefonních zařízení.

V zemědělství půjde o to, aby bylo dosavadní roztříštěné hospodaření na drobných polích v pohraničí plánovitě zaměřeno ke zvýšení živočišné produkce zřízením horských pastvin na území 48.021 ha a údolních statků ve výměře 12.005 ha. Tomuto zaměření se částečně připodobní i výroba rostlinná a distribuce hnojiv, aby se využilo půdních a klimatických poměrů těchto krajů. Zemědělská strojní družstva a okresní strojní stanice v hospodářsky slabých krajích budou přednostně strojově vybavena. Vyšší zemědělská výrobnost bude umožněna také vhodnou komasací a meliorací půdy.

Rozšíření elektrovodné sítě a mechanisace zemědělství pomůže zmírniti nedostatek pracovních sil. Dokončení osídlení a revise přídělového řízení t. zv. zbytkových statků najde našemu hospodářství nové spolupracovníky. Bude provedena rekonstrukce usedlostí a budou zařízeny vzorné výzkumné, pěstitelské a šlechtitelské stanice.

V průmyslu budou založeny nové závody a přenesena strojová zařízení z pohraničí do vhodných budov a tím budou vytvořeny nové možnosti zaměstnání. Průmyslové investice v těchto krajích budou rozděleny hlavně do průmyslu zpracujícího dřevo, průmyslu zpracujícího rašelinu a dřevěné odpadky, průmyslu hraček, výživy, jemné mechaniky, elektromechaniky, průmyslu chemického, farmaceutického, textilního a oděvního a průmyslu zpracování kůží. Domácká práce a uměleckoprůmyslová výroba, bude podporována.

Ve stavebnictví budou obnoveny veřejné budovy a dokončeny rozestavěné veřejné stavby. V rámci dvouletého plánu bude k odstranění bytové nouze pořízeno v hospodářsky slabých oblastech nejméně 9.000 bytů. Kromě toho bude věnována zvýšená péče vzhledu obcí a měst; budou pořízeny regulační plány a zjistí se nové mapové podklady katastrální.

Veškerá pomoc krajů s hospodářsky výhodnějšími podmínkami by však byla málo účinná, kdyby nebyla podepřena pracovním úsilím obyvatelstva krajů hospodářsky slabých.

Hlavním smyslem dvouletého plánu je zvýšení životní úrovně lidu. Jeho splnění umožní podstatné zvýšení životní úrovně nejen ve srovnání s dnešním stavem, nýbrž i v porovnání se stavem předválečným. Zemědělská výroba se vyrovná předválečné úrovni, průmyslová výroba dokonce bude o 10% vyšší než před válkou, ale při tom se na výsledku výroby podílí zmenšený počet spotřebitelů. Mimo to zaručí znárodnění velkého a klíčového průmyslu, že výtěžek práce a zisky nepoplynou do rukou několika jednotlivců, nýbrž budou sloužit celku.

Ani provedení velkorysého investičního programu nebrání zvýšení životní úrovně. Investice jsou - jak bude uvedeno v oddílu IV B - vypočteny tak, aby byly slučitelné - při snížení celkového počtu spotřebitelů - se zvýšením spotřeby na hlavu nad předválečnou úroveň. Tuto skutečnost potvrzuje tento číselný přehled:

V roce 1946 se odhaduje náš národní důchod na 145 miliard Kčs. Jestliže investice činily 10%, t. j. asi 15 miliard Kčs, a dosahovala-li spotřeba německého obyvatelstva asi 5 miliard Kčs, zbývá na spotřebu českého a slovenského obyvatelstva 125 miliard Kčs.

Pro rok 1947 lze podle plánované výroby odhadnouti národní důchod na 160 miliard Kčs. Předpokládáme-li v dvouletém plánu investice v částce 30 miliard, zbývá - po odsunu Němců - na spotřebu českého a slovenského obyvatelstva 130 miliard Kčs, čili o 5 miliard Kčs více než roku 1946.

Pro rok 1948 se odhaduje další vzestup národního důchodu na 180 miliard Kčs a dvouletý plán počítá s investicemi v částce 40 miliard. Zbývá tudíž pro spotřebu 140 miliard Kčs, což je o 10 miliard více proti roku 1947 a o 15 miliard více proti roku 1946.

Je tudíž v dvouletce stanovený předpoklad vzestupu životní úrovně plně odůvodněn.

Rozbor však naznačuje, že další zvýšení investicí by znemožnilo zvýšení životní úrovně o 10%, jak je předvídáno v návrhu zákona.

Kde zvýšení spotřeby naráží na zvláštní obtíže, t. j. v případě textilií, obuvi, masa a tuků, zajišťuje návrh zákona, aby bylo dosaženo aspoň předválečné úrovně spotřeby. V případě masa bude spotřeba dokonce předstižena a přebytek, který tím vznikne, má zredukovati dovozní spotřebu tuků, hlavně vepřového sádla.

Vzestupem počtu zaměstnaných osob, předvídaným v návrhu zákona, a zvýšeným pracovním výkonem budou zvýšeny výdělky a tím zvýšena i kupní síla spotřebitelů a tak zajištěn odbyt pro rostoucí výrobu spotřebních statků. Snížení cen bude působit stejným směrem.

Potřeba dalších pracujících pro splnění úkolů dvouletého hospodářského plánu byla stanovena odhadem na podkladě předběžného šetření a hlášení jednotlivých výrobních oborů.

Pracovní obory nebudou kryty stejnoměrně podle své potřeby, nýbrž podle důležitosti toho kterého oboru pro dvouletý plán.

Pokládáme za nutné zdůrazniti, že na všech pracovních místech musí být zjednán pořádek a že z úřadů, závodů a institucí všeho druhu musí být odčerpány nadbytečné pracovní síly.

Mobilisace pracovních sil se uskuteční především na základě dobrovolnosti, jak to odpovídá lidově-demokratické povaze našeho státu.

Potřeba pracujících a její krytí.

V návrhu zákona mluví se o nutnosti nově včleniti, resp. přeřaditi do průmyslu okrouhle 270 tisíc, do stavebnictví asi 90 tisíc a do zemědělství a lesnictví nejvýše 230 tisíc pracovních sil. Podle předběžného šetření rozvrstvuje se potřeba v jednotlivých hospodářských odvětvích v českých zemích a na Slovensku takto:

V průmyslových oborech se jeví největší potřeba v průmyslu báňském, textilním, stavebních hmot a keramice. V zemědělství potřebujeme hlavně stálé síly k udržení a rozvoji živočišné výroby a ve stavebnictví z úhrnného počtu pracovních sil více než polovinu sil kvalifikovaných.

Uvedená potřeba bude kryta zmobilisováním zejména těchto zdrojů: převedením přebytečných pracujících z veřejné správy a jejích podniků, z distribuce, z peněžnictví a pojišťovnictví, z administrativy jiných úřadů a svobodných povolání; použitím pracovních reserv v průmyslu a na vesnici; získáním žen pracujících dosud v domácnosti, pensistů a osob se sníženou pracovní schopností; plánovitým včleněním dorostu; zařaděním osob vyhýbajících se práci a podporováním reemigrace.

Potřeba pracovních sil, uvedená v návrhu zákona a v této důvodové zprávě, byla stanovena ke dni 1. 8. 1946. Příliv pracovních sil do jednotlivých oborů mezi tímto dnem a 31. 12. 1946 se započítá do kvot uvedených v návrhu zákona a v důvodové zprávě.

Poněvadž dvouletý hospodářský plán byl vypracován ústředně a odborově, jsou čísla, odpovídající potřebě dalších pracujících pro jednotlivá hospodářská odvětví, pouze odhady, které bude třeba při plánovacích pracech dále přezkoumávati. Předpokládaná potřeba dalších pracujících musí být rozvržena podle jednotlivých podniků, kategorií zaměstnanců, obvodů okresních úřadů ochrany práce a podle času, kdy jich bude zapotřebí.

Aby bylo možno uskutečniti konkretní přesuny pracujících, je nutno provést šetření přímo v podnicích a závodech, jimž mají být přiděleni další zaměstnanci. Toto zjištění provede ministerstvo sociální péče a jemu podřízené orgány. Zemským a okresním úřadům ochrany práce budou nápomocny sbory pro mobilisaci pracovních sil, ve kterých budou zastoupeny národní výbory a příslušné složky jednotné odborové organisace a hospodářské samosprávy.

Především je nutno použít pracovních sil již zaměstnaných, a to z těchto důvodů:

a) pracovní síly již zaměstnané jsou všeobecně vzato lépe kvalifikovány než síly úplně nově získané;

b) mnohé obory výrobní i správní mají nepřiměřený počet pracujících a jsou proto neúměrně zatěžovány finančně a trpí v nich i pracovní morálka. Při tomto náboru nejde tedy jen o získání pracujících, nýbrž i o hospodářské ozdravění přeplněných oborů.

Přebyteční zaměstnanci budou uvolněni z podniků a úřadů, jakmile se jim zajistí nové pracovní příležitosti, při čemž jim bude poskytnuta největší možná svoboda volby nového zaměstnání. Přechod k nové práci bude jim usnadněn řadou sociálních opatření, jimiž bude zajištěna jejich slušná životní úroveň. Ze zaměstnání kancelářských budou uvolňováni především ti, kteří byli dříve činni v povoláních přímo produktivních.

I při nedostatku pracujících v zemědělství jsou na venkově skryté pracovní reservy, kterých není plně využito. Bude třeba je mobilisovati a rozhojniti kromě toho akci vzájemné sousedské pomoci.

Mobilisace pracovních reserv, které mají být nově včleněny do pracovního procesu, bude provedena na základě dobrovolnosti s využitím všech tvořivých sil českého a slovenského národa.

Při mobilisaci pracovních reserv bude nutno splniti určité předpoklady: